Ϸվ

Návrh usnesení - B10-0196/2024Návrh usnesení
B10-0196/2024

NÁVRH USNESENÍo volbě Komise

25.11.2024-()

předložený na závěr rozpravy o sboru komisařů a jejich programu, které představila nově zvolená předsedkyně Komise
v souladu s č. 129 odst. 6 jednacího řádu

Marieke Ehlers, Jordan Bardella, Sebastiaan Stöteler, Jean‑Paul Garraud, Tamás Deutsch, Csaba Dömötör, Tom Vandendriessche, Gerolf Annemans, António Tânger Corrêa, Vilis Krištopans, Paolo Borchia
za skupinu PfE

10‑0196/2024

Usnesení Evropského parlamentu o volbě Komise

()

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2024/1862[1] ze dne 27. června 2024, v souladu s kterým je Ursula von der Leyenová kandidátkou na předsedkyni Komise,

s ohledem na politické cíle budoucí Komise, které dne 18. července 2024 představila kandidátka na předsedkyni Komise,

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. července 2024[2] zvolit Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Komise,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2024/2086 ze dne 24. července 2024 o jmenování vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku[3],

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2024/2517, přijaté vzájemnou dohodou se zvolenou předsedkyní Komise, ze dne 19. září 2024, kterým se přijímá seznam dalších osob, jež Rada navrhuje jmenovat členy Komise[4],

s ohledem na slyšení kandidátů na místa komisařů, která se před příslušnými parlamentními výbory uskutečnila ve dnech 4. až 12. listopadu 2024, a na hodnocení kandidátů na komisaře vypracovaná po každém slyšení,

s ohledem na představení sboru komisařů a jejich programu nově zvolenou předsedkyní Komise na plenárním zasedání dne 27. listopadu 2024,

s ohledem na články 234, 244, 245 a 247 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí[5],

s ohledem na čl. 129 odst. 6 a přílohu VII jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že Komise hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinného fungování EU a slouží jako strážkyně Smluv, přičemž komisaře jmenuje Rada a Parlament je potvrzuje;

B.vzhledem k tomu, že posuzování způsobilosti kandidátů na komisaře, které provádí Parlament při jejich slyšení, má zásadní význam pro zajištění odpovědnosti a transparentnosti fungování Komise;

C.vzhledem k tomu, že výlučnou pravomoc navrhovat a jmenovat kandidáty na místa komisařů má Rada a že slyšení Parlamentu slouží jako důležitý prvek kontroly, který by neměl být politizován ani zneužíván k narušení postupu jmenování stanoveného ve Smlouvách;

D.vzhledem k tomu, že Parlament musí při plnění své úlohy spočívající v potvrzování nebo zamítání kandidátů na komisaře zakládat svá rozhodnutí na profesních normách, odborných znalostech a zásluhách, a nikoli na stranických politických zájmech nebo taktizování;

E.vzhledem k tomu, že v roce 2024 je však míra politizace slyšení kandidátů na komisaře mimořádně vysoká a pozornost je při nich často namísto kvalifikaci a způsobilosti kandidátů věnována stranickým politickým hlediskům a ideologickým konfliktům, což podkopává ducha institucionální rovnováhy a spolupráce mezi orgány EU;

F.vzhledem k tomu, že současný postup, v jehož rámci ke zvolení předsedy Komise postačuje absolutní většina, nemusí plně odrážet potřebu širokého politického konsensu ohledně tohoto klíčového jmenování;

1.důrazně odsuzuje skutečnost, že slyšení kandidátů na komisaře se v roce 2024 nezaměřovala na připravenost kandidátů po odborné stránce a na jejich způsobilost, ale stala se předmětem politických paktů a zákulisních dohod; poukazuje na to, že se tím zpochybňuje důvěryhodnost a důvod existence celého procesu hodnocení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že značný počet kandidátů na komisaře byl schválen navzdory tomu, že nepodali uspokojivý výkon a nemají dostatek zkušeností v oblastech, které spadají do jejich příslušných portfolií, což oslabuje důvěryhodnost Komise v příštích pěti letech;

2.zdůrazňuje, že výlučné právo nominovat kandidáty na funkci komisaře má Rada a že úlohou Parlamentu je vykonávat kontrolu těchto nominací v souladu se zásadami institucionální rovnováhy, demokratického pluralismu a spolupráce v dobré víře;

3.domnívá se, že postupuje-li předsedkyně Komise tak, že žádá členské státy, aby navrhly dva kandidáty, porušuje tím výsady členských států a Rady; vyzývá předsedkyni Komise, aby se zdržela nátlaku na členské státy, aby přehodnotily své nominace z politických důvodů nebo z důvodů souvisejících s rovností žen a mužů;

4.ostře kritizuje skutečnost, že slyšení kandidátů na komisaře se stala předmětem vysoké míry politizace a zpochybnila procesní integritu a nestrannost procesu jmenování; naléhavě vyzývá všechny poslance Evropského parlamentu, aby se zdrželi taktizování a zaměřili se na schopnosti, kvalifikaci a vizi kandidátů;

5.zavazuje se k zajištění toho, aby úloha Parlamentu v oblasti dohledu byla využívána k hodnocení schopnosti kandidátů sloužit EU a jejím občanům, a nikoli hlediska politické rivality; vyjadřuje v tomto ohledu silný nesouhlas s rozhodnutím většiny politických skupin odložit hodnotící schůze některých kandidátů na komisaře na neurčené datum a uspořádat schůze za zavřenými dveřmi, kde nebudou zastoupeny všechny politické skupiny; domnívá se, že to oslabuje transparentnost a odpovědnost, které tvoří základní kámen demokracie a právního státu;

6.vyjadřuje politování nad tím, že hodnocení kandidátů částečně závisí na politických dohodách nesouvisejících s úlohou Parlamentu při posuzování kandidátů na komisaře, což oslabuje důvěryhodnost a transparentnost celého procesu; konstatuje, že se jedná o závažné porušení jeho vnitřního demokratického procesu, transparentnosti a vlastního jednacího řádu;

7.zdůrazňuje, že každý členský stát má právo jmenovat svého vlastního kandidáta; trvá na tom, že Parlament by neměl umožňovat, aby jeho předsudky vůči některým vnitrostátním vládám určovaly jeho rozhodnutí o jmenování komisařů, ani by neměl používat proces slyšení jako nástroj politického nátlaku;

8.domnívá se, že vypracování prohlášení Komise o neexistenci střetu zájmů pro své vlastní kandidáty na komisaře by samo o sobě mohlo představovat střet zájmů; vyzývá Komisi, aby návrh o prohlášení o neexistenci střetu zájmů delegovala na Výbor pro právní záležitosti Parlamentu s cílem zvýšit účinnost a legitimitu procesu předběžné kontroly;

9.zavazuje se k přezkumu svého jednacího řádu s cílem přijmout jasný a transparentní soubor kritérií pro slyšení a hodnocení kandidátů pro Komisi, zajistit integritu procesu a zaměřit se spíše na profesní kvalitu kandidátů než na jejich politickou příslušnost;

10.domnívá se, že vzhledem k tomu, že Parlament má posoudit způsobilost kandidátů na komisaře, a nikoli jejich politickou příslušnost, měla by být požadovanou hranicí pro jejich zvolení dvoutřetinová většina jak na úrovni výborů, tak na úrovni plenárního zasedání; domnívá se, že totéž by mělo platit obdobně i při volbě předsedy Komise;

11.navrhuje, že aby byla zajištěna demokratická legitimita postupu, výsledky hodnotících schůzí by měly být zveřejněny;

12.naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily širší diskusi o reformě postupu nominace a jmenování předsedy Komise a sboru komisařů; vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby, jak podpořit větší transparentnost při vymezování a určování portfolií příslušných komisařů;

13.odmítá politické pokyny předsedkyně Komise, které představují znepokojující pokračování nadměrného přesahu a centralizace, které nebere v úvahu výsledek voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, jakož i zásady subsidiarity a proporcionality;

14.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, předsedkyni Evropské komise a vnitrostátním parlamentům členských států.

Poslední aktualizace: 26. listopadu 2024
Právní upozornění-Ochrana soukromí