NÁVRH USNESENÍo volbě Komise
25.11.2024-()
v souladu s č. 129 odst. 6 jednacího řádu
Marieke Ehlers, Jordan Bardella, Sebastiaan Stöteler, Jean‑Paul Garraud, Tamás Deutsch, Csaba Dömötör, Tom Vandendriessche, Gerolf Annemans, António Tânger Corrêa, Vilis Krištopans, Paolo Borchia
za skupinu PfE
10‑0196/2024
Usnesení Evropského parlamentu o volbě Komise
()
Evropský parlament,
–s ohledem na čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
–s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2024/1862[1] ze dne 27. června 2024, v souladu s kterým je Ursula von der Leyenová kandidátkou na předsedkyni Komise,
–s ohledem na politické cíle budoucí Komise, které dne 18. července 2024 představila kandidátka na předsedkyni Komise,
–s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. července 2024[2] zvolit Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Komise,
–s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2024/2086 ze dne 24. července 2024 o jmenování vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku[3],
–s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2024/2517, přijaté vzájemnou dohodou se zvolenou předsedkyní Komise, ze dne 19. září 2024, kterým se přijímá seznam dalších osob, jež Rada navrhuje jmenovat členy Komise[4],
–s ohledem na slyšení kandidátů na místa komisařů, která se před příslušnými parlamentními výbory uskutečnila ve dnech 4. až 12. listopadu 2024, a na hodnocení kandidátů na komisaře vypracovaná po každém slyšení,
–s ohledem na představení sboru komisařů a jejich programu nově zvolenou předsedkyní Komise na plenárním zasedání dne 27. listopadu 2024,
–s ohledem na články 234, 244, 245 a 247 Smlouvy o fungování Evropské unie,
–s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí[5],
–s ohledem na čl. 129 odst. 6 a přílohu VII jednacího řádu,
A.vzhledem k tomu, že Komise hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinného fungování EU a slouží jako strážkyně Smluv, přičemž komisaře jmenuje Rada a Parlament je potvrzuje;
B.vzhledem k tomu, že posuzování způsobilosti kandidátů na komisaře, které provádí Parlament při jejich slyšení, má zásadní význam pro zajištění odpovědnosti a transparentnosti fungování Komise;
C.vzhledem k tomu, že výlučnou pravomoc navrhovat a jmenovat kandidáty na místa komisařů má Rada a že slyšení Parlamentu slouží jako důležitý prvek kontroly, který by neměl být politizován ani zneužíván k narušení postupu jmenování stanoveného ve Smlouvách;
D.vzhledem k tomu, že Parlament musí při plnění své úlohy spočívající v potvrzování nebo zamítání kandidátů na komisaře zakládat svá rozhodnutí na profesních normách, odborných znalostech a zásluhách, a nikoli na stranických politických zájmech nebo taktizování;
E.vzhledem k tomu, že v roce 2024 je však míra politizace slyšení kandidátů na komisaře mimořádně vysoká a pozornost je při nich často namísto kvalifikaci a způsobilosti kandidátů věnována stranickým politickým hlediskům a ideologickým konfliktům, což podkopává ducha institucionální rovnováhy a spolupráce mezi orgány EU;
F.vzhledem k tomu, že současný postup, v jehož rámci ke zvolení předsedy Komise postačuje absolutní většina, nemusí plně odrážet potřebu širokého politického konsensu ohledně tohoto klíčového jmenování;
1.důrazně odsuzuje skutečnost, že slyšení kandidátů na komisaře se v roce 2024 nezaměřovala na připravenost kandidátů po odborné stránce a na jejich způsobilost, ale stala se předmětem politických paktů a zákulisních dohod; poukazuje na to, že se tím zpochybňuje důvěryhodnost a důvod existence celého procesu hodnocení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že značný počet kandidátů na komisaře byl schválen navzdory tomu, že nepodali uspokojivý výkon a nemají dostatek zkušeností v oblastech, které spadají do jejich příslušných portfolií, což oslabuje důvěryhodnost Komise v příštích pěti letech;
2.zdůrazňuje, že výlučné právo nominovat kandidáty na funkci komisaře má Rada a že úlohou Parlamentu je vykonávat kontrolu těchto nominací v souladu se zásadami institucionální rovnováhy, demokratického pluralismu a spolupráce v dobré víře;
3.domnívá se, že postupuje-li předsedkyně Komise tak, že žádá členské státy, aby navrhly dva kandidáty, porušuje tím výsady členských států a Rady; vyzývá předsedkyni Komise, aby se zdržela nátlaku na členské státy, aby přehodnotily své nominace z politických důvodů nebo z důvodů souvisejících s rovností žen a mužů;
4.ostře kritizuje skutečnost, že slyšení kandidátů na komisaře se stala předmětem vysoké míry politizace a zpochybnila procesní integritu a nestrannost procesu jmenování; naléhavě vyzývá všechny poslance Evropského parlamentu, aby se zdrželi taktizování a zaměřili se na schopnosti, kvalifikaci a vizi kandidátů;
5.zavazuje se k zajištění toho, aby úloha Parlamentu v oblasti dohledu byla využívána k hodnocení schopnosti kandidátů sloužit EU a jejím občanům, a nikoli hlediska politické rivality; vyjadřuje v tomto ohledu silný nesouhlas s rozhodnutím většiny politických skupin odložit hodnotící schůze některých kandidátů na komisaře na neurčené datum a uspořádat schůze za zavřenými dveřmi, kde nebudou zastoupeny všechny politické skupiny; domnívá se, že to oslabuje transparentnost a odpovědnost, které tvoří základní kámen demokracie a právního státu;
6.vyjadřuje politování nad tím, že hodnocení kandidátů částečně závisí na politických dohodách nesouvisejících s úlohou Parlamentu při posuzování kandidátů na komisaře, což oslabuje důvěryhodnost a transparentnost celého procesu; konstatuje, že se jedná o závažné porušení jeho vnitřního demokratického procesu, transparentnosti a vlastního jednacího řádu;
7.zdůrazňuje, že každý členský stát má právo jmenovat svého vlastního kandidáta; trvá na tom, že Parlament by neměl umožňovat, aby jeho předsudky vůči některým vnitrostátním vládám určovaly jeho rozhodnutí o jmenování komisařů, ani by neměl používat proces slyšení jako nástroj politického nátlaku;
8.domnívá se, že vypracování prohlášení Komise o neexistenci střetu zájmů pro své vlastní kandidáty na komisaře by samo o sobě mohlo představovat střet zájmů; vyzývá Komisi, aby návrh o prohlášení o neexistenci střetu zájmů delegovala na Výbor pro právní záležitosti Parlamentu s cílem zvýšit účinnost a legitimitu procesu předběžné kontroly;
9.zavazuje se k přezkumu svého jednacího řádu s cílem přijmout jasný a transparentní soubor kritérií pro slyšení a hodnocení kandidátů pro Komisi, zajistit integritu procesu a zaměřit se spíše na profesní kvalitu kandidátů než na jejich politickou příslušnost;
10.domnívá se, že vzhledem k tomu, že Parlament má posoudit způsobilost kandidátů na komisaře, a nikoli jejich politickou příslušnost, měla by být požadovanou hranicí pro jejich zvolení dvoutřetinová většina jak na úrovni výborů, tak na úrovni plenárního zasedání; domnívá se, že totéž by mělo platit obdobně i při volbě předsedy Komise;
11.navrhuje, že aby byla zajištěna demokratická legitimita postupu, výsledky hodnotících schůzí by měly být zveřejněny;
12.naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily širší diskusi o reformě postupu nominace a jmenování předsedy Komise a sboru komisařů; vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby, jak podpořit větší transparentnost při vymezování a určování portfolií příslušných komisařů;
13.odmítá politické pokyny předsedkyně Komise, které představují znepokojující pokračování nadměrného přesahu a centralizace, které nebere v úvahu výsledek voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, jakož i zásady subsidiarity a proporcionality;
14.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, předsedkyni Evropské komise a vnitrostátním parlamentům členských států.