�Ϸ�������վ

Po volbách se poslanci nejčastěji připojují k některé stávající politické skupině (frakci), někdy ale založí skupinu novou. Skupiny sdružují poslance a poslankyně z různých členských států na základě jejich politické spřízněnosti. Skupiny mohou vznikat i později během funkčního období Parlamentu. V současné době působí v Evropském parlamentu sedm politických skupin.

Má-li být skupina formálně uznána, musí ji tvořit nejméně 23 poslanců pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských států (tj. alespoň sedm). Každý poslanec může být členem pouze jedné politické skupiny. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny – jsou tzv. nezařazenými poslanci.

Aby mohla být nová politická skupina založena, musí být předsedovi Parlamentu předloženo prohlášení, v němž je uveden název skupiny, její členové a její vedení.

Při vytváření skupiny poslanci EP automaticky akceptují politickou spřízněnost a Parlament obvykle neposuzuje, zda mezi členy skupiny panuje politická shoda. Pouze pokud to sami dotyční poslanci popírají, musí Parlament posoudit, zda byla skupina skutečně vytvořena v souladu s jednacím řádem.

Politické skupiny

Politické skupiny mohou najímat zaměstnance a využívat kancelářské prostory financované z rozpočtu Parlamentu. Předsednictvo Parlamentu stanoví pravidla pro správu a kontrolu těchto finančních prostředků. Finanční prostředky poskytnuté skupinám pokrývají administrativní a provozní náklady na zaměstnance a výdaje spojené s politickými a informačními kampaněmi souvisejícími s EU.

Rozpočet nesmí být použit k financování volebních kampaní, ať už se jedná o evropské volby či volby do národních parlamentů nebo regionálních či místních zastupitelstev, ani k financování politických stran na vnitrostátní či evropské úrovni nebo jimi zřizovaných subjektů.

Nezařazení poslanci EP si mohou najímat poradce podobně jako politické skupiny a mají určitá práva, která se řídí pravidly přijatými předsednictvem.