Ϸվ

ZPRÁVAovojenské mobilitě

21.11.2018-(2018/2156())

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Tunne Kelam

ʴDzٳܱ:
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu:
A8-0372/2018
Předložené texty :
A8-0372/2018
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ovojenské mobilitě

()

Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu oEvropské unii (SEU) aSmlouvu ofungování Evropské unie (SFEU),

–s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční abezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28.června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku,

–sohledem na závěry Evropské rady ze dne 20.prosince 2013, 26.června 2015, 15.prosince 2016, 9.března 2017, 22.června 2017, 20.listopadu 2017, 14.prosince 2017 a28.června 2018,

–sohledem na závěry Rady ze dne 13.listopadu 2017 a25.června 2018 obezpečnosti aobraně vkontextu globální strategie EU,

–sohledem na sdělení Komise ze dne 7.června 2017 nazvané „Diskusní dokument obudoucnosti evropské obrany“ (),

–s ohledem na společné sdělení Komise amístopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 10.listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu vEvropské unii“ (JOIN(2017)0041),

–s ohledem na společné sdělení Komise amístopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 28.března 2018 oakčním plánu ovojenské mobilitě (JOIN(2018)0005),

–s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11.prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) astanoví seznam zúčastněných členských států[1],

–sohledem na doporučení Rady ze dne 6. března 2018 ohledněharmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce[2],

–sohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny vrámci stálé strukturované spolupráce[3],

–s ohledem na společná prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise agenerálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 a10.července 2018, naspolečné soubory návrhů na uplatňování společných prohlášení schválených Radou EU aSeveroatlantickou radou dne 6. prosince 2016 a5.prosince 2017 ana zprávy opokroku při jejich provádění ze dne 14.června a5. prosince 2017 a6.června 2018, včetně příslušných závěrů Rady,

–sohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2017 a25.června 2018 ouplatňování společných prohlášení,

–sohledem na bruselské prohlášení otransatlantické bezpečnosti asolidaritě ana prohlášení zbruselského summitu NATO ze dne 11.července 2018,

–s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 oevropské obranné unii[4] ausnesení ze dne 13.června 2018 ovztazích EU aNATO[5],

–sohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 oprovádění společné bezpečnostní aobranné politiky (SBOP)[6],

–sohledem na článek52 jednacího řádu,

–sohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci astanovisko Výboru pro dopravu acestovní ruch (A8-0372/2018),

A.vzhledem ktomu, že ústřední hodnoty EU – demokracie, dodržování lidských práv azásad právního státu – imezinárodní systém založený na pravidlech aevropská jednota jsou véře geopolitických turbulencí azhoršování strategického prostředí vystaveny velké zkoušce;

B.vzhledem ktomu, že přesvědčivý odrazovací efekt iplánování reakce na krize aobrana kontinentální Evropy závisí na schopnosti rychle aúčinně nasadit síly, včetně posil zvenčí;

C.vzhledem ktomu, že „mírový bonus“ po roce 1989 přinesl postupné snižování potřeb voblasti obrany zhlediska infrastruktury amobility sil vcelé Evropě;

D.vzhledem ktomu, že EU vplné spolupráci sNATO se snaží stát globálním strategickým hráčem agarantem bezpečnosti, který nese odpovědnost za udržení míru astability jak uvnitř, tak vně svých hranic, aza zaručení bezpečnosti svých občanů aúzemí, přičemž má kdispozici jedinečnou aširokou škálu politik anástrojů krealizaci těchto ambicí;

E.vzhledem ktomu, že EU vsouladu scíli globální strategie přijímá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost aobranu autužuje spolupráci spartnery při zajišťování mezinárodního míru abezpečnosti zejména ve svém sousedství, ale ijinde ve světě, isvou strategickou autonomii plněním společné zahraniční abezpečnostní politiky;

F.vzhledem ktomu, že EU musí pomocí účinné zahraniční abezpečnostní politiky prohlubovat vlastní strategickou autonomii scílem zachovat mír, předcházet konfliktům aposílit mezinárodní bezpečnost asoučasně musí zaručit bezpečnost svých občanů aosob zapojených do misí SBOP atak hájit své zájmy azákladní hodnoty azároveň přispívat kúčinnému multilateralismu;

G.vzhledem ktomu, že EU musí být schopna rozhodovat ajednat nezávisle na kapacitách třetích stran, má-li být skutečně odolná amá-li si upevnit strategickou autonomii voblasti obrany, boje proti terorismu akybernetické bezpečnosti;

H.vzhledem ktomu, že standardizace ainteroperabilita na úrovni infrastruktury aveřejných zakázek jsou klíčovými předpoklady pro dosažení strategické autonomie, obranné unie aúčinné vojenské mobility;

I.vzhledem ktomu, že účinné vojenské mobility lze docílit jedině za plného zapojení aangažovanosti všech členských států, vúčinné spolupráci sNATO a spřihlédnutím kdostupným zdrojům, potřebám aregionálním charakteristikám každého členského státu vsouladu srelevantními iniciativami na úrovni EU, jež mají za cíl vybudovat účinnou evropskou infrastrukturu pro bezpečnostní potřeby prostřednictvím soudržných avzájemně se doplňujících projektů;

J.vzhledem ktomu, že vojenská mobilita je strategickým aoperačním prostředkem na podporu vojenských akcí, který posiluje strategickou autonomii EU apomáhá snasazením, přesunem apodporou ozbrojených sil členských států, tak aby byly dosaženy vojenské ambice EU;

K.vzhledem ktomu, že Evropská unie čelí zvíce směrů hybridním výzvám, zejména zdálného severu, východu, Balkánu ajižní/středomořské oblasti; vzhledem ktomu, že rychlejší aplynulejší rozmístění aktiv azboží na těchto osách (sever – jih, západ – východ) by mohlo mít zásadní význam pro důvěryhodnou reakci;

L.vzhledem ktomu, že na summitu NATO ve Varšavě vroce 2016 se vůdci spojeneckých sil dohodli na posílení odrazovacího aobranného přístupu Aliance azvýšili akceschopnost ozbrojených sil Aliance a kdosažení těchto cílů zahájili akce „posílení předsunuté vojenské přítomnosti“ a „přizpůsobené posílení předsunuté přítomnosti“;

M.vzhledem ktomu, že vojenská mobilita je vrámci SBOP konkrétním krokem ke splnění specifických bezpečnostních aobranných potřeb EU; vzhledem ktomu, že kolektivní bezpečnost aobrana členských států EU ajejich schopnost zasahovat vzahraničních krizích zásadně závisí na tom, jak volně arychle se mohou spojenecké jednotky,pracovníci civilních misí pro řešení krizí, materiál avybavení přesouvat přes území ostatních členských států astátů mimo EU; vzhledem ktomu, že 22 členských států EU jsou také spojenci vrámci NATO, čímž přijaly závazek ke kolektivní obraně, adisponují tak jednou složkou ozbrojených sil ajednou dopravní infrastrukturou; vzhledem ktomu, že plánované investice do dopravní infrastruktury musí být lépe sladěny spotřebami voblasti bezpečnosti aobrany;

N.vzhledem ktomu, že značný počet fyzických, právních aregulačních překážek často tyto přesuny ztěžují, takže dochází ke zpožděním azejména vkrizových situacích pak hrozí, že nebudou sloužit svému účelu; vzhledem ktomu, že evropská vojenská cvičení prováděná pod záštitou NATO vposledních letech ukázala obrovský význam vhodné dopravní infrastruktury pro úspěch vojenských cílů;

O.vzhledem ktomu, že EU má kdispozici silné politiky anástroje, snimiž může členským státům pomoci řešit jejich potřeby ve věci vojenské mobility aplnit jejich mezinárodní závazky;

P.vzhledem ktomu, že dne 28.března 2018 Komise amístopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zveřejnily akční plán ovojenské mobilitě, který obsahuje harmonogram opatření, jež mají být přijata EU ačlenskými státy; vzhledem ktomu, že jeho realizace začala určením společných vojenských nároků na vojenskou mobilitu vEU imimo její hranice apředložením návrhu na financování vojenské mobility vpříštím VFR zNástroje pro propojení Evropy, což umožní financovat projekty dvojího využití dopravní infrastruktury (tj. pro civilní ivojenské účely);

Q.vzhledem ktomu, že Rada vzávěrech ze dne 25.června 2018 vyzývá členské státy, aby co nejdříve, nejpozději však do roku 2024 přijaly vsouladu se svými vnitrostátními právními předpisy opatření kzefektivnění vojenské mobility azjednodušení příslušných pravidel apostupů vsouladu sakčním plánem avojenskými požadavky na vojenskou mobilitu vUnii imimo její hranice;

R.vzhledem ktomu, že vrámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) byl zahájen projekt vojenské mobility, který má doplňovat činnost Komise amístopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; vzhledem ktomu, že ktomuto úsilí by se měl přidat další projekt PESCO na vytvoření evropské sítě logistických uzlů apodpůrné operační infrastruktury; vzhledem ktomu, že pro tyto logistické potřeby je velmi důležité umožnit dvojí využitelnost infrastruktury; vzhledem ktomu, že členské státy přijaly další závazky na posílení vojenské mobility, jež jsou součástí závazků oficiálně vyžadovaných protokolem PESCO; vzhledem ktomu, že projekty PESCO by měly být rozvíjeny vkoordinaci sNATO; vzhledem ktomu, že je zapotřebí vypracovat projekt PESCO pro mobilitu vsouvislosti svojenskými úkoly podle čl. 43 odst. 1 SFEU, zejména leteckou anámořní přepravu;

S.vzhledem ktomu, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společným, centrálně řízeným programem financování, který má podporovat rozvoj vysoce výkonné, udržitelné apropojené transevropské dopravní, energetické adigitální sítě (TEN),zaměřuje se na zefektivnění přeshraničních spojení aodstraňování překážek apřináší jasnou přidanou hodnotu EU, neboť usnadňuje nadnárodní spolupráci akoordinaci; vzhledem ktomu, že návrh víceletého finančního rámce na období let 2021–2027 vyčleňuje vrámci rozpočtové položky CEF na odvětví dopravy nové prostředky na potřeby vojenské mobility; vzhledem ktomu, že je velmi žádoucí, aby se efektivita CEF udržela adále zvyšovala;

T.vzhledem ktomu, že Evropská obranná agentura řídí několik projektů, které se týkají vojenské mobility, diplomatických oprávnění amultimodálních dopravních uzlů EU, inedávno vytvořené programy ad hoc pro postupy udělování povolení kpřeshraničnímu pohybu apro harmonizaci vojenských potřeb vsouvislosti se cly; vzhledem ktomu, že činnost Evropské obranné agentury musí být jasně asoudržně koordinována sprací Komise, což členským státům pomůže dokončit některé aspekty akčního plánu; vzhledem ktomu, že ve fázi konzultací je třeba přihlížet kpotřebám, prioritám avojenským požadavkům členských států;

U.vzhledem ktomu, že vojenská mobilita byla nedávno ve společném souboru návrhů na uplatňování společných prohlášení označena za prioritní oblast spolupráce EU aNATO ajako priorita byla znovu potvrzena vnovém společném prohlášení a vbruselském prohlášení otransatlantické bezpečnosti asolidaritě; vzhledem ktomu, že NATO předala EU své standardy pro vojenskou mobilitu, včetně obecných parametrů pro dopravní infrastrukturu;

V.vzhledem ktomu, že také NATO se vplánu pro rychlé přesuny, který spadá dopůsobnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO vEvropě, zaměřilo na zlepšení vlastních logistických kapacit (dokument Enablement Plan for SACEUR’s Area of Responsibility), zejména přizpůsobením legislativy apostupů, posílením velení akontrol, zvýšením přepravních kapacit amodernizací infrastruktury; vtéto souvislosti bere na vědomí zřízení dvou nových velitelství NATO – velitelství spojených sil vNorfolku aspolečného velitelství pro podporu arychlé přesuny vUlmu;

W.vzhledem ktomu, že tři ze čtyř rámcových zemí, které od roku 2019 nasadí síly vrámci posílené předsunuté přítomnosti NATO na východním křídle, nejsou členy EU; vzhledem ktomu, že trvalá přítomnost na kontinentu apřesun posil zUSA, Kanady aVelké Británie mají pro bezpečnost Evropy rozhodující význam;

X.vzhledem ktomu, že umístění větších vojenských logistických zásob, včetně munice apaliva, pomůže zmírnit určité tlaky na mobilitu;

Y.vzhledem ktomu, že navzdory všem těmto institucionálním opatřením na zlepšení vojenské mobility se iniciativy budou muset ujmout hlavně členské státy análežitě uzpůsobit své vnitrostátní infrastruktury aregulační prostředí; vzhledem ktomu, že kvůli širokému spektru úkolů bude zapotřebí jednotná strategie pro všechny úrovně státní správy; vzhledem ktomu, že při tomto společném úsilí bude nutné plně respektovat vnitrostátní rozhodovací procesy aústavní požadavky jednotlivých členských států EU azohledňovat požadavky na vojenskou mobilitu určené vrámci spolupráce EU aNATO;

Z.vzhledem ktomu, že zakčního plánu pro vojenskou mobilitu apilotní analýzy zahájené během estonského předsednictví vroce 2017 pro země, které leží na severomořsko-baltském koridoru transevropské dopravní sítě, vyplynulo, že maximální povolená výška ahmotnost na mnoha silničních mostech není pro vojenská vozidla dostatečná aže nepostačuje ani nákladní kapacita pro přesun nadrozměrného vojenského vybavení po železnici;

1.zdůrazňuje, že vojenská mobilita je hlavním strategickým nástrojem, který EU umožňuje účinně hájit své bezpečnostní aobranné zájmy vsoučinnosti sdalšími mezinárodními organizacemi, např. sNATO, akterý by se neměl omezovat pouze na odstraňování fyzických aprávních překážek anedostatků vinfrastruktuře; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit vojenskou mobilitu pro kapacity NATO rychlého nasazení, což posílí naši kolektivní bezpečnost azřejmě ipřínos EU kmezinárodní bezpečnosti astabilitě; vítá skutečnost, že vojenské mobilitě vposlední době věnují značnou pozornost všichni důležití aktéři; konstatuje, že vojenská mobilita posiluje připravenost aobranyschopnost Evropy vočích našich potenciálních nepřátel a vkrizových situacích asoučasně pomáhá naplňovat ambiciózní cíle obranné abezpečnostní politiky na úrovni EU, včetně politické, operační aprůmyslové strategické autonomie;

2.zdůrazňuje, že zavedení akčního plánu pro vojenskou mobilitu vUnii je součástí hlavního cíle zlepšení mobility vEU aže současně reaguje na výzvy voblasti logistiky amobility stanovené vrámci SBOP; za tímto účelem je nezbytné sladit přeshraniční normy acelní předpisy ataké správní alegislativní postupy; zdůrazňuje, že společné podniky EU mají zásadní význam pro sladění správních alegislativních postupů jak Nástroje pro propojení Evropy (CEF), tak akčního plánu pro vojenskou mobilitu; je třeba doufat, že duální mobilita bude mít pozitivní vliv na rozvoj CEF, neboť pomáhá zrozpočtového hlediska areaguje na nové abudoucí potřeby;

3.zdůrazňuje, že posilování evropské obranné unie, která staví na strategické autonomii asoběstačnosti, by nemělo vést ke zvýšení napětí ve vztazích EU se strategicky významnými regionálními aktéry;

4.zdůrazňuje, že projekt vojenské mobility vEvropě vychází především zjasně deklarovaných závazků apolitické vůle členských států aže EU by měla tento proces řídit aza tímto účelem stanovit rámcové požadavky, poskytnout financování, vypracovat protokoly pro efektivnější přesuny technického vybavení alidských zdrojů, posilovat spolupráci avytvořit fóra pro výměnu osvědčených postupů, informací azkušeností civilních avojenských orgánů; zdůrazňuje, že účinná vojenská mobilita bude prospěšná pro všechny členské státy, neboť je lépe propojí jak ve vojenské, tak icivilní sféře; zdůrazňuje, že je třeba respektovat vnitrostátní rozhodovací postupy aústavní předpisy každého členského státu;

5.zdůrazňuje, že je důležité podporovat meziodvětvovou spolupráci (součinnost) mezi členskými státy scílem rozvíjet účinnou, interoperabilní, bezpečnou, multimodální, inteligentní audržitelnou duální mobilitu, která splňuje nové výzvy související sdigitalizací dopravy (automatizace apropojení) ase spolehlivým plněním povinností EU jakožto globálního hráče voblasti duální (civilní aobranné) logistiky;

6.rozhodně podporuje Radu, která členské státy vyzvala, aby do konce roku 2019vypracovaly národní plány vojenské mobility aaby jejich plnění přisoudily vysokou prioritu; vítá iostatní opatření vzávěrech Rady ze dne 25.června 2018, která byla schválena vkontextu globální strategie EU, analéhá na členské státy, aby dodržovaly vnich stanovené lhůty; zdůrazňuje, že úsilí úspěšně vynakládané na posílení vojenské mobility umožní členským státům efektivně plánovat národní ikolektivní evropskou obranu aúčinně se zapojovat do společných manévrů, cvičení amisí aoperací SBOP;

7.poukazuje na význam mobility vreakci na krize, tj. na potřebu rychle aúčinně uvolňovat prostředky na mise aoperace, aby si EU zachovala pověst spolehlivého ochránce světové bezpečnosti amírového aktéra, abyla schopna účinně zvládat přírodní katastrofy, humanitární krize, vojenské úkoly podle čl.43 odst.1 SEU, jak dokládají ilustrativní scénáře, auplatňovat doložky ovzájemné pomoci asolidaritě;

8.domnívá se, ževzhledem kjejich mezinárodnímu rozměru acíli udržení míru podpoří účinná politika vojenské mobility mise SBOP EU tím, žezvýší součinnost mezi obrannými potřebami aposílí schopnost EU reagovat namimořádné situace, ažehumanitární mise areakce napřírodní katastrofy vEU by rovněž měly těžit zvětší vojenské mobility; konstatuje, že větší vojenská mobilita vEU imimo její území bude nejpřínosnější pro mise zaměřené na kolektivní obranu avnitrostátní nebo evropské mise aoperace směřující křešení krizí; vtéto souvislosti zdůrazňuje, že dosažené výsledky vtéto oblasti pomohou členským státům, které jsou také členy NATO, dostát svým závazkům podle článku 5; zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou hrají neutrální členské státy; shledává, že včl. 42 odst. 7 Smlouvy oEU se stanoví, že pokud se některý členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy EU pomoc apodporu všemi prostředky, které jsou vjejich moci, což odpovídá izávazkům vrámci NATO;

9.uznává význam důkladné analýzy toho, které části EU nebo členských států potřebují více investic do vojenské mobility ajsou více vystaveny riziku vnějších bezpečnostních hrozeb;

10.uznává, že se jedná okomplexní úkol, který mimo jiné obnáší výstavbu infrastruktury, společné standardy, přepravní předpisy, cla, daně či povolení kmanévrům azahrnuje všechny správní úrovně, počínaje místními samosprávami amezinárodními organizacemi konče; vtéto souvislosti žádá, aby příslušné rámce spojovaly vojenské icivilní subjekty na všech úrovních, včetně subjektů vrámci NATO apartnerů NATO, aby mohly diskutovat odůležitých otázkách, atak zajistily přidanou hodnotu aúčinnou koordinaci aprovádění, apoukazuje na to, že vzájmu dosažení optimálních výsledků musí členské státy investovat do společné odborné přípravy administrativních ainstitucionálních pracovníků; vítá skutečnost, že se Komise zavázala kprozkoumání možností standardizace azjednodušení celních postupů do konce roku 2018; zdůrazňuje, že institucionální spolupráce mezi zúčastněnými členskými státy, organizacemi aagenturami je klíčem kzajištění harmonizace právních předpisů EU; zdůrazňuje, že by vpřípadě dvojího využití infrastruktury pro nebezpečné zboží mělo docházet ke zvláštní koordinaci výměně zkušeností scílem předcházet rizikům nehod asoučasně optimalizovat bezpečnost vrámci celé sítě;

11.bere na vědomí významný pokles množství dostupných kolejových vozidel, zejména nákladních vozidel splošinou, pro rychlé přesuny těžkých zařízení avozidel;

12.uznává, že práce vtak složitém prostředí ssebou přináší mnoho obtíží se zdvojováním akoordinací činností, jakož iobtíží týkajících se výdajů, které by mohly vzákladu ohrozit celkový projekt, pokud by nebyly náležitě zvládnuty; navzdory tomu bere na vědomí, že projekty vodvětví dopravy již vEU probíhají na základě dvojí spolupráce, jako je projekt jednotné evropské nebe; vyzývá členské státy aKomisi, aby zajistily účinnější rámec pro spolupráci; zdůrazňuje, že pro realizaci projektů vojenské mobility bude nezbytné navázat užší spolupráci mezi členskými státy abude nutné podporovat spolupráci mezi civilní avojenskou sférou; zdůrazňuje proto potřebu koordinace sprojekty vojenské mobility připravenými vrámci stálé strukturované spolupráce, jakož iprojekty probíhající vsouvislosti sEvropským obranným fondem;

13.zdůrazňuje proto, že pro úspěch má naprosto zásadní význam dohoda ospolečném strategickém účelu, spolupráce mezi členskými státy avypracování společného plánu; zdůrazňuje, že soudržné vojenské plánování je nezbytné pro účinnou strategickou autonomii založenou na standardizaci ainteroperabilitě vybavení avýzbroje, neboť my všichni využíváme strategickou doktrínu ařídicí akontrolní procesy; vtéto souvislosti vítá akční plán ovojenské mobilitě, který uvádí výčet konkrétních kroků pro různé institucionální aktéry ačlenské státy EU akterý uznává strategickou úlohu transevropské dopravní sítě; vítá závazky přijaté členskými státy;

14.vyjadřuje politování nad tím, že akční plán vzásadě popisuje přístup zdola nahoru amá jen omezenou strategickou představu otom, jakýchkonkrétních obranných cílů by měla EU prostřednictvím různých činností popsaných vakčním plánu dosáhnout; spolitováním proto konstatuje, že stále nebyla vypracována bílá kniha EU pro obranu, která by tento zastřešující účel definovala; nicméně věří, že současný přístup je velmi přínosný abude sloužit zájmům všech členských států, jak neutrálních států, tak členských států EU vjejich úloze spojence ve strukturách NATO;

15.zdůrazňuje, že orgány EU ičlenské státy by měly dodržovat ambiciózní harmonogram akčního plánu, aby se co nejdříve odstranila stávající slabá místa vmobilitě aaby se dosáhlo ctižádostivých cílů obranné abezpečnostní politiky; vítá výzvy akčního plánu na zlepšení vojenské mobility sohledem na hrozby hybridní povahy, zejména pro dopravní akritickou infrastrukturu, ana zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury před hybridními hrozbami;

16.bere na vědomí pokrok ve vymezení vojenských požadavků na vojenskou mobilitu vrámci EU imimo její území, zejména pokud jde oinfrastrukturu dvojího využití, avítá, že se do všech fází procesu zapojily členské státy, nizozemské vedení projektu stálé strukturované spolupráce aoceňuje ipřispění ze strany NATO;

17.vítá, že Komise navrhla použít Nástroj pro propojení Evropy avyčlenit významné finanční prostředky na projekty vojenské mobility dvojího využití, aby se infrastruktura upravila ipro potřeby dvojího využití; je přesvědčen, že dvojí využití infrastruktury je nezbytným základním předpokladem pro to, aby mohla civilní dopravní síť těžit zakčního plánu a zprostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu; považuje provádění akčního plánu za příležitost, která civilní dopravní sítí umožní využít zvýšené kapacita sítě aposílit multimodální spojení; vítá výzvy kposouzení apřizpůsobení transevropské dopravní sítě tak, aby pokrývala vymezené vojenské požadavky, které budou uplatňovány inanové projekty voblasti civilní dopravy, zejména letiště, přístavy, dálnice aželeznice jako intermodální uzly vklíčových koridorech; zdůrazňuje proto potřebu vytvořit – ve spolupráci sčlenskými státy – seznam vnitrostátních infrastruktur akoridorů spřihlédnutím ke specifickým vojenským charakteristikám členských států; konstatuje, žerozvoj projektů dvojího užití by měl být udržitelný aměl by být vsouladu snormami voblasti životního prostředí;

18.má za to, že pro účely optimálního využívání prostředků EU by každý dopravní projekt společného zájmu financovaný zCEF měl vpřípadě potřeby již od fáze vývoje zohledňovat požadavky vojenské mobility, abychom se vyhnuli nutnosti modernizovat infrastrukturu vpozdější fázi, atedy inehospodárnému vynakládání finančních prostředků; je přesvědčen, že příspěvky zprostředků vyčleněných vrámci Nástroje pro propojení Evropy na vojenskou mobilitu by měly pokud možno vždy upřednostňovat jednak multimodální projekty, neboť skýtají nejvíce příležitostí pro dvojí využití, ajednak projekty přeshraniční, které pomáhají vyřešit problém vsoučasnosti chybějících spojení anedostatečné kapacity, což jsou vdnešní době hlavní fyzické překážky bránící rychlé aplynulé civilní mobilitě apřesunu vojenských jednotek atěžké vojenské techniky; zdůrazňuje, že při vymezování oddílů sítě TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, musí být bezpodmínečně maximalizována součinnost civilního avojenského sektoru adodržena zásada dvojího užití; je přesvědčen, že dodatečné investice do celé sítě by mohly mít značné přínosy pro vojenskou mobilitu asoučasně napomoci dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 ado sítě globální do roku 2050; zdůrazňuje, že by mělo být možné využívat financování určené na zvýšení vojenské mobility kúpravě dopravní infrastruktury jak vrámci hlavní, tak ivšech ostatních sítí TEN-T;

19.podporuje rozhodnutí vyčlenit částku na vojenskou mobilitu vrámci centralizovaného řízení programu CEF, ato za systematického uplatňování cíle dvojí mobility; bere na vědomí předběžné činnosti, které předpokládá akční plán; vyzývá Komisi, aby do 31.prosince 2019 přijala akty vpřenesené pravomoci scílem dále upřesnit vojenské potřeby, seznam částí TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, seznam prioritních infrastrukturních projektů dvojího užití, postup posuzování způsobilosti činností spojených svojenskou mobilitou akritéria pro udělování grantů;

20.připomíná, že některé technologie využívané vobranném sektoru byly následně súspěchem využívány vsektoru civilním; zdůrazňuje, že zavádění inteligentního dopravního systému svyužitím systémů telematických aplikací, jako jsou ERTMS aSESAR, avyužívání technologií spojených sprojekty Galileo, Egnos aGOVSATCOM představují nejvýznamnější výzvy, které čekají na odvětví civilní dopravy; domnívá se tudíž, že při budoucích revizích akčního plánu bude vkonečném důsledku třeba přezkoumat, jak by mohla civilní doprava využít vojenské odpovědi na tyto výzvy, např. voblasti kybernetické bezpečnosti azabezpečené komunikace; vyzývá kpřijetí dalších opatření ke zvýšení spolupráce adůvěry mezi subjekty voblasti kybernetické bezpečnosti aobrany a kposílení spolupráce jako součásti PESCO; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet společnou síť pro boj proti hybridním hrozbám, aby byla zajištěna odolnost těch infrastruktur, které jsou strategické, pokud jde opráci na zlepšení vojenské mobility vEU; zdůrazňuje význam pokračující práce orgánů EU, pokud jde oaktualizaci regulace voblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití;

21.uznává význam případných návrhů na regulaci přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití aaktualizaci celního kodexu Unie apravidel pro DPH;

22.vtéto souvislosti vítá výměnu informací aosvědčených postupů mezi vojenskými acivilními subjekty azdůrazňuje potřebu spolupráce, má-li se vytvořit společný základ pro právní úpravu přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití;

23.bere na vědomí, že akční plán identifikuje značný počet úkolů, které musí být dokončeny na úrovni členských států, na jejichž základě Evropská obranná agentura aKomise poskytnou podporu apokyny pro rychlou aúčinnou realizaci; připomíná, že je třeba, aby existoval celní adaňový regulační rámec, zejména pokud jde oDPH; zdůrazňuje zejména, že je důležité vytvořit harmonizovaná pravidla pro vydávání povolení pro přeshraniční pohyb, což je hlavní překážkou rychlých přesunů; domnívá se, že by členské státy EU měly spolupracovat na zefektivnění přeshraničních aspektů dvojího využití ana snížení administrativních nákladů; vtéto souvislosti podporuje ambice, že se do roku 2019 urychlí doba přechodu hranic aže – sohledem na tento cíl – diplomatické oprávnění pro pozemní, námořní aletecké přesuny budou vydána do pěti dnů atato lhůta bude ještě kratší pro jednotky rychlé reakce;

24.podporuje rozhodnutí členských států, které se účastní stálé strukturované spolupráce, zahrnout vojenskou mobilitu na prvotní seznam sedmnácti prioritních projektů, které mají být vypracovány vrámci stálé strukturované spolupráce; vtéto souvislosti poukazuje na to, že projekt vojenské mobility vrámci PESCO by mohl být užitečným nástrojem pro koordinaci opatření, která mají podle akčního plánu přijímat členské státy, idalších činností nad rámec přímých pravomocí EU; věří, že tato dělba práce, doprovázená řádnou koordinací, má ústřední význam, má-li projekt PESCO vytvořit přidanou hodnotu; vítá také oficiálnější závazek ke zjednodušení přeshraničních vojenských transportů, který byl přijat voznámení ostálé strukturované spolupráci; vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do projektu PESCO týkajícího se vojenské mobility;

25.zdůrazňuje, že je důležité řádně informovat azapojit místní komunity, pokud jde oplánování adopad hlavní infrastruktury vojenské mobility;

26.zdůrazňuje, že EU může pouze doplňovat kroky členských států; zdůrazňuje, že úspěch zcela závisí na tom, zda členské státy přijmou abudou schopné na řešení relevantních otázek uplatňovat jednotný přístup zahrnující všechny úrovně státní správy; poukazuje na význam politického závazku členských států, tj. zrealizovat účinnou vojenskou mobilitu vEU imimo ni; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu bude vojenská mobilita vyžadovat spolupráci všech spojenců NATO ajejich vzájemnou koordinaci;

27.vítá nové společné prohlášení ospolupráci EU aNATO abruselské prohlášení otransatlantické bezpečnosti asolidaritě, která obě kladou důraz na otázky spojené svojenskou mobilitou; vítá nové iniciativy NATO, zejména plán pro rychlé přesuny vpůsobnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO vEvropě; vítá úsilí NATO ozajištění vojenské mobility vtomto ohledu analéhavě vyzývá EU iNATO, aby zabránily zbytečnému zdvojování úsilí; zdůrazňuje význam přístavů jakožto bodů propojujících EU sjejími spojenci vrámci NATO ipro vnitroevropská námořní dopravní spojení na krátkou vzdálenost; zdůrazňuje význam transparentnosti akomunikace oiniciativách EU voblasti obrany, včetně stálé strukturované spolupráce, se Spojenými státy ajinými spojenci NATO, aby se předešlo mylným představám, avítá iniciativy EU voblasti obrany pro posílení evropského pilíře vrámci aliance NATO;

28.naléhá proto na EU, její členské státy aNATO, aby vzájmu součinnosti zintenzivnily svou spolupráci akoordinaci, mimo jiné prostřednictvím využití finančních prostředků na společné projekty, zvýšení politické flexibility, formalizování vztahů mezi EU aNATO, rozšíření oblastí spolupráce, arozšířily výměnu informací, je-li to vbezpečnostním zájmu EU; vyjadřuje naději, že se co nejdříve odstraní překážky bránící výměně důvěrných informací mezi těmito subjekty, aby se mohla prohloubit jejich spolupráce;

29.pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku, agenturám EU pověřeným obranou, generálnímu tajemníkovi NATO avládám aparlamentům členských států EU aNATO.

  • [1] Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.
  • [2] Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.
  • [3] Úř. věst L 65, 8.3.2018, s. 24.
  • [4] Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.
  • [5] Přijaté texty, P8_TA (2018)0257.
  • [6] Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.

MENŠINOVÉ STANOVISKO

Menšinové stanovisko kezprávě ovojenské mobilitě (2018/2156 (INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodaj: Tunne Kelam

Menšinová zpráva, kterou předložili poslanci EP ze skupiny GUE/NGL Sabine Lösingová, Miguel Urban Crespo aTakis Hadjigeorgiou

Tato zpráva se zabývá zřízením vojenského schengenského prostoru, který má zprostředkovat otevřené hranice pro volný pohyb vojenských jednotek avojenského vybavení. ܱá uvádí, ževojenská mobilita je hlavním strategickým nástrojem pro prosazování zájmů EU voblasti bezpečnosti aobrany apro zajištění schopnosti zasáhnout vpřípadě krizí vzahraničí. ܱá dále požaduje, aby EU aNATO posílily svou spolupráci voblasti vojenské mobility. Oceňuje značné finanční prostředky, které Komise plánuje vyčlenit zNástroje pro propojení Evropy naoblast vojenské mobility (nejméně 6,5 miliardEUR vobdobí 2021–2027).

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

–znamená omezení finančních prostředků navysoce potřebné projekty civilní infrastruktury, neboť bude upřednostněna přidaná hodnota pro vojenské nasazení;

–rozšiřuje spolupráci mezi civilní avojenskou sférou amilitarizaci EU;

–považuje vojenskou mobilitu za nedílnou součást EU, která se tak má stát rychlou intervenční silou mimo své území;

–přispívá kdalší eskalaci vsousedství EU namísto prosazování bezpečnosti astability;

–nastoluje splynutí EU aNATO;

–nereflektuje porušení čl. 41 odst. 2 SEU, který zapovídá výdaje na vojenské účely zrozpočtu EU.

ʴž𳾱:

–diplomatické urovnávání sporů aodmítnutí jakékoli formy vojenského intervencionismu;

–odmítnutí jakýchkoli výdajů zrozpočtu EU na vojenské účely astriktní výklad čl. 41 odst. 2 SEU;

–zrušení organizace NATO iveškerých vojenských programů EU.

STANOVISKO Výboru pro dopravu acestovní ruch(10.10.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

ovojenské mobilitě
(

Zpravodaj: Pavel Telička

Áո

Výbor pro dopravu acestovní ruch vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.vzhledem ktomu, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společným, centrálně řízeným programem financování, jehož cílem je podporovat rozvoj vysoce výkonné, udržitelné avzájemně propojené transevropské sítě (TEN) voblasti dopravy, energetiky adigitálních služeb;

B.vzhledem ktomu, že CEF se zaměřuje na usnadňování přeshraničních spojení aodstraňování překážek apřináší jasnou přidanou hodnotu EU při usnadňování nadnárodní spolupráce akoordinace;

C.vzhledem ktomu, že návrh víceletého finančního rámce na období let 2021–2027 vyčleňuje vrámci rozpočtové položky CEF na odvětví dopravy novou částku určenou na potřeby vojenské mobility;

D.vzhledem ktomu, že je velmi žádoucí, aby byla efektivita CEF zachována adále se zvyšovala;

1.vítá skutečnost, že společné sdělení Komise avysoké představitelky Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku oakčním plánu ovojenské mobilitě uznává strategickou úlohu transevropské dopravní sítě (TEN-T) při propojování infrastruktury vUnii scílem dosáhnout rychlé aplynulé mobility napříč naším světadílem, ato při uplatňování přísných bezpečnostních norem azáznamových povinností, čímž se dále prohloubí vnitřní trh;

2.je přesvědčen, že účelná aúčinná vojenská mobilita posílí schopnost EU reagovat na mimořádné situace, jako jsou např. humanitární krize, přírodní katastrofy nebo civilní nouzové situace;

3.plně podporuje rozhodnutí vyčlenit částku na vojenskou mobilitu vrámci centralizovaného řízení programu CEF, ato za systematického uplatňování cíle dvojí mobility napomáhajícího zvyšování účinnosti; bere na vědomí předběžné činnosti, které předpokládá akční plán před provedením vojenské mobility akteré se budou zakládat na vymezení vojenských potřeb ana dohodě ohledně těchto potřeb, po čemž bude následovat vymezení oddílů sítě TEN-T, jež by byly rovněž vhodné pro vojenskou dopravu, asestavení seznamu prioritních projektů společně spřípadnou aktualizací technických požadavků na síť TEN-T;

4.trvá na tom, že je třeba zajistit transparentnost těchto činností; vyzývá proto Komisi, aby do 31. prosince 2019 přijala akty vpřenesené pravomoci scílem dále upřesnit vojenské potřeby, seznam částí TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, seznam prioritních infrastrukturních projektů dvojího užití, postup posuzování způsobilosti činností spojených svojenskou mobilitou akritéria pro udělování grantů;

5.zdůrazňuje, že charakteristiky infrastruktury (např. povolená hmotnost, maximální povolená výška) mají značný dopad na rychlost přesunu; upozorňuje na skutečnost, že plynulá mobilita alogistika jsou klíčové pro nasazení vojenských sil stejně jako pro přepravu cestujících anákladu; považuje provádění akčního plánu za příležitost, která civilní dopravní sítí umožní využít zvýšené kapacita sítě aposílit multimodální spojení;

6.upozorňuje na skutečnost, že projekty vodvětví obrany financované zprostředků určených na vojenskou mobilitu musí splňovat kritéria, podmínky apostupy způsobilosti, které jsou stanoveny vnařízení oCEF; zdůrazňuje, že při vymezování oddílů sítě TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, musí být bezpodmínečně maximalizována součinnost civilního avojenského sektoru adodržena zásada dvojího užití; zdůrazňuje, že by mělo být možné využívat financování určené na zvýšení vojenské mobility kúpravě dopravní infrastruktury jak vrámci hlavní, tak ivšech ostatních sítí TEN-T;

7.zdůrazňuje, že pro realizaci projektů vojenské mobility bude nezbytné navázat užší spolupráci mezi členskými státy; vyzdvihuje skutečnost, že bude nezbytné podporovat spolupráci mezi civilní avojenskou sférou;

8.je přesvědčen, že dvojí využití infrastruktury – kromě letišť apřístavů (včetně případů propojení svelkými průmyslovými zónami významnými pro obranný průmysl) – je základním předpokladem pro to, aby mohla civilní dopravní síť těžit zakčního plánu a zprostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu; je proto pevně přesvědčen, že projekty financované zprostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu vrámci CEF by měly být způsobilé pouze tehdy, představují-li přínos ke stávající civilní infrastruktuře aprojektům vrámci sítě TEN-T aumožňují-li dvojí využití příslušné infrastruktury, scílem zachovat klíčový důraz programu CEF na civilní potřeby, jako je např. podpora rozvoje inteligentní dopravy na síti TEN-T nebo zdokonalení přístupnosti adostupnosti dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti acivilní ochrany;

9.zdůrazňuje, že vpřípadě dvojího využití infrastruktury pro nebezpečné zboží je třeba zajistit zvláštní koordinaci, výměnu zkušeností aúpravu stávajících harmonizovaných civilních pravidel scílem předcházet rizikům nehod asoučasně optimalizovat bezpečnost vrámci celé sítě;

10.má za to, že pro účely optimálního využívání prostředků EU by každý dopravní projekt společného zájmu financovaný zCEF měl vpřípadě potřeby již od fáze vývoje zohledňovat technické požadavky vojenské mobility, abychom se vyhnuli nutnosti modernizovat infrastrukturu vpozdější fázi zčistě vojenských důvodů, atedy inehospodárnému vynakládání finančních prostředků;

11.konstatuje, že síť TEN-T byla doposud koncipována výhradně sohledem na civilní cíle, aje přesvědčen, že dodatečné investice do celé sítě, např. do přeshraničních projektů či kritické infrastruktury, by mohly mít značné přínosy pro vojenskou mobilitu asoučasně napomoci dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 ado sítě globální do roku 2050;

12.je přesvědčen, že příspěvky zprostředků vyčleněných vrámci CEF na vojenskou mobilitu by měly pokud možno vždy upřednostňovat jednak multimodální projekty, neboť podle pilotní analýzy zroku 2017 skýtají nejvíce příležitostí pro dvojí využití, ajednak projekty přeshraniční, které pomáhají vyřešit problém vsoučasnosti chybějících spojení anedostatečné kapacity, což jsou vdnešní době hlavní fyzické překážky bránící rychlé aplynulé civilní mobilitě apřesunu vojenských jednotek atěžké vojenské techniky; zdůrazňuje tudíž, že klíčovými prvky sítě jsou její kontinuita azpůsobilost, společně sinteroperabilitou aintermodalitou;

13.připomíná, že několik technologií využívaných vodvětví obrany bylo následně súspěchem adaptováno na použití vcivilním sektoru; zdůrazňuje, že zavádění inteligentního dopravního systému svyužitím systémů telematických aplikací, jako jsou ERTMS aSESAR, avyužívání technologií spojených sprojekty Galileo, Egnos aGOVSATCOM představují nejvýznamnější výzvy, které čekají na odvětví civilní dopravy; domnívá se tudíž, že při budoucích revizích akčního plánu bude vkonečném důsledku třeba přezkoumat, jak by mohla civilní doprava využít vojenské odpovědi na tyto výzvy, např. voblasti kybernetické bezpečnosti azabezpečené komunikace;

14.zdůrazňuje význam přístavů jakožto bodů propojujících EU sjejími spojenci vrámci aliancí uvnitř NATO ipro vnitroevropská námořní dopravní spojení na krátkou vzdálenost aupozorňuje na to, že je třeba vybudovat nebo zlepšit některé prvky infrastruktury, aby bylo možné přijímat vojenská plavidla adoplňovat jejich zásoby;

15.připomíná, že je třeba, aby existoval celní adaňový regulační rámec (zejména pokud jde oDPH), jenž by byl standardizovaný aodpovídal potřebám pohybu vojenského vybavení asouvisejícího materiálu, zejména je-li to třeba vmimořádných situacích;

16.domnívá se, že by členské státy EU měly spolupracovat na zefektivnění přeshraniční silniční dopravy dvojího využití ana snížení administrativních nákladů.

INFORMACE OPŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM OSTANOVISKO

Datum přijetí

9.10.2018

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Innocenzo Leontini, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Marie-Pierre Vieu, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Gehrold, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Ryszard Antoni Legutko, Patricija Šulin, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM OSTANOVISKO

28

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička

ECR

Angel Dzhambazki, Ryszard Antoni Legutko, Kosma Złotowski

ENF

Georg Mayer

PPE

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Stefan Gehrold, Dieter-Lebrecht Koch, Innocenzo Leontini, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Luis deGrandes Pascual, Wim vande Camp, Patricija Šulin

S&D

Inés Ayala Sender, Isabella DeMonte, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Gabriele Preuß, Marc Tarabella

7

-

EFDD

Jill Seymour

GUE/NGL

Tania González Peñas, Merja Kyllönen, Marie-Pierre Vieu

S&D

Ismail Ertug

VERTS/ALE

Michael Cramer, Keith Taylor

2

0

ECR

Peter Lundgren

EFDD

Daniela Aiuto

Význam zkratek:

+:pro

-:proti

0:zdrželi se

INFORMACE OPŘIJETÍ VPŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.11.2018

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

13

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Elmar Brok, James Carver, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Tunne Kelam, Wajid Khan, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Jean-Luc Schaffhauser, Anders Sellström, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Igor Gräzin, Rebecca Harms, Marek Jurek, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Bodil Valero, Mirja Vehkaperä, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Eleonora Evi, Rupert Matthews, Miroslav Mikolášik, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Igor Gräzin, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Mirja Vehkaperä

ECR

Marek Jurek

EFDD

Aymeric Chauprade, Eleonora Evi

PPE

Michèle Alliot-Marie, Andrea Bocskor, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Anders Sellström, Jaromír Štětina

S&D

Inés Ayala Sender, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato

13

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat

NI

James Carver, Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

VERTS/ALE

Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

4

0

ECR

Bas Belder, Rupert Matthews, Charles Tannock

VERTS/ALE

Rebecca Harms

Význam zkratek:

+:pro

-:proti

0:zdrželi se

Poslední aktualizace: 7. prosince 2018
Právní upozornění-Ochrana soukromí