Ϸվ

Seznam
ř峦dzí
ٲší
Úplné znění
Postup :
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B10-0209/2025

Předložené texty :

B10-0209/2025

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P10_TA(2025)0065

Přijaté texty
PDF139kWORD50k
Čtvrtek, 3. dubna 2025-Štrasburk
Energeticky náročná průmyslová odvětví
P10_TA(2025)0065B10-0209/2025

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2025 oenergeticky náročných průmyslových odvětvích ()

Evropský parlament,

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze září 2024 snázvem „On the future of European competitiveness“ („Obudoucnosti evropské konkurenceschopnosti“),

–s ohledem na zprávu Enrica Letty zdubna 2024 nazvanou „Much more than amarket“ („Mnohem více než jen trh“),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Dohoda očistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti adekarbonizace“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Akční plán procenově dostupnou energii“ (),

–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,

–s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum aenergetiku,

A.vzhledem ktomu, že energeticky náročná průmyslová odvětví tvoří značnou část hospodářství EU ahrají klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst, zejména voblastech aregionech, kde jsou tato odvětví soustředěna; vzhledem ktomu, že tato odvětví mají sohledem na svou energetickou stopu zásadní význam prostrategickou autonomii akonkurenceschopnost EU, ale také prodekarbonizaci;

B.vzhledem ktomu, že přechod na dekarbonizované hospodářství asystém čisté energie musí vést ke snížení cen energie amusí zohledňovat všechny dostupné technologie, které přispívají kdosažení cíle EU dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050 nákladově nejefektivnějším způsobem, přičemž je nutné zabránit tomu, abychom se vázali pouze naurčité technologie, azohlednit rozdílnou skladbu zdrojů energie vjednotlivých členských státech, ipokud jde oobnovitelné zdroje ajadernou energii;

C.vzhledem k tomu, že pro evropský průmysl má zásadní význam technologická neutralita, neboť zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž, podporuje inovace a přechod na čistou energii, aniž by upřednostňovala konkrétní technologie; vzhledem k tomu, že zachování neutrálního regulačního rámce umožňuje společnostem zvolit si nejúčinnější a nejudržitelnější řešení na základě potřeb trhu namísto toho, aby musely postupovat na základě preferencí shora dolů stanovených tvůrci politik; vzhledem k tomu, že tento přístup podporuje investice, zvyšuje konkurenceschopnost a umožňuje průmyslu přizpůsobit se novým technologiím;

D.vzhledem ktomu, že jádrem dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví je jejich elektrifikace; vzhledem ktomu, že energeticky náročná průmyslová odvětví zahrnují odvětví, která využívají fosilní zdroje ke splnění požadavků na teplotu, tlak nebo reakci, jako jsou chemické látky, ocel, papír, plasty, těžba, rafinerie, cement, vápno, neželezné kovy, sklo, keramika ahnojiva, unichž je obtížné snížit emise skleníkových plynů, protože jsou nedílnou součástí procesu nebo kvůli vysokým kapitálovým či provozním nákladům nebo nízké technické vyspělosti;

E.vzhledem ktomu, že rozdíl vcenách energie mezi EU aUSA aČínou snižuje konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU; vzhledem ktomu, že vyšší kolísavé ceny fosilních paliv silně ovlivňují cenu elektřiny acenově dostupné náklady naobnovitelné zdroje energie se neodrážejí vúčtech za energii;

F.vzhledem ktomu, že nedostatečně integrovaná energetická unie představuje proenergeticky náročná průmyslová odvětví další výzvy, zejména vsouvislosti snedostatečným přeshraničním propojením a somezenou dostupností čisté energie, ato vdůsledku zdlouhavých povolovacích postupů nebo vysokých kapitálových či provozních výdajů apřetížené sítě;

G.vzhledem ktomu, že díky systému obchodování semisemi (ETS) jsme získali dlouhodobé investiční signály, což vedlo ktomu, že se vodvětvích, naněž se tento systém vztahuje, podařilo snížit emise o47%; vzhledem ktomu, že od zavedení uvedeného systému se trh senergiemi výrazně změnil, zejména po ruské invazi naUkrajinu a vdůsledku přechodu odplynu zplynovodů kezkapalněnému zemnímu plynu (LNG); vzhledem ktomu, že nedostatečná transparentnost trhu suhlíkem může ohrozit konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví; vzhledem ktomu, že příjmy ze systému obchodování semisemi jsou vjednotlivých členských státech využívány nerovnoměrně, což nezajišťuje dostatečnou podporu dekarbonizace těchto odvětví;

H.vzhledem ktomu, že vdůsledku zbytečné regulační zátěže azdlouhavých povolovacích postupů dochází ktomu, že investice dodekarbonizace vEvropě jsou méně rentabilní; vzhledem ktomu, že vprávních předpisech EU je stanoven pojem převažujícího veřejného zájmu; vzhledem ktomu, že složité anejednotné financování zestrany EU brání včasným investicím do technologií snulovými čistými emisemi adigitalizace, zejména vpřípaděmalých astředních podniků;

I.vzhledem ktomu, že nedostatek nezbytných soukromých investic může bránit dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví; vzhledem ktomu, že přílišné spoléhání se na státní podporu může mít nežádoucí důsledky veformě prohlubování rozdílů anarušení hospodářské soutěže vcelé EU;

J.vzhledem ktomu, že závislost EU aomezený přístup kprimárním adruhotným surovinám zhlediska jejich množství ikvality představují proenergeticky náročná průmyslová odvětví významnou výzvu; vzhledem ktomu, že každoroční potřebu, pokud jde oinvestice doprůmyslu a ododávky energie, může snížit oběhovost aúčinnost; vzhledem ktomu, že železné kovy vyvážené do zemí mimo EU představují vsoučasné době více než polovinu veškerého vývozu odpadu zEU, což vyvolává obavy ohledně řádného nakládání stěmito odpady;

K.vzhledem ktomu, že nekalá hospodářská soutěž ze strany třetích zemí, včetně dotované nadměrné kapacity, představuje pro společnosti zEU velkou výzvu; vzhledem ktomu, že mnoho regionů na celém světě dosud nepřijalo náročné cíle voblasti dekarbonizace, což zvyšuje riziko úniku uhlíku;

L.vzhledem ktomu, že úspěšnou důkladnou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví nelze provést bez zapojení místních aregionálních komunit, pracovníků asociálních partnerů, kteří jsou transformací silně zasaženi;

1.znovu opakuje, že se bude angažovat, pokud jde ocíle EU voblasti dekarbonizace a ostabilní apředvídatelnou klimatickou aprůmyslovou politiku;

2.vyzývá členské státy, aby uprojektů voblasti čisté energie urychlily povolovací alicenční postupy azajistily administrativní kapacitu aaby usnadnily připojení ksíti scílem umožnit výrobu čisté energie na místě, zejména vodlehlých oblastech; zdůrazňuje, že růst obnovitelných zdrojů energie aelektrifikace budou vyžadovat rozsáhlé investice do sítí adozajištění flexibility, skladování energie adistribučních sítí; vyzývá Komisi, aby nad rámec koncepce převažujícího veřejného zájmu vyvinula řešení kurychlení projektů dekarbonizace;

3.domnívá se, že je třeba přijmout další opatření kuplatňování pravidel týkajících se uspořádání trhu selektřinou, zejména na podporu smluv onákupu elektřiny advousměrných rozdílových smluv, scílem snížit volatilitu anáklady na energii proenergeticky náročná průmyslová odvětví; vyzývá Komisi, aby navrhla naléhavá opatření křešení stávajících překážek, které brání podpisu dlouhodobých dohod, zejména vpřípadě malých astředních podniků, svyužitím nástrojů azáruk ke snížení rizik, včetně veřejných záruk, jako jsou záruky, které poskytuje Evropská investiční banka (EIB); navrhuje, aby byly vrámci pravidel týkajících se uspořádání trhu selektřinou prozkoumány další způsoby, jak by bylo možné oddělit ceny fosilních paliv odcen elektřiny, mimo jiné scílem podpořit dlouhodobé smlouvy vsouladu sakčním plánem pro cenově dostupnou energii apokročit vanalýze krátkodobých trhů do roku 2025 s cílem analyzovat alternativní možnosti uspořádání trhu;

4.vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozšíření osvědčených postupů týkajících seenergeticky náročných průmyslových odvětví, které se uplatňují včlenských státech, jako je například italský systém napodporu rozvoje nových kapacit navýrobu energie zobnovitelných zdrojů venergeticky náročných podnicích; vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení ke snížení expozice spotřebitelů, azejména energeticky náročných průmyslových odvětví vůči rostoucím nákladům na energii, například snížením daní apoplatků aharmonizací síťových poplatků, azároveň zajistila veřejné investice dosítí;

5.vyzývá květší integraci energetického systému, zejména pokud jde opřeshraniční propojení, scílem zajistit čisté aodolné dodávky energie; požaduje větší investice dozajištění flexibility, jako je skladování energie, včetně přečerpávacích vodních elektráren askladování tepla aodpadního tepla, aodezvy na straně poptávky, scílem optimalizovat stabilitu sítě; připomíná význam energetické účinnosti při snižování nákladů;

6.zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve ukončit používání zemního plynu; poukazuje na to, že některá odvětví se v krátkodobém až střednědobém horizontu nemohou výrazně spoléhat na elektrifikaci; zdůrazňuje, že zachycování, využívání a ukládání uhlíku hraje klíčovou úlohu při dekarbonizaci těžko dekarbonizovatelných odvětví a při výrobě nízkouhlíkových produktů, včetně nízkouhlíkového vodíku; vyzývá členské státy, aby ve stejném časovém horizontu vypracovaly v řádně odůvodněných případech pro tato omezená odvětví opatření, která by řešila prudký nárůst cen plynu; vyzývá Komisi, aby vyvinula nástroje k zajištění dodávek plynu za nižší ceny, a to umožněním agregace poptávky na základě mechanismu AggregateEU a společného nákupu plynu, a zároveň zachovala cíle v oblasti dekarbonizace; zdůrazňuje, že je důležité podporovat v souladu se stávajícími právními předpisy stabilní smlouvy s dodavateli plynu, diverzifikovat dodavatelské trasy a zvýšit transparentnost a stabilitu trhu; vyzývá k tomu, aby bylo při nadcházejícím přezkumu systému ETS provedeno posouzení dopadů, v rámci něhož by se analyzoval vztah mezi trhem s plynem a cenami CO2 a úloha rezervy tržní stability a její parametry;

7.vyzývá Komisi, aby podporovala energeticky náročná průmyslová odvětví při zavádění čistých technologií atechnologií snulovými čistými emisemi, včetně zachycování a ukládání uhlíku a nízkouhlíkového vodíku, aenergeticky účinných výrobních metod tím, že rozšíří mechanismy financování azajistí, aby členské státy účinně využívaly příjmy ze systému obchodování semisemi; vyzývá ktomu, aby byla podpora na úrovni EU doplněna státní podporou, která by umožnila cíleně a technologicky neutrálním způsobem podporovat energeticky náročná průmyslová odvětví azároveň zachovala rovné podmínky na jednotném trhu;

8.vyzývá ktomu, aby před schválením příštího víceletého finančního rámce (VFR) došlo knavýšení prostředků vprogramu InvestEU aaby byly poskytnuty zbývající půjčky zNástroje pro oživení aodolnost napodporu investic dodekarbonizace energeticky náročných odvětví; konstatuje, že vrámci Platformy strategických technologií proEvropu už ustávajících programů existuje určitá flexibilita, která je však nedostatečná; trvá na tom, aby bylo vnadcházejícím VFR navýšeno financování napodporu energeticky náročných průmyslových odvětví, ato na základě Inovačního fondu aNástroje pro propojení Evropy – Energetika nebo prostřednictvím fondu prokonkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Evropskou vodíkovou banku aprogram rozdílových smluv týkajících se uhlíku; vyzývá Komisi, aby scílem zefektivnit postupy udělování povolení astatus strategického projektu vycházela vnadcházejícím aktu ourychlení dekarbonizace zaktu oprůmyslu pro nulové čisté emise(1);

9.zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit byrokratické postupy scílem zvýšit atraktivitu soukromých investic apodpořit transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví; domnívá se, že pro stimulaci soukromého financování, zejména prostřednictvím opatření ke snížení rizik, má zásadní význam program InvestEU aEIB;

10.zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke kritickým surovinám; poukazuje nato, že nadcházející akt ooběhovém hospodářství by měl zajistit účinnější využívání zdrojů, mimo jiné lepší nakládání sodpady zvýrobků obsahujících kritické suroviny, apodpořit poptávku podruhotných surovinách ajejich dostupnost; zdůrazňuje, že je třeba definovat ty strategické druhotné suroviny, které by měly podléhat sledování vývozu, jako je ocel akovový šrot, ařešit jakoukoli nerovnováhu mezi jejich nabídkou apoptávkou, mimo jiné prozkoumáním možnosti zavedení vývozních omezení; trvá naúčinném prosazování nařízení opřepravě odpadů(2);

11.vyzývá Komisi, aby účinně využívala veškeré nástroje na ochranu obchodu; vyzývá ji, aby před skončením platnosti stávajících ochranných opatření voblasti oceli vroce2026 nalezla trvalou možnost řešení problému nekalé hospodářské soutěže anadměrné strukturální kapacity; vyzývá ji dále, aby vsouvislosti soznámenými cly nadovoz zEU spolupracovala sUSA azabránila jakékoli škodlivé eskalaci;

12.zdůrazňuje, že účinné uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání nahranicích (CBAM) má zásadní význam zhlediska zajištění rovných podmínek pro průmyslová odvětví EU apředcházení úniku uhlíku, ato spřihlédnutím kdopadu souběžného postupného rušení bezplatných povolenek ETS a kriziku vyšších výrobních nákladů; vyzývá Komisi, aby se zabývala riziky přesouvání zdrojů aobcházení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích; dále žádá, aby bylo zavedeno účinné řešení provývozce zEU aaby byla poposouzení dopadů tohoto mechanismu provedena analýza jeho možného rozšíření na další odvětví anavazující výrobky;

13.vyzývá kvytvoření rozhodujících trhů sčistými aoběhovými evropskými výrobky jednak prostřednictvím jiných než cenových kritérií při zadávání veřejných zakázek EU, jako je kritérium udržitelnosti aodolnosti akritérium evropské preference strategických odvětví, ajednak vytvořením dobrovolných systémů označování aminimálních požadavků EU na obsah nákladově efektivním způsobem;

14.poukazuje navýznam spravedlivé transformace scílem pomoci oblastem silně závislým na energeticky náročných průmyslových odvětvích zachováním avytvářením kvalitních pracovních míst prostřednictvím programů prohlubování dovedností arekvalifikace propracovníky iprostřednictvím účinného využívání regionálních podpůrných mechanismů, jako je Fond pro spravedlivou transformaci aFond soudržnosti; zdůrazňuje, že pro transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví bude mít klíčový význam veřejná podpora aže tato podpora by měla být vázána na jejich závazek zachovat pracovní místa apracovní podmínky azabránit přesouvání výroby dotřetích zemí; vítá iniciativu Unie dovedností, která má zajistit, aby dovednosti co nejlépe odpovídaly požadavkům na trhu práce;

15.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, jakož ivládám aparlamentům členských států.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13.června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11.dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a(EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L, 2024/1157, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1157/oj).

Poslední aktualizace: 6. dubna 2025Právní upozornění-Ochrana soukromí