Ϸվ

ZPRÁVAo zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

25.5.2022-()

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Tiemo Wölken

ʴDzٳܱ:
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu:
A9-0167/2022
Předložené texty :
A9-0167/2022
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

()

Evropský parlament,

sohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na Protokol č. 1 oúloze vnitrostátních parlamentů vEvropské unii,

s ohledem na Protokol č.2 opoužívání zásad subsidiarity aproporcionality,

sohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému asociálnímu výboru aVýboru regionů nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (COM 2021/0219),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. listopadu 2021 o pokynech ke zlepšování právní úpravy (SWD(2021)0305),

sohledem na cíle rozvojové spolupráce včlánku 208 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (),

sohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 onové průmyslové strategii pro Evropu[1],

s ohledem na soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, který doplňuje pokyny klepší tvorbě právních předpisů, oboje z listopadu 2021,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16.prosince 2003 ozdokonalení tvorby právních předpisů ana její nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13.dubna 2016 ozdokonalení tvorby právních předpisů[2],

sohledem na sdělení Komise ze dne 24.března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (),

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (CDR 4071/2021),

s ohledem na zprávu ze dne 10. července 2018 předkládající zjištění pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“,

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o účelnosti a subsidiaritě aproporcionalitě právních předpisů Evropské unie – zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za roky 2017, 2018 a 2019[3],

s ohledem na své usnesení ze dne xx o právu podnětu Parlamentu“,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č.16/2018 ze dne 12. června 2018 nazvanou „Přezkum právních předpisů EU ex post: dobře nastavený, ale neúplný systém“,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie[4],

sohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 onové strategii proevropské malé astřední podniky[5],

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu, v němž vítá závazek Komise zajistit, aby všechna unijní opatření napomáhala EU k udržitelné budoucnosti a spravedlivému přechodu, a náležitě aktualizovat pokyny pro zlepšování právní úpravy, což mimo jiné vyžaduje, aby byla zásada „udržitelnost na prvním místě“ začleňována do programů EU a jejích členských států v oblasti zlepšování právní úpravy[6],

s ohledem na projev předsedkyně Komise von der Leyenové ze dne 16. července 2019[7],

s ohledem na plenární rozpravu konanou dne 7. června 2021 na téma „Stav unie malých a středních podniků – Provádění programu zlepšování právní úpravy / Cíl snížení administrativní zátěže“[8],

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0167/2022),

A.vzhledem k tomu, že zdokonalení tvorby právních předpisů je společným cílem všech orgánů EU a mělo by jej být dosaženo zvýšením transparentnosti, odpovědnosti aspolupráce mezi orgány, členskými státy, občany a zúčastněnými stranami, při současném zajištění plného dodržování všech základních evropských hodnot, včetně demokracie, právního státu a lidských práv; vzhledem k tomu, že transparentnost, integrita a odpovědnost jsou rovněž základními předpoklady demokracie založené na zásadách právního státu; vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy by měly být vhodné pro daný účel, přiměřené, jasné, transparentní a komplexní, aby byly efektivním přínosem pro občany a zúčastněné strany; vzhledem k tomu, že zlepšování právní úpravy pomáhá zajistit, aby politiky a právní předpisy EU byly zaměřeny na budoucnost a zohledňovaly rychlejší tempo technologického, společenského a environmentálního vývoje; vzhledem k tomu, že bude proto stále důležitější podporovat návrhy právních předpisů důkazy založenými na nejvhodnějších posouzeních a spolehlivých recenzovaných vědeckých důkazech a dodržovat zásadu předběžné opatrnosti; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby s důkazy nakládala transparentně a zajistila, aby byly dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné; zdůrazňuje, že kvalitní tvorbu právních předpisů nelze omezit pouze na kvantitativní cíle krátkodobého snížení zátěže a nákladů, ale měla by přinášet prospěch všem jako dlouhodobá investice do společné prosperity naší společnosti a naší budoucnosti;

B.vzhledem k tomu, že by se Komise měla důsledně řídit ustanoveními čl.6 odst.4 evropského právního rámce pro klima[9], který stanoví, že veškeré návrhy opatření aprávních předpisů musí sledovat cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; vzhledem k tomu, že za tímto účelem musí Komise posoudit soulad všech návrhů opatření nebo právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, s cíli klimatické neutrality a to, zda zajišťují pokrok v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

C.vzhledem k tomu, že nové kontroly souladu v oblasti klimatu jsou v rámci posouzení dopadů návrhů legislativních opatření a legislativních návrhů uplatňovány teprve od 1.ledna 2022, a to navzdory tomu, že evropský právní rámec pro klima vstoupil vplatnost v červenci 2021, což znamená, že u řady návrhů týkajících se Zelené dohody pro Evropu nebyla ustanovení tohoto právního předpisu uplatněna;

D.vzhledem k tomu, že přístup ke kontrole souladu s evropským právním rámcem pro klima při posuzování dopadů a hodnocení je navržen ve sdělení o zlepšování právní úpravy a v návazných pokynech a nástrojích; vzhledem k tomu, že by Komise však měla tyto kontroly provádět systematicky a činit tak v rané fázi přípravy nového návrhu opatření nebo kontroly účelnosti stávajících právních předpisů, aby se jí skutečně mohla řídit rozhodnutí v oblasti příslušné politiky; vzhledem k tomu, že evropský právní rámec pro klima ukládá Komisi povinnost uvést v rámci posouzení souladu podle čl.6 odst.4 odůvodnění, pokud návrh opatření nebo právního předpisu v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima není;

E.vzhledem k tomu, že v roce 2021 Komise přijala své sdělení nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“, pokyny k němu adoprovodný soubor nástrojů;

F.vzhledem k tomu, že zlepšování právní úpravy je prostředkem k zaručení právní jistoty a mělo by být přínosem pro všechny a sloužit obecnému zájmu evropské společnosti, podniků, pracovníků, občanů, spotřebitelů a životního prostředí; vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní právní předpisy slouží veřejnému zájmu, neboť přímo ovlivňují konkurenceschopnost EU, jejích území a podniků, a představují rovněž nástroj kposílení demokracie a přímé účasti občanů na vnitrostátní i regionální úrovni;

G.vzhledem k tomu, že je třeba provést přezkum právních předpisů a tam, kde je to nutné a vhodné, také je zjednodušit, s cílem odstranit překážky bránící provádění právních předpisů, a to i přeshraničně, a zajistit jejich větší účinnost, transparentnost a soudržnost pro koncového uživatele, ať už je jím občan nebo podnik;

H.vzhledem k tomu, že zásady a nástroje zlepšování právní úpravy by měly zůstat politicky neutrální, aby bylo zaručeno objektivní vymezení problémů a skutečné alternativní možnosti politiky, které by Komise, Rada a Parlament posoudily;

I.vzhledem k tomu, že zdokonalení tvorby právních předpisů musí sloužit ambicím EU, zejména jejím dlouhodobým cílům, jako je generování hospodářského růstu, podpora investic a tvorby pracovních míst, zajištění konkurenceschopnější a demokratičtější Evropy, sociální pokrok a závazný cíl Unie, kterým je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a dlouhodobý prioritní cíl do roku 2050, aby se občanům žilo dobře v mezích naší planety; vzhledem k tomu, že v centru kvalitní tvorby právních předpisů by měla být udržitelnost, přičemž je třeba, aby byla sociální, environmentální ahospodářská hlediska postavena na stejnou úroveň; vzhledem k tomu, že Komise by měla při uplatňování zásad zlepšování právní úpravy určit nejúčinnější řešení, která by maximalizovala přínosy a současně minimalizovala související náklady;

J.vzhledem k tomu, že se Komise zavázala zintenzivnit úsilí o podporu a zlepšení inkluzivní a systémové účasti dětí na rozhodovacím procesu na úrovni EU, zejména prostřednictvím konzultací zaměřených na děti u příslušných budoucích iniciativ;

K.vzhledem k tomu, že dobře provedená posouzení dopadu ex ante a ex post, veřejné konzultace a zásada „nejprve hodnotit“ jsou zcela nezbytnými nástroji pro informovanou, lepší, účinnou, odpovědnou a transparentní tvorbu právních předpisů na míru potřebám příjemcům; vzhledem k tomu, že to přispívá ke kvantifikaci dopadů azohledňuje poměr nákladů a přínosů; vzhledem k tomu, že tato posouzení by měla zohlednit hospodářské, sociální a environmentální aspekty se stejnou mírou podrobné analýzy a přesnosti, přičemž by se měly brát v úvahu kvalitativní i kvantitativní důkazy, včetně dopadu politických opatření na základní práva; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr vroce 2018 zveřejnil zvláštní zprávu obsahující soubor doporučení ke zlepšení kvality těchto posouzení ex post;

L.vzhledem k tomu, že účelem internetového portálu „Podělte se o svůj názor“ je oživit zapojení občanů a zúčastněných stran do tvorby politik EU a osvědčil se jako užitečný nástroj pro přípravu politik EU; vzhledem k tomu, že Komise dne 3. července 2020 spustila novou verzi tohoto nástroje, aby dále zlepšila své konzultace a komunikaci sveřejností a zvýšila transparentnost; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr vroce 2019 zveřejnil zvláštní zprávu[10] obsahující soubor doporučení jak tento portál ještě vylepšit, zejména pokud jde o větší uživatelskou vstřícnost, včetně dostupnosti překladů;

M.vzhledem k tomu, že Výbor pro kontrolu regulace hodnotí kvalitu posouzení dopadu akontrol účelnosti a hlavní hodnocení s cílem podpořit vysoce kvalitní rozhodování; vzhledem k tomu, že přibližně jedna třetina posouzení dopadů v roce 2021 vyústila vnegativní první stanovisko; vzhledem k tomu, že rada může hrát důležitou úlohu při zlepšování evropských právních předpisů;

N.vzhledem k tomu, že dodržování mnohojazyčnosti je předpokladem řádného fungování orgánů EU; vzhledem k tomu, že v článku 1 SEU se stanoví, že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že veřejně dostupné internetové stránky Evropské unie týkající se možností financování avýběrových řízení v rámci programů EU jsou často zveřejňovány nejprve v anglickém jazyce; vzhledem k tomu, že překlad těchto internetových stránek může trvat několik měsíců; vzhledem k tomu, že dostupnost těchto internetových stránek ve všech úředních jazycích EU je důležitá pro spravedlivou hospodářskou soutěž;

O.vzhledem k tomu, že cílem Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a platformy „Fit for Future“ (F4F) je zjednodušit právní předpisy EU a snížit zbytečnou administrativní a regulační zátěž i náklady v zájmu zlepšení dodržování auplatňování právních předpisů, při dosahování základních politických cílů se zaměřením na kompenzaci regulace a kontroly způsobilosti předchozích, současných abudoucích právních předpisů;

P.vzhledem k tomu, že Komise zavedla přístup „jeden právní předpis místo jiného“ súmyslem kompenzovat nové zátěže vyplývající zlegislativních návrhů Komise odstraněním stávající zátěže vtéže oblasti politiky;

Q.vzhledem k tomu, že přístup „jeden právní předpis místo jiného“ se může promítnout do programu REFIT tím, že jej rozšíří nad rámec posuzování zbytečné zátěže vyplývající zjednotlivých stávajících právních předpisů tak, aby zahrnoval i nové právní předpisy azabýval se celými oblastmi politiky; vzhledem k tomu, že přístup „jeden právní předpis místo jiného“ musí být vyjasněn, pokud jde o jeho uplatňování v praxi, neboť právní předpisy by měly být vždy ku prospěchu občanů, podniků, pracovníků aspotřebitelů;

R.vzhledem k tomu, že dosažení přínosů snah o zjednodušení na evropské úrovni může záviset také na tom, že spolunormotvůrci zachovají příslušná ustanovení, a na rozhodnutích členských států při provádění těchto ustanovení do vnitrostátního práva ana větším úsilí Komise o koordinaci a konzultace s členskými státy a s místními aregionálními orgány;

S.vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“ () vyjádřila k přístupu „jeden právní předpis místo jiného“ a„stanovení cílů pro snížení zátěže předem“ výhrady, protože by takový přístup vedl „kderegulačním tlakům a zhoršil by její politickou odpovědnost, pokud jde o to, co je nezbytné učinit tehdy, když je to potřebné“;

T.vzhledem k tomu, že podle informací zveřejněných na stránkách EUR-Lex[11] Komise vroce 2021 přijala nebo pozměnila 1977 legislativních či nelegislativních aktů; vzhledem k tomu, že ve stejném období bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti 1008 legislativních či nelegislativních aktů;

U.vzhledem k tomu, že Smlouvy udělují Parlamentu přímé právo podnětu jen ve velmi omezených případech; vzhledem k tomu, že Parlament požadoval zvýšení svého práva podnětu ve svém usnesení o právu podnětu Parlamentu;

V.vzhledem k tomu, že fungování Evropské unie je založeno na zastupitelské demokracii;

1.vítá cíl Komise, aby právní předpisy EU přinášely maximální výhody občanům apodnikům, zejména malým a středním podnikům, a její záměr učinit přístup ke zlepšování právní úpravy dynamičtějším a přizpůsobitelným dalšímu vývoji, dále vítá závazek Komise lépe využívat strategické prognózy a požaduje jeho začlenění do posouzení dopadů a hodnocení; zdůrazňuje, že program zlepšování právní úpravy by měl podporovat ekologickou transformaci hospodářství Unie mimo jiné tím, že umožní účinnější uvádění inovativních a základních technologií na trh; vítá záměr Komise zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech návrhů, například na konkurenceschopnost a malé a střední podniky, teritorialitu, udržitelnost, rovnost, subsidiaritu aproporcionalitu, což by mohlo pomoci identifikovat nedostatky, potřeby a příležitosti a také pomoci odhalit stávající rizika a trendy, a přispět tak k definování politických priorit a navrhování strategického plánování s dlouhodobou perspektivou, zejména vnejméně rozvinutých zemích a s ohledem na dosažení cílů udržitelného rozvoje;

2.vyzývá členské státy a Komisi, aby uznaly potřebu lepší právní úpravy a zjednodušení, přičemž je třeba integrovaným a vyváženým způsobem přihlédnout k hospodářským, environmentálním, genderovým a sociálním dopadům;

3.vítá dále závazek Komise začleňovat cíle udržitelného rozvoje do všech svých legislativních návrhů v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, věnovat více pozornosti genderové rovnosti a rovnosti pro všechny a zajistit, aby se zásada „významně nepoškozovat“ a zásada předběžné opatrnosti uplatňovaly ve všech politických oblastech; požaduje, aby posouzení dopadů rovněž zohledňovala dopad na plnění Agendy 2030 jako celku; se znepokojením konstatuje, že odkazuje-li se pouze na „příslušné cíle udržitelného rozvoje“, hrozí, že bude přehlédnuta integrovaná a celostní povaha Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; připomíná závazek EU, že se spolu sčlenskými státy a jejich místními a regionálními orgány a v úzké spolupráci se svými mezinárodními partnery stane celosvětovým průkopníkem při provádění Agendy 2030 acílů udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise dosud nevypracovala integrovanou acelostní strategii provádění cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že EU musí zvýšit svou viditelnost v rozvojových zemích prostřednictvím efektivní komunikace o svých programech spolupráce a výdajových programech;

4.podporuje závazek zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech na životní prostředí ve všech politikách EU prostřednictvím povinného posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ a skutečnost, že toto posouzení má být provedeno u návrhů ze všech oblastí politiky, aby se zabránilo nerovnoměrnému uplatňování; požaduje, aby Komise jasně vymezila zásadu „významně nepoškozovat“ s cílem zajistit její důsledné uplatňování; vítá návrh, aby byly při tvorbě právních předpisů lépe zohledňovány udržitelnost a digitalizace; zdůrazňuje, že při posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ musí být zohledněny širší náklady a přínosy pro společnost, například voblasti veřejného zdraví a dopadů na životní prostředí;

5.doporučuje, aby Komise zvážila zavedení přístupu „udržitelnost na prvním místě“ ajeho přijetí pro veškerý rozvoj a hodnocení politik, přičemž by měla upřednostňovat aspekty dlouhodobé udržitelnosti; konstatuje, že „strategický výhled“ podpoří program REFIT, v němž jsou vymezeny možnosti ke snížení regulační zátěže a zajištění toho, aby stávající právní předpisy EU obstály i v budoucnosti;

6.v této souvislosti požaduje, aby byly v procesu strategického výhledu systematicky zohledňovány zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES); vítá v tomto ohledu činnost platformy Fit pro budoucnost (F4F), která prostřednictvím pravidelných setkání propojuje expertízu mimo jiné orgánů veřejné správy, nevládních organizací a malých a velkých podniků s cílem zlepšit stávající právní předpisy EU; konstatuje, že tato platforma by mohla být rovněž využita k diskusi o širších tématech, jako je ekologická transformace;

7.připomíná, že ochrana a podpora lidských práv a demokracie a přispívání k jejich dodržování je klíčovou prioritou vnější činnosti EU, jak je zakotveno v článku 21 SEU, a že Listina základních práv Evropské unie se vztahuje i na její vnější činnost; zdůrazňuje, že EU opakovaně potvrdila svůj závazek být inadále vlivným aktérem na světové scéně anadále plnit vedoucí úlohu globálního obránce demokracie alidských práv; vyjadřuje proto politování nad tím, že návrh dostatečně neprovádí nástroj pro základní práva obsažený v souboru nástrojů EU pro zlepšování právní úpravy do pokynů ke globálnímu závazku EU a její povinnosti v oblasti lidských práv vyplývající ze Smlouvy; zdůrazňuje proto význam dopadů všech vnějších politik EU na lidská práva, včetně obchodní politiky a rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o zranitelné skupiny;

8.zdůrazňuje proto, že by tyto pokyny měly být revidovány a účinně prováděny s cílem zajistit, aby byla lidská práva systematicky zohledňována, což by EU zavazovalo nepřijímat žádná opatření, která by bránila nebo ztěžovala uplatňování lidských práv; zdůrazňuje, že by genderový dopad měl být začleněn do všech zpráv a že posouzení dopadu na lidská práva musí kromě obecného posouzení situace v oblasti lidských práv zahrnovat údaje členěné podle pohlaví a hodnotit konkrétní dopad na ženy z hlediska lidských práv;

9.zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti životního prostředí a zdraví mají přímý dopad na život občanů EU; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala krátkou důvodovou zprávu v přístupném a neodborném jazyce, která bude přiložena ke všem legislativním návrhům, a aby přijala veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby všichni občané EU porozuměli podstatě legislativního návrhu, včetně možných dopadů na jejich život;

10.vítá skutečnost, že v souladu se sdělením Komise ze dne 9. března 2021 nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ () bude zlepšování právní úpravy prosazovat zásadu „standardně digitální“ v připravované legislativě EU jako důležitý nástroj na podporu digitální transformace, zdůrazňuje, že technologie, jako je umělá inteligence, mohou zlepšit legislativní proces a přístup kinformacím a učinit právní předpisy srozumitelnějšími pro občany a podniky; vyzývá Komisi, aby na právní předpisy týkající se digitální transformace uplatňovala případ od případu a s přihlédnutím k přidané hodnotě EU a proporcionalitě regulační pískoviště[12], zejména pokud jde o podporu malých a středních podniků a začínajících podniků; požaduje však, aby byla tato pískoviště přísně omezena co do času a rozsahu, byla řádně kontrolována a byla v souladu s acquis EU v oblasti ochrany osobních údajů azákladních práv;

11.považuje rozvoj nových forem digitalizačních procesů při rozhodování všech tří orgánů za zásadní výzvu a příležitost k posílení kvality tvorby právních předpisů EU v digitální éře; je přesvědčen, že závazky těchto tří orgánů k takovým změnám by měly být jasně určeny a zahrnuty do revidované interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyzývá normotvůrce, aby využili digitalizaci s cílem zabránit zbytečné administrativní zátěži a usnadnit legislativní práci;

12.vítá záměr Komise zavést jednotný digitální nástroj pro podávání zpráv pro podniky, který sjednocuje požadavky na podávání zpráv vyplývající z revize směrnice o uvádění nefinančních informací, taxonomii, ale také požadavky na podávání zpráv v rámci balíčku Fit for 55 do jediného nástroje, který je navržen s konkrétními požadavky ahotovými klíčovými ukazateli výkonnosti a standardy, přístupnými v modulární adigitální formě pro společnosti a další organizace;

13.zdůrazňuje význam snadného přístupu občanů ke zdrojům práva a potřebu vytvořit jedinou transparentní internetovou stránku, na které by bylo možné sledovat celý legislativní proces a další dokumenty všech orgánů EU;

14.konstatuje, že obchod stále závisí na velkém počtu papírových dokumentů; je přesvědčen, že digitalizace a používání elektronických obchodních dokladů snižují náklady a složitost; vyzývá Komisi, aby využila výhod digitální éry a nástrojů ke snížení některých druhů zátěže nebo povinností; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat používání elektronických obchodních dokumentů, které zvýší účinnost a bezpečnost asníží administrativní zátěž;

15.zdůrazňuje, že v EU je 22,6 milionu[13] malých a středních podniků, a proto by Komise měla nejen provádět test malých a středních podniků systematičtěji, ale také stanovit povinný test malých a středních podniků, který by se prováděl u všech legislativních návrhů, u kterých je to odůvodněné; zdůrazňuje, že takový test by měl jasně určit, jak by bylo možné dosáhnout zjednodušení z hlediska nákladů a přínosů, a pokud možno formulovat další doporučení, aby se zabránilo zbytečné administrativní nebo regulační zátěži pro malé a střední podniky;

16.připomíná, že uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ zakotvené viniciativě „Small Business Act“ je zásadním prvkem testu proporcionality před jakýmkoli legislativním návrhem a mělo by sloužit k zajištění toho, aby byly vyslyšeny názory malých a středních podniků a aby byly co nejdříve zohledněny jejich zájmy scílem podpořit rozvoj malých a středních podniků, které jsou páteří našeho evropského hospodářství;

17.vyzývá Komisi, aby vytvořila funkci zmocněnce pro malé a střední podniky, který by pomohl minimalizovat zbytečnou administrativní a regulační zátěž ve všech členských státech a který by měl být jmenován s horizontálními pravomocemi v rámci kabinetu předsednictví;

18.připomíná, že společná obchodní politika spadá do výlučné pravomoci Unie a že ustanovení článku 207 SFEU by měla být důsledně hájena a zachována; trvá na tom, že je třeba vyhnout se zdlouhavým ratifikačním postupům týkajícím se obchodních ainvestičních dohod, které obsahují smíšené prvky, s cílem zajistit jejich včasný vstup v platnost;

19.je pevně přesvědčen, že všichni Evropané musí mít možnost sledovat legislativní proces EU; vítá iniciativu Komise více zpřístupnit internetový portál „Podělte se o svůj názor“ lidem se zdravotním postižením a sloučit veřejné konzultace do jednotné „výzvy kpředložení faktických podkladů“; požaduje, aby byly všechny související dokumenty, dotazníky a příspěvky co nejdříve k dispozici ve všech úředních jazycích EU; požaduje větší transparentnost rozhodovacího procesu a zejména toho, jak jsou zohledňovány odpovědi, včetně zajištění toho, aby byly odpovědi náležitě váženy podle jejich reprezentativnosti v závislosti na tom, zda zastupují individuální nebo kolektivní zájmy; konstatuje, že způsob a volba konzultace má významný vliv na typ získaných podnětů ana samotný výsledek; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny výzvy kpředložení faktických podkladů, které vyhlašuje, byly neutrální a nestranné, včetně použití dotazníků, které jsou sestaveny na základě faktů a případně obsahují otevřené otázky; dále připomíná, že zásadní formou účasti občanů a zpětné vazby, kterou by Komise měla pravidelně posuzovat a přezkoumávat, jsou petice adresované Parlamentu;

20.požaduje větší transparentnost konzultačního procesu a zveřejňování souhrnných zpráv o konzultacích, které by byly dostupné ve všech jazycích EU a přístupné také osobám se zdravotním postižením;

21.domnívá se, že by Komise ve svém úsilí o to, aby politiky EU vycházely z dobré znalosti oblastí, které podléhají rychlým strukturálním změnám, jako je životní prostředí a digitalizace, měla využívat informací, které občané a organizace občanské společnosti poskytují formou petic; domnívá se, že je velmi důležité, aby se občané zapojili do činnosti v oblastech, jako jsou základní práva, dodržování zásad právního státu a boj proti veškerým formám diskriminace z jakéhokoli důvodu;

22.domnívá se, že kvalita právních předpisů, které mají vliv na rozvojové země, je mimo jiné určována jejich legitimitou a účinností, jež se pak odvíjí od povahy konzultačního procesu, od toho, jak tyto právní předpisy reagují na potřeby dotčených zemí, a od toho, zda jejich provádění dosahuje požadovaných výsledků, aniž by způsobovalo škody; vítá skutečnost, že se Komise zaměřuje na lepší pochopení potřeb a dopadů právních předpisů EU mimo hranice Unie posílením spolupráce s externími partnery; vyzývá Komisi, aby tuto spolupráci zefektivnila zajištěním inkluzivních, smysluplných aúčinných konzultačních procesů, do nichž budou zapojeny příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři a zástupci občanské společnosti v rozvojových zemích, jakož i odborníci a podniky v různých dotčených oblastech; navrhuje, aby výsledky těchto konzultací a shromážděné důkazy byly skutečně využity jako vstupní informace při přípravě právních předpisů, a zejména aby se přihlíželo ke kontextu akzvláštním potřebám příslušných zúčastněných stran v partnerských zemích, kde mají konzultace probíhat; vítá iniciativu usilující o to, aby byly konzultační procesy více zaměřeny na konkrétní otázky, jasnější a uživatelsky vstřícnější; vyzývá Komisi, aby zajistila, že plánované zjednodušení procesu veřejných konzultací nepoškodí jeho účinnost; vyzdvihuje úlohu, kterou mohou hrát delegace EU, zejména v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že je zapotřebí dát k dispozici nástroje a zdroje, jež jsou nutné pro provádění těchto konzultací;

23.vyzývá orgány EU, aby dodržovaly zásady, práva a povinnosti zakotvené v Listině základních práv a nařízení Rady EHS č.1/1958, jakož i v interních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe, v oblasti mnohojazyčnosti;

24.vyzývá orgány EU, aby poskytly nezbytné lidské zdroje na zajištění dodržování mnohojazyčnosti v jednotlivých fázích legislativního procesu;

25.považuje jednotnost jazykových verzí v úředních jazycích EU za zásadní předpoklad spolehlivého výkladu stávajících nařízení soudy a orgány EU a členských států, a tudíž za významný faktor z hlediska jednotného uplatňování a prosazování práva EU; vyzývá orgány, aby v rámci budoucí tvorby právních předpisů vycházely těmto požadavkům co nejvíce vstříc;

26.vyzývá k tomu, aby byly všechny internetové stránky Evropské unie o možnostech financování a nabídkových řízeních okamžitě překládány do všech úředních jazyků EU, protože počáteční dostupnost pouze v angličtině znevýhodňuje společnosti z členských států, jejichž jazykem angličtina není;

27.trvá na pevném propojení mezi prováděním souboru opatření na podporu oživení NextGenerationEU s cílem zajistit větší odolnost společností EU a na tom, že je nutné, aby se informace o práci orgánů EU dostala až k občanům Unie a zvýšilo se jejich povědomí o základní povaze těchto politických úkolů a jejich plnění; domnívá se, že by to mělo v důsledku podpořit pružnější a účinnější rozhodování na interinstitucionální úrovni, v jehož rámci bude možné důrazně a rozhodně reagovat na pandemickou situaci;

28.vyzývá k posílení politického dialogu mezi orgány a vnitrostátními parlamenty, místními a regionálními orgány, Evropským výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem;

29.uvědomuje si současný trend mezi vnitrostátními parlamenty, které se v rámci protokolů č.1 a 2 snaží více zapojit prostřednictvím politického dialogu o politikách Unie, a vytvořit tak větší přidanou hodnotu pro občany; rovněž bere na vědomí žádosti o podobné perspektivní zapojení Evropského výboru regionů, který by předkládal za tímto účelem stanoviska z vlastní iniciativy;

30.připomíná, že značná část právních předpisů EU je prováděna na nižších než vnitrostátních úrovních a že na těchto nižších úrovních existují cenné autentické zkušenosti s uplatňováním právních předpisů EU v úzkém kontaktu s místním hospodářstvím, sociálními partnery, občanskou společností a občany a lze zde přispět k větší účinnosti a viditelnosti opatření EU;

31.znovu připomíná specifický charakter místních a regionálních orgánů a potřebu vést konzultace přizpůsobené konkrétním potřebám; doporučuje, aby Komise aktivně konzultovala s Evropským výborem regionů při přípravě otevřených konzultací a plánů pro přijetí návrhů, které se významně dotýkají nižších než vnitrostátních úrovní správy;

32.zdůrazňuje, že nedílnou součástí programu zlepšování právní úpravy je aktivní subsidiarita; v této souvislosti vítá, že Komise ve svých legislativních návrzích ve větší míře využívá hodnotící tabulku subsidiarity, jak navrhuje ve svém sdělení ze dne 23. října 2018 nazvaném „Zásady subsidiarity a proporcionality: při tvorbě politik EU“, ;

33.očekává, že Konference o budoucnosti Evropy rovněž připraví půdu pro další reformy související se zásadou subsidiarity, zejména uplatněním subsidiarity také v procesech řízení EU;

34.uznává, že lepší regulace je společným cílem a odpovědností všech orgánů EU; potvrzuje, že Parlament jako spolunormotvůrce zefektivní své vnitřní služby, aby lépe přispíval k posuzování a sledování dopadů právních předpisů EU s vnějším rozměrem na rozvojové země, včetně dopadů příslušných textů přijatých Parlamentem, jež se týkají legislativních postupů a výdajových programů EU; potvrzuje rovněž, že odpovídajícím způsobem posílí spolupráci a koordinaci mezi výbory, jakož i odborné znalosti v oblasti rozvojových politik ve všech příslušných výborech a objasní úlohu, již má hrát Výbor pro rozvoj coby garant zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v jednacím řádu Evropského parlamentu (příloha VI), a to vše s cílem zlepšit kvalitu a účinnost právních předpisů EU;

35.připomíná, že soustavný, pečlivý přezkum petic občanů představuje skvělou příležitost k tomu, aby zlepšování právní úpravy probíhalo inkluzivnějším a účinnějším způsobem a aby tvůrci politik lépe poznali místní a regionální realitu a věděli, na čem občanům záleží; uznává, že právní předpisy EU by měly zajistit rovné zacházení s občany a podniky a účinné prosazování práv občanů v celé Unii a že by mělo být zaručeno důsledné a rovné prosazování stávajících evropských pravidel;

36.připomíná, že je důležité, aby spolunormotvůrci udržovali úzké kontakty ještě před interinstitucionálními jednáními, mimo jiné aby byli zástupci zbylých orgánů pravidelně zváni k neformálním výměnám názorů v souladu se závazkem uvedeným v bodě 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že tento závazek nevedl ke vzniku žádných nových struktur spolupráce ani systematických postupů pro usnadnění těchto výměn; navrhuje, aby se spolunormotvůrci v této souvislosti dohodli na kodexu osvědčených postupů;

37.je pevně přesvědčen, že je třeba klást větší důraz na institucionální konzultace, koordinaci a spolupráci mezi orgány EU a uvnitř těchto orgánů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zefektivnila své vnitřní postupy k systematickému zapojení GŘ INTPA do všech posouzení dopadu, zejména v souvislosti s vnitřními právními předpisy s možnými důsledky za hranicemi EU, a aby řádně zohledňovala vstupy, návrhy a doporučení, které toto GŘ poskytuje v rámci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi, aby posílila angažovanost a smysluplné zapojení GŘ INTPA do konzultací probíhajících mezi jednotlivými útvary a v rámci skupiny GRI (skupina pro interinstitucionální vztahy) a EXCO (skupina pro vnější koordinaci) a aby řádně zohledňovala příspěvky tohoto generálního ředitelství ve věci rozvojové spolupráce a rozvojových zemí;

38.požaduje, aby byla práva dítěte začleňována do právních předpisů EU prostřednictvím posouzení dopadu legislativních návrhů na práva dítěte; požaduje v tomto ohledu, aby byl do rámce souboru nástrojů pro posouzení dopadu zaveden test dodržování práv dítěte, který by se mohl skládat z konzultací se zúčastněnými stranami, včetně mechanismu účasti dětí, identifikace dotčených oblastí, měření dopadu na děti a posouzení alternativních mechanismů;

39.vybízí Komisi, aby v návaznosti na svůj závazek zakotvený ve strategii EU v oblasti práv dítěte zahájila více veřejných konzultací určených dětem a dospívajícím a aby aktivně využívala platformu EU pro účast dětí k zaznění hlasu mladých občanů při rozhodovacím procesu EU;

40.vyzývá orgány, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k zajištění účasti zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením, na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby lepší přístup k informacím měli všichni občané; požaduje zahájení většího počtu veřejných konzultací zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou děti, mladí lidé nebo senioři; vyzývá všechny subjekty EU s rozhodovací pravomocí, aby vzaly v úvahu příspěvky zúčastněných stran a zajistily účinná následná opatření v příštích rozhodovacích procesech;

41.požaduje vytvoření ukazatelů dopadu pro konkrétní problematiku, jako jsou dopady na zranitelné skupiny; oceňuje v této souvislosti návrh UNICEF na vytvoření ukazatele, který by hodnotil dopad politik na děti, a požaduje vytvoření podobných mechanismů i v dalších oblastech politiky;

42.požaduje, aby Komise prováděla posouzení dopadu u všech legislativních návrhů bez výjimky; hluboce lituje toho, že se tak nestalo u několika politicky citlivých návrhů v minulosti; připomíná, že Parlament několikrát provedl své vlastní posouzení dopadu namísto Komise s cílem informovat tvorbu politik; vyzývá k tomu, aby bylo posouzením dopadu věnováno dostatečné množství času a zdrojů, aby byla zajištěna jejich kvalita; připomíná, že posouzení dopadu pomáhají informovat politické rozhodování, ale nikdy by neměla nahrazovat legislativní proces ani jej zbytečně zdržovat; podtrhuje však, že důraz by měl být během legislativního procesu EU kladen především na kvalitu, transparentnost a využívání nejnovějších poznatků a údajů při posouzení dopadů, a nikoli na rychlost, s jakou jsou iniciativy dokončeny; vyzývá k tomu, aby posouzení dopadu byla zveřejňována ihned po jejich dokončení, a nikoli až po předložení návrhu politiky, aby se zajistila větší transparentnost, pokud jde o to, jak jsou rozhodnutí na úrovni EU přijímána; uznává, že účinné zlepšování právní úpravy, a zejména vypracovávání posouzení dopadu ex ante, bude vyžadovat odpovídající úroveň zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby na tyto účely vyčlenila vhodné prostředky;

43.upozorňuje na politováníhodnou skutečnost, že u několika klíčových legislativních návrhů nebylo provedeno posouzení dopadu, což lze pandemii COVID-19 přičíst jen částečně, a bere na vědomí záměr Komise zveřejnit analytický pracovní dokument svých útvarů spolu s návrhy nebo do tří měsíců od jejich přijetí v případech, kdy nebylo posouzení dopadu připraveno; zdůrazňuje, že ačkoli se jedná o vítaný krok směrem k větší transparentnosti, neměl by to vést k tomu, že Komise bude své povinnosti týkající se posouzení dopadu obcházet, a že by měla zveřejňovat pracovní dokumenty svých útvarů současně s legislativním návrhem;

44.vítá záměr Komise posílit posouzení územních dopadů a ověřování dopadu na venkovské oblasti[14], aby se lépe zohlednily potřeby a specifika různých území EU, jako jsou městské/venkovské oblasti, přeshraniční oblasti a nejvzdálenější regiony; připomíná význam posuzování územního dopadu pro Evropský výbor regionů, včetně posuzování dopadu na venkov, posuzování dopadu na města a posuzování přeshraničního dopadu;

45.zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další nástroje pro posuzování dopadů nových politik, iniciativ a právních předpisů na životní prostředí v případech, kdy stávající nástroje nejsou dostatečné, aby se zajistilo, že ekologické ambice Komise předsedkyně von der Leyenové spolu s jejím zaměřením na cíle udržitelného rozvoje OSN budou v hodnoceních dopadů a legislativních návrzích Komise více zdůrazněny; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby se zvážilo, jaké náklady mohou vzniknout v důsledku politické nečinnosti, zejména v oblasti zdraví, klimatu, životního prostředí a v sociální oblasti, a jaké kumulativní účinky mohou vyplývat ze zpoždění; domnívá se, že při posuzování dopadů je nutné se stejnou měrou věnovat zejména ekonomickým, sociálním, zdravotním a environmentálním důsledkům návrhů Komise a že musí být posouzen také dopad na základní práva občanů a rovnost žen a mužů;

46.vyjadřuje politování nad tím, že stále není prováděn dostatečný počet posouzení dopadů politiky a právních předpisů Unie na rozvojové země, zejména vnitřních právních předpisů, které se netýkají rozvoje, a že tato posouzení řádně nevyhodnocují a neřeší jejich možné dopady na rozvojové země; je pevně přesvědčen o tom, že posouzení dopadů ex ante jsou cenným nástrojem pro identifikaci a řešení potenciálních rizik politiky nebo legislativního návrhu pro rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadu právních předpisů EU na rozvojové země a aby v případě potřeby v rámci těchto iniciativ respektovala a podporovala cíle rozvojové spolupráce, zejména v oblastech, jako je migrace, životní prostředí, zemědělství a boj proti nadnárodní trestné činnosti, např. organizované trestné činnost, obchodování s drogami a lidmi a praní peněz; naléhavě vyzývá Komisi, aby závěry posouzení dopadů promítla do právních ustanovení ve svých legislativních aktech, které se netýkají rozvoje, s cílem lépe zohlednit závazek EU vůči článku 208 SFEU; 47. vyjadřuje znepokojení nad prováděním ustanovení evropského právního rámce pro klima v případech, kdy není provedeno posouzení dopadů, zejména u politicky citlivých návrhů, včetně sekundárních právních předpisů; připomíná, že jak bylo dohodnuto v rámci interinstitucionální dohody, Komise by měla provádět posouzení dopadů svých legislativních a nelegislativních iniciativ, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření, u nichž se očekávají významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady;

48.konstatuje, že nástroj č.35 obsahuje prvky, jimiž se má řídit provádění analýz dopadů v rozvojových zemích, a očekává, že tento nástroj bude široce využíván; domnívá se, že je třeba, aby stávající odvětví, u nichž by měla být posouzení dopadů upřednostněna, odrážela současné i budoucí výzvy Unie a postoje Parlamentu a že by měla jasně odpovídat příslušným oblastem práva EU, aby se usnadnilo určení právních předpisů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost; navrhuje, aby byl soubor nástrojů dále posílen s cílem usnadnit identifikaci a analýzu potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů v rozvojových zemích; navrhuje, aby byl pro konkrétní nástroje v souboru nástrojů zaveden nový okruh s názvem „Dopad na rozvojové země“, který bude mimo jiné zahrnovat nástroje č. 23, 25 a 26; navrhuje, aby tento okruh obsahoval několik návodných otázek s cílem zjistit, zda dané právní předpisy přispívají k cílům rozvojové politiky a k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jak v EU, tak v rozvojových zemích; připomíná, že pro evropskou rozvojovou spolupráci jsou důležité dopady na lidská práva v rozvojových zemích, včetně dopadů na děti, původní obyvatelstvo, osoby LGBTIQ a další zranitelné skupiny; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla samostatné kategorie posouzení dopadů na lidská práva, rovnost pohlaví a práva žen a na právní stát a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích; připomíná, že máme-li se poučit z minulých kroků a zlepšit své jednání v budoucnu, je rovněž důležité, abychom neustále vyhodnocovali účinnost postupů a nástrojů, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o provádění nástroje č. 35;

49.zdůrazňuje, že je důležité propojit posouzení dopadu na lidská práva s novým politickým rámcem EU týkajícím se náležité péče v oblasti lidských práv tím, že se zajistí, aby údaje o rizicích v oblasti lidských práv a životního prostředí z hlediska podniků v jednotlivých odvětvích, podnikatelských činnostech a hodnotových řetězcích byly využívány donucovacími a monitorovacími orgány na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a poskytovaly měřitelná kritéria a věcný obsah;

50.připomíná, že Parlament vytvořil specializované ředitelství, ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu, aby mohl provádět posouzení dopadu ex ante a ex post s cílem podpořit tvorbu politik založenou na důkazech, a vyzývá k zajištění dostatku financování a lidských zdrojů pro toto ředitelství a další útvary Parlamentu, jejichž úkolem je podporovat schopnosti poslanců ve funkci spolunormotvůrců;

51.připomíná, že posouzení Parlamentu by měla zohledňovat účinnost ustanovení z hlediska dosažení jejich cílů, zajištění hospodárnosti a udržení reálných nákladů v poměru k přínosům, jejich vhodnosti a významu pro nově vznikající potřeby, jejich přidané hodnoty a jejich vnitřní a vnější soudržnosti s ostatními oblastmi politiky;

52.podporuje závazek Komise provádět přezkumy politik a vybízí ji, aby více využívala posouzení ex post s cílem vyhodnotit účinnost a přínosy určitého právního předpisu, což zase může pomoci při tvorbě budoucích politik a zlepšit regulační přístupy; vyzdvihuje důležitost zásady „nejprve hodnotit“, aby se opatření budoucího politického cyklu mohla upravit na základě zkušeností z minula; je vážně znepokojen rostoucí tendencí provádět hodnocení a posouzení dopadu souběžně, ačkoli by výsledky hodnocení měly být využity při revizi právních předpisů;

53.oceňuje, že kontrola kvality hodnocení a jejich podpůrných studií byla standardizována prostřednictvím meziútvarových skupin a kontrolních seznamů pro řízení kvality; konstatuje však, že stejné kontroly kvality nejsou v případě jiných následných přezkumů než hodnocení zavedeny; vybízí Komisi, aby definovala soubor minimálních standardů kvality pro jiné následné přezkumy, než jsou hodnocení, s cílem zajistit jejich kvalitu ve všech útvarech Komise; domnívá se, že tyto minimální standardy kvality by měly vyžadovat, aby následné přezkumy obsahovaly podrobný popis použité metodiky, včetně nástrojů pro sběr a analýzu dat, zdůvodnění jejího výběru a příslušných omezení;

54.zdůrazňuje, že ustanovení omonitorování apřezkumu vprávních předpisech zajišťují shromažďování avyhodnocování nezbytných údajů; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou v kontextu stávající interinstitucionální dohody vypracovala interinstitucionální soubor nástrojů pro doložky o přezkumu a monitorování, který by mimo jiné obsahoval taxonomii možných výsledků nebo následných přezkumů, které lze požadovat, a pokyny pro vypracování doložek o monitorování jak pro orgány či instituce EU, tak pro členské státy;

55.zdůrazňuje, že hodnocení ex post jsou rovněž důležitým nástrojem pro posouzení dopadu právních předpisů na občany a podniky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu na malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby platformě F4F a členským státům umožnila poskytovat informace o odhadech nákladů a přínosů Komise po provedení předpisů;

56.zdůrazňuje, že cíle voblasti zdokonalení tvorby právních předpisů je nutné pravidelně prověřovat apřehodnocovat sohledem nakritéria uvedená vprogramu zdokonalení tvorby právních předpisů, a to i pokud jde o jejich sledování apodávání zpráv; zdůrazňuje, že cíle musí být dobře vyvážené a přiměřené a je třeba je vyhodnocovat z hlediska jejich účinnosti; připomíná, že pro účely tohoto hodnocení je třeba mít srovnatelné údaje pokrývajícícelou EU, avyzývá Komisi, aby posoudila, zda využívání nástrojů prozdokonalení tvorby právních přepisů napomohlo kdosažení stanovených cílů, jako jsou lepší výsledky dané politiky;

57.vítá, že Komise potvrdila, že je odhodlána zajistit transparentnost procesu hodnocení, a požaduje, aby byly zveřejněny víceleté plány hodnocení, včetně příslušných použitých podkladů; dále zdůrazňuje, že je třeba zvýšit dostupnost veřejných, úplných a přístupných důkazů, o které se opírají posouzení dopadu a hodnocení, a vítá v tomto ohledu záměr Komise zlepšit své rejstříky s faktickými podklady a vazby mezi nimi a snadno zpřístupnit své interní databáze a archivy veřejnosti; podporuje v tomto ohledu záměr Komise zřídit společný legislativní portál, jehož prostředí bude uživatelsky intuitivní a vstřícné, aby uživatelé nebyli zahlceni informacemi, a trvá na tom, že tento společný portál musí být plně funkční do konce roku 2022; podporuje cíl posílit spolupráci mezi orgány, aby se usnadnil a zjednodušil přístup ke všem údajům shromážděným k dané politické iniciativě v průběhu legislativního procesu;

58.zdůrazňuje, že pilotní projekty financované z prostředků EU a ověření koncepce, je-li možné, mohou poskytnout informace pro přípravu právních předpisů a usnadnit jejich provádění a prosazování;

59.vyzdvihuje potřebu toho, aby Komise Parlamentu včas odpovídala na otázky k písemnému zodpovězení; vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti byla velká většina otázek k písemnému zodpovězení zodpovězena pozdě, a trvá na tom, aby Komise lhůtu, v níž na otázky k písemnému zodpovězení reaguje, zkrátila. poukazuje na to, že kvalita odpovědí na otázky Parlamentu je často velmi špatná, a vyzývá proto k okamžitému a strukturálně významnému zlepšení odpovědí Komise na parlamentní otázky;

60.zdůrazňuje, že transparentnost evropských orgánů je pro legislativní proces klíčová, neboť občané mají právo vědět, jakým způsobem jsou přijímány zákony, které se jich týkají; vítá dohodu, které bylo nedávno dosaženo s Radou ohledně rejstříku transparentnosti; lituje, že ne všechny orgány a instituce EU, stejně jako zastoupení členských států, jsou povinny rejstřík transparentnosti používat;

61.vyzývá k dalšímu zvýšení transparentnosti jednání a rozhodnutí ve všech orgánech; kritizuje fakt, že transparentnost v rozhodovacím procesu Rady je nedostatečná a že má Rada ve zvyku zařazovat dokumenty nepřiměřeně mezi tajné a uplatňovat velmi široký výklad výjimek uvedených v nařízení (EU) č.1049/2001, zejména pokud jde o ochranu rozhodovacího procesu a ochranu právního poradenství, což často znamená, že není uplatňována zásada vyššího veřejného zájmu na zpřístupnění příslušných dokumentů; je přesvědčen, že používání výjimek týkajících se utajení dokumentů Rady by mělo být uplatňováno v soudržném systému s nezávislým dohledem a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie; naléhavě vyzývá Radu, aby rozšířila počet a typ příslušných dokumentů, které zveřejňuje, zejména s ohledem na postoje vyjádřené členskými státy, aby veřejnost měla možnost vědět, jaký postoj jejich vláda zaujala jejich jménem na úrovni EU, a aby rovněž přispěla k posílení kontroly nad rozhodováním EU ze strany vnitrostátních parlamentů, která se vztahuje na všechna rozhodnutí, od legislativních návrhů až po prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci;

62.připomíná, že s legislativním procesem je neodmyslitelně spjata transparentnost a přístup veřejnosti, což lze v souladu s judikaturou Soudního dvora, zejména ve věci T-540/15 Emilio De Capitani v. Evropský parlament, uplatnit také na přístup k dokumentům v rámci třístranných jednání; je přesvědčen, že EU musí vypracovat ambicióznější politiku v oblasti přístupu k dokumentům a zajistit lepší uplatňování stávajících pravidel, a to i pro dokumenty týkající se interních, třístranných a mezinárodních jednání; připomíná, že podle evropské veřejné ochránkyně práv by omezení přístupu k dokumentům, zejména k legislativním dokumentům, měla být uplatňována výjimečně a pouze v rozsahu, který je naprosto nutný; dále podotýká, že otevřenost a transparentnost poskytují demokratickým legislativním procesům EU větší legitimitu a zvyšují důvěru, kterou k těmto procesům mají její občané; vyjadřuje tímto politování nad tím, že „účinnost rozhodovacího procesu orgánu“ bývá běžně uplatňována jako důvod k odepření přístupu k legislativním přípravným dokumentům;

63.domnívá se, že nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům by mohlo být přezkoumáno, aby byla plně zohledněna např. digitalizace a správa digitálních dokumentů, stávající judikatura týkající se transparentnosti a přístupu k dokumentům a celkový vývoj ve vnímání transparentnosti veřejností; zdůrazňuje, že jakákoli revize by měla vést k větší, nikoli menší transparentnosti;

64.poukazuje na to, že otevřené, účinné, transparentní a nezávislé správní a legislativní rozhodovací procesy jsou základním předpokladem kvalitních politik a regulace; zdůrazňuje, že zavedení harmonizovaných správních postupů by mohlo pozitivně přispět k řádné správě a regulačním postupům v EU a posílilo vazbu mezi odborným rozhodováním a demokratickou legitimitou; připomíná, že Parlament ve svých usneseních ze dne 15. ledna 2013, 9. června 2016 a 20. ledna 2021 vyzval k přijetí nařízení o otevřené, účinné a nezávislé správě EU podle článku 298 SFEU, a konstatuje, že Komise na tento požadavek nereagovala; znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního azohlednila přitom kroky, které vtéto oblasti dosud učinil Parlament;

65.připomíná, že je třeba uplatňovat pevné zásady tvorby právních předpisů, zejména transparentnost, odpovědnost, jasnost a přesnost v souladu se zásadami uznanými judikaturou Soudního dvora;

66.poukazuje na to, že orgány s ještě nižší mírou transparentnosti, jako je Euroskupina, by měly v první řadě podléhat jednacímu řádu Rady a měly by veřejnosti zpřístupnit postupy hlasování, zápisy z jednání, výsledky a vysvětlení hlasování a předmětů svého rokování;

67.bere na vědomí využívání nástrojů, jako je Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a platforma F4F, s cílem určit příležitosti pro zjednodušení a snížení zbytečných nákladů a administrativní zátěže před tím, než Komise navrhne revizi, a současně zajistit nejvyšší normy ochrany a posílit soudržnost s právem EU; připomíná, že úlohou platformy F4F je také posoudit, zda určitý právní předpis Unie a jeho cíle obstojí i v budoucnosti a zda zůstávají vhodné k řešení nových výzev, se zaměřením na regulační kompenzaci;

68.vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o nalezení nejúčinnějších řešení za použití zásad zlepšování právní úpravy, aby bylo možné pro účely politik EU maximalizovat přínosy a současně minimalizovat související náklady v zájmu příjemců; zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a posílit zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby se zajistilo řádné zaměření na malé a střední podniky v unijních ivnitrostátních právních předpisech a vytvořil základ pro nový interinstitucionální závazek ke snížení administrativní zátěže;

69.vítá rozhodnutí Komise zřídit v rámci platformy F4Ft podskupinu složenou ze sítě regionálních center Evropského výboru regionů (VR); vyzývá Komisi, aby na stanoviska platformy smysluplně navázala a aby posílila přístup založený na důkazech v rámci svých hodnocení ex post a ex ante s využitím místních a regionálních odborných znalostí;

70.připomíná, že přezkumy v polovině období a ustanovení o skončení platnosti jsou užitečnými nástroji k zajištění toho, aby byly právní předpisy EU vždy aktuální nebo aby byly včas zrušeny poté, co splní svůj účel; domnívá se, že by Komise měla vypracovat a zavést integrovanější přístup k udržitelnosti, který by lépe zohledňoval vzájemné působení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů politik a právních předpisů EU; doporučuje, aby platforma F4F prostudovala právní předpisy a určila, které jsou v rozporu se Zelenou dohodou pro Evropu a širšími cíli udržitelného rozvoje, a aby v této souvislosti zaujala přístup „zelená udržitelnost v první řadě“;

71.opakuje svou výzvu Komisi[15], aby usnadnila naplnění Zelené dohody pro Evropu odstraněním překážek a byrokracie, jež mohou zpomalit její provádění, a to tím, že bude věnovat zvláštní pozornost důsledkům a nákladům spojeným s uplatňováním právních předpisů Unie, zejména pro malé a střední podniky;

72.připomíná, že při posuzování „zbytečné zátěže“ je třeba zvážit „čisté“ účinky právních předpisů EU na různých správních úrovních, přičemž je třeba plně zohledňovat zásadu subsidiarity, kdy přijetí jednoho právního předpisu na úrovni EU, zejména ve formě přímo použitelných nařízení EU, může vést k nižší administrativní zátěži na úrovni členských států nebo na místní úrovni a zlepšit fungování vnitřního trhu tím, že pravidla budou transparentní, předvídatelná a že budou jednotně uplatňována ve všech členských státech EU, čímž se také sníží náklady na negativní externality související s životním prostředím, klimatem a zdravím a jejich dopad; konstatuje, že pokud budou právní předpisy jasnější, jejich dodržování bude snadnější a může se tím podpořit jejich jednotné uplatňování, čehož lze dosáhnout například prostřednictvím programu zlepšování právní úpravy;

73.konstatuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde ozjednodušení astandardizaci formulářů apostupů, ato jednotným uplatňováním zásad „jen jednou“ a„digitalizace jako standard,“ jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

74.domnívá se, že všechny mezinárodní obchodní a investiční dohody musí ve všech ohledech obstát i v budoucnosti, a tím podporovat hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a přispívat k plnění mezinárodních závazků; v této souvislosti zdůrazňuje, že před zahájením obchodních a investičních jednání je důležité provést posouzení dopadu na udržitelnost; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a využívat integrovanější přístup k udržitelnosti, který by lépe zohledňoval souhru hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů právních předpisů, politiky a iniciativ EU, včetně jejích obchodních a investičních dohod, a to rovněž tím, že se zohlední kumulativní dopad, který by mohly mít různé legislativní návrhy a obchodní a investiční dohody jako celek;

75.domnívá se, že orgány EU by měly využívat odborné znalosti z různých oblastí politiky, aby zajistily optimální rozhodování a přijímaly vysoce účinná opatření; vyzývá všechny tři orgány EU, aby zlepšily koordinaci mezi svými vnitřními útvary a nepracovaly izolovaně; zdůrazňuje, že je důležité podporovat soudržné regulační systémy, například prostřednictvím harmonizace pojmů v souvisejících legislativních iniciativách, neboť to může posílit dodržování právních předpisů;

76.zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat inovativní legislativní přístupy, např. tvorbu právních předpisů; zdůrazňuje, že tvorba právních předpisů je zaměřená na člověka a že tento přístup může pomoci překlenout propast mezi občany a zúčastněnými stranami EU a právními předpisy EU; připomíná, že podle přístupu zaměřeného na člověka by právní předpisy měly být vytvářeny především s ohledem na občany a zúčastněné strany, pro něž by měly být snadno srozumitelné;

77.upozorňuje Radu a Komisi na doporučení pracovních skupin Parlamentu, v nichž se zdůrazňuje, že je třeba revidovat článek 132 a článek 166 jednacího řádu Parlamentu týkající se přístupu do jednacích sálů Rady a Komise, aby se poslanci EP mohli zúčastnit nebo být vyslyšeni během zasedání pracovních skupin Rady, Výboru stálých zástupců nebo Rady;

78.zdůrazňuje požadavek stanovený v čl. 218 odst. 10 SFEU, podle kterého by Evropský parlament měl být okamžitě a plně informován ve všech etapách postupu uzavírání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi; vyjadřuje politování nad tím, že Parlamentu není umožněn přístup k různým návrhům týkajícím se vyjednávacích postojů smluvních stran mezinárodních obchodních a investičních dohod; domnívá se, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, která uznává, že je důležité zajistit, aby každý orgán mohl vykonávat svá práva a plnit své povinnosti zakotvené ve Smlouvách, pokud jde o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, by měla být v tomto ohledu náležitě prováděna;

79.zdůrazňuje, že je třeba zajistit přiměřenost regulačních požadavků v souvislosti s nástroji mezinárodního obchodu;

80.zdůrazňuje, že zavedené postupy týkající se prozatímního uplatňování obchodních a investičních dohod by měly být uplatňovány na všechny mezinárodní dohody, aby se zajistilo, že žádná dohoda nebude prozatímně uplatňována, dokud k tomu Parlament nedá souhlas;

81.domnívá se, že účinná regulace musí najít rovnováhu mezi krátkodobými potřebami a dlouhodobými problémy; poukazuje na to, že zásadně důležitou úlohu při tvorbě takové politiky EU, jež obstojí v budoucnosti, hraje „strategický výhled“, neboť ten zajistí, aby byla posouzení nových iniciativ založena na dlouhodobější perspektivě, přičemž zdůrazní přidanou hodnotu kvalitních právních předpisů jakožto investice do budoucnosti; vítá začlenění „prvků výhledu“ do programu Komise týkajícího se zlepšování právní úpravy v posouzeních dopadu a hodnoceních; domnívá se však, že Komise by měla lépe sladit a propojit své činnosti v oblasti zlepšování právní úpravy a strategického výhledu, aby oba procesy lépe integrovala; zdůrazňuje, že metodika Komise pro vyčíslení nákladů, rozhodnutí o kompromisech a provedení strategického výhledu zůstává nejasná a že Komise musí předložit důkaz o tom, jak jsou tyto postupy dodržovány v praxi; vybízí Komisi, aby prozkoumala inovativní nástroje posuzování nákladů; důrazně v tomto ohledu doporučuje, aby se v procesu strategického výhledu zohledňovaly také zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 10a nařízení (ES) č.401/2009 v souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality;

82.bere na vědomí zapojení Výboru pro kontrolu regulace do posouzení dopadu, kontrol účelnosti a rozsáhlých hodnocení stávajících právních předpisů, což zlepšuje práci Komise založenou na důkazech; konstatuje, že Výbor pro kontrolu regulace může hrát roli při zajišťování nestranné a kvalitní práce Komise a že jeho odborné znalosti a zkušenosti by mohly být v rámci Komise využity k plnění také dalších úkolů; zdůrazňuje, že Výbor pro kontrolu regulace může účinně kontrolovat práci Komise pouze tehdy, pokud je nesporně prokázána jeho nezávislost a nestrannost;v této souvislosti požaduje, aby byl Výbor pro kontrolu regulace nezávislý a aby se výrazně zlepšila jeho transparentnost, pokud jde o setkání se zúčastněnými stranami, přezkumy, doporučení a stanoviska, a to i tím, že se členům výboru nařídí používat rejstřík transparentnosti; zdůrazňuje, že činnost tohoto výboru by v konečném důsledku neměla mít dopad na schopnost Komise navrhovat právní předpisy ani by neměla příliš zdržovat přijímání legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby zveřejnila všechna stanoviska výboru ihned po jejich přijetí, a to bez výjimky, s cílem zajistit soudržnost, transparentnost a odpovědnost v průběhu celého procesu a aby tato stanoviska rovněž předkládala Parlamentu a Radě; dále vyzývá Komisi, aby spolunormotvůrcům zpřístupnila také návrhy hodnocení a návrhy posouzení dopadu, které byly předloženy výboru; bere na vědomí, že Výbor pro kontrolu regulace se skládá ze čtyř členů Komise a tří externích odborníků; vyzývá Komisi, aby přehodnotila rozhodovací proces Výboru pro kontrolu regulace, neboť současný systém umožňuje přijímat stanoviska bez přispění externích odborníků, nebo aby zřídila nezávislý Výbor pro kontrolu regulace mimo Komisi; dále vyzývá Komisi, aby s Výborem pro kontrolu regulace více spolupracovala a posílila jej tím, že mu poskytne více prostředků, aby mohl vykonávat svou činnost, a aby mu zajistila podporu Společného výzkumného střediska;

83.bere na vědomí zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, kterou se Komise snaží vyvážit nově zaváděnou zátěž tím, že občany a podniky zbavuje stejné zátěže na úrovni EU v téže oblasti politiky; bere na vědomí, že cílem přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ je posílit program REFIT tím, že jej rozšíří nad rámec zátěže vyplývající ze stávajících právních aktů tak, aby zahrnoval také zátěž vyplývající z nových právních předpisů a aby zvládl kumulativní zátěž v každé oblasti politiky; vyzývá k tomu, aby byl přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“ založen také na zapojení příslušných zúčastněných stran; konstatuje, že Komise tuto zásadu zavedla jednostranně, aniž by předtím provedla posouzení dopadu nebo to konzultovala; zdůrazňuje, že provádění této zásady by nemělo mít dopad na politické požadavky nebo cíle v oblasti zlepšování právní úpravy, a poukazuje na to, že by nemělo vést k mechanickým nebo matematickým rozhodnutím zrušit určitý právní předpis, snížit standardy nebo mít odrazující účinek na přijímání právních předpisů, a že cílem této zásady by mělo být modernizovat a reformovat právní předpisy EU tak, aby obstály před novými výzvami, např. tím, že se nahradí, sloučí či zdokonalí; zdůrazňuje však, že při navrhování, provádění a uplatňování aktů EU je sice třeba vyhýbat se další zbytečné administrativní zátěži, nicméně by tento přístup neměl vyústit v deregulaci či v absenci regulace ani členským státům bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření a přísnějších norem v oblasti sociálních věcí, životního prostředí a ochrany spotřebitele, pokud právní předpisy Unie stanovují pouze minimální normy;

84.trvá na tom, že účinné provádění práva EU je nezbytné pro posílení důvěry občanů v politické strategie a orgány EU; připomíná, že podle článku 197 SFEU se toto provádění pokládá za otázku společného zájmu členských států; vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU nevytvářely další zbytečnou administrativní zátěž nebo zátěž spojenou s dodržováním předpisů, a to zejména pro malé a střední podniky, neboť kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating) je jedním z hlavních zdrojů zbytečné administrativní zátěže; domnívá se nicméně, že pokud jsou v právu Unie stanoveny pouze minimální normy, zásada zlepšování právní úpravy by neměla parlamentům členských států bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření; podporuje požadavek Komise, aby členské státy podávaly zprávy, pokud se rozhodnou přidat prvky, které nevyplývají z právních předpisů EU;

85.připomíná, že potřeba nového právního předpisu by neměla automaticky znamenat, že současný právní předpis již není zapotřebí; v tomto ohledu se domnívá, že stejně tak musí být provedeno důkladné posouzení dopadů případného zrušení předpisů, aby se zabránilo neočekávaným důsledkům a nežádoucím účinkům; vyzývá k tomu, aby byla tato zásada založena na transparentní metodice podložené důkazy, která přiměřeným způsobem zohlední všechny aspekty udržitelnosti, a to jak z hlediska přínosů a nákladů, včetně nákladů spojených s nedodržováním předpisů a nečinností, tak i s přihlédnutím k administrativním nebo hospodářským dopadům, a zároveň bude komplexně posuzovat acquis EU a zohledňovat jejich sociální dopady a dopady na životní prostředí a veřejné zdraví; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby před uplatněním této zásady zveřejnila svou kalkulačku „jeden přijmout – jeden zrušit“ a získala podporu ostatních orgánů EU; domnívá se, že zdokonalení tvorby právních předpisů by mělo být založeno především na kvalitativních, nikoli kvantitativních hlediscích; zdůrazňuje, že kvalitní právní předpisy jsou důležité pro realizaci stěžejních iniciativ EU; vítá závazek Komise obsažený v jejím sdělení, a to spolupracovat s členskými státy, regiony a klíčovými zúčastněnými stranami na odstranění překážek a byrokracie, které brání pokroku v ekologické transformaci; zdůrazňuje význam hodnocení ex post s cílem zajistit, aby EU plnila své závazky;

86.dále zdůrazňuje, že při uplatňování zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“ by měly být zohledněny všechny náklady na dodržování předpisů, a to jak administrativní, tak náklady na přizpůsobení; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tuto zásadu během příslušného procesu transpozice uplatňovaly členské státy i místní a regionální orgány; podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti kompenzačních opatření, metodik a shromážděných údajů;

87.zdůrazňuje, že důvěra v prosazování nařízení hraje důležitou úlohu, pokud jde o legitimitu evropských právních předpisů; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při prosazování právních předpisů EU a účinně řešila všechna porušení práva EU;

88.v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby spolu Parlament, Rada a Komise navázaly strukturovanější spolupráci s cílem posoudit uplatňování a účinnost práva Unie za účelem jeho zlepšení; poukazuje na to, že k řádnému posouzení potřeby dalších právních předpisů je třeba, aby členské státy prováděly právní předpisy Unie rychle, včas a správně;

89.konstatuje, že stále vysoký počet řízení o nesplnění povinnosti ukazuje, že včasné a správné provedení a uplatňování právních předpisů EU včlenských státech zůstává nadále velkým problémem, a žádá, aby byla přijata naléhavá opatření s cílem posílit transparentnost rozhodnutí, která v rámci těchto řízení přijímá Komise; opakuje, že účinné prosazování právních předpisů EU je zásadně důležitou součástí programu zlepšování právní úpravy; poukazuje na to, že problémy členských států s dodržováním předpisů často způsobují nadměrnou regulační zátěž občanů a podniků; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu a bez zbytečného odkladu prosazovala právní předpisy EU a aby k tomu využila všech stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že politika Komise v oblasti prosazování musí být předvídatelnější a transparentnější a musí posilovat právní jistotu pro všechny zúčastněné strany;

90.vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby projednala posílení práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, neboť jde o jediný demokraticky zvolený orgán v EU a orgán přímo zastupující evropské občany; připomíná závazek předsedkyně Komise von der Leyenové podporovat právo podnětu Parlamentu; vyjadřuje politování nad tím, že tato možnost je pravidelně odkládána na budoucí revize Smlouvy; zdůrazňuje, že právo podnětu Parlamentu je důležitým prvkem zastupitelské demokracie na úrovni členských států, a domnívá se, že je nezbytné posílit postavení poslanců EP jakožto přímých zástupců občanů EU tím, že se posílí jejich práva utvářet legislativní program EU; vítá závazek předsedkyně Komise podporovat právo podnětu Evropského parlamentu a závazek Komise vždy reagovat legislativním aktem na žádosti předložené podle článku 225 SFEU; vyzývá Radu a Komisi, aby odstranily případné překážky, které brání Parlamentu ve výkonu jeho pravomoci předkládat legislativní podněty; domnívá se, že aby se usnadnil výkon tohoto práva, mohla by být revidována rámcová dohoda; zdůrazňuje, že je rovněž třeba vyjasnit rozdíly mezi různými typy zpráv Parlamentu a vyjasnit opatření, která požaduje Komise;

91.zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou iniciativou přímého zapojení občanů EU, jejímž cílem je seznámit se s jejich pohledem na tvorbu evropské politiky; je přesvědčen, že po skončení konference je třeba provést vyhodnocení a prozkoumat možnosti zavedení postupů, které mohou zvýšit účast občanů na legislativním procesu; zdůrazňuje, že je důležité, aby občané mohli plně vykonávat své demokratické právo účastnit se rozhodovacího procesu EU prostředním aktivní interakce se svými zvolenými zástupci, a stejně tak je důležité podporovat přímou participaci; navrhuje, aby Komise zvážila začlenění participativních mechanismů do interinstitucionálního dialogu, který povede k vytvoření jejího ročního pracovního programu;

92.bere na vědomí, že chápání občanů EU, pokud jde o dopad správy EU na jejich každodenní život a na budoucí vývoj v kontextu informační společnosti, která se stále více řídí sociálními médii, se rychle vyvíjí, což zvyšuje informovanost o fungování rozhodovacího procesu EU a vede k větším požadavkům na správu EU; opakuje, že je třeba občany plně zapojit do rozhodovacích procesů EU nad rámec voleb a do dalších kanálů a nástrojů způsobem, který zohledňuje celý politický cyklus; připomíná význam účinných mechanismů participativní demokracie a svou výzvu k vytvoření stálého mechanismu participativní demokracie v souladu se svým usnesením ze dne 7.července 2021[16] a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto mechanismy existovaly na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně nezbytných nástrojů pro odpovídající horizontální a vertikální koordinaci mezi orgány na různých úrovních; domnívá se, že by tyto mechanismy mohly mimo jiné vycházet z on-line platforem pro politickou diskusi, konzultací s mládeží a pokračování panelových diskusí občanů;

93.poukazuje na to, že zdokonalení tvorby právních předpisů vyžaduje účinné legislativní postupy vedoucí k dokončení rozhodovacích postupů EU v přiměřeném časovém rámci; vyjadřuje politování nad tím, že zvláštní legislativní postupy stanovené ve Smlouvách byly jen málokrát úspěšně dokončeny, a to z důvodu nedostatečného odhodlání Rady a neexistence účinných procesních pokynů;

94.vítá jednání Konference o budoucnosti Evropy o účasti občanů na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje zejména doporučení panelové diskuse občanů č.1, zejména doporučení 35, 36, 41, 46 a 48, jakož i doporučení panelové diskuse občanů č.2, zejména pododdíl 2.1 č. 10 a 11; pododdíl 3.1 č.16; pododdíl 4.1 č.24 a pododdíl 4.2 č.29 a č.32 a dále oddíl 5, Účast občanů, především č. 39; trvá na tom, že je třeba se smysluplně zapojit do provádění doporučení uvedených v závěrečné zprávě o konferenci, kterou vypracuje výkonná rada ve spolupráci s plenárním zasedáním konference na základě rozprav plenárního zasedání konference o doporučeních vnitrostátních a evropských panelových diskusí občanů a na základě příspěvků na vícejazyčné digitální platformě; domnívá se, že doporučení panelových diskusí jasně ukazují, že občané požadují větší transparentnost veřejné diskuse v EU, větší dosah a více informací ze strany orgánů EU s aktivním využíváním všech komunikačních prostředků, přičemž je třeba zdůraznit úlohu sociálních médií, která by měla doprovázet rozhodování v EU, včetně legislativních procesů; vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby provedly konečné závěry konference vycházející z doporučení panelových diskusí občanů v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách;

95.doporučuje, aby legislativní proces vyplývající z práva podnětu svěřeného Parlamentu Smlouvami zahrnoval požadavek na vytvoření legislativního harmonogramu pro dotčené podněty, podobně jako v případě řádného legislativního postupu; dále zdůrazňuje, že takový zvláštní legislativní postup musí pokaždé respektovat ustanovení interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů týkající se institucionální povinnosti všech tří orgánů vyjednávat a činit tak v souladu se zásadou vzájemné loajální spolupráce podle čl.13 odst.2 SEU;

96.domnívá se, že v případech, kdy Parlament vykonává právo podnětu, například pokud jde o předpisy upravující jeho vlastní složení, volbu jeho členů a obecné podmínky pro výkon jeho funkcí, statut veřejného ochránce práv a zřizování dočasných vyšetřovacích výborů, je nezbytné v budoucí interinstitucionální dohodě zvážit opatření, která zabrání zablokování důležitých institucionálních spisů;

97.poukazuje na významnou úlohu Parlamentu jako zástupce občanů EU, která spočívá mimo jiné v dohledu nad Komisí a dalšími orgány jménem veřejnosti, ve spolupráci s nimi a ve snaze o to, aby se při posuzování dopadů právních předpisů na občany postupovalo zdola nahoru; opakuje proto, že při předběžném posuzování budoucích právních předpisů je prostřednictvím stávajících parlamentních nástrojů důležité úlohu Parlamentu zachovat;

98.vítá úsilí Komise o konsolidaci procesu konzultací, závazek podat zprávu o každé veřejné konzultaci do osmi týdnů od jejího ukončení a závazek konzultace aktivněji propagovat s cílem oslovit více občanů, zúčastněných stran, včetně malých a středních podniků, a místních a regionálních orgánů; vyzývá členské státy, aby k tomuto procesu přispěly propagováním konzultací na svém území; konstatuje, že některé zúčastněné strany s většími finančními zdroji mohou ke konzultacím přispívat aktivněji; je přesvědčen, že shromážděné podněty musí odrážet vyvážený pohled zúčastněných stran, což vyžaduje, aby bylo usnadněno shromažďování podnětů od všech zúčastněných stran, včetně občanů a zástupců občanů s menšími zdroji;

99.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě aKomisi.


STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ(23.3.2022)

pro Výbor pro právní záležitosti

o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

()

Zpravodaj: Christian Sagartz

Áո

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.sohledem na cíle rozvojové spolupráce včlánku 208 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU),

2.vítá sdělení Komise ze dne 29. dubna 2021 nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ () a její závazek zajistit, aby každý legislativní návrh přispíval k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030;

3.potvrzuje povinnost EU začlenit cíle rozvojové spolupráce do všech vnitřních nebo vnějších politik, které provádí a které by mohly mít vliv na rozvojové země, jak je stanoveno v článku 208 SFEU; připomíná, že ačkoli mnohé politiky Unie, které mají spíše domácí rozměr, mohou přispět k provádění cílů udržitelného rozvoje, často nicméně zanechávají v rozvojových zemích velmi výraznou celkovou ekologickou, hospodářskou a sociální stopu; trvá proto na tom, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje musí dále podněcovat koordinovaný přístup, pokud je o vnitřní a vnější činnost EU a její další politiky; opakuje proto, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje na celém světě má zásadní význam vytvoření dostatečné součinnosti, a tudíž dosažení prozíravější tvorby politik a větší soudržnosti napříč všemi politikami Unie; připomíná, že zásady a cíle stanovené v cílech udržitelného rozvoje jsou nedělitelné a nesmí být oslabovány; trvá na tom, že je důležité, aby politika EU týkající se rozvojových zemí byla koncipována tak, aby předjímala dopady změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti;

4.je pevně přesvědčen o tom, že systém zlepšování právní úpravy Unie může být cenným nástrojem při plnění této právní povinnosti, pokud jsou nástroje, které systém navrhuje, využívány vhodným způsobem a v maximální možné míře s cílem vytvořit pobídky pro tvorbu takových politik, které budou adekvátně řešit globální výzvy a umožní minimalizovat překážky, zátěž nebo nejasnosti při uplatňování těchto politických cílů; vyjadřuje politování nad tím, že stále není prováděn dostatečný počet posouzení dopadů politiky a právních předpisů Unie na rozvojové země, zejména vnitřních právních předpisů, které se netýkají rozvoje, a že tato posouzení řádně nevyhodnocují a neřeší jejich možné dopady na rozvojové země; vítá nové verze pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy; doufá, že nové sdělení a aktualizované pokyny a soubor nástrojů zlepší situaci tím, že v případě potřeby povedou k pravidelným, úplným asoudržným posouzením dopadů; je pevně přesvědčen o tom, že posouzení dopadů ex ante jsou cenným nástrojem pro identifikaci a řešení potenciálních rizik politiky nebo legislativního návrhu pro rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadu právních předpisů EU na rozvojové země a aby v případě potřeby v rámci těchto iniciativ respektovala a podporovala cíle rozvojové spolupráce, zejména v oblastech, jako je migrace, životní prostředí, zemědělství a boj proti nadnárodní trestné činnosti, např. organizované trestné činnost, obchodování s drogami a lidmi a praní peněz; naléhavě vyzývá Komisi, aby závěry posouzení dopadů promítla do právních ustanovení ve svých legislativních aktech, které se netýkají rozvoje, s cílem lépe zohlednit závazek EU vůči článku 208 SFEU; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout konkrétní podporu malým a středním podnikům při jejich snaze o přizpůsobení se novému regulačnímu rámci, zejména pokud jde o plnění zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, cílů Pařížské dohody, cílů udržitelného rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá Komisi, aby posílila kontrolu posouzení dopadů, kterou provádí Výbor pro kontrolu regulace, a to zvýšením odborných znalosti tohoto orgánu v oblasti rozvojové spolupráce; domnívá se, že zlepšování právní úpravy je nástrojem, který by mohl být sdílen s partnerskými zeměmi; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu posílila již probíhající spolupráci s partnerskými zeměmi;

5.konstatuje, že nástroj č.35 obsahuje prvky, jimiž se má řídit provádění analýz dopadů vrozvojových zemích, a očekává, že tento nástroj bude široce využíván; domnívá se, že je třeba, aby stávající odvětví, u nichž by měla být posouzení dopadů upřednostněna, odrážela současné i budoucí výzvy Unie a postoje Parlamentu a že by měla jasně odpovídat příslušným oblastem práva EU, aby se usnadnilo určení právních předpisů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost; navrhuje, aby byl soubor nástrojů dále posílen s cílem usnadnit identifikaci a analýzu potenciálních hospodářských, sociálních aenvironmentálních dopadů v rozvojových zemích; navrhuje, aby byl pro konkrétní nástroje v souboru nástrojů zaveden nový okruh s názvem „Dopad na rozvojové země“, který bude mimo jiné zahrnovat nástroje č. 23, 25 a 26; navrhuje, aby tento okruh obsahoval několik návodných otázek s cílem zjistit, zda dané právní předpisy přispívají k cílům rozvojové politiky a k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jak v EU, tak v rozvojových zemích; připomíná, že pro evropskou rozvojovou spolupráci jsou důležité dopady na lidská práva v rozvojových zemích, včetně dopadů na děti, původní obyvatelstvo, osoby LGBTIQ a další zranitelné skupiny; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla samostatné kategorie posouzení dopadů na lidská práva, rovnost pohlaví a práva žen a na právní stát a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích; připomíná, že máme-li se poučit z minulých kroků a zlepšit své jednání vbudoucnu, je rovněž důležité, abychom neustále vyhodnocovali účinnost postupů anástrojů, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o provádění nástroje č. 35;

6.je pevně přesvědčen, že je třeba klást větší důraz na institucionální konzultace, koordinaci a spolupráci mezi orgány EU a uvnitř těchto orgánů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zefektivnila své vnitřní postupy za účelem systematického zapojování GŘ INTPA do všech posouzení dopadů, zejména v souvislosti s vnitřními právními předpisy s možnými dopady za hranicemi EU, a aby řádně zohledňovala vstupy, návrhy a doporučení, které toto GŘ poskytuje v rámci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi, aby posílila angažovanost a smysluplné zapojení GŘ INTPA do konzultací probíhajících mezi jednotlivými útvary a v rámci skupiny GRI (skupina pro interinstitucionální vztahy) a EXCO (skupina pro vnější koordinaci) a aby řádně zohledňovala příspěvky tohoto příslušného generálního ředitelství, jež se týkají rozvojové spolupráce a rozvojových zemí;

7.domnívá se, že kvalita právních předpisů, které mají vliv na rozvojové země, je mimo jiné určována jejich legitimitou a účinností, jež se pak odvíjí od povahy konzultačního procesu, od toho, jak tyto právní předpisy reagují na potřeby dotčených zemí, a od toho, zda jejich provádění dosahuje požadovaných výsledků, aniž by způsobovalo škody; vítá skutečnost, že se Komise zaměřuje na lepší pochopení potřeb a dopadů právních předpisů EU mimo hranice Unie posílením spolupráce s externími partnery; vyzývá Komisi, aby tuto spolupráci zefektivnila zajištěním inkluzivních, smysluplných aúčinných konzultačních procesů, do nichž budou zapojeny příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři a zástupci občanské společnosti v rozvojových zemích, jakož i odborníci a podniky v různých dotčených oblastech; navrhuje, aby výsledky těchto konzultací a shromážděné důkazy byly skutečně využity jako vstupní informace při přípravě právních předpisů, a zejména aby se přihlíželo ke kontextu a k zvláštním potřebám příslušných zúčastněných stran v partnerských zemích, kde mají konzultace probíhat; vítá iniciativu usilující o to, aby byly konzultační procesy více zaměřeny na konkrétní otázky, jasnější a uživatelsky vstřícnější; vyzývá Komisi, aby zajistila, že plánované zjednodušení procesu veřejných konzultací nepoškodí jeho účinnost; vyzdvihuje úlohu, kterou mohou hrát delegace EU, zejména v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že je zapotřebí dát k dispozici nástroje a zdroje, jež jsou nutné pro provádění těchto konzultací;

8.uznává, že účinné zlepšování právní úpravy, a zejména vypracovávání posouzení dopadů ex ante, bude vyžadovat odpovídající úroveň lidských, finančních a dalších zdrojů a čas; naléhavě vyzývá Komisi, aby na tyto účely vyčlenila vhodné prostředky;

9.uznává, že zlepšování právní úpravy je společným cílem a odpovědností všech orgánů EU; potvrzuje, že Parlament jako spolunormotvůrce zefektivní své vnitřní služby, aby lépe přispíval k posuzování a sledování dopadů právních předpisů EU s vnějším rozměrem na rozvojové země, včetně dopadů příslušných textů přijatých Parlamentem, jež se týkají legislativních postupů a výdajových programů EU; potvrzuje rovněž, že odpovídajícím způsobem posílí spolupráci a koordinaci mezi výbory, jakož i odborné znalosti v oblasti rozvojových politik ve všech příslušných výborech a objasní úlohu, již má hrát Výbor pro rozvoj coby garant zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v jednacím řádu Evropského parlamentu (příloha VI), a to vše s cílem zlepšit kvalitu a účinnost právních předpisů EU;

10.vítá závazek Komise zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech návrhů, kterým uznává význam hodnocení kvality, což by mohlo pomoci identifikovat nedostatky, potřeby a příležitosti a odhalit stávající rizika a trendy, a tak přispět k definování politických priorit a vypracování dlouhodobého strategického plánování, zejména vnejméně rozvinutých zemích a s ohledem na dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam celostní perspektivy, která přihlíží k dopadu na cíle udržitelného rozvoje jako celku a posuzuje všechny tři rozměry udržitelného rozvoje – hospodářský, sociální a environmentální – na základě stejně podrobných analýz a s identickou přesností, přičemž zohledňuje jak kvalitativní, tak kvantitativní důkazy; se znepokojením konstatuje, že odkazuje-li se pouze na „příslušné cíle udržitelného rozvoje“, hrozí, že bude přehlédnuta integrovaná a celostní povaha Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; připomíná závazek Unie, že se spolu s členskými státy a jejich místními a regionálními orgány a v úzké spolupráci se svými mezinárodními partnery stane celosvětovým průkopníkem při provádění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevypracovala integrovanou acelostní strategii provádění cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že EU musí zvýšit svou viditelnost v rozvojových zemích, zejména z důvodu rostoucí přítomnosti svých geopolitických konkurentů v afrických zemích, a to prostřednictvím efektivní komunikace o svých programech spolupráce a výdajových programech;

11.opakuje, že je důležité zajistit efektivitu a dynamiku tvorby politik na úrovni EU, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje v souvislosti s vnější politikou EU, která má vliv na rozvojové země, zejména na nejméně rozvinuté země; je znepokojen skutečností, že revidované pokyny a soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, které Komise předložila v listopadu 2021, soudržnost politik ve prospěch rozvoje nezmiňují ani jednou a že se objevuje pouze v „souboru nástrojů“, který je k těmto pokynům připojen, kdy je jí věnován nástroj č. 35; trvá na tom, že mechanismy pro zajištění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje musí být systematičtěji aefektivněji využívány všemi příslušnými orgány EU a všemi členskými státy, a to i na nejvyšší politické úrovni; vyzývá k předložení iniciativ, díky nimž by byl přístup EU vtomto ohledu konzistentnější; zdůrazňuje klíčovou úlohu soudržnosti napříč finančními nástroji, iniciativami a strategiemi Unie, má-li se podařit dosáhnout globální reakce EU a splnit její závazek vůči udržitelnému růstu a rozvoji.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.3.2022

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Barry Andrews, Eric Andrieu, Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Chrysoula Zacharopoulou, Bernhard Zimniok

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Benoît Biteau, Marlene Mortler


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ECR

Ryszard Czarnecki, Beata Kempa

ID

Dominique Bilde, Gianna Gancia

NI

Antoni Comín i Oliveres

PPE

Anna‑Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Marlene Mortler, Christian Sagartz, Tomas Tobé

Renew

Barry Andrews, Catherine Chabaud, Charles Goerens, Chrysoula Zacharopoulou

S&D

Eric Andrieu, Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino

The Left

Miguel Urbán Crespo

Verts/ALE

Benoît Biteau, Pierrette Herzberger‑Fofana, Erik Marquardt

1

-

ID

Bernhard Zimniok

0

0

-

Význam zkratek:

+:pro

-:proti

0:zdrželi se


DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN(3.3.2022)

Pan Adrián Vázquez Lázara

ř岹

Výbor pro právní záležitosti

BRUSEL

ě:Stanovisko ke zprávě „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ ()

Vážený pane předsedo,

koordinátoři Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dne 3. června 2021 rozhodli, že výbor ENVI poskytne stanovisko ke zprávě „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ () ve formě dopisu.

Jako ř岹 výboru ENVI i zpravodaj výboru ENVI pro toto stanovisko bych proto rád vyzval Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil přiložené návrhy, které výbor ENVI přijal na své schůzi dne 3. března 2022[17].

S pozdravem

Pascal Canfin

Kopie: Tiemo Wölken


Áո

1.vyzývá Komisi, aby se bezodkladně důsledně řídila ustanoveními čl.6 odst.4 evropského právního rámce pro klima[18], který stanoví, že veškeré návrhy opatření a právních předpisů musí sledovat cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; připomíná, že za tímto účelem musí Komise posoudit soulad všech návrhů opatření nebo právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, s cíli klimatické neutrality a to, zda zajišťují pokrok v oblasti adaptace na změnu klimatu;

2.vyjadřuje politování nad tím, že nové kontroly souladu v oblasti klimatu jsou v rámci posouzení dopadů návrhů legislativních opatření a legislativních návrhů uplatňovány teprve od 1. ledna 2022, a to navzdory tomu, že evropský právní rámec pro klima vstoupil v platnost v červenci 2021, což znamená, že u řady návrhů týkajících se Zelené dohody pro Evropu nebyla ustanovení tohoto právního předpisu uplatněna;

3.vítá přístup ke kontrole souladu s evropským právním rámcem pro klima při posuzování dopadů a hodnocení, který je navržen ve sdělení o zlepšování právní úpravy a v návazných pokynech a nástrojích; naléhavě však vyzývá Komisi, aby tyto kontroly prováděla systematicky a aby tak činila v rané fázi přípravy nového návrhu opatření nebo kontroly účelnosti stávajících právních předpisů, aby se jí skutečně mohla řídit rozhodnutí v oblasti příslušné politiky; zdůrazňuje, že evropský právní rámec pro klima ukládá Komisi povinnost uvést v rámci posouzení souladu podle čl.6 odst.4 důvody, pokud návrh opatření nebo právního předpisu v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima není;

4.vyjadřuje znepokojení nad prováděním ustanovení evropského právního rámce pro klima v případech, kdy není provedeno posouzení dopadů, zejména u politicky citlivých návrhů, včetně sekundárních právních předpisů; připomíná, že jak bylo dohodnuto v rámci interinstitucionální dohody, Komise by měla provádět posouzení dopadů svých legislativních a nelegislativních iniciativ, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření, u nichž se očekávají významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady;

5.podporuje závazek zlepšit analýzu a podávání zpráv o dopadech na životní prostředí ve všech politikách EU prostřednictvím povinného posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ a skutečnost, že toto posouzení má být provedeno u návrhů ze všech oblastí politiky, aby se zabránilo nerovnoměrnému uplatňování; vyzývá Komisi, aby v souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy zásadu „významně nepoškozovat“ jasně definovala a propojila ji s článkem 17 nařízení EU o taxonomii, jak je tomu již v případě pokynů[19];

6.zdůrazňuje, že při posuzování dodržení zásady „významně nepoškozovat“ musí být zohledněny širší náklady a přínosy pro společnost, například v oblasti veřejného zdraví a dopadů na životní prostředí;

7.zdůrazňuje, že program zlepšování právní úpravy by měl sloužit k podpoře ekologické transformace Unie, mimo jiné odstraněním právních předpisů, které již nejsou vhodné pro daný účel, s cílem snížit mimo jiné administrativní zátěž pro MSP; upozorňuje na to, že nutnost vypracovat novou politiku by neměla automaticky znamenat, že současné politiky již nejsou zapotřebí; zdůrazňuje, že uplatňování přístupu „jeden předpis přijmout – jeden zrušit“ nesmí vést k deregulaci nebo oslabování norem ochrany evropských občanů a životního prostředí ani bránit přijímání návrhů, jejichž cílem je aktualizovat nebo doplnit stávající legislativní rámec tak, aby odpovídal vyšším ambicím EU, jak je například vyjádřeno v Zelené dohodě pro Evropu a v prohlášení o evropské zdravotní unii;

8.požaduje plnou transparentnost při uplatňování zásady „jeden předpis přijmout – jeden zrušit“; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné pokyny se zásadami pro výběr a posuzování kandidátů na zrušení, včetně metodiky pro kalkulaci odhadovaných „nákladů“ a „přínosů“; zdůrazňuje, že tato posouzení by neměla pouze zohledňovat administrativní nebo hospodářské dopady, ale měla by se rovněž komplexně zabývat acquis EU a jeho sociálními a environmentálními dopady a dopady na veřejné zdraví;

9.opakuje svou výzvu Komisi[20], aby usnadnila naplnění Zelené dohody pro Evropu odstraněním překážek a byrokracie, jež mohou zpomalit její provádění, a to tím, že bude věnovat zvláštní pozornost důsledkům a nákladům spojeným s uplatňováním právních předpisů Unie, zejména pro MSP;

10.zdůrazňuje, že program zlepšování právní úpravy by měl podporovat ekologickou transformaci hospodářství Unie mimo jiné tím, že umožní rychlejší a účinnější uvádění inovativních a základních technologií na trh; vítá skutečnost, že zachování přísných norem v oblasti životního prostředí může přinést další výhody, jako jsou nové obchodní příležitosti, konkurenční výhody pro evropský průmysl a rovné podmínky na celém jednotném trhu;

11.připomíná, že při posuzování „nezbytné zátěže“ je třeba zvážit „čisté“ účinky právních předpisů EU na různých správních úrovních, přičemž je třeba plně zohledňovat zásadu subsidiarity, kdy přijetí jednoho právního předpisu na úrovni EU, zejména ve formě přímo použitelných nařízení EU, může vést k nižší administrativní zátěži úrovni členských států nebo místní úrovni a zlepšit fungování vnitřního trhu tím, že pravidla budou transparentní, předvídatelná a že budou jednotně uplatňována ve všech členských státech EU, čímž se sníží náklady a dopad negativních externalit souvisejících s životním prostředím, klimatem a zdravím; konstatuje, že usnadnění dodržování právních předpisů EU, například prostřednictvím programu zlepšování právní úpravy, může podpořit jejich jednotné uplatňování;

12.podporuje systematické začleňování strategického výhledu do tvorby politik, což zajistí, aby politiky a právní předpisy EU byly „vhodné pro budoucnost“; vítá závazek Komise lépe využívat strategický výhled, který hraje klíčovou úlohu při podpoře tvorby politik EU, jež obstojí i v budoucnu, neboť zajišťuje, aby byly iniciativy založeny na dlouhodobější perspektivě; v této souvislosti požaduje, aby byly v procesu strategického výhledu systematicky zohledňovány zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES); vítá v tomto ohledu činnost platformy Fit pro budoucnost, která prostřednictvím pravidelných setkání propojuje expertízu mimo jiné orgánů veřejné správy, nevládních organizací a malých a velkých podniků s cílem zlepšit stávající právní předpisy EU; konstatuje, že tato platforma by mohla být rovněž využita k diskusi o širších tématech, jako je ekologická transformace;

13.podporuje uplatňování fakticky podložených politik a zdůrazňuje, že základem zlepšování právní úpravy a dodržování zásady předběžné opatrnosti by měly být spolehlivé vzájemně hodnocené vědecké důkazy; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby s důkazy nakládala transparentně a v souladu se zásadou FAIR (dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné);

14.vítá, že jsou do tvorby politiky začleňovány cíle udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že každý legislativní návrh bude přispívat k cílům udržitelného rozvoje; vyzývá k tomu, aby s ohledem na ucelenou a integrovanou povahu Agendy 2030 posouzení dopadů zohledňovala celkový dopad na plnění této agendy, a nikoli aby pouze určovala „relevantní“ cíle udržitelného rozvoje; připomíná Komisi, že je povinna, kdykoli je to relevantní, začlenit cíle udržitelného rozvoje do pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy a zohlednit celou škálu okamžitých a dlouhodobých dopadů na životní prostředí a klima jako součást integrované analýzy hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků a nákladů na opatření a nečinnost, jež jsou součástí přístupu „udržitelnost v první řadě“ přijatého v 8. akčním programu pro životní prostředí;

15.zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti životního prostředí a zdraví mají přímý dopad na život občanů EU; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala krátkou důvodovou zprávu v přístupném a neodborném jazyce, která bude přiložena ke všem legislativním návrhům, a aby přijala veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby všichni občané EU porozuměli podstatě legislativního návrhu, včetně možných dopadů na jejich život;

16.opakuje, že by měla být posílena transparentnost hlasování zástupců členských států ve všech fázích poradního a přezkumného postupu pro prováděcí akty a že hlasování zástupců jednotlivých členských států by mělo být zveřejněno v úředním zápisu; opakuje, že Komise by měla zveřejňovat více informací o schůzích výborů, včetně složení, účasti, pořadů jednání a projednávaných dokumentů a návrhů[21];

17.zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise Parlamentu včas odpovídala na otázky k písemnému zodpovězení; vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti byla velká většina otázek k písemnému zodpovězení zodpovězena pozdě, a trvá na tom, aby Komise v druhé polovině svého funkčního období lhůtu, v níž na otázky k písemnému zodpovězení poslanců Evropského parlamentu reaguje, zkrátila.


DOPIS VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU(3.3.2022)

Pan Adrián Vázquez Lázara

ř岹

Výbor pro právní záležitosti

BRUSEL

ě:Stanovisko kezlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů ()

Vážený pane předsedo,

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 14. července 2021 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku projednal tuto záležitost na své schůzi dne 3. března 2022. Výbor se na této schůzi rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

Kromě níže uvedených návrhů bychom rádi upozornili na následující:

Vzhledem k tomu, že členské státy vyjádřily vážné obavy a pochybnosti ohledně účinnosti mechanismu kontroly subsidiarity („žluté a oranžové karty“), rádi bychom zdůraznili, že je zapotřebí účinnější mechanismus. Vyzýváme proto k zavedení nového, konstruktivního a účinnějšího systému. Při snižování administrativní a regulační zátěže používáme zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“. Tato zásada však znamená pouze zachování statusu quo. Chceme-li byrokracii skutečně omezit, potřebujeme ambicióznější přístup. Nedílnou součástí rozhodovacího procesu by měla být také zásada „zelenou malým a středním podnikům“ a ta by se měla také odrazit v budoucích politikách. Zpoždění při jmenování nového zmocněnce pro malé a střední podniky je nepřijatelné; nový zmocněnec musí být jmenován okamžitě. Kromě toho musí mít tento nový zmocněnec ústřední pozici s horizontálními pravomocemi v rámci Evropské komise. Tyto pravomoci by měly být podobné rozhodovacímu procesu. Aby byl zajištěn účinný pracovní postup, je třeba na tuto pozici poskytnout dostatečné zdroje.

S pozdravem

Cristian‑Silviu Buşoi


Áո

1.vyzývá členské státy a Komisi, aby uznaly, že je zapotřebí lepší právní úpravy a zjednodušení této úpravy, přičemž je třeba integrovaným a vyváženým způsobem přihlédnout k hospodářským, environmentálním, genderovým a sociálním dopadům;

2.bere na vědomí, že se Komise zavázala zavést zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit," ale uznává, že se jedná pouze o kvantitativní přístup, který lze doplnit kvalitativními opatřeními s cílem zajistit, aby právní předpisy obstály i v budoucnu a byly účinné v souladu s dlouhodobými cíli EU; zdůrazňuje, že je potřeba, aby Komise poskytla věcnou analýzu, zda byla zásada uplatňována dostatečně, a to i pokud jde o meziodvětvové a mezinormativní dopady; očekává proto, že Komise vydá první zprávu o provádění;

3.připomíná, že praxe, kdy členské státy přidávají do směrnic EU další opatření („gold-plating“) je i nadále rozšířená a zvyšuje zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, zpomaluje provádění politik a snižuje schopnost absorpce finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem odradit členské státy od této praxe, což je prvním krokem k zastavení přílivu nových právních předpisů;

4.konstatuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde ozjednodušení astandardizaci formulářů apostupů, ato jednotným uplatňováním zásad „jen jednou“ a„digitalizace jako standard,“ ato jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

5.zdůrazňuje, že přijetí plánu s konkrétními a závaznými opatřeními a ukazateli je důležitým předpokladem pro to, aby se naše společnost a hospodářství staly sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelnějšími a odolnějšími a zároveň plně zajistily konkurenceschopnost EU, a to podporou výzkumu a inovací;

6.vyzývá Komisi, aby co nejdříve po dokončení posouzení dopadů stanovila ambiciózní a závazné kvantitativní a kvalitativní cíle na úrovni EU pro snížení administrativní zátěže;

7.vyzývá tedy k závaznému testu, který by umožnil posuzovat náklady a přínosy legislativních návrhů z hlediska malých a středních podniků, a to včetně jejich hospodářského a environmentálního dopadu a dopadu na zaměstnance těchto podniků;

8.požaduje, aby byly výsledky testů dopadu na malé a střední podniky zohledňovány ve všech legislativních návrzích a aby jasně ukazovaly, jak bylo dosaženo zjednodušení tam, kde je to možné, a formulovaly dodatečná doporučení s cílem zabránit zbytečné administrativní nebo regulační zátěži pro tyto podniky;

9.připomíná, že během legislativního procesu EU by měl být důraz kladen především na kvalitu, transparentnost a aktuálnost, využívání nejnovějších poznatků a údajů v posouzení dopadů, a nikoli na rychlost, s jakou jsou iniciativy dokončeny;

10.je potěšen skutečností, že analýza zásady „významně nepoškozovat“ bude v posouzení dopadů zahrnuta do posouzení upřednostňované možnosti, a to i s ohledem na náklady činnosti resp. nečinnosti v oblasti životního prostředí a klimatu v bezprostředním a dlouhodobém horizontu;

11.je potěšen, že byla v květnu 2020 zřízena platforma Fit pro budoucnost (F4F), která nahrazuje platformu REFIT, a zdůrazňuje, že je důležité zohlednit příspěvky sítě zmocněnců pro malé a střední podniky;

12.připomíná, že přezkumy v polovině období a ustanovení o skončení platnosti jsou užitečnými nástroji k zajištění toho, aby právní předpisy EU byly vždy aktuální nebo aby byly včas zrušeny poté, co splní svůj účel; připomíná, že pokud mají být právní předpisy vytvářeny tak, aby byly "fit pro budoucnost", je především třeba dbát na jejich hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost;

13.zdůrazňuje, že „zlepšování právní úpravy“ by mělo být přínosem pro všechny a mělo by sloužit obecnému zájmu evropské společnosti, podniků, pracovníků, občanů, spotřebitelů a životního prostředí;

14.je potěšen tím, že v pokynech pro zlepšování právní úpravy byl zvolen přístup „zelenou udržitelnost v první řadě“; zdůrazňuje, že plány na snížení nákladů a regulační a administrativní účinnost musí respektovat zásady a cíle stanovené v Zelené dohodě pro Evropu, cílech udržitelného rozvoje a Listině základních práv;

15.vyzývá Komisi, aby zajistila účinnost a dobré fungování Výboru pro kontrolu regulace tím, že zajistí, že většina odborníků bude externích a že Výbor bude mít podporu Společného výzkumného střediska;

16.připomíná, že musí být zajištěno, aby Výbor pro kontrolu regulace a jeho činnosti byly nezávislé, aby Výbor pracoval transparentně a objektivně a aby jeho členové nepodléhali žádné politické kontrole, střetu zájmů nebo zaujatosti;
v zájmu dalšího zvýšení transparentnosti Výboru pro kontrolu regulace by měli všichni jeho členové uplatňovat stejné postupy zveřejňování informací jako jeho ř岹;

17.vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ve všech příslušných orgánech avýborech, které jsou zapojeny do tvorby politik EU, a to včetně Výboru pro kontrolu regulace, byly vyváženým způsobem zastoupeny velké i malé podniky, experti z různých oborů a různá odvětví;

18.domnívá se, že vzhledem k velké různorodosti záležitostí, kterým se Výbor pro kontrolu regulace věnuje, nestačí požadovat, aby v něm zasedal pouze jeden zástupce malých a středních podniků, který zastupuje všechny tyto podniky ve všech odvětvích.


Konečného hlasování se zúčastnili

Cristian‑Silviu Buşoi

ř岹

Zdzisław Krasnodębski

Místoř岹

Morten Petersen

íٴDZřě

Patrizia Toia

íٴDZřě

Lina Gálvez Muñoz

íٴDZřě

Isabella Adinolfi

Nicola Beer

François‑Xavier Bellamy

Hildegard Bentele

Tom Berendsen

Vasile Blaga

Michael Bloss

Manuel Bompard

Paolo Borchia

Marc Botenga

Markus Buchheit

Jerzy Buzek

Maria da Graça Carvalho

Ignazio Corrao

Ciarán Cuffe

Nicola Danti

Pilar delCastillo Vera

Jakop G. Dalunde

Martina Dlabajová

Francesca Donato

Christian Ehler

Valter Flego

Niels Fuglsang

Claudia Gamon

Jens Geier

Nicolás González Casares

Bart Groothuis

Christophe Grudler

András Gyürk

Henrike Hahn

Robert Hajšel

Ivo Hristov

Ivars Ijabs

Romana Jerković

Eva Kaili

Seán Kelly

Izabela‑Helena Kloc

Łukasz Kohut

Andrius Kubilius

Miapetra Kumpula‑Natri

Adriana Maldonado López

Thierry Mariani

Marisa Matias

Eva Maydell

Georg Mayer

Joëlle Mélin

Iskra Mihaylova

Dan Nica

Angelika Niebler

Ville Niinistö

Aldo Patriciello

Mauri Pekkarinen

Mikuláš Peksa

Tsvetelina Penkova

Pina Picierno

Markus Pieper

Clara Ponsatí Obiols

Manuela Ripa

Robert Roos

Sara Skyttedal

Maria Spyraki

Jessica Stegrud

Beata Szydło

Riho Terras

Grzegorz Tobiszowski

Evžen Tošenovský

Marie Toussaint

Isabella Tovaglieri

Henna Virkkunen

Pernille Weiss

Carlos Zorrinho


STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI(18.3.2022)

pro Výbor pro právní záležitosti

o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

()

Zpravodaj: Helmut Scholz

Áո

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.vítá záměr sdělení Komise[22], aby byl přístup ke zlepšení tvorby právních předpisů dynamičtější a lépe přizpůsobitelný dalšímu vývoji; trvá však na tom, že prováděcí aspekty sdělení budou jasnější až po revizi pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, které Parlament důkladně přezkoumá; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly právní předpisy vhodné pro daný účel, vyvážené, jasné a transparentní a nezvyšovaly administrativní a regulační zátěž;

2.zdůrazňuje, že aktualizovaný soubor nástrojů pro zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména zásada „významně nepoškozovat“, musí zohlednit náklady, které mohou vzniknout v důsledku nečinnosti, zejména v oblasti klimatu a životního prostředí, jakož i sociální rozměr a kumulativní účinky vyplývající z prodlení při přijímání opatření;

3.vítá závazek Komise lépe využívat strategický výhled, protože hraje klíčovou úlohu při podpoře tvorby politik EU, které obstojí i v budoucnu, neboť zajišťuje, aby krátkodobé iniciativy byly založeny na dlouhodobější perspektivě;

4.uznává současný trend, kdy vnitrostátní parlamenty v rámci působnosti protokolů č.1 a2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) usilují o větší zapojení prostřednictvím politického dialogu[23] o politikách Unie s cílem vytvořit větší přidanou hodnotu pro občany; rovněž bere na vědomí žádosti o podobné a výhledové zapojení Evropského výboru regionů v tomto ohledu prostřednictvím jeho stanovisek z vlastní iniciativy;

5.trvá na pevném propojení mezi prováděním souboru opatření na podporu oživení NextGenerationEU s cílem zajistit větší odolnost společností EU a potřebou orgánů EU oslovit občany Unie v zájmu zvýšení povědomí o základní povaze těchto politických úkolů a jejich plnění; domnívá se, že takový dosah by měl v konečném důsledku přispět k pružnějšímu a účinnějšímu interinstitucionálnímu rozhodování, které bude schopné důrazně a rozhodně reagovat na zkušenosti s pandemií;

6.vítá úsilí o konsolidaci procesu konzultací a závazek podat zprávu o každé veřejné konzultaci do osmi týdnů od jejího ukončení; požaduje lepší systematické posuzování veřejných konzultací a také, aby Komise zintenzivnila svou informační činnost aopatření na podporu většího zapojení veřejnosti; vyzývá Komisi, aby lépe spolupracovala se svými zastoupeními v členských státech, s poradními orgány na úrovni EU a s vnitrostátními orgány s cílem šířit více informací o veřejných konzultacích;

7.požaduje větší transparentnost konzultačního procesu a žádá, aby byly zveřejňovány souhrnné zprávy o konzultacích, dostupné ve všech jazycích EU a přístupné také osobám se zdravotním postižením;

8.zdůrazňuje, že v čl.10 odst.3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) se uznává participativní demokracie jako jedna z hlavních demokratických zásad EU a je zdůrazněno, že rozhodnutí musí být přijímána co nejblíže občanům, protože je to nezbytné pro zvýšení důvěry občanů v orgány EU; je přesvědčen, že participativní demokracie EU vyžaduje podporu všech občanů a prosazování jejich přístupu k volebním a participativním příležitostem v rámci kanálů EU i mimo ně; zdůrazňuje, že tato participativní agenda „zdola nahoru“ by měla být schopna doplňovat zastupitelskou demokracii v EU, a ne ji nahrazovat;

9.bere na vědomí rychlý vývoj chápání občanů EU, pokud jde o dopad správy EU na jejich každodenní život a na budoucí vývoj v kontextu informační společnosti, která se stále více řídí sociálními médii, což urychluje a zvyšuje informovanost o fungování rozhodovacího procesu EU a požadavcích na správu EU; opakuje, že je třeba občany plně zapojit do rozhodovacích procesů EU nad rámec voleb a dalších kanálů a nástrojů způsobem, který zohledňuje celý politický cyklus; připomíná význam účinných mechanismů participativní demokracie a svou výzvu k vytvoření stálého mechanismu participativní demokracie v souladu s jeho usnesením ze dne 7. července 2021[24] azdůrazňuje, že je třeba, aby tento mechanismus existoval na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně nezbytných nástrojů pro odpovídající horizontální avertikální koordinaci mezi institucemi na různých úrovních; domnívá se, že by tyto mechanismy mohly mimo jiné vycházet z on-line platforem pro politickou diskusi, konzultací s mládeží a pokračování panelových diskusí občanů; podporuje činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o těchto mechanismech, jako jsou mimo jiné hodiny pro občany a dialogy s nimi pořádané Komisí, předsednictvím Rady a Parlamentem, scílem dále usnadňovat zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU; domnívá se, že by tyto mechanismy měly být integrovány a stát se součástí interinstitucionálního dialogu vedoucího k vypracování ročního pracovního programu Komise;

10.zdůrazňuje, že podrobnější informace o tom, co občané považují za důležité, pomůže orgánům EU v jejich úsilí reagovat na tyto starosti v souladu s hlavními zásadami zastupitelské demokracie Unie;

11.vyzývá orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění účasti zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením, na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby lepší přístup k informacím měli všichni občané; požaduje zahájení většího počtu veřejných konzultací zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou děti, mládež nebo starší osoby; vyzývá všechny subjekty EU s rozhodovací pravomocí, aby vzaly v úvahu příspěvky zúčastněných stran a zajistily účinná následná opatření v příštích rozhodovacích procesech;

12.zdůrazňuje, že je třeba, aby měl Parlament k dispozici ústní nebo písemný překlad vkaždé fázi legislativního procesu a ve všech úředních jazycích EU;

13.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí právní předpisy založené na důkazech, komplexní zprávy o posouzení dopadů a hloubková analýza všech dostupných údajů; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost rozhodovacího procesu;

14.zdůrazňuje skutečnost a vyjadřuje politování nad tím, že u několika klíčových legislativních návrhů nebylo provedeno posouzení dopadů, což lze jen částečně připsat pandemii COVID-19; vítá závazek Komise zveřejnit pracovní dokument útvarů Komise spolu s návrhem nebo do tří měsíců od jeho zveřejnění; zdůrazňuje nezbytnost rozsáhlého posouzení dopadu pandemie COVID-19 a souvisejících právních předpisů apožaduje odpovídající řešení a politiky, které by omezily její negativní účinky;

15.požaduje, aby posouzení dopadů byla zveřejňována ihned po jejich dokončení, a nikoli až po předložení návrhu politiky, čímž se zajistí větší transparentnost způsobu přijímání rozhodnutí na úrovni EU, jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie (Soudní dvůr) ve věci C 57/16P, ClientEarth v.Komise; připomíná závazek všech tří orgánů, že budou systematicky zvažovat používání ustanovení o přezkumu v právních předpisech za účelem provádění hodnocení ex post;

16.trvá na tom, že posouzení dopadů by nikdy neměla nahrazovat politická rozhodnutí ani nepřiměřeně zdržovat legislativní proces; domnívá se, že při posuzování dopadů je třeba stejnou pozornost věnovat hodnocení sociálních, zdravotních a environmentálních důsledků, zejména v případě návrhů Komise, a že případně musí být posouzen také dopad na základní práva občanů a na rovnost žen a mužů;

17.uznává, že je třeba, aby spolunormotvůrci při podstatných změnách legislativních návrhů prováděli posouzení dopadů v souladu s bodem 15 interinstitucionální dohody ozdokonalení tvorby právních předpisů[25]; zavazuje se zavést interní postupy pro vypracování vlastních posouzení dopadů podstatných pozměňovacích návrhů; zavazuje se, že jeho výbory plně využijí možnosti požádat o odborné poradenství v souvislosti stakovými pozměňovacími návrhy; požaduje, aby byly jeho útvarům, například ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu, poskytnuty dostatečné zdroje na podporu schopnosti poslanců posílit jejich úlohu spolunormotvůrců;

18.dále zdůrazňuje, že posouzení dopadů jsou nástrojem, který pomáhá přijímat dobře informovaná rozhodnutí v legislativním rozhodovacím procesu, a nesmí vést knepřiměřeným prodlevám v rozhodování ani bránit politickým rozhodnutím vkontextu ekologické a digitální transformace v reakci na globální výzvy; zdůrazňuje, že tyto postupy by měly integrovaným a vyváženým způsobem zohledňovat hospodářské, environmentální, genderové a sociální dopady, využívat kvalitativní ikvantitativní analýzy a zabývat se náklady spojenými s nedostatečnou harmonizací na úrovni EU; připomíná, že vytváření právních předpisů vhodných pro budoucnost by mělo zahrnovat přijetí přístupu „myslet v první řadě na udržitelnost“ v pokynech pro zlepšování právní úpravy;

19.požaduje vytvoření ukazatelů dopadu pro konkrétní otázky, jako jsou dopady na zranitelné skupiny; oceňuje v této souvislosti návrh UNICEF na vytvoření ukazatele týkajícího se dětí, který by hodnotil dopad politik na děti, a požaduje vytvoření podobných mechanismů v jiných oblastech politiky;

20.zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou v našem hospodářství hrají malé a střední podniky EU; opakuje, že při posuzování dopadů je třeba věnovat zvláštní pozornost administrativním nákladům, nákladům na přizpůsobení a dodržování předpisů pro malé a střední podniky, zejména prováděním účinného testu dopadů na malé a střední podniky; vyjadřuje politování nad jeho dosavadním nedostatečným uplatňováním;

21.je přesvědčen, že rovněž zohlednění nákladů vyplývajících z nepřijetí právních předpisů na evropské úrovni (tzv.náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu) je důležitým zdrojem argumentace a porozumění při práci s dostupnými nástroji pro zlepšování právní úpravy;

22.připomíná, že je třeba uplatňovat konzistentní zásady tvorby právních předpisů, zejména transparentnost, odpovědnost, jasnost a přesnost v souladu se zásadami uznanými judikaturou Soudního dvora;

23.považuje jednotnost jazykových verzí v úředních jazycích EU za zásadní předpoklad spolehlivého výkladu stávajících právních předpisů soudy a orgány EU a členských států a domnívá se, že jsou tudíž významným příspěvkem k jednotnému uplatňování aprosazování práva EU; vyzývá orgány, aby při budoucí tvorbě právních předpisů tyto požadavky v podstatné míře splnily;

24.vyzývá orgány, aby zvýšily své úsilí o vytvoření specializovaného a uživatelsky vstřícného společného rejstříku, v němž bude zachycen aktuální stav legislativních návrhů, jejichž příprava pokračuje, jak bylo dohodnuto vinterinstitucionální dohodě ozdokonalení tvorby právních předpisů;

25.připomíná závazek všech tří orgánů vytvořit takový společný legislativní rejstřík, který umožní větší transparentnost legislativního procesu a dovolí občanům a informované iširoké veřejnosti sledovat vývoj legislativních textů jasným a komplexním způsobem; trvá na tom, že je třeba zajistit, aby byl tento společný portál do konce roku 2022 plně funkční a transparentní;

26.vyjadřuje politování nad přetrvávající nedostatečnou transparentnosti v rozhodovacím procesu Rady a nad její praxí nadměrného utajování a uplatňování příliš širokého výkladu výjimek uvedených v nařízení (EU) č.1049/2001, zejména pokud jde oochranu rozhodovacího procesu a ochranu právního poradenství, což je v rozporu se zásadou vyššího veřejného zájmu na zpřístupnění souvisejících dokumentů; je přesvědčen, že používání výjimek utajení pro dokumenty Rady by mělo být uplatňováno v soudržném systému s externím dohledem a v souladu s judikaturou Soudního dvora; vyzývá všechny tři orgány, aby zajistily do budoucna zaměřené adůsledné uplatňování výše uvedeného nařízení, které umožní náležitý přístup kdokumentům, pokud se týkají záležitostí souvisejících s politikami, činnostmi arozhodnutími spadajícími do oblasti působnosti orgánu;

27.je toho názoru, že pravidla pro přístup k dokumentům týkajícím se činností Rady by měla být stejně transparentní jako pravidla Parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že postoje, které již zaujali zástupci členských států v pracovních skupinách Rady, by měly být zveřejněny, aby občané, sdělovací prostředky a občanská společnost mohli zjistit, jaký postoj zaujala jejich vláda jejich jménem na úrovni EU, a přispět k posílení kontroly rozhodovacího procesu EU ze strany vnitrostátních parlamentů, která by se měla vztahovat na všechna rozhodnutí, od legislativních návrhů až po prováděcí akty aakty v přenesené pravomoci;

28.poukazuje na to, že orgány s ještě nižší mírou transparentnosti, jako je Euroskupina, by měly v první řadě podléhat jednacímu řádu Rady a měly by veřejnosti zpřístupnit postupy hlasování, zápisy, výsledky a vysvětlení hlasování a svého jednání;

29.je přesvědčen, že EU musí vypracovat ambicióznější politiku v oblasti přístupu kdokumentům a zajistit lepší uplatňování stávajících pravidel, a to i pro dokumenty týkající se interních, třístranných a mezinárodních jednání; připomíná, že podle evropské veřejné ochránkyně práv by omezení přístupu k dokumentům, zejména klegislativním dokumentům, měla být uplatňována výjimečně a pouze v rozsahu, který je naprosto nutný; dále připomíná, že transparentnost a zveřejňování probíhajícího legislativního postupu jsou nedílnou součástí legislativního procesu, a proto je lze uplatnit na přístup k dokumentům v rámci třístranných jednání, jak uvedl Soudní dvůr ve své judikatuře, zejména ve věci T540/15, De Capitani vs. Parlament; dále dodává, že otevřenost a transparentnost poskytují větší legitimitu demokratickému legislativnímu procesu Evropské unie a zvyšují v něj důvěru;

30.požaduje, aby byla přijata naléhavá opatření ke zvýšení transparentnosti rozhodnutí Komise vřízeních onesplnění povinnosti;

31.domnívá se, že by právní předpisy EU měly být vždy vhodné pro daný účel, přiměřené aměly by usilovat o to, aby zátěž pro občany a podniky, zejména malé a střední podniky, byla co nejnižší; opakuje, že při navrhování, provádění a uplatňování aktů EU je třeba zabránit zbytečné administrativní zátěži a zátěži spojené s úpravou adodržováním předpisů;

32.trvá na tom, že účinné provádění práva EU je pro posílení důvěry občanů v politické strategie a orgány EU nezbytné; připomíná, že podle článku 197 SFEU se toto provádění pokládá za otázku společného zájmu členských států, a zdůrazňuje, že při provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva je třeba se vyvarovat tzv.gold-platingu; zdůrazňuje, že tzv. gold-plating často vytváří další administrativní zátěž nebo zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni zvýšily své úsilí v oblasti zlepšování právní úpravy a aby se při provádění práva EU vyvarovaly postupů vedoucích ke zbytečné zátěži; domnívá se nicméně, že zásada zlepšování právní úpravy by neměla bránit parlamentům členských států v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření vpřípadech, kdy jsou v právu Unie stanoveny pouze minimální normy;

33.opakuje, že účinné prosazování právních předpisů EU je klíčovou součástí programu zdokonalení tvorby právních předpisů; poukazuje na to, že nadměrnou regulační zátěž občanů a podniků lze často přičítat problémům členských států s dodržováním předpisů; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu a bez zbytečného odkladu prosazovala právní předpisy EU a aby využila všech dostupných nástrojů; zdůrazňuje, že politika Komise voblasti prosazování musí být předvídatelnější a transparentnější a musí posilovat právní jistotu pro všechny zúčastněné strany;

34.vítá skutečnost, že se Komise snaží vyvážit novou zátěž tím, že občany a podniky zbavuje stejné zátěže na úrovni EU v téže oblasti politiky; bere na vědomí, že cílem přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ je posiluje program REFIT tím, že jej rozšíří nad rámec zátěže vyplývající ze současných aktů tak, aby zahrnoval také zátěž vyplývající z nových právních předpisů a aby zvládl kumulativní zátěže v každé oblasti politiky; vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala, jak se nové právní předpisy překrývají se stávajícími právními předpisy; varuje však, že by tento přístup neměl vést k čistě mechanickému uplatňování, jehož výsledkem může být nadměrné zaměření na regulační zátěž a jež může způsobit zanedbání posouzení přínosů nebo negativní dopad na dosažení jiných legitimních politických cílů; domnívá se, že tento přístup by měl rovněž zohlednit možný dopad zrušení právních předpisů, které již byly provedeny ve vnitrostátním regulačním rámci členských států; v této souvislosti opětovně zdůrazňuje potřebu konzultací v celé EU na evropské, vnitrostátní a místní úrovni a trvá na tom, že je třeba provést rozsáhlé hodnocení dopadu politik na všech úrovních s cílem řešit tyto potenciální výzvy;

35.je pevně přesvědčen, že zlepšení právní úpravy je nezbytné k tomu, aby EU mohla dosáhnout cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu; vítá závazek Komise obsažený v jejím sdělení, a to spolupracovat s členskými státy, regiony a klíčovými zúčastněnými stranami na odstranění překážek a byrokracie, které brání pokroku vekologické transformaci; zdůrazňuje význam hodnocení ex post právních předpisů voblasti klimatu s cílem zajistit, aby EU plnila své závazky;

36.připomíná, že je důležité, aby spolunormotvůrci udržovali úzké kontakty ještě před interinstitucionálními jednáními, a to mimo jiné tak, že zástupci dalších orgánů budou pravidelně zváni k neformálním výměnám názorů v souladu se závazkem uvedeným vbodě 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že tento závazek nevedl ke vzniku žádných nových struktur spolupráce ani systematických postupů pro usnadnění těchto výměn; navrhuje, aby se spolunormotvůrci v této souvislosti dohodli na kodexu osvědčených postupů;

37.požaduje revizi interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů scílem začlenit do procesu vedoucího k vytvoření ročního pracovního programu Komise stálý mechanismus konzultací s občany;

38.upozorňuje Radu a Komisi na doporučení pracovních skupin Parlamentu, v nichž se zdůrazňuje, že je třeba revidovat článek 132 a článek 166 jednacího řádu o přístupu do jednacích sálů Rady a Komise, aby se poslanci EP mohli zúčastnit nebo být vyslyšeni během zasedání pracovní skupiny Rady, Výboru stálých zástupců nebo Rady;

39.zdůrazňuje, že parlamentní právo podnětu je důležitým prvkem zastupitelské demokracie na úrovni členských států, a domnívá se, že je nezbytné posílit postavení poslanců EP jakožto přímých zástupců občanů EU posílením jejich práva utvářet legislativní program EU; vítá závazek předsedkyně Komise podporovat právo podnětu Parlamentu a závazek Komise vždy reagovat legislativním aktem na žádosti podle článku 225 SFEU; vyzývá Radu a Komisi, aby odstranily případné překážky bránící Parlamentu ve výkonu jeho pravomoci navrhovat legislativní podněty; domnívá se, že by rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí mohla být revidována, aby se usnadnil výkon tohoto práva; zdůrazňuje, že je rovněž třeba objasnit rozdíly mezi různými typy zpráv Parlamentu a vyjasnit opatření, která jsou ve zprávách požadovaná od Komise;

40.poukazuje na to, že zdokonalení tvorby právních předpisů vyžaduje účinné legislativní postupy vedoucí k ukončení rozhodovacích postupů EU v přiměřeném časovém rámci; vyjadřuje politování nad tím, že zvláštní legislativní postupy stanovené ve Smlouvách byly příliš zřídka úspěšně ukončeny kvůli nedostatečnému odhodlání Rady aneexistenci účinných procesních pokynů;

41.doporučuje, aby legislativní proces vyplývající z práva podnětu svěřeného Parlamentu Smlouvami zahrnoval požadavek na vytvoření legislativního harmonogramu pro dotčené podněty, podobně jako v případě řádného legislativního postupu; dále zdůrazňuje, že takový zvláštní legislativní postup musí respektovat ustanovení interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů týkající se institucionální povinnosti všech tří orgánů vyjednávat a činit tak v souladu se zásadou vzájemné loajální spolupráce podle čl.13 odst.2 SEU;

42.domnívá se, že v případech, kdy Parlament vykonává právo podnětu, například pokud jde o předpisy upravující jeho vlastní složení, volbu jeho členů a obecné podmínky pro výkon jeho funkcí, statut veřejného ochránce práv a zřizování dočasných vyšetřovacích výborů, je nezbytné v budoucí interinstitucionální dohodě zvážit opatření, která zabrání zablokování důležitých institucionálních spisů;

43.domnívá se, že při revizi Smluv by mělo být Parlamentu přiznáno právo legislativního podnětu, neboť je jediným přímo voleným orgánem;

44.vítá jednání Konference o budoucnosti Evropy o účasti občanů na rozhodovacím procesu EU; zdůrazňuje zejména doporučení panelové diskuse občanů č.1, zejména doporučení 35, 36, 41, 46 a 48, jakož i doporučení panelové diskuse občanů č.2, zejména pododdíl 2.1 č. 10 a 11; pododdíl 3.1 č.16; pododdíl 4.1 č.24 a pododdíl 4.2 č.29 a č.32 a dále oddíl 5, Účast občanů, především č. 39; trvá na tom, že je třeba se smysluplně zapojit do provádění doporučení uvedených v závěrečné zprávě okonferenci, kterou vypracuje výkonná rada ve spolupráci s plenárním zasedáním konference na základě rozprav plenárního zasedání konference o doporučeních vnitrostátních a evropských panelových diskusí občanů, jakož i na základě příspěvků na vícejazyčné digitální platformě; domnívá se, že doporučení panelových diskusí jasně ukazují, že občané požadují větší transparentnost veřejné diskuse v EU, větší dosah avíce informací ze strany orgánů EU s aktivním využíváním všech komunikačních kanálů, přičemž je třeba zdůraznit úlohu sociálních médií, která by měla doprovázet rozhodování v EU, včetně legislativních procesů; vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby provedly konečné závěry konference vycházející z doporučení panelových diskusí občanů v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách;

45.zdůrazňuje, že na Konferenci o budoucnosti Evropy je třeba zvážit otázku práva podnětu, neboť by to upevnilo demokratickou legitimitu EU a dále posílilo postavení občanů EU;

46.považuje rozvoj nových forem digitalizačních procesů při rozhodování všech tří orgánů za zásadní výzvu a příležitost k posílení kvality tvorby právních předpisů EU v digitální éře; je přesvědčen, že závazky těchto tří orgánů k takovým změnám by měly být jasně určeny a zahrnuty do revidované interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyzývá normotvůrce, aby využívali digitalizaci s cílem zabránit nadměrné byrokracii, usnadnit legislativní práci a demokratické vyjadřování volených zástupců.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

16.3.2022

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Włodzimierz Cimoszewicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Sandro Gozi, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Victor Negrescu, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Sven Simon, Antonio Tajani, László Trócsányi, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jorge Buxadé Villalba, Nathalie Colin-Oesterlé, Sophia in ‘t Veld, Nikolaj Villumsen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22

+

PPE

Nathalie Colin-Oesterlé, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Sven Simon, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Renew

Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Sophia in ‘t Veld

S&D

Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Victor Negrescu, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira

The Left

Helmut Scholz, Nikolaj Villumsen

Verts/ALE

Damian Boeselager, Gwendoline Delbos-Corfield, Daniel Freund

3

-

ECR

Jorge Buxadé Villalba, Jacek Saryusz-Wolski

NI

László Trócsányi

3

0

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi


STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU(7.2.2022)

pro Výbor pro právní záležitosti

o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů

()

Zpravodaj: Pernando Barrena Arza

Áո

Petiční výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.připomíná, že smyslem programu zlepšování právní úpravy je zdokonalovat regulační zásady a omezovat zbytečnou zátěž pro podniky a občany; zdůrazňuje, že je důležité, aby občané mohli plně vykonávat své demokratické právo účastnit se rozhodovacího procesu EU prostředním aktivní interakce se svými zvolenými zástupci, a stejně tak je důležité podporovat přímou participaci; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby EU zajistila větší transparentnost na různých úrovních tvorby politik, včetně třístranných jednání; vyzývá Komisi, aby soustavně zdokonalovala veřejné konzultace s cílem zajistit účast občanů a aby zohlednila zpětnou vazbu od jiných institucí ohledně těchto činností, zejména od Parlamentu jakožto přímo voleného zastupitelského orgánu; opakuje, že významnou formou účasti občanů a zpětné vazby, které by Komise měla pravidelně posuzovat a řešit, jsou petice předkládané Parlamentu; zdůrazňuje, že občané a občanská společnost by měly mít přístup k veřejným konzultacím o zdokonalení tvorby právních předpisů v EU a k veškerým sdělením a dokumentům orgánů EU, tyto dokumenty měly by být překládány do všech úředních jazyků EU i členských států a do všech národních znakových jazyků a měly by být vytvářeny ve snadno čitelných verzích, a poukazuje na to, že přístup k dokumentům by měl být poskytován způsobem vstřícným k občanům;

2.zdůrazňuje, že zlepšování právní úpravy musí být interinstitucionálním úsilím, přičemž odpovědnost musí sdílet i Parlament a Rada; poukazuje na to, že pokud se EU rozhodne jednat, musí se ve své činnosti řídit zásadou svěření pravomocí a zásadami subsidiarity a proporcionality; připomíná v této souvislosti článek 1 Smlouvy o Evropské unii, podle něhož musí být rozhodnutí na úrovni EU přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům; domnívá se, že pokud by existovala jasnější pravidla, jimiž by se Komise musela řídit při reakcích na petice, zvýšila by se jak transparentnost petičního systému, tak jeho účinnost při řešení problémů, na které občané svými peticemi upozorňují; opakuje, že smyslem zásad subsidiarity a proporcionality je bránit nadměrné regulaci na úrovni EU a dosáhnout toho, aby právní předpisy EU byly – v zájmu blízkosti občanům, transparentnosti a srozumitelnosti – omezeny co do působnosti i rozsahu;

3.zdůrazňuje, že EU by měla dodržovat zásady svěření pravomocí a subsidiarity a vyvíjet legislativní činnost pouze v oblastech jasně stanovených Smlouvami; zdůrazňuje, že EU nesmí zasahovat do výsad členských států a musí respektovat jejich národní suverenitu;

4.domnívá se spolu s Petičním výborem – jediným výborem, který je v neustálém přímém styku s veřejností – že nejsilnějšími kontrolními mechanismy v každé ústavní demokracii, a tedy také v EU, jsou i nadále demokratický přístup a politická odpovědnost;

5.konstatuje, že vysoký počet řízení o neplnění povinností ukazuje, že včasné, správné aúčinné uplatňování právních předpisů EU včlenských státech zůstává nadále velkou výzvou;

6.připomíná, že soustavný, pečlivý přezkum petic občanů představuje skvělou příležitost k tomu, aby zlepšování právní úpravy probíhalo inkluzivnějším a účinnějším způsobům a aby tvůrci politik lépe znali místní a regionální realitu a věděli, na čem občanům záleží; uznává, že právní předpisy EU by měly zajistit rovné zacházení s občany a podniky a účinné prosazování práv občanů v celé Unii a že by mělo být zaručeno důsledné a rovné prosazování stávajících evropských pravidel;

7.podporuje Komisi v její snaze o zjednodušování právní úpravy a snižování zátěže s ní spojené; zdůrazňuje, že je třeba dbát na to, aby se tak stalo vhodným způsobem, aby zjednodušení nebylo na úkor jasnosti pro příjemce a orgány veřejné správy a nedošlo k oslabení mechanismy pro dosahování výsledků;

8.bere na vědomí přání Komise, aby byla posílena úloha Výboru pro pravidelnou kontrolu při kontrole posouzení dopadů a hodnocení s ohledem na přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností tohoto orgánu, který by přitom měl připravovat strategický výhled a náležitě zohledňovat rozmanité dopady krize COVID-19;

9.připomíná, že zlepšování právní úpravy je zastřešujícím principem ve všech pověřovacích dopisech komisařů; vyzývá Komisi a Radu, aby zlepšily pravidla a postupy přípravných fází svých legislativních procesů se zvláštním zaměřením na zkoumání budoucích účinků legislativních opatření;

10.obrací se na všechny unijní instituce, zejména na Radu, s výzvou, aby v zájmu zlepšení tvorby právních předpisů a zaručení práva veřejnosti na přístup k dokumentům a správným informacím zvýšily transparentnost své činnosti;

11.domnívá se, že činnost Parlamentu a jeho vnitřní postupy mohou a měly by být více digitalizovány, aby byly jednodušší a občané k nim měli snazší přístup;

12.domnívá se, že Komise by ve svém úsilí o to, aby politiky EU vycházely z dobré znalosti oblastí, které podléhají rychlým strukturálním změnám, jako je životní prostředí a digitalizace, měla využívat informací, které občané a organizace občanské společnosti poskytují formou petic; domnívá se, že je velmi důležité, aby se občané zapojili do činnosti v oblastech, jako jsou základní práva, dodržování zásad právního státu a boj proti veškerým formám diskriminace;

13.vyzývá Komisi, aby využila příležitosti k přepracování a zefektivnění programu zlepšování právní úpravy s cílem zlepšit unijní správu, zdokonalit tvorbu právních předpisů, účinně reagovat na obavy občanů a zlepšit komunikaci a konzultaci se zúčastněnými stranami, a to s vyšší transparentností;

14.kritizuje východisko, že přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“ je nutný, neboť představuje kvantitativní posouzení právních předpisů jako krátkodobé zátěže a nákladů, místo aby se objektivně zaměřoval na kvalitu regulace a její přínosy ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; vyjadřuje politování nad tím, že toto zaměření na snižování zátěže a nákladů není v souladu s potřebami a realitou tvorby politik EU a mohlo by být v rozporu s povinností Komise vytvářet kvalitní regulaci a mohlo by mít kontraproduktivní účinek na veškerou novou legislativu v oblasti životního prostředí nebo v sociální oblasti;

15.poukazuje na významnou úlohu Parlamentu jako zástupce občanů EU, která spočívá mimo jiné v dohledu nad Komisí a dalšími orgány jménem veřejnosti, při spolupráci s nimi a ve snaze o to, aby se při posuzování dopadů dopady právních předpisů na občany postupovalo zdola nahoru; opakuje proto, že je důležité zachovat úlohu Parlamentu při předběžném posuzování budoucích právních předpisů prostřednictvím stávajících parlamentních nástrojů;

16.zdůrazňuje, že při zlepšování právní úpravy Komise hrají důležitou úlohu zvláštní nástroje a instituce, jako je právo legislativního podnětu EP, evropská občanská iniciativa a evropský veřejný ochránce práv; vítá zahájení Konference o budoucnosti Evropy, avšak připomíná, že tato iniciativa by měla být průběžně zdokonalována, aby občanům umožňovala informovat o skutečných dopadech právních předpisů na vnitrostátní, místní a regionální úrovni a předkládat návrhy, jak zdokonalit tvorbu právních předpisů; zdůrazňuje, že konference by měla usnadnit proces účasti veřejnosti s cílem zlepšit činnost všech orgánů EU; konstatuje, že Komise by se měla soustředit na zvyšování efektivity stávajících participačních nástrojů, které občanům poskytují přímý přístup k tvorbě evropských politik a umožňují jim zapojit se do ní, a vykonávat tak svá základní práva; trvá na tom, že Komise by se měla zajímat o názory občanů a – což je ještě důležitější – měla by je brát v potaz.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.2.2022

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

11

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Margrete Auken, Jordan Bardella, Alexander Bernhuber, Markus Buchheit, Tamás Deutsch, Francesca Donato, Eleonora Evi, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Malte Gallée, Gianna Gancia, Ibán García Del Blanco, Alexis Georgoulis, Vlad Gheorghe, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Emil Radev, Frédérique Ries, Alfred Sant, Massimiliano Smeriglio, Yana Toom, Loránt Vincze, Michal Wiezik, Tatjana Ždanoka, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pernando Barrena Arza, Angel Dzhambazki, Marie-Pierre Vedrenne


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

NI

Francesca Donato

Renew

Vlad Gheorghe, Frédérique Ries, Yana Toom, Marie­Pierre Vedrenne, Michal Wiezik

S&D

Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Ibán García Del Blanco, Cristina Maestre Martín De Almagro, Alfred Sant, Massimiliano Smeriglio

The Left

Pernando Barrena Arza, Alexis Georgoulis

Verts/ALE

Margrete Auken, Eleonora Evi, Malte Gallée, Tatjana Ždanoka

11

-

ID

Jordan Bardella, Markus Buchheit, Gianna Gancia

PPE

Alexander Bernhuber, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Dolors Montserrat, Emil Radev

4

0

ECR

Angel Dzhambazki, Kosma Złotowski

NI

Tamás Deutsch

PPE

Loránt Vincze

Význam zkratek:

+:pro

-:proti

0:zdrželi se


DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI(25.4.2022)

Pan Adrián Vázquez Lázara

ř岹

Výbor pro právní záležitosti

BRUSEL

ě:Stanovisko kezprávě Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů ()

Vážený pane předsedo,

dne 23. února 2022 schválil Výbor pro zahraniční věci rozhodnutí koordinátorů podvýboru pro lidská práva předložit Výboru pro právní záležitosti stanovisko k jeho zprávě z vlastního podnětu o zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů ve formě dopisu.

Výbor pro zahraniční věci následně vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy.

S pozdravem

David McAllister


Áո

1.vítá, že ve sdělení Komise „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ se navrhuje několik zlepšení procesu tvorby právních předpisů EU, včetně pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, zejména začleněním cílů udržitelného rozvoje OSN, s cílem zajistit, aby všechny legislativní návrhy Komise přispívaly k agendě pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že sdělení se vztahuje na všechny politické a legislativní návrhy Komise, včetně návrhů týkajících se vnějších politik; požaduje zajištění holistické perspektivy, která zohlední lidská práva jako ústřední prvek všech rozměrů udržitelného rozvoje – sociálního, environmentálního ahospodářského;

2.připomíná, že ochrana, prosazování a usnadňování dodržování lidských práv ademokracie jsou klíčovou prioritou vnější činnosti EU, jak je zakotveno v článku 21 SEU, na kterou se vztahuje rovněž Listina základních práv Evropské unie, a zdůrazňuje, že EU opakovaně potvrdila svůj závazek zůstat vlivným hráčem na světové scéně anadále hrát vedoucí úlohu jako obránce demokracie a lidských práv na celém světě; vyjadřuje proto politování nad tím, že návrh dostatečně neprovádí nástroj pro základní práva obsažený v souboru nástrojů EU pro zlepšování právní úpravy do pokynů ke globálnímu závazku EU a povinnosti EU v oblasti lidských práv vyplývající ze Smlouvy; zdůrazňuje proto význam dopadů všech vnějších politik EU na lidská práva, včetně obchodní politiky a rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o zranitelné skupiny;

3.zdůrazňuje proto, že by tyto pokyny měly být revidovány a účinně prováděny s cílem zajistit, aby byla lidská práva systematicky zohledňována, což by EU zavazovalo nepřijímat žádná opatření, která by bránila nebo ztěžovala uplatňování lidských práv; zdůrazňuje, že by genderový dopad měl být začleněn do všech zpráv a že posouzení dopadu na lidská práva musí kromě obecného posouzení situace v oblasti lidských práv zahrnovat údaje členěné podle pohlaví a hodnotit konkrétní dopad na ženy z hlediska lidských práv;

4.vyzývá proto Evropskou komisi, aby posílila horizontální povinnost začlenit zkoušky voblasti lidských práv a posouzení dopadu do všech oblastí vnější politiky bez výjimky a zajistit účinnou soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a ostatními politikami; zdůrazňuje, že by Komise měla systematicky navrhovat a specifikovat možnosti, které chrání základní práva a upřednostňovat ty, které mají na základní práva největší pozitivní dopad;

5.opakuje svou výzvu, aby se pravidelně posuzoval dopad všech politických a obchodních dohod EU se třetími zeměmi na lidská práva a systematicky posuzoval dopad na lidská práva před udělením statusu GSP rozvojovým zemím; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost začlenění systematických posouzení dopadů do nástroje Globální Evropa i do Evropského mírového nástroje; dále vyzývá k tomu, aby bylo poskytnuto podrobné vysvětlení v případě, že se v posouzení dopadů neberou v úvahu příspěvky občanské společnosti, s cílem prokázat, že byly zváženy všechny příslušné možnosti, azajistit, že veřejný zájem a lidská práva budou vždy převažovat;

6.zdůrazňuje, že je důležité propojit posouzení dopadu na lidská práva s novým politickým rámcem EU týkajícím se náležité péče v oblasti lidských práv tím, že se zajistí, aby údaje o rizicích v oblasti lidských práv a životního prostředí vytvářené podniky v jednotlivých odvětvích, podnikatelských činnostech a hodnotových řetězcích byly využívány donucovacími a monitorovacími orgány na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a poskytovaly měřitelná kritéria a věcný obsah;

7.navrhuje, aby Výbor pro kontrolu regulace měl mezi svými členy odborníka na lidská práva a odborníka na otázky životního prostředí a aby posílil svůj vnější dosah tím, že bude přijímat příspěvky od občanské společnosti a poskytovat veřejné odpovědi na názory občanské společnosti;

8.znovu zdůrazňuje význam soudržnosti politik ve vztahu k vnějším politikám EU; vítá veškeré iniciativy na posílení účinného a konzistentního přístupu EU v tomto ohledu.


ŘÍᴡ

MonoColorENVýbor pro mezinárodní obchod

ř岹

EXPO-COM-INTA D(2022) 9433

Adrián VÁZQUEZ LÁZARA

ř岹 Výboru pro právní záležitosti

ř峾ě: Příspěvek výboru INTA ke zprávě z vlastního podnětu výboru JURI nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“

Vážený pane předsedo,

Konference předsedů se dne 9. září 2021 rozhodla zmocnit Výbor pro právní záležitosti (JURI) k vypracování zprávy z vlastního podnětu nazvané: „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“, která navazuje na sdělení Komise týkající se stejného tématu () a soubor nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy z listopadu 2021. Zpravodajem výboru JURI pro tuto zprávu byl dne 9.prosince 2021 jmenován pan Wölken Tiemo.

Vzhledem k tomu, že pro Výbor pro mezinárodní obchod mají některé nástroje v rámci souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy velký význam, a aby se zdůraznila potřeba větší transparentnosti a řádného posouzení dopadů v oblasti mezinárodní obchodní politiky, se koordinátoři výboru INTA rozhodli zaslat výboru JURI jako hlavnímu příslušnému výboru dopis, v němž předkládají návrhy týkající se obchodu.

Byli jsme informováni o tom, že podle harmonogramu výboru JURI je lhůta pro předložení kompromisních pozměňovacích návrhů stanovena na 3. května 2022 a že výbor JURI řádně zohlední veškerou zpětnou vazbu od výborů předkládajících stanovisko, pokud bude tato zpětná vazba poskytnuta do konce března 2022.

Věříme proto, že v duchu dobré spolupráce mezi výbory EP budou návrhy výboru INTA uvedené v tomto dopise v závěrečné zprávě výboru JURI zohledněny.

S pozdravem

Bernd LANGE

řídz: Příspěvek výboru INTA ke zprávě z vlastního podnětu výboru JURI nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“


ŘÍᴡ

á

1.zdůrazňuje požadavek stanovený v čl. 218 odst. 10 SFEU, podle kterého by Evropský parlament měl být okamžitě a plně informován ve všech etapách postupu uzavírání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi; vyjadřuje politování nad tím, že Evropskému parlamentu není umožněn přístup k různým návrhům týkajícím se vyjednávacích postojů smluvních stran mezinárodních obchodních a investičních dohod; domnívá se, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, která uznává, že je důležité zajistit, aby každý orgán mohl vykonávat svá práva a plnit své povinnosti zakotvené ve Smlouvách, pokud jde o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, by měla být v tomto ohledu náležitě prováděna;

2.připomíná, že společná obchodní politika spadá do výlučné pravomoci Unie a že ustanovení článku 207 SFEU by měla být důsledně hájena a zachována; trvá na tom, že je třeba vyhnout se zdlouhavým ratifikačním postupům týkajícím se obchodních a investičních dohod, které obsahují více různých prvků, s cílem zajistit jejich včasný vstup v platnost;

3.zdůrazňuje, že je třeba zajistit přiměřenost regulačních požadavků v souvislosti s nástroji mezinárodního obchodu;

4.bere na vědomí záměr Komise mít přísný Výbor pro kontrolu regulace, který se rovněž zapojí do nezávislých informačních činností, aby se posílila důvěra v kvalitu práce Komise; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Výbor pro kontrolu regulace má stále silnější politickou úlohu; vyzývá Komisi, aby Parlamentu umožnila přístup ke stanoviskům Výboru pro kontrolu regulace a na žádost také k seznamu schůzí tohoto výboru se zájmovými skupinami, které se uskuteční v rámci jednání tohoto výboru o konkrétních legislativních návrzích, hodnoceních a posouzeních dopadů v oblasti obchodu; vyzývá Komisi, aby při jmenování členů Výboru pro kontrolu regulace upřednostňovala kandidáty s dovednostmi v oblasti obchodu a uplatňovala genderovou vyváženost;

5.zdůrazňuje, že v EU existuje 22,6 milionu[26] malých a středních podniků, přičemž pouze 600000 těchto podniků vyváží mimo EU; připomíná zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ při vyjednávání nových dohod o volném obchodu a žádá, aby při předkládání nových legislativních návrhů byla lépe zohledněna a řešena regulační zátěž pro malé a střední podniky;

6.připomíná členským státům a Komisi, aby uznaly, že je zapotřebí okamžitě zlepšit a zjednodušit právní úpravu, a aby přijaly plán s konkrétními a závaznými cíli a ukazateli, které budou důležitým předpokladem pro schopnost naší ekonomiky zotavit se a inovovat; konstatuje, že některé členské státy si stanovily kvantitativní cíle pro snížení administrativní zátěže až o 30%;

7.zdůrazňuje, že zavedené postupy týkající se prozatímního uplatňování obchodních a investičních dohod by měly být uplatňovány na všechny mezinárodní dohody, aby se zajistilo, že žádná dohoda nebude prozatímně uplatňována, dokud k tomu Parlament nedá souhlas;

8.zdůrazňuje, že přezkumy v polovině období a ustanovení o skončení platnosti jsou užitečnými nástroji k zajištění toho, aby právní předpisy EU byly aktuální a plnily svůj účel; domnívá se však, že použití ustanovení o skončení platnosti v mezinárodních obchodních a investičních dohodách musí být znovu posouzeno a musí jej doprovázet záruky flexibility, čímž se zabrání tomu, aby těchto ustanovení smluvní strany zneužívaly;

9.domnívá se, že všechny mezinárodní obchodní a investiční dohody musí ve všech ohledech obstát i v budoucnosti, a tím podporovat hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a přispívat k plnění mezinárodních závazků; v této souvislosti zdůrazňuje, že před zahájením obchodních a investičních jednání je důležité provést posouzení dopadu na udržitelnost; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a uplatňovat integrovanější přístup k udržitelnosti, který by lépe zohledňoval souhru hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů právních předpisů, politiky a iniciativ EU, včetně jejích obchodních a investičních dohod, a to rovněž tím, že se zohlední kumulativní dopad, který by mohly mít různé legislativní návrhy a obchodní a investiční dohody jako celek;

10.konstatuje, že obchod stále závisí na mnoha tištěných dokumentech; domnívá se, že digitalizace a používání elektronických obchodních dokumentů snižuje náklady a zjednodušuje celý proces; vyzývá Komisi, aby využila digitální éry a digitálních nástrojů ke snížení některých druhů zátěže nebo povinností; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat používání elektronických obchodních dokumentů, které zvýší účinnost a bezpečnost a sníží administrativní zátěž;

________


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

17.5.2022

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Manon Aubry, Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Ibán García Del Blanco, Esteban González Pons, Sergey Lagodinsky, Gilles Lebreton, Maria-Manuel Leitão-Marques, Karen Melchior, Sabrina Pignedoli, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Raffaele Stancanelli, Adrián Vázquez Lázara, Axel Voss, Marion Walsmann, Tiemo Wölken, Lara Wolters, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Jean-Paul Garraud, Yana Toom


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

PPE

Pascal Arimont, Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Axel Voss, Marion Walsmann, Javier Zarzalejos

S&D

Ibán García Del Blanco, Maria-Manuel Leitão-Marques, Franco Roberti, Tiemo Wölken, Lara Wolters

Renew

Karen Melchior, Yana Toom, Adrián Vázquez Lázara

ID

Jean-Paul Garraud, Gilles Lebreton

ECR

Raffaele Stancanelli

Verts/ALE

Sergey Lagodinsky

The Left

Manon Aubry

NI

Sabrina Pignedoli

1

-

ID

Gunnar Beck

0

0

Význam zkratek:

+:pro

-:proti

0:zdrželi se

Poslední aktualizace: 27. června 2022
Právní upozornění-Ochrana soukromí