Sacharovovu cenu za rok 2024 získali venezuelští opoziční představitelé
Sacharovovu cenu za svobodu myšlení pro rok 2024 získali čelní představitelka venezuelské opozice María Corina Machadová a zvolený prezident Edmundo González Urrutia.
Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2024 se stali María Corina Machadová, vůdčí osobnost demokratických sil ve Venezuele, a zvolený prezidento Edmund González Urrutia, který zastupuje všechny Venezuelany uvnitř země i v zahraničí bojující za obnovení svobody a demokracie.
María Corina Machadová byla v roce 2023 zvolena kandidátkou demokratické opozice (koalice Sjednocená platforma), kdy získala 92,35 % hlasů, ale režim jí svévolně znemožnil kandidovat. Poté se stal kandidátem Edmundo González Urrutia.
V období před volbami v červenci 2024 došlo k rozsáhlým represím, včetně diskvalifikace, zatýkání a porušování lidských práv. Stávající venezuelský prezident Nicolás Maduro vyhlásil vítězství ve volbách, ale výsledky byly zpochybněny nezávislými pozorovateli včetně OSN. Evropský parlament uznal Gonzáleze za legitimního prezidenta Venezuely v rezoluci ze září 2024.
Mezi protesty a politickými represemi se Machadová v obavách o svůj život začala skrývat. Dne 2. září 2024 vydal venezuelský soud na Gonzáleze zatykač, což vyvolalo mezinárodní odsouzení. Přestěhoval se do Španělska, kde mu byl udělen azyl.
Oba byli nominováni Evropskou lidovou stranou, Edmundo González Urrutia byl nominován Evropskými konzervativci a reformisty.
Finalisti na Sacharovovu cenu za rok 2024
Představitelé venezuelské opozice se do finále ceny Evropského parlamentu, o níž rozhodli členové výborů pro zahraniční věci a rozvoj 17. října, dostali společně s dalšími dvěma finalist. Jednalo se o Dr. Qubada İbadoğlua, akademika a protikorupčního aktivistu v Ázerbájdžánu, a hnutí žen Women Wage Peace a Women of the Sun (Izrael/Palestina).
Dr. Qubad İbadoğlu
Dr. Qubad İbadoğlu je ázerbájdžánský akademik a aktivista bojující proti korupci. V roce 2023, byl zatčen protože kritizoval ropný a plynárenský průmysl ve své zemi a založil charitativní organizaci pro navrácení ukradených veřejných zdrojů. V současné době je v domácím vězení a hrozí mu trest odnětí svobody až na 17 let.
Jeho zadržení bylo první v řadě represí namířených proti akademikům a občanské společnosti, které stále probíhají v souvislosti s fórem COP29, jež se má konat v Baku v listopadu. Parlament ve svém ܲԱí z dubna 2024 vyzval k odvolání veškerých obvinění proti němu a ke zrušení jeho zákazu cestování.
Nominovali jej Zelení / Evropská svobodná aliance.
Women Wage Peace a Women of the Sun
Women of the Sun je nezávislé palestinské hnutí žen založené v roce 2021, které se zasazuje o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, jež by zahrnovalo ženy, mladé lidi a děti ze Západního břehu Jordánu, pásma Gazy a širší palestinské diaspory. Usiluje o šíření kulturního a národního povědomí o míru mezi komunitami.
Women Wage Peace je arabsko-židovské hnutí, které vzniklo v roce 2014 a v současnosti je zřejmě „největším mírovým hnutím na místní úrovni v Izraeli“. Jeho cílem je prosazovat nenásilné, ohleduplné a vzájemně přijatelné řešení izraelsko-palestinského konfliktu za aktivní účasti žen ve všech fázích jednání.
V březnu 2022 uzavřela obě hnutí historické partnerství usilující o ukončení začarovaného kruhu krveprolití. Jejich vedoucí představitelky získaly řadu ocenění a jsou nominovány na Nobelovu cenu míru, což dokládá význam jejich práce.
Nominaci podali Socialisti a demokraté a skupina Renew Europe.
Další nominovaní
Elon Musk, generální ředitel společností SpaceX a Tesla, vlastník platformy X (dříve Twitter) a zakladatel několika společností, k nimž patří Neuralink či OpenAI byl nomonivaný Patrioty pro Evropu a Evropou suverénních národů. Musk v roce 2022 koupil společnost Twitter s cílem chránit svobodu projevu. V roce 2024 zintenzivnil boj proti digitální cenzuře, obnovil zakázané účty a postavil se proti „kultuře rušení“. Má za to, že v zájmu ochrany demokracie si i kontroverzní názory zaslouží diskusi.
V rámci „Twitter Files“ Musk odhalil cenzurní praktiky. Prosazuje takovou regulaci, která bude chránit různorodé názory. Kromě toho se zasazuje o rozšiřování přístupu k internetu v odlehlých oblastech a podporuje digitální začlenění a rovnost v přístupu k informacím.
Novináři v Palestině (Hamza Dahdúh a Váil Dahdúh, Plestia Alaqádová, Širín abú Aklahová a Ain Media na počest Jásira Murtadžího a Rušdího Sarrádže) byli nominováni Levicí. V pásmu Gazy jsou vážně ohroženi novináři – v období od 7. října 2023 jich přišlo o život nejméně 116, z toho 111 Palestinců. Mnoho dalších bylo napadeno, je zadržováno nebo jim je vyhrožováno, jsou pohřešováni nebo se potýkají s cenzurou a kybernetickými útoky.
Mezi ty, které jejich novinářská profese stála život, patří Širín abú Aklahová, Hamza Dahdúh, Jásir Murtadží a Rušdí Sarrádž. Navzdory nebezpečí novináři pokračují ve svém úsilí přinášet pravdivé zpravodajství o situaci v Gaze, často bez ochrany nebo mezinárodního dohledu.
Souvislosti
Sacharovova cena za svobodu myšlení se od roku 1988 každoročně uděluje jednotlivcům a organizacím hájícím lidská práva a základní svobody. Cena je pojmenována po sovětském fyzikovi a politickém disidentovi Andreji Sacharovovi a je s ní spjata odměna ve výši 50 000 eur.
V roce 2023 se laureátkami staly Žíná Mahsá Amíníová a íránské hnutí Ženy, život, svoboda.
Nominace pro rok 2024 mohly předložit politické skupiny nebo je mohlo podat nejméně 40 poslanců Evropského parlamentu. Letošní nominace byly představeny na společné 26. září 2024.
Časová osa
- 18. prosince: Slavnostní předání Sacharovovy ceny ve Štrasburku
