Ϸվ

Seznam
ř峦dzí
ٲší
Úplné znění
Postup :
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0283/2022

Předložené texty :

A9-0283/2022

Rozpravy :

PV13/12/2022-2
PV13/12/2022-4
CRE13/12/2022-2
CRE13/12/2022-4

Hlasování :

PV14/12/2022-8.3
CRE14/12/2022-8.3

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0441

Přijaté texty
PDF277kWORD83k
Středa, 14. prosince 2022-Štrasburk
Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, Աپé náročnosti budov a Աپé účinnosti: pozměňovací návrhy (REPowerEU)
P9_TA(2022)0441A9-0283/2022
Text
Úplné znění

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. prosince 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 opodpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o Աپé náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o Աپé účinnosti ( – C9-0184/2022 – )(1)
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
knávrhu Komise
---------------------------------------------------------

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0283/2022).
(2)* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌.


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o Աپé náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU oԱپé účinnosti

(Text svýznamem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu ofungování Evropské unie, azejména na čl. 192 odst.1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

sohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

sohledem na stanovisko Evropského hospodářského asociálního výboru(1),

sohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

vsouladu sřádným legislativním postupem(3),

vzhledem ktěmto důvodům:

(1)V souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu(4) stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(5) cíl, aby se Unie Աdzěᾱ do roku 2050 stala klimaticky neutrální, jakož i cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ň o 55%. To vyžaduje spravedlivou transformaci energetiky, která neopomene žádné území ani občany, větší energetickou účinnost a podstatně vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie vintegrovaném Աپém systému.

(2)Vzhledem k tomu, že odvětví energetiky dnes přispívá více než 75% kcelkovým emisím skleníkových plynů v Unii, hraje energie zobnovitelných zdrojů při plnění těchto cílů zásadní úlohu. Snížením těchto emisí skleníkových plynů ůž energie z obnovitelných zdrojů řě rovněž k řešení problémů dzܱíích s životním prostředím, jako je úbytek biologické rozmanitosti, a ke snižování znečištění půdy, vody a ovzduší v souladu s cíli akčního plánu pro nulové znečištění.

(2a) V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dopadů pandemie COVID-19 se v celé Unii prudce zvýšily ceny energie, což upozornilo na to, že Unie musí rychleji dosáhnout Աپé účinnosti a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů. Má-li Unie dosáhnout svého dlouhodobého cíle, jímž je energetický systém nezávislý na třetích zemích, měla by se zaměřit na urychlení ekologické transformace a zajištění Աپé politiky snižující emise, čímž by se omezila závislost na dovážených fosilních palivech a stanovily se spravedlivé a dostupné ceny pro občany a podniky Unie ve všech hospodářských odvětvích.

(4)Jednou z hlavních překážek pro investice do obnovitelných zdrojů energie a dzܱíí infrastruktury jsou zdlouhavé správní postupy. Mezi tyto překážky patří složitá platná pravidla pro výběr lokalit a správní DZDZí pro projekty, včetně případných omezení dzܱíích shistorickým významem ܰčých lokalit, složitost a doba trvání posouzení dopadů projektů na životní prostředí, dzܱíí problémy s připojením kenergetickým sítím, omezení týkající se úpravy technologických specifikací během povolovacího řízení nebo personální otázky orgánů udělujících DZDZí či provozovatelů distribuční soustavy. Aby se urychlilo zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je nezbytné přijmout pravidla, která by zjednodušila a zkrátila povolovací řízení, sohledem na to, jak zavádění energie zobnovitelných zdrojů přijme společnost.

(5)Směrnice (EU) 2018/2001 zefektivňuje požadavky na zjednodušení správních postupů pro povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů tím, že zavádí pravidla týkající se organizace a maximální doby trvání administrativní části povolovacího řízení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zahrnující všechna příslušná DZDZí k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení a pro jejich připojení k distribuční soustavě.

(6)Aby se zajistilo, že Unie dosáhne svých ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle klimatické neutrality do roku 2050, je nezbytné další koordinované a harmonizované zjednodušení a zkrácení správního řízení, kterým se udělují DZDZí pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich dzܱíí infrastrukturu, včetně připojení ksíti, přičemž je třeba zohlednit zásadu „neškodit“ obsaženou v Zelené dohodě pro Evropu. Zavedení kratších a jasně vymezených lhůt pro rozhodnutí, která mají přijmout orgány příslušné pro vydávání DZDZí pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na základě úplné žádosti, urychlí zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Je však vhodné rozlišovat mezi projekty v oblastech, ٱé jsou obzvláště vhodné pro zavádění projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, u nichž mohou být lhůty obzvláště zjednodušeny (vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie), a projekty nacházejícími se mimo tyto oblasti.

(7)Něٱé z nejběžnějších problémů, jimž čelí předkladatelé projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, souvisejí se složitými a zdlouhavými administrativními postupy, povolovacími postupy a postupypřipojení k distribuční soustavě ý na vnitrostátní nebo regionální úrovni a schybějícím personálem a nedostatečnými odbornými znalostmi orgánů vydávajících DZDZí. Je proto vhodné zjednodušit něٱé environmentální aspekty povolovacího řízení a postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Dále je rovněž vhodné zajistit, aby provozovatelé energetických soustav podporovali účinné zavádění projektů voblasti energie zobnovitelných zdrojů prostřednictvím zadávání zakázek na služby flexibility vsouladu sustanoveními nařízení (EU) 2019/943 asměrnice (EU) 2019/944.[pozm. návrh5]

(7a) Složité, zdlouhavé a nepřehledné administrativní postupy nepřiměřeně zatěžují občany, místní orgány a MSP, kteří jsou samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů, ať jednotlivě, nebo prostřednictvím agregátorů či společenství pro obnovitelné zdroje. Často je to způsobeno zejména nedostatkem zkušeností nebo odborných znalostí a finančních a lidských zdrojů pro orientaci vpovolovacích postupech a postupech připojení k distribuční soustavě. Neprofesionálním a nekomerčním účastníkům trhu je nutné usnadnit orientaci, aby mohli úspěšně získávat příslušná schválení. To by se ě ulehčit případným zjednodušením postupů a zřízením specializovaných poradenských míst, pokud tito aktéři nemají stejné kapacity jako profesionální účastníci trhu s dostatečnými zdroji. Integrované víceúrovňové plánování a mapování energie zobnovitelných zdrojů by ě odrážet plánování a mapování provedené na místní a regionální úrovni a ܰč odhadovaný počet zaměstnanců, odbornou přípravu a finanční a technické potřeby orgánů udělujících DZDZí.

(8)Rychlejší zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by ě být podpořeno integrovaným víceúrovňovým plánováním a mapováním energie zobnovitelných zdrojů prováděným členskými státy ve strukturované koordinaci smístními a regionálními orgány. Členské státy by měly ܰč pevninské, povrchové, ǻ𳾲í a mořské oblasti nezbytné pro instalaci zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů za účelem splnění svých vnitrostátních příspěvků krevidovanému cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovenému v čl.3 odst.1 směrnice (EU) 2018/2001, k dílčím cílům stanoveným včláncích 15a, 22a, čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a kcíli klimatické neutrality stanovenému v článku 2 uvedeného nařízení. Tyto oblasti by měly odrážet odhadované trajektorie a celkovou plánovanou instalovanou kapacitu a měly by být určeny pomocí ٱ𳦳ԴDZDzí pro energii z obnovitelných zdrojů stanovených ve vnitrostátních plánech členských států v oblasti energetiky a klimatu ٳܲDZý podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. Při určování požadovaných pevninských povrchových, ǻ𳾲ích a mořských oblastí by se měla zohlednit dostupnost obnovitelných zdrojů energie a potenciál, který různé pevninské a mořské oblasti nabízejí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za použití různých ٱ𳦳ԴDZDzí, předpokládaná celková poptávka po energii a poptávka v různých regionech daného členského státu, přičemž by se ě přihlížet kԱپé účinnosti a účinnosti systému, dostupnost příslušné Աپé sítě a síťové infrastruktury, zařízení pro ukládání energie, včetně akumulace tepla, a další nástroje flexibility s ohledem na kapacitu potřebnou k obsloužení rostoucího množství energie z obnovitelných zdrojůa potenciál aktivního zapojení občanů, kteří jsou samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů, ať jednotlivě, nebo prostřednictvím agregátorů či společenství pro obnovitelné zdroje, do Աپého systému. Členské státy by měly dále zajistit, aby správní DZDZí k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedená včl. 16 odst. 1 a 2 byla považována za konečná rozhodnutí ovýsledku postupu, vněmž příslušný orgán či příslušné orgány stanoví využívání půdy voblasti, kde mají být tato zařízení umístěna.

(9)Členské státy by měly jako vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie ܰč takové oblasti, ٱé jsou obzvláště vhodné pro rozvoj projektů dzܱíích se získáváním energie zobnovitelných zdrojů, přičemž by měly rozlišovat mezi různými technologiemi, a ve kterých se neočekává, že zavedení konkrétního druhu obnovitelného zdroje energie bude mít významný dopad na životní prostředí a potravinovou bezpečnost ve spojitosti se zemědělskou výrobou. Oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly být vhodné zvláště pro výrobu energie zobnovitelných zdrojů. Zoblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by však měla být vyloučena spalovací zařízení na biomasu, svýjimkou zařízení, která se nacházejí vnejvzdálenějších regionech uvedených včlánku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, vnichž lze vzhledem kjejich zvláštním potřebám zvážit výjimky. Při určování vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by se členské státy měly v co největší možné míře vyhnout chráněným územím a vzít v úvahu plány obnovy. Vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly být určeny ň pro větrné turbíny a solární elektrárny a případně i pro zařízení na výrobu biomethanu. Členské státy mohou ܰč vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie speciálně pro jeden nebo více typů konkrétních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a měly by uvést druh nebo druhy energie z obnovitelných zdrojů, ٱé jsou vhodné k výrobě v jednotlivých vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.

(9a) Výroba potravin musí mít přednost před výrobou energie a výroba energie by neměla vést ke snížení produkce potravin nebo výnosů plodin. Naopak, obě činnosti mohou a musí existovat souběžně a měly by využívat synergie. Za tímto účelem je nezbytné usnadnit výrobu energie z obnovitelných zdrojů v různých formách, v lokalitách, ٱé jsou snadno přístupné zemědělcům, a to v souladu s potřebami zemědělského podniku. Členské státy by neměly za vhodné oblasti označovat úrodnou zemědělskou půdu a zemědělské oblasti produkující kvalitní zemědělsko-potravinářské produkty a produkty se zvláštní vazbou na místní krajinu a kulturu. Využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je výroba biomethanu, by ě být podporováno v lokalitách, ٱé úzce sousedí se zemědělskými oblastmi, tj.v blízkosti zemědělské půdy a vareálech zemědělských podniků, a na nezemědělských plochách nacházejících se na zemědělské půdě. Vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly být prioritně blízko koncových uživatelů nebo oblastí s existující infrastrukturou a na místech, kde lze zbytkové toky nebo zemědělský odpad využít k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(10)Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(6) bylo zavedeno posuzování vlivů na životní prostředí jako důležitý nástroj pro zahrnutí úvah o životním prostředí do přípravy a přijímání plánů a programů. Za účelem určení vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by členské státy měly vypracovat plán nebo plány, jež by vedle určení oblastí zahrnovaly platná pravidla a zmírňující opatření nebo projekty, ٱé se nacházejí v jednotlivých oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Rozloha těchto oblastí by měla být úměrná cílům pro energie zobnovitelných zdrojů a dílčím cílům stanoveným ve směrnici (EU) 2018/2001 a ve vnitrostátních energetických a klimatických plánech ٳܲDZý podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy mohou vypracovat buď jediný plán pro všechny vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a technologie, nebo plány pro konkrétní technologie, v nichž bude určena jedna nebo více vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Každý plán by měl podléhat posouzení vlivů na životní prostředí provedenému v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici 2001/42/ES s cílem posoudit dopady jednotlivých ٱ𳦳ԴDZDzí obnovitelných zdrojů na příslušné oblasti určené v tomto plánu. Posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES za tímto účelem by členským státům umožnilo zaujmout integrovanější a účinnější přístup k plánování a zohlednit environmentální aspekty v rané fázi procesu plánování na strategické úrovni. To by přispělo k rychlejšímu a efektivnějšímu zavádění různých obnovitelných zdrojů energie a zároveň by minimalizovalo negativní dopady těchto projektů na životní prostředí.

(11)Po přijetí plánu nebo plánů vymezujících vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy sledovat významné vlivy provádění těchto plánů a programů na životní prostředí, aby mimo jiné v rané fázi identifikovaly ▌nepříznivé účinky a byly schopny přijmout vhodná nápravná opatření v souladu se směrnicí 2001/42/ES.

(12)Ustanovení Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(7) („Aarhuská úmluva“), která se týkají přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, zejména ustanovení o účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně, zůstávají použitelná. ▌.

(12a)Aby veřejnost lépe přijala projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a aby občané a místní komunity měli možnost vyrábět a spotřebovávat vlastní energii, by členské státy měly přijmout vhodná opatření k řádnému informování občanů o nových projektech a rovněž podporovat a usnadňovat jejich účast v těchto projektech, mimo jiné prostřednictvím společenství pro obnovitelné energie.

(13)čí vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by ě zajistit, aby výroba energie z obnovitelných zdrojů vtěchto oblastech spolu se stávajícími zařízeními na výrobu energie zobnovitelných zdrojů, budoucími zařízeními na výrobu energie zobnovitelných zdrojů mimo tyto oblasti a mechanismy spolupráce postačovala k dosažení příspěvku členských států k cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.

(14)Ve stanovených vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by se na projekty v oblasti energie zobnovitelných zdrojů, ٱé jsou v souladu s pravidly a opatřeními uvedenými v plánu nebo plánech vypracovaných členskými státy, měla vztahovat domněnka, že nemají významný vliv na životní prostředí. Proto by měla existovat výjimka z povinnosti provést zvláštní posouzení dopadů na životní prostředí na úrovni projektu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(8), svýjimkou projektů, ٱé by mohly mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který by mohl být významně zasažen. Pro členské státy, jejichž projekt by mohl mít významný přeshraniční dopad v zemi mimo EU, by měly platit povinnosti vyplývající z Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států ze dne 25.února 1991 podepsané v Espoo.

(15)Stanovení vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by ě umožnit, aby zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k distribuční soustavě, jakož i společně umístěná zařízení pro skladování energie nacházející se v těchto oblastech mohla těžit z předvídatelnosti a zjednodušených správních postupů. Zejména projekty, ٱé se nacházejí ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, by měly využívat zrychlené správní postupy, včetně tichého souhlasu v případě, že příslušný orgán nezareaguje na správní úkon ve stanovené lhůtě, pokud daný projekt nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí. Těmto projektům by měly být rovněž poskytnuty jasně vymezené lhůty a právní jistota, pokud jde o očekávaný výsledek řízení. Po podání žádosti o schválení projektu ve vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy tyto žádosti rychle prověřit, aby zjistily, zda je vysoce pravděpodobné, že by některý z těchto projektů vedl k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v níž se nachází, ٱé nebyly zjištěny během posuzování vlivů plánu nebo plánů vymezujících vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí prováděného v souladu se směrnicí 2001/42/ES. Všechny projekty, ٱé se nacházejí ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, by měly být po tomto procesu prověřování považovány za schválené. Pouze pokud mají členské státy jasné důkazy o tom, že ܰčý projekt ůž s vysokou pravděpodobností vést k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům, měly by členské státy po odůvodnění takového rozhodnutí tento projekt podrobit posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a případně se směrnicí 92/43/EHS(9). Vzhledem k potřebě urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie by toto posouzení ě být provedeno do šesti měsíců.

(15a)Členské státy souhlasily s vytvořením soudržné evropské sítě Natura 2000 tím, že Komisi navrhly vhodné lokality významné pro Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláště chráněné oblasti vymezené podle směrnice 2009/147/ES(10). Členské státy by měly zajistit, aby lokality, ٱé jsou na základě vědeckých kritérií stanovených ve směrnici 2009/147/ES a směrnici 92/43/EHS uvedeny na jejich vnitrostátním seznamu, nebyly označeny jako vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, s výjimkou umělých a zastavěných ploch nacházejících se v těchto oblastech, jako jsou střechy, parkoviště nebo dopravní infrastruktura.

(16)Sohledem na potřebu urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie by stanovení vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie neě bránit probíhajícímu ani budoucímu zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve všech oblastech, ٱé jsou k dispozici pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Tyto projekty by měly i nadále podléhat povinnosti zvláštního posouzení dopadů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a měly by na ně být uplatněny postupy stanovené pro projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů, ٱé se nacházejí mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Aby se urychlilo udělování DZDZí v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanoveného ve směrnici (EU) 2018/2001, měly by být zjednodušeny a zefektivněny i postupy vztahující se na projekty mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie zavedením jasně vymezených maximálních lhůt pro všechny fáze řízení, včetně zvláštního posouzení vlivu na životní prostředí jednotlivých projektů.

(17)Omezení při využívání pevniny a moří pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů mohou být zmírněna vícenásobným využitím prostoru a jiným využitím půdy a moří (jako je produkce potravin nebo ochrana či obnova přírody). V této souvislosti je územní plánování áí nástrojem k určení a řízení synergií pro využívání půdy a moří v rané fázi. Členské státy by měly prozkoumat, umožnit a upřednostnit vícenásobné využití oblastí určených v důsledku přijatých opatření územního plánování.

(18)Výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ůž vést k příležitostnému usmrcování nebo vyrušování ptáků a jiných druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS nebo směrnice 2009/147/ES. Takové usmrcování nebo vyrušování by však nebylo považováno za úmyslné ve smyslu těchto směrnic, pokud projekt přijal během své výstavby a provozu všechna nutná zmírňující opatření k zabránění srážkám nebo vyrušování a pokud provádí řádné monitorování za účelem posouzení účinnosti těchto opatření a na základě shromážděných informací přijme další opatření nezbytná k zajištění toho, aby nedošlo k významnému negativnímu dopadu na populaci dotčených druhů.

(19)Kromě instalace nových a ԴDZپí zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál řě k dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů také modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že stávající zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou obvykle instalována v lokalitách s významným potenciálem obnovitelných zdrojů energie, ůž modernizace zajistit další využívání těchto lokalit a zároveň snížit potřebu určovat nové lokality pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Modernizace má i další výhody, například již existuje připojení k distribuční soustavě, je pravděpodobná vyšší míra přijetí ze strany veřejnosti a jsou již známé dopady na životní prostředí. Modernizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje změny nebo rozšíření stávajících projektů v různém rozsahu. Povolovací řízení, včetně posouzení vlivů na životní prostředí a prověřování, by se ě v případě modernizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů omezit na možné dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření oproti původnímu projektu.

(20)Zjednodušené povolovací řízení pro modernizaci zavádí směrnice (EU) 2018/2001. Aby bylo možné reagovat na rostoucí potřebu modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a plně využít výhod, ٱé tato modernizace nabízí, je vhodné zavést ještě kratší řízení pro modernizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně kratšího procesu prověřování. Pokud jde o modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, měly by členské státy zajistit zjednodušené a rychlé povolovací řízení, ٱé by neě trvat déle než jeden rok, přičemž by měla být zohledněna zásada „neškodit“ zakotvená v Zelené dohodě pro Evropu.

(20a)Aby se podpořila aurychlila modernizace stávajících zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů, měl by být okamžitě zaveden zjednodušený postup pro připojení ksoustavě, pokud modernizace povede komezenému zvýšení celkové kapacity ve srovnání spůvodním projektem. [pozm. návrh20]

(20b)Při modernizaci zařízení na výrobu solární energie lze dosáhnout zvýšení účinnosti akapacity, aniž by se zvětšil obsazený prostor. Pokud se během procesu modernizace nezvětší využitý prostor apokud jsou nadále dodržována původní opatření ke zmírnění dopadů na životní prostředí, nemá modernizované zařízení jiný dopad na životní prostředí než původní zařízení. [pozm. návrh 21]

(21)Instalace solárních zařízení spolu se dzܱíím skladováním, včetně společně umístěného skladování tepla a elektřiny, a připojením k distribuční soustavě do stávajících nebo budoucích staveb vytvořených pro jiné účely než výrobu solární energie, jako jsou střechy, parkoviště, silnice a železnice, s výjimkou umělých vodních ploch, obvykle nevyvolává obavy spojené s konkurenčním využitím prostoru nebo dopadem na životní prostředí. Pro takto instalovaná zařízení lze využít zkrácené povolovací řízení. Tato směrnice proto zavádí zrychlené povolovací řízení pro instalaci solárního zařízení a sním spojeného skladování apřipojení ksoustavě ve stávajících nebo budoucích umělých stavbách vytvořených pro jiné účely, než je výroba solární energie. Utěchto zařízení zavádí rovněž zvláštní výjimku znutnosti provádět posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, neboť není pravděpodobné, že by uvedená zařízení vyvolávala obavy spojené skonkurenčním využitím prostoru nebo dopadem na životní prostředí. Investice do malých decentralizovaných zařízení na výrobu solární energie, díky nimž se spotřebitelé stanou samospotřebiteli energie zobnovitelných zdrojů, jsou jedním znejúčinnějších způsobů, jak mohou spotřebitelé energie snížit své účty za energii aomezit svou zranitelnost vůči kolísání cen. Decentralizovaná zařízení, ato ipro jednotlivé nebo kolektivní samospotřebitele nebo vrámci místních společenství pro obnovitelné zdroje, rovněž přispívají ke snížení celkové poptávky po zemním plynu, ke zvýšení odolnosti systému a kdosažení cílů Unie voblasti energie zobnovitelných zdrojů. Uzařízení ovýkonu 50kW améně zpravidla nehrozí závažný nepříznivý vliv na životní prostředí nebo distribuční soustavu ataková zařízení ani nevyvolávají obavy obezpečnost. Kromě toho malá zařízení samospotřebitelů energie zobnovitelných zdrojů zpravidla nevyžadují rozšíření kapacity vmístě připojení ksoustavě. Vzhledem kbezprostředním pozitivním účinkům těchto zařízení na spotřebitele a komezeným dopadům na životní prostředí, ٱé mohou tato zařízení mít, je vhodné dále zjednodušit postup při povolovacích řízeních, který se na ně vztahuje, ato tím, že se vpříslušných povolovacích řízeních zavede koncept administrativního tichého souhlasu, jehož cílem bude podpořit aurychlit instalaci těchto zařízení avyužít jejich výhod vkrátkodobém horizontu. [pozm. návrh 22]

(21a)Tepelná čerpadla jsou ٱ𳦳ԴDZDzí, která využívá obnovitelných zdrojů energie zokolního prostředí (i zčistíren odpadních vod) ageotermální energie kvytápění achlazení. Ktomu umožňují využít také odpadní teplo achlad. Rychlé zavádění tepelných čerpadel, která mobilizují nedostatečně využívané obnovitelné zdroje energie, jako je energie okolního prostředí, geotermální energie asamoohřev aodpadní teplo zprůmyslových aterciárních odvětví, včetně datových center, umožňuje nahradit kotle na zemní plyn ajiná fosilní paliva zařízeními na vytápění zobnovitelných zdrojů azároveň zvyšuje energetickou účinnost. Tím se rychleji omezí využívání plynu pro dodávky tepla, ato jak vbudovách, tak vprůmyslu. Scílem urychlit instalaci apoužívání tepelných čerpadel je vhodné zavést pro tato zařízení cílená kratší povolovací řízení, včetně zjednodušeného postupu pro připojení menších tepelných čerpadel ksoustavě, pokud vnitrostátní právní předpisy nějaký postup pro připojení vyžadují. Rychlejší asnazší instalace tepelných čerpadel azvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie vodvětví vytápění, ٱé představuje téměř polovinu spotřeby energie vUnii, přispěje kzabezpečení dodávek energie apoůž řešit obtížnou situaci na trhu. [pozm. návrh 23]

(22)Obnovitelné zdroje energie mají zásadní význam pro boj proti změně klimatu, snížení cen energie, snížení závislosti Unie na fosilních palivech a zajištění bezpečnosti dodávek do Unie. Pro účely příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí by členské státy měly při nezbytném individuálním posuzování zjišťujícím, zda zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jeho připojení k distribuční soustavě, samotná dzܱíí distribuční soustava nebo skladovací zařízení mají v konkrétním případě převažující veřejný zájem, považovat tato zařízení a jejich dzܱíí infrastrukturu za zařízení převažujícího veřejného zájmu a za zařízení sloužící veřejnému zdraví a bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy existují jasné důkazy o tom, že tyto projekty mají závažný nepříznivý vliv na životní prostředí, který nelze zmírnit ani kompenzovat. Pokud by se taková zařízení považovala za zařízení převažujícího veřejného zájmu sloužící veřejnému zdraví a bezpečnosti, umožnilo by to zjednodušené posuzování takových projektů.

(23)V zájmu zajištění plynulého a účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím nástroje pro technickou podporu(11), který poskytuje individuálně přizpůsobené technické odborné znalosti pro navrhování a provádění reforem, včetně těch, ٱé zvyšují využívání energie z obnovitelných zdrojů, podporují lepší integraci Աپého systému, určují konkrétní oblasti zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zjednodušují rámec pro schvalování a povolovací řízení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Technická podpora například zahrnuje posílení správní kapacity, harmonizaci legislativních rámců a sdílení příslušných osvědčených postupů.

(23a) Komise by rovněž měla stanovit zvláštní systém odchylek od pravidel státní podpory, aby členské státy mohly řádně kalibrovat opatření podpory na intervence a investice do obnovitelných zdrojů energie, vlastní výroby energie a Աپé účinnosti.

(24)Směrnice (EU) 2018/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(25a) Podpora solární energie prostřednictvím grantů a jiných režimů podpory by neměla bránit prodeji této energie ze soukromých, komerčních a zemědělských zdrojů do sítě.

(25b) Zemědělské odvětví ůž hrát klíčovou úlohu přitransformaci energetiky ve venkovských oblastech avenkovských komunitách, zejména s ohledem nadecentralizovanou výrobu. Možnost výroby solární energie jako vedlejší činnosti by se proto neměla omezovat na vlastní spotřebu, ale mohla by být např. zvažována ve spojení s jinými typy výroby. Členské státy by měly prostřednictvím cílených mechanismů financování povzbuzovat zemědělce k zavádění solárních zařízení v jejich zemědělských podnicích, zejména k rozvíjení zemědělsko-solárních projektů na nových zemědělských budovách, a k výrobě biomethanu s cílem umožnit širší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zároveň zajistit zemědělcům dodatečný příjem. Malá zařízení na výrobu energie v zemědělských podnicích mají velký potenciál zvýšit oběhovost v zemědělských podnicích tím, že přemění odpad a zbytkové toky v zemědělském podniku, jako jsou statková hnojiva, na teplo a elektřinu, a je důležité to podporovat a vybízet zemědělce, aby do těchto ٱ𳦳ԴDZDzí investovali. Je třeba zajistit výraznou podporu posílení sítě ve venkovských oblastech, aby zemědělské podniky mohly skutečně splnit svůj potenciální příspěvek k transformaci energetiky prostřednictvím decentralizované výroby elektřiny. Měly by být upřednostněny zeměpisné lokality s vysokou úrovní slunečního záření, neboť suroviny pro solární panely jsou omezeným zdrojem. Do určování vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie by navíc měli být zapojeni zemědělci a organizace, ٱé je zastupují.

(30)Jelikož cíle této směrnice, totiž snížení emisí skleníkových plynů, Աپé závislosti a cen energie, neůž být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej zdůvodu rozsahu působnosti této směrnice ůž být lépe dosaženo na úrovni Unie, ůž Unie přijmout opatření vsouladu se zásadou subsidiarity stanovenou včlánku5 Smlouvy oEvropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daného cíle.

(31)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech(12) ze dne 28.září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o prováděcích opatřeních o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. Pokud jde otuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména vnávaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie(13) (věc C-543/17),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2018/2001

Směrnice (EU) 2018/2001 se mění takto:

1)V článku 2 se á岹í nové body, ٱé ěí:"

„9a) „oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ se rozumí konkrétní místo, ať už na pevnině nebo na moři, ٱé bylo členským státem upřednostněno jako zvláště vhodné pro zrychlenou instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ▌ a to s ohledem na zařízení nezbytná pro jejich připojení k distribuční soustavě a dzܱíím energetickým sítím; [pozm. návrhy3 a 38]

(9b) „zařízením na výrobu solární energie“ zařízení, ٱé přeměňuje energii ze slunce na tepelnou nebo elektrickou energii, zejména solární termální asolární fotovoltaická zařízení;“; [pozm. návrh24]

"

3)V článku 15 se vkládá nový odstavec ▌, který zní:"

„2a. Členské státy podporují testování ԴDZپí ٱ𳦳ԴDZDzí v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně oblasti produkce, sdílení a skladování energie z obnovitelných zdrojů v pilotních projektech v reálném prostředí na omezenou dobu, v souladu s platnými právními předpisy EU a spolu s vhodnými zárukami, ٱé pod dohledem příslušného orgánu zajistí bezpečný provoz Աپé soustavy a zabrání nepřiměřeným dopadům na fungování vnitřního trhu. Aniž je dotčen článek 17, členské státy zajistí, aby postup pro povolování těchto ԴDZپí ٱ𳦳ԴDZDzí v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byl ň tak rychlý jako v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.

"

4)Vkládají se nové čá԰ ▌, ٱé ěí:"

„Článek 15b

Integrované víceúrovňové mapování a plánování oblastí potřebných pro vnitrostátní příspěvky k cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 a k cíli klimatické neutrality

1) Do ... [1 rok od vstupu této směrnice v platnost] provedou členské státy integrované víceúrovňové mapování a plánování pro zavádění obnovitelných zdrojů energie na celém svém území v koordinaci se všemi příslušnými vnitrostátními, regionálními a místními orgány s cílem ܰč domácí potenciál a dostupné pozemní, povrchové, podpovrchové a mořské oblasti ▌pro jejich zavádění. Členské státy rovněž určí instalovanou kapacitu, jakož i pozemní, povrchové, podpovrchové a mořské oblasti nezbytné pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a dzܱíí infrastrukturu, jako jsou síťová a skladovací zařízení, včetně akumulace tepla, ٱé jsou vyžadovány pro splnění jejich vnitrostátních příspěvků k cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 v souladu s článkem 3 této směrnice, jakož i dílčích cílů stanovených v článcích 15a a 22a, čl.23 odst.1, čl.24 odst.4 a čl.25 odst.1 nařízení (EU) 2021/1119 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 v souladu s článkem 2 uvedeného nařízení. Tyto oblasti musí odpovídat odhadovaným trajektoriím a celkové plánované instalované kapacitě ٱ𳦳ԴDZDzí pro energii z obnovitelných zdrojů stanovené ve vnitrostátních plánech členských států v oblasti energetiky a klimatu ٳܲDZý podle článku 14 a čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2018/1999, ale i v územním plánování námořních prostor, včetně plánů uvedených v článku 8 směrnice 2014/89/EU(14).
2) Členské státy při určování oblastí uvedených v odstavci 1 zohlední:
a) dostupnost obnovitelných zdrojů energie a potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů u různých ٱ𳦳ԴDZDzí na pevnině a na moři;
b) řǰá岹Դdz vnitrostátní a regionální poptávku po energii s přihlédnutím k potenciální flexibilitě aktivní odezvy na straně poptávky a očekávanému zvýšení Աپé účinnosti a integraci Աپého systému;
c) dostupnost příslušných energetických soustav, síťové infrastruktury, skladování a dalších nástrojů flexibility nebo potenciálu k vytvoření nebo zlepšení takové síťové infrastruktury a skladování;
ca) potenciál zapojení samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje, jak bylo posouzeno v souladu s článkem 21 a 22;
cb) výsledky otevřených, inkluzivních a účinných veřejných konzultací, zapojení příslušných místních orgánů a všech příslušných zúčastněných stran s cílem zajistit, aby bylo při určování oblastí uvedených v článcích 15b a 15c zohledněno veřejné mínění;
cc) projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů týkající se očekávaných nových umělých staveb, jako jsou parkoviště, silnice, železnice a průmyslové oblasti;
cd) očekávaný rozvoj průmyslu a zaměstnanost dzܱíí s projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie v dotčených místních komunitách.
3) Členské státy upřednostní vícenásobné využití oblastí určených na základě povinnosti uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelného zdroje je slučitelná s již existujícími způsoby využití.
3a) Při určování pozemních, povrchových, podpovrchových a mořských oblastí, kde je nezbytné instalovat zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zavedou členské státy mechanismus pro nezbytný rozvoj sítě vytápění z obnovitelných zdrojů a Աپé sítě s cílem zajistit plně integrovaný energetický systém.
3b) Jsou-li velká zařízení na výrobu biomethanu na vnitrostátní úrovni definována jako zařízení na využití odpadů, jak je uvedeno v příloze II bodu 11 směrnice 2008/98/ES, mohou členské státy při určování oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie zahrnout tato zařízení do obnovitelných zdrojů energie.
3c) Členské státy pravidelně přezkoumávají a aktualizují oblasti uvedené v odstavci 1 tohoto článku ň v souvislosti s aktualizací vnitrostátních plánů v oblasti klimatu a energetiky podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999.
3d) Členské státy povzbudí a podpoří místní a regionální orgány, aby rozvíjely a prováděly trajektorie nebo cíle pro energii z obnovitelných zdrojů vyráběnou městy, výrobci-spotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů a společenstvími pro energii z obnovitelných zdrojů.

▌Článek 15c

Oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie

1) Do ... [2 roky od vstupu této směrnice v platnost] přijmou členské státy, v koordinaci se svými místními a regionálními orgány, plán nebo plány vymezující v oblastech uvedených v čl.15b odst.1 vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie pro jeden nebo více druhů obnovitelných zdrojů energie. Velikost těchto oblastí je úměrná cílům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a dílčím cílům stanoveným v této směrnici a ve vnitrostátních energetických a klimatických plánech ٳܲDZý podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. V ▌plánu nebo plánech určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie členské státy:
a) určí dostatečně homogenní pevninské a mořské oblasti, v nichž se neočekává, že zavedení ܰčého druhu nebo druhů energie z obnovitelných zdrojů bude mít vzhledem ke zvláštnostem vybraného území významné dopady na životní prostředí. Celkový počet pozemních a mořských oblastí by měl významně řě k prostorovým požadavkům určeným pro dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 v souladu s čl. 15b odst. 1 této směrnice a bude zahrnut do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu ٳܲDZý podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. Přitom členské státy:
i) upřednostní umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, plochy dopravní infrastruktury a jejich bezprostřední okolí, parkoviště, zemědělské areály, skládky, průmyslové areály, doly a případně umělé a zastavěné plochy, jako jsou městské čistírny odpadních vod, umělá jezera, vnitrozemské vodní útvary nebo nádrže, a znehodnocenou půdu, která není využitelná pro zemědělství;
ii) vyloučí lokality sítě Natura 2000 a přírodní parky a rezervace, oblasti zmapovaných migračních tras ptáků a mořských savců podle nejlepších dostupných údajů, a ekologické koridory, jakož i další oblasti stanovené na základě map citlivosti a nástrojů uvedených v následujícím bodu, s výjimkou umělých a zastavěných ploch nacházejících se v těchto oblastech, jako jsou střechy, parkoviště nebo dopravní infrastruktura;
iii) použijí všechny vhodné nástroje a datové soubory, případně včetně zvláštních terénních průzkumů k určení oblastí, v nichž by zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů neměla významnýdopad na životní prostředí, včetně mapování citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zohlední dostupné údaje v souvislosti s rozvojem soudržné sítě Natura 2000, postačující jak pro typy stanovišť a druhy podle směrnice Rady 92/43/EHS(15), tak pro ptáky a lokality podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(16);
iv) odstraní administrativní překážky a vyčlení dostatek dobře vyškolených pracovníků a administrativních zdrojů;
b) stanoví přiměřená pravidla pro určené oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně zmírňujících opatření, která mají být přijata pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, společně umístěných zařízení pro skladování energie, jakož i zařízení nezbytných pro jejich připojení k distribuční soustavě, aby se zabránilo negativním dopadům na životní prostředí, ٱé mohou nastat, nebo pokud to není možné, aby se tyto dopady výrazně omezily. Členské státy zajistí, aby byla použita vhodná zmírňující opatření s cílem zajistit plnění povinností stanovených v čl.6 odst.2 a čl.12 odst.1 směrnice 92/43/EHS, článku 5 směrnice 2009/147/ES a čl.4 odst.1 písm.a) bodu i) směrnice 2000/60/ES a zabránit zhoršování a dosáhnout dobrého stavu nebo ekologického potenciálu v souladu s čl.4 odst.1 směrnice 2000/60/ES. Tato pravidla se zaměří na specifika jednotlivých určených vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a technologie nebo ٱ𳦳ԴDZDzí týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, ٱé mají být v jednotlivých oblastech zavedeny, a na zjištěné dopady na životní prostředí. Dodržování těchto pravidel a provádění vhodných zmírňujících opatření jednotlivými projekty povede k předpokladu, že projekty neporušují uvedená ustanovení, aniž by bylo dotčeno ustanovení čl.16a odst.4 a 5. Pokud nová zmírňující opatření, která mají co nejvíce zabránit usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES nebo jakémukoli jinému dopadu na životní prostředí, nebyla z hlediska své účinnosti široce testována, mohou členské státy povolit jejich použití pro jeden nebo více pilotních projektů po omezenou dobu za předpokladu, že je účinnost těchto opatření pečlivě sledována a že jsou okamžitě přijata vhodná opatření, pokud se ukáže, že nejsou účinná. Již určené oblasti pro instalaci větrných nebo solárních elektráren mohou členské státy vykázat jako vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, pokud mají za to, že stávající územní plány splňují požadavky článku 15c..

Členské státy v plánu vysvětlí posouzení provedené za účelem určení jednotlivých vhodných oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie na základě kritérií stanovených pod písmenem a) a určení vhodných zmírňujících opatření.

2) Před přijetím podléhá plán nebo plány vymezující vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie posouzení vlivů na životní prostředí provedenému v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici 2001/42/ES, a ▌pokud je pravděpodobné, že by mohly mít ▌významný dopad na lokality sítě Natura 2000, odpovídajícímu posouzení v souladu s čl.6 odst.3 směrnice 92/43/EHS.
2a) Při určování mořských oblastí uvedených v čl.15b odst.1 musí určení podle tohoto článku být při určování lokalit pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí 2014/89/EU, pokud jde o uplatňování ekosystémového přístupu k územnímu plánování námořních prostor. Během procesu územního plánování námořních prostor členské státy zvětší prostor určený pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s cíli v oblasti klimatu pro roky 2030, 2040 a 2050.
3) Plán nebo plány vymezující vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie se zveřejňují a průběžně se aktualizují s cílem zaznamenávat v elektronické podobě novou kapacitu a pravidelně se přezkoumávají ň v souvislosti s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, ٱé se aktualizují podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999, a zajišťují synergii se směrnicí 2014/89/EU.

Článek 15d

Účast veřejnosti

1.Členské státy zajistí, aby příprava plánů určujících půdu amořské oblasti nezbytné pro instalaci zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů aplánů vymezujících oblasti obnovitelné energie, jak je uvedeno včláncích 15a,15b a15c, byla otevřená, inkluzivní, včasná aúčinná aaby veřejnost měla včas kdispozici účinné možnosti pro účast na vypracování těchto plánů.

2.Členské státy určí veřejnost, která je nebo by mohla být těmito plány dotčena nebo která má na plánech zájem, včetně fyzických nebo právnických osob nebo jejich sdružení, organizací nebo skupin, spřihlédnutím kcílům této směrnice amožným dopadům jejího provádění na oblasti, na něž se vztahují jiné nástroje Unie. Členské státy zajistí, aby uvedená veřejnost byla elektronicky aprostřednictvím veřejného oznámení nebo jiným vhodným způsobem informována.” [pozm. návrh 14]

"

6)Článek 16 se nahrazuje tímto:"

„Článek 16

Organizace a hlavní zásady povolovacího řízení

1) Povolovací řízení zahrnuje všechna příslušná správní DZDZí k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně hybridních elektráren kombinujících různé obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla, skladování energie, včetně elektrických a tepelných zařízení, jakož i zařízení nezbytných pro jejich připojení k distribuční soustavě a k integraci obnovitelných zdrojů energie do sítí pro vytápění a chlazení. Rovněž zahrnuje dzܱíí DZDZí kpřipojení k energetickým sítím a posouzení vlivů na životní prostředí, je-li to vyžadováno. Povolovací řízení zahrnuje všechny úkony od ověření platnosti žádosti v souladu s odstavcem 2 až po oznámení konečného rozhodnutí o výsledku řízení příslušným orgánem nebo orgány. [pozm. návrh 25]
1a) Členské státy zajistí, aby financování kvalifikovaných pracovníků, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jejich příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni byly přiměřené provádění celkových potřeb v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovených podle článku 15b této směrnice a plánované instalované kapacitě na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jak je stanoveno v jejich vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu ٳܲDZý podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy vyčlení veškeré poplatky spojené s postupy podávání žádostí a udělování DZDZí pro účel dalšího financování kvalifikovaných pracovníků a zlepšení kapacity příslušného povolujícího orgánu. Členské státy podporují regionální a místní orgány, včetně technické a finanční podpory, s cílem usnadnit povolovací řízení.
2) Příslušný orgán ověří platnost žádosti Աdzěᾱ do čtrnácti DZí dnů od jejího obdržení v případě zařízení umístěných ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a do jednoho měsíce v případě zařízení umístěných mimo tyto oblasti, nebo pokud zhotovitel nezaslal všechny informace potřebné ke zpracování žádosti, příslušný orgán jej požádá, aby předložil úplnou žádost do čtrnácti DZí dnů od obdržení tohoto požadavku. Pokud zhotovitel v této lhůtě úplnou žádost nepředloží, ůž příslušný orgán žádost písemně zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní. Zhotovitel ůž kdykoli po tomto zamítnutí podat žádost znovu. Datum potvrzení platnosti žádosti příslušným orgánem slouží jako zahájení povolovacího řízení.
3) Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst a poskytnou informace v souladu s čl. 18 odst. 6. Tato kontaktní místa na žádost žadatele poskytnou poradenství a usnadní celé řízení ožádosti o správní DZDZí audělení tohoto DZDZí. Žadatel nebude muset během celého řízení kontaktovat více než jedno kontaktní místo. Kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede řízením ožádosti o udělení správního DZDZí, včetně úkonů týkajících se životního prostředí, až do vydání jednoho nebo několika rozhodnutí příslušnými orgány na konci řízení, poskytne mu veškeré nezbytné informace a popřípadě zapojí další správní orgány. Kontaktní místo zajistí dodržení lhůt pro povolovací řízení stanovených v této směrnici. Žadatelé mohou předložit příslušné dokumenty vdigitální podobě. Do ... [dva roky od vstupu této směrnice v platnost] členské státy zajistí, aby všechny postupy byly prováděny v elektronické podobě. Členské státy zveřejní informace o povolovacím řízení.
4) Kontaktní místo zpřístupní manuál postupů pro zhotovitele zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a poskytne tyto informace rovněž na internetu, přičemž se zvlášť věnuje rovněž malým projektům a projektům samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, komunitám obnovitelné energie, kolektivním a individuálním projektům, poskytne jim pomoc a provede je administrativním procesem pro získání podpory v rámci režimů podpory obnovitelných zdrojů energie. Informace na internetu žadatele rovněž informují o kontaktním místě relevantním pro jeho žádost. Pokud má členský stát více než jedno kontaktní místo, uvede informace zveřejněná na internetu kontaktní místo, ٱé je pro žádost daného žadatele relevantní.
5) Členské státy zajistí, aby žadatelé měli přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího řízení a vydávání DZDZí k výstavbě aprovozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.
6) Lhůty stanovené v článcích 16a, 16b a 16c se použijí, aniž jsou dotčeny prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudem či tribunálem a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně postupů při vyřizování stížností a mimosoudních prostředků nápravy, a je možné je prodloužit o dobu trvání takových řízení.
7) Členské státy zajistí, aby správní a soudní opravné prostředky v souvislosti s projektem výstavby zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo dzܱíím připojením k distribuční soustavě a prostředky nezbytné pro rozvoj sítí Աپé infrastruktury, ٱé jsou nezbytné pro integraci obnovitelných zdrojů energie do systému, jak je popsáno v odstavci 1, včetně těch, ٱé se týkají environmentálních aspektů, podléhaly co nejrychlejšímu správnímu a soudnímu řízení, ٱé je na příslušné celostátní, regionální a místní úrovni k dispozici.

Povolovací řízení uvedené v odstavci 1 se v případě nutnosti vztahuje na všechna příslušná správní DZDZí, když průmyslová zařízení přecházejí na využívání energie z obnovitelných zdrojů.

7a) Komise vypracuje pro členské státy postupy podávání zpráv za účelem posouzení jejich povolovacích postupů, průměrné délky povolovacího řízení a lidských a finančních zdrojů vyčleněných na zajištění souladu s požadavky pro udělování DZDZí stanovenými v tomto článku a v článcích 16a a 16b.

Posouzení Komise se zveřejní. Komise ůž navrhnout nápravná opatření na podporu členských států při jejich provádění povolovacího řízení tím, že jim poůž při reformě a zefektivnění jejich povolovacích postupů.

7b) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku a článků 16a a 16b se použijí rovněž na souběžné povolovací řízení pro vývojáře síťových systémů týkající se dzܱíích energetických aktiv nezbytných pro integraci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do soustavy, jakož i prostředků nezbytných pro jejich připojení k síti, ٱé nejsou začleněny do povolovacího řízení podle odstavce 1 pro konkrétní zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.“

"

7)Vkládají se nové čá԰, ٱé ěí:"

„Článek 16a

Povolovací řízení ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie

1) Členské státy zajistí, aby povolovací řízení uvedené v čl.16 odst.1 u projektů ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně jejich dzܱíích prvků Աپé sítě a připojení k distribuční soustavě, Աřč devět měsíců. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, ůž být tato roční lhůta prodloužena až o tři měsíce. V takovém případě členské státy zhotovitele jasně informují o mimořádných okolnostech, ٱé prodloužení odůvodňují.
2) Povolovací řízení pro modernizaci zařízení, včetně zvyšování kapacity zařízení a potřeby dzܱíího rozvoje Աپé sítě, aniž by se zvětšila obsazená plocha, a pro nová zařízení s elektrickou kapacitou nižší než 150kW, ▌zařízení pro skladování energie, včetně elektrických a tepelných, a jejich připojení k distribuční soustavě, která se nacházejí ve vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, nesmí překročit šest měsíců. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnosti, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody, pokud má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, ůž být tato šپěíčí lhůta prodloužena až o tři měsíce. Členské státy zhotovitele projektu jasně informují o mimořádných okolnostech, ٱé prodloužení odůvodňují.
(2a) Pokud modernizace nevede ke zvýšení kapacity zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů ovíce než 15% aaniž je dotčena potřeba posoudit případné dopady na životní prostředí podle odstavce 2b, povolí se připojení kpřenosové nebo distribuční soustavě do jednoho měsíce od podání žádosti příslušnému subjektu, pokud neexistují důvodné obavy ohledně bezpečnosti nebo pokud prvky systému nevykazují technickou nekompatibilitu.
(2b) Pokud modernizace zařízení na výrobu solární energie nevyžaduje využití dodatečného prostoru aje vsouladu spříslušnými opatřeními ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovenými pro původní zařízení, je projekt vpříslušných případech osvobozen od požadavku, aby byl předmětem určení, zda vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU.
(2c) Pokud modernizace zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů nebo modernizace dzܱíí síťové infrastruktury, která je nezbytná kintegraci obnovitelných zdrojů do elektroԱپé soustavy, podléhá určení, zda projekt vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU, omezí se toto předchozí určení nebo posouzení vlivů na životní prostředí na potenciální dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření ve srovnání spůvodním projektem. [pozm. návrh 26]
(2d) Rozhodnutí vyplývající zvýše uvedených povolovacích řízení se zveřejní. [pozm. návrh 31]
3) Aniž by tím byly dotčeny odstavce 4 a 5 tohoto článku, odchylně od čl.4 odst.2 směrnice 2011/92/EU, přílohy I bodu 6 písm. b), pokud jde o výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, a přílohy II bodu 3 písm.a), b), d), h), i) a bodu 6 písm. c) samotného nebo ve spojení s bodem 13 písm.a) uvedené směrnice, pokud jde o projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jsou nové žádosti pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zařízení na výrobu energie kombinujících různé obnovitelné zdroje energie s výjimkou spalovacích zařízení na biomasu ▌ a včetně modernizace zařízení v již určených vhodných oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie pro příslušné technologie, společně umístěná skladovací zařízení, jakož i jejich připojení k distribuční soustavě, dzܱíí energetická síť, dzܱíí přenosová a distribuční síť a dzܱíí aktiva nezbytná pro rozvoj elektrických sítí potřebných k tomu, aby obnovitelné zdroje energie mohly být začleněny do soustavy, vyňaty z požadavku provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí podle čl.2 odst.1 směrnice 2011/92/EU, pokud jsou tyto projekty v souladu s pravidly a opatřeními stanovenými v souladu s čl.15c odst. 1 písm.b) této směrnice. Výše uvedená výjimka z použití směrnice 2011/92/EU se nevztahuje na projekty, ٱé by mohly mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který by mohl být významně zasažen, jak je stanoveno v článku 7 uvedené směrnice. [pozm. návrh 27]

Odchylně od čl.6 odst.3 směrnice 92/43/EHS nepodléhají zařízení uvedená v prvním pododstavci posouzení důsledků pro lokality sítě Natura 2000, pokud tyto projekty voblasti energie zobnovitelných zdrojů splňují pravidla a opatření stanovená vsouladu sčl. 15c odst. 1 písm. b) této směrnice a bylo prokázáno, že na základě odpovídajícího posouzení plánů určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, ٱé bylo provedeno vsouladu sčl.15 písm.c) odst.2 této směrnice, tato zařízení nemají významný vliv. [pozm. návrh 15]

4) Žádosti uvedené v odstavci 3 prověří příslušné orgány členských států. Cílem tohoto prověření je zjistit, zda je vysoce pravděpodobné, že některý z těchto projektů povede k významným ▌nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografických oblastí, v nichž se nacházejí, ٱé nebyly zjištěny během posuzování vlivů plánu nebo plánů vymezujících vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí prováděného v souladu se směrnicí 2001/42/ES a případně se směrnicí 92/43/EHS. Prověřování prováděné v případě modernizace projektů se omezí na možné dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření oproti původnímu projektu.

Pro účely tohoto prověření poskytne zhotovitel projektu informace o charakteristikách projektu, o jeho případném vlivu na životní prostředí, o jeho souladu s pravidly a opatřeními stanovenými podle čl. 15c odst. 1 písm. b) a c) pro konkrétní vhodnou oblast pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, o veškerých dodatečných opatřeních přijatých v rámci projektu a o tom, jak tato opatření řeší dopady na životní prostředí. Prověřování bude ukončeno do 30dnů ode dne podání žádostí pro nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, s výjimkou žádostí pro zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150kW. U těchto zařízení a u nových žádostí pro modernizaci zařízení bude prověřování ukončeno do 15dnů.

5) Tímto prověřením jsou žádosti uvedené v odstavci 3 z hlediska životního prostředí schváleny, aniž by bylo nutné výslovné rozhodnutí příslušného orgánu, ledaže příslušný orgán přijme správní rozhodnutí, řádně odůvodněné a založené na jasných důkazech, že konkrétní projekt s vysokou pravděpodobností povede k významným ▌nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v níž se nacházejí, ٱé nelze zmírnit opatřeními uvedenými v plánu nebo plánech vymezujících vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nebo navrženými zhotovitelem daného projektu. Toto rozhodnutí se zpřístupní veřejnosti. Takové projekty podléhají posouzení v souladu se směrnicí 2011/92/EU a případně posouzení podle čl.6 odst.3 směrnice 92/43/EHS, ٱé se uskuteční do šesti měsíců od rozhodnutí o prověření.
6) V povolovacím řízení u žádostí uvedených v odstavcích 1 a 2 platí, že pokud příslušné správní orgány neodpoví ve stanovené lhůtě, považují se na žádost zhotovitele konkrétní správní kroky za schválené, s výjimkou případů, kdy konkrétní projekt podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle odstavce 5. Všechna výsledná rozhodnutí se zveřejní.
6a) Členské státy v povolovacím řízení sdílejí a využívají osvědčené postupy.

▌Článek 16b

Povolovací řízení mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie

1) Členské státy zajistí, aby povolovací řízení uvedené v čl.16 odst.1 Աřč 18 měsíců. Toto období se vztahuje na hybridní elektrárny používající obnovitelné zdroje a s nimi dzܱíí Աپé sítě, pokud jde o projekty mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, ůž být tato lhůta 18 měsíců prodloužena až o tři měsíce. V takovém případě členské státy zhotovitele jasně informují o mimořádných okolnostech, ٱé prodloužení odůvodňují.
2) Pokud je podle směrnice 2011/92/EU nebo směrnice 92/43/EHS vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, provede se v rámci jediného postupu, který kombinuje všechna příslušná posouzení daného projektu. Je-li takové posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, vydá příslušný orgán s přihlédnutím k informacím poskytnutým zhotovitelem stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, ٱé má zhotovitel uvést ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, přičemž se jejich rozsah již nerozšiřuje. Pokud konkrétní projekty přijaly veškerá nezbytná zmírňující opatření, nepovažuje se usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle čl.12 odst.1 směrnice 92/43/EHS a článku 5 směrnice 2009/147/ES za úmyslné. Pokud nová zmírňující opatření, která mají co nejvíce zabránit usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES nebo jakémukoli jinému dopadu na životní prostředí, nebyla z hlediska své účinnosti široce testována, mohou členské státy povolit jejich použití pro jeden nebo více pilotních projektů po omezenou dobu za předpokladu, že je účinnost těchto opatření pečlivě sledována a že jsou okamžitě přijata vhodná opatření, pokud se ukáže, že nejsou účinná. Povolovací řízení pro modernizaci projektů, včetně zvyšování kapacity zařízení a potřeby dzܱíího rozvoje Աپé sítě, aniž by se zvětšila obsazená plocha, a pro nová zařízení s elektrickou kapacitou nižší než 150kW, společně umístěná skladovací zařízení a jejich připojení k distribuční soustavě nacházející se mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nesmí překročit šest měsíců, včetně posouzení vlivů na životní prostředí, pokud to vyžadují příslušné právní předpisy. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, ůž být tato šپěíčí lhůta prodloužena až o tři měsíce. Členské státy zhotovitele jasně informují o mimořádných okolnostech, ٱé prodloužení odůvodňují. [pozm. návrh 28]

Členské státy usnadní modernizaci projektů umístěných mimo vhodné oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie tím, že zajistí, aby v případě, že je podle právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí vyžadováno posouzení vlivů projektu na životní prostředí, bylo toto posouzení omezeno na možné dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření oproti původnímu projektu.

2a) Pokud modernizace nevede ke zvýšení kapacity zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů ovíce než 15% aaniž je dotčena potřeba posoudit případné dopady na životní prostředí podle odstavce 2b, povolí se připojení kpřenosové nebo distribuční soustavě do jednoho měsíce od podání žádosti příslušnému subjektu, pokud neexistují důvodné obavy ohledně bezpečnosti nebo pokud prvky systému nevykazují technickou nekompatibilitu.
2b) Pokud modernizace solárních zařízení nevyžaduje využití dodatečného prostoru aje vsouladu spříslušnými opatřeními ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovenými pro původní zařízení, je projekt vpříslušných případech osvobozen od požadavku, aby byl předmětem určení, zda vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU.
2c) Pokud modernizace zařízení na výrobu energie zobnovitelných zdrojů nebo dzܱíí síťové infrastruktury, která je nezbytná kintegraci obnovitelných zdrojů do elektroԱپé soustavy, podléhá určení, zda projekt vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU, omezí se toto předchozí určení nebo posouzení vlivů na životní prostředí na potenciální dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření ve srovnání spůvodním projektem.
2d) Rozhodnutí vyplývající zpovolovacího řízení se zveřejní. [pozm. návrh 29]

▌Článek 16c

Povolovací řízení pro instalaci solárních energetických zařízení v umělých stavbách

1) Členské státy zajistí, aby povolovací řízení uvedené v čl.16 odst.1 této směrnice pro instalaci solárních energetických zařízení, ato ina střechy ana společně umístěná zařízení pro skladování energie, včetně zařízení na výrobu solární energie integrovaných do budov, do stávajících nebo budoucích umělých staveb, s výjimkou umělých vodních ploch, Աřč jeden měsíc, pokud hlavním cílem těchto staveb není výroba solární energie. Pro solární zařízení ovýkonu 50kW nebo nižším, včetně samospotřebitelů energie zobnovitelných zdrojů, společně jednajících samospotřebitelů energie zobnovitelných zdrojů aspolečenství pro obnovitelné zdroje, stanoví členské státy postup prostého oznámení, jak je stanoveno včlánku 17 této směrnice.. Odchylně od čl. 4 odst. 2 směrnice 2011/92/EU a přílohy II bodu 3 písm. a) a b), samostatně nebo ve spojení s bodem 13 písm. a) uvedené směrnice, je taková instalace solárního zařízení případně osvobozena od požadavku provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU. [pozm. návrh 30cp]

Členské státy zajistí, aby byly odstraněny dosud platné požadavky na stavbu. Členské státy rovněž vypracují plán na odstranění dalších překážek a na urychlené zavádění solární energie. [pozm. návrh 30cp]

1a) Členské státy zajistí, aby instalace solárních zařízení integrovaných do budov byla vyňata z posuzování vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU a z povolování staveb.

▌Článek 16d

Převažující veřejný zájem

Do ... [tři měsíce od vstupu této směrnice v platnost], dokud nebude dosaženo klimatické neutrality, členské státy zajistí, aby se v povolovacím řízení ě za to, že plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k distribuční soustavě, samotná dzܱíí distribuční soustava a skladovací zařízení jsou ve veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti při zvažování právních zájmů v jednotlivých případech pro účely čl.6 odst.4 a čl.16 odst.1 písm.c) směrnice 92/43/EHS, čl.4 odst.7 směrnice 2000/60/ES a čl.9 odst.1 písm.a) směrnice 2009/147/ES. ▌

Aby se snížila právní nejistota, vydá Komise Աdzěᾱ do ... [jeden měsíc po vstupu této směrnice vplatnost] pokyny, jak tento článek provádět vsouladu se stávajícími požadavky podle práva Unie a spříslušnými rozsudky Soudního dvora Evropské unie. [pozm. návrh 17]

Článek 16e

Urychlení zavádění tepelných čerpadel

1.Povolovací řízení pro instalaci tepelných čerpadel nesmí překročit jeden měsíc.

2.Připojení kpřenosové nebo distribuční soustavě je povoleno po oznámení příslušnému subjektu vpřípadě:

a) tepelných čerpadel selektrickým výkonem do 12kW a
b) tepelných čerpadel instalovaných samospotřebitelem energie zobnovitelných zdrojů, společně jednajícími samospotřebiteli energie zobnovitelných zdrojů aspolečenstvími pro obnovitelné zdroje podle čl.2 odst.14 směrnice (EU) 2018/2001 selektrickým výkonem do 50kW, pokud kapacita zařízení na výrobu elektřiny zobnovitelných zdrojů samospotřebitele energie zobnovitelných zdrojů představuje ň 60% kapacity tepelného čerpadla, pokud neexistují důvodné obavy ohledně bezpečnosti nebo pokud prvky systému nevykazují technickou nekompatibilitu.

3.Rozhodnutí vyplývající zpovolovacích řízení se zveřejní. [pozm. návrh 32]

Článek 16f

Členské státy podají Komisi zprávu o:

a) trvání povolovacích řízení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie i mimo ně;
b) dopadu článku 16d na délku povolovacího řízení a právního řízení.

Komise informace poskytnuté členskými státy vyhodnotí, a pokud je to vhodné, navrhne změny příslušných právních předpisů.“

"

Článek 4

ʰDZí

1)Členské státy uvedou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 10 v platnost Աdzěᾱ do ... [jeden měsíc od vstupu této směrnice v platnost]. [pozm. návrh 35]

Členské státy uvedou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 9 a článkem 3 v platnost Աdzěᾱ do ... [šest měsíců od vstupu této směrnice v platnost]. [pozm. návrh 36]

Členské státy uvedou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 5 a 7 a článkem 2 v platnost Աdzěᾱ do ... [jeden rok od vstupu této směrnice v platnost]. [pozm. návrh 37]

Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2)Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, ٱé přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup vplatnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

čí

Tato směrnice je určena členským státům.

V ▌dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

řě předseda nebo řě

(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne ...
(4) Sdělení Komise , Zelená dohoda pro Evropu.
(5) Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/1119 ze dne 30.června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality amění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L243, 9.7.2021, s.1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2001/42/ES ze dne 27.června 2001 oposuzování vlivů některých plánů aprogramů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
(7) Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17.února 2005 ouzavření Úmluvy opřístupu kinformacím, účasti veřejnosti na rozhodování apřístupu kprávní ochraně vzáležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).
(8) SměrniceEvropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(9) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21.května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30.listopadu 2009 oochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10.února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
(12) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(13) Rozsudek Soudního dvora ze dne 8.července 2019, Komise v. Belgie, C-543/17, ECLI: EU: C:2019:573.
(14) Směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/89/EU ze dne 23.července2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L257, 28.8.2014, s.135).
(15) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21.května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992. s. 7).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30.listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

Poslední aktualizace: 6. března 2023Právní upozornění-Ochrana soukromí