Latinsk谩 Amerika a听Karibik
Vztahy Evropsk茅 unie s听Latinskou Amerikou a听Karibikem maj铆 mnoho rozm臎r暖 a听realizuj铆 se na r暖zn媒ch 煤rovn铆ch. Evropsk谩 unie se sna啪铆 podle pokyn暖 uveden媒ch ve sd臎len铆 鈥濶ov媒 program pro vztahy mezi EU a听Latinskou Amerikou a听Karibikem鈥� upevnit a听modernizovat strategick茅 partnerstv铆 t臎chto dvou region暖. Evropsk谩 unie spolupracuje s听cel媒m regionem prost艡ednictv铆m summit暖 hlav st谩t暖 膷i p艡edsed暖 vl谩d a听parlamentn铆 demokracie, p艡i膷em啪 s听Karibikem, St艡edn铆 Amerikou, Andsk媒m spole膷enstv铆m, sdru啪en铆m Mercosur a听jednotliv媒mi zem臎mi ji spojuj铆 dohody a听politick媒 dialog.
Pr谩vn铆 z谩klad
- Hlava听V (vn臎j拧铆 膷innost EU) Smlouvy o听Evropsk茅 unii.
- Hlavy I鈥揑II a听V (spole膷n谩 obchodn铆 politika, rozvojov谩 spolupr谩ce a听humanit谩rn铆 pomoc, mezin谩rodn铆 dohody) Smlouvy o听fungov谩n铆 Evropsk茅 unie.
Vztahy mezi regiony
Mezi EU a听zem臎mi Latinsk茅 Ameriky a听Karibiku existuje p艡irozen茅 partnerstv铆 s听hlubok媒mi politick媒mi, hospod谩艡sk媒mi a听kulturn铆mi vazbami. EU uzav艡ela s听27 z听33 zem铆 v听tomto regionu rozs谩hlou s铆钮 smluv. Velmi pevn茅 jsou i听hospod谩艡sk茅 vztahy: EU je v听tomto regionu hlavn铆m investorem, jeho t艡et铆m nejv臎t拧铆m obchodn铆m partnerem a听hlavn铆m p艡isp臎vatelem k听rozvojov茅 spolupr谩ci. EU, Latinsk谩 Amerika a听Karibik spole膷n臎 tvo艡铆 v铆ce ne啪 t艡etinu 膷len暖 Organizace spojen媒ch n谩rod暖, a听p艡edstavuj铆 v媒znamnou s铆lu pro prosazov谩n铆 pevn茅ho mnohostrann茅ho syst茅mu zalo啪en茅ho na dodr啪ov谩n铆 pravidel.
Vysok媒 p艡edstavitel Unie pro zahrani膷n铆 v臎ci a听bezpe膷nostn铆 politiku a听Komise p艡ijali dne 7.听膷ervna听2023 , jen啪 m谩 pos铆lit vztahy a听o啪ivit partnerstv铆 mezi EU a听zem臎mi LAK. Ve sd臎len铆 se soust艡edili na 拧est prioritn铆ch oblast铆:
- nov茅 politick茅 partnerstv铆,
- pos铆len铆 spole膷n茅 obchodn铆 agendy,
- investi膷n铆 strategii Global Gateway k听urychlen铆 spravedliv茅, ekologick茅 a听digit谩ln铆 transformace a听boji proti nerovn媒m podm铆nk谩m,
- spojen铆 sil p艡i prosazov谩n铆 spravedlnosti, zaji拧钮ov谩n铆 bezpe膷nosti ob膷an暖 a听boji proti mezin谩rodn铆 organizovan茅 trestn茅 膷innosti,
- spolupr谩ci p艡i posilov谩n铆 m铆ru a听bezpe膷nosti, prosazov谩n铆 demokracie, pr谩vn铆ho st谩tu a听lidsk媒ch pr谩v a听poskytov谩n铆 humanit谩rn铆 pomoci,
- a navazov谩n铆 a听rozvoj dynamick媒ch mezilidsk媒ch partnerstv铆.
Sd臎len铆 ozna膷ilo parlamentn铆 demokracii za jeden z听kl铆膷ov媒ch prvk暖 tohoto meziregion谩ln铆ho partnerstv铆 a听vyzdvihuje zejm茅na 煤lohu Parlamentn铆ho shrom谩啪d臎n铆 EU听鈥撎齃atinsk谩 Amerika (EuroLat).
A. Summity
Prvn铆 summit mezi EU a听Latinskou Amerikou a听Karibikem se konal v听Riu de Janeiru v听膷ervnu听1999 a听bylo tam ustaveno region谩ln铆 strategick茅 partnerstv铆. 艩est媒 a听zat铆m posledn铆 summit se uskute膷nil v听Madridu v听roce听2010. Na tomto summitu vznikla Nadace Evropsk茅 unie a听Latinsk茅 Ameriky a听Karibiku, je啪 m谩 za 煤kol upev艌ovat a听podporovat strategick茅 partnerstv铆 t臎chto dvou region暖.
V听roce 2010 zah谩jilo 膷innost Spole膷enstv铆 latinskoamerick媒ch a听karibsk媒ch st谩t暖 (CELAC), co啪 je region谩ln铆 uskupen铆 33 latinskoamerick媒ch a听karibsk媒ch zem铆. Region谩ln铆 summity EU a听spole膷enstv铆 CELAC se staly hlavn铆m f贸rem pro dialog o听celosv臎tov媒ch probl茅mech a听spolupr谩ci p艡i jejich 艡e拧en铆. Ve dnech 17.听a听18.听膷ervence 2023 se v听Bruselu uskute膷nil po osmilet茅 p艡est谩vce t艡et铆 summit hlav st谩t暖 a听vl谩d EU a听spole膷enstv铆 CELAC. Vedouc铆 膷initel茅 se zde zav谩zali k听o啪iven铆 a听institucionalizaci dlouhodob茅ho partnerstv铆. Mottem summitu byla 鈥瀘bnova region谩ln铆ho partnerstv铆 v听z谩jmu听pos铆len铆 m铆ru a听udr啪iteln茅ho rozvoje鈥� a听byla na n臎m projedn谩na 艡ada t茅mat, mimo jin茅 intenzivn臎j拧铆 spolupr谩ce na mnohostrann媒ch f贸rech, sv臎tov媒 m铆r a听bezpe膷nost, obchod a听investice, boj proti zm臎n臎 klimatu, spravedlnost a听bezpe膷nost. P艡edsedkyn臎 Parlamentu Roberta Metsolaov谩 se z煤膷astnila tohoto summitu. Jej铆 projev se zam臎艡il na v媒znam dal拧铆ho pokroku v听oblasti aktu谩ln铆ch obchodn铆ch dohod a听dohod o听p艡idru啪en铆. Na jeho konci bylo p艡ijato , kter茅 schv谩lily v拧echny 膷lensk茅 st谩ty EU a听spole膷enstv铆 CELAC a啪 na jednu zemi. Na summitu byl d谩le zve艡ejn臎n pl谩n a听煤膷astn铆c铆 se shodli na tom, dal拧铆 summity budou po艡谩d谩ny ka啪d茅 dva roky. P艡铆拧t铆 by se m臎l konat v听Kolumbii v听roce听2025.
B. Parlamentn铆 rozm臎r
Parlamentn铆 demokracie je jedn铆m z听hlavn铆ch n谩stroj暖 pro veden铆 dialogu, diskuzi a听p艡ed谩v谩n铆 osv臎d膷en媒ch postup暖 mezi EU a听zem臎mi LAK. Pravideln媒 kontakt mezi poslanci Evropsk茅ho parlamentu a听poslanci zem铆听Latinsk茅 Ameriky za膷al v听roce听1974, kdy prob臎hla prvn铆 ze 17听meziparlamentn铆ch konferenc铆, kter茅 se konaj铆 ka啪d茅 dva roky.
V听roce听2006 bylo ustaveno Parlamentn铆 shrom谩啪d臎n铆m EU听鈥撎齃atinsk谩 Amerika EuroLat jako parlamentn铆 instituce strategick茅ho partnerstv铆 t臎chto dvou region暖. Slou啪铆 jako f贸rum pro diskuze, sledov谩n铆 a听hodnocen铆 ve拧ker媒ch ot谩zek souvisej铆c铆ch s听partnerstv铆m.
Shrom谩啪d臎n铆 EuroLat m谩 150听膷len暖: 75听poslanc暖 Evropsk茅ho parlamentu a听75听poslanc暖 z听latinskoamerick媒ch subregion谩ln铆ch parlament暖, v膷etn臎 Latinskoamerick茅ho parlamentu, Andsk茅ho parlamentu, St艡edoamerick茅ho parlamentu, parlamentu Mercosuru a听chilsk茅ho a听mexick茅ho kongresu.
Shrom谩啪d臎n铆 EuroLat diskutovalo mimo jin茅 o听ot谩zk谩ch digitalizace a听digit谩ln铆 ekonomiky, kybernetick茅 bezpe膷nosti a听um臎l茅 inteligence, boje proti organizovan茅 trestn茅 膷innosti, potravinov茅ho zabezpe膷en铆 a听zm臎ny klimatu a听od roku 2006 uspo艡谩dalo celkem 15听plen谩rn铆ch zased谩n铆. Posledn铆 plen谩rn铆 zased谩n铆 shrom谩啪d臎n铆 EuroLat se konalo v听膷ervenci听2023 ve 拧pan臎lsk茅m Madridu.
Spole膷n茅 prohl谩拧en铆 ze t艡et铆ho summitu EU-CELAC uznalo parlamentn铆 diplomacii jako d暖le啪it媒 rozm臎r meziregion谩ln铆ch vztah暖 a听ocenilo konstruktivn铆 煤lohu, kterou v听tomto ohledu hraje shrom谩啪d臎n铆 EuroLat. Spolup艡edsedov茅 shrom谩啪d臎n铆 EuroLat krom臎 toho vystoupili na summitu s听projevem, kter媒 se zam臎艡il na v媒znam uzav艡en铆 dosud neuzav艡en媒ch dvoustrann媒ch obchodn铆ch dohod a听dohod o听p艡idru啪en铆, zm臎ny klimatu a听o啪iven铆 multilateralismu.
Parlamentn铆 vztahy EU s听karibsk媒mi zem臎mi spadaj铆 do p暖sobnosti Sm铆拧en茅ho parlamentn铆ho shrom谩啪d臎n铆 OAKTS[1]鈥揈U. Dohoda ze Samo plat铆 od roku 2024 a听zam臎艡uje se na specifick茅 pot艡eby region暖; to vedlo k听vytvo艡en铆 Parlamentn铆ho shrom谩啪d臎n铆 EU鈥揔aribik. Ustavuj铆c铆 sch暖ze tohoto nov茅ho org谩nu se konala v听煤noru听2024 v听Angole a听tento org谩n se skl谩d谩 z听15听poslanc暖 EP a听jednoho poslance z听ka啪d茅 karibsk茅 zem臎. Na sv茅m prvn铆m zased谩n铆 p艡ijalo toto shrom谩啪d臎n铆 jednac铆 艡谩d, kter媒 stanov铆 ka啪doro膷n铆 kon谩n铆 zased谩n铆 shrom谩啪d臎n铆 st艡铆dav臎 v听karibsk茅 oblasti a听v听Evropsk茅 unii. P艡铆拧t铆 zased谩n铆 se bude konat v听Karibiku v听roce听2025.
Vztahy se subregiony
A. Andsk茅 spole膷enstv铆 (Bol铆vie, Kolumbie, Ekv谩dor a听Peru)
V听prosinci听2003 podepsala EU a听andsk媒 region dohodu o听politick茅m dialogu a听spolupr谩ci, kter谩 roz拧铆艡ila jejich spolupr谩ci. Smlouva v拧ak zat铆m nenabyla 煤膷innosti. V听膷ervnu 2007 byla zah谩jena jedn谩n铆 o听dohod臎 o听p艡idru啪en铆, kter谩 nakonec vy煤stila v听 v听b艡eznu听2010. Tato dohoda, kter谩 byla podeps谩na v听膷ervnu听2012 a听ratifikov谩na Evropsk媒m parlamentem v听prosinci听2012, nabyla 煤膷innosti dne 1.听b艡ezna听2013 v听p艡铆pad臎 Peru a听dne 1.听srpna听2013 v听p艡铆pad臎 Kolumbie. M谩 za c铆l v听p艡铆拧t铆ch deseti letech zcela liberalizovat obchod s听pr暖myslov媒mi v媒robky a s听produkty rybolovu (v臎t拧ina celn铆ch sazeb bude po jej铆m nabyt铆 煤膷innosti zru拧ena) a听roz拧i艡uje p艡铆stup zem臎d臎lsk媒ch produkt暖 na trh. Dohoda se d谩le t媒k谩 ve艡ejn媒ch zak谩zek, investic, lidsk媒ch pr谩v a听pracovn臎pr谩vn铆ch a听environment谩ln铆ch norem. Ekv谩dor se k听t茅to obchodn铆 dohod臎 p艡ipojil dne 1.听ledna听2017. Tak茅 Bol铆vie m暖啪e usilovat o听p艡istoupen铆 k听t茅to dohod臎, ale doposud tak neu膷inila. Pln茅 uplat艌ov谩n铆 dohody je nyn铆 podm铆n臎no jej铆 ratifikac铆 posledn铆m 膷lensk媒m st谩tem EU:听Belgi铆.
B. Karibik
Vztahy mezi EU a听Karibikem jsou utv谩艡eny r暖zn媒mi p艡ekr媒vaj铆c铆mi se institucion谩ln铆mi r谩mci, v膷etn臎 dohody ze Samoy s听jej铆m protokolem o听Karibiku, kter媒 zahrnuje 15听karibsk媒ch st谩t暖[2].
poskytuje strukturovan媒 r谩mec pro 拧ir拧铆 a听hlub拧铆 dialog a听spolupr谩ci. EU je nejv臎t拧铆m obchodn铆m partnerem Karibiku. Dialog o听hospod谩艡sk媒ch z谩le啪itostech vede p艡edev拧铆m s听karibsk媒m f贸rem (CARIFORUM). F贸ra se 煤膷astn铆 膷lenov茅 Karibsk茅ho spole膷enstv铆 a听d谩le Dominik谩nsk谩 republika. V听roce听2008 jeho 膷lenov茅 podepsali , co啪 je komplexn铆 dohoda o听voln茅m obchodu a听hospod谩艡stv铆.
V听dubnu 2014 byla zah谩jena jedn谩n铆 s听Kubou o听uzav艡en铆 Dohody o听politick茅m dialogu a听spolupr谩ci, kter谩 byla 煤sp臎拧n臎 dovedena do konce v听b艡eznu听2016. Dohoda je prozat铆mn臎 prov谩d臎na od 1.听listopadu听2017. Pln臎 vstoup铆 v听platnost pot茅, co ji ratifikuj铆 v拧echny 膷lensk茅 st谩ty EU. Dohoda obsahuje t艡i hlavn铆 kapitoly, kter茅 jsou v臎nov谩ny politick茅mu dialogu, dialogu o听spolupr谩ci a听odv臎tvov媒m politik谩m a听obchodu.
C. St艡edn铆 Amerika (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a听Panama)
Dohoda o听p艡idru啪en铆 byla podeps谩na v听膷ervnu听2012 a听ratifikov谩na Evropsk媒m parlamentem v听prosinci听2012. Jedn谩 se o听prvn铆 dohodu tohoto typu, kterou EU uzav艡ela s听n臎jak媒m regionem. Spo膷铆v谩 na t艡ech pil铆艡铆ch 鈥� politick茅m dialogu, spolupr谩ci a听obchodu 鈥� a听m谩 rozvinout privilegovan茅 politick茅 partnerstv铆 zalo啪en茅 na hodnot谩ch, z谩sad谩ch a听spole膷n媒ch c铆lech. Mezi dal拧铆 c铆le dohody pat艡铆 upev艌ov谩n铆 lidsk媒ch pr谩v, sni啪ov谩n铆 chudoby, boj s听nerovnost铆, p艡edch谩zen铆 konflikt暖m, podpora 艡谩dn茅 spr谩vy v臎c铆 ve艡ejn媒ch, bezpe膷nost, region谩ln铆 integrace a听udr啪iteln媒 rozvoj. Dohoda o听p艡idru啪en铆 tak茅 liberalizuje obchod s听pr暖myslov媒mi v媒robky a听produkty rybolovu a听ru拧铆 v臎t拧inu celn铆ch sazeb v听obchodu se zem臎d臎lsk媒mi produkty. Od roku听2013 je prozat铆mn臎 uplat艌ov谩na pouze kapitola o听obchodu. V拧echny 膷lensk茅 st谩ty EU nyn铆 dohodu ratifikovaly a听o膷ek谩v谩 se, 啪e vstoup铆 v听platnost v听roce听2024. Parlamentn铆 v媒bor pro p艡idru啪en铆 bude sledovat prov谩d臎n铆 t茅to dohody, 膷铆m啪 se roz拧铆艡铆 mo啪nosti 膷innosti na parlamentn铆 煤rovni.
D. Mercosur (Argentina, 叠谤补锄铆濒颈别, Paraguay a听Uruguay)
Jedn谩n铆 o听dohod臎 o听p艡idru啪en铆 se zem臎mi Mercosuru, v膷etn臎 politick茅ho dialogu, spolupr谩ce a听voln茅ho obchodu, byla zah谩jena v听roce听1999. Politick茅 dohody bylo dosa啪eno roku听2019; ratifikace dohody o听p艡idru啪en铆 v拧ak byla pozastavena kv暖li obav谩m t媒kaj铆c铆ch se standard暖 v听oblasti 啪ivotn铆ho prost艡ed铆 a听lidsk媒ch pr谩v v听Braz铆lii za vl谩dy prezidenta Bolsonara. Jedn谩n铆 byla obnovena po zvolen铆 prezidenta Luly da Silvy v听roce听2022, ale v听sou膷asn茅 dob臎 je proces p艡ijet铆 zablokov谩n. Pokud dohoda vstoup铆 v听platnost, 91听% zbo啪铆 vyv谩啪en茅ho Evropskou uni铆 do zem铆 Mercosuru bude osvobozeno od cla a听r暖zn茅 v媒robky budou podl茅hat ni啪拧铆m cl暖m. EU by zru拧ila celn铆 sazby u听92听% zbo啪铆 dov谩啪en茅ho ze zem铆 Mercosuru, av拧ak zachovala by celn铆 kv贸ty pro citliv茅 zem臎d臎lsk茅 komodity.
Vztahy s听jednotliv媒mi zem臎mi
A. 叠谤补锄铆濒颈别
V听roce 2007 uzav艡ely EU a听叠谤补锄铆濒颈别 strategick茅 partnerstv铆. V听jeho r谩mci rozv铆jej铆 spolupr谩ci a听politick媒 dialog ve v铆ce ne啪 30听oblastech spole膷n茅ho z谩jmu, v膷etn臎 mezin谩rodn铆ho m铆ru a听bezpe膷nosti, lidsk媒ch pr谩v, spr谩vy ve艡ejn茅ho sektoru, hospod谩艡sk媒ch a听finan膷n铆ch ot谩zek, inovac铆, soci谩ln铆ch politik, vzd臎l谩v谩n铆, 啪ivotn铆ho prost艡ed铆 a听region谩ln铆 integrace. Strategick茅 partnerstv铆 EU a听叠谤补锄铆濒颈别 zahrnuje rovn臎啪 pravideln媒 dialog mezi N谩rodn铆m kongresem 叠谤补锄铆濒颈别 a听Evropsk媒m parlamentem. Nov媒 brazilsk媒 prezident Luiz In谩cio Lula da Silva, kter媒 byl zvolen v听roce听2022, se po n谩stupu do funkce v听lednu听2023 zaslou啪il o听v媒razn茅 o啪iven铆 vztah暖 s听EU, prob臎hlo i听n臎kolik vz谩jemn媒ch ofici谩ln铆ch n谩v拧t臎v na vysok茅 煤rovni. V听roce听2023 Braz铆lii nav拧t铆vily 膷ty艡i delegace[3] Evropsk茅ho parlamentu. Na rok听2024 je napl谩nov谩n summit EU a听叠谤补锄铆濒颈别.
B. Chile
EU uzav艡ela dohodu o听p艡idru啪en铆 s听Chile v听roce听2002. Od听listopadu听2017 do prosince听2022 prob铆hala jedn谩n铆 o听modernizaci dohody o听p艡idru啪en铆 a听jej铆m nahrazen铆 pokro膷ilou r谩mcovou dohodou. V听煤noru听2024 to schv谩lil Evropsk媒 parlament. Parlament a听Rada Evropsk茅 unie p艡ijaly prozat铆mn铆 obchodn铆 dohodu, kter谩 obsahuje pouze obchodn铆 a听investi膷n铆 prvky dan茅 pokro膷il茅 r谩mcov茅 dohody a听vy啪aduje ratifikaci pouze na 煤rovni EU. Jakmile Chile dokon膷铆 sv暖j vnit艡n铆 proces ratifikace, vstoup铆 prozat铆mn铆 obchodn铆 dohoda v听platnost. Prozat铆mn铆 dohoda o听obchodu pak vypr拧铆, jakmile vstoup铆 v听platnost pokro膷il谩 r谩mcov谩 dohoda pot茅, co ji ratifikuj铆 v拧echny 膷lensk茅 st谩ty.
Modernizovan谩 dohoda sest谩v谩 z听pil铆艡e politick茅ho dialogu a听spolupr谩ce a听z听obchodn铆ho a听investi膷n铆ho pil铆艡e. Posiluje obchodn铆 a听investi膷n铆 vztahy mezi EU a听Chile, obsahuje z谩vazky v听oblasti 啪ivotn铆ho prost艡ed铆 a听pr谩ce, usnad艌uje p艡铆stup ke kritick媒m surovin谩m a听jako prvn铆 dohoda EU obsahuje zvl谩拧tn铆 kapitolu o听obchodu a听rovnosti 啪en a听mu啪暖. Sm铆拧en媒 parlamentn铆 v媒bor EU鈥揅hile sleduje prov谩d臎n铆 dohody o听p艡idru啪en铆 od roku听2003 a听bude i听nad谩le sledovat prov谩d臎n铆 pokro膷il茅 r谩mcov茅 dohody, a听to na zased谩n铆ch konan媒ch dvakr谩t za rok.
C. Mexiko
Mexiko je听jedinou zem铆, s听n铆啪 EU uzav艡ela jak dohodu o听p艡idru啪en铆, tak strategick茅 partnerstv铆. V听roce听2000 vstoupila v听platnost (zn谩m谩 jako 鈥瀌ohoda EU鈥揗exiko鈥�). Institucionalizovala politick媒 dialog, roz拧铆艡ila spolupr谩ci na nov茅 oblasti, v膷etn臎 demokracie a听lidsk媒ch pr谩v, a听mezi EU a听Mexikem vytvo艡ila z贸nu voln茅ho obchodu. Jedn谩n铆 s听Mexikem o听modernizaci dohody EU鈥揗exiko za膷ala v听kv臎tnu听2016. V听dubnu听2018 bylo dosa啪eno principi谩ln铆 dohody ohledn臎 kapitol o听obchodu a听v听dubnu听2020 konsenzu o听posledn铆ch zb媒vaj铆c铆ch bodech. V听sou膷asn茅 dob臎 prob铆h谩 ratifika膷n铆 proces.
Strategick茅 partnerstv铆 byla nav谩z谩no v听roce听2009 a听m臎lo prohloubit spolupr谩ci mezi EU a听Mexikem a听koordinaci na mnohostrann茅 煤rovni v听glob谩ln铆ch z谩le啪itostech a听dodat dvoustrann媒m vztah暖m a听iniciativ谩m nov媒 politick媒 impuls. V听r谩mci strategick茅ho partnerstv铆 se konaly t艡i summity, posledn铆 v听膷ervnu听2015. O听mnoha ot谩zk谩ch prob铆h谩 mezi EU a听Mexikem pravideln媒 dialog na vysok茅 煤rovni 鈥� mimo jin茅 o听lidsk媒ch pr谩vech, bezpe膷nosti a听vym谩h谩n铆 pr谩va, hospod谩艡sk媒ch ot谩zk谩ch a听啪ivotn铆m prost艡ed铆 a听zm臎n臎 klimatu. Na prov谩d臎n铆 v拧eobecn茅 dohody od roku听2005 dohl铆啪铆 Sm铆拧en媒 parlamentn铆 v媒bor EU鈥揗exiko. Tento v媒bor se obvykle sch谩z铆 dvakr谩t ro膷n臎 a听je hlavn铆m f贸rem pro diskuzi.
听
Jonas Kraft / Clotilde Chantal Claudie Sebag