SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍo přípravě zvláštního zasedání Evropské rady, které se zaměří na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří
15.9.2020-()
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9-0260/2020 (GUE/NGL)
B9-0263/2020 (Verts/ALE)
B9-0264/2020 (S&D)
B9-0266/2020 (Renew)
B9-0268/2020 (ECR)
B9-0270/2020 (PPE)
Michael Gahler, Kris Peeters, David McAllister, Antonio López-Istúriz White, Manolis Kefalogiannis, Vangelis Meimarakis, David Lega, Loucas Fourlas, Lefteris Christoforou, Anna-Michelle Asimakopoulou
za skupinu PPE
Kati Piri, Tonino Picula, Nacho Sánchez Amor
za skupinu S&D
Nathalie Loiseau, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Sylvie Brunet, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Ilana Cicurel, Bernard Guetta, Klemen Grošelj, Moritz Körner, Frédérique Ries, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Sergey Lagodinsky
za skupinu Verts/ALE
Hermann Tertsch, Elżbieta Kruk
za skupinu ECR
Stelios Kouloglou, Giorgos Georgiou
za skupinu GUE/NGL
Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o přípravě zvláštního zasedání Evropské rady, které se zaměří na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří
()
Evropský parlament,
–s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 24.listopadu 2016 ovztazích EU aTurecka[1], ze dne 27.října 2016 osituaci novinářů vTurecku[2], ze dne 8.února 2018 osituaci voblasti lidských práv vTurecku[3], ze dne 13. března 2019 ozprávě Komise o Turecku za rok 2018[4], ze dne 19. září 2019 o situaci v Turecku, konkrétně o odvolání zvolených starostů z funkce[5], a ze dne 13. listopadu 2014 o akcích Turecka, jež vytvářejí napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru[6],
–s ohledem na debatu Evropského parlamentu, která se konala dne 9. července 2020 a týkala se stability a bezpečnosti ve východním Středomoří a negativní úlohy Turecka,
–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 opolitice rozšíření EU (), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise (SWD(2019)0220),
–sohledem na předchozí prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku o vrtných činnostech Turecka ve východním Středomoří, zejména na prohlášení ze dne 16. srpna 2020 obnovení vrtných činností Turecka ve východním Středomoří; s ohledem na poznámky pronesené na tiskové konferenci, která následovala po jeho schůzce s ministrem zahraničních věcí Turecka Mevlutem Çavuşoğluem dne 6. července 2020, na poznámky pronesené po jeho schůzce s ministrem obrany Řecka Nikolaosem Panagiotopoulosem dne 25. června 2020 a na poznámky pronesené po schůzce s ministrem zahraničních věcí Kypru Nikosem Christodoulidesem dne 26. června 2020,
–s ohledem na příslušné závěry Rady a Evropské rady týkající se Turecka, a to zejména na závěry Evropské rady ze dne 19. srpna 2020 o východním Středomoří, závěry Rady ze dne 27. února 2020 o nepovolených vrtných činnostech Turecka ve východním Středomoří a na závěry Rady ze dne 17. a 18. října 2019 týkající se protiprávních vrtných činností Turecka v kyperské výlučné ekonomické zóně,
–s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí EU k situaci ve východním Středomoří ze dne 15. května 2020 a 14. srpna 2020,
–s ohledem na závěry neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí zemí EU ze dne 28. srpna 2020 (Gymnich),
–s ohledem na Severoatlantickou smlouvu z roku 1949 a na prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 3. září 2020,
–s ohledem na prohlášení, které bylo učiněno po sedmém summitu zemí jižní části Evropské unie (MED7) v městě Ajaccio dne 10. září 2020,
–sohledem na příslušné mezinárodní zvykové právo a Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982, jejíž jsou Řecko a Kypr, ale také Evropská unie smluvními stranami, a na Chartu OSN;
–sohledem na Římský statut a zakládající dokumenty Mezinárodního soudního dvora ana precedens vytvořený na základě jeho judikatury,
–s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A.vzhledem k tomu, že východní Středomoří, které má pro EU strategický význam a je klíčové pro mír a stabilitu celé oblasti Středomoří a Středního východu, dlouhodobě poznamenávají víceúrovňové spory politického, hospodářského a geostrategického charakteru; vzhledem k tomu, že ke stupňování napětí ve východním Středomoří přispívají jednostranné kroky Turecka, včetně vojenských akcí, chybějící inkluzivní diplomatický dialog a politováníhodný neúspěch úsilí o urovnání konfliktu;
B.vzhledem k tomu, že Turecko po nalezení pobřežních zásob zemního plynu po roce 2000 zpochybnilo ve vztahu ke svým sousedům mezinárodní právo a vymezení výlučných ekonomických zón; vzhledem k tomu, že objevení významných ložisek plynu ve Středozemním moři, včetně objevu pole Leviathan v roce 2010, po kterém v roce 2015 následoval vůbec největší nález zemního plynu ve Středozemním moři – plynové pole Zohr u pobřeží Egypta, vyvolalo zájem o tento region a vedlo k dalšímu průzkumu a provádění vrtů v letech 2018 a 2019;
C.vzhledem k tomu, že Turecko nepodepsalo úmluvu UNCLOS, jejímiž smluvními stranami jsou Řecko a Kypr, a to z důvodu probíhajícího námořního sporu o vymezení výlučné ekonomické zóny; vzhledem k tomu, že Řecko a Turecko odlišně vykládají rozvíjející se mořské právo, které je ze své podstaty složité; vzhledem k tomu, že existují vzájemné nároky, že výklad námořního práva druhou stranou je v rozporu smezinárodním právem a že činnosti druhé strany jsou nezákonné; vzhledem k tomu, že výše uvedený spor o vymezení výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem na straně druhé zůstává nevyřešen od listopadu 1973;
D.vzhledem k tomu, že Turecko je kandidátskou zemí a důležitým partnerem EU a jako od kandidátské země se od něj očekává, že bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, respektovat lidská práva a zásady právního státu, a to včetně dodržování mezinárodních úmluv; vzhledem k tomu, že EU jasně a odhodlaně hájí zájmy Evropské unie, prokazuje neochvějnou podporu a solidaritu s Řeckem a Kyprem a dodržuje mezinárodní právo;
E.vzhledem k tomu, že nezákonné vyhledávání ropy a plynu a provádění vrtů ze strany Turecka vede k intenzivní a nebezpečné militarizaci východního Středomoří, která představuje vážné ohrožení míru a bezpečnosti v celé oblasti; vzhledem k tomu, že Francie na podporu Řecka a Kypru nasadila dne 12. srpna v této oblasti dvě námořní plavidla a bojová letadla a že se dne 26. srpna zúčastnila vojenských cvičení společně sŘeckem, Kyprem a Itálií;
F.vzhledem k tomu, že se dne 10. června francouzské námořní plavidlo setkalo s extrémně nepřátelskou reakcí tureckých válečných lodí, když v rámci mise NATO Sea Guardian požádalo o inspekci tureckého plavidla podezřelého z porušení zbrojního embarga OSN vůči Libyi; vzhledem k tomu, že od ledna 2020 zaznamenalo Řecko více než 600případů narušení svého vzdušného prostoru ze strany tureckých vzdušných sil; vzhledem k tomu, že tyto kroky Turecka doprovází stále více nepřátelská rétorika namířená vůči Řecku a Kypru, ale i vůči dalším členským státům EU i vůči EU samotné;
G.vzhledem k tomu, že od března 2016 byla pozastavena předběžná jednání mezi Řeckem a Tureckem; vzhledem k tomu, že řecký předseda vlády i turecký prezident po svém setkání v září 2019 na Valném shromáždění OSN pozitivně prosazovali dvoustranné vztahy a v prosinci obnovili politický dialog, načež se v lednu 2020 v Ankaře setkali představitelé na vysoké oficiální úrovni, a v únoru 2020 se v Aténách diskutovalo oopatřeních na budování důvěry;
H.vzhledem k tomu, že v lednu 2019 vlády Kypru, Egypta, Řecka, Izraele, Itálie, Jordánska a Palestinská správa vytvořily Fórum východního Středomoří pro zemní plyn jakožto mezinárodní subjekt, jehož úkolem je rozvíjet regionální trh s plynem a vytvořit mechanismus pro rozvoj zdrojů; vzhledem k tomu, že tento postup kritizovalo turecké ministerstvo zahraničních věcí, které tvrdí, že se jedná o snahu vyloučit Ankaru zregionální spolupráce a koordinace na trhu se zemním plynem;
I.vzhledem k tomu, že Turecko a libyjská vláda národní jednoty podepsaly v listopadu 2019 memorandum o porozumění, které stanoví nové vymezení mořských hranic mezi oběma zeměmi, přestože nemají žádné přilehlé ani protilehlé pobřeží; vzhledem k tomu, že Memorandum o porozumění mezi Tureckem a Libyí o vymezení jurisdikcí ve Středozemním moři zasahuje do svrchovaných práv třetích zemí, není v souladu smořským právem a nemůže mít pro třetí země žádné právní důsledky; vzhledem ktomu, že pokud by toto memorandum o porozumění bylo uplatňováno, vytvořilo by prakticky dělicí čáru mezi východní a západní částí Středozemního moře, a ohrozilo tak námořní bezpečnost;
J.vzhledem k tomu, že dne 20. dubna 2020 vyslalo Turecko do výlučné ekonomické zóny Kypru vrtnou loď Yavuz v doprovodu plavidla tureckého námořnictva; vzhledem ktomu, že dne 30. července 2020 vyslalo Turecko do výlučné ekonomické zóny Kypru plavidlo pro seismický výzkum Barbaros v doprovodu turecké válečné lodě a další podpůrné lodě; vzhledem k tomu, že dne 10. srpna 2020 vyslalo Turecko do řeckých vod výzkumné plavidlo Oruç Reis doprovázené 17 námořními plavidly, s cílem zmapovat námořní území pro možné ropné a plynové vrty v oblasti, v níž si Turecko rovněž nárokuje pravomoc; vzhledem k tomu, že v reakci na to vyslalo Řecko své vlastní válečné lodě ke sledování tureckých plavidel, z nichž jedno se srazilo s řeckou lodí; vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2020 Turecko opět prodloužilo průzkum, který ve východním Středomoří provádí plavidlo Oruç Reis, a to do 12. září 2020; vzhledem k tomu, že turecká námořní výstraha (Navtex) se týká oblasti, která se nachází na řeckém kontinentálním šelfu; vzhledem k tomu, že toto jednání Turecka vedlo ke značnému zhoršení vztahů mezi Řeckem a Tureckem;
K.vzhledem k tomu, že po skončení platnosti výstrahy Navtex pro vody mezi Tureckem, Kyprem a Krétou, vydané dne 10. srpna 2020, se turecká seismická výzkumná loď Oruç Reis dne 13. září po mnoha vyjednáváních vrátila do vod poblíž jižní provincie Antalya, což by mohlo přispět ke zmírnění napětí mezi Ankarou a Aténami;
L.vzhledem k tomu, že rámec omezujících opatření v reakci na protiprávní vrtnou činnost Turecka ve východním Středomoří byl zaveden v listopadu 2019 poté, co Rada opakovaně vyjádřila své znepokojení a vrtná činnost byla důrazně odsouzena v několika závěrech, mimo jiné i v závěrech Evropské rady ze dne 22. března 2018 a 20. června 2019; vzhledem k tomu, že dne 27. února 2020 zařadila Rada dva výkonné pracovníky turecké ropné společnosti (TPAO) na sankční seznam EU a uložila zákaz cestování a zmrazení majetku v návaznosti na nezákonnou vrtnou činnost Turecka ve východním Středomoří; vzhledem k tomu, že dne 28. srpna 2020 vyzvala Rada na svém neformálním zasedání v Gymnichu k dalším cíleným sankcím vůči Turecku v případě, že nezmírní napětí v regionu; vzhledem k tomu, že tato omezující opatření by byla projednána na zvláštním zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. září 2020; vzhledem k tomu, že dne 10. září 2020 čelní představitelé středomořských zemí na summitu Med7 vyjádřili Řecku plnou podporu a solidaritu a politování nad tím, že Turecko nereagovalo na opakované výzvy EU, aby ukončilo své jednostranné a nezákonné akce ve východním Středomoří a v Egejském moři;
M.vzhledem k tomu, že místopředseda, vysoký představitel Borrell, který se situací v tomto regionu společně s německým předsednictvím v Radě Evropské unie intenzivně zabývá, hledá řešení prostřednictvím dialogu mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem; vzhledem k tomu, že aby mohl dialog pokračovat, musí se Turecko zdržet jednostranných akcí; vzhledem k tomu, že pokusy o mediaci vedené německým předsednictvím Rady v červenci a srpnu bohužel selhaly; vzhledem k tomu, že v době, kdy probíhala jednání, uzavřely Egypt a Řecko dne 6. srpna 2020 dvoustrannou námořní dohodu vymezující výlučnou ekonomickou zónu pro práva těžby ropy a zemního plynu, a to po patnácti letech jednání s Tureckem a Kyprem v této věci;
N.vzhledem k tomu, že NATO rovněž navrhlo různé iniciativy pro dialog mezi Řeckem a Tureckem a zprostředkovalo mezi nimi rozhovory; vzhledem k tomu, že článek 1 smlouvy o NATO stanoví, že se její strany zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN;
O.vzhledem k tomu, že na základě Charty Organizace spojených národů se státy musí zavázat k tomu, že budou urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a že se zdrží ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN;
1.je velmi znepokojen pokračujícím sporem a souvisejícím rizikem další vojenské eskalace ve východním Středomoří mezi členskými státy EU a kandidátskou zemí EU; je pevně přesvědčen, že udržitelného řešení konfliktů lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu, diplomacie a jednání v duchu dobré vůle a v souladu s mezinárodním právem;
2.odsuzuje nezákonnou činnost Turecka na pevninském šelfu a ve výlučných ekonomických zónách Řecka a Kypru, která je v rozporu se svrchovanými právy těchto členských států EU, a vyjadřuje Řecku a Kypru svou plnou solidaritu; naléhavě vyzývá Turecko, aby se zapojilo do mírového urovnání sporů a upustilo od veškerých jednostranných a nezákonných kroků nebo hrozeb, protože by to mohlo mít negativní dopad na dobré sousedské vztahy;
3.vítá rozhodnutí Turecka ze dne 12. září 2020 stáhnout své plavidlo Oruç Reis používané pro seismologický výzkum, a učinit tak první krok ke zmírnění napětí ve východním Středomoří; apeluje na Turecko, aby projevilo zdrženlivost a aktivně přispívalo k uklidnění situace, mimo jiné tím, že bude respektovat územní celistvost a svrchovanost všech svých sousedů, že okamžitě ukončí veškerou další nezákonnou průzkumnou a vrtnou činnost ve východním Středomoří, že nebude narušovat řecký vzdušný prostor a řecké a kyperské teritoriální vody a zdrží se nacionalistické štvavé rétoriky; odmítá používání hrozeb a urážlivého jazyka vůči členským státům a EU jako jednání, které je v případě kandidátské země EU nepřijatelné a nevhodné;
4.vyslovuje potřebu nalézt řešení diplomatickou cestou, na základě mediace a mezinárodního práva a důrazně podporuje návrat k dialogu mezi stranami; vyzývá všechny zúčastněné strany, zejména Turecko, aby se zavázaly k urychlenému zmírnění napětí, a v souvislosti s tím stáhly své vojáky z regionu s cílem umožnit dialog a účinnou spolupráci;
5.vyzývá Turecko jako kandidátskou zemi EU, aby plně respektovalo námořní právo a svrchovanost členských států EU Řecka a Kypru nad jejich teritoriálními vodami a také všechna jejich svrchovaná práva uplatňovaná v rámci jejich námořních zón; opakuje svou výzvu turecké vládě, aby podepsala a ratifikovala Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, a připomíná, že i když Turecko není jejím signatářem, obyčejové právo stanoví výlučné ekonomické zóny i v případě neobydlených ostrovů;
6.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že rostoucí eskalace napětí poškozuje možnost obnovení přímých jednání o komplexním vyřešení kyperské otázky, neboť tato jednání představují nejefektivnější způsob, jak vymezit výlučné ekonomické zóny Kypru a Turecka; naléhavě žádá všechny zúčastněné strany, aby aktivně podporovaly jednání o spravedlivém, komplexním a životaschopném urovnání kyperské otázky v rámci OSN, jak definuje příslušná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, v souladu s mezinárodním právem, acquis EU a na základě dodržování zásad, na nichž je Unie založena;
7.vítá výzvu vlád Kypru a Řecka adresovanou Turecku, aby tyto země v dobré víře projednaly námořní hranice u jejich pobřeží; naléhavě žádá obě strany, aby příslušné spory postoupily Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, nebo aby v případě, že dohody nebude možné dosáhnout prostřednictvím mediace, řešily situaci pomocí mezinárodní arbitráže;
8.vítá úsilí EU, zejména místopředsedy, vysokého představitele Borrella a německého předsednictví v Radě Evropské unie a dalších mezinárodních institucí, jako je NATO, kterým přispívají k nalezení řešení prostřednictvím dialogu a diplomacie; vyzývá všechny strany, aby se v dobré víře zapojily do skutečného kolektivního jednání o vymezení výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu, a to při plném dodržení mezinárodního práva a v souladu se zásadou dobrých sousedských vztahů; podporuje návrh na mnohostrannou konferenci o východním Středomoří za účasti všech zúčastněných aktérů, která by poskytla platformu pro urovnávání sporů prostřednictvím dialogu;
9.vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby usilovaly o širší, inkluzivní dialog s Tureckem a o vytvoření komplexní struktury v oblasti strategické bezpečnosti a spolupráce v oblasti energetiky ve Středomoří; žádá Komisi a členské státy, aby se v tomto dialogu i nadále pevně opíraly o základní hodnoty a zásady Unie, a to včetně dodržování lidských práv, demokracie, právního státu a zásady solidarity;
10.naléhavě požaduje komplexní posouzení environmentálních rizik souvisejících s veškerými vrtnými činnostmi, a to s ohledem na četná rizika, která průzkum ložisek plynu na moři představuje pro životní prostředí, pracovníky a místní populaci; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby investovaly do energie z obnovitelných zdrojů a do udržitelné budoucnosti, která bude šetrná ke klimatu, a žádá EU, aby podporovala vytvoření takovéto „zelené dohody pro Středomoří“, která by zahrnovala plány na investice do energie z obnovitelných zdrojů v tomto širším regionu, aby se tak zabránilo sporům o omezené fosilní zdroje, které poškozují naše klima a životní prostředí;
11.vyjadřuje vážné znepokojení v souvislosti se současným stavem vztahů mezi EU a Tureckem, zejména s ohledem na špatnou situaci v oblasti lidských práv v Turecku a na úpadek demokracie a právního státu; poukazuje na negativní dopady, které v minulosti měla a doposud má jednostranná zahraniční politika Turecka v širším regionu, a na to, že nelegální průzkumné a vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří dále v obecné rovině zhoršují vztahy mezi EU a Tureckem; žádá Turecko a členské státy, aby společně podpořily mírové urovnání konfliktu a politický dialog v Libyi a aby dodržovaly zbrojní embargo, které vyhlásila Rada bezpečnosti OSN; odsuzuje negativní dopad, který má současná zahraniční politika Turecka a další jeho kroky ve Středomoří na stabilitu tohoto regionu; potvrzuje svůj postoj, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 24. října 2019 o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích[7];
12.žádá, aby na vhodných fórech ve strukturách NATO, zejména vpracovní skupině na vysoké úrovni pro kontrolu konvenčních zbraní, byla bezodkladně projednána kontrola zbraní ve východním Středomoří;
13.připomíná, že parlamentní dialog mezi EU a Tureckem je důležitým prvkem jednání a úsilí o zmírnění napětí; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že turecké Velké národní shromáždění nadále odmítá obnovit dvoustranné schůze Smíšeného parlamentního výboru EU-Turecko; vyzývá k okamžitému pokračování těchto schůzí;
14.trvá na tom, že dalším sankcím lze zamezit pouze prostřednictvím dialogu, upřímné spolupráce a konkrétního pokroku v regionu; žádá Radu, aby byla připravena vytvořit seznam dalších sankcí v případě, že se v jednáních s Tureckem nepodaří dosáhnout žádného viditelného pokroku; navrhuje, aby takováto opatření byla odvětvová a cílená; zastává pevný názor, že tyto sankce by neměly mít nepříznivý dopad na obyvatele Turecka, na naši podporu turecké nezávislé občanské společnosti ani na uprchlíky pobývající v Turecku;
15.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi NATO, prezidentovi, vládě a Parlamentu Turecké republiky a členským státům EU.
- [1] Úř. věst. C224, 27.6.2018, s.93.
- [2] Úř. věst. C215, 19.6.2018, s.199.
- [3] Úř. věst. C463, 21.12.2018, s.56.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.
- [5] Přijaté texty, P9_TA(2019)0017.
- [6] Úř. věst. C 285, 5.8.2016, s. 11.
- [7] Přijaté texty, P9_TA(2019)0049.