Alí Farzat – 2011, "Arabské jaro", Sýrie

Narodil se v Hamě v roce 1941. V syrských i zahraničních novinách zveřejnil více než 15 000 kreslených vtipů. Ocenění za satiry diktátorů Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího získal ještě v době, kdy dosud vládli Iráku a Libyi. Poté, co do Sýrie dorazilo v roce 2011 arabské jaro, pustil se i do členů vlády, především ale do prezidenta Bašára al-Asada. Na demonstracích proti režimu nesli lidé v průvodech transparenty s jeho kreslenými vtipy.
Po zveřejnění kresby, na níž prezident al-Asad stopuje rychle jedoucí auto prchajícího libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, byl na Umajjovském náměstí v Damašku napaden a zbit maskovanými útočníky. Úmyslně mu zlomili obě ruce a křičeli na něj, aby choval v úctě prezidenta al-Asada a poslouchal své pány. V bezvědomí ho poté táhli za autem po silnici a pak ho zanechali polomrtvého ležet na ulici.
Alí Farzat se však nejen zotavil natolik, že opět může kreslit, ale dokázal také překonat veškerý strach a postavit se proti režimu jako jeden z jeho nejotevřenějších kritiků, jenž svůj postoj vyjadřuje slovem i kresbou. Obdržel řadu cen a stojí v čele Asociace arabských karikaturistů.
Slavnostního předání Sacharovovy ceny v roce 2011 se nemohl zúčastnit, protože v té době se právě léčil v Kuvajtu ze svých zranění. Vyzvedl si ji až v roce 2012, kdy přijel do Evropského parlamentu diskutovat s jejím předsedou a dalšími držiteli ceny o revoluci v Sýrii a o budoucnosti demokracie po arabském jaru. Jako nositel Sacharovovy ceny vystoupil v roce 2012 v Radě Evropy na prvním Světovém fóru demokracie.
V roce 2015 byl hlavním řečníkem na diskusním fóru Sítě nositelů Sacharovovy ceny o Sýrii v Evropském parlamentu. Ve svém projevu hovořil mimo jiné o úloze regionálních „sponzorů" znesvářených stran v Sýrii a o mezinárodním tlaku, který je nutný k ukončení násilí. Alí Farzat ilustroval několik vydání Knihy laureátů Sacharovovy ceny, dokud byla publikována v tištěné podobě.