ZPRÁVAo provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci aEvropského rozvojového fondu
27.3.2018-(2017/2258())
Výbor pro rozvoj
Zpravodaj: Enrique Guerrero Salom
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ FAKT AZJIŠTĚNÍ
Vědomí, že jakožto lidé jsme součástí jediného astejného světa, vposledních desetiletích postupně roste. Míru se nemůže dařit uprostřed chudoby, nespravedlnosti avyloučení. Násilí aabsence bezpečí představují riziko, jehož následky se rozšiřují adotýkají se všech. Krajně nerovný rozvoj anedostatek životních příležitostí vyživují konflikty, narušují rovnováhu regionů, vedou knapětí na hranicích ake vzniku neuspořádaných pohybů obyvatelstva. Změna klimatu ohrožuje samotnou budoucnost lidstva aznásobuje četnost aintenzitu mnoha přírodních katastrof.
Summity uspořádané vroce 2015 vNew Yorku aPaříži nebo vroce 2016 vIstanbulu jsou jasným vyjádřením tohoto společného vědomí. Rezoluce zprvně jmenovaného summitu kolektivně požaduje „přeměnu našeho světa“, našeho společného světa; rezoluce zdruhého uvedeného summitu žádá celosvětovou akci namířenou proti globálnímu oteplování; třetí požaduje, abychom přijali společnou odpovědnost za lidstvo. Všechny tři uznávají, že reakce bude účinná pouze tehdy, pokud bude společná.
Tento přístup, který je vdnešní době obecně přijímán, stál již uzrodu rozvojové politiky ahumanitární pomoci zahájené vpočátcích procesu evropské integrace. Římská smlouva přinesla vytvoření Evropského rozvojového fondu (ERF), který měl zpočátku usnadnit pomoc zemím, jež ve velké míře vznikly zprocesů dekolonizace, přičemž se postupně rozšiřoval azahrnul více rozvojových zemí vAsii aLatinské Americe a vnašem dzܲٱí.
Lisabonská smlouva zvýšila morální status této politiky, přičemž současně posílila právní základ politik EU voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci. Tato smlouva jasně stanoví, že hlavním cílem politiky Unie voblasti rozvojové spolupráce je snížení a zdlouhodobého hlediska vymýcení chudoby. Jde opolitiku zaměřenou na podporu základních hodnot, jako jsou dodržování lidských práv, demokracie, mír, solidarita apodpora globálních veřejných statků. Tento cíl, který musí Unie respektovat při uplatňování různých politik, jež mohou mít dopad na rozvojové země, dodává politikám voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci zvláštní aautonomní charakter, pokud jde oostatní vnější činnost EU.
Evropská unie ajejí členské státy jsou hlavními dárci oficiální rozvojové pomoci. Vedoucí postavení EU vtéto politice vychází nejen zvýznamné finanční váhy této pomoci, ale také zpřidané hodnoty její činnosti, která je dána řadou faktorů, jako jsou zkušenosti Unie vtéto oblasti ato, že je považována za politicky vlivný nadnárodní subjekt, jenž je ochotný být strategickým prostředníkem, aje tedy schopný vést jednání ohlavních mezinárodních nástrojích rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci.
Tato přidaná hodnota vnější činnosti EU vpolitice voblasti rozvojové spolupráce je posílena rovněž trvalou povahou programů, předvídatelností finančních prostředků ajejí schopností inovovat aširokým zeměpisným atematickým pokrytím jejích nástrojů, které jsou kdispozici na různých úrovních (vnitrostátní, regionální, kontinentální), ato i voblastech, kde působí jen málo dárců, a vzemích aregionech vkrizi, vsituaci po skončení krize nebo vnestabilních regionech.
Z různých nástrojů financování vnější činnosti EU má přezkum tří znich na starosti Výbor pro rozvoj (DEVE) Evropského parlamentu. Tento výbor vykonává kontrolní činnost prostřednictvím pravidelných setkání různých pracovních skupin nástroje pro rozvojovou spolupráci aprostřednictvím strategických astrukturovaných dialogů sEvropskou komisí.
Vnější politika EU je součástí okruhu IV „Globální Evropa“ současného víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, na který bylo přiděleno 66,2 miliardy EUR. Pokud jde konkrétně otři nástroje financování vnější činnosti, jimiž se zabývá tato zpráva, na nástroj pro rozvojovou spolupráci bylo přiděleno 19,7 miliardy EUR apoložka pro humanitární pomoc obdržela 6,621 miliardy EUR. Evropský rozvojový fond (ERF) srozpočtem 30,506 miliardy EUR na období let 2014–2020, které poskytly přímo členské státy mimo rozpočet EU, je pak hlavním finančním nástrojem politiky EU voblasti rozvojové spolupráce.
Účelem této zprávy je přispět kpřezkumu ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci zahájenému Komisí aposoudit jejich vhodnost avhodnost nástroje humanitární pomoci zhlediska cílů politik EU voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci. ܱá, která vychází zanalýzy provádění ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci od ledna 2014 do června 2017, předkládá řadu doporučení, která mají zlepšit fungování ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci až do konce jejich platnosti vroce 2020 arovněž nastínit řadu návrhů azformulovat doporučení sohledem na nový víceletý finanční rámec, který vnásledujících měsících předloží Evropská komise a kněmuž bude muset Výbor pro rozvoj časem vypracovat politické hodnocení ajednat jako spolunormotvůrce.
ܱá využívá informací získaných prostřednictvím zprávy Komise nazvané „ܱá opřezkumu vpolovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti“, pracovních dokumentů Komise nazvaných „Hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci“ a„Hodnocení jedenáctého Evropského rozvojového fondu“, akčního plánu Evropského konsensu ohumanitární pomoci na období 2008–2013, sdělení Komise nazvaného „Na cestě ke světovému humanitárnímu summitu: globální partnerství pro zásadovou aúčinnou humanitární činnost“ azvláštní zprávy vypracované výzkumnou službou Evropského parlamentu oprovádění nástroje humanitární pomoci. Stejně tak využívá různých zpráv, které zadala Evropská komise vnějším hodnotitelům ohledně každého ze tří dotčených nástrojů. Dále zprávu obohacují příspěvky různých nevládních organizací, které mají široké zkušenosti apřímé znalosti, pokud jde omožnosti aselhání všech tří dotčených finančních nástrojů.
Vposledních letech EU prošla neklidným obdobím sčetnými krizemi, které někdy následovaly za sebou, ale často probíhaly souběžně, ato jak uvnitř EU, tak na mezinárodní scéně: finanční krize, nové požadavky voblasti bezpečnosti, migrace auprchlíci, rozmach populismu vpolitice, mezinárodní politická nejistota ašíření humanitárních krizí způsobených jak člověkem, tak vdůsledku přírodních katastrof, které se nyní nacházejí vnejkritičtějším okamžiku vhistorii snejvětším počtem vysídlených osob od konce druhé světové války.
Tyto výzvy nicméně nesmí oslabit zásady ahodnoty, na kterých EU zakládá svou činnost vpolitice voblasti rozvoje ahumanitární pomoci. EU naopak ipřes očekáváný negativní dopad brexitu musí svůj finanční příspěvek na rozvojovou spolupráci ahumanitární pomoc zachovat, ba dokonce zvýšit, pokud opravdu chce zásadně přispět kvymýcení chudoby asoučasně odstranit příčiny velké části migračních pohybů, která jsou vsoučasnosti hlavní otázkou vnitřní ivnější činnosti EU. To bude alespoň vblízké budoucnosti ještě více zapotřebí, pokud někteří velcí globální hráči nepřijmou svou odpovědnost za rozvoj planety nebo vhorším případě odstoupí od závazků, které vminulosti přijali.
Šíření nových výzev, jak humanitárních, tak politických, avětší vzájemné působení mezi vnitřními avnějšími výzvami EU mohou vést ktendenci využít politik voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci jako nástroje nebo je dokonce podřídit vnitrostátním či nadnárodním zájmům, které nelze bránit na úkor hodnot acílů těchto politik zakotvených vLisabonské smlouvě, jež mají širokou podporu evropských občanů, jak opakovaně ukazují průzkumy veřejného mínění.
Rozvojové cíle tisíciletí vytvořily světový rámec, který slouží jako vodítko pro činnost EU ajejích členských států vúsilí bojovat proti chudobě aprosazovat rovnost pohlaví audržitelnost životního prostředí. Nové cíle udržitelného rozvoje přijaté vzáří 2015 představují další krok tímto směrem, neboť rozšiřují aprohlubují stanovené cíle auplatňují se jak na rozvojové země, tak na země rozvinuté. Za účelem jejich dosažení se musí soudržnost politik ve prospěch rozvoje stát novou hnací silou politické činnosti EU aposílit konzistenci mezi vnějšími politikami prostřednictvím soudržnějších akoordinovanějších finančních nástrojů amezi cíli vnějších avnitřních politik EU.
Pokud si chce EU nadále zachovat své vedoucí postavení na světové úrovni jak zhlediska objemu finančních příspěvků na rozvojovou spolupráci ahumanitární pomoc, tak zhlediska významu svých opatření voblasti těchto politik, musí být nový víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 přizpůsoben avybaven finančními příspěvky odpovídajícími světovým výzvám, kterým EU čelí, přičemž je třeba zajistit soudržnost jejích vnitřních avnějších politik asoučasně zachovat nezávislost ajedinečnost jejích politik voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci vsouladu shodnotami, na nichž je EU založena.
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci aEvropského rozvojového fondu,
()
Evropský parlament,
–s ohledem na čl. 3 odst. 5 ačlánek 21 Smlouvy oEvropské unii,
–s ohledem na články 208 až 211 a214 Smlouvy ofungování Evropské unie,
–s ohledem na Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci přijaté vroce 2011 na fóru na vysoké úrovni oúčinnosti pomoci vPusanu aobnovené vroce 2016 na zasedání na vysoké úrovni vNairobi,
–s ohledem na třetí světovou konferenci OSN osnižování rizika katastrof, která se konala vjaponském Sendaji ve dnech 14. až 18. března 2015,
–s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ přijatou na summitu OSN oudržitelném rozvoji, který se konal dne 25.září 2015 vNew Yorku, ana 17 cílů udržitelného rozvoje, které jsou její součástí,
–s ohledem na Světový humanitární summit konaný ve dnech 23. a24. května 2016 vIstanbulu ana tzv. „velkou dohodu“ (Grand Bargain), kterou uzavřeli někteří znejvětších dárců aposkytovatelů pomoci,
–s ohledem na dohodu opartnerství AKT-EU podepsanou dne 23. června 2000 vCotonou ve znění revidovaném dne 25. června 2005 a22. června 2010[1],
–s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 opřidružení zámořských zemí aúzemí kEvropské unii[2],
–s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 ohumanitární pomoci[3],
–s ohledem na nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[4],
–s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími vRadě ofinancování pomoci Evropské unie vrámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody opartnerství AKT-EU a opřidělení finanční pomoci zámořským zemím aúzemím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy ofungování Evropské unie (dále jen „vnitřní dohoda“),
–s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 oprovádění 11. Evropského rozvojového fondu[5],
–s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 ofinančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond[6],
–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020[7],
–s ohledem na Evropský konsensus ohumanitární pomoci zroku 2007[8],
–s ohledem na Evropský konsensus orozvoji ze dne 7. června 2017[9],
–s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 ospolupráci EU sobčanskou společností voblasti vnějších vztahů,
–s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 ozvýšení účinnosti rozvojové spolupráce[10],
–s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o„zprávě oobčanství EU pro rok 2017: důsledky pro rozvoj ahumanitární pomoc“[11],
–s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 oEU zprávě osoudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015[12],
–s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 omístních orgánech aobčanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje[13],
–s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení amonitorování zaměřené na výsledky,
–s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu aRadě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou ܱá opřezkumu vpolovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti () asouvisející pracovní dokumenty útvarů Komise Hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci (SWD(2017)0600) aHodnocení 11. Evropského rozvojového fondu (SWD(2017)0601),
–s ohledem na externí hodnocení 11. Evropského rozvojového fondu (závěrečná zpráva zčervna 2017), které zadala Komise týmu externích dodavatelů,
–s ohledem na externí hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci (závěrečná zpráva zčervna 2017), které zadala Komise týmu externích dodavatelů,
–s ohledem na sdělení Komise ze dne 14.února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018) 0098)
–s ohledem na Zprávu osoudržnosti – Poznatky zexterních hodnocení nástrojů financování vnější činnosti (závěrečná zpráva zčervna 2017), kterou zadala Komise týmu externích dodavatelů,
–s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu ačl. 1 odst. 1 písm. e) apřílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 opostupu udělování svolení kvypracování zpráv zvlastního podnětu,
–s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj astanovisko Rozpočtového výboru (A8-0118/2018),
A.vzhledem ktomu, že od přijetí nástrojů financování vnější činnosti se mezinárodní politický rámec arámec politiky EU podstatně změnily, neboť byly přijaty významné nástroje, jako je Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížská dohoda ozměně klimatu, akční program zAddis Abeby, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 aAgenda pro humanitu; vzhledem ktomu, že EU hrála vedoucí úlohu při jednáních otěchto nástrojích;
B.vzhledem ktomu, že Lisabonská smlouva, Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 acíle udržitelného rozvoje spolu sEvropským konsensem ohumanitární pomoci, novým Evropským konsensem orozvoji azásadami účinnosti rozvoje stanovenými vPusanu určují strategii EU voblasti rozvojové spolupráce ahumanitární pomoci; vzhledem ktomu, že Rada kromě toho přijala globální strategii zahraniční abezpečnostní politiky Evropské unie, která se mimo jiné zabývá také rozvojovou spoluprací;
C.vzhledem ktomu, že podle článku 214 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU) aEvropského konsensu ohumanitární pomoci musí být humanitární pomoc poskytována vsouladu shumanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nezávislosti anestrannosti amusí se řídit přístupem orientovaným na potřeby; vzhledem ktomu, že humanitární pomoc nesmí být nástrojem pro řešení krizí;
D.vzhledem ktomu, že by rozvojová politika měla doplňovat zahraniční politiku EU ařízení migrace Unie asoučasně zajistit, aby finanční prostředky pro oblast rozvoje byly používány pouze pro cíle aúčely spojené srozvojem anebyly využívány kúhradě výdajů souvisejících se plněním jiných cílů, jako je kontrola hranic nebo politika zaměřená proti přistěhovalectví;
E.vzhledem ktomu, že hlavním cílem nástroje pro rozvojovou spolupráci je omezit a vdlouhodobém horizontu odstranit chudobu vrozvojových zemích, které nejsou příjemci finančních prostředků zEvropského rozvojového fondu (ERF), evropského nástroje dzܲٱí nebo nástroje předvstupní pomoci, scílem poskytovat tematickou podporu organizacím občanské společnosti amístním orgánům vpartnerských zemích voblasti globálních veřejných statků souvisejících srozvojem a vsouvislosti svýzvami vtéto oblasti apodporovat strategické partnerství mezi Afrikou aEU; vzhledem ktomu, že nástroj pro rozvojovou spolupráci představuje hlavní zeměpisný nástroj voblasti rozvojové spolupráce vrámci rozpočtu EU, jemuž bylo na období 2014–2020 přiděleno 19,6 miliardy EUR;
F. vzhledem ktomu, že hlavním cílem ERF je omezit a vdlouhodobém horizontu vymýtit chudobu vafrických, karibských atichomořských státech (AKT) adosáhnout udržitelného rozvoje zámořských zemí aúzemí; vzhledem ktomu, že ERF je největším nástrojem EU pro rozvojovou spolupráci, přičemž na období 2014–2020 bylo pro 11. ERF přiděleno 30,5 miliardy EUR;
G. vzhledem ktomu, že hlavním cílem nástroje humanitární pomoci je poskytovat pomoc, podporu aochranu osobám postiženým přírodními katastrofami nebo katastrofami způsobenými člověkem apodobnými mimořádnými událostmi se zaměřením na nejzranitelnější oběti bez ohledu na národnost, náboženství, pohlaví, věk, etnický původ nebo politickou příslušnost ana základě skutečných potřeb amezinárodních humanitárních zásad aEvropského konsensu ohumanitární pomoci;
H.vzhledem ktomu, že nástroj humanitární pomoci překračuje rámec základního úkolu záchranných operací azahrnuje také pomoc lidem postiženým dlouhodobějšími krizemi, krátkodobé práce při obnově arekonstrukci, připravenost na katastrofy ařešení důsledků pohybů obyvatelstva;
I.vzhledem ktomu, že účinná spolupráce voblasti rozvoje vyžaduje inovativní přístup, který dárcům umožňuje reagovat rychle na místní situaci, spolupracovat smístními organizacemi apodporovat místní podniky apodnikatele, zejména vnejchudších anejméně stabilních zemích; vzhledem ktomu, že systém auditu EU musí poskytnout dárcům možnost pružně převzít přiměřenou míru rizika spojeného stěmito projekty, čímž se zvýší schopnost EU rychle reagovat aposkytnout účinnou pomoc;
J.vzhledem ktomu, že EU je hlavním světovým dárcem rozvojové ahumanitární pomoci; vzhledem ktomu, že EU skrze tuto pomoc podporuje úsilí týkající se snižování chudoby aprosazování globálních zájmů azájmů EU azákladních hodnot;
K.vzhledem ktomu, že summit Africké unie aEU vAbidžanu, který se konal ve dnech 29. a30. listopadu 2017, potvrdil záměr vybudovat skutečné, modernizované, globalizované aambiciózní partnerství, které vytvoří politické ahospodářské podmínky pro skutečnou rovnost;
L.vzhledem kexponenciálnímu růstu počtu dohod orozvojové spolupráci uzavřených se třetími zeměmi, včetně Číny, Ruska, Turecka, Brazílie aIndie;
M.vzhledem ktomu, že obnovení arozšíření takzvaného světového roubíkového pravidla aomezení finančních prostředků pro organizace, které poskytují ženám adívkám služby plánovaného rodičovství aslužby voblasti sexuálního areprodukčního zdraví asouvisejících práv, vyvolává vážné obavy;
N.vzhledem ktomu, že vlády třetích zemí mají skutečná očekávání, pokud jde orychlá opatření, efektivitu ařešení naléhavé potřeby udržovat voblasti rozvojové spolupráce spolehlivá partnerství; vzhledem kpotřebě rozvíjet tržní hospodářství vpartnerských zemích sohledem na nové skutečnosti anové hospodářské subjekty na mezinárodní scéně;
O.vzhledem ktomu, že sohledem na ukončené členství Spojeného království vobdobí po roce 2020 přinese brexit snížení rozpočtu EU o12 až 15 %;
P.vzhledem ktomu, že hodnocení ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci potvrzují, že je skutečně možné uceleným způsobem používat různé zeměpisné atematické nástroje;
Q.vzhledem ktomu, že vhodnocení 11. ERZ se uvádí, že „existuje skutečná hrozba, že ERF bude nucen reagovat na programy, které ho vzdalují od jeho primárního cíle zmírnění chudoby akteré je obtížné sladit se základními hodnotami ERF aohrožují to, co dobře funguje“, že „navzdory konzultacím se při programových rozhodnutích zřídka zohlednily názory vlád aorganizací občanské společnosti (s několika významnými výjimkami, jako je například oblast Tichomoří)“ aže „program 11. ERF tak využíval přístup shora dolů kuplatnění zásady soustředění, ale na úkor hlavní zásady partnerství dle dohody zCotonou“;
R. vzhledem ktomu, že podle hodnocení 11. ERF bylo do dubna 2017 vyplaceno téměř 500 milionů EUR zrezervy ERF na podporu činností útvaru Evropské komise pro humanitární pomoc acivilní ochranu (ECHO), téměř 500 milionů EUR bylo přiděleno na pomoc při mimořádných událostech jednotlivým zemím a1,5 miliardy EUR bylo vyplaceno do nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku; vzhledem ktomu, že ERF přispívá také do nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj;
S.vzhledem ktomu, že hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci uvádí, že tento nástroj „zůstává celkově relevantní avhodný pro daný účel, acož platilo jak vdobě jeho přijetí, tak vpolovině jeho provádění; Je obecně vsouladu snovými politickými dokumenty (např. Evropský konsensus orozvoji aAgenda pro udržitelný rozvoj 2030), ačkoli provádění určitých priorit by bylo ve stávajícím formátu obtížné.“;
T.vzhledem ktomu, že vdobě přijímání nástrojů financování vnější činnosti na období 2014–2020 se Parlament uvedl, že by přivítal zvláštní nástroj věnovaný rozvojové spolupráci, apožadoval oddělení finančních prostředků určených na rozvoj vpřípadě, že by byl ERF začleněn do rozpočtu;
U.vzhledem ktomu, že vpřípadě nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku se vhodnocení ERF uvádí, že „ve srovnání se standardními projekty ERF vyvolává zkrácená přípravná aschvalovací lhůta, nepřímá účast EU na provádění projektů askutečnost, že tyto projekty patří mezi priority EU spíše, než by šlo ojako reakce na dlouhodobé cíle partnerských zemí, obavy ohledně pravděpodobné účinnosti audržitelnosti projektů EU [v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku] aschopnosti EU podrobně sledovat jejich provádění“;
V.vzhledem ktomu, že tok financí zUnie do zemí, které využívají finanční nástroje rozvoje, je menší než částky zasílané soukromě diasporou týchž zemí od osob sbydlištěm vEvropě;
W.vzhledem ktomu, že ipřes to, že africký mírový projekt dostával roky od ERF miliardy eur, anavzdory vážným obavám Komise ohledně jejího finančního řízení, nebyl tento projekt součástí hodnocení ERF; vzhledem ktomu, že africký mírový projekt nebyl hodnocen od roku 2011;
X.vzhledem ktomu, že podle hodnocení jednotlivých nástrojů pro financování vnější činnosti ahodnocení těchto nástrojů, které Komise provedla vpolovině období, je celkovou účinnost nástroje pro rozvojovou spolupráci aERF při plnění jejich cílů obtížné měřit zdůvodu problémů při definování vhodných systémů hodnocení amonitorování apři posuzování úlohy vnějších faktorů akvůli rozmanitosti dotčených zemí atémat; vzhledem ktomu, že podle hodnotitelů dochází kmobilizaci dodatečných zdrojů na základě kombinování pouze v50 % případů;
Y.vzhledem ktomu, že Parlament čelí velmi krátkým lhůtám stanoveným pro kontrolu návrhů prováděcích opatření; vzhledem ktomu, že tyto lhůty řádně nezohledňují povahu parlamentní činnosti; vzhledem ktomu, že situaci dále vněkterých případech zhoršuje to, že jsou návrhy prováděcích opatření Evropskému parlamentu zaslány po uplynutí lhůty nebo před obdobím parlamentních prázdnin, což dále snižuje schopnost Parlamentu řádně vykonávat své kontrolní pravomoci;
Z.vzhledem ktomu, že EU uznala význam partnerství sorganizacemi občanské společnosti ve vnějších vztazích; vzhledem ktomu, že to zahrnuje zapojení organizací občanské společnosti do plánování aprovádění nástrojů financování vnější pomoci;
Fakta azjištění přezkumu provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu anástroje humanitární pomoci vpolovině období
Obecná hlediska
1.vítá, že hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu anástroje humanitární pomoci ukazují, že cíle těchto nástrojů byly zvelké míry odpovídající zhlediska politických priorit vdobě jejich navrhování aže jsou obecně vhodné pro daný účel a vsouladu shodnotami azáměry cílů udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že roční schodek financování kdosažení cílů udržitelného rozvoje činí 200 miliard USD;
2.konstatuje, že některé země, ve kterých fungují zeměpisné programy ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci dosáhly vposledních deseti letech pokroku, pokud jde osnižování chudoby alidský ahospodářský rozvoj, zatímco vjiných je situace stále kritická;
3.s uspokojením konstatuje, že priority nástroje pro rozvojovou spolupráci aEvropského rozvojového fondu jsou vsouladu shodnotami azáměry cílů udržitelného rozvoje, ato díky zásadní úloze, kterou EU hrála při jejich přijetí, aže tato skutečnost do značné míry usnadnila azjednodušila přezkum těchto nástrojů vpolovině období;
4.konstatuje, že nástroj pro rozvojovou spolupráci aERF umožnily EU během prvních let provádění reagovat na nové krize apotřeby díky obecné povaze svých cílů; poznamenává však, že znásobení krizí avznik nových politických priorit vystavily nástroj pro rozvojovou spolupráci, ERF anástroj humanitární pomoci finančnímu tlaku, vedly kjejich využití na hranici jejich možností a krozhodnutí ovytvoření nových mechanismů ad hoc, jako jsou svěřenské fondy, které provázejí závažné obavy ohledně transparentnosti, demokratické odpovědnosti aodklonu od rozvojových cílů; připomíná nedávno přijatý Evropský fond pro udržitelný rozvoj, který byl vytvořen scílem zvýšit pákový efekt;
5.je spokojen se zvýšenou vnitřní soudržností vrámci nástroje pro rozvojovou spolupráci aERF, což je do velké míry dáno kvalitními posouzeními, harmonizovanými postupy rozhodování akoncentrací zhlediska odvětví;
6.konstatuje, že vněkterých případech je rozpočtová podpora inadále předmětem kritiky, pokud jde opřínos aúčinnost, třebaže tato podpora odpovídá modernímu pojetí spolupráce, které je plně vsouladu se skutečným rozvojovým partnerstvím, umožňuje, aby partnerská země převzala odpovědnosti, avyznačuje se flexibilitou aúčinností; požaduje proto, aby byla přijata opatření kposílení politického ainstitucionálního partnerství, které podporuje poskytování rozpočtové podpory azároveň prosazuje účinnou správu ekonomických záležitosti adodržování demokratických hodnot; upozorňuje na skutečnost, že politika rozvojové spolupráce musí být prováděna způsobem, který zohlední potřeby daných zemí ajejich obyvatel, aže je nutné zároveň zajistit jejich účast na rozhodovacím procesu arovněž to, aby převzaly odpovědnost za transparentní aúčinné provádění této politiky;
7.konstatuje, že se mnoho zemí vposledních několika letech stalo zeměmi svyššími středními příjmy, vdůsledku čehož postoupily od dvoustranné spolupráce vrámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, nebo jim byly sníženy granty na dvoustrannou spolupráci vrámci ERF, neboť rozvojová pomoc doprovázená úspěšnými vnitrostátními politikami může přinášet pozitivní výsledky; připomíná, že chudoba arozvoj jsou vícerozměrné aže je třeba přestat považovat HDP za jediný ukazatel rozvoje; dále konstatuje, že vzhledem ktomu, že většina nejchudších lidí světa žije vzemích se středními příjmy, vnichž přetrvávají nerovnosti, by náhlé zrušení podpory pro tyto země mohlo ohrozit plnění cílů udržitelného rozvoje; trvá proto na tom, že je třeba nadále tyto země vtéto citlivé fázi podporovat na jejich cestě květšímu rozvoji;
8.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se rozvojová pomoc využívala vsouladu sjejím původním účelem, ato spatřičným ohledem na zásady účinnosti pomoci arozvoje; znovu zdůrazňuje, že by rozvojová spolupráce EU měla být sladěna splány apotřebami partnerských zemí;
9.zdůrazňuje, že by za žádných okolností neměly krátkodobé domácí zájmy EU (v oblasti bezpečnosti nebo migrace) ovlivňovat její program voblasti rozvoje aže je třeba vždy dodržovat zásady účinnosti pomoci arozvoje auplatňovat je na všechny formy rozvojové spolupráce;
10.bere na vědomí závěry Komise, že racionalizací nástrojů by se mohla zlepšit jejich soudržnost; zdůrazňuje, že takové zjištění není uvedeno vžádném jiném hodnocení;
11.je znepokojen zjištěními hodnotitelů, která se týkají absence systémů monitorování ahodnocení, což znesnadňuje měření výsledků; na druhé straně zdůrazňuje řadu pozitivních zjištění týkajících se rozvojových politik EU vauditech Evropského účetního dvora (EÚD); upozorňuje na připomínky, které učinil EÚD ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení amonitorování zaměřené na výsledky; vyzývá Komisi, aby tuto příležitost využila kdalšímu zlepšení svého systému rámce pro výsledky na základě doporučení EÚD;
12.je překvapen rozporem mezi výsledky hodnocení azávěry zhodnocení vpolovině období, které vypracovala Komise; vyjadřuje politování nad tím, že se Komise ve svých závěrech vůbec nezabývá vážnými problémy nedostatečného partnerství arizikem odklonu nástrojů od problému zmírňování chudoby, přestože to je klíčovým prvkem hodnocení;
13.je znepokojen tím, že dostupné údaje chybí nebo jsou nedostatečné; konstatuje, že absence systému monitorování ahodnocení nad rámec rozvojových cílů tisíciletí acílů udržitelného rozvoje znemožňuje přesně měřit změny, např. pokud jde oflexibilitu nástroje nebo jeho soudržnost sjinými nástroji;
14.konstatuje rovněž, že absence kapitoly financování výslovně vyhrazené na podporu politické diskuse, zejména pokud jde opodporu politických stran, nenapomáhá dosažení cílů udržitelného rozvoje;
15.vyzývá ke zlepšení voblasti podávání zpráv pomocí automatického vytváření statistik aukazatelů;
16.vyjadřuje politování nad tím, že Komise nevyužila přezkumu vpolovině období kpřizpůsobení svých politik požadavkům obsaženým vnovém Evropském konsensu orozvoji, které se týkaly podpory drobného audržitelného agroekologického hospodaření; konstatuje, že navrhovaná opatření naopak zahrnují ještě větší podporu velkoobjemovému zemědělství avelkým zemědělským podnikům;
Nástroj pro rozvojovou spolupráci
17.zdůrazňuje, že význam nástroje pro rozvojovou spolupráci spočívá především vjeho flexibilitě při reakci na nepředvídané události, pokud jde ovýběr programovacích aprováděcích metod, apři přerozdělování vrámci jednotlivých nástrojů amezi nimi avyužívání rezervních fondů; zdůrazňuje, že flexibilita víceletého programování rovněž umožnila přizpůsobovat dobu trvání programového období situaci vterénu, urychlené přerozdělovat prostředky vpřípadě zásadních změn apoužívat zvláštní opatření;
18.vítá skutečnost, že hodnocení zdůraznila strategický význam tematického programu nástroje pro rozvojovou spolupráci, zejména jeho schopnost prosazovat globální opatření týkající se veřejných statků;
19.poukazuje na zjednodušení, harmonizaci aobecnější způsoby provádění, jež byly zavedeny vnařízení (EU) č. 236/2014, kterým se stanoví společná pravidla apostupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, díky čemuž se zvýšila účinnost nástroje pro rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje, že nařízení (EU) č. 233/2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[14], neuvádí žádné podrobnosti osystému monitorování ahodnocení měření výkonnosti nástroje; je hluboce znepokojen skutečností, že prováděcí postupy, znichž některé vzešly zfinančního nařízení, jsou stále vnímány jako zdlouhavé azatěžující, což poškozuje dobrou pověst EU azvyšuje přitažlivost některých zemí, jejichž přístup je vnímán jako méně zatížený formalitami apodmínkami; vtomto ohledu připomíná, že některé ztěchto postupů vyplývají zfinančního nařízení, anikoliv znástrojů financování vnější činnosti, zatímco jiné požadavky jsou založeny na uplatňování základních zásad rozvojové spolupráce, jako je partnerství apřijetí odpovědnosti;
20.konstatuje, že pracovní dokumenty útvarů Komise ukazují, že výše vyplacených částek je ve srovnání spřidělenými částkami poměrně nízká; zdůrazňuje, že sohledem na „konkurenci“ voblasti rozvojové pomoci se jedná ovelký problém; požaduje proto lepší komunikaci zaměřenou na možnosti financování, která zajistí informovanost partnerů EU; požaduje proškolení místních zúčastněných stran, včetně státních úředníků, vpřípravě evropské dokumentace, aby mohli co nejlépe splnit daná kritéria atím se zvýšila šance, že budou jejich projekty vybrány; konstatuje, že toto školení by se také mohlo zaměřit na jejich schopnost lépe reagovat na výzvy kpředkládání projektů jiných mezinárodních organizací;
21.je znepokojen tím, že přezkum nástroje pro rozvojovou spolupráci vpolovině období poukázal na riziko nedostatečného dodržování požadavku přidělovat alespoň 20 % pomoci vrámci nástroje pro rozvojovou spolupráci na základní sociální služby, jako je zdravotnictví, sekundární vzdělávání adalší sociální služby, třebaže jde oprimární potřeby nezbytné pro rozvoj dotčených zemí;je rovněž znepokojen nedostatečnou podporou poskytovanou vnitrostátním zdravotnickým systémům, jakož iabsencí údajů ovýsledcích dosažených voblasti financování vzdělávání; znovu připomíná závazek přijatý vnovém Evropském konsensu orozvoji, tj. vyčlenit přinejmenším 20 % oficiální rozvojové pomoci EU na sociální začleňování alidský rozvoj;
22.je spokojen scíli avýsledky tematického programu věnovaného organizacím občanské společnosti amístním orgánům apožaduje, aby byl zachován vbudoucích nástrojích; je však hluboce znepokojen zmenšujícím se prostorem poskytovaným organizacím občanské společnosti amístním orgánům ve fázi programování aprovádění programů apožaduje, aby byla úloha těchto aktérů posílena, ato ijako poskytovatelů služeb, aaby byly rovněž formy spolupráce více uzpůsobovány konkrétní situaci aaby byl uplatňován strategičtější přístup; zdůrazňuje, že plného rozvoje těchto zemí lze dosáhnout pouze ve spolupráci slegitimními místními orgány;
23.vybízí Komisi, aby uplatňovala politiky vedoucí kzapojení členů africké diaspory jako klíčových aktérů rozvoje;
ERF
24.konstatuje, že ERF má důležitou úlohu při odstraňování chudoby aplnění cílů udržitelného rozvoje; poznamenává však, že známky pokroku jsou slabší na regionální úrovni aže ERF důsledně nevytvářel spolehlivou součinnost asoudržnost mezi svými programy spolupráce na vnitrostátní aregionální úrovni a vrámci AKT;
25.vyjadřuje politování nad tím, že přezkum vpolovině období nezahrnoval africký mírový projekt, který již léta nebyl řádně vyhodnocen; domnívá se, že vdobě, kdy je kladen stále větší politický důraz na vztah mezi bezpečností arozvojem, má zásadní význam tvorba politik podložená fakty;
26.vítá, že ERF se ukázal být díky omezenému plánovacímu cyklu, zefektivněným postupům azlepšené správě rozpočtu vhodným pro svůj účel vrychle se měnícím prostředí; konstatuje nicméně, že již neodpovídá vývoji situace aže postupy jsou stále poněkud rigidní azatěžující;
27.konstatuje, že velmi odlišné potřeby apovaha skupin zemí AKT azámořských zemí aúzemí, kterých se týká ERF, vyvolávají pochybnosti ohledně vhodnosti univerzálního přístupu, který je typický pro výběr postupů azpůsobů, a vkonečném důsledku ohledně územního rozsahu ERF; připomíná potřebu nového askutečného partnerství mezi rovnocennými stranami, přičemž hlavní pozornost musí být věnována lidským právům;
28.konstatuje, že ERF byl vystaven tlaku vsouvislosti sřešením rostoucího počtu politických nároků, jako je bezpečnost amigrace, které je obtížné sladit se základními hodnotami tohoto fondu azásadami politiky EU voblasti rozvoje aspolupráce, konkrétně svymýcením chudoby;
Nástroj humanitární pomoci
29.vyjadřuje své uspokojení nad tím, že nástroj humanitární pomoci dosáhl svého cíle, jímž je poskytovat pomoc při mimořádných událostech na základě plného dodržování mezinárodního práva veřejného, aže se současně podařilo zajistit, aby humanitární pomoc nebyla účelově využívána aaby byly dodržovány zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality anezávislosti;
30.konstatuje, že počet humanitárních krizí akatastrof, kterými se zabývá nástroj humanitární pomoci, se během posledních pár let výrazně zvýšil, což vedlo kplnému využití rezervy na pomoc při mimořádných událostech anutnosti využít další finanční prostředky, aže tato situace se zkrátkodobého až střednědobého hlediska pravděpodobně nezlepší vzhledem krostoucímu počtu krizových situací vmnoha částech světa; poznamenává, že to poukazuje na to, že je zapotřebí rezervu na pomoc při mimořádných událostech značně zvýšit avyužívat všechny dostupné zdroje rychleji apružněji;
31.domnívá se, že lidé aspolečenství by měly zůstat hlavním cílem ahlavními zúčastněnými stranami nástroje humanitární pomoci aže by měl být za všech okolností využíván pružný akoordinovaný přístup zohledňující specifické okolnosti, který vezme vúvahu názory místních vlád aorgánů arovněž místních společenství, náboženských organizací zaměřených na rozvoj asubjektů občanské společnosti; zdůrazňuje, že mnohé ztěchto organizací, včetně evropských organizací diaspory, vyvíjejí záslužnou činnost vněkolika důležitých oblastech apro humanitární pomoc mohou poskytovat přidanou hodnotu;
32.připomíná, že Světová zdravotnická organizace uvádí neodborně prováděné potraty jako jednu zpěti nejčastějších příčin úmrtí matek; připomíná mezinárodně deklarovaný právní základ práva na sexuální areprodukční zdraví apráva obětí sexuálního násilí aosob zasažených ozbrojenými konflikty;
Doporučení pro zbývající prováděcí období
33.zdůrazňuje, že nástroj pro rozvojovou spolupráci, fond ERF anástroj humanitární pomoci je třeba provést sohledem na nový rámec mezinárodní politiky apolitiky EU, včetně Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížské dohody ozměně klimatu, akčního programu zAddis Abeby aAgendy pro humanitu;
34.připomíná, že po celém světě musí být dosaženo cílů udržitelného rozvoje pomocí společného úsilí apartnerství všech mezinárodních činitelů, ato včetně rozvinutých arozvojových zemí imezinárodních organizací; zdůrazňuje, že na úrovni EU je proto nutné navrhovat aprovádět vnitřní avnější politiky společným, soudržným akoordinovaným způsobem vsouladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; domnívá se, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje musí být hlavním faktorem při vymezování aprovádění nástrojů financování vnější činnosti apři přijímání dalších politik anástrojů EU, neboť vnitřní avnější politiky EU jsou vzájemně propojeny; domnívá se však, že celková soudržnost nástrojů by měla být dále posílena, zejména zlepšením soudržnosti akoordinace mezi geografickými atematickými programy alepší koordinací adoplňkovostí sostatními politikami EU;
35.je znepokojen tím, že země svyššími středními příjmy, které přestaly využívat podporu vrámci ERF anástroje pro rozvojovou spolupráci, mohou čelit mezeře ve financování, která je staví do zranitelné situace; vyzývá Komisi, aby se zamyslela nad důsledky, zvážila opatření kpředcházení negativním dopadům ausnadnila přístup zemí svyššími středními příjmy knástrojům financování vnější činnosti přizpůsobeným jejich potřebám, zejména scílem podnítit úsilí oposílení řádné správy věcí veřejných bojem proti korupci, daňovým podvodům abeztrestnosti, zajistit dodržování zásad právního státu akonání svobodných aspravedlivých voleb, zajistit rovný přístup ke spravedlnosti ařešit institucionální nedostatky; uznává práci, kterou vtéto oblasti odvádí program EUROsociAL; zdůrazňuje však, že je třeba upřednostnit přidělování grantů nejméně rozvinutým zemím, které jsou náchylné knestabilitě, čelí významným strukturálním překážkám voblasti udržitelného rozvoje, azávisí tudíž velmi na mezinárodních veřejných financích;
36.zastává názor, že nástroje financování vnější činnosti by měly nadále přímo podporovat organizace občanské společnosti na úrovni EU ana místní úrovni, místní komunity, místní aregionální samosprávy amístní orgány vpartnerských zemích ajejich partnerství sevropskými místními aregionálními územními samosprávami aže je třeba systematicky usnadňovat jejich aktivní zapojení do dialogů mnoha zúčastněných stran opolitikách EU a ovšech procesech plánování vrámci všech nástrojů; dále se domnívá, že EU by měla podporovat úlohu organizací občanské společnosti coby subjektů dohledu vEU imimo ni, jakož idecentralizační reformy vpartnerských zemích; vtéto souvislosti vítá záměr Komise prohloubit aupevnit probíhající činnost zaměřenou na budování partnerství adialogu sobčanskou společností pracující voblasti rozvoje aposílit účast na dialogu azapojení sítí organizací občanské společnosti do tvorby politik aprocesů EU; připomíná, že EU by měla podporovat upevňování demokracie tím, že určí mechanismy na podporu činností organizací ve třetích zemích scílem přispět ke stabilizaci azlepšení institucionálních norem pro řízení veřejných statků;
37. potvrzuje, že je odhodlán sledovat plnění závazku EU ohledně poskytování trvalé podpory pro lidský rozvoj scílem zlepšit životy lidí vsouladu scíli udržitelného rozvoje; připomíná, že vpřípadě nástroje pro rozvojovou spolupráci ztoho vyplynula potřeba přidělit alespoň 20 % pomoci základním sociálním službám se zaměřením na zdravotnictví avzdělávání ana středoškolské vzdělávání; je proto znepokojen skutečností, že vdobě přetrvávajících pochybností odosažení 20% cíle voblasti lidského rozvoje Komise odčerpává prostředky zlidského rozvoje do investic;
38.žádá, aby byly důsledně uplatňovány předběžné podmínky, které umožní účinně využít rozpočtové podpory asystematičtěji sledovat tento způsob podpory vpartnerských zemích scílem zlepšit odpovědnost, transparentnost, účinnost pomoci asladit rozpočtovou podporu sjejími cíli;
39.varuje před zneužíváním svěřenských fondů, které ohrožuje jedinečnost politiky rozvojové spolupráce EU; trvá na tom, že by měly být využívány pouze tehdy, je-li zaručena jejich přidaná hodnota ve srovnání sjinými formami poskytování pomoci, zejména vmimořádných situacích, aže jejich využívání by mělo být vždy vplném souladu se zásadami účinnosti ahlavním cílem rozvojové politiky; vymýcení chudoby je znepokojen skutečností, že příspěvky členských států adalších dárců do těchto fondů nesplnily očekávání, což mělo negativní dopad na jejich účinnost; zdůrazňuje nutnost parlamentní kontroly těchto fondů; je vážně znepokojen zjištěními hodnocení ERF, které se týkají účinnosti svěřenského fondu EU pro Afriku;
40. připomíná, že Komise by měla při využívání svěřenských fondů zajistit transparentnost, mimo jiné itím, že bude Evropskému parlamentu pravidelně poskytovat aktuální informace azajistí jeho řádné zapojení do příslušných řídících struktur vsouladu splatnými právními předpisy EU; dále připomíná, že svěřenské fondy musí uplatňovat kompletní soubor zásad účinnosti rozvoje aměly by být soudržné sdlouhodobými rozvojovými prioritami, zásadami ahodnotami, vnitrostátními aunijními strategiemi pro jednotlivé země adalšími příslušnými nástroji aprogramy aže monitorovací zpráva posuzující tento soulad by měla být zveřejňována dvakrát ročně; připomíná proto, že cílem nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku je řešit základní příčiny migrace podporováním odolnosti, hospodářských příležitostí, rovných příležitostí, bezpečnosti arozvoje;
41.připomíná, že rozpočet určený na vnější činnost EU je neustále mobilizován aposilován, čímž se vyčerpávají veškeré dostupné rezervy za účelem řešení rostoucího počtu krizových situací; zastává názor, že za situace opakovaných krizí anejistoty musí být nástroje financování vnější činnosti dostatečně flexibilní, aby se mohly rychle přizpůsobit měnícím se prioritám anepředvídaným událostem aaby se vpraxi daly rychle využívat; doporučuje za tímto účelem inteligentní využívání rezervních nebo nevyužitých prostředků nástrojů financování vnější činnosti, větší flexibilitu při víceletém programování, vhodnou kombinaci způsobů financování avětší zjednodušení na úrovni provádění; zdůrazňuje však, že větší flexibility by nemělo být dosaženo na úkor účinnosti apředvídatelnosti pomoci, ani na úkor dlouhodobých zeměpisných atematických priorit nebo závazků kpodpoře reforem vpartnerských zemích;
42.vyzývá Komisi, aby nástroj humanitární pomoci prováděla vsouladu shumanitárními zásadami, se závazky přijatými vtzv. zásadní dohodě (the Grand Bargain) na Světovém humanitárním summitu ase závěry zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č.15/2016[15]; vyzývá Komisi, aby zvýšila zejména transparentnost strategického programování apostupu výběru financování, věnovala náležitou pozornost nákladové efektivnosti přijatých opatření, aniž by byly dotčeny cíle humanitární pomoci aochota pomoci těm nejzranitelnějším, při zachování schopnosti podpořit humanitární imperativ tím, že se dostane ktěm nejzranitelnějším abude zasahovat tam, kde je pomoc nejvíc naléhavá, zlepšila sledování během provádění, vyčlenila více finančních prostředků pro vnitrostátní amístní subjekty poskytující pomoc, omezila byrokracii pomocí harmonizovaných požadavků na podávání zpráv aaby na víceletém základě přispívala zhlediska strategie, programování afinancování, aby byla zajištěna větší předvídatelnost, flexibilita, rychlost akontinuita humanitární reakce;
43.trvá na tom, aby byla obyvatelstvu vkrizových oblastech nadále poskytována humanitární pomoc aaby měli poskytovatelé humanitární pomoci při své práci volný přístup kobětem voblastech konfliktů a vnestabilních zemích;
44.vyzývá Komisi kzajištění toho, aby vrámci nástroje humanitární pomoci spolu akomplementárně snástrojem pro rozvojovou spolupráci aevropským rozvojovým fondem a sohledem na propojení humanitární pomocí arozvojem zvyšovala odolnost vůči budoucím otřesům tím, že bude podporovat strategie astruktury včasného varování aprevence azajišťovat přínos pro dlouhodobější rozvoj vsouladu spotřebou propojení pomoci, obnovy arozvoje adále věnovat pozornost zapomenutým krizím;
45.konstatuje, že je třeba zlepšit vzájemnou doplňkovost mezi rozvojovými nástroji anástrojem humanitární pomoci, zejména pokud jde ovztah mezi humanitární pomocí arozvojem, nový strategický přístup ke zvyšování odolnosti azávazek EU snižovat rizika katastrof azvyšovat připravenost na katastrofy, aniž by přitom byly ohroženy jejich cíle amandáty;
46.připomíná, že rozvoj doplňuje humanitární pomoc scílem předcházet otřesům akrizím;
47.požaduje, aby byl specifický charakter humanitární pomoci uznán vrámci rozpočtu EU, což ssebou nese potřebu zajistit rezervu na pomoc při mimořádných událostech coby flexibilní nástroj pro reakci na nové krize sdostatečnými finančními prostředky;
48.zastává názor, že by delegace EU měly být více zapojeny do rozhodnutí oplánování rozvojové spolupráce vrámci různých nástrojů financování vnější činnosti, které spravují; domnívá se, že by to také umožnilo zlepšit doplňkovost asoučinnost adále zvýšit míru souladu spotřebami aodpovědnost partnerských zemí;
49.trvá na tom, aby ústředí Komise aEvropské služby pro vnější činnost (ESVČ) adelegace EU disponovaly odpovídajícím počtem zaměstnanců, pokud jde opočet zaměstnanců ijejich odborné znalosti voblasti rozvojové ahumanitární pomoci.
50.vyjadřuje nespokojenost svelmi krátkou lhůtou, která Parlamentu byla poskytnuta pro posouzení návrhu prováděcích opatření vrámci nástroje pro rozvojovou spolupráci; naléhavě žádá Komisi, aby do prosince 2018 upravila jednací řád Výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci aVýboru pro humanitární pomoc tak, aby Parlament aRada získaly více času pro řádný výkon svých kontrolních pravomocí;
51.naléhavě žádá Komisi aESVČ, aby zvýšily azlepšily koordinaci dárců prostřednictvím společného programování iprovádění sjinými členskými státy adárci vsouladu snárodními rozvojovými programy partnerských zemí apod vedením akoordinací delegací EU;
52.žádá, aby byla posílena politická kontrola Evropského parlamentu nad programovými dokumenty 11. ERF jako prostředku ke zvýšení transparentnosti aodpovědnosti;
Doporučení týkající se struktury nástroje pro rozvojovou spolupráci aERF vobdobí po roce 2020 abudoucího provádění nástroje humanitární pomoci
53.připomíná nezávislost rozvojových ahumanitárních politik EU, které vycházejí ze zvláštních právních základů uznaných ve Smlouvách ajež stanoví zvláštní hodnoty acíle, které by neměly být podřízeny geopolitické strategii EU aměly by být vždy vsouladu se zásadami účinnosti rozvoje a vpřípadě humanitární pomoci se zásadami lidskosti, nestrannosti, neutrality anezávislosti;
54.zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zachovat samostatné nástroje rozvoje ahumanitární pomoci, které respektují hlavní zásady rozvoje sohledem na závěry hodnocení týkající se absence partnerství aohrožení hlavního cíle zmírnění chudoby vnovém rámci změny politických priorit;
55.připomíná, že ERF, nástroj pro rozvojovou spolupráci anástroj humanitární pomoci se vyznačují kladným plněním rozpočtu, mají klíčový význam pro prokázání mezinárodní solidarity azároveň přispívají kdůvěryhodnosti EU ve světě; domnívá se, že bez ohledu na možné strukturální změny či sloučení těchto nástrojů, včetně případného zahrnutí ERF do rozpočtu, by celkové prostředky pro příští VFR měly být navýšeny, avšak současně by neměla být oslabena kritéria oficiální rozvojové pomoci; dále konstatuje, že budoucí uspořádání financování vnější činnosti by mělo zahrnovat transparentnější začleňování svěřenských fondů anástrojů, které se řídí klíčovými zásadami demokratické odpovědnosti aúčinnosti rozvoje, ataké možné pokračování plánu vnějších investic, pokud se při jeho hodnocení prokáže jeho rozvojová doplňkovost ajeho dopad na lidská práva, jakož isociální aenvironmentální dopad;
56.vyzývá Radu, Komisi aEvropskou investiční banku, aby sEvropským parlamentem uzavřely interinstitucionální dohodu otransparentnosti, odpovědnosti aparlamentní kontrole na základě všeobecných zásad stanovených vnovém Evropském konsensu orozvoji vzhledem ke změně způsobů poskytování pomoci od přímých grantů ke svěřenským fondům akombinovanému financování, ato iprostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj;
57.poukazuje na pozitivní obraz, který má EU coby spolupracující globální hráč umezinárodního společenství, ale který může být stižen těžkopádnými azdlouhavými správními postupy; domnívá se, že to přispívá k„měkké síle“ EU vmezinárodních vztazích, což vyžaduje silnou anezávislou rozvojovou politiku po roce 2020 srozdílnými rozvojovými nástroji;
58.zdůrazňuje, že omezení a zdlouhodobého hlediska vymýcení chudoby by mělo spolu snaplňováním cílů udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou aochranou celosvětových veřejných statků vytvářet hlavní cíle rozvojové politiky EU ajejích nástrojů, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejvíce ohroženým;
59.zdůrazňuje, že struktura nástroje pro rozvojovou pomoc aERF po roce 2020 aprovádění nástroje humanitární pomoci musí být vsouladu smezinárodními závazky EU, včetně Agendy 2030 ajejích cílů udržitelného rozvoje aPařížské dohody oklimatu, jakož i spolitickým rámcem EU, jako je Evropský konsensus orozvoji, nová globální strategie zahraniční abezpečnostní politiky EU aEvropský konsensus ohumanitární pomoci;
60.domnívá se, že struktura nových nástrojů financování vnější činnosti by měla brát vúvahu prokázané dobré fungování stávajících nástrojů financování vnější činnosti, způsobilost pro oficiální rozvojovou pomoc apotřebu plnit cíle udržitelného rozvoje;
61.domnívá se, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 aglobální rozměr mnoha cílů udržitelného rozvoje vyžadují nový politický přístup, podle kterého se musí všichni političtí činitelé zrozvíjejících se i zvyspělých zemí snažit přispět kdosažení cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím důsledných akoordinovaných vnitřních avnějších politik, adomnívá se, že pro tento účel budou nápomocné nové nástroje pro financování vnější činnosti po roce 2020 anový Evropský konsensus orozvoji;
62.je přesvědčen otom, že je důležité podporovat přístup krozvoji založený na lidských právech azásadách, aprosazovat tak demokratické zásady, základní hodnoty alidská práva na celém světě; vyzývá Komisi aESVČ, aby za účelem prosazování těchto zásad, hodnot apráv adekvátně provázaly pomoc vrámci nástrojů financování vnější činnosti apolitický dialog, ato jak na dvoustranné úrovni, tak vrámci regionálních acelosvětových organizací;
63.považuje za důležité, aby horizontální ameziodvětvová ochrana životního prostředí apříležitosti, které nabízejí politiky voblasti životního prostředí, byly začleněny do všech rozvojových politik; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku vprosazování demokracie, lidských práv arovnosti žen amužů; dále naléhavě vyzývá ktomu, aby se závazky plynoucí zPařížské dohody vplné míře odrážely vbudoucích nástrojích aprogramech, což by mělo být doprovázeno náležitým monitorováním; domnívá se proto, že boj proti změně klimatu by měl vrámci rozvojové spolupráce hrát stále významnější úlohu;
64.domnívá se, že je nezbytné zúročovat zkušenosti, aby bylo možné zjistit nedostatky voblasti koordinace vnějších nástrojů financování EU snástroji financování jiných mezinárodních institucí azlepšit tuto koordinaci, avytvořit tak synergie azajistit co největší dopad nástrojů financování vrozvojových zemích;
65. domnívá se, že je nezbytné zvýšit současnou úroveň oficiální rozvojové pomoci EU vbudoucí struktuře nástrojů financování vnější činnosti vobdobí po roce 2020 avytvořit jasný časový harmonogram, aby EU mohla dodržet svůj společný závazek poskytovat 0,7% hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc apřidělovat 0,2% HND vrámci této pomoci nejméně rozvinutým zemím; vtéto souvislosti vítá nedávné sdělení Komise onovém víceletém finančním rámci; připomíná členským státům, že je třeba, aby dodržely svůj závazek aposkytovaly 0,7% hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou pomoc; připomíná, že je třeba provést doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci arozvoj ohledně toho, jak dosáhnout průměrného darovacího prvku celkové oficiální rozvojové pomoci ve výši 86 %;
66.zastává názor, že aniž by byla dotčena větší flexibilita nebo rezervy, struktura nástrojů financování vnější činnosti vobdobí po roce 2020 by měla nadále zajišťovat opatření pro směs zeměpisných itematických víceletých programů, aumožňovat tak rozvojová opatření různého rozsahu; považuje podporu regionální spolupráci aintegraci partnerských zemí za důležitý faktor, který je nezbytný ktomu, aby byla vymýcena chudoba apodporován dlouhodobý udržitelný rozvoj;
67.zdůrazňuje, že vnější rozvojová činnost EU musí být založena na náležitě vyvážené kombinaci flexibility apředvídatelnosti rozvojové pomoci, ato na základě dostatečného financování; současně uznává, že předvídatelnosti rozvojové pomoci lze mimo jiné dosáhnout díky dobře fungujícím zavedeným systémům včasného varování, především vnejzranitelnějších anejméně odolných zemích;
68.domnívá se, že kpřevodu finančních prostředků mezi cíli a zdůvodu měnících se priorit vrámci určitého nástroje by mělo docházet pouze na základě skutečných potřeb partnerských zemí, aniž by byly ohroženy zásady acíle daného nástroje a snáležitým zapojením orgánu dohledu; vyzývá zejména ktomu, aby se jasně rozlišovalo mezi způsobilým financování zoficiální rozvojové pomoci afinancováním zjiných zdrojů; rozhodně odmítá jakékoliv převody finančních prostředků vyčleněných na činnosti, které jsou vsouladu spodmínkami Výboru pro rozvojovou pomoc, do programů, jež nelze považovat za oficiální rozvojovou pomoc; zdůrazňuje, že je nutné, aby vrámci nařízení onástrojích financování vnější činnosti byly zaručeny cíle oficiální rozvojové pomoci;
69.zastává názor, že struktura nástrojů financování vnější činnosti vobdobí po roce 2020 by měla zahrnovat několik referenčních hodnot apřesně vymezené účelové vázání, jakož izačleňování závazků, aby byly zajištěny dostatečné finanční prostředky pro hlavní priority;
70.domnívá se, že nepředvídatelné potřeby by měly být pokryty ze značných rezerv pro nepředvídatelné události vjednotlivých nástrojích financování vnější činnosti aže finanční prostředky, jež nebyly vyhrazeny pro konkrétní účel, nebo uvolněné finanční prostředky týkající se daného roku by měly být převedeny do rezerv pro nepředvídatelné události pro následující rok;
71.připomíná, že je třeba udržet silný anezávislý nástroj pro humanitární pomoc, jak je požadováno vEvropském konsensu ohumanitární pomoci; domnívá se, že konkrétně pro humanitární pomoc by měla existovat samostatná rezerva aže příslušný rozpočet by měl být zvýšen tak, aby zohledňoval skutečnost, že vdůsledku rostoucích potřeb na celém světě byla vsoučasném víceletém finančním rámci rezerva pro humanitární pomoc neustále aktivována; připomíná, že Parlament opakovaně uznal snahy Komise reagovat na rostoucí výzvy, přičemž pravidelně zdůrazňoval, že je třeba zvýšit finanční prostředky na humanitární pomoc, atrval na tom, aby se odstranil prohlubující se rozdíl mezi závazky aplatbami aaby se zvýšila účinnost areakceschopnost humanitární arozvojové pomoci, která je kdispozici vrámci rozpočtu EU;
72. zdůrazňuje, že žádných přínosů zhlediska finanční flexibility azjednodušení by nemělo být dosahováno na úkor nižší kapacity sledování akontroly ze strany spoluzákonodárce, což by ohrozilo zásady odpovědnosti atransparentnosti; zdůrazňuje potřebu transparentnosti kritérií přidělování finančních prostředků ve všech fázích programování; zastává názor, že nové uspořádání nástrojů pro financování vnější činnosti by mělo být flexibilní amoderní amělo by partnerským zemím umožňovat optimalizaci zdrojů adosahování výsledků voblasti rozvoje;
73.zdůrazňuje, že finanční flexibilita vnových nástrojích financování vnější činnosti by se měla rozšířit ina vnitrostátní flexibilitu, aby bylo možné na základě volné úvahy udělit menší granty místním organizacím občanské společnosti, podnikům apodnikatelům; domnívá se, že Komise by měla přehodnotit své současné požadavky voblasti auditů rozvojové pomoci, aumožnit tak větší rizikový profil umenších vnitrostátních grantů;
74.zdůrazňuje, že rozvojová politika ahumanitární cíle by neměly ustupovat cílům dárcovských zemí aEU voblasti bezpečnosti ani hraničním kontrolám nebo řízení migračních toků; domnívá se vtéto souvislosti, že oficiální rozvojová pomoc by měla být využívána především ke zmírňování chudoby aže opatření aprogramy, které jsou sladěny pouze se zájmy národní bezpečnosti dárcovských zemí, by tedy neměly být financovány zfinančních prostředků na rozvoj; zároveň považuje za nezbytné podporovat odolnost partnerských zemí, aby se vytvořily příznivé podmínky pro udržitelný rozvoj;
75.domnívá se, že vbudoucím víceletém finančním rámci musí být odděleny výdaje na plnění interních cílů EU voblasti migrace, azylu avnitřní bezpečnosti na jedné straně avýdaje zaměřené na podporu provádění nového Evropského konsensu orozvoji na straně druhé; domnívá se, že spojení těchto dvou odlišných okruhů by znamenalo riziko dalšího účelového využívání pomoci EU, včetně jejího podmínění spoluprací voblasti migrace;
76.v této souvislosti navrhuje, aby byla prostřednictvím rozvojové pomoci dále posílena odolnost společností astátů aaby bylo více finančních apolitických prostředků věnováno na předcházení konfliktům apřipravenost na katastrofy aaby se přijala včasná opatření ktomu, aby bylo možné těmto konfliktům apřírodním katastrofám čelit;
77.vyzývá Komisi, aby přidělování finančních prostředků partnerským zemím azpůsoby spolupráce neopírala jen oHDP, ale i oširokou škálu kritérií zohledňujících rozvoj lidstva podporující začlenění, dále lidská práva amíry nerovnosti;
78.znovu opakuje svůj požadavek začlenit ERF do rozpočtu, neboť se jedná ohlavní nástroj pro zajištění soudržnosti mezi rozvojovou politikou adalšími politikami EU apro posílení rozpočtové kontroly Parlamentu; připomíná, že začlenění ERF do rozpočtu by přineslo výhody, jako je např. silnější demokratická legitimita akontrola nástroje, lepší absorpční kapacita avětší viditelnost atransparentnost vedoucí klepšímu přehledu ovýdajích EU vtéto oblasti, jakož ivyšší efektivitu aúčinnost rozvojové pomoci EU; připomíná, že parlamentní diskuse orozvojové politice pomáhají občanům při provádění opatření EU voblasti výdajů na rozvojovou pomoc;
79.zdůrazňuje, že začlenění ERF do rozpočtu by mělo být doprovázeno zárukami, které zabrání tomu, aby finanční prostředky zpředchozích ERF do jiných rozpočtových linií, přičemž je nutné také zohlednit veškeré dárce ze třetích zemí; dále zdůrazňuje, že africký mírový projekt by měl zůstat mimo rozpočet EU azachován jako samostatný nástroj;
80.zdůrazňuje, že začlenění ERF do rozpočtu by mělo doprovázet úměrné zvýšení dohodnutého stropu rozpočtu EU, aby nedošlo komezení finančního závazku EU vůči zemím AKT ani kcelkovému snížení rozvojové pomoci EU ve víceletém finančním rámci po roce 2020;
81.domnívá se, že otevřený charakter nástroje humanitární pomoci vedl kpozitivním výsledkům; doporučuje tedy zachovat samostatné nástroje arozpočty pro humanitární arozvojovou činnost, ale současně také pevné astrategické vazby mezi těmito dvěma oblastmi;
82.zdůrazňuje, že je důležité posílit demokratickou legitimitu vrámci struktury po roce 2020 aže je třeba přehodnotit rozhodovací postup; zdůrazňuje, že vnové struktuře po roce 2020 by spoluzákonodárci měli být oprávněni plně uplatňovat svou kontrolní pravomoc jak na právní, tak na politické úrovni, ato během fází návrhu, přijetí aprovádění nástrojů ajejich prováděcích programů; zdůrazňuje, že ktomuto účelu je nutné poskytnout dostatek času;
83.zastává názor, že při navrhování aprovádění programů rozvoje by měl být plně využíván potenciál spolupráce sčlenskými státy, zejména prostřednictvím společného plánování, atyto programy by měly být založeny na vnitrostátních programech rozvoje aměly by být snimi synchronizovány;
84.vyzývá, aby bylo provedeno posouzení apřezkum struktury nástrojů financování vnější činnosti po roce 2020 vpolovině období scílem dále zlepšit jejich řízení aposoudit způsoby, jak dosáhnout větší soudržnosti azjednodušení, jakož izajistit jejich trvalou relevantnost asladění se zásadami rozvoje; vyzývá kplnému zapojení zúčastněných stran do této činnosti;
85.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise aKomisi.
- [1] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
- [2] Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
- [5] Úř. věst. L 58, 3.3. 2015, s. 1.
- [6] Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
- [7] Úř. věst. L77, 15.3.2014, s.44.
- [8] Úř.věst. C25, 30.1.2008, s.1.
- [9] Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.
- [10] Přijaté texty, P8_TA(2016)0437.
- [11] Přijaté texty, P8_TA(2016)0337.
- [12] Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 2.
- [13] Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.
- [14] Úř. věst. L77, 15.3.2014, s.44.
- [15] Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 15/2016 s názvem „Řídila Komise účinně humanitární pomoc poskytovanou obyvatelstvu zasaženému konflikty v oblasti afrických Velkých jezer?“ ze dne 4. července 2016.
STANOVISKO Rozpočtového výboru(8.3.2018)
pro Výbor pro rozvoj
o provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci aEvropského rozvojového fondu
()
Zpravodaj: Jordi Solé
Áո
Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozvoj jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:
1.vyjadřuje politování nad tím, žemnožství anedostatečná pružnost asoudržnost finančních zdrojů EU vrámci okruhu 4 stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) svědčí oomezených ambicích EU jednat jako skutečný celosvětový hráč, zejména spřihlédnutím kzajištění globálních veřejných statků, humanitární pomoci arozvojové spolupráce; připomíná, že je třeba zajistit dlouhodobé plánování programů apředvídatelnost, která je pro rozvojovou pomoc obzvláště důležitá;
2.připomíná, že rozpočet určený na vnější činnost EU je neustále mobilizován aposilován, čímž se vyčerpávají veškeré dostupné rezervy za účelem řešení čím dál častějších humanitárních ajiných mimořádných situací vEvropě; zdůrazňuje nutnost pružnějšího postupu, který by umožnil rychlejší poskytování finančních prostředků jako odpověď na náhlé události akrizové situace; avšak zdůrazňuje, že vyšší flexibility by nemělo být dosaženo na úkor účinnosti apředvídatelnosti pomoci, ani na úkor dlouhodobých zeměpisných atematických priorit;
3.připomíná, že je třeba zajistit dlouhodobé plánování programů apředvídatelnost, ježjsou pro rozvojovou pomoc obzvláště důležité; konstatuje nicméně, že není kladen dostatečný důraz na výsledky nástrojů financování vnější činnosti spojených srozvojem aže úroveň sledování ahodnocení těchto nástrojů je taktéž nedostačující;
4.upozorňuje, že vpřípadě humanitární pomoci je nutné vyhýbat se jakýmkoliv rozdílům mezi prostředky, které jsou vyhrazeny na závazky, aprostředky určenými na platby;
5.připomíná, že Evropský rozvojový fond (ERF), nástroj pro rozvojovou spolupráci anástroj humanitární pomoci se vyznačují pozitivním plněním rozpočtu, jsou klíčové pro vyjádření mezinárodní solidarity azároveň přispívají kdůvěryhodnosti EU nacelosvětové úrovni; domnívá se, že bez ohledu na možné strukturální změny čisloučení těchto nástrojů, včetně zahrnutí ERF do rozpočtu, by celkové prostředky propříští VFR měly být navýšeny, avšak současně by neměla být oslabena kritéria oficiální rozvojové pomoci (ORP); dále konstatuje, že budoucí uspořádání financování vnější činnosti by mělo zahrnovat transparentnější začleňování svěřenských fondů anástrojů, které se řídí klíčovými zásadami demokratické odpovědnosti aúčinného rozvoje, ataké možné pokračování plánu vnějších investic na základě hodnocení prokazujícího rozvojovou doplňkovost tohoto plánu, jakož ijeho dopad na lidská práva asociální aenvironmentální dopad;
6.zdůrazňuje význam dodatečné podpory zveřejných fondů ataké flexibilních apřizpůsobivých nástrojů, které by podněcovaly ksoukromému investování vrozvojových zemích;
7.připomíná, že je třeba udržet silný anezávislý nástroj pro humanitární pomoc, jak je požadováno vprohlášení snázvem Evropský konsensus ohumanitární pomoci;
8.zdůrazňuje, že je důležité zajistit soudržnost asoučinnost rozvojové ahumanitární pomoci; domnívá se, že správně řízená avyužitá rozvojová pomoc je důležitým prvkem při posilování kapacit rozvojových zemí pro to, aby se lépe vypořádaly shumanitárními krizemi;
9.připomíná význam, jaký tyto nástroje mají pro zajišťování globálních veřejných statků ařešení otázek, jako je například lidský rozvoj, přizpůsobování se změně klimatu ajejí zmírňování, předcházení konfliktům, podpora míru astability, migrace aazyl arovněž cíle udržitelného rozvoje; vtomto směru zdůrazňuje povinnost přizpůsobit rozpočtový rámec EU cílům udržitelného rozvoje;
10.upozorňuje na potenciál oficiální rozvojové pomoci usnadnit získávání finančních prostředků na rozvoj zjiných zdrojů, ato jak soukromých, tak veřejných, domácích imezinárodních; podporuje úsilí EU ostimulování soukromých investic prostřednictvím kombinovaného financování, grantů aúvěrů, jakož iposkytováním záruk;
11.domnívá se, že je velmi důležité učinit součástí veškerých rozvojových politik horizontální ameziodvětvovou ochranu životního prostředí azahrnout do nich imožnosti, které nabízejí strategie voblasti životního prostředí;
12.domnívá se, že rozvojová politika by měla doplňovat unijní zahraniční politiku ařízení migrace azároveň zaručovat, aby finanční prostředky pro rozvoj byly používány pouze pro cíle aúčely spojené srozvojem; vtomto ohledu upozorňuje na skutečnost, žeoficiální rozvojová pomoc by neměla být využívána ke krytí tzv. dárcovských nákladů na uprchlíky, externalizace migračních politik za hranice EU nebo nákladů nanavracení do třetích zemí azpětného přebírání vtěchto zemích;
13.připomíná, že je třeba zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvoje, stejně jako respektovat zásady účinnosti rozvoje stanovené vPusanu, azároveň prohloubit koordinaci dárců aspolečné plánování programů sčlenskými státy; upozorňuje naskutečnost, že politika rozvojové spolupráce musí být prováděna způsobem, který zohlední potřeby daných zemí ajejich obyvatel, aže je nutné zároveň zajistit jejich účast na rozhodovacím procesu arovněž to, aby převzaly odpovědnost za transparentní aúčinné provádění této politiky;
14.vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku vprosazování demokracie, lidských práv arovnosti žen amužů; dále naléhavě vyzývá ktomu, abysezávazky plynoucí zPařížské dohody plně odrazily vbudoucích nástrojích aprogramech, což by mělo být doprovázeno náležitým monitorováním; domnívá seproto, že boj proti změně klimatu by měl vrámci rozvojové spolupráce hrát stále významnější úlohu;
15.vítá výraznější sblížení priorit přijímajících zemí analéhavě vyzývá ktomu, abytematické programy byly méně roztříštěné;
16.trvá na tom, aby ústředí idelegace EU disponovaly vhodným personálem, pokud jde opočet zaměstnanců ijejich odborné znalosti voblasti rozvojové ahumanitární pomoci.
INFORMACE OPŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM OSTANOVISKO
Datum přijetí |
8.3.2018 |
||||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 3 3 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Marco Zanni |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Xabier Benito Ziluaga, Heidi Hautala, Andrey Novakov, Stanisław Ożóg, Marie-Pierre Vieu, Rainer Wieland |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Michael Detjen, Norbert Lins |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORUPOŽÁDANÉM OSTANOVISKO
26 |
+ |
|
ALDE |
Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez, Urmas Paet |
|
ECR |
Stanisław Ożóg |
|
PPE |
Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Norbert Lins, Andrey Novakov, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Rainer Wieland |
|
S&D |
Michael Detjen, Eider Gardiazabal Rubial, Iris Hoffmann, John Howarth, Vladimír Maňka, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Manuel dos Santos |
|
Verts/ALE |
Heidi Hautala, Indrek Tarand |
|
3 |
- |
|
ENF |
André Elissen, Marco Zanni |
|
NI |
Eleftherios Synadinos |
|
3 |
0 |
|
ECR |
Bernd Kölmel |
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga, Marie-Pierre Vieu |
|
Význam zkratek:
+:pro
-:proti
0:zdrželi se
INFORMACE OPŘIJETÍ VPŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
20.3.2018 |
||||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Nirj Deva, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cécile Kashetu Kyenge, Maria Noichl, Adam Szejnfeld, Rainer Wieland |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
25 |
+ |
|
ALDE |
Beatriz Becerra Basterrechea, Charles Goerens, Paavo Väyrynen |
|
ECR |
Nirj Deva, Eleni Theocharous |
|
EFDD |
Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano |
|
GUE/NGL |
Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey |
|
PPE |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland |
|
S&D |
Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maria Noichl, Vincent Peillon, Elly Schlein |
|
VERTS/ALE |
Maria Heubuch |
|
0 |
- |
|
0 |
0 |
|
Význam zkratek:
+:pro
-:proti
0:zdrželi se