Ϸվ

Seznam
ř峦dzí
ٲší
Úplné znění
Postup :
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0221/2021

Předložené texty :

B9-0221/2021

Rozpravy :

PV26/04/2021-26
CRE26/04/2021-26

Hlasování :

PV28/04/2021-2
PV28/04/2021-13
CRE28/04/2021-13

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0143

Přijaté texty
PDF223kWORD70k
Středa, 28. dubna 2021-Brusel
Ochrana půdy
P9_TA(2021)0143B9-0221/2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy ()

Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu ofungování Evropské unie (SFEU) azejména na článek 191 této smlouvy,

–s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 o změně klimatu,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost – potřeba přijmout naléhavá opatření“,

–s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu aRady č. 1386/2013/EU ze dne 20.listopadu 2013 ovšeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život vmezích naší planety“(1) (dále jen „sedmýakční program pro životní prostředí“) a na jeho vizi do roku 2050,

–sohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí(2),

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu aRady 2004/35/ES ze dne 21.dubna 2004 oodpovědnosti za životní prostředí vsouvislosti sprevencí anápravou škod na životním prostředí(3),

–sohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce proochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (),

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24.listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(4),

–sohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(5),

–sohledem na směrnici Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 oochraně životního prostředí azejména půdy při používání kalů zčistíren odpadních vod vzemědělství(6),

–s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů(7) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu aRady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(8), ve znění pozdějších předpisů,

–sohledem na směrnici Evropského parlamentu aRady (EU) 2016/2284 ze dne 14.prosince 2016 osnížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší(9),

–sohledem na nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 ortuti a ozrušení nařízení (ES) č.1102/2008(10),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(11),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17.prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům vrežimech podpory vrámci společné zemědělské politiky akterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 anařízení Rady (ES) č. 73/2009(12),

–s ohledem na politické směry Komise na období 2019–2024, zejména na cíl nulového znečištění pro Evropu,

–sohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu aRady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (),

–s ohledem na návrh Komise týkající se všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (návrh 8. akčního programu pro životní prostředí) (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 20.května 2020 nazvané „Strategie EU voblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (),

–s ohledem na zprávu o stavu světových půdních zdrojů, kterou v roce 2015 zveřejnil Mezivládní technický panel pro půdu (ITPS), Globální partnerství pro půdu (GSP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

–sohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ prospravedlivé, zdravé aekologické potravinové systémy“ (),

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 13.února 2021 nazvanou „Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti“ (),

–sohledem na sdělení Komise ze dne 20.září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (),

–sohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2002 nazvané „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (),

–sohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. dubna 2012 s pokyny týkajícími se osvědčených postupů k omezování, zmírňování nebo kompenzace zakrývání půdy (SWD(2012)0101),

–s ohledem na své usnesení ze dne 19.listopadu 2003 ke sdělení Komise „Směrem ktematické strategii pro ochranu půdy“(13),

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 otematické strategii na ochranu půdy(14),

–s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy obiologické rozmanitosti(15) (COP15),

–s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 ostavu klimatické aenvironmentální nouze(16),

–s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů(17),

–sohledem na své usnesení ze dne 10.července2020 ostrategii pro udržitelnost voblasti chemických látek(18),

–sohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 onovém akčním plánu pro oběhové hospodářství(19),

–s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 oZelené dohodě pro Evropu(20),

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 otematické strategii na ochranu půdy(21),

–s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. ledna 2013 k provádění tematické strategie pro ochranu půdy(22),

–s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ ()(23),

–s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. února 2021 o agroekologii (CdR 3137/2020),

–sohledem nazvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 33/2018 snázvem „Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“,

–s ohledem na kontrolu účelnosti vodohospodářských právních předpisů EU (SWD(2019)0439),

–s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 15 – chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity,

–s ohledem na novou Lipskou chartu – transformační sílu měst pro společné blaho, která byla přijata na neformální ministerské schůzi o městských záležitostech dne 30.listopadu 2020,

–s ohledem na dohodu přijatou dne 12.prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD),

–s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

–s ohledem na hodnotící zprávu o degradaci a obnově půdy zveřejněnou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 23. března 2018,

–sohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020),

–s ohledem na zprávu „Stav půdy v Evropě – Příspěvek Společného výzkumného střediska ke zprávě o stavu životního prostředí a výhledech Evropské agentury pro životní prostředí - SOER 2010“ (The State of Soil in Europe, A contribution of the JRC to the EEA’s Environmental State and Outlook Report – SOER 2010), kterou zveřejnila Komise a Společné výzkumné středisko v roce 2012,

–sohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě ze dne 8.srpna 2019,

–s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR) z roku 2018 nazvanou „Hospodářské ztráty, chudoba a katastrofy: 1998-2017“, (Economic losses, poverty & disasters: 1998-2017),

–s ohledem na otázky Radě a Komisi o ochraně půdy (O-000024/2021 – B9-0011/2021 a O-000023/2021 – B9-0010/2021),

–s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–sohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.vzhledem k tomu, že půda je základním, komplexním, multifukčním a živým ekosystémem, který má zásadní environmentální a socioekonomický význam, neboť plní řadu klíčových funkcí a poskytuje služby, které jsou životně důležité pro lidskou existenci a přežití ekosystémů tak, aby současné i budoucí generace mohly uspokojovat své vlastní potřeby;

B.vzhledem k tomu, že půda na Zemi představuje největší pozemské úložiště uhlíku a obsahuje přibližně 2 500 gigatun uhlíku (1 gigatuna = 1 miliarda tun), ve srovnání s 800 gigatunami v atmosféře a 560 gigatunami v živočišném a rostlinném životě; vzhledem k tomu, že zdravá půda má klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu, neboť každoročně odstraňuje přibližně 25% ekvivalentu uhlíku vypouštěného v důsledku využívání fosilních paliv na světě; vzhledem k tomu, že obdělávaná půda na světě ztratila 50 až 70 % své původní zásoby uhlíku(24);

C.vzhledem k tomu, že v Evropě je identifikováno více než 320 hlavních typů půdy, přičemž mezi jednotlivými druhy půdy existují obrovské fyzikální, chemické a biologické rozdíly;

D.vzhledem k tomu, že půda hraje ústřední úlohu jakožto stanoviště a genofond živočišných a rostlinných druhů, neboť poskytuje útočiště 25% světové biologické rozmanitosti a zajišťuje klíčové ekosystémové služby místním komunitám a vglobálním kontextu, jako je zabezpečování potravin a surovin, regulace klimatu prostřednictvím ukládání uhlíku, čištění vody, regulace živin či ochrana proti škodlivým organismům, a slouží jako platforma pro lidskou činnost a napomáhá předcházet povodním a suchu; vzhledem k tomu, že tvorba půdy je jednou z ekosystémových služeb, o nichž je známo, že jsou v Evropě na ústupu;

E.vzhledem k tomu, že přestože je půda velmi dynamická, je také velmi křehká a je neobnovitelným a konečným zdrojem vzhledem k tomu, že vytváření půdy vyžaduje mnoho času a probíhá tempem přibližně jednoho centimetru půdy každých 1 000 let; vzhledem k tomu, že tím se půda stává velmi vzácným zdrojem;

F.vzhledem k tomu, že půda hraje roli v kráse naší evropské krajiny, stejně jako lesní oblasti, pobřeží, horské oblasti a všechny evropské ekosystémy;

G.vzhledem k tomu, že půda pod travními porosty a lesy je čistým propadem uhlíku a odhaduje se, že v EU každoročně odstraňuje až 80 milionů tun uhlíku(25); vzhledem ktomu, že orná půda a travní porosty EU jsou však dohromady čistými zdroji emisí a že v roce 2017 uvolnily přibližně ekvivalent 75,3 milionu tun CO2(26); vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství a lesnictví jsou proto v klíčové pozici a mohou přispět kodstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím zachycování a ukládání uhlíku v půdě a biomase;

H.vzhledem k tomu, že struktura půdy a její vlastnosti jsou výsledkem její tvorby, geomorfologických a geologických procesů probíhajících po tisíciletí, což z ní činí neobnovitelný zdroj; vzhledem k tomu, že z hlediska nákladů je tedy daleko účinnější předcházet všem druhům poškozování půdní vrstvy (eroze, ničení, degradace, zasolování atd.) a kontaminaci půdy, než se snažit obnovit její funkce;

I.vzhledem k tomu, že funkce půdy jsou silně závislé na úplném doplnění biologické rozmanitosti půdy; vzhledem k tomu, že nadzemní a podzemní rozmanitost mají významné vazby a biologická rozmanitost půdy významně přispívá k místní úrovni rozmanitosti rostlin;

J.vzhledem k tomu, že ochrana biologické rozmanitosti půdy chybí ve většině právních předpisů na ochranu životního prostředí (jako je směrnice o stanovištích nebo o síti Natura 2000) a v hlavních právních předpisech EU v oblasti společné zemědělské politiky; vzhledem k tomu, že zvyšování nebo zachování biologické rozmanitosti půdy je účinným řešením, které může pomoci při obnově půdy a sanaci znečištění půdy;

K.vzhledem k tomu, že v EU i v celém světě dochází k neustálé degradaci půdy a krajiny zdůvodu široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy a zakrývání půdy, ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, čímž se zmenšuje schopnost půdy a krajiny poskytovat ekosystémové služby celé společnosti;

L.vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že EU a členské státy nejsou na správné cestě, aby plnily své mezinárodní a evropské závazky týkající se půdy a krajiny, zejména:

a) bojovat proti desertifikaci, obnovit znehodnocené pozemky a půdu, včetně půdy postižené desertifikací, suchem a povodněmi, a usilovat o dosažení světa s neutrální degradací půdy do roku 2030;
b) dosáhnout cíle „nulového čistého záboru půdy do roku 2050“ a snížit erozi, zvýšit množství organického uhlíku v půdě a pokročit při nápravných pracích do roku 2020;
c) udržitelným způsobem obhospodařovat půdu v EU, náležitě chránit půdu a zajistit, aby do roku 2020 řádně probíhala sanace kontaminovaných lokalit;

M.vzhledem k tomu, že půda hraje zásadní úlohu v hospodaření s vodou, neboť zdravá půda s vysokou úrovní organické hmoty má větší přínos pro vodní systém a přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vzhledem k tomu, že mokřady, rašeliniště a řešení založená na venkovské nebo městské přírodě ukládají a nechávají pronikat dešťovou vodu, což umožňuje doplnit podzemní vody pro překlenování suchých období a vyhnout se propojení s kanalizací, což snižuje úniky nevyčištěných odpadních vod během silných dešťů;

N.vzhledem k tomu, že v EU bylo prokázáno několik zásadních hrozeb pro půdu, jako např.: změna klimatu, zakrývání půdy, zhutňování, eroze, povodně a sesuvy půdy, sucha, hydrogeologická nestabilita, úbytek organické hmoty v půdě, požáry, bouře, salinizace, kontaminace, ztráta biologické rozmanitosti půdy, acidifikace a desertifikace; vzhledem k tomu, že stávající evropské ani vnitrostátní právní předpisy se většině těchto probíhajících procesů degradace vůbec adekvátně nevěnují;

O.vzhledem k tomu, že eroze půdy postihuje 25% zemědělské půdy v EU a v letech 2000–2010 vzrostla přibližně o 20%; vzhledem k tomu, že podle odhadů eroze půdy způsobuje v EU každoročně odhadovanou ztrátu zemědělské produkce ve výši 1,25miliardy EUR(27); vzhledem k tomu, že zásoby uhlíku ve svrchní orné půdě klesají a EU neustále přichází o mokřady a rašeliniště; vzhledem k tomu, že významné plochy zemědělské půdy EU(28) mají problém se salinizací a desertifikací, neboť 32–36% evropského podloží je vysoce náchylného ke zhutňování;

P.vzhledem k tomu, že eroze je přirozený jev, který se může projevit jako proud bahna, někdy s katastrofickými následky s výskytem hlubokých trhlin způsobujících ztrátu povrchové úrodné vrstvy půdy, zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska může eroze méně viditelným způsobem způsobit degradaci půdy a ztrátu obdělavatelné půdy;

Q.vzhledem k tomu, že neudržitelné hospodaření s půdou má některé negativní dopady nejen na suchozemskou a sladkovodní biologickou rozmanitost, ale také na biologickou rozmanitost moří, což má za následek změny hydrografických podmínek, nadměrné koncentrace živin a kontaminace a zvýšené ztráty a zhoršování stavu pobřežních mořských ekosystémů; vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude ochrana pobřežních oblastí v Evropě klesat, což ohrožuje přirozenou schopnost pobřežních ekosystémů snižovat dopad změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů v nejzranitelnějších pobřežních oblastech;

R.vzhledem k tomu, že využívání půdy mění kvalitu a množství ekosystémových služeb tím, že podmiňuje potenciál pozemků a půdy poskytovat tyto služby; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami znehodnocování pozemků a půdy jsou neudržitelné zemědělské a lesnické postupy, rozšiřování měst a změna klimatu(29);

S.vzhledem k tomu, že informace o půdě v Evropě jsou stále neúplné a nejsou harmonizovány; vzhledem k tomu, že to brání přijímání příslušných rozhodnutí oochraně půdy na regionální i místní úrovni;

T.vzhledem k tomu, že odpovědnost EU za ochranu půdy nekončí na hranicích EU, neboť poptávka po oblastech vhodných k osídlení, pěstování potravin a produkci biomasy na celém světě roste, a změna klimatu pravděpodobně bude mít negativní dopad na poptávku po půdě, její dostupnost a degradaci; vzhledem k tomu, že EU přispívá kdegradaci půdy ve třetích zemích jakožto čistý dovozce půdy začleněné do dovážených produktů;

U.vzhledem k tomu, že degradace půdy zhoršuje dopady přírodních katastrof a přispívá ksociálním problémům;

V.vzhledem k tomu, že velké části jižní Evropy se pravděpodobně do roku 2050 vdůsledku změny klimatu a nevhodných zemědělských a agronomických postupů stanou pouští, nebudou-li přijata důrazná opatření; vzhledem k tomu, že tato hrozba není na úrovni EU soudržně, účinně a efektivně řešena(30); vzhledem k tomu, že salinizace postihuje v EU 3,8 milionu ha, přičemž na pobřeží, zejména ve Středomoří, dochází kzávažné salinitě půdy;

W.vzhledem k tomu, že ochrana půdy v Evropě v současné době vychází z ochrany jiných environmentálních zdrojů a řešení jiných hrozeb a je roztříštěna mezi velké množství nástrojů politiky, které však nejsou koordinované a v řadě případů ani závazné, což platí na úrovni EU, členských států a na regionální úrovni;

X.vzhledem k tomu, že ačkoli jsou dobrovolné vnitrostátní iniciativy a stávající vnitrostátní opatření pro dosažení lepší ochrany půdy důležité, v minulosti se ukázalo, že tato opatření sama o sobě nestačí, a vzhledem k tomu, že je potřebné další úsilí kpředcházení další degradaci, včetně zabírání půdy; vzhledem k tomu, že navzdory tematické strategii pro půdu degradace půdy v celé EU pokračuje; vzhledem k tomu, že přeshraniční opatření jsou nezbytná i v případě problémů způsobených znečištěním nebo závažnými nehodami;

Y.vzhledem k tomu, že v období 2000–2018 bylo zabráno 11x více půdy, než bylo rekultivováno(31); vzhledem k tomu, že bez závazných opatření, která by omezila zábor půdy a podpořila obnovu, rekultivaci a recyklaci, nebude možné dosáhnout cíle spočívajícího v tom, že do roku 2050 nebude docházet k čistému záboru půdy;

Z.vzhledem k tomu, že neexistence komplexního, vhodného, soudržného a integrovaného právního rámce EU v oblasti ochrany evropské půdy a půdních zdrojů byla označena za klíčový nedostatek, který přispívá k neustálé degradaci velkého množství půdy v Unii, snižuje účinnost již existujících pobídek a opatření a omezuje schopnost Evropy naplnit svou agendu v oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatu a dostát svým mezinárodním závazkům; vzhledem k tomu, že dřívější pokus o zavedení právního rámce pro ochranu půdy v EU byl neúspěšný a byl stažen v květnu 2014 poté, co jej osm let blokovala menšina členských států v Radě; připomíná evropskou občanskou iniciativu z roku 2016 „People4Soil“ podporovanou 500 evropskými institucemi aorganizacemi, která vyzvala EU, aby činila více na ochranu půdy;

AA.vzhledem k tomu, že stávající odvětvové politiky, například společná zemědělská politika (SZP), nepřispívají spravedlivým dílem k ochraně půdy; vzhledem k tomu, že ačkoli se většina orné půdy nachází v režimu SZP, je v průměru na méně než čtvrtině(32) uplatňována účinná ochrana před erozí půdy;

AB.vzhledem k tomu, že 80% dusíku je vyplýtváno a ztraceno do životního prostředí; vzhledem k tomu, že nadměrné ukládání dusíku ohrožuje kvalitu ovzduší, kvalitu vody, změnu klimatu prostřednictvím emisí oxidu dusného, kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, včetně interakce mezi rostlinami a opylovači a sítí rostlin a opylovačů, avede k úbytku stratosférického ozonu; vzhledem k tomu, že zvýšení efektivity využívání dusíku nejen podporuje cíle v oblasti klimatu, přírody a zdraví, ale mohlo by také celosvětově každoročně ušetřit 100 miliard USD;

AC.vzhledem k tomu, že intenzifikace zemědělství a nadužívání pesticidů způsobují kontaminaci půdy rezidui pesticidů a mají trvalé dopady na zdraví půdy, a to i vdůsledku toho, že některé pesticidy v půdě přetrvávají po dlouhou dobu a jsou velmi toxické pro necílové druhy; vzhledem k tomu, že půdu ohrožuje difúzní znečištění agrochemickými látkami;

AD.vzhledem k tomu, že právní předpisy EU pro ochranu vody jsou poměrně vyčerpávající, ale spíše se zabývají kontrolou znečišťujících látek z půdy z hlediska ochrany vody než širší ochranou životního prostředí, včetně ochrany půdy samotné; vzhledem k tomu, že znečišťující látky vypouštěné do atmosféry a vody mohou mít nepřímý dopad vdůsledku ukládání v terénu, což může nepříznivě ovlivnit kvalitu půdy;

AE.vzhledem k tomu, že vědecké důkazy prokázaly, že půda a její organismy jsou významně vystaveny směsím chemických látek, včetně perzistentních abioakumulativních chemických látek, reziduí pesticidů, uhlovodíků, těžkých kovů arozpouštědel a jejich směsí, což vede k vysokému riziku chronické toxicity, potenciálně mění biologickou rozmanitost, brání obnově a narušuje funkce ekosystému; vzhledem k tomu, že v Evropě byly identifikovány přibližně 3 miliony lokalit spotenciálně znečišťujícími činnostmi, z nichž 340000(33) bude pravděpodobně vyžadovat sanaci; vzhledem k tomu, že chybí komplexní informace o difúzním znečištění půdy;

AF.vzhledem k tomu, že podle agentury EEA přispívají chybějící vhodné právní předpisy EU v oblasti půdy k degradaci půdy v Evropě, a vzhledem k tomu, že pokrok směrem kudržitelnému rozvoji v Evropě a v celosvětovém měřítku není možný, pokud nebudou řádně řešeny půdní zdroje(34);

AG.vzhledem k tomu, že 95% našich potravin je přímo či nepřímo produkováno na naší půdě;

AH.vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících důkazů o stavu půdy v EU je přibližně 60–70% půdy v EU nezdravých kvůli stávajícím způsobům hospodaření, přičemž další dosud nejisté procento půdy je nezdravé v důsledku nedostatečně kvantifikovaných problémů se znečištěním(35);

AI.vzhledem k tomu, že eroze půdy vodou a větrem má podle odhadů dopad na 22% evropské půdy, a vzhledem k tomu, že více než polovina zemědělské půdy v EU má průměrné úrovně eroze vyšší, než jaké lze přirozeně nahradit (což představuje více než jednu tunu ztracené půdy ročně na hektar)(36), což podtrhuje, že je třeba používat techniky hospodaření, které jsou pro půdu udržitelné;

AJ.vzhledem k tomu, že přibližně 25% zavlažované zemědělské půdy v oblasti Středomoří je podle odhadů zasaženo solí, což má dopad na zemědělský potenciál; vzhledem ktomu, že stávající právní předpisy EU se salinizaci v současnosti nevěnují(37);

AK.vzhledem k tomu, že ztráta úrodné půdy v souvislosti s rozvojem měst snižuje potenciál produkce biologických materiálů a paliv na podporu nízkouhlíkového biohospodářství;

AL.vzhledem k tomu, že investice do předcházení degradaci půdy a do obnovy znehodnocené půdy jsou ekonomicky velmi smysluplné, neboť přínosy obecně výrazně přesahují náklady; vzhledem k tomu, že náklady na obnovu jsou podle odhadů desetkrát vyšší než náklady na prevenci(38);

AM.vzhledem k tomu, že půda je v EU převážně v soukromém vlastnictví, což je nutné respektovat, přičemž je zároveň společným statkem, který je potřebný k produkci potravin, a poskytuje základní ekosystémové služby celé společnosti a přírodě; vzhledem k tomu, že je ve veřejném zájmu, aby uživatelé pozemků byli vybízeni kpřijetí preventivních opatření s cílem zabránit degradaci půdy, zachovat ji a udržitelně ji obhospodařovat pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že je proto nutné uvažovat opodpůrných opatřeních a dalších finančních pobídkách pro vlastníky pozemků za účelem ochrany půdy a pozemků;

AN.vzhledem k tomu, že recyklace půdy představuje pouze 13% rozvoje měst v EU, avzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude splněn cíl EU pro rok 2050 ohledně nulového záboru půdy v čistém vyjádření, pokud nebude dále snížena roční míra záběru půdy a/nebo zvýšena recyklace půdy;(39)

AO.vzhledem k tomu, že degradace půdy má přirozeně přeshraniční aspekty, které souvisejí například se změnou klimatu, množstvím a kvalitou vody a znečištěním, což jsou okolnosti, které vyžadují reakci na úrovni EU, konkrétní kroky členských států amnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že postupy vedoucí kdegradaci půdy v jedné zemi mohou vést k tomu, že náklady ponese jiný členský stát; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi vnitrostátními režimy ochrany půdy, např. co se týče kontaminace půdy, mohou hospodářským subjektům ukládat velmi odlišné povinnosti anarušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

AP.vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořila vytěžená zemina více než 520 milionů tun odpadu(40) a je zdaleka největším zdrojem odpadu vytvořeného v EU; vzhledem k tomu, že vytěžená zemina je podle právních předpisů EU v současné době považována za odpad, a proto je likvidována na skládkách; vzhledem k tomu, že většina této zeminy není kontaminována a mohla by být bezpečně znovu využita, pokud by byl stanoven cíl pro využití spolu s komplexním systémem sledovatelnosti;

AQ.vzhledem k tomu, že soudržná a vhodná politika EU v oblasti ochrany půdy je základním předpokladem pro splnění cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody aZelené dohody pro Evropu, a zejména cíle klimatické neutrality, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, cíle nulového znečištění, biohospodářské strategie a dalších významných environmentálních aspolečenských výzev;

AR.vzhledem k tomu, že pravidelně aktualizované, harmonizované a otevřené údaje ainformace o půdě jsou nezbytným předpokladem pro dosažení lepší tvorby politiky založené na údajích a důkazech za účelem ochrany zdrojů půdy na unijní a vnitrostátní úrovni;

AS.vzhledem k tomu, že Evropský výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 5. února 2021 vyzval Komisi, aby „navrhla novou evropskou směrnici o zemědělské půdě s cílem zastavit pokles obsahu organických látek v půdě a její erozi a podpořit její oživení, především v rámci zemědělských postupů“(41);

AT.vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení závisí na zabezpečení půdy a že jakýkoli postup, který ohrožuje zdraví půdy, ohrožuje potravinové zabezpečení; vzhledem ktomu, že zdravější půda produkuje zdravější potraviny;

AU.vzhledem k tomu, že články 4 a 191 SFEU zakotvují základní zásady politiky EU voblasti životního prostředí a stanoví sdílenou pravomoc v této oblasti;

AV.vzhledem k tomu, že lesní půda tvoří polovinu půdy v EU a biologicky rozmanité azdravé lesy mohou významně přispět ke zdraví půdy;

1.zdůrazňuje, že je důležité půdu chránit a podporovat zdravou půdu v Unii s vědomím, že degradace tohoto živého ekosystému, který je součástí biologické rozmanitosti aneobnovitelným zdrojem, i nadále probíhá, a to navzdory omezeným anerovnoměrným opatřením přijímaným v některých členských státech; upozorňuje na náklady spojené s nečinností v oblasti degradace půdy, které v Unii podle odhadů přesahují 50 miliard EUR ročně;

2.upozorňuje na multifunkční úlohu půdy (zabezpečení potravin, propad uhlíku, platforma pro lidskou činnost, produkce biomasy, zázemí pro biologickou rozmanitost, prevence záplav a sucha, zdroj surovin, farmaceutické a genetické zdroje, koloběh vody a živin, jejich ukládání a filtrování, uchovávání geologického a archeologického dědictví apod.) a na výslednou potřebu ji chránit, udržitelně s ní hospodařit a obnovovat ji a zachovávat její schopnost plnit své mnohé úkoly prostřednictvím stabilní spolupráce uvnitř Společenství na evropské a přeshraniční úrovni, jakož i spolupráce se třetími zeměmi;

3.domnívá se, že zdravá půda je základem výživných a bezpečných potravin a nezbytným předpokladem udržitelné produkce potravin;

4.zdůrazňuje, že zdravá půda je klíčová pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, jako je klimatická neutralita, obnova biologické rozmanitosti, cíl nulového znečištění vzájmu životního prostředí bez toxických látek, zdravé a udržitelné potravinové systémy a odolné životní prostředí;

5.domnívá se, že půdě by se měla věnovat zvláštní pozornost při provádění strategie „odzemědělce ke spotřebiteli“, strategie EU v oblasti lesnictví, strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy; vyzývá proto Komisi, aby se v rámci nadcházejícího akčního plánu pro nulové znečištění a při revizi směrnice o průmyslových emisích zabývala všemi zdroji znečištění půdy;

6.vítá zařazení ochrany a obnovy půdy mezi tematické prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí;

7.je si vědom rozmanitosti půdy v Unii a potřeby cílených politických řešení aenvironmentálních přístupů k udržitelnému hospodaření s půdou s cílem zajistit její ochranu, a to prostřednictvím společného úsilí na úrovni Unie a členských států vyvíjeného v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a zohledňujícího konkrétní podmínky na regionální a místní úrovni i na úrovni pozemků, přeshraniční dopady degradace půdy a nutnost vytvořit rovné podmínky pro hospodářské subjekty;

8.upozorňuje na rizika vyplývající z neexistence rovných podmínek mezi členskými státy a z jejich různých režimů ochrany půdy pro fungování vnitřního trhu, která by měla být řešena na úrovni Unie, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že nový rámec by řešil problém chybějící právní jistoty pro společnosti a že má velký potenciál, pokud jde o podnícení spravedlivé hospodářské soutěže v soukromém sektoru, vypracování inovativních řešení a know-how a posílení vývozu technologií mimo Unii;

9.zdůrazňuje, že na půdu, která je společným statkem, se na rozdíl od vzduchu nebo vody nevztahují žádné zvláštní právní předpisy; z toho důvodu vítá záměr Komise navrhnout soudržný a integrovaný rámec EU pro ochranu půdy;

10.vyzývá Komisi, aby při plném dodržení zásady subsidiarity navrhla celounijní společný právní rámec pro ochranu a udržitelné využívání půdy, který se bude zabývat všemi hlavními hrozbami pro půdu a jehož součástí budou mimo jiné tyto prvky:

a) společná definice půdy a jejích funkcí a kritéria pro její dobrý stav a udržitelné využívání;
b) cíle, ukazatele, včetně harmonizovaných ukazatelů, a metodika pro průběžné monitorování a vykazování stavu půdy;
c) měřitelné průběžné a konečné cíle s harmonizovanými soubory údajů aopatřeními zaměřenými na potírání všech zjištěných hrozeb a vhodné harmonogramy, přičemž budou zohledněny osvědčené postupy získané v rámci úsilí „prvního hráče na tahu“ a dodržována vlastnická práva k půdě;
d) vyjasnění pravomocí různých zúčastněných stran;
e) mechanismus pro sdílení osvědčených postupů a odborné přípravy, jakož i vhodná kontrolní opatření;
f) odpovídající finanční zdroje;
g) účinná integrace s příslušnými politickými cíli a nástroji;

11.vyzývá Komisi, aby svůj právní návrh doplnila o hloubkovou studii posouzení dopadů založenou na vědeckých údajích, která bude analyzovat jak náklady na opatření, tak na nečinnost z hlediska okamžitých a dlouhodobých dopadů na životní prostředí, lidské zdraví, vnitřní trh a obecnou udržitelnost;

12.poukazuje na to, že tento společný rámec musí rovněž obsahovat ustanovení týkající se mapování rizikových oblastí a kontaminovaných lokalit, „brownfieldů“ a opuštěných lokalit, jakož i dekontaminace kontaminovaných lokalit; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásadu „znečišťovatel platí“ a aby navrhly mechanismus pro sanaci osiřelých lokalit; je toho názoru, že by sanace těchto lokalit mohla být financována zevropských mechanismů financování;

13.vyzývá Komisi, aby zvážila předložení návrhu otevřeného seznamu činností spřípadným značným potenciálem způsobit kontaminaci půdy, jenž by byl sestaven na základě vyčerpávajících seznamů na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že tento seznam by měl být přístupný veřejnosti a pravidelně aktualizován; dále vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizaci metodik pro posuzování rizik v souvislosti s kontaminovanými lokalitami;

14.je přesvědčen, že je třeba vzít v úvahu dřívější snahy členských států o identifikaci kontaminovaných lokalit; zdůrazňuje, že vnitrostátní soupisy identifikovaných kontaminovaných lokalit by měly být pravidelně aktualizovány a veřejnost by měla mít možnost do nich nahlédnout; dále je přesvědčen, že v členských státech je třeba přijmout ustanovení, která zajistí, aby strany zapojené do transakcí s půdou byly informovány o jejím stavu a mohly učinit informované rozhodnutí;

15.vyzývá Komisi, aby do tohoto společného rámce zahrnula účinná opatření pro prevenci nebo minimalizaci zakrývání půdy a jakéhokoli jiného využití půdy ovlivňujícího její výkon, přičemž v zájmu dosažení oběhového hospodářství upřednostní opětovné využití brownfieldů a opuštěných lokalit před využíváním nezakryté půdy za účelem splnění cíle nulové degradace půdy do roku 2030 a nulového záboru půdy v čistém vyjádření nejpozději do roku 2050, s prozatímním cílem pro rok 2030, a aby do tohoto rámce rovněž zahrnula právo veřejnosti na účinné a inkluzivní zapojení do územního plánování a příslušných konzultací a navrhla opatření stanovující stavební a odvodňovací techniky, které by v případě zakrývání umožnily zachování co největšího počtu funkcí půdy;

16.vyzývá Komisi, aby aktualizovala pokyny pro osvědčené postupy s cílem omezit, zmírnit nebo kompenzovat zakrývání půdy v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu;

17.vyzývá k měření zabraných nebo zakrytých pozemků a odpovídající ztráty ekosystémových služeb a ekologické konektivity; požaduje, aby byly tyto aspekty zohledněny a přiměřeně kompenzovány v souvislosti s posuzováním environmentálních a strategických dopadů projektů a programů;

18.zdůrazňuje, že ochrana půdy a její oběhové a udržitelné využívání a obnova by měly být zahrnuty do všech příslušných odvětvových politik EU a současně uvedeny do vzájemného souladu, aby se zabránilo další degradaci, zajistila stálá vysoká úroveň ochrany a případná asanace a zamezilo překrývání, nesoudržnosti a nesrovnalostem mezi právními předpisy a politikami EU; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby přezkoumala příslušné politiky s cílem zajistit jejich soudržnost s ochranou půdy(42);

19.domnívá se, že by SZP měla poskytovat podmínky pro ochranu produktivity aekosystémových služeb půdy; vybízí členské státy, aby zařadily soudržná opatření na ochranu půdy do svých vnitrostátních strategických plánů SZP a aby zajistily široké využívání agronomických postupů založených na agroekologii; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda vnitrostátní strategické plány SZP zajišťují vysokou úroveň ochrany půdy, a aby podporovala opatření usilující o regeneraci znehodnocené zemědělské půdy; požaduje přijetí opatření na podporu méně intenzivních postupů orby způsobujících minimální narušení půdy, ekologického zemědělství a používání přídavných organických látek v půdě;

20.zdůrazňuje důležitou úlohu půdy pro čištění a filtraci vody, a tudíž i její příspěvek kzajištění pitné vody pro velkou část evropské populace; připomíná, že při nedávné kontrole účelnosti vodohospodářské politiky EU bylo poukázáno na omezené vazby mezi vodohospodářskými právními předpisy EU a opatřeními na ochranu půdy; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kvalitu půdy spolu s kvalitou a množstvím podzemních apovrchových vod, aby bylo dosaženo cílů rámcové směrnice o vodě;

21.zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout tzv. „společnosti s inteligentním hospodařením svodou“ za účelem podpory obnovy a ochrany půdy a prozkoumat úzký vztah mezi zdravím půdy a znečištěním vody; vyzývá Komisi, aby podporovala využívání příslušných digitálních nástrojů ke sledování stavu vody a půdy a účinnosti politických nástrojů;

22.vítá záměr Komise předložit v roce 2021 legislativní návrh plánu EU na obnovy přírody a souhlasí s tím, aby jeho součástí byly cíle pro obnovu půdy; zdůrazňuje, že by tento plán měl být v souladu s revidovanou tematickou strategií pro ochranu půdy;

23.opakuje svou výzvu, aby revize cílů pro využití materiálů stanovených v právních předpisech EU pro stavební a demoliční odpad a jeho jednotlivé materiálové složky zahrnovala začlenění cíle pro využití materiálů z vytěžené zeminy do revize rámcové směrnice o odpadech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systematickou diagnostiku statusu a potenciálu opětovného využití vytěžené zeminy, jakož i systém sledovatelnosti vytěžené zeminy a pravidelné kontroly na místech její likvidace s cílem zabránit nezákonnému ukládání kontaminované zeminy pocházející z průmyslových brownfieldů a zajistit její kompatibilitu s místem, které ji přijímá;

24.zdůrazňuje, že roztříštěnost a ztráta přírodních stanovišť v pobřežních mořských ekosystémech snižuje jejich schopnost chránit pobřežní oblasti a zajišťovat udržitelné živobytí; uznává zásadní úlohu ochrany pobřeží při zmírňování hrozby změny klimatu vEU a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise zahrnula ochranu a obnovu pobřeží do nové strategie EU pro ochranu půdy a do plánu EU na obnovu přírody, a to spolu sekosystémovým přístupem k řízení, jako je integrované řízení pobřežních zón aúzemní plánování námořních prostor; vyzývá Komisi, aby v plánu EU na obnovu přírody upřednostňovala obnovu pobřežních oblastí, které působí jako přírodní ochrana proti moři a na něž měla negativní dopad urbanizace pobřeží v regionech ohrožených erozí pobřeží nebo záplavami;

25.zdůrazňuje, že biologická rozmanitost půdy je samotným základem klíčových ekologických procesů, a se znepokojením bere na vědomí větší degradaci půdy, zakrývání půdy a úbytek biologické rozmanitosti na evropských zemědělských plochách; vyzývá proto Komisi, aby na základě vědeckých údajů a posouzení hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů vytvořila společný rámec pro ochranu a zachování půdy a obnovu její kvality a vypracovala konkrétní řešení pro problémy kritických míst v Evropě, a to za dvojím účelem, tj. za účelem obnovy biologické rozmanitosti a přírodou inspirovaného zmírňování dopadů změny klimatu apřizpůsobování se této změně; domnívá se, že v celé EU musí být zavedeno azachováno monitorování půdních organismů a vývojových tendencí jejich rozsahu aobjemu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly další výzkum, a to i vrůzných hloubkách a horizontech, jakož i monitorování a příznivé zemědělské alesnické postupy, které by posílily organickou půdní hmotu ve větších hloubkách; vtéto souvislosti vítá cíle stanovené ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ astrategii voblasti biologické rozmanitosti na období do roku 2030; vyzývá k vytvoření jasných trajektorií, pokud jde o plánované přezkumy obou strategií v polovině období, přičemž je třeba respektovat různé výchozí pozice členských států;

26.považuje za nanejvýš důležité, aby byl zajištěn zdravý půdní mikrobiom;

27.zdůrazňuje, že v lesích v EU se ukládá přibližně 2,5krát více uhlíku vpůdě než vbiomase stromů(43);

28.zdůrazňuje, že holoseč při obhospodařování lesů ničí síť symbioticky propojených stromů s houbami a že k následné obnově této sítě po holoseči téměř nedochází; zdůrazňuje, že v boreálních lesích představuje tato síť jediný nejdůležitější mechanismus akumulace organické hmoty v půdě, a hraje proto zásadní roli vglobálním uhlíkovém cyklu(44); opakuje, že holoseč se nepodobá přírodním škodlivým činitelům v podobě lesního požáru, neboť na rozdíl od holoseče se na místě zasaženém lesním požárem nachází značné množství mrtvé dřevní hmoty a půda připravená na osídlení různými druhy;

29.vyzývá k přísnému prosazování norem správné chovatelské praxe v chovu hospodářských zvířat s cílem výrazně omezit používání veterinárních léčivých přípravků a jejich šíření na polích prostřednictvím statkových hnojiv a rovněž vyzývá kpřísnému prosazování směrnice o dusičnanech;

30.vítá závazek Komise v souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství revidovat směrnici Rady 86/278/EHS o odpadních vodách; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby přezkum přispěl k ochraně půdy tím, že povede ke zvyšování organické hmoty v půdě, k recyklaci živin a snižování eroze a zároveň ochrání půdu a podzemní vody před znečištěním;

31.vyzývá Komisi, aby podpořila shromažďování údajů o zhutňování a prosazovala udržitelná zemědělská opatření zaměřená na omezení používání těžkých strojů;

32.vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními IPCC a požadavky vyplývajícími z cílů udržitelného rozvoje pověřila Evropské datové půdní centrum monitorováním reziduí pesticidů, posuzováním množství uhlíku uloženého v evropské půdě a stanovením cílů pro obnovu půdy a zlepšení její kvality, mimo jiné prostřednictvím zvýšení organické hmoty v půdě;

33.je přesvědčen, že udržitelné hospodaření s půdou je z dlouhodobého hlediska klíčovou složkou zemědělské a potravinové politiky; uznává však význam právních předpisů, které přispívají k obnově, ochraně a přísné ochraně nedotčených půd, přičemž se zaměřují mimo jiné na změny ve využívání půdy v mokřadech, rašeliništích, trvalých travních porostech a na pastvinách;

34.vyzývá k tomu, aby nová strategie EU v oblasti půdy určila a podporovala osvědčené ainovativní zemědělské postupy, které mohou předcházet nebezpečí zasolování půdy asnižovat jej nebo mít pod kontrolou jeho negativní dopady;

35.vybízí Komisi a členské státy, aby účinně přispívaly ke snížení nadměrného používání umělých hnojiv, zejména dusíku tím, že sníží prahové hodnoty stanovené ve směrnici odusičnanech; vyzývá Komisi, aby navázala na rezoluci Programu OSN pro životní prostředí, která se týká udržitelného nakládání s dusíkem, a na cíl prohlášení z Colomba snížit do roku 2030 množství dusíku uvolňovaného ze všech zdrojů na polovinu; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím všech příslušných právních předpisů zajistily udržitelné hospodaření s živinami, mimo jiné zlepšením účinnosti využívání dusíku a extenzifikace chovu hospodářských zvířat ve vymezených oblastech, smíšeným zemědělstvím integrujícím hospodářská zvířata a systémy pěstování plodin, účinným využíváním živočišných hnojiv a častějším používáním a střídáním plodin, které vážou dusík, například luštěnin; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost emisím oxidu dusného v globálním množství skleníkových plynů, vyvinula integrovanější snahy o řešení nadměrného množství dusíku jakožto klimatického, přírodního a zdravotního problému a vypracovala také pobídky motivující k lepšímu hospodaření sdusíkem v zemědělských podnicích;

36.vyzývá k přezkumu směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí s cílem posílit její ustanovení týkající se kontaminovaných lokalit;

37.vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi novou strategií pro půdu a připravovanou strategií EU v oblasti lesnictví tím, že do strategie pro lesnictví začlení požadavky na udržitelné hospodaření s půdou, jako jsou agrolesnické postupy;

38.vyzývá Komisi, aby bez prodlení přezkoumala tematickou strategii týkající se půdy apřijala akční plán nazvaný „Na cestě k nulovému znečištění ovzduší, vody a půdy – budování zdravější planety pro zdravější lidi“; vítá v tomto ohledu záměr Komise zajistit podnikům a občanům větší právní jistotu stanovením jasných cílů, měřitelných cílů a akčního plánu;

39.zdůrazňuje, že agrolesnické postupy mohou aktivně přispívat ke zlepšování životního prostředí a přinášet synergie, neboť mohou podpořit např. boj proti erozi, zlepšování biologické rozmanitosti, skladování uhlíku a regulaci vody;

40.vyzývá Komisi, aby se v souladu s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ zabývala problémem rozptýlené kontaminace způsobené zemědělskou činností; vítá v tomto ohledu oznámení Komise, že bude provedena revize směrnice o udržitelném používání pesticidů; připomíná, že již existuje celá řada alternativ k umělým hnojivům, například integrovaná ochrana rostlin (IOR), a že tyto alternativy by se měly více využívat; očekává, že Komise a členské státy se budou neprodleně zabývat veškerými jeho výzvami, které formuloval ve svém usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů;

41.vyjadřuje politování nad tím, že proces EU pro povolování chemických látek, včetně posuzování rizik pro životní prostředí a ekotoxikologických studií, řádně nezohledňuje jejich dopad na půdu; vyzývá proto Komisi, aby v nové strategii EU pro půdu v souladu se strategií udržitelnosti v oblasti chemických látek přijala regulační opatření za účelem prevence a zmírnění znečištění půdy chemickými látkami, zejména perzistentními abioakumulativními chemickými látkami (včetně plastů a mikroplastů) a zajištění ekologicky relevantních zkušebních podmínek, které odpovídají podmínkám v terénu;

42.vyzývá Komisi, aby podpořila výzkum s cílem překlenout mezery ve znalostech, které se týkají potenciálu biologické rozmanitosti půdy pro řešení problému znečištění půdy adopadů znečištění půdy na její biologickou rozmanitost, a aby bez prodlení zaplnila mezery v legislativě týkající se toxicity biocidních a veterinárních přípravků pro půdu ajejí organismy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost příslušných agentur s cílem zajistit rozvoj a prosazování alternativ k nejtoxičtějším biocidům voblasti veterinárního hubení škůdců; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou agenturou pro chemické látky a se zřetelem k zásadě předběžné opatrnosti stanovila evropské limity pro znečištění půdy per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninou (PFAS);

43.vyjadřuje politování nad tím, že kontrola účelnosti vodohospodářských právních předpisů EU se nezabývá možnostmi širšího integrovaného environmentálního řízení vpovodích, tj. propojením plánů povodí s širšími plány ochrany půdy; je toho názoru, že taková integrovaná analýza a integrované rozhodování by byly prospěšné pro různé cíle politiky EU a mohly by být výhodné na úrovni místní správy;

44.vyzývá členské státy, aby více propojovaly plánování v oblasti vody a půdy sposuzováním tlaků a rizik (včetně plánů povodí) a s integrovaným přístupem kopatřením, která zajišťují ochranu obou těchto environmentálních médií;

45.souhlasí s Evropskou agenturou pro životní prostředí v tom, že je nutné v celé Evropě harmonizovaným a reprezentativním způsobem monitorovat půdu, aby bylo možné včas varovat na překročení kritických prahových hodnot a řídit udržitelné hospodaření spůdou(45); vyzývá členské státy a Komisi, aby na úrovni EU zlepšily a urychlily shromažďování a propojování údajů o statusu půdy, trendech jejího vývoj a faktorech, které ji ohrožují; v této souvislosti vítá zřízení střediska EU pro sledování půdy, které využívá poznatků z projektu LUCAS pro půdu; vyzývá Komisi, aby zajistila dlouhodobou použitelnost obou nástrojů a dostatečné zdroje pro optimální a pravidelné monitorování biologických atributů a fyzikálně-chemických vlastností půdy, včetně přítomnosti agrochemických látek a jiných kontaminujících látek, jako jsou kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy; domnívá se, že to má zásadní význam pro zaplnění mezery v údajích a ukazatelích a pro podporu Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět procesům, které vedou v EU k degradaci půdy adezertifikaci; vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku a příslušné ukazatele pro posuzování a shromažďování údajů o rozsahu dezertifikace a degradace půdy v EU;

46.konstatuje, že 13 členských států se podle Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci (UNCCD) označilo za postižené smluvní strany; vyzývá Komisi, aby do politik EU začlenila cíle udržitelného rozvoje týkající se půdy;

47.bere na vědomí výzvy v oblasti řízení, koordinace a komunikace a výzvy finanční, technické a právní povahy, které brání prohlubování soudržnosti a interoperability celounijního a vnitrostátního sledování půdy a shromažďování informací; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito výzvami zabývaly společně a aby urychlily spolupráci, a to i v rámci odborné skupiny EU pro ochranu půdy, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany půdy a zabránit zdvojování činností a zbytečné byrokracii a nákladům vznikajícím členským státům a malým a středním podnikům;

48.vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily a urychlily snahy o maximální využití hodnoty vody zejména s cílem opětovně a zcela využít živiny a hodnotné složky nacházející se v odpadních vodách, a zlepšit tak oběhovost v zemědělství a zabránit nadměrnému vypouštění živin do životního prostředí;

49.vyzývá Komisi, aby umožnila pořádání každoroční konference se zapojením členských států a příslušných zúčastněných stran, jejímž prostřednictvím by mohly hrát zásadní roli díky rozhovorům založeným na konkrétních problémech;

50.uvědomuje si důležitou úlohu zdravé půdy jakožto největšího úložiště uhlíku na Zemi, neboť půda zachycuje a ukládá uhlík, zejména v kombinaci s vedlejšími přínosy mokřadů a řešeními inspirovanými přírodou, která musí usnadnit plnění klimatických cílů do roku 2030, jakož i cíle Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti půdy by měla zajistit, aby byl přínos půdy ke zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně v souladu se zbývající strukturou politiky EU v oblasti klimatu; vyzývá proto členské státy, aby kromě opatření zaměřených na prosazování udržitelného využívání půdy v zemědělské politice a snižování emisí způsobených zemědělstvím posílily ve svých vnitrostátních energetických a klimatických plánech, zejména pak v opatřeních, která se týkají zemědělství a využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), také obnovu a udržitelné využívání půdy jakožto nástroje klimatické politiky, a aby zachovávaly, obnovovaly a podporovaly úložiště uhlíku (zejména v oblastech s půdou bohatou na uhlík, jako jsou území s travními porosty a rašeliniště); domnívá se, že je třeba podporovat opatření na zvýšení ukládání uhlíku v půdě; vítá zejména oznámení Komise o iniciativě na podporu zemědělských postupů zlepšujících pohlcování uhlíku (tzv. carbon farming) a vybízí Komisi, aby v této oblasti prozkoumala různé možnosti;

51.domnívá se, že je třeba zabránit neudržitelným postupům, které vedou ke ztrátám organického uhlíku v půdě a ke změně klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že odhady týkající se obsahu uhlíku jsou omezeny na svrchní půdní horizonty, a vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily relevantní údaje o obsahu uhlíku v nižších vrstvách půdy, které by vedly k lepšímu pochopení celkového potenciálu půdy pro uchovávání azvýšení obsahu uhlíku;

52.vyzývá Komisi, aby v nadcházející revizi nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví stanovila cílové datum, do něhož se veškerá zemědělská půda stane čistým pohlcovačem uhlíku v souladu s cíli EU v oblasti klimatické neutrality stanovenými do roku 2050;

53.zdůrazňuje, že zemědělské postupy zlepšující pohlcování uhlíku (carbon farming) mohou být přínosné v řadě oblastí: mohou zmírňovat dopady změny klimatu, zlepšovat produkční kapacitu a odolnost půdy, zvyšovat biologickou rozmanitost a snižovat odtok živin; vyzývá k posílení budování kapacit, vytváření sítí a předávání znalostí s cílem urychlit pohlcování uhlíku a zvýšit množství uhlíku uloženého v půdě, a nabídnout tak řešení pro problémy týkající se klimatu;

54.zdůrazňuje, že neudržitelný způsob využívání půdy uvolňuje uhlík z půdy do atmosféry poté, co byl staletí či tisíciletí součástí půdního ekosystému;

55.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že výzkum se bude adekvátně zabývat multifunkční úlohou půdy, aby posílily inovace ve výzkumu a financování týkající se půdy a upravily příslušné stávající programy financování způsobem, který usnadní provádění těchto výzkumných projektů s cílem umožnit zohlednění zvláštních vlastností půdy v souvisejícím výzkumu; vítá v této souvislosti zahájení vědecké mise programu Horizont Evropa zaměřené na zdraví půdy a potraviny; vyzývá k posílení úlohy střediska EU pro sledování půdy a Evropského datového půdního centra a k přidělení odpovídajících finančních prostředků na plnění jejich úkolů a cílů nové strategie voblasti půdy; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby nabývaly odborných taxonomických vědomostí o biologické rozmanitosti půdy a znalostí způsobu, jakým půdní podmínky působí na interakci ekosystémů; zdůrazňuje vzájemné propojení půdy a vody a vyzývá k cílené podpoře výzkumu pozitivní role, kterou zdravé půdy hrají při dalším snižování difúzního znečištění vody;

56.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečnou finanční podporu a pobídky na podporu ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou, jejího zachování a obnovy, inovací a výzkumu prostřednictvím společné zemědělské politiky, politiky soudržnosti, programu Horizont Evropa a dalších dostupných finančních nástrojů; vybízí Komisi a členské státy, aby určily oblasti, které trpí erozí a nízkým obsahem organického uhlíku, a oblasti, v nichž dochází ke zhutňování, které by mohly těžit z cíleného financování;

57.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající úroveň lidských zdrojů afinanční udržitelnost agentur zapojených do činností týkajících se tematické strategie pro půdu; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou úspěšného provádění politik Unie je dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků; vyzývá proto Komisi, aby zajistila odpovídající počet zaměstnanců, zejména pro Generální ředitelství pro životní prostředí;

58.vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé Unii zavedly opatření umožňující harmonizované a integrované shromažďování údajů, komplexní monitorovací systém avýměnu informací a osvědčených postupů týkajících se ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou a její obnovy a aby zároveň maximalizovaly součinnost stávajících monitorovacích systémů s nástroji SZP;

59.domnívá se, že tato opatření by měla být základními podmínkami pro způsobilost kfinancování z prostředků Unie nebo členských států;

60.domnívá se, že členské státy by měly vypracovávat a zveřejňovat zprávy o stavu půdy vpravidelných, maximálně pětiletých intervalech; domnívá se, že veškeré shromážděné údaje o půdě by měly být veřejně přístupné na internetu;

61.podporuje iniciativy zaměřené na zlepšení informovanosti veřejnosti a pochopení pozitivního vlivu ochrany půdy a jejích funkcí, včetně těch, které souvisí s udržitelným hospodařením s půdou a s její ochranou a obnovou, veřejným zdravím a udržitelností životního prostředí; zdůrazňuje, že informovanost veřejnosti a pochopení funkcí půdy jsou klíčem k úspěchu nové strategie v oblasti půdy a k zajištění účasti občanů, především vlastníků půdy, zemědělců a lesníků, jakožto primárních aktérů hospodaření s půdou; vyzývá k větší spolupráci s širokou veřejností v otázkách zdraví půdy avkrizových ekologických situacích a rovněž vyzývá k podpoře komunitních iniciativ voblasti ochrany a udržitelného využívání půdy; podporuje Světový den půdy analéhavě vyzývá k dalším krokům ke zvýšení povědomí o této problematice;

62.zdůrazňuje, že rizika pro životní prostředí, na něž se vztahují připravované závazné právní předpisy týkající se lidských práv a náležité péče v otázkách životního prostředí, by měla zahrnovat degradaci půdy se zřetelem k cílům a záměrů nové strategie EU voblasti půdy;

63.vyzývá Komisi, aby z pozice globálního lídra na poli ochrany životního prostředí zahrnula do nové strategie EU pro půdu ochranu a udržitelné využívání půdy ve všech příslušných aspektech její vnější politiky, a aby tento aspekt zejména důkladně zohledňovala při uzavírání relevantních mezinárodních smluv a při revizi těch stávajících;

64.vyzývá Komisi, aby ochranu půdy začlenila do obchodních dohod, konkrétně do jejich kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje, aby přijala opatření k řešení degradace půdy dovážené z těchto zemí, včetně degradace způsobené biopalivy svysoce nepříznivými dopady na životní prostředí, a aby upustila od vývozu degradace půdy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dovoz výrobků ze třetích zemí do EU splňuje stejné normy pro ekologické a udržitelné využívání půdy;

65.chápe význam spolupráce na všech úrovních za účelem účinného řešení všech rizik ohrožujících půdu; vyzývá proto členské státy, aby šly příkladem a zvážily možnost navrhnout v rámci OSN přijetí úmluvy o půdě;

66.vyjadřuje podporu misi programu Horizont s názvem „Péče o půdu je péčí o život“, kterou navrhl výbor mise pro zdravou půdu a potraviny a jejímž cílem je zajistit, aby do roku 2030 bylo 75% půdy zdravé pro potřeby zdravých potravin, lidí, přírody aklimatu;

67.doporučuje rozvoj nových zelených lesnických a agrolesnických území, zejména vměstských regionech, s cílem vyvážit negativní dopady stávajícího rozšířeného zakrývání půdy v evropských městech;

68.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám aparlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(2) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.
(3) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(4) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(6) Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6.
(7) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.
(8) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(9) Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.
(10) Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.
(11) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1.
(12) Úř. věst. L 347, 20.12.2013.
(13) Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 395.
(14) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 138.
(15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(16) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
(17) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 48.
(18) Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.
(19) Přijaté texty, P9_TA(2021)0040.
(20) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
(21) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 138.
(22) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 37.
(23) Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 49.
(24) Schwartz, J.D. 2014. Soil as Carbon Storehouse: New Weapon in Climate Fight?, Yale Environment 360.
(25) Evropská agentura pro životní prostředí, Soil Organic Carbon, 20. února 2017 https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/soil-organic-carbon-1/assessment
(26) Institute for European Environmental Policy, Climate and Soil Policy Brief: Better Integrating Soil Into EU Climate Policy, October 2020 https://ieep.eu/uploads/articles/attachments/437a17b8-f8a4-478d-ab7f-4a74e2e60ced/IEEP%20(2020)%20Climate%20and%20soil%20policy%20brief%20-%20Better%20integrating%20soil%20into%20EU%20climate%20policy.pdf?v=63771126961
(27) https://ec.europa.eu/jrc/en/news/soil-erosion-costs-european-farmers-125-billion-year#:~:text=Soil%20erosion%20costs%20European%20countries,consequences%20do%20not%20stop%20ther
(28) Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení sedmého akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).
(29) Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.
(30) Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení sedmého akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).
(31) Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.
(32) Eurostat, 2014b. European Agricultural Census 2010. [On-line] URL: http://epp. eurostat.ec.europa.eu/statistics explained/index.php/Agricultural census 2010 (navštíveno v únoru 2014) – vEvropě je v průměru na 19% orné půdy vysazena zimní krycí plodina, u 21,5% je použita omezená orba au4% bezorebné obdělávání půdy.
(33) Evropská agentura pro životní prostředí, Progress in management of contaminated sites (Pokrok ve správě kontaminovaných lokalit).
(34) Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.
(35) Veerman, C. a další (2020), Caring for Soil is Caring for Life. In Interim Report for the Mission Board for Soil, Health and Food (Péče o půdu je péčí o život. Průběžná zpráva pro výbor mise pro zdravou půdu a potraviny); Evropská komise: Brusel, Belgie; s. 52.
(36) Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).
(37) Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).
(38) Mezivládní vědecko-politická platforma probiologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), The IPBES assessment report on land degradation and restoration (Hodnotící zpráva IPBES o degradaci a obnově půdy), 2018.
(39) Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.
(40) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ENV_WASGEN/bookmark/table?lang=en&bookmarkId=bbf937c1-ce8b-4b11-91b7-3bc5ef0ea042
(41) CDR 3137/2020.
(42) Eurostat, 2014b. European Agricultural Census 2010. [On-line] URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics explained/index.php/Agricultural census 2010 (navštíveno v únoru 2014) – v Evropě je v průměru na 19% orné půdy vysazena zimní krycí plodina, u 21,5% je použita omezená orba a u 4% bezorebné obdělávání půdy.
(43) Bruno De Vos a kol., Benchmark values for forest soil carbon stocks in Europe: Results from a large scale forest soil survey (Referenční hodnoty pro zásoby uhlíku v lesní půdě v Evropě: výsledky rozsáhlého průzkumu lesní půdy), Geoderma, svazky 251–252, srpen 2015, s. 33-46.
(44) K. E. Clemmensen a kol., Roots and Associated Fungi Drive Long-Term Carbon Sequestration in Boreal Forest (Kořeny a související houby podněcují dlouhodobé ukládání uhlíku v boreálním lese), Science 339, 1615, 2013.
(45) Evropská agentura pro životní prostředí, Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020, 2019.

Poslední aktualizace: 21. srpna 2023Právní upozornění-Ochrana soukromí