Ϸվ

Seznam
ř峦dzí
ٲší
Úplné znění
Postup :
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0156/2023

Předložené texty :

A9-0156/2023

Rozpravy :

PV12/06/2023-20
CRE12/06/2023-20

Hlasování :

PV13/06/2023-6.9

Přijaté texty :

P9_TA(2023)0228

Přijaté texty
PDF285kWORD89k
Úterý, 13. června 2023-Štrasburk
Posouzení nového sdělení Evropské komise o nejvzdálenějších regionech
P9_TA(2023)0228A9-0156/2023

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2023 o posouzení nového sdělení Evropské komise o nejvzdálenějších regionech ()

Evropský parlament,

–s ohledem na článek349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva ofungování EU“), který uděluje nejvzdálenějším regionům EU jejich status,

–s ohledem na články 174 a 355 Smlouvy ofungování EU, které mimo jiné stanoví územní působnost Smluv a zvláštní ustanovení vztahující se na nejvzdálenější regiony,

–s ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy ofungování EU, který stanoví, že podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji nejvzdálenějších regionů, mohou být slučitelné svnitřním trhem,

–s ohledem na článek 7 Smlouvy ofungování EU, který uvádí, že Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu sezásadou svěření pravomocí,

–sohledem na hlavu XVIII Smlouvy ofungování EU, která stanoví cíl hospodářské, sociální aúzemní soudržnosti a vymezuje strukturální finanční nástroje kjeho dosažení,

–s ohledem na rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 15.prosince 2015(1),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3.května 2022 nazvané „Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU“ (),

–s ohledem na závěrečné prohlášení 27.konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, která se konala v Evropském parlamentu v Bruselu ve dnech 15. a 16.listopadu 2022,

–s ohledem na závěrečné prohlášení 26.konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, která se konala ve městě Ponta Delgada na Azorských ostrovech vednech 17. až 20.listopadu 2021,

–s ohledem na společné prohlášení konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, které bylo výsledkem schůze konané mezi zasedáními dne 3.května 2021,

–s ohledem na závěrečné prohlášení 25.konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, která se konala na Mayotte ve dnech 26. a 27. listopadu 2020,

–sohledem na směrnici Evropského parlamentu aRady (EU) 2018/2001 ze dne 11.prosince 2018 opodpoře využívání energie zobnovitelných zdrojů(2),

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor(3),

–sohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 1. prosince 2022 o evropské agendě procestovní ruch do roku 2030,

–s ohledem na výroční zprávu EU o stavu regionů a měst, kterou Evropský výbor regionů zveřejnil v říjnu 2022,

–s ohledem na 8. akční program pro životní prostředí a v něm stanovené koncepce,

–s ohledem na studii o dopadu pandemie COVID-19 na nejvzdálenější regiony, kterou zveřejnila Komise v lednu 2022(4),

–sohledem na studii nazvanou „Politika soudržnosti a změna klimatu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 15.dubna 2021(5),

–sohledem na zprávu Komise ze dne 9.února 2022 nazvanou „Soudržnost v Evropě doroku 2050 – Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie proudržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy dobudoucnosti“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU provyužití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (),

–sohledem na sdělení Komise ze dne 20.května 2020 nazvané „Strategie EU voblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ () a na usnesení Parlamentu ze dne 9.června 2021 na toto téma(6),

–sohledem na sdělení Komise ze dne 24.října 2017 nazvané „Silnější aobnovené strategické partnerství snejvzdálenějšími regiony EU“ (),

–sohledem na zprávu Komise ze dne 23.března 2020 o provádění sdělení Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony Evropské unie (),

–s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 10.prosince 2020 kezprávě Evropské komise o provádění obnoveného strategického partnerství snejvzdálenějšími regiony Evropské unie (2021/C 37/10),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 20.června 2012 nazvané „Nejvzdálenější regiony Evropské unie – Na cestě k partnerství pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17.října 2008 nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 12.září 2007 nazvané „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané „Posílené partnerství pronejvzdálenější regiony“ (),

–sohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady oobnově přírody (), který předložila Komise,

–s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 nazvané „Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury“(7),

–s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu(8),

–s ohledem na své usnesení ze dne 14.září 2021 nazvané „Směrem k užšímu partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie“(9),

–sohledem na své usnesení ze dne 6.července 2017 opodpoře soudržnosti arozvoje vnejvzdálenějších regionech EU: doplnění článku 349 Smlouvy o fungování EU(10),

–s ohledem na své usnesení ze dne 27.dubna 2017 o řízení rybářského loďstva vnejvzdálenějších regionech(11),

–s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie(12),

–s ohledem na své usnesení ze dne 18.dubna 2012 o úloze politiky soudržnosti vnejvzdálenějších regionech Evropské unie v souvislosti se strategií Evropa 2020(13),

–s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 20. ledna 2022 vnávaznosti navyšetřování údajného porušení práva Unie anesprávného úředního postupu při jeho uplatňování vsouvislosti sochranou zvířat během přepravy vrámci Unie imimo ni(14),

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–sohledem na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch aVýboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0156/2023),

A.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony – Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) aKanárské ostrovy (Španělsko) – jsou domovem pěti milionů evropských občanů aEvropské unii (EU) a jejím členským státům přinášejí významné geostrategické výhody; vzhledem k tomu, že mají obrovský potenciál, který Komise uznává, konkrétně mladé obyvatelstvo, rozsáhlé námořní hospodářské zóny, bohatou biologickou rozmanitost a velké množství obnovitelných zdrojů energie, které jsou důležité prodosažení cílů EU v oblasti klimatu, jakož i kapacitu rozvíjet činnosti EU v oblasti věd ovesmíru a astrofyziky;

B.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony rovněž čelí přetrvávajícím strukturálním omezením v důsledku kombinace své ostrovní povahy (s výjimkou Francouzské Guyany), geografické rozptýlenosti, odlehlosti, malé rozlohy, obtížného terénu adrsného podnebí; vzhledem k tomu, že současné demografické ukazatele ukazují nadramatický úbytek počtu obyvatel ve většině nejvzdálenějších regionů(15), které se rovněž musí vyrovnat se sezónním demografickým tlakem; vzhledem k tomu, že jejich místní trhy jsou obecně malé a jejich hospodářská závislost na několika místních produktech ana dovozu mnoha dalších produktů vede ke značným obchodním schodkům;

C.vzhledem k tomu, že tato strukturální omezení představují vážnou překážku pro rozvoj nejvzdálenějších regionů, a proto EU přijala konkrétní opatření týkající se celní aobchodní politiky, daňové politiky, svobodných pásem, zemědělské politiky apolitiky rybolovu, podmínek pro zásobování surovinami azákladním spotřebním zbožím, státní podpory apodmínek přístupu ke strukturálním fondům ahorizontálním programům Unie; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout další konkrétní opatření k vytvoření podmínek pro harmonické uplatňování Smluv, včetně společných politik, aniž by byla narušena soudržnost právního řádu Unie a s cílem přispět k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU;

D.vzhledem k tomu, že rozsudek velkého senátu Soudního dvora ze dne 15. prosince 2015 objasnil širokou oblast působnosti článků 349 a 355 Smlouvy ofungování EU pronejvzdálenější regiony;

E.vzhledem k tomu, že podle nařízení o společných ustanoveních mají nejvzdálenější regiony zvláštní dodatečné příděly z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT EU), ze zvláštní složky programu Interreg na programové období 2021–2027 a zvláštní příděl na základě nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci;

F.vzhledem k tomu, že pro hospodářství nejvzdálenějších regionů měla omezující opatření zavedená v důsledku pandemie v březnu 2020 závažné důsledky(16); vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v nejvzdálenějších regionech je nižší než průměr EU a nižší než průměry zemí, k nimž náleží, a vzhledem k tomu, že míra chudoby v některých těchto regionech patří k nejvyšším v Evropě;

G.vzhledem k tomu, že mladí lidé představují zásadní přínos pro oživení a rozvoj všech regionů EU, zejména nejvzdálenějších regionů; vzhledem k tomu, že na Mayotte je polovina obyvatel mladších 18 let a ve Francouzské Guyaně je každý druhý obyvatel mladší 25 let; vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech je vysoký podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní(17), ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), jakož i vysoký podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání, konkrétně vysoká míra předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že tato čísla jsou vyšší než průměr EU a jejich příslušných členských států;

H.vzhledem k tomu, že dlouhodobou nezaměstnanost v nejvzdálenějších regionech lze vysvětlit nesouladem mezi nabízenými dovednostmi a očekáváními trhu práce, neboť natěchto územích existuje příliš málo pracovních příležitostí k zaměstnání a odborné přípravě a jsou také nevhodné; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby odborná příprava odpovídala potřebám podniků v nejvzdálenějších regionech;

I.vzhledem k tomu, že mladí lidé z nejvzdálenějších regionů často musí cestovat astěhovat se do jiných regionů, aby získali specifickou odbornou přípravu a vzdělání; vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních příležitostí v nejvzdálenějších regionech vede k masivnímu odchodu mladých lidí, což má výrazný dopad na demografii a rozvoj těchto území(18); vzhledem k tomu, že mnozí, kteří se odstěhovali, se už nevrátí;

J.vzhledem k tomu, že rozvoj digitálních dovedností v nejvzdálenějších regionech je předpokladem pro dosažení digitální transformace, která nikoho neopomene;

K.vzhledem k tomu, že nedostatečná infrastruktura a míra digitalizace v nejvzdálenějších regionech neumožňují účinné zavádění distančního vzdělávání, práce na dálku ani digitální poskytování veřejných služeb souvisejících se zaměstnaností a sociálním zabezpečením;

L.vzhledem k tomu, že prostředky z ESF na období 2014–2020 nebyly v nejvzdálenějších regionech plně využity, ačkoliv toto programové období už končí;

M.vzhledem k tomu, že v období 2014–2020 využilo mobility v rámci programu Erasmus+ pouze 28500 osob z nejvzdálenějších regionů;

N.vzhledem k tomu, že ne všichni obyvatelé nejvzdálenějších regionů mají přístup kzákladním službám, jako je pitná voda, důstojné bydlení, elektřina, vzdělání, zdravotní péče, veřejná doprava a internet;

O.vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen v nejvzdálenějších regionech je výrazně pod průměrem EU a členských států (47% oproti 62% v EU-27)(19); vzhledem k tomu, že ženy v nejvzdálenějších regionech mají často pouze nestabilní a krátkodobá zaměstnání; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost žen je ve všech nejvzdálenějších regionech svýjimkou Réunionu vyšší než nezaměstnanost mužů(20);

P.vzhledem k tomu, žeje třeba účinně využívat ESF+ a jeho pomocí řešit vysokou míru nezaměstnanosti v nejvzdálenějších regionech, která se týká zejména mladých lidí;

Q.vzhledem k tomu, že problém drogové závislosti zesiluje v nejvzdálenějších regionech sociální a hospodářské vyloučení a vyřazení z trhu práce a zároveň představuje hrozbu pro zdraví mladých lidí a bezpečnost obyvatelstva(21);

R.vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ještě více odhalila zranitelnost ekonomik nejvzdálenějších regionů, která vyplývá z jejich ostrovní povahy a/nebo zeměpisné polohy a zejména z fungování jejich dodavatelských a spotřebitelských řetězců; vzhledem k tomu, že pandemie rovněž odhalila slabiny veřejného sektoru vnejvzdálenějších regionech, zejména v oblasti nemocniční péče; vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu zhoršila dopad pandemie, včetně nárůstu míry nezaměstnanosti, především u mladých lidí, a růstu inflace, zejména zvýšením cen paliv, námořní přepravy zboží, hnojiv a některých surovin, jako jsou obiloviny určené na krmivo pro zvířata; vzhledem k tomu, že dopad těchto krizí, zejména na zaměstnanost v nejvzdálenějších regionech, není dosud v plné míře znám;

S.vzhledem k tomu, že v důsledku současné hospodářské situace se evropské ekonomiky potýkají s nedostatkem pracovních sil a surovin a s rozsáhlým nárůstem cen; vzhledem k tomu, že tato situace nabývá v nejvzdálenějších regionech znepokojivého rozměru;

T.vzhledem k tomu, že se Komise domnívá, že hospodářské oživení po pandemii COVID-19 bude v nejvzdálenějších regionech ve srovnání s vnitrostátními makroekonomickými průměry pomalejší(22); vzhledem k tomu, že by EU měla podporovat nejvzdálenější regiony, aby jim pomohla reagovat na neustálý růst inflace, která výrazně ovlivňuje primární hospodářský sektor těchto regionů;

U.vzhledem k tomu, že je důležité navýšit rozpočtové prostředky pro nejvzdálenější regiony a zjednodušit postupy nezbytné k získání přístupu k financování;

V.vzhledem k tomu, že letecká a námořní doprava jsou nezbytné pro zajištění územní kontinuity a pro propojení nejvzdálenějších regionů s evropskou pevninou, mezi sebou navzájem a se zbytkem světa, zejména se zeměmi a územími v jejich sousedství; vzhledem k tomu, že tyto regiony nemají k uvedeným druhům dopravy, které jsou dražší než na pevnině, žádné alternativy; vzhledem k tomu, že tato závislost má přímý dopad na jejich konkurenceschopnost v důsledku dodatečných nákladů spojených sdovozem a vývozem zboží a služeb a na životy občanů; vzhledem k tomu, že vpřípadě souostroví tyto problémy zhoršuje dvojí ostrovní charakter; vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou velmi závislé na dobrém stavu údržby a udržitelném rozvoji přístavů, neboť přístavy hrají klíčovou úlohu v propojitelnosti, ekonomice asoudržnosti těchto regionů; vzhledem k tomu, že pravidla finančních nástrojů aprogramů EU by měla lépe zohledňovat omezení v oblasti mobility, dostupnosti apropojenosti nejvzdálenějších regionů;

W.vzhledem k tomu, že hospodářství nejvzdálenějších regionů je neoddělitelně spjato sprimárním sektorem, zejména se zemědělstvím a rybolovem, které kromě zvyšování potravinové bezpečnosti a dostatku potravin vytvářejí pracovní místa a pomáhají zachovat rozmanitost krajiny, prostředí a území těchto regionů;

X.vzhledem k tomu, že primární sektor, zejména zemědělství, chov hospodářských zvířat a rybolov, je pro nejvzdálenější regiony velmi důležitý; vzhledem k tomu, že pro sociálně-ekonomický rozvoj a územní soudržnost těchto regionů má tedy zásadní význam program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (program POSEI),určený pro zemědělství, stejně jako měl dřívější režim(23) vyrovnání zvýšených nákladů spojených s rybolovem známý jako POSEI pro rybolov, který je od té doby začleněn do Evropského námořního a rybářského fondu a poté do Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF);

Y.vzhledem k tomu, že zemědělským podnikům v nejvzdálenějších regionech způsobuje problémy jejich odlehlá poloha, omezená rozmanitost produkce kvůli místním aklimatickým podmínkám a historickému vývoji, vysoká závislost na místních trzích, klimatická krize, zhoršování životního prostředí, úbytek biologické rozmanitosti anedostatek energie a že tyto podniky často čelí i nedostatku sladké a čisté vody;

Z.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony musí být vzhledem ke své zeměpisné specifičnosti schopny usilovat o potravinovou soběstačnost založenou díkyobnovitelným zdrojům energie na udržitelných cyklech a energetické soběstačnosti;

AA.vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech je soustředěno přibližně 80% biologické rozmanitosti EU a že tyto regiony se vyznačují přírodním bohatstvím ajedinečnými ekosystémy v EU, které jsou z velké části endemické, a tudíž choulostivější; vzhledem k tomu, že ekosystémy nejvzdálenějších regionů jsou obzvláště ohroženy dopady změny klimatu a znečištěním moří a pobřeží a jsou zranitelným cílem nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu; vzhledem ktomu, že je třeba je před těmito hrozbami lépe chránit, aby se snížily negativní dopady na zaměstnanost, odvětví drobného rybolovu a místní komunity; vzhledem k tomu, že by nejvzdálenější regiony měly mít přístup ke zvláštním finančním prostředkům naochranu své biologické rozmanitosti;

AB.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou v první linii, pokud jde o dopady změny klimatu, jako je zejména stoupající hladina moří a oteplování a okyselování oceánů, a jsou obzvláště zranitelné vůči stále častějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou cyklóny, tropické bouřky a záplavy nebo seismická aktivita a sopečné erupce;

AC.vzhledem k tomu, že rizika závažných/regionálně omezených přírodních katastrof amimořádných situací v oblasti zdraví lze považovat za systémová a že nejméně rozvinutá a nejzranitelnější území, jako jsou nejvzdálenější regiony, jsou těmito katastrofami často postižena nejvíce;

AD.vzhledem k tomu, že většina nejvzdálenějších regionů je sopečného původu a že tato vulkanická aktivita může mít ničivý dopad na životní prostředí a hospodářství, jako tomu bylo v případě erupce na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech v roce 2021;

AE.vzhledem k tomu, že hospodářství nejvzdálenějších regionů je obecně málo diverzifikované a do značné míry závisí na cestovním ruchu, v důsledku čehož jsou trhy v případě sociálně-ekonomických krizí a přírodních katastrof zranitelnější;

AF.vzhledem k tomu, že v zájmu spojení hospodářského rozvoje a ochrany zranitelných ekosystémů by měly nejvzdálenější regiony využít svého velkého potenciálu k rozvoji klíčových odvětví, jako jsou ekoturistika a další pododvětví cestovního ruchu, udržitelná mobilita, oběhové hospodářství a energie z obnovitelných zdrojů, které vyplývají z jejich přirozené polohy;

AG.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony umožňují EU geostrategickou přítomnost vIndickém oceánu, Atlantském oceánu, Karibiku a povodí Amazonky a přispívají ktomu, že se EU stává největší výlučnou hospodářskou zónou na světě;

AH.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou vzhledem ke své jedinečné biologické rozmanitosti skutečnými přirozenými laboratořemi, a mají proto zásadní význam propodporu výzkumu a zachování mořských zdrojů;

AI.vzhledem k tomu, že pokračující úbytek biologické rozmanitosti v mořích bude mít závažný environmentální, sociální a hospodářský dopad na odvětví rybolovu v EU, a to zejména v nejvzdálenějších regionech, a je proto třeba tento trend ubývání rozmanitosti zvrátit;

AJ.vzhledem k tomu, že je třeba zřídit chráněné mořské oblasti, s přihlédnutím k veřejným konzultacím s místními orgány a zúčastněnými stranami, zejména rybáři, aby bylo zajištěno náležité provádění společné rybářské politiky EU a rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí; vzhledem k tomu, že vytvoření těchto oblastí by mělo být považováno za nástroj pro sladění ochrany stanovišť a ekosystémů se sociálně-ekonomickou udržitelností modré ekonomiky;

AK.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony mohou díky své zeměpisné poloze hrát vedoucí úlohu v modré ekonomice; vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomický rozvoj nejvzdálenějších regionů silně závisí na odvětvích modré ekonomiky, zejména na rybolovu a udržitelném cestovním ruchu; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj těchto odvětví v těchto regionech by mohl podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský růst; vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní cestovní ruch představuje 60% zaměstnanosti v modré ekonomice a potřebuje vysoce kvalifikované a zkušené odborníky;

AL.vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony posilují globální rozměr EU tím, že rozšiřují její hranice na různé kontinenty, což zvyšuje význam těchto regionů při prosazování hodnot a zásad EU v oblastech, v nichž se nacházejí; vzhledem k tomu, že pro jejich regionální integraci a pro hospodářský rozvoj je rovněž důležité spolupracovat se sousedními zeměmi a s členskými státy, jichž jsou součástí;

AM.vzhledem k tomu, že snižování rozdílů v úrovni rozvoje mezi nejvzdálenějšími regiony a zbytkem EU musí zůstat prvořadou prioritou EU a Komise;

AN.vzhledem k tomu, že mnoho nejvzdálenějších regionů čelí silnému migračnímu tlaku smimořádně vážnými důsledky pro jejich obyvatelstvo a významnými dopady na jejich vlastní zdroje;

Lepší uplatňování článku349 Smlouvy ofungování EU

1.vítá viditelný pokrok, jehož bylo dosaženo pomocí strategií EU pro nejvzdálenější regiony a který je známkou plodné spolupráce mezi Komisí, Parlamentem a Radou, regionálními a místními orgány nejvzdálenějších regionů a občanskou společností, včetně nevládních organizací; vyjadřuje však politování nad tím, že se Komise v této nové strategii nedostatečně angažuje v oblastech, jež jsou pro nejvzdálenější regiony zásadní, zejména v posilování jejich konkurenceschopnosti, aby EU mohla lépe prosazovat své postavení oceánské velmoci; požaduje, aby byla tato strategie začleněna do případné revize víceletého finančního rámce (VFR) vpolovině období a VFR naobdobí po roce 2027;

2.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné provést řadu opatření stanovených v této strategii, která mají v této krizové době zvláštní význam pro zajištění udržitelného oživení (hospodářského, sociálního, územního a environmentálního) těchto regionů;

3.připomíná, že článek 7 Smlouvy oEvropské unii (dále jen „Smlouva oEU“) svěřuje Komisi úlohu strážkyně Smluv; zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou plně integrovány do Evropské unie azačleněny do jejího právního řádu, přičemž jejich specifická situace je uznána veSmlouvách, zejména v článku 349 Smlouvy ofungování EU, který stanoví zásadu a právo na úpravu naúrovni různých politik Unie;

4.vyjadřuje politování nad tím, že článek 349 Smlouvy ofungování EU stále není automaticky uplatňován vkaždé legislativní iniciativě Komise, i kdyžuznává, že bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o potřebu zohledňovat specifika nejvzdálenějších regionů; zastává názor, že tento článek se používá v omezené míře a že by mohl být vykládán inovativnějším a pozitivnějším způsobem, zejména s cílem vytvářet ad hoc programy anové konkrétní strategie; zdůrazňuje, že by tento článek měl být tam, kde je to vhodné, uplatňován napříč politikami a iniciativami Unie, a opakuje svou výzvu obsaženou vusnesení ze dne 14. září 2021, aby Komise a Rada přijaly „reflex pronejvzdálenější regiony“, tj.aby systematicky zohledňovaly specifika nejvzdálenějších regionů vlegislativních návrzích Unie a při interinstitucionálních jednáních, včetně případného provádění specializovaných posouzení dopadu, s cílem reagovat v právních předpisech EU na specifické výzvy a místní situaci nejvzdálenějších regionů; doporučuje Komisi, aby zvážila mechanismus ověřování dopadu na nejvzdálenější regiony podobný mechanismu navrženému pro venkovské oblasti;

5.zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat článek 349 s cílem zvýšit investice Unie, členských států, místních orgánů a veřejných a soukromých subjektů v nejvzdálenějších regionech a vyhnout se negativnímu přístupu, tj. specifickým opatřením, která by brzdila dohánění a snižování rozdílů v rozvoji;

6.v souvislosti s nadcházející úmluvou o reformě smluv o Evropské unii požaduje bezpodmínečné zachování současného specifického postavení nejvzdálenějších regionů – čl. 355 odst. 1, článek 349 a čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy ofungování EU – nebo případně jeho rozšíření;

7.poukazuje na to, že Soudní dvůr zdůraznil, že „podmínky pro uplatnění Smluv“ vesmyslu článku 349 Smlouvy ofungování EU musejí být vykládány tak, že zahrnují jak podmínky týkající se uplatnění primárního práva EU, tak podmínky týkající se uplatnění aktů sekundárního práva přijatých na základě tohoto primárního práva; dále poukazuje na to, že Soudní dvůr rozhodl, že ze znění a z cílů článku 349 Smlouvy ofungování EU, jakož i ze systematiky Smluv vyplývá, že pokud jde o nejvzdálenější regiony, územní působnost celého acquis unijního práva je vymezena zejména článkem 52 Smlouvy oEU ve spojení s čl.355 odst.1 Smlouvy ofungování EU, jakož i opatřeními přijatými na základě článku 349 Smlouvy ofungování EU;

8.znovu potvrzuje, že je třeba zachovat a posílit koordinovanou činnost na úrovni EU, navnitrostátní, regionální a místní úrovni; podporuje plné zapojení regionálních amístních orgánů nejvzdálenějších regionů do formování politik EU; zdůrazňuje, že toto zapojení přináší výhody všem zúčastněným stranám a posiluje legitimitu rozhodovacího procesu EU; zdůrazňuje, že takový přístup zdola nahoru umožňuje každému regionu hájit své nejlepší zájmy; v této souvislosti zdůrazňuje pozitivní přínosy konference předsedů nejvzdálenějších regionů při určování priorit a výzev, jimž tyto regiony čelí, a při podpoře dalších opatření, včetně sdílení osvědčených postupů; připomíná důležitou práci komisařky pro soudržnost a reformy při obraně zájmů nejvzdálenějších regionů vrámci sboru komisařů; s ohledem na to navrhuje, aby příští Komise pokračovala aposílila sledování udržitelného a inkluzivního rozvoje nejvzdálenějších regionů na nejvyšší úrovni v jejich prospěch, zejména měřením pokroku dosaženého v rámci Komise, pokud jde o plné uplatňování článku 349;

9.opakuje, že je třeba vzít v úvahu specifické rysy nejvzdálenějších regionů v každém ročním cyklu evropského semestru a tyto rysy v případě Portugalska, Španělska aFrancie zohlednit v doporučeních pro jednotlivé země;

10.vyzývá Komisi, aby plně využívala nástroje evropského semestru a doporučení projednotlivé země k analýze veřejných politik v nejvzdálenějších regionech a poradenství ohledně těchto politik s cílem dosáhnout vzestupné sociální konvergence;

11.domnívá se, že by EU měla být ambicióznější při prohlubování integrovaných politik pro nejvzdálenější regiony tím, že přijme proaktivní a soudržný přístup a poskytne jasnou a silnou podporu udržitelnému vnitřnímu rozvoji každého z těchto regionů;

12.vyzývá Komisi, aby použila model POSEI na další hospodářská odvětví nejvzdálenějších regionů, přičemž prioritními oblastmi budou rybolov, doprava, konektivita, energetika a digitální transformace; zdůrazňuje, že tato konkrétní opatření mají zásadní význam pro podporu udržitelné zelené a modré ekonomiky vnejvzdálenějších regionech;

13.vítá závazek Komise zintenzivnit dialog s nejvzdálenějšími regiony a poskytnout jim individualizovanou podporu, vyjadřuje však politování nad tím, že se Komise ve svém sdělení zabývá některými obavami těchto regionů pouze částečně; vyzývá Komisi, aby pro tuto strategii přijala akční plán, a konstatuje, že je třeba vyčlenit konkrétní apřiměřené finanční prostředky, zohlednit charakteristiky, silné stránky a obtíže každého nejvzdálenějšího regionu a stanovit pro každý nejvzdálenější region individuální akční plán, pokud o to nejvzdálenější regiony požádají; domnívá se, že akční plán strategie by měl být založen na přístupu zdola nahoru a na víceúrovňovém správním rámci; zdůrazňuje, že by Komise měla spolupracovat s členskými státy, regionálními a místními orgány a dotčeným obyvatelstvem prostřednictvím veřejných konzultací a měla by poskytovat další podporu nebo poradenské nástroje, a to i nažádost samotných orgánů regionů; požaduje, aby byly tyto akční plány zveřejněny před předložením návrhů na nové programové období po roce 2027;

14.žádá, aby byly při přezkumu VFR na období 2021–2027 zohledněny dopady současné krize na nejvzdálenější regiony;

15.vyzývá GŘ REGIO, aby při svých kontrolách zohlednilo zvláštní obtíže, s nimiž se nejvzdálenější regiony potýkají, zejména pokud jde o výběrová řízení nebo lhůty prozískání informací od příjemců strukturálních fondů;

16.doporučuje, aby se členské státy s nejvzdálenějšími regiony k této strategii připojily, a zajistily tak územní, sociální a hospodářskou soudržnost těchto regionů;

17.znovu opakuje, že je třeba přehodnotit pravidla státní podpory pro společnosti vnejvzdálenějších regionech; upozorňuje v této souvislosti na probíhající revizi nařízení o podpoře de minimis a obecného nařízení o blokových výjimkách, podle nichž jsou určité kategorie podpory slučitelné s vnitřním trhem a které stanoví velmi nízké prahové hodnoty; vyzývá k výraznému zvýšení prahových hodnot nařízení o podpoře de minimis a obecného nařízení o blokových výjimkách a k pozitivnímu rozlišování pro nejvzdálenější regiony s cílem zohlednit dodatečné provozní náklady, kterým čelí podniky nacházející se v těchto regionech;

18.připomíná, že nejvzdálenější regiony jsou vystaveny strukturálním a trvalým znevýhodněním v důsledku ostrovní povahy a odlehlosti; vyzývá proto Komisi, aby jako státní podporu nezapočítávala náhrady za ostrovní povahu a odlehlost, zejména voblasti dopravy;

19.zdůrazňuje, že je důležité zajistit kontinuitu všech stávajících daňových režimů vnejvzdálenějších regionech, a to s ohledem na jejich dopad na místní ekonomiky;

20.zdůrazňuje, že je třeba o nejvzdálenějších regionech shromažďovat harmonizované a aktuální údaje, aby bylo možné zjistit, jaké jsou skutečné dopady evropské politiky; zasazuje se o rozčlenění údajů Eurostatu podle jednotlivých nejvzdálenějších regionů;

21.domnívá se, že aby se nejvzdálenější regiony mohly skutečně cítit součástí EU a být plně začleněny do jejích politických aktivit, měla by být EU politicky aktivnější a měla by přijímat konkrétní opatření na podporu udržitelného růstu nejvzdálenějších regionů;

Investice do lidí

22.vítá skutečnost, že Komise se zaměřuje na zásadu „lidé na prvním místě“; připomíná však, že míra ohrožení chudobou v nejvzdálenějších regionech patří k nejvyšším vUnii(24); dále připomíná, že HDP nejvzdálenějších regionů na obyvatele je výrazně podúrovní EU a průměrného HDP jejích členských států(25) a že Mayotte je jedním znejchudších regionů EU a jeho HDP na obyvatele činí 30% průměru EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby v těchto regionech zajistily přístup k základním službám, neboť to je nejdůležitější faktor v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná závazek členských států plně podporovat rozvoj nejvzdálenějších regionů prostřednictvím nezbytných investic, zejména vnejchudších oblastech; zdůrazňuje význam provádění evropského pilíře sociálních práv v nejvzdálenějších regionech scílem zajistit větší mezigenerační solidaritu, podpořit sociální ochranu a začlenění avytvářet kvalitní pracovní příležitosti v souladu s ekologickou a digitální transformací;

23.zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření na propagaci a podporu usazování učitelů vtěchto regionech, zejména z oborů přírodních věd, technologií, inženýrství amatematiky (STEM), kteří jsou důležití pro podporu souběžné transformace a zajištění gramotnosti v těchto oblastech apodnícení zájmu mladých lidí otyto obory;

24.poukazuje na to, že v nejvzdálenějších regionech stále existuje značná potřeba sociálního bydlení, jehož infrastruktura by měla rovněž splňovat řadu požadavků naudržitelnost v souladu s cíli pro dosažení klimatické neutrality; domnívá se, že tyto požadavky by neměly narušovat boj proti nerovnostem ani oslabovat sociální spravedlnost v těchto regionech, a proto mají členské státy EU a regionální orgány povinnost podporovat vytváření potřebných nástrojů aposkytovat je;

25.podporuje vytvoření pilotního projektu pro zjednodušený program EU s přímým přístupem, který by byl zaměřen na soukromé instituce sociální podpory vnejvzdálenějších regionech s nevratnými položkami financování pro malé projekty, napodporu odborné přípravy technických a pomocných pracovníků v různých oblastech, spolufinancování rozsáhlých projektů, které zahrnují přeshraniční partnerství, a podporu iniciativ zaměřených na sdílení osvědčených postupů;

26.vyzývá Komisi, aby v nejvzdálenějších regionech uspořádala sociální summit s cílem projednat a zavést na těchto územích cíle z Porta a evropský pilíř sociálních práv; zdůrazňuje, že je důležité zapojit zúčastněné strany z nejvzdálenějších regionů s cílem zajistit skutečné přijetí a řádné provádění sociální politiky;

27.vyzývá Komisi, aby spolupracovala s příslušnými členskými státy na vytváření a rozvoji „oblastí zaměřených na zaměstnanost“ v nejvzdálenějších regionech, a to i prostřednictvím svobodných pásem, s cílem podpořit hospodářskou obnovu, vytváření pracovních míst a rozvoj dovedností v těchto regionech, zejména ve prospěch mladých lidí a žen; zdůrazňuje, že tyto oblasti by se měly zaměřit na nejzranitelnější nebo nejslibnější odvětví, přičemž by měly být zajištěny důstojné pracovní podmínky a dodržovány platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; zdůrazňuje, že je třeba posílit místní trhy, podpořit výrobu místních produktů, zlepšit udržitelnost hospodářských činností, včetně cestovního ruchu, a zvýšit schopnost podporovat hospodářské inovace;

28.zdůrazňuje, že opatření na podporu hospodářství a trhu práce v reakci na pandemii COVID-19, jako je uvolnění režimu státní podpory, balíčky pomoci při oživení prosoudržnost a území Evropy (REACT-EU) ainvestiční iniciativy pro reakci nakoronavirus (CRII) aCRII+, zabránila dalším ztrátám pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba důkladně vyhodnotit vnitrostátní politická opatření a podpůrné programy, které byly zavedeny v nejvzdálenějších regionech s cílem zmírnit dopady pandemie COVID-19 na zaměstnanost, aby bylo možné stanovit účinné nástroje pro jejich další a budoucí využití;

29.zdůrazňuje význam sítě evropských služeb zaměstnanosti (EURES) a upozorňuje zejména na prioritní potřeby trhu práce v rámci činností EURES s cílem pomoci nezaměstnaným vrátit se do zaměstnání a usnadnit volný pohyb pracovníků donejvzdálenějších regionů;

30.zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou v nejvzdálenějších regionech hraje sociální ekonomika jakožto partner regionálních a místních orgánů v boji proti omezením souvisejícím s odlehlostí, chudobou a sociálním vyloučením a při vytváření pracovních míst a rozvoji iniciativ v těchto regionech; vyzývá Komisi, aby zajistila účast nejvzdálenějších regionů v Evropské síti regionů pro sociální hospodářství;

31.vyjadřuje politování nad mírou nezaměstnanosti, předčasného ukončování školní docházky a chudoby v nejvzdálenějších regionech, které se ve srovnání s ostatními územími EU nacházejí ve velmi nestabilní situaci, což ještě zhoršují současné četné a komplexní krize, jež vyžadují větší evropskou solidaritu;

32.vyzývá Komisi a Radu, aby v reakci na strukturální problémy týkající se nezaměstnanosti a chudoby mladých lidí plně a optimálně využívaly prostředky dostupné ve VFR na období 2021–2027, aniž by to mělo dopad na programy, které již byly zřízeny z prostředků ESF+; připomíná, že nejvzdálenější regiony jsou těmito problémy zvláště postiženy, a vyžadují proto zvláštní podporu;

33.zdůrazňuje, že do určitých oblastí je obtížné přilákat odborníky a udržet je tam; vyzývá proto k přijetí konkrétních opatření k zajištění účinných řešení tohoto problému, a to i vrámci dodatečného rozpočtového krytí ESF+;

34.v tomto ohledu vítá skutečnost, že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou kdispozici prostředky na opatření zaměřená na děti a mladé lidi, a očekává, že napomohou vytvoření důležitých příležitostí pro mladé lidi v Evropě; vyzývá k zapojení sociálních partnerů a mládežnických organizací do monitorování a hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost; vyzývá členské státy, aby zajistily, že Fond prospravedlivou transformaci aESF+ podpoří integrované plány na místní úrovni, které pomohou při zvyšování dovedností a změně kvalifikace, zejména vpřípaděnejzranitelnějších skupin, které jsou změnami ovlivněny nejvíce;

35.připomíná, že velkou část obyvatel nejvzdálenějších regionů tvoří mladí lidé; zdůrazňuje, že mladí lidé jsou důležití pro revitalizaci tradičních odvětví vnejvzdálenějších regionech, jako je rybolov, vzhledem k tomu, že konkurenceschopné, odolné a sociálně spravedlivé odvětví rybolovu potřebuje kvalifikované a zkušené odborníky; vyzývá Komisi a členské státy, aby do primárního sektoru přilákaly mladé lidi tak, že budou poskytovat nové pracovní příležitosti a související financování a že přijmou opatření, která zlepší pracovní podmínky, jako jsou zvláštní kurzy odborné přípravy, spravedlivé a přiměřené mzdy a opatření v oblasti rovnosti žen a mužů a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá členské státy, aby mladým zemědělcům v nejvzdálenějších regionech usnadnily přístup k půdě; zdůrazňuje, že v uhlíkově neutrálním, energeticky účinném a oběhovém hospodářství je důležité rozvíjet zelené dovednosti a udržitelné pracovní příležitosti;

36.zdůrazňuje, že v nejvzdálenějších regionech je velmi rozšířená neformální ekonomika, což ztěžuje přesnou analýzu údajů o zaměstnanosti a účinné provádění sociální politiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby proti nehlášené práci bojovaly například prostřednictvím systémů pobídek a zjednodušených nástrojů pro ohlašování;

37.vyzývá Komisi, aby vytvářela lepší příležitosti k mobilitě prostřednictvím modrého a zeleného programu Erasmus, který bude založen na modelu programu Erasmus+ a díky kterému budou moci mladí lidé využívat příležitostí, které nabízí odvětví modré ekonomiky, oběhové hospodářství a ekologická transformace obecně, pokud jde oodbornou přípravu a nová povolání;

38.zdůrazňuje, že je zásadní, aby se nejvzdálenější regiony více účastnily programu Erasmus+, a zdůrazňuje, že Komise a vnitrostátní subjekty by měly věnovat zvláštní pozornost potenciálu nejvzdálenějších regionů, pokud jde o přijímání mladých lidí, kteří se v těchto oblastech účastní programů mobility, a to i prostřednictvím cílených informačních a zvláštních doprovodných kampaní při přijímání a vysílání účastníků těchto programů; vítá skutečnost, že k dalšímu rozvoji regionálních programů mobility ve vzdělávání využije Komise fondů Interreg v součinnosti s programem Erasmus+; dále vyzývá Komisi a příslušné agentury, aby v rámci programu Erasmus+ rozvíjely kooperativní partnerství se zeměmi mimo EU, které sousedí s nejvzdálenějšími regiony, s cílem dále podporovat univerzitní a obchodní výměny s nejvzdálenějšími regiony;

39.dále vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a národními agenturami programu Erasmus+ s cílem lépe chránit a podporovat mladé lidi z nejvzdálenějších regionů, kteří se v rámci programu Erasmus účastní programů mobility v jiných částech EU, v souladu s kapitolou V o začlenění nařízení, kterým se zavádí program Erasmus+(26), zejména prostřednictvím předběžného financování mobility, zvláštních dodatečných grantů a posílené podpory;

40.vyzývá k větší účasti mladých lidí z nejvzdálenějších regionů na dobrovolné činnosti a místních solidárních projektech, které umožňuje Evropský sbor solidarity;

41.podporuje prosazování opatření aktivního stárnutí v těchto regionech, jako je rozšíření oblasti působnosti „sportovních“ akcí programu Erasmus+ tak, aby zahrnovaly iniciativy podporující fyzickou aktivitu starších osob a mezigenerační sportovní aktivity; v rámci přístupu celoživotního učení dále podporuje pobídky k vytvoření evropské sítě univerzit třetího věku v nejvzdálenějších regionech, v rámci nichž by univerzity měly k dispozici specifické vzdělávací nástroje a přístup k informacím, sdílely by osvědčené postupy a účastnily se výměn studentů;

42.vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům nebo nejvzdálenějším regionům nebo vpřípadě potřeby oběma co nejrychleji vypracovat akční plán pro boj proti předčasnému ukončování školní docházky v nejvzdálenějších regionech a aby se zabývala základními příčinami tohoto problému a podporovala výměnu osvědčených postupů s cílem dosáhnout konkrétních řešení; zdůrazňuje model „škol druhé šance“ podporovaných z fondu ESF, které prokázaly, že jsou účinné při navracení mladých lidí, kteří předčasně ukončili školní docházku, k odborné přípravě a do zaměstnání; vyzývá kzahájení pilotních projektů v nejvzdálenějších regionech zaměřených nejen na tyto otázky, ale také na modrou ekonomiku a odbornou přípravu a na podporu inovací a výzkumu, aby tyto regiony získaly vedoucí postavení ve správě oceánů;

43.zdůrazňuje, že díky podpoře odborné přípravy a certifikace v nejvzdálenějších regionech může být k dispozici více vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří jsou obvykle ochotnější změnit své chování a být například otevřenější vůči využívání nových technologií; připomíná, že digitální transformace a využívání nových technologií by měly být patřičně provázeny řádnou odbornou přípravou pro všechny, pro místní a regionální orgány a občanskou společnost;

44.vyzývá Komisi, aby účinně prosazovala účast občanů nejvzdálenějších regionů, zejména mladých lidí, v evropských programech a posílila své informační kampaně uskutečňované v odlehlých oblastech;

45.domnívá se, že pracovní příležitosti v nejvzdálenějších regionech může vytvářet také podnikání; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že výzva k podávání návrhů „Posílení postavení mládeže v nejvzdálenějších regionech EU“ nedosáhla očekávané míry účasti; žádá lepší informační kampaně o těchto návrzích, je pro rozšíření iniciativy na osoby ve věku do 30 let a naléhavě vyzývá místní a regionální orgány, aby lépe informovaly o konkrétních stávajících iniciativách podporovaných EU, které jsou zaměřeny na nejvzdálenější regiony, zejména na mladé lidi;

46.zdůrazňuje, že sociální situace mladých lidí je v nejvzdálenějších regionech hlavním problémem, a vítá závazek Komise využívat ESF+ ke zlepšení vzdělávání, odborné přípravy, mobility a zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala konkrétní opatření v oblasti odborné přípravy, učení, rozvojea přeměny dovedností vtěchto regionech, zejména v souvislosti s Evropským rokem dovedností 2023, a aby zajistila, že záruka pro mladé lidi je na jejich území náležitě zavedena; zdůrazňuje, že je důležité zavést programy učňovské přípravy a služby profesního poradenství pro mladé lidi s využitím fondů EU, zejména fondu ESF+, a vyzývá zaměstnavatele, aby posílili poskytování účinnější učňovské přípravy v souladu s Evropským rámcem pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu; zdůrazňuje v tomto ohledu význam programů prouznávání získaných zkušeností v rámci celoživotního učení;

47.vítá vytvoření iniciativy „Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle“ (ALMA) pro aktivní začleňování znevýhodněných mladých lidí; zdůrazňuje, že tato iniciativa má zvláštní význam pro nejvzdálenější regiony, v nichž žije mnoho mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato iniciativa bude doprovázena odpovídajícími finančními zdroji, aby z ní mohl těžit co největší počet lidí; domnívá se, že k zajištění účasti mladých lidí z nejvzdálenějších regionů by měla být přijata pozitivní opatření;

48.zdůrazňuje, že je nutné vymezit strategie pro boj proti odlivu mozků a zvýšení přitažlivosti nejvzdálenějších regionů, a to zejména pro mladé lidi; zdůrazňuje proto zvláštní význam sdělení Komise ze dne 17. ledna 2023 nazvaného „Uplatnění talentovaných pracovníků v evropských regionech“(27) pro nejvzdálenější regiony; vyzývá v této souvislosti k poskytnutí větší podpory a pomoci vysokoškolským institucím a odborným školám v těchto regionech, aby se mohly lépe vybavit a zlepšit kvalitu odborné přípravy, kterou poskytují; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s místními zúčastněnými stranami, včetně soukromého sektoru, univerzit, organizací občanské společnosti a místních orgánů, s cílem vytvořit jednotná digitální kontaktní místa, která by pomáhala mladým uchazečům o zaměstnání; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a diverzifikovat pracovní příležitosti, které umožňují důstojnou životní úroveň;

49.zdůrazňuje, že je třeba zajistit genderovou rovnost a také posílit sociální, hospodářské a politické postavení žen v nejvzdálenějších regionech, mimo jiné prostřednictvím politiky soudržnosti, a to tak, že se podpoří přístup ke kvalitním pracovním místům sestejnou a spravedlivou odměnou; zdůrazňuje význam cenově dostupné péče o děti a boje proti diskriminaci, genderově podmíněnému násilí asexuálnímu obtěžování, zejména na pracovišti; dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat účast žen na trhu práce scílem zvýšit míru zaměstnanosti;

50.zdůrazňuje, že účinné provádění evropské záruky pro děti má zásadní význam pro boj proti dětské chudobě v nejvzdálenějších regionech, zejména pokud jde o zaručení přístupu dětí ke zdravotní péči a prolomení bludného kruhu mezigenerační chudoby; vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních plánů pro provádění evropské záruky pro děti a jejich revize začlenily zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony; zdůrazňuje, že pro zajištění řádné výživy dětí v nejvzdálenějších regionech jsou důležité školní jídelny, které také v mnoha případech zajišťují pravidelnou stravu; proto znovu potvrzuje význam projektu EU „Ovoce, zelenina a mléko do škol“, který by měl zohlednit zranitelnost těchto regionů; vyzývá zejména k tomu, aby vnitrostátní strategie pro realizaci těchto školních projektů byly přizpůsobeny tak, aby na potřeby nejvzdálenějších regionů lépe reagovaly;

51.zdůrazňuje, že stárnutí obyvatelstva, prodloužení průměrné délky života a pokles porodnosti vzbuzují obavy i v nejvzdálenějších regionech, neboť vedou ke snížení počtu pracovníků a jsou velkou výzvou pro systémy sociálního zabezpečení; domnívá se, že výhody vytváření mezigeneračních vztahů, které by mohly být posíleny prostřednictvím mentorských programů, jejichž cílem je zlepšit sdílení znalostí a individualizovanou podporu mladých lidí a uchazečů o zaměstnání; konstatuje, že nejvzdálenější regiony by byly vhodným územím pro rozvoj inovativní sociální politiky, jako je „cesta třetí šance“ zaměřená na opětovné začlenění pracujících lidí všech věkových kategorií dospolečnosti a na trh práce nebo na péči o starší osoby s ohledem na stárnutí obyvatelstva; naléhavě vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány odpovědné zavzdělávání a celoživotní učení a sociální partnery, aby zavedli právní rámec, který by povzbudil podniky k investicím do programů a opatření, jejichž cílem je zaručit profesní začlenění a podpořit začlenění zranitelných skupin, které mohou potřebovat dodatečná cílená opatření;

52.vyzývá Komisi, aby se při provádění protidrogové strategie EU zaměřila na prevenci, opětovné začlenění do společnosti a návrat do zaměstnání; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti evropského financování terapeutických středisek vnejvzdálenějších regionech zaměřených na péči o drogově závislé, jejich rehabilitaci aopětovné začlenění na trh práce; upozorňuje na to, že v nejvzdálenějších regionech byly zjištěny nové závislosti, zejména nárůst užívání syntetických drog, které představují vážné riziko pro duševní zdraví mladých lidí, což si zasluhuje zvláštní pozornost(28);

53.zdůrazňuje, že je důležité mít dobře koordinovanou, humanitární, účinnou a bezpečnou migrační politiku EU, která zohledňuje specifickou situaci nejvzdálenějších regionů, zejména těch, které se potýkají se závažnými důsledky souvislého přílivu velkého počtu migrantů; upozorňuje zejména na potřeby nejvzdálenějších regionů, které se potýkají smigrací, včetně osob ve zranitelném postavení, jako jsou nezletilé osoby bezdoprovodu, jako je tomu v případě Kanárských ostrovů, které mají specifické potřeby, pokud jde o podporu sociálního začlenění migrantů;

54.trvá na tom, že je třeba, aby EU poskytla odpovídající a individuálně uzpůsobené finanční prostředky na řešení těchto specifických problémů v oblasti migrace, a navrhuje, aby byly uvolněny prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) s cílem náležitým způsobem podpořit úsilí členských států v oblasti migrace; vyzývá v této souvislosti k přijetí opatření, která by byla přizpůsobena jednotlivým územím a která by nejvzdálenějším regionům usnadnila přístup k fondu AMIF; podporuje vytvoření pilotních projektů zaměřených na integraci, začlenění, odbornou přípravu a poskytování služeb v oblastech, do nichž přichází velký počet migrantů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že příslušné programy členských států v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky poskytnou nejvzdálenějším regionům odpovídající podporu;

55.zdůrazňuje, že je důležité pomáhat nejvzdálenějším regionům řídit nelegální migraci najejich hranicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost požádat ooperativní podporu od agentur EU, včetně Mayotte a Francouzské Guyany, s cílem pomoci místním orgánům, a to zejména v místech s největším počtem nelegálních vstupů migrantů;

56.podporuje provádění směrnice 2001/55/ES(29) a nových opatření zavedených nařízením CARE(30) s cílem podpořit skutečnou solidaritu v reakci namigrační toky, zejména ty, které pocházejí z oblastí konfliktů;

Správa oceánů a potenciál modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech

57.vyzývá Komisi, aby nejvzdálenější regiony považovala za referenční body proEvropskou unii v oblasti správy oceánů, znalostí o oceánech, modré ekonomiky a rybolovu;

58.připomíná, že rybářské loďstvo nejvzdálenějších regionů je zastaralé a v některých případech ve velmi špatném stavu, což představuje nebezpečí pro rybáře a životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba i nadále investovat do modernizace rybářského loďstva, včetně loďstva tradičního drobného rybolovu, s cílem zlepšit bezpečnost a pracovní podmínky rybářů, přilákat do odvětví rybolovu nové lidi, a to zejména ty mladé, snížit emise CO2 a zlepšit podmínky skladování a uchovávání úlovků; zdůrazňuje, že tato opatření mají zásadní význam pro to, aby odvětví rybolovu bylo schopno nadále bezpečně poskytovat zdravé potraviny a aby tyto regiony mohly dosáhnout potravinové soběstačnosti, aniž by to mělo nepříznivý dopad na životní prostředí;

59.vyjadřuje politování nad tím, že fond ENRAF stále nepodporuje obnovu loďstev tím, že by hradil nákup nových plavidel; připomíná, že fond ENRAF zahrnuje ustanovení týkající se akčních plánů členských států pro nejvzdálenější regiony, včetně strukturální podpory odvětví rybolovu a akvakultury; připomíná, že z fondu ENRAF je možné poskytnout podporu na nákup rybářských plavidel mladým rybářům;

60.vyzývá Komisi a členské státy, aby blíže spolupracovaly na rychlém uvolnění finančních prostředků na obnovu rybářských loďstev v nejvzdálenějších regionech, a to s ohledem na rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy vnejvzdálenějších regionech, a aby podporovaly ekologickou a digitální transformaci odvětví rybolovu v těchto regionech za pomoci rybolovných technik s nízkým dopadem; žádá Komisi, aby při revizi svých pokynů pro státní podporu v odvětví rybolovu a akvakultury přehodnotila ekologické, hospodářské a technické ukazatele, které byly stanoveny s cílem dosáhnout rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, a zohlednila přitom specifika nejvzdálenějších regionů, a aby zároveň umožnila podporu tradičních lovných zařízení s uzavíracím mechanismem kotvících v nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje dále, že je třeba urychlit shromažďování potřebných vědeckých údajů v nejvzdálenějších regionech;

61.připomíná, že Komise se zavázala napsat průběžnou zprávu o kapitole k ENRAF týkající se nejvzdálenějších regionů a analyzovat, zda je nutné vypracovat pro nejvzdálenější regiony samostatné nařízení pro rybolov; vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní finanční operační program pro odvětví rybolovu a akvakultury vnejvzdálenějších regionech pro období po roce 2027, který by fungoval podobně jako program POSEI; připomíná, že cílem takového programu by mělo být kompenzovat dodatečné náklady a strukturální obtíže, kterým čelí rybáři v nejvzdálenějších regionech, a zároveň financovat strukturální investice na podporu rozvoje tohoto odvětví;

62.připomíná, že EU se stala největší námořní velmocí na světě zejména díky výlučným ekonomickým zónám nejvzdálenějších regionů; vyjadřuje politování nad tím, že fond ENRAF v tomto ohledu neklade dostatečný důraz na námořní záležitosti, a vyzývá kposílení tohoto aspektu;

63.je toho názoru, že je důležité poskytovat rybářům v nejvzdálenějších regionech účinné kompenzace za jejich úsilí o dosažení cíle Komise chránit 30% mořských oblastí EU do roku 2030; domnívá se, že chráněné mořské oblasti by měly být nástrojem prosladění ochrany stanovišť a ekosystémů se socioekonomickou životaschopností odvětví rybolovu;

64.poukazuje na to, že vymezení chráněných mořských oblastí umožnilo místním rybářům zvýšit jejich příjmy, což vedlo ke zvýšení místní zaměstnanosti v odvětví rybolovu a nárůstu rekreačních činností, čímž se podpořily příležitosti k růstu v odvětvích, jako je udržitelný cestovní ruch; zdůrazňuje, že pokud bude definice těchto chráněných oblastí náležitě stanovena na základě důkladné konzultace s místními orgány a zúčastněnými stranami, zejména s rybáři, má zásadní význam pro ochranu a obnovu druhů a propobřežní oblasti, které jsou na těchto druzích závislé(31);

65.připomíná, že nejvzdálenější regiony jsou obzvláště zasaženy důsledky změny klimatu, znečištění moří a nezákonného rybolovu; zdůrazňuje úlohu, kterou by nejvzdálenější regiony mohly hrát v boji proti nezákonnému rybolovu a znečišťování oceánů, zachování biologické rozmanitosti moří a přechodu na udržitelnou modrou ekonomiku;

66.vítá návrh Komise zveřejnit výzvu k předkládání návrhů týkajících se strategií napodporu modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech a znovu vyzývá Komisi, aby tuto výzvu co nejdříve realizovala; v této souvislosti zdůrazňuje klíčovou úlohu odvětví rybolovu a akvakultury v udržitelném socioekonomickém rozvoji nejvzdálenějších regionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k řešení příčin nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, znečištění a změny klimatu v nejvzdálenějších regionech, neboť to má za následek závažnou ztrátu biologické rozmanitosti moří, a aby odpovídajícím způsobem reformovaly svou odvětvovou politiku; vyzývá Komisi, aby poskytla prostředky naudržitelné investice s cílem bojovat proti masivnímu šíření chaluh rodu hroznovice, kněmuž dochází zejména v těchto regionech a které má závažné environmentální a socioekonomické důsledky; dále vyzývá Komisi, aby v autonomní oblasti Madeira zřídila evropské středisko pro boj proti znečištění moří plasty;

67.zdůrazňuje význam kooperativního, inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor v nejvzdálenějších regionech, které zohledňuje socioekonomické a environmentální otázky a otázky biologické rozmanitosti;

Zemědělství jako jeden z pilířů rozvoje nejvzdálenějších regionů

68.domnívá se, že program POSEI by měl být zachován jako stálý program EU propojený se společnou zemědělskou politikou (SZP) a měl by být financován ze zdrojů EU; připomíná, že rozpočtové prostředky na program POSEI pro oblast zemědělství nebyly od roku 2009 zvýšeny ani aktualizovány s ohledem na inflaci a kvůli tomu je tento program chronicky podfinancovaný, což ještě zhoršuje skutečnost, že počet obyvatel několika nejvzdálenějších regionů neustále roste; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že v reakci na to, že se Mayotte stal nejvzdálenějším regionem, nedošlo k žádnému navýšení prostředků přidělených v rámci programu POSEI; domnívá se, že k tomuto navýšení by mělo dojít co nejdříve, a vyjadřuje politování nad tím, že nejvzdálenější regiony se při revizích finančních prostředků na podporu zemědělství nacházejí vnevýhodném postavení; vyslovuje se proto pro výrazné navýšení stávajících přídělů pro zemědělský program POSEI, včetně podpory poskytované v rámci zvláštního režimu zásobování, v rámci přezkumu VFR v polovině období nebo v rámci VFR poroce 2027, s cílem nejen lépe podpořit místní produkci v nejvzdálenějších regionech vzhledem k rostoucím dodatečným nákladům a upevnit a posílit odolnost dodavatelských řetězců, ale také podpořit úsilí o diverzifikaci zemědělství, a to i promístní spotřebu, aby mohly nejvzdálenější regiony dosáhnout větší potravinové soběstačnosti; domnívá se, že toto navýšení by mělo zohlednit všechny výše uvedené faktory; vyzývá Komisi, aby zachovala silnou soudržnost mezi programem POSEI a opatřeními pro rozvoj venkova, neboť mezi oběma druhy podpory existuje silná vzájemná závislost; domnívá se, že je zásadně důležité pokračovat ve zlepšování doplňkovosti, transparentnosti a soudržnosti mezi programem POSEI a dalšími fondy EU;

69.požaduje, aby byl program POSEI využíván k uznávání a podpoře regionálních plodin a produktů coby součásti historického a kulturního dědictví a identity nejvzdálenějších regionů;

70.trvá na tom, že nejvzdálenější regiony by měly i nadále navrhovat, provádět a řídit svá vlastní opatření pro rozvoj venkova, a proto je nezbytné zachovat v této oblasti regionalizovanou strukturu, aby regiony mohly i nadále (zejména po roce 2028) společně s regionálními řídícími orgány a regionálními monitorovacími výbory navrhovat svá vlastní opatření; vyzývá k vytvoření přímého komunikačního kanálu mezi regionálními samosprávami a Komisí za účelem řádného, účinného a účelného provádění a prosazování SZP;

71.opakuje, že je třeba znovu zavést 85% míru spolufinancování pro nejvzdálenější regiony v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), což má zásadní význam pro rodinné farmy a drobné zemědělce;

72.zasazuje se o navýšení finančních prostředků na propagaci produktů z nejvzdálenějších regionů a 90% míru spolufinancování těchto propagačních kampaní;

73.zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou často vystaveny nepříznivým klimatickým jevům, které přispívají ke změně krajiny, což vede ke zmenšování zemědělských podniků, kvůli čemuž vznikají vyšší výrobní náklady a není možné dosáhnout úspor zrozsahu; naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na řešení těchto problémů přidělila místním producentům podporu vázanou na produkci s cílem posílit za takovýchto obtížných okolností celý hodnotový řetězec, a aby zároveň rychle upravila postupy financování v případě závažných nepříznivých okolností;

74.zdůrazňuje význam integrovaného územního rozvoje v nejvzdálenějších regionech, jako je komunitní koordinace investic a místního rozvoje, a podpory iniciativ, jako jsou „inteligentní vesnice“, jejichž cílem je podporovat udržitelné zemědělství a udržitelnou produkci potravin;

75.vítá závazek Komise obsažený ve sdělení o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti(32), podle kterého má být analýza nejvzdálenějších regionů zahrnuta do oblasti působnosti Střediska EU pro sledování venkovských oblastí; domnívá se, že Středisko prosledování venkovských oblastí by mohlo být cenným zdrojem pro zjišťování nedostatků ve shromážděných údajích a zlepšování statistických databází o nejvzdálenějších regionech, díky čemuž bychom mohli mít k dispozici úplný obraz zachycující potřeby venkovského obyvatelstva těchto regionů;

76.zdůrazňuje, že provádění nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti vnejvzdálenějších regionech musí být koordinováno s úsilím o posílení udržitelného rozvoje zemědělství a lesnictví a zohledňovat zvláštní zeměpisné a klimatické rysy těchto regionů; zdůrazňuje, že v těchto odlehlých regionech je zemědělství hlavním pilířem místního hospodářství a že kvůli „zeleným“ požadavkům Komise mohou mít zemědělci problém být konkurenceschopní; připomíná výrok Komise, že „pokrok připlnění tohoto cíle bude neustále revidován a v případě potřeby upraven, aby se zmírnil nepatřičný dopad na biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a konkurenceschopnost zemědělců“(33); požaduje, aby byla zemědělcům poskytnuta větší podpora při vývoji agroekologických postupů a postupů šetrných k biologické rozmanitosti, a to i prostřednictvím vyšší míry financování a spolufinancování; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využívaly finanční prostředky dostupné v rámci programu LIFE;

77.zdůrazňuje, že v nejvzdálenějších regionech se nacházejí ekosystémy s vysokou ekologickou hodnotou, což by však nemělo být vnímáno jako hrozba pro vyvážený rozvoj produktivní práce v zemědělství;

78.konstatuje, že návrh strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ požaduje, aby EU dále omezila používání přípravků na ochranu rostlin; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přihlížet ke zvláštním charakteristikám tropického a subtropického klimatu vnejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje, že některé z nejvzdálenějších regionů se nacházejí v tropickém, subtropickém a vlhkém rovníkovém prostředí, které obzvláště přispívá k rozvoji chorob, a že jsou proto ve srovnání s kontinentem a třetími zeměmi vážně znevýhodněny, pokud jde o pokrytí potřeb v oblasti přípravků na ochranu rostlin za účelem boje proti škůdcům; zdůrazňuje proto, že je třeba podporovat výzkum nových alternativních řešení přizpůsobených těmto územím, a to prostřednictvím navýšení finančních prostředků, s cílem zachovat zemědělskou produkci a zajistit životaschopnost zemědělců v nejvzdálenějších regionech; v této souvislosti zdůrazňuje význam podpory agroekologických postupů a používání inovačních technik produkce, včetně nových genomických technik; konstatuje, že v některých nejvzdálenějších regionech je obtížné získat přístup k určitým zemědělským vstupům, zejména k těm, jež jsou šetrné k životnímu prostředí; trvá na tom, že přístup na trh EU by neměly mít produkty, které nesplňují normy EU a mohou ohrozit bezpečnost potravin a zdraví vcelé EU, jako jsou banány ze třetích zemí, při jejichž produkci je používáno obrovské množství látek na ochranu rostlin, které nejsou v EU povoleny;

79.vyzývá Komisi, aby přijala právní předpisy týkající se nových genomických technik scílem co nejrychleji reagovat na potřebu omezit a nalézt alternativy k používání přípravků na ochranu rostlin s ohledem na agroekologickou transformaci;

80.poukazuje na skutečnost, že využívání nových technologií, jako je úspěšné rozšíření vysokokapacitních digitálních sítí a přesné zemědělství, může usnadnit přechod kefektivnějšímu, modernějšímu a konkurenceschopnějšímu zemědělství, ušetřit náklady, zlepšit výkonnost a minimalizovat dopad na životní prostředí;

81.zdůrazňuje, že je třeba podporovat ziskové krátké dodavatelské řetězce šetrné kživotnímu prostředí a rozvoj zemědělského odvětví, které se zaměří především natradiční produkci s vysokou přidanou hodnotou, místní spotřebu a ekologická řešení;

82.opakuje, že potravinová soběstačnost nejvzdálenějších regionů zůstává pro tyto regiony prioritou a že současně se stabilizací tzv.tradičních odvětví musí být rovněž posílena a podporována diverzifikace produkce;

83.zdůrazňuje význam struktury místních odvětví při zajišťování potravin vnejvzdálenějších regionech, které jsou často izolované, a vybízí zúčastněné strany a tvůrce politik, aby využívali všechna ustanovení společné organizace trhů, včetně těch ustanovení, jež se nejvzdálenějších regionů konkrétně týkají; vítá skutečnost, že některá ustanovení společné organizace trhů byla přizpůsobena specifickým potřebám nejvzdálenějších regionů, a žádá Komisi, aby v případě potřeby zajistila další úpravy vrámci příští revize společné organizace trhů; vyzývá Komisi, aby se zabývala proveditelností a vhodností rozšíření ustanovení čl.22 písm.a) nařízení (EU) č. 228/2013 o programech POSEI(34) na všechny nejvzdálenější regiony, pokud jde o rozšíření pravidel a příspěvků mezioborových organizací na hospodářské subjekty, které nejsou členy těchto organizací, s cílem zajistit potravinové zabezpečení a soběstačnost;

84.konstatuje, že mléko a související předcházející a navazující produkty jsou jedním zezákladních pilířů hospodářství autonomní oblasti Azory; uznává, že jejich socioekonomický význam a počet přímých a nepřímých pracovních míst a služeb, které poskytují, jsou nezbytné pro zajištění hospodářské a sociální soudržnosti;

85.domnívá se, že v posledních letech byli producenti v nejvzdálenějších regionech, stejně jako desítky tisíc producentů mléka v celé EU, nuceni ukončit výrobu z důvodu destruktivních cen vyplácených producentům, které nekompenzují výrobní náklady; je toho názoru, že situace ovlivňující produkci mléka je neoddělitelná od liberalizace trhu s mlékem a ukončení produkčních kvót a že ji lze vyřešit pouze prostřednictvím mechanismů regulace trhů;

86.připomíná společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k nařízení (EU) 2017/540(35) o mechanismu stabilizace pro banány, které bylo revidováno v okamžiku přistoupení Ekvádoru k obchodní dohodě mezi EU a Kolumbií a Peru a v němž se uvádí, že: „Komise nadále pravidelně provádí analýzu situace na trhu a situace producentů v Unii po uplynutí platnosti mechanismu stability. Pokud bude zjištěno závažné zhoršení situace na trhu nebo situace producentů v Unii, Komise s ohledem navýznam odvětví banánů pro nejvzdálenější regiony danou situaci společně s členskými státy a zúčastněnými stranami posoudí a rozhodne o tom, zda je třeba uvažovat o vhodných opatřeních. Komise může rovněž svolávat pravidelné monitorovací schůzky, jichž se účastní členské státy a zúčastněné strany“; připomíná Komisi její závazek zastavit postupné snižování celních sazeb trvalým vyčleněním zbytkové celní sazby ve výši 75 EUR/tunu, které platí pro třetí země, s nimiž EU podepsala obchodní dohody;

87.zdůrazňuje, že zatímco se na přímý dovoz zemědělských produktů, které jsou nezbytné pro lidskou spotřebu, k výrobě jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy, ze třetích zemí do nejvzdálenějších regionů nevztahují žádná cla, mělo by se při provádění tohoto „zvláštního režimu zásobování“ přihlížet zvláště k zajištění toho, aby stávající místní produkce nebyla destabilizována ani nebylo bráněno jejímu rozvoji;

88.připomíná, že nekonkurenceschopné ceny a nedostatečná hospodářská soutěž v odvětví dopravy v nejvzdálenějších regionech, zejména v nákladní dopravě, vytvářejí překážky pro jejich zemědělská odvětví;

89.zdůrazňuje, že neexistují udržitelná řešení pro přepravu zemědělských produktů mezi většinou ostrovů a pevninou, ani pro vývoz a dovoz zemědělských produktů z ostrovů a na ně, a vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých plánech rozvoje ostrovů podporovaly inovativní projekty zaměřené na ekologičtější spojení;

90.připomíná, že nejvzdálenější regiony, k nimž patří malé a vzdálené ostrovy a souostroví a které se vyznačují odlehlostí, jsou silně závislé na námořní dopravě; varuje proto, že změny stávajících ustanovení, které se týkají přepravy zvířat, mají na tyto regiony větší dopad, zejména s ohledem na význam zemědělství pro jejich hospodářství a jejich závislost na něm; trvá na tom, že podle článku 349 Smlouvy ofungování EU by přinadcházejícím přezkumu evropských pravidel v oblasti dobrých životních podmínek zvířat měly být zohledněny zvláštní rysy a omezení nejvzdálenějších regionů; poukazuje na to, že je třeba neustále usilovat o snížení potřeby přepravy živých zvířat vsouladu se závěry jeho vyšetřovacího výboru pro ochranu zvířat během přepravy a klást důraz na přepravu alternativ k živým zvířatům;

Mobilita, doprava a cestovní ruch

91.podporuje vytvoření zvláštního finančního operačního programu pro dopravu a konektivitu v nejvzdálenějších regionech, tzv.„programu POSEI pro oblast dopravy“ podobného programu POSEI pro zemědělství a vedle strukturálních fondů, s cílem kompenzovat dodatečné náklady vyplývající z odlehlosti a/nebo ostrovní povahy vzhledem k potřebě územní kontinuity v nejvzdálenějších regionech a strukturálním problémům, s nimiž se potýkají, pokud jde o dopravní infrastrukturu, mobilitu a digitální propojení; zdůrazňuje význam tohoto programu pro tyto regiony, jako jsou Azorské ostrovy, které trpí „dvojitým ostrovním charakterem“ – odlehlostí od pevniny a vzdáleností mezi ostrovy samotnými –, což výrazně zvyšuje náklady na přepravu osob a zboží při tranzitu mezi jednotlivými ostrovy a mezi ostrovy a pevninou a má zjevný dopad na zvýšení nákladů na výrobní vstupy;

92.připomíná, že stabilita v odvětví dopravy a odpovídající infrastruktura vnejvzdálenějších regionech má zásadní význam pro jejich klíčová odvětví, jako je cestovní ruch, zemědělství arybolov; připomíná rovněž, že přístavy, letiště, námořní trasy a pravidelné letecké spojení propojují nejvzdálenější regiony s evropským kontinentem, okolními zeměmi a světem; v této souvislosti zdůrazňuje, že Komise musí plně zvážit význam dopravy a propojení pro nejvzdálenější regiony s ohledem na článek 349 Smlouvy ofungování EU; opakuje proto, že jakékoli oslabení odvětví dopravy vnejvzdálenějších regionech zvyšuje riziko izolace, zpomalení hospodářského růstu a zvýšení životních nákladů; domnívá se, že logika hospodářské soutěže není na odvětví námořní a letecké dopravy v nejvzdálenějších regionech sama o sobě použitelná;

93.zdůrazňuje obtíže, s nimiž se potýkají nejvzdálenější regiony v souvislosti spříležitostmi, které nabízí Nástroj pro propojení Evropy; žádá Komisi, aby v rámci hodnocení v polovině období podala zprávu o projektech, které požádaly o financování z Nástroje pro propojení Evropy v nejvzdálenějších regionech, a aby zvážila možnost vytvoření zvláštního přídělu pro nejvzdálenější regiony v rámci Nástroje pro propojení Evropy;

94.vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní výzvy k předkládání návrhů pro nejvzdálenější regiony v rámci evropských programů řízených Komisí, jako je Nástroj pro propojení Evropy, jakož i dalších opatření v těchto regionech, jako jsou informační dny nebo výstavy na silnici, kde jsou podporovány stávající příležitosti pro nejvzdálenější regiony;

95.vítá návrh Komise na revizi nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T)(36); zdůrazňuje přínosy transevropské dopravní sítě (TEN-T), zejména pokud jde okonektivitu a přístup k financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby tam, kde je tomu v zájmu nejvzdálenějších regionů, podněcovaly v rámci této revize integraci většího počtu infrastruktur nejvzdálenějších regionů do hlavních nebo globálních sítí TEN-T, aby se tato infrastruktura stala způsobilou pro podporu z Nástroje pro propojení Evropy s odpovídající maximální mírou spolufinancování ve výši 70% a aby se nejvzdálenější regiony staly součástí evropských dopravních koridorů, a aby využívaly mimo jiné podpory infrastruktury pro dodávky alternativních paliv, rozšíření a údržbu přístavů, městské mobility, letecké a silniční sítě;

96.vyjadřuje politování nad tím, že mnoho lidí v těchto regionech postrádá základní služby, včetně přístupu k veřejné dopravě, což má řetězový dopad na přístup k jiným službám, vzdělávání a hospodářským příležitostem; připomíná, že je třeba pracovat na rozvoji účinných systémů veřejné dopravy v nejvzdálenějších regionech, které jsou přizpůsobeny místním podmínkám; zdůrazňuje, že je třeba v nejvzdálenějších regionech diverzifikovat vnitřní druhy dopravy a jejich infrastrukturu s cílem podpořit udržitelnou mobilitu, která chrání životní prostředí a zaručuje kvalitu ovzduší; připomíná, že infrastruktura pro cyklistické nebo elektrické dobíjecí stanice by nejvzdálenějším regionům pomohla snížit emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší a podpoří je vjejich udržitelné transformaci; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vytvořila pilotní projekty a přípravné akce vycházející z politik a iniciativ, jako jsou plány udržitelné městské mobility (pro městskou mobilitu) a inteligentní venkovské dopravní oblasti (vpřípadě venkovské mobility), jejichž účelem je spojit zúčastněné strany s cílem vytvořit smysluplnou a soudržnou nabídku udržitelné dopravy pro občany i návštěvníky;

97.vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zvláštního zacházení pro nejvzdálenější regiony, pokud jde o státní podporu pro letištní, přístavní a silniční infrastrukturu s čistě místním dopadem, která by nevedla k narušení hospodářské soutěže uvnitř Společenství;

98.vyzdvihuje zásadní roli udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj nejvzdálenějších regionů, které jsou velmi vystaveny dopadům změny klimatu, přírodním katastrofám a mimořádným zdravotním situacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala skutečnou evropskou a udržitelnou politiku cestovního ruchu, zejména vytvořením jednotné značky pro udržitelný cestovní ruch; zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony musí zavést opatření pro udržitelný cestovní ruch, která zajistí, aby co nejvíce využívaly svůj přírodní kapitál, zdokonalily svou nabídku cestovního ruchu a zároveň chránily své životní prostředí a biologickou rozmanitost;

99.připomíná, že je důležité rozvíjet odolný a udržitelný cestovní ruch, aby bylo možné čelit případné budoucí krizi, neboť tyto regiony jsou pro svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj silně závislé na cestovním ruchu, a to s využitím možností financování ze strany EU; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily pohotovostní plány v klíčových odvětvích pro nejvzdálenější regiony, jako je cestovní ruch a doprava, aby lépe řešily možné budoucí krize, jako je pandemie COVID-19, která odhalila některé z křehkostí těchto regionů; vyzývá Komisi, aby v příštím VFR vytvořila zvláštní finanční položku pro cestovní ruch a aby poskytla finanční prostředky na ekosystém cestovního ruchu v ročních rozpočtech Unie;

100.vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření na podporu oživení odvětví cestovního ruchu v nejvzdálenějších regionech a aby podporovaly jeho digitální a environmentální transformaci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a naregiony, které jsou na cestovním ruchu nejvíce závislé; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily stávající fondy EU k vytvoření pilotních projektů pro destinace vodvětví cestovního ruchu nacházející se v nejvzdálenějších regionech, včetně projektů zaměřených na rozvoj nových profesí spojených s modrým a zeleným cestovním ruchem; vyzývá proto Komisi, aby rozvíjela iniciativy v oblasti námořního a pobřežního cestovního ruchu a v rámci těchto iniciativ se věnovala zejména rozvoji a rozšiřování sítě námořních tras; dále vyzývá Komisi, aby sledovala cestu transformace cestovního ruchu a předložila soubor závazných a konkrétních opatření a průběžných cílů pronejvzdálenější regiony, a to i v oblasti výzkumu a inovací, infrastruktury, technologického rozvoje a dovedností, s cílem umožnit tomuto odvětví v konečném důsledku dosáhnout cíle klimatické neutrality;

101.vyzývá Komisi, aby v souladu se závěrečným prohlášením 26. Konference předsedů nejvzdálenějších regionů zřídila Evropskou agenturu pro cestovní ruch se sídlem vkaždé zeměpisné oblasti nejvzdálenějších regionů, která by vycházela ze zkušeností a dynamiky tohoto odvětví v těchto regionech ve prospěch celé EU;

102.zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony obohacují kulturní a jazykové dědictví Evropské unie; zdůrazňuje, že kulturní odvětví v nejvzdálenějších regionech bylo nedávnou zdravotní a hospodářskou krizí zasaženo více než v kontinentálních regionech; vyzývá Komisi, aby více zhodnocovala kulturní bohatství nejvzdálenějších regionů a podporovala výměny s kulturními odborníky v nejvzdálenějších regionech, zejména zahájením nových pilotních projektů po vzoru projektu Archipel-EU; vyzývá k dalšímu rozvoji konkrétních nástrojů přizpůsobených charakteristickým rysům kulturního odvětví v nejvzdálenějších regionech na podporu a propagaci umělců, hmotného a nehmotného kulturního dědictví a ochrany regionálních jazyků v nejvzdálenějších regionech;

Opatření v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, energetické nezávislosti a obnovitelných zdrojů energie

103.zdůrazňuje, že pokud jde o biologickou rozmanitost, jsou cílené regionální politiky a opatření zaměřená na ochranu ekosystémů v nejvzdálenějších regionech a obnovu jejich jedinečné a mimořádně bohaté biologické rozmanitosti nezbytné pro zachování jejich přírodních zdrojů a prostředků pro obživu; znovu opakuje, že je třeba pokračovat vopatřeních na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a tato opatření zlepšovat; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že specifická situace nejvzdálenějších regionů bude zohledněna v nařízení o obnově přírody a že vnitrostátní plány budou vypracovány ve spolupráci s orgány nejvzdálenějších regionů a že bude při jejich koncipování zajištěna přiměřená rovnováha mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem; připomíná, že je důležité vypracovat místní strategii nakládání s odpady, která zohlední prioritní ekologickou a energetickou transformaci a ochranu biologické rozmanitosti a která přispěje k posílení oběhového hospodářství vnejvzdálenějších regionech;

104.opakuje, že je třeba zohlednit specifika nejvzdálenějších regionů v právních předpisech, aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi nutností chránit životní prostředí, potřebami v oblasti přístupnosti a vysokými sociálními a hospodářskými náklady, které nese jejich obyvatelstvo; vyjadřuje politování nad skutečností, že v balíčku „Fit for 55“, který navrhla Komise, byla specifika nejvzdálenějších regionů zohledněna pouze v omezené míře; vyzývá proto Komisi, aby v budoucích klimatických a energetických balíčcích lépe zohledňovala specifika těchto regionů;

105.zdůrazňuje skutečnost, že členské státy a Evropský parlament by měly i nadále hrát aktivní a reaktivní úlohu při zajišťování ochrany nejvzdálenějších regionů a zohledňovat jejich zvláštnosti;

106.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících interinstitucionálních jednání podpořily návrhy Parlamentu na to, aby byly ve znění balíčku „Fit for 55“ lépe zohledněny specifické charakteristiky nejvzdálenějších regionů; vyzývá k posouzení dopadu provádění tohoto legislativního balíčku nanejvzdálenější regiony, a v důsledku toho k jeho přizpůsobení realitě těchto regionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby nejvzdálenější regiony neprodleně podpořily připřechodu na uhlíkovou neutralitu, a to i prostřednictvím nových vyčleněných rozpočtových prostředků; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit zranitelnou situaci nejvzdálenějších regionů zejména v Sociálním klimatickém fondu, Modernizačním fondu, Inovačním fondu, Fondu pro oceány a Klimatickém investičním fondu, ale i vdalších nástrojích financování, které mohou být vytvořeny, čímž se zajistí, aby občané, rodiny a podniky v těchto regionech měli přístup k těmto finančním prostředkům a podpoře projektů malého rozsahu;

107.zdůrazňuje, že je třeba zajistit územní soudržnost a zásadu územní kontinuity tím, což umožní sociální soudržnost; zdůrazňuje, že cíle EU v oblasti životního prostředí musí vždy zohledňovat odlehlost, izolaci nebo ostrovní povahu nejvzdálenějších regionů, zejména pokud jde o potřeby týkající se dopravy do a z každého nejvzdálenějšího regionu; zdůrazňuje, že výjimka pro nejvzdálenější regiony umožňující vyloučení námořní přepravy ze systému ETS má zásadní význam; vyjadřuje politování nadvýsledkem interinstitucionální dohody, jíž bylo dosaženo pro nejvzdálenější regiony v souvislosti s revizí systému ETS v odvětví letectví, která se vztahuje pouze nalety mezi nejvzdálenějšími regiony a jejich členskými státy dočasně do roku 2030; vyzývá proto Komisi, aby před koncem platnosti dohodnuté dočasné výjimky předložila podrobnou analýzu dopadu nevyloučení letů nejvzdálenějších regionů ze systému obchodování s emisemi; domnívá se, že je nanejvýš důležité vypracovat strategii EU voblasti mobility a dopravy v nejvzdálenějších regionech s přihlédnutím kezvláštnostem každého nejvzdálenějšího regionu;

108.trvá na tom, aby byly zváženy možnosti zadržování uhlíku, které nejvzdálenější regiony nabízejí, zejména modrého uhlíku souvisejícího s biologickou rozmanitostí moří a pobřeží a zeleného uhlíku ze zachycování uhlíku v lesích;

109.vyzdvihuje zranitelnost nejvzdálenějších regionů s ohledem na účinky změny klimatu a zeměpisných změn, zejména pokud jde o povětrnostní a seismické extrémy; vyjadřuje politování nad tím, že roční strop rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech nestačí k tomu, aby bylo možné reagovat na mimořádné situace, zejména vnejvzdálenějších regionech, což snižuje podporu EU výrazně pod možnou výši pomoci, která by byla zapotřebí; zastává proto názor, že Fond solidarity EU by měl být přezkoumán tak, aby byl schopný reagovat na katastrofy menšího rozsahu, zejména vnejvzdálenějších regionech, odpovídajícím, rychlejším, pružnějším a hbitějším způsobem, aaby zahrnoval náklady spojené s prevencí, dodržováním právních předpisů, evakuací a narušením místních ekonomik vpřípadě katastrof, jako jsou povodně, cyklony, lesní požáry nebo rozsáhlejší seismické či sopečné činnosti; dále vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro rychlé využití finančních prostředků scílem vypořádat se s následky přírodních katastrof;

110.navrhuje, aby Komise zahájila studii týkající se možného vytvoření fondu EU propřizpůsobení se změně klimatu v příštím programovém období, aniž by byla dotčena struktura nebo financování politiky soudržnosti, s cílem pomoci evropským regionům, včetně nejvzdálenějších regionů, přizpůsobit svou infrastrukturu a provádět preventivní opatření ke zlepšení jejich odolnosti vůči klimatickým otřesům;

111.připomíná, že téměř všechny nejvzdálenější regiony tvoří ostrovy nebo sopečné souostroví; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na základě Evropské sítě měřicích stanic a výzkumné infrastruktury v oblasti vulkanologie (EUROVOLC) vytvořila rozsáhlý evropský program zaměřený na potenciál vulkanických regionů a evropské výzkumné středisko, které by mohlo působit v jednom z nejvzdálenějších regionů;

112.připomíná potenciál nejvzdálenějších regionů pro rozvoj inovativních pilotních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž je třeba zajistit, aby tyto regiony měly plný prospěch z výsledných politik; dále opakuje, že je zapotřebí silnější podpory, jako jsou koordinované investice; vyzývá Komisi, aby navázala na potenciál nejvzdálenějších regionů a podporovala jejich obnovitelné zdroje energie, a to i veFrancouzské Guyaně, za podmínek dohodnutých Parlamentem v jeho mandátu pro interinstitucionální jednání o revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III); trvá na tom, že těmto regionům je třeba pomoci dosáhnout dekarbonizované energetické soběstačnosti přizpůsobené místním podmínkám; v této souvislosti zdůrazňuje obrovský potenciál nejvzdálenějších regionů pro energetickou soběstačnost EU a plnění cíle klimatické neutrality do roku 2050;

113.zdůrazňuje význam spolupráce pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a vítá dohodu o spolupráci v oblasti inovací, rozvoje a obnovitelných zdrojů energie mezi Azorami a Kanárskými ostrovy;

114.varuje před zvýšeným rizikem energetické chudoby v nejvzdálenějších regionech vdůsledku vyšších životních nákladů a vyšších cen energie; znovu proto opakuje, že nejvzdálenější regiony čelí velmi specifickým omezením vyplývajícím z jejich izolovaných systémů výroby elektřiny, aniž by bylo možné se připojit k jiným regionům; vyslovuje se proto pro přijetí konkrétních opatření pro předcházení této realitě a boj proti ní zajištěním přístupu k základním energetickým službám; žádá, aby byl v nejvzdálenějších regionech použit Modernizační fond s cílem řešit energetickou chudobu v těchto mimořádně zranitelných regionech;

115.vyzývá Komisi, aby prostřednictvím programu Horizont 2020 a fondů EFRR zahájila rozsáhlý program pro všechny nejvzdálenější regiony a evropské ostrovy zaměřený narozvoj zeleného vodíku;

116.připomíná, že plány na podporu oživení a odolnosti mohou poskytnout soubor investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů a snížení environmentální stopy a emisí skleníkových plynů;

Digitální transformace

117.vyzývá Komisi, aby zaručila svou podporu členským státům s cílem zajistit rychlé využití všech příležitostí k financování digitální infrastruktury a konektivity; zdůrazňuje, že některé podmořské kabely spojující nejvzdálenější regiony potřebují naléhavě vyměnit a že tyto operace musí přispět ke stimulaci místního odvětví digitální ekonomiky; vyzývá členské státy, aby na tyto projekty využívaly finanční prostředky zNástroje pro propojení Evropy;

118.vyzývá Komisi, aby podpořila rozšíření optické sítě a modernizaci celé mobilní sítě vevšech nejvzdálenějších regionech, a to i v nejodlehlejších oblastech;

119.vyzývá Komisi, aby zavedla pravidelné evropské fórum zaměřené na digitální a inkluzivní vzdělávání, a to za účasti orgánů nejvzdálenějších regionů, které zajistí podporu vzdělávání v digitální oblasti ve všech věkových skupinách, se zvláštním zaměřením na nedostatečně zastoupené skupiny v digitálním odvětví a odvětví umělé inteligence; žádá, aby byly stanoveny cíle a aby byla sledována účinnost programů digitálních dovedností s cílem zajistit účinné využívání finančních prostředků;

Nejvzdálenější regiony v Evropské unii pro zdraví

120.poukazuje na křehkost zdravotnických systémů nejvzdálenějších regionů, které se vněkterých případech vyznačují nedostatkem infrastruktury a zdravotnických pracovníků; konstatuje, že tato nestabilita se od pandemie COVID-19 zhoršila;

121.požaduje, aby situace nejvzdálenějších regionů a podmínky jejich systémů zdravotní péče byly zohledněny zejména v rámci nejlepší a nejúčinnější koordinace v oblasti zdraví, kterou se EU chce nadále zabývat v období po pandemii;

122.vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy a regionální a místní orgány přinavrhování a financování plánů na přilákání a udržení pracovníků v oblasti zdravotnictví, zejména mladých lékařů, s cílem snížit rozdíly ve zdravotnických službách;

123.poukazuje na to, že v oblasti zdravotnictví v EU, zejména v nejvzdálenějších regionech, stále existují značné nerovnosti, a to i v oblasti prevence a boje proti rakovině; tvrdí, že právě zranitelnost tohoto odvětví v těchto regionech zvyšuje potřebu zaměřit se naprevenci a včasné odhalování; zdůrazňuje proto, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obyvatelům nejvzdálenějších regionů s cílem zajistit jim řádný přístup keslužbám v oblasti prevence rakoviny a boje proti ní, a to podněcováním a podporou vytváření veřejných politik v rámci Evropského plánu boje proti rakovině;

124.znovu zdůrazňuje význam programu EU4Health pro snižování nerovností v oblasti zdravotnických služeb; vyzdvihuje, že národní kontaktní místa by měla aktivně organizovat informační schůzky ve všech nejvzdálenějších regionech s cílem zvyšovat povědomí o tomto programu;

125.lituje, že Komise dosud nezapojila orgány nejvzdálenějších regionů do vymezování ročních pracovních programů pro EU4Health, a očekává, že Komise tak učiní bezdalšího prodlení a zapojí nejvzdálenější regiony do diskusí o politických iniciativách zvláštního zájmu, jako jsou diskuse o očkování, rakovině, duševním zdraví, změně klimatu a dlouhodobé péči;

126.žádá Komisi, aby pobízela členské státy a dotčené nejvzdálenější regiony k tomu, aby podporovaly rozvoj zdravotnických systémů a přístup k péči (včetně podpory zdraví, preventivní péče a dlouhodobé péče), a aby rozvíjely a přijímaly nebo zaváděly řešení elektronického zdravotnictví s cílem pomoci řešit nedostatek zdravotnických pracovníků a digitalizace zdravotnických systémů a zároveň investovaly do digitálních dovedností, kompetencí a gramotnosti, zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a zdravotnických pracovníků; žádá dále Komisi, aby pobízela členské státy a dotčené nejvzdálenější regiony k tomu, aby se účastnily akcí v rámci programu „EU4Health“ (včetně společných akcí), zejména pokud jde o odstranění nerovností v oblasti zdraví, připravenost na krize a reakci na ně, včetně krizové situace v oblasti změny klimatu, elektronického zdravotnictví, podpory zdraví a prevence nemocí, přístupu ke zdravotní péči, včetně péče o duševní zdraví, dlouhodobé péče a léčby tropických nemocí;

127.podporuje účast nejvzdálenějších regionů na akcích v rámci programu Horizont Evropa, jakož i spolupráci s Úřadem Komise pro připravenost a reakci na mimořádné situace voblasti zdraví s cílem zajistit poskytování kritického zdravotnického materiálu a zajištění potřebných pracovníků ve zdravotnictví během krize a s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, pokud jde o připravenost a reakci nazdravotní hrozby, včetně ohrožení duševního zdraví a ohrožení v souvislosti sezměnou klimatu;

128.navrhuje zřídit výzkumné středisko pro tropické infekční nemoci a choroby, které se vyskytují zejména v nejvzdálenějších regionech, jako je diabetes, obezita nebo některé druhy rakoviny;

Důležitost nejvzdálenějších regionů ve vesmírných závodech a evropském vědeckém vývoji

129.zdůrazňuje, že některé nejvzdálenější regiony mají výhodnou polohu a dostupné infrastruktury pro vesmírné aktivity, zejména pro zajištění samostatného přístupu EU dovesmíru; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v této oblasti nepřijala žádné konkrétní závazky; vyzývá Komisi, aby lépe podporovala vnitrostátní plány obnovy vesmíru, které jsou hlavním zdrojem inovací a evropské svrchovanosti;

130.vyzývá ke koordinaci mezi fondy EU určenými na politiku EU pro oblast vesmíru a fondy určenými na regionální rozvoj s cílem zvýšit místní příspěvek a místní návratnost vesmírných ekosystémů rozvíjených ve spojitosti s infrastrukturami ve Francouzské Guyaně a Azorách; zdůrazňuje, že je třeba zajistit příležitosti k získávání a prohlubování dovedností pro lidi žijící v regionech, kde se nacházejí pozemní segmenty kosmické infrastruktury, a zlepšit jejich životní podmínky;

131.vyzývá k důkladnějšímu posuzování dopadu činností souvisejících s vesmírem, které probíhají v nejvzdálenějších regionech, na životní prostředí a k vypracování vhodných opatření v oblasti udržitelnosti, která zajistí, aby se v co největší míře zabránilo negativnímu dopadu a aby tam, kde prevence není možná, byl tento negativní dopad kompenzován;

132.zdůrazňuje význam aktualizovaných a uzpůsobených strategií pro inteligentní specializaci, aby bylo možné podporovat výzkum a inovace v nejvzdálenějších regionech;

133.vítá další přizpůsobení pracovních programů programu Horizont Evropa nejvzdálenějším regionům s cílem podpořit místní výzkumné a inovační komunity;

134.připomíná význam zapojení vysokoškolských institucí, středisek mořského výzkumu a námořních škol nejvzdálenějších regionů a jejich podnikatelské struktury do evropských a mezinárodních výzkumných sítí, a to vzhledem k jejich znalostem jedinečné dynamiky a charakteristickým rysům těchto regionů, s cílem posílit jejich inovační systémy a vytvořit více „modrých pracovních míst“;

Lepší využívání evropských finančních prostředků, partnerství a obchodních dohod

135.uznává význam Nástroje pro oživení a odolnost a program REACT-EU pro účinné oživení v nejvzdálenějších regionech; poukazuje však na to, že je důležité přehodnotit lhůty pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost s cílem podpořit hospodářské oživení v nejvzdálenějších regionech, a to s ohledem na současnou válku, inflaci a nedostatek pracovních sil a surovin v základních odvětvích, což ztěžuje realizaci strukturálních projektů pro tyto regiony; vyzývá proto Komisi, aby předjímala budoucí krize v nejvzdálenějších regionech tak, že bude podporovat nástroje, které kompenzují dopady krizí na obyvatele těchto regionů, a zajistí, aby byly splněny cíle národních plánů pro oživení a odolnost a že Parlamentu předloží podrobnou zprávu s konečnými přidělenými částkami;

136.poukazuje na klíčovou úlohu politiky soudržnosti přivyužívání potenciálu nejvzdálenějších regionů avyrovnávání dopadu, který na ně mají jejich trvalá omezení, apři snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi těmito regiony a zbytkem EU; zdůrazňuje, že při plánování programů vrámci fondů soudržnosti je třeba lépe zohlednit specifika nejvzdálenějších regionů azároveň zajistit, aby tyto regiony mohly plně využívat ustanovení zajišťující větší flexibilitu, zejména pokud jde ovyšší míru spolufinancování a o přístup kpředběžnému financování; zdůrazňuje, že za utváření a realizaci své správné rozvojové strategie a priorit a za využití plného potenciálu unijních fondů odpovídají členské státy i samotné nejvzdálenější regiony;

137.vyjadřuje politování nad tím, že již tak malý počet programů, veřejných politik a fondů specifických pro nejvzdálenější regiony zanikl ve prospěch začlenění těchto ustanovení do horizontálních evropských programů, čímž se zmírňuje potřeba přístupu přizpůsobeného potřebám nejvzdálenějších regionů;

138.vyzývá Komisi, aby podpořila pokračování prací zahájených v rámci stěžejního projektu FORWARD, aby nedošlo ke ztrátě vynaloženého úsilí a výsledků, kterých již bylo dosaženo v devíti nejvzdálenějších regionech;

139.vítá, že Komise oznámila vytvoření portálu, který bude informovat o všech dostupných fondech, programech a politických iniciativách EU pro nejvzdálenější regiony, čímž reaguje na požadavek Parlamentu vyjádřený v jeho usnesení ze dne 14. září 2021 onovém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu; naléhavě žádá Komisi, aby tento portál neprodleně vytvořila a aby ve vhodných případech i nadále nabízela podporu s cílem zajistit lepší znalosti a využívání fondů ze strany členských států a regionálních orgánů; vyzývá Evropskou komisi, aby zvýšila povědomí všech svých generálních ředitelství o zvláštnostech nejvzdálenějších regionů, aby snížila administrativní zátěž a pomohla těmto regionům v jejich úsilí s cílem podpořit jejich přístup k evropským fondům a programům; vyzývá evropské orgány, aby zvýšily svou přítomnost na místě tím, že v nejvzdálenějších regionech zřídí fyzické kanceláře; vyzývá nejvzdálenější regiony, aby využívaly všech evropských fondů a programů, které jsou jim k dispozici; navrhuje, aby byl vyhlášen Evropský rok nejvzdálenějších regionů;

140.vyzývá Komisi a celostátní a regionální orgány, aby nalezly rovnováhu mezi základními kontrolami využívání finančních prostředků EU a zjednodušením a flexibilitou správních pravidel potřebných k jejich optimalizaci s cílem podpořit místní iniciativy, zejména v nejvzdálenějších regionech;

141.zdůrazňuje, že obchodní politika Evropské unie má v nejvzdálenějších regionech významný hospodářský dopad; zdůrazňuje, že je třeba chránit zájmy nejvzdálenějších regionů v rámci mezinárodních dohod (dohod o volném obchodu, dohod ohospodářském partnerství a oficiální rozvojové pomoci) uzavřených Evropskou unií; vyjadřuje hluboké znepokojení nad dovozem produktů ze zemí mimo EU, které nesplňují normy EU v sociální a pracovněprávní oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, kvality a dobrých životních podmínek zvířat, včetně norem pro produkty s ekologickým označením; připomíná, že mnoho z tohoto dováženého zboží přímo konkuruje vývozní produkci nejvzdálenějších regionů nacelém trhu EU nebo dokonce místní produkci na jejich vlastním regionálním trhu;

142.vyzývá Komisi, aby zajistila preferenční zacházení pro produkty z nejvzdálenějších regionů jak na jejich místních trzích, tak na trhu EU, aby v rámci jednání o volném obchodu a dohodách o hospodářském partnerství v plné míře chránila citlivé zemědělské produkty, jako jsou banány, rajčata, cukr a mléko, a aby zajistila soulad dovozu ze zemí mimo EU s normami EU; naléhavě žádá Komisi, aby zavedla postupy, které zohlední citlivé produkty z nejvzdálenějších regionů a aby v případě potřeby zvážila zavedení přechodných období, vhodných dovozních kvót a celních sazeb, ochranných doložek a mechanismů dohledu a sankcí; dále vyzývá Komisi, aby předuzavřením dohod systematicky prováděla posouzení regionálního dopadu v těchto regionech ve spolupráci s regionálními a místními orgány a dalšími zainteresovanými stranami a aby do těchto dohod začlenila reciproční doložku a doložku o pozastavení; poukazuje na to, že stávající obchodní dohody se zeměmi mimo EU by měly být revidovány tak, aby tyto doložky zahrnovaly;

143.žádá, aby byla v rámci Komise vytvořena pracovní skupina pro obchodní dohody, doníž by byli zapojeni zástupci dotčených členských států a hospodářských odvětví nejvzdálenějších regionů, včetně zástupců zemědělství a dalších příslušných zúčastněných stran, která by mimo jiné analyzovala obtíže, s nimiž se tyto regiony potýkají v důsledku rostoucí vnější konkurence, a to i ze strany produktů ze zemí mimo EU, které jsou označeny jako ekologické; dále Komisi vyzývá, aby připravila zprávu okumulativním účinku dohod o volném obchodu na zemědělské odvětví vnejvzdálenějších regionech;

144.vítá skutečnost, že Komise uznává nejvzdálenější regiony jako jedinečnou výhodu provnější vztahy EU;

145.zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou vyspělými místy Evropské unie a přispívají kpronikání EU do sousedních zemí v jejich příslušných regionálních oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s místními a regionálními orgány nejvzdálenějších regionů na provádění rozvojových strategií prostřednictvím posílení regionální integrace a spolupráce; vyzývá zejména Komisi a místní a regionální orgány, aby podporovaly zavádění synergií mezi činnostmi podporovanými Nástrojem prosousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa a fondy Interreg určenými pro nejvzdálenější regiony;

146.vyzývá Komisi a členské státy, aby dosáhly větší součinnosti a společného řízení evropských fondů, zejména EFRR, Globální Evropy a rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii(37), s cílem dosáhnout větší a účinnější územní spolupráce a lepšího financování, zejména pro jejich podniky a občany, zejména veprospěch nejvzdálenějších regionů;

147.zdůrazňuje význam studentských výměnných programů v rámci evropské politiky sousedství pro odbornou přípravu mladých odborníků ze zúčastněných zemí; podporuje vytvoření výměnného programu pro studenty z nejvzdálenějších regionů se zeměmi a regiony sousedícími s těmito regiony podle stejného modelu;

148.poukazuje na to, že s ohledem na současnou situaci je třeba zlepšit spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními zeměmi či územími, a proto je třeba přijmout opatření týkající se regulačních, správních, rozpočtových a politických pravidel, jimiž se tato spolupráce řídí;

o
oo

149.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě aKomisi.

(1) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. prosince 2015, Evropský parlament a Evropská komise v.Rada Evropské unie, spojené věci C-132/14 až C-136/14, ECLI:EU:C:2015:813.
(2) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.
(3) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.
(4) Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Study on the impact of the COVID-19 pandemic on the outermost regions (OR): final report (Studie o dopadu pandemie COVID-19 na nejvzdálenější regiony: závěrečná zpráva), Úřad propublikace Evropské unie, 2022, https://data.europa.eu/doi/10.2776/541180.
(5) Studie nazvaná „Politika soudržnosti a změna klimatu“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 15.dubna 2021.
(6) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.
(7) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 2.
(8) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 30.
(9) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 18.
(10) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 168.
(11) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 92.
(12) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 58.
(13) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 1.
(14) Úř. věst. C 336, 2.9.2022, s. 20.
(15) Guadeloupe, Martinik, Réunion, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy (Soudržnost v Evropě do roku 2050, Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022, s. 200, https://ec.europa.eu/regional_policy/information-sources/cohesion-report_en).
(16) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/2216604f-7420-11ec-9136-01aa75ed71a1.
(17) V roce 2022 byla průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 16,8 %, přičemž na Mayotte a na Kanárských ostrovech dosahovala více než 50%, na Réunionu, Guadeloupu a Martiniku téměř 40% a ve Francouzské Guyaně téměř 30%.
(18) , s. 2.
(19) Pracovní dokument SWD(2022)0133 z května 2022 ukazuje míru zaměstnanosti žen vnejvzdálenějších regionech ve srovnání s průměrnými úrovněmi v EU. https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/policy/themes/outermost-regions/rup-2022/comm-rup-2022-glance_en.pdf.
(20) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0198&qid=1676971976242&from=CS, s.5.
(21) Relatório anual 2021 – a situação do país em matéria de drogas e toxicodependências, 2022, s. 20, https://www.sicad.pt/BK/Publicacoes/Lists/SICAD_PUBLICACOES/Attachments/178/RelatorioAnual_2021_%20ASituacaoDoPaisEmMateriaDeDrogasEToxicodependencias.pdf; Drogues et addictions dans les outre-mer, OFDT, 2020, s. 48, http://www.ofdt.fr/BDD/publications/docs/epfxio2a6.pdf.
(22) https://data.europa.eu/doi/10.2776/541180.
(23) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32003R2328&from=CS.
(24) 37,8% na Kanárských ostrovech, 27,5% na Azorách a 29,2% na Madeiře v roce 2021, jak je uvedeno v souboru údajů „Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením podle regionů NUTS“ pro rok 2021 https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ilc_peps11n/default/table?lang=en.
(25) V pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 3.května 2022 nazvaném „Nejvzdálenější regiony v kostce – výhody, výzvy a příležitosti“ (SWD(2022)0133) se uvádí, že procentní podíl HDP standardu kupní síly na obyvatele byl v roce 2020 vnejvzdálenějších regionech 60% průměru EU-27. Viz: https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/policy/themes/outermost-regions/rup-2022/comm-rup-2022-glance_en.pdf.
(26) Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/817 ze dne 20.května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání aodbornou přípravu, promládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).
(27) .
(28) Relatório anual 2021 – a situação do país em matéria de drogas e toxicodependências, 2022, s. 20, https://www.sicad.pt/BK/Publicacoes/Lists/SICAD_PUBLICACOES/Attachments/178/RelatorioAnual_2021_%20ASituacaoDoPaisEmMateriaDeDrogasEToxicodependencias.pdf.
(29) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1).
(31) /thinktank/en/document/IPOL_STU(2022)733087.
(32) Sdělení Komise ze dne 10. června 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ ().
(33) Sdělení Komise ze dne 20.května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ ().
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s.23).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/540 ze dne 15. března 2017 ozměně nařízení (EU) č. 19/2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, a o změně nařízení (EU) č. 20/2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 1).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.1315/2013 ze dne 11.prosince 2013 ohlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č.661/2010/EU (Úř. věst. L348, 20.12.2013, s.1).
(37) Rozhodnutí Rady (EU)2021/1764 ze dne 5.října2021 opřidružení zámořských zemí aúzemí kEvropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně aGrónskem aDánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí opřidružení zámoří včetně Grónska) (Úř.věst.L355, 7.10.2021, s.6).

Poslední aktualizace: 6. listopadu 2023Právní upozornění-Ochrana soukromí