Ϸվ

Tři sousední země Východního partnerství na jižním Kavkazu

Politika Východního partnerství EU, jež započala vroce2009, se týká šesti postsovětských států: éԾ, Áážáu, Gruzie, Běloruska, Moldavska aUkrajiny. Východní partnerství má podporovat úsilí opolitické, společenské ahospodářské reformy vtěchto zemích vzájmu posílení demokratizace ařádné správy, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí ahospodářského aspolečenského rozvoje. Všechny zúčastněné země (svýjimkou Běloruska, jehož členství bylo pozastaveno) vysílají delegace do Parlamentního shromáždění Euronest.

Vedle činnosti výborů, které mají vkompetenci zahraniční záležitosti amezinárodní obchod, má Evropský parlament stálou delegaci pro vztahy sjižním Kavkazem (DSCA), která dohlíží na vztahy EU se třemi zeměmi jižního Kavkazu vrámci Parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie, Parlamentního výboru pro partnerství EU-éԾ aVýboru pro parlamentní spolupráci EU-Áážá asleduje činnost zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz akrizi vGruzii.

Gruzie

červenci2016 vstoupila vplatnost , jejíž součástí je prohloubená akomplexní zónavolného obchodu. Gruzie vyvíjí značné úsilí osladění svých právních předpisů snormami EU, což vedlo mj. ke zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty vschengenském prostoru od března 2017. EU je s20,5% podílem na celkovém obchodu Gruzie () jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. EU je také největším poskytovatelem finanční pomoci Gruzii. Na období 2021–2024 bylo Gruzii přiděleno 340milionů EUR. Mezi prioritní oblasti patří hospodářství, instituce, právní stát, bezpečnost, životní prostředí aodolnost vůči změně klimatu, digitální transformace, rovnost žen amužů ainkluzivní společnost. Poslední zasedání Rady přidružení EU-Gruzie, která dohlíží na provádění dohody opřidružení, se konalo 20.února2024 vBruselu.

Politická ahospodářská transformace Gruzie, která započala vroce1989, byla poznamenána občanskou válkou, územními konflikty aprudkým hospodářským propadem. Zatímco oblasti Cchinvali / Jižní Osetie aAbcházie jsou stále okupovány Ruskem, upírají Gruzínci své naděje ke sblížení sEU aNATO. návaznosti na žádost Ukrajiny opřistoupení kEvropské unii podala Gruzie (spolu sMoldavskou republikou) dne 3.řԲ2022 svou vlastní žádost oudělení statusu kandidátské země. Evropská rada se rozhodla udělit status kandidátské země Gruzii 14.prosince2023, ato za předpokladu, že budou učiněny příslušné kroky stanovené v. řԳ2024 schválila vláda akční plán pro integraci Gruzie do EU na rok2024.

EU opakovaně zdůrazňuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti aúzemní celistvosti Gruzie vrámci jejích mezinárodně uznaných hranic, což vyzdvihl iEvropský parlament ve svém ookupovaných gruzínských územích 10let po ruské invazi ave svém nejnovějším ܲԱí ze dne 28.února2024 oprovádění společné zahraniční abezpečnostní politiky.

EU podporuje úsilí ourovnání konfliktu prostřednictvím zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz akrizi vGruzii, pozorovatelské mise Evropské unie anástroje EU přispívajícího ke stabilitě amíru, čímž doplňuje ženevská mezinárodní jednání. Strategický dialog mezi EU aGruzií ootázkách bezpečnosti je známkou důvěry ve vztazích mezi oběma stranami. Gruzie rovněž významně přispěla kněkolika operacím vrámci společné bezpečnostní aobranné politiky EU, ato nazákladě rámcové dohody oúčasti Gruzie, která vstoupila vplatnost vroce2014. Na druhou stranu se Gruzie nepřipojila ksankcím, které byly uvaleny na Rusko aBělorusko pod vedením EU. květnu2023 vyvolalo pochybnosti ohledně závazku Gruzie dosáhnout souladu sEU rozhodnutí gruzínské vlády obnovit lety do Ruska.

Gruzínské politické amediální prostředí je inadále ostře polarizované. Řada událostí, knimž došlo vposledních několika letech, poukázala na úpadek demokracie aoslabování občanských svobod. Patří mezi ně zjištěné nedostatky anekalé praktiky během parlamentních voleb vroce2020 aobecních voleb vroce2021, jakož iněkolik verbálních nebo fyzických útoků na novináře apracovníky sdělovacích prostředků. Gruzínská vládnoucí strana vposlední době znovu předložila návrh zákona, který by zpřísnil restrikce vůči občanské společnosti, ato navzdory tomu, že lidskoprávní subjekty amezinárodní partneři včetně EU aUSA nad touto legislativní inciativou vyjádřili znepokojení. Pokud by byl tento návrh přijat, musely by organizace občanské společnosti, které dostávají více než 20% svých finančních prostředků zvnějších zdrojů, podávat dzáší, že „sledují zájmy zahraniční moci“. gruzínském hlavním městě Tbilisi se uskutečnily masové demonstrace, na nichž lidé požadovali, aby byl návrh zákona stažen, neboť podle jejich názoru usiluje odiskreditaci nezávislých organizací asdělovacích prostředků financovaných ze zahraničí aje krokem, který zemi odklání od Evropy apřiklání kRusku. Proces reforem často brzdí trvalé napětí mezi vládnoucí většinou aopozicí anedostatečná transparentnost ainkluzivnost. říjnu2024 se vGruzii mají konat parlamentní volby, které budou velkou zkouškou gruzínské demokracie. EU je znepokojena řadou opatření vládnoucí většiny, včetně ignorování doporučení Benátské komise týkajících se volebního práva, opakovaných pokusů opřijetí zákona o„zahraničních agentech“ azdánlivého prohlubování vztahů sRuskem avzdalování se Západu. Gruzínská společnost podle průzkumů veřejného mínění zároveň široce podporuje přistoupení Gruzie kEU, ato ina úkor omezování obchodních vztahů sRuskem. Nadcházející volby jsou proto považovány za klíčový okamžik pro budoucnost Gruzie.

A. Postoj Evropského parlamentu ameziparlamentní spolupráce

Evropský parlament byl vždy silným zastáncem evropských ambicí gruzínského lidu. Upozorňoval, že je důležité provést příslušné kroky stanovené vdoporučení Komise ze dne 8.listopadu 2023, včetně opatření týkajících se boje proti dezinformacím, prosazování společné zahraniční abezpečnostní politiky, zlepšení parlamentního dohledu aodstranění politické polarizace, deoligarchizace aboje proti korupci. Kromě toho Evropský parlament dne 9.června2022 přijal oporušování svobody sdělovacích prostředků abezpečnosti novinářů vGruzii. tomto dokumentu poslanci kritizovali zejména to, že strana Gruzínský sen ajejí zakladatel, oligarcha Bidzina Ivanišvili, postupně získávají kontrolu nad státními strukturami, apoukázali rovněž na výrazné zhoršení mediálního prostředí vzemi.

Vzájemné meziparlamentní vztahy jsou rozvíjeny vrámci Parlamentního výboru pro partnerství, který se naposledy sešel 8.března2023. Účastníci zasedání při této příležitosti ocenili pokrok vtechnických oblastech, ale poslanci Evropského parlamentu vyjádřili politování nad negativními trendy voblasti právního státu, nezávislosti aefektivity soudnictví, pracovního práva azásad nediskriminace. Vyzvali své gruzínské protějšky, aby spolupracovali se zúčastněnými stranami zřad občanské společnosti na řešení 12klíčových priorit stanovených Evropskou komisí. Rovněž vzali na vědomí další zhoršování situace voblasti lidských práv vokupovaných regionech.

Dne 14.prosince2022 přijal Evropský parlament na základě zprávy vypracované stálým zpravodajem Svenem Mikserem (S&D, Estonsko) ܲԱí . Poslanci vzali na vědomí reformy, které vGruzii nadále probíhají, vyzvali však ksystematičtějšímu zapojení subjektů občanské společnosti do rozhodování avyjádřili politování nad zhoršujícími se trendy voblasti právního státu, zejména případy zpolitizované justice.

Evropský parlament rovněž přijal dvě zásadní ܲԱí: O (9.června2022) aosituaci bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho (15.úԴǰ2023).

Pokud jde očinnosti Parlamentu na podporu demokracie, je Gruzie od roku2017 prioritní zemí. Gruzie se však opakovaně odmítá zapojit do programu spolupráce voblasti využívání mechanismu parlamentního dohledu nebo do dialogu Jeana Monneta scílem řešit otázku chronické politické polarizace, což donutilo Parlament omezit své ambice, dokud parlamentní většina nezaujme konstruktivnější přístup.

B. Volební pozorovatelské mise

Do Gruzie zamířilo několik misí Úřadu OBSE pro demokratické instituce alidská práva (ODIHR), které vtéto zemi od roku1995 monitorují parlamentní, prezidentské amístní volby. Jak je pro OBSE obvyklé, byli součástí misí OBSE/ODIHR také pozorovatelé Evropského parlamentu. Poslední volební pozorovatelská mise se uskutečnila vroce2021 během místních voleb. Mezinárodní pozorovatelé zjistili, že místní volby byly obecně dobře zorganizovány, ale konaly se vkontextu vleklé politické krize avyznačovaly se vyhrocenou polarizací. Byly rovněž poznamenány četnými stížnostmi na zastrašování, kupování hlasů, tlaku na kandidáty avoliče anerovné podmínky.

éԾ

Vztahy éԾ sEU jsou založeny na , která byla podepsána vlistopadu2017 aplně vstoupila vplatnost dne 1.března2021. Tato dohoda, která nahradila předchozí dohodu opartnerství aspolupráci zroku1999, prohlubuje dvoustranné vztahy vřadě oblastí azároveň zajišťuje slučitelnost sčlenstvím éԾ vEuroasijské hospodářské unii (EAHU). Výměna sEU-27 představuje přibližně celkového obchodu éԾ (2022) aEU je po Rusku druhým největším obchodním partnerem této země. Sohledem na dynamický rozvoj vztahů mezi EU aArménií aspolečný zájem na prohloubení vztahů založených na společných hodnotách se obě strany vúnoru2024 dohodly, že zahájí přípravy nového programu partnerství EU-éԾ pro ambicióznější spolupráci ve všech oblastech.

Politická situace vArménii se radikálně změnila vkvětnu2018, kdy se po pokojných protestech dostal kmoci vůdce opozice Nikol Pašinjan (tzv.sametová revoluce) anová vláda zahájila ambiciózní reformní program, mimo jiné voblasti právního státu, transparentnosti aboje proti korupci. Předčasné parlamentní volby včervnu2021 tento kurz znovu potvrdily, přičemž vládnoucí Strana společenské smlouvy získala 54% hlasů, ato navzdory domácímu politickému odporu avelkým humanitárním problémům po porážce ve druhé válce oNáhorní Karabach vroce2020.

Šestitýdenní válka rozpoutaná Áážáem byla vtomto vleklém konfliktu největší erupcí násilí od příměří zroku1994. Skončila příměřím zprostředkovaným Ruskem 9.listopadu 2020. éԾ vprůběhu konfliktu ztratila kontrolu nad částí Náhorního Karabachu – dříve autonomního útvaru vrámci Áážáské SSR setnicky arménským obyvatelstvem aod rozpadu Sovětského svazu de facto neuznaným státem – apřilehlými ázerbájdžánskými územími, které éԾ okupovala 26let. Napětí dosáhlo nového vrcholu poté, co Áážá vzáří2022 zaútočil na cíle na území Arménské republiky (tj.nikoli Náhorního Karabachu). Po devítiměsíční blokádě Náhorního Karabachu, která vedla kzávažné humanitární krizi, zahájil Áážá 19.áří2023 vojenskou ofenzivu proti regionu, která si vyžádala stovky mrtvých avedla kporážce faktického státu ajeho konečnému rozpadu. Během několika dní uprchla zKarabachu do éԾ celá místní populace Arménů, tedy více než 100000lidí.

EU postupně zvyšuje svou angažovanost vArménii azintenzivňuje pomoc, kterou této zemi poskytuje, zejména při řešení četných problémů souvisejících skonfliktem, včetně situace suprchlíky. Evropská unie poskytuje podporu Arménii především prostřednictvím evropského nástroje Globální Evropa, vjehož rámci bylo na období 2021–2024 přidělenozhruba 180milionůEUR. Ta se zaměřuje zejména na budování obrany ana pokračující podporu reforem vzemi scílem posílit demokracii aprávní stát. Část těchto finančních prostředků přispívá khospodářskému ainvestičnímu plánu EU pro Arménii, který zahrnuje balíček grantů, půjček azáruk spotenciálem mobilizovat veřejné asoukromé investice ve výši přibližně 2,6miliardyEUR. EU znovu potvrdila svou neochvějnou podporu svrchovanosti, demokracii, územní celistvosti asocioekonomické odolnosti éԾ azavázala se předložit plán odolnosti arůstu pro Arménii na období 2024–2027 vhodnotě 270milionůEUR.

Prostřednictvím předsedy Evropské rady se EU aktivně podílí na úsilí odosažení diplomatického řešení arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, přičemž zdůrazňuje, že toto řešení musí být založeno na zásadách vzájemného uznání územní celistvosti anedotknutelnosti mezinárodně uznaných hranic podle deklarace zAlmaty zroku1991. Zdůrazňuje rovněž, že Áážá musí zajistit ochranu práv abezpečnosti Arménů zKarabachu, aby se mohli bezpečně navrátit do své vlasti, budou-li si to přát. Podél hranic sÁážáem jsou od února2023 na pozvání éԾ rozmístěni civilní pozorovatelé EU jako součást , což se ukázalo být klíčové pro zajištění bezpečnosti vtomto regionu.

A. Postoj Evropského parlamentu ameziparlamentní spolupráce

Evropský parlament je pevným zastáncem arménské demokracie amírového řešení dlouhodobého konfliktu sÁážáem. řԳ2023 přijal Parlament komplexní ܲԱí ovztazích mezi EU aArménií, vněmž dal jasně najevo, že podporuje demokratické reformy vzemi abude usilovat oprohloubení dvoustranných vztahů aovětší angažovanost Evropské unie voblasti bezpečnosti, zejména prostřednictvím mise EU vArménii apomocí mediační činnosti. říԳ2023 Parlament „důrazně odsoudil předem naplánovaný abezdůvodný vojenský útok Áážáu“ proti Arménům zNáhorního Karabachu avyzval kpodstatnému navýšení pomoci EU Arménii vreakci na příliv uprchlíků, hrozby ze strany Áážáu apokusy Ruska odestabilizaci. Rovněž požadoval rozhodnou reakci EU na kroky Áážáu, včetně cílených sankcí akomplexního přehodnocení vzájemných vztahů. řԳ2024 Parlament velmi uvítal zájem éԾ oužší vazby sEU apoznamenal, že „pokud by éԾ měla zájem požádat ostatus kandidátské země apokračovat vtrvalých reformách upevňujících demokracii, mohlo by to být východiskem pro transformaci vztahů mezi EU aArménií“. Գ2023 pak Parlament ostře kritizoval „vojenskou agresi Áážáu“ ze září2022, a„nelegální blokádu Lačinského koridoru“ avyjádřil politování nad jejími humanitárními důsledky. Ve svém ܲԱí z Parlament důrazně odsoudil „přetrvávající politiku Áážáu, kdy se tato země snaží ... ovymazání apopírání existence arménského kulturního dědictví vNáhorním Karabachu avjeho okolí“. přijal Parlament ܲԱí, vněmž zejména vyzval kokamžitému abezpodmínečnému propuštění všech arménských válečných zajatců adalších zajatců, které stále Áážá zadržuje. Na ozbrojený konflikt, který vNáhorním Karabachu proběhl vroce2020, zareagoval Parlament v ܲԱím, vněmž vyjádřil politování nad tím, že „změny současného stavu byly provedeny za použití vojenské síly“, azdůraznil, že je dosud třeba nalézt „trvalé řešení“. Rovněž zopakoval, že jednání otrvalém řešení by mělo být založeno na zásadách nepoužití síly, územní celistvosti arovných práv asebeurčení národů, oněž se opírají základní zásady Minské skupiny OBSE. roce přijal Evropský parlament ܲԱí ostém výročí genocidy Arménů.

Vzájemné meziparlamentní vztahy jsou rozvíjeny vrámci Parlamentního výboru pro partnerství, který se naposledy sešel vřԳ2023. Poslanci, kteří se situaci vArménii intenzivně věnují, vydali ke konfliktu řadu dzáší. Zdůraznili přitom, že je třeba vyjednat komplexní řešení, apoukázali na řadu problémů, které je třeba řešit: ázerbajdžánská blokáda avojenské obsazení Náhorního Karabachu, incidenty aútoky na hranicích, zadržování arménských občanů, nášlapné miny, štvavá rétorika, přístup pro humanitární pomoc aochrana kulturního dědictví.

B. Volební pozorovatelské mise

Arménii několikrát navštívili poslanci Evropského parlamentu jako účastnícivolebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR, ato iběhem předčasných parlamentních voleb vroce2018. Volby vroce2018 byly hodnoceny kladně jako dobře zorganizované a sminimálními nesrovnalostmi adelegace Evropského parlamentu konstatovala, že počet pochybení při volbách výrazně poklesl. Vzhledem kpandemii COVID-19 nebyl Evropský parlament schopen vyslat pozorovatelskou misi kvolbám včervnu2021, avšak poslanci vzali na vědomí jejich celkově pozitivní hodnocení ze strany OBSE/ODIHR.

Áážá

EU aÁážá uzavřely vroce1999 . Jednání oposílené dohodě byla zahájena vúnoru2017, ale zatím byla bezvýsledná. EU je klíčovým obchodním partnerem Áážáu – uskutečňuje sEU přibližně svého celkového obchodu (2022), zejména díky vývozu ropy azemního plynu do Unie, přičemž dovozu do EU. Vývoz zemního plynu zÁážáu do EU byl zahájen vprosinci2020 po dokončení projektu jižního koridoru. červenci2022 EU aÁážá oznámily záměr do roku2027 kapacitu této trasy zdvojnásobit.

Áážá se naindexu demokracie společnosti Economist Intelligence Unit zroku2022 umístil na místě ze 167 avezprávě osvobodě vesvětě za rok2023 byl označen za . Prezident Ilham Alijev, který vsoučasnosti vykonává své páté funkční období, vroce2003 vystřídal svého otce Hejdara Alijeva. roce2017 jmenoval do nově vytvořené funkce první viceprezidentky svou manželku Mehriban Alijevovou. Podle poslední výroční zprávy EU olidských právech ademokracii ve světě zveřejněné v je „současný stav, pokud jde oochranu lidských práv azákladních svobod adodržování zásad právního státu vÁážáu, nadále znepokojující“, zejména kvůli nedostatečné nezávislosti soudnictví, omezování základních svobod, včetně svobody projevu, shromažďování asdružování, astejně tak izastrašování, zatýkání, věznění atrestní stíhání obránců lidských práv, občanských aktivistů, novinářů apředstavitelů opozice. Politický pluralismus se dále omezil po přijetí nového zákona opolitických stranách.

Áážáské vítězství všestitýdenní válce sArménií oNáhorní Karabach, která začala vzáří2020, postavení prezidenta Alijeva dále posílilo. důsledku příměří ze dne 9.listopadu 2020 získal Áážá opět kontrolu nad okresy sousedícími sNáhorním Karabachem, jež byly arménskými silami okupovány po více než 26let, což otevírá cestu kbudoucímu návratu stovek tisíc vnitřně vysídlených osob. Zmocnil se rovněž části Náhorního Karabachu jako takového, což byla dříve autonomní oblast, která je mezinárodně uznávána jako součást Áážáu, avšak je obydlena etnickými Armény. áří2023, po devítiměsíční blokádě zbylého území Náhorního Karabachu, která vedla ke kritické humanitární situaci, zahájil Áážá proti regionu vojenskou ofenzívu, která skončila porážkou faktického státu Arménů ajeho rozpadem. Během několika dní uprchla zKarabachu do éԾ celá místní populace Arménů, tedy více než 100000lidí. Knebezpečné eskalaci došlo vzáří2022, kdy Áážá zaútočil přímo na území éԾ, což vyvolalo obavy zrozšíření konfliktu za hranice Náhorního Karabachu.

EU se aktivně zapojila do úsilí odosažení vyjednaného řešení arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, zejména prostřednictvím mediační činnosti předsedy Evropské rady. Zdůrazňuje, že je třeba zajistit vzájemný respekt ksvrchovanosti aúzemní celistvosti, přistoupit kvymezení mezistátní hranice azajistit ochranu práv abezpečnosti Arménů zKarabachu scílem umožnit jejich bezpečný návrat do vlasti, budou-li si to přát. Od února2023 působí vArménii evropští pozorovatelé, kteří pomáhají zajistit bezpečnost vregionu. Áážá však srozmístěním pozorovatelů EU na své straně hranice nesouhlasil.

A. Postoj Evropského parlamentu ameziparlamentní spolupráce

řԳ2023 přijal Evropský parlament rozsáhlé ܲԱí ovztazích mezi EU aÁážáem, vněmž vyjádřil „ hluboké znepokojení nad tím, že porušování základních lidských práv vÁážáu je systematické arozsáhlé azasahuje práva občanů na svobodu abezpečnost“. Zdůraznil, že další spolupráce mezi EU aÁážáem by měla být podmíněna hmatatelným pokrokem této země vdodržování mezinárodních norem amezinárodních závazků aže propuštění všech politických vězňů je nezbytnou podmínkou pro uzavření nové dohody opartnerství. Zároveň uvítal humanitární pomoc, kterou Áážá poskytuje Ukrajině, aocenil úlohu Áážáu jako dodavatele energie zfosilních paliv do EU. Usnesení rovněž důrazně odsoudilo agresi Áážáu vůči Arménii ze září2022 ablokádu Lačinského koridoru avyzvalo zejména Áážá, aby respektoval rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora týkající se blokády aumožnil přítomnost pozorovatelů EU, kteří působí vArménii, také na ázerbájdžánské straně hranic.

říԳ2023 Parlament „důrazně odsoudil předem plánovaný aneodůvodněný vojenský útok Áážáu“ proti Arménům zNáhorního Karabachu apožadoval rozhodnou reakci EU na kroky Áážáu, včetně cílených sankcí, pozastavení jednání oposílené dohodě opartnerství mezi EU aÁážáem, pozastavení memoranda oporozumění voblasti energetiky apřehodnocení vzájemných vztahů. předchozích ܲԱích Parlament vԳ2023 ostře kritizoval „vojenskou agresi Áážáu“ ze září2022, a„nelegální blokádu Lačinského koridoru“ avyjádřil politování nad jejími humanitárními důsledky. Ve svém ܲԱí z Parlament důrazně odsoudil „přetrvávající politiku Áážáu, kdy se tato země snaží ... ovymazání apopírání existence arménského kulturního dědictví vNáhorním Karabachu avjeho okolí“. přijal Parlament ܲԱí, vněmž zejména vyzval kokamžitému abezpodmínečnému propuštění všech arménských válečných zajatců adalších zajatců, které stále Áážá zadržuje.

V ܲԱí ze áří2023 Evropský parlament upozornil na případ politického vězně Dr.Gubada Ibadoghlua analéhavě vyzval ázerbájdžánské orgány, aby „propustily všechny politické vězně, nezávislé novináře aobránce lidských práv, stáhly veškerá politicky motivovaná obvinění proti nim aukončily represi mimo území Áážáu“. roce přijal Parlament ܲԱí, vněmž vyzval kokamžitému propuštění blogera vystupujícího proti korupci Mehmána Hüsejnova adalších politických vězňů. roce, vreakci na zveřejnění informací otzv. ázerbájdžánské prádelně, ostře odsoudil „pokusy ázerbájdžánského režimu adalších autokratických režimů ve třetích zemích oovlivňování osob srozhodovacími pravomocemi vEvropě prostřednictvím nezákonných prostředků.“

Oficiální meziparlamentní vztahy byly obnoveny vroce2016 po čtyřleté přestávce. prosinci2021 se konalo poslední zasedání Výboru pro parlamentní spolupráci. Poslanci, kteří se situaci vÁážáu intenzivně věnují, vydali ke konfliktu řadu dzáší. Zdůraznili přitom, že je třeba vyjednat komplexní řešení, apoukázali na řadu problémů, které je třeba řešit: blokáda avojenské obsazení Náhorního Karabachu, incidenty aútoky na hranicích, zadržování arménských občanů, nášlapné miny, štvavá rétorika, přístup pro humanitární pomoc aochrana kulturního dědictví.

B. Volební pozorovatelské mise

Áážá navštívili poslanci Evropského parlamentu, kteří se účastnili volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR. Nicméně vzhledem ktomu, že všechny volby, jejichž konání tyto mise vzemi dosud pozorovaly, byly zhlediska mezinárodních požadavků považovány za nevyhovující, aže vydaná doporučení nebyla dodržena, se Parlament rozhodl, že kparlamentním volbám vroce2015 ani kprezidentským volbám vroce2018 pozorovatele nevyšle, akpozorování parlamentních voleb vroce2020 avolby prezidenta vroce2024 nebyl pozván. Mise Úřadu pro demokratické instituce alidská práva (ODIHR) vyslaná kprezidentským volbám vroce2024 , že se volby „konaly vrestriktivním prostředí“ abyly „poznamenány potlačováním kritických hlasů aabsencí politických alternativ“ aže se „zmenšil prostor pro nezávislé sdělovací prostředky, občanskou společnost apolitické strany“. Konstatovala, že „dlouhodobá přísná omezení základních svobod sdružování, projevu apokojného shromažďování jak vprávních předpisech, tak vpraxi jsou vrozporu se standardy pro skutečné demokratické volby“.

Joanna Placzek / Michal Jiráček