Ϸվ

Seznam
ř峦dzí
ٲší
Úplné znění
Postup :
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0015/2024

Předložené texty :

A9-0015/2024

Rozpravy :

PV28/02/2024-20
CRE28/02/2024-20

Hlasování :

PV29/02/2024-7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2024)0120

Přijaté texty
PDF188kWORD61k
Čtvrtek, 29. února 2024-Štrasburk
Prohloubení integrace EU s ohledem na budoucí rozšíření
P9_TA(2024)0120A9-0015/2024

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. února 2024 o prohloubení integrace EU s ohledem na budoucí rozšíření ()

Evropský parlament,

–sohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na čl. 5 odst. 3 a články48 a 49,

–sohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

–s ohledem na závěry Rady z prosince 2006 a března 2020 a na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Kodani ve dnech 21.–22. června 1993, známé rovněž jako kodaňská kritéria,

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2023 o 30 letech kodaňských kritérií – novém impulsu pro politiku rozšiřování EU(1),

–sohledem na Úmluvu oochraně lidských práv azákladních svobod (EÚLP) aListinu základních práv Evropské unie,

–s ohledem na Manifest z Ventotene,

–sohledem na své doporučení ze dne 23.listopadu 2022 Radě, Komisi amístopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku týkající se nové strategie EU voblasti rozšíření(2),

–s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. a 6. července 2022 k tématu Balíček Komise týkající se rozšíření 2022 a na prohlášení předsedy Výboru regionů ze dne 8. listopadu 2023 k balíčku Komise týkajícímu se rozšíření 2023,

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. února 2022 o soudržnosti v Evropě do roku 2050,

–sohledem na závěry zasedání Evropské rady, která se uskutečnila ve dnech 23. a24.června 2022, 29. a 30. června 2023, 26. a 27. října 2023 a 14. a 15. prosince 2023,

–s ohledem na analytické zprávy Komise ze dne 2. února 2023 o sladění Ukrajiny (SWD(2023)0030), Moldavska (SWD(2023)0032) a Gruzie (SWD(2023)0031) s acquis EU,

–s ohledem na společné sdělení Komise Evropské radě ze dne 29. listopadu 2023 o aktuálním stavu politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem (JOIN(2023)0050),

–s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro obecné záležitosti ze dne 29. a 30. dubna 1997 ohledně uplatňování podmíněnosti s cílem vytvořit soudržnou strategii EU provztahy se zeměmi v regionu západního Balkánu,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o této otázce, zejména ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií(3), a na svá usnesení o zprávách Komise o Kosovu(4), Srbsku(5), Albánii(6), Bosně a Hercegovině(7), Severní Makedonii(8) a Černé Hoře(9) za rok 2022,

–s ohledem na své doporučení ze dne 19.června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku kzápadnímu Balkánu vnávaznosti na summit konaný vroce 2020(10),

–s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19. a20. června 2003 a naSoluňskou agendu pro země západního Balkánu,

–s ohledem na dohody o přidružení mezi EU a Albánií(11), Bosnou a Hercegovinou(12), Gruzií(13), Kosovem, Moldavskou republikou(14), Černou Horou, Severní Makedonií(15), Srbskem, Tureckem(16) a Ukrajinou(17),

–s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán (),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ () a na strategii Komise nazvanou „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“ z února 2018,

–s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2022 o statusu kandidátské země pro Ukrajinu, Moldavskou republiku a Gruzii,

–sohledem na své usnesení ze dne 5. října 2023 o hodnocení pokroku Moldavska na cestě do EU(18),

–s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 01/2022 ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

–s ohledem na balíček Komise týkající se rozšíření ze dne 12. října 2022,

–s ohledem na sdělení z roku 2023 o politice rozšíření EU pro rok 2023, které přijala Evropská komise dne 8. listopadu 2023 (),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 zedne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPPIII)(19),

–s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2014 k tématu Zvýšení transparentnosti a inkluzívnosti procesu přistoupení k Evropské unii(20),

–s ohledem na svá usnesení ze dne 16.února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(21) a ze dne 11. července 2023 o provádění překlenovacích ustanovení ve Smlouvách EU(22),

–s ohledem na svou zprávu ze dne 9. května 2022 o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022 a na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy(23),

–s ohledem na svá usnesení ze dne 9.června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv(24) a ze dne 22. listopadu 2023 k návrhům Evropského parlamentu na změnu Smluv(25) a aktivaci článku 48 SEU vyzývajícím Evropskou radu, aby souhlasila se svoláním konventu k reformě Smluv,

–s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–sohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci aVýboru pro ústavní záležitosti (A9-0015/2024),

A.vzhledem k tomu, že devět z deseti zemí, které v současné době usilují o připojení k EU, má status kandidátské země, přičemž některé z nich mají tento status již řadu let; vzhledem k tomu, že tyto kandidátské země se nacházejí v různých fázích procesu přistoupení a přístupových jednání;

B.vzhledem k tomu, že na základě doporučení Komise z balíčku týkajícího se rozšíření 2023 Evropská rada dne 14. prosince 2023 rozhodla udělit status kandidátské země Gruzii a zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskou republikou a Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s kritérii pro členství;

C.vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině a další probíhající geopolitické výzvy daly rozšíření Evropské unie nový geostrategický význam; vzhledem k tomu, že stabilita, bezpečnost a demokratická odolnost západního Balkánu a východního sousedství jsou neoddělitelně spjaty se stabilitou,bezpečností a demokratickou odolností EU;

D.vzhledem k tomu, že rozšíření představuje morální a historický závazek a strategickou geopolitickou prioritu představující geostrategickou investici do budoucnosti, která přispěje k míru, stabilitě, bezpečnosti, demokracii, jednotě, boji proti změně klimatu a k zajištění prosperity a dobrých životních podmínek na evropském kontinentu; vzhledem k tomu, že bezpečnost EU závisí rovněž na její schopnosti bránit, prosazovat a udržovat mír, demokracii, právní stát, lidská práva a základní hodnoty; vzhledem k tomu, že rozšíření může být při splnění patřičných podmínek a požadavků vzájemně přínosné pro stávající i budoucí členské státy;

E.vzhledem k tomu, že rozšíření se stalo jednou z nejsilnějších politik a geopolitických nástrojů EU; vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru z června 2023 je většina obyvatel EU pro budoucí rozšíření EU; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí nový impuls, závazky a pohled na věc, který procesu rozšíření navrátí jeho dynamiku apřitom zajistí jeho kontinuitu, soudržnost a dopad; vzhledem k tomu, že nedostatek angažovanosti v předchozích letech vytvořil vakuum, čímž se otevřel prostor pro Rusko a Čínu a další vnější subjekty; vzhledem k tomu, že je třeba vždy dodržovat zásadu vzájemné a upřímné spolupráce;

F.vzhledem k tomu, že přistoupení k EU musí být vždy výsledkem postupu založeného na zásluhách, v rámci něhož je každý žadatel posuzován podle svých vlastních zásluh z hlediska plnění kodaňských kritérií jako celku, včetně kritérií týkajících se zajištění neustálého plného dodržování lidských práv, včetně práv menšin, demokracie a právního státu, jakož i dalších základních hodnot EU; vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o co nejrychlejší dosažení pozitivních výsledků a zároveň se vyvarovat urychlování postupu nebo předem daným lhůtám;

G.vzhledem k tomu, že stagnace nebo ústup musí mít důsledky, neboť celý přístupový proces musí být založen na spravedlivé a přísné podmíněnosti;

H.vzhledem k tomu, že přistoupení k EU vyžaduje kapacitu v oblasti ambiciózního integračního programu ze strany EU i kandidátských zemí; vzhledem k tomu, že za účelem dosažení pokroku kandidátských zemí na jejich cestě do EU jsou nezbytné zásadní reformy v oblasti soudnictví, boje proti korupci a svobody a plurality sdělovacích prostředků;

I.vzhledem k tomu, že by bylo výhodné dokončit spolu s příštím rozšířením dosud nevyřízené členství stávajících členských států v eurozóně a schengenském prostoru;

J.vzhledem k tomu, že země západního Balkánu se musí rovněž zaměřit na řešení konfliktů, regionální spolupráci a usmíření; vzhledem k tomu, že v EU ani v zemích, které se chtějí stát členskými státy, není místo pro štvavou rétoriku, popírání genocidy nebo oslavování válečných zločinců z jakékoli strany; vzhledem k tomu, že vyrovnání se s minulostí je jediný způsob, jak dosáhnout skutečného usmíření, které má zásadní význam pro prosperující společnosti aúspěšnou integraci;

K.vzhledem k tomu, že procesy rozšiřování a prohlubování EU musí být souběžné, neboť se mohou vzájemně posilovat, znásobovat svůj dopad a významně přispívat k dosažení hlavních cílů, pro které byla EU vytvořena;

L.vzhledem k tomu, že výzva, kterou představuje větší Evropská unie, vyžaduje posílenou politiku rozšiřování založenou na postupné integraci do společných politik a s jasnými výhodami pro občany během celého procesu;

M.vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozšířením je třeba se komplexně zabývat přezkumem současných a budoucích evropských politik, strukturálními reformami, institucionálními změnami a víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2028–2034;

N.vzhledem k tomu, že země západního Balkánu již po desetiletí vyjadřují své odhodlání vstoupit do EU; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU ve dnech 23. a 24. června 2022 znovu potvrdili plný a jednoznačný závazek ke členství západního Balkánu v EU;

O.vzhledem k tomu, že kandidátské země musí ukázat, že respektují základní hodnoty EU, a rovněž soulad svých politik s politikami a postoji EU, mimo jiné se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP);

P. vzhledem k tomu, že několik zemí západního Balkánu dosáhlo v posledních letech vysoké úrovně souladu se SZBP EU, a to i ohledně sankcí proti Rusku v reakci na jeho útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že vbřeznu 2023 zahájili ministři zahraničních věcí Albánie, Kosova, Černé Hory a Severní Makedonie platformu „Western Balkans Quad – 100% alignment with EU Common Foreign Security Policy (CFSP)“ (Čtyřkoalice pro západní Balkán – 100% sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP));

Q.vzhledem k tomu, že EU musí prokázat jasnou politickou vůli podpořit kandidátské země a měla by výrazně posílit svou podmíněnou technickou afinanční podporu zacílenou na zásadní reformy, řešení dvoustranných sporů, hospodářské sbližování a regionální hospodářskou integraci v přistupujících zemích; vzhledem k tomu, že nový plán pro růst západního Balkánu si klade za cíl urychlit zásadní reformy, posílit integraci zemí do jednotného trhu EU a podpořit hospodářskou integraci regionu;

R.vzhledem k tomu, že zlovolní zahraniční aktéři používají hybridní metody zasahování, aby ovlivnili a zmařili integraci EU;

S.vzhledem k tomu, že orgánem EU, který nejvíce podporuje rozšíření, je bezpochyby Parlament; vzhledem k tomu, že úloha Parlamentu zůstává během celého procesu rozšíření velmi omezená a měla by být posílena, aby se zvýšila demokratická legitimita a odpovědnost, a to i při hodnocení průběžných kroků přistoupení, mimo jiné prostřednictvím pravidelných schůzí výborů a parlamentní kontroly předvstupních finančních nástrojů, za současného využití jeho stávajících nástrojů, včetně programů na podporu demokracie; vzhledem k tomu, že regionální a místní správa a organizace občanské společnosti by měly být strukturálně zahrnuty do procesu rozšíření a jeho kontroly;

T.vzhledem k tomu, že hlavní iniciativy jako Evropské politické společenství, které již uspořádalo tři oficiální schůze, umožňují politickou spolupráci a přispívají k regionálním dialogům v různých oblastech mezi EU a ostatními zeměmi, avšak nejsou alternativou ke členství v EU;

U.vzhledem k tomu, že je třeba provést významné reformy před rozšířením, aby bylo zaručeno účinné fungování rozšířené EU a její schopnost přijímat nové členy a prosazovat jejich úspěšnou integraci, jakož i řádně reagovat na mnohé problémy, kterým v současnosti čelí; vzhledem k tomu, že to by mohlo znamenat významné změny v institucionálním rámci EU a možný pokrok v oblasti diferencovaných řešení integrace, pokud to umožňují Smlouvy; vzhledem k tomu, že o některých z těchto řešení se již nějakou dobu diskutuje; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení výše uvedeného by EU měla před důkladnější reformou v souvislosti s případnou revizí Smluv rovněž plně využít flexibilitu umožněnou Lisabonskou smlouvou;

V.vzhledem k tomu, že EU čelí značným výzvám při zajišťování účinného řešení krizí a zejména v postupech rozhodování, a vzhledem k tomu, že důvěryhodnost EU a její schopnost jednat včas a efektivně závisí na demokratickém a účinném rozhodování, a to tím spíše v rozšířené EU s třiceti nebo více členskými státy; vzhledem k tomu, že je zřejmé, že orgány a rozhodovací mechanismy EU, zejména v Radě, jsou nezpůsobilé pro Unii se zvýšeným počtem členských států; vzhledem k tomu, že politická vůle a účinné rozhodování vedoucí k včasným a koordinovaným opatřením na vnitřní i vnější úrovni mají zásadní význam pro ochranu zájmů EU a jejího globálního geopolitického vedení a důvěryhodnosti; vzhledem k tomu, že nedávné potíže s rozhodováním EU o sankcích potvrzují nezbytnost odklonu od jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že důkladná reforma institucionálního rámce a řídicích struktur EU se zjednodušenými, účinnějšími a demokratičtějšími rozhodovacími postupy musí být v případě potřeby provedena souběžně sprobíhajícími přístupovými jednáními;

W.vzhledem k tomu, že v konkrétních oblastech politiky by mohla být okamžitě použita překlenovací ustanovení pro přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou; vzhledem k tomu, že Parlament zahájil postup revize Smluv a předložil Radě návrhy na změnu Smluv v souladu s čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise oznámila během svého projevu v Evropském parlamentu dne 17. ledna 2024 nadcházející předložení sdělení o reformě Smluv, které připraví cestu diskusi v Evropské radě v blízké budoucnosti;

X.vzhledem k tomu, že Evropský parlament, Rada a Komise se zavázaly účinně navázat na závěry Konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy vyzvala EU, aby se dohodla na silné vizi a společné strategii, která by upevnila její jednotu a zlepšila rozhodovací schopnost EU s ohledem na budoucí rozšíření; vzhledem k tomu, že mnohé z těchto návrhů lze realizovat pouze v případě, že dojde ke změnám Smluv;

Y.vzhledem k tomu, že úpadek demokracie patří k největším hrozbám, kterým Evropská unie čelí, a to jak uvnitř, tak navenek;

Z.vzhledem k tomu, že souběžně s příštím rozšířením musí být posílen i mechanismus zajišťující dodržování základních zásad a hodnot EU a acquis communautaire; vzhledem k tomu, že provádění acquis by mělo být důkladně a objektivně sledováno u každého kandidátského státu;

AA.vzhledem k tomu, že rozšíření představuje pro EU zásadní finanční výzvu, zejména pokud jde o politiku soudržnosti a zemědělství, jakož i o další programy a politiky EU, i příležitost reformovat EU; vzhledem k tomu, že stávající ipříští víceletý finanční rámec by měl být přezkoumán, upraven z hlediska priorit, řádně sestaven a významně posílen a jeho správa by měla být přehodnocena, aby umožnil a podpořil významné rozšíření EU, aniž by byla ohrožena podpora potřebná v současných členských státech; vzhledem k tomu, že tento finanční základ musí být připraven před rozšířením;

AB.vzhledem k tomu, že rekonstrukce a poválečná obnova Ukrajiny je další výzvou, již je třeba řešit v širším kontextu mezinárodního úsilí;

Ke strategickému rozměru rozšíření

1.vítá aspiraci četných evropských zemí a jejich občanů připojit se k EU a uznává jejich politickou vůli a závažné úsilí, které vyvinuli s cílem splnit požadavky na členství;

2.je přesvědčen, že rozšíření má pro EU maximální strategický význam; znovu potvrzuje, že posílená politika rozšiřování se stala jednou z nejsilnějších politik a geopolitických nástrojů EU představujících geostrategickou investici do dlouhodobého míru, demokracie, stability, bezpečnosti, ochrany klimatu a prosperity napříč kontinentem a ještě více s ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a další společné geopolitické problémy vyžadující dlouhodobou politickou vizi a odvážná rozhodnutí; zdůrazňuje, že je politicky naléhavé ukázat Rusku závazek EU k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech; trvá na tom, že vzhledem k velkým bezpečnostním problémům, kterým Evropa čelí, rozšíření EU a začlenění Ukrajiny do západních systémů kolektivní bezpečnosti a obrany posílí evropskou bezpečnost;

3.vítá doporučení Komise z balíčku týkajícího se rozšíření 2023 a dále vítá rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou, udělit status kandidátské země Gruzii za předpokladu, že budou přijaty příslušné kroky stanovené v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023, a zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s kritérii pro členství; vyzývá Radu, aby pověřila Komisi okamžitým předložením návrhů příslušných rámců pro jednání a aby je přijala, jakmile budou provedeny relevantní kroky stanovené v příslušných doporučeních Komise ze dne 8. listopadu 2023;

K postupům přistoupení a úloze Evropského parlamentu

4.uznává historickou příležitost a výzvu, jíž EU čelí a kterou je splnění jejích závazků vůči zemím a národům Albánie, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Kosova, Černé Hory a Srbska a Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie; uznává význam evropské integrace těchto zásadních partnerů; uznává rovněž význam regionální spolupráce v rámci příslušných regionů Východního partnerství a západního Balkánu;

5.opakuje názor, že za současných okolností nelze obnovit přístupový proces Turecka k EU; naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby překonala současnou patovou situaci a pokročila směrem k užšímu, dynamičtějšímu a strategičtějšímu partnerství vytvořením realistického souběžného rámce spolupráce, jako je modernizovaná dohoda o přidružení, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné formáty takového rámce; připomíná, že jakékoli zlepšení vztahů mezi EU a Tureckem musí být založeno na hmatatelném pokroku v oblasti lidských práv, demokracie a zdvořilých sousedských vztahů;

6.zdůrazňuje, že přistoupení k EU musí být vždy výsledkem postupu založeného na zásluhách a že každý žadatel musí být posuzován podle svých vlastních zásluh z hlediska plnění kodaňských kritérií v plném rozsahu; podtrhuje, že v oblasti hodnot EU a základních zásad nelze činit ústupky; poukazuje na to, že právní stát, demokratická reforma, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování lidských práv, včetně práv menšin, by měly být v procesu přistoupení v popředí zájmu, přičemž nezávislost soudů, boj proti korupci a posílení postavení občanské společnosti jsou zásadními předpoklady dosažení pokroku na cestě k členství v EU;

7.požaduje posílení účinných mechanismů monitorování za účelem ochrany základních hodnot a řádných finančních zájmů Unie v rámci postupů přistoupení; v tomto ohledu opakuje své výzvy, aby se kandidátské země zapojily do mechanismu právního státu EU a v rámci něj každoročně podávaly zprávy, čímž se automaticky aktivují předvstupní mechanismy pro spolupráci a ověřování; podporuje záměr Komise zahrnout přistupující země do zpráv o právním státu a trvá na tom, aby přispívaly k výročním zprávám o pokroku;

8.vybízí země zapojené do procesu rozšíření, aby i nadále rozhodně pokračovaly v provádění nezbytných reforem a dosáhly hmatatelného a nezvratného pokroku, počínaje základy procesu přistoupení k EU;

9.trvá na tom, že je třeba neustále usilovat o podporu plurality médií, ochranu práv novinářů a zajištění svobody projevu ve všech kandidátských zemích;

10. poukazuje na to, že soulad se společnou zahraniční abezpečnostní politikou EU je rovněž zásadním ukazatelem dodržování všech základních zásad EU a udržitelného budoucího členství; naléhavě vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země, aby upřednostnily rychlé a plné sladění se SZBP, a opakuje, že k přistoupení dané země může dojít až poté, co se tato země přizpůsobí omezujícím opatřením EU, včetně sankcí zavedených v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině;

11.požaduje, aby byla důkladně zhodnocena strategie rozšíření EU a aby byly posouzeny důvody omezeného pokroku dosaženého některými zeměmi procesu rozšíření, zejména v oblasti právního státu, lidských práv a demokracie;

12.požaduje revidovanou metodologii Komise, která by měla být aktualizována tak, aby zahrnovala přístupové procesy Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie, za dlouhodobý politický rámec řídící proces rozšíření;

13.zdůrazňuje, že ačkoli by se tento proces měl stát postupnějším a dynamičtějším a EU by měla pro každou přistupující zemi stanovit konkrétní individuální cíle reformy, plány a průběžný harmonogram, v souvislosti se členstvím nemohou být stanovovány žádné zrychlené nebo předem dané lhůty, neboť by mohly narušit integritu procesu přistoupení; domnívá se však, že k příštímu rozšíření EU by mělo dojít, jakmile budou v dotčených kandidátských zemích splněny všechny podmínky přistoupení a souběžně budou dohodnuty a provedeny nezbytné evropské reformy; očekává, že první kandidátské země budou připraveny na vstup do Unie na konci tohoto desetiletí;

14.trvá na tom, že rozšíření EU je společnou odpovědností současných a kandidátských členských států; vyzývá členské státy, aby prokázaly jasný a jednoznačný politický závazek vůči procesu rozšíření na základě objektivních kritérií a aby jej nezneužívaly k urovnání dvoustranných sporů, které je třeba vyřešit odděleně od procesu přistoupení; zdůrazňuje, že přílišné zpoždění na cestě k plnému členství v EU může mít negativní dopad na veřejné mínění i politickou angažovanost kandidátských zemí;

15.poukazuje na to, že přístupové procesy mohou probíhat zvratným způsobem a že přístup založený na zásluhách může rovněž vést k zastavení přístupových jednání v případě zaostávání ohledně základních hodnot a tato jednání lze obnovit pouze po dosažení významného pokroku při reformách; požaduje spolehlivé a posílené monitorování, podávání zpráv a posuzování, pokud jde o reformy a pokrok dosažený kandidátskými zeměmi ve všech kapitolách jednání, se strategicky uplatňovanou cílenou podmíněností založenou na jasných kritériích pokroku, sankcionováním ústupu od základů nebo přetrvávající stagnace při reformách a odměňováním reforem a plnění kritérií prostřednictvím jasných časových plánů jednání;

16.vyzývá Komisi ke zlepšení soudržnosti, účinnosti a transparentnosti předvstupní pomoci, aby tak přidělování finančních prostředků z NPP III jasně odráželo priority vzákladních oblastech; požaduje zejména zavedení přísnější a vymahatelnější odpovědnosti za vynakládání předvstupních finančních nástrojů a zlepšení celkového cyklu jejich vyplácení, provádění a kontroly a uplatňování přísné podmíněnosti, mimo jiné při provádění hospodářského a investičního plánu a nového plánu pro růst pro západní Balkán; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum nařízení o NPP III v polovině období a aby navrhla zařazení Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie na seznam jeho příjemců; vyzývá Komisi, aby urychleně provedla doporučení ze zvláštní zprávy 01/2022 Evropského soudního dvora;

17.požaduje, aby byly v souvislosti s reformou Smluv prozkoumány možnosti dalšího posílení ochrany právního státu a demokratických hodnot EU, aby od nich jak stávající, tak budoucí členské státy neustupovaly, přičemž by se zajistilo, že rozšíření posílí EU a její jednotný trh;

18. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky EU poskytované zemím zapojeným do procesu rozšíření byly v souladu s vlastními strategickými cíli a zájmy EU; vyzývá Komisi, aby finančně podporovala ty přistupující země, které usilují o dobré sousedské vztahy, inkluzivní regionální spolupráci a udržitelné usmíření, mimo jiné včetně stíhání válečných zločinců a zajištění přístupu k pravdě, spravedlnosti a účinnému odškodnění obětí válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy;

19.vyzývá přistupující země, aby posílily justiční spolupráci s EU v trestních věcech podle pracovních ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), aby se usnadnilo účinné vyšetřování a trestní stíhání zneužívání finančních prostředků EU, mimo jiné prostřednictvím vyslání národních styčných úředníků k EPPO a zvýšení správní kapacity místních správních orgánů;

20.opakuje svůj postoj, že je zapotřebí posílená, formální, strukturovaná a systematická spolupráce mezi EU a Radou Evropy při podpoře přistupujících zemí při provádění reforem a zajišťování jejich souladu se všemi doporučeními Benátské komise na jejich cestě k členství v EU;

21.domnívá se, že výzva, již představuje rozšířená EU, vyžaduje posílenou politiku rozšiřování, která zavede jasnou postupnou cestu k členství v EU, včetně postupného zapojování do společných politik, jako je jednotný trh, pro země, které dokončí vyjednávání v dané politické kapitole nebo jež dosáhnou významného pokroku ohledně reforem souvisejících s EU; konstatuje, že takový pokrok by měl umožnit přístup k fondům EU v příslušných oblastech, aby vedl k jasným přínosům pro občany během celého procesu; podotýká, že tato cesta by měla být doprovázena zvýšenou technickou a podmíněnou finanční pomocí se zvláštním zaměřením na provádění a prosazování právních předpisů v rámci projednávaných okruhů o základech a vnějších vztazích, zejména kapitol 23, 24, 30 a 31; vyzývá Komisi, aby předložila podrobné návrhy týkající se metodiky postupného přistoupení, včetně jasných doložek o dokončení a vratnosti procesu; vyzdvihuje, že postupné zapojování kandidátských zemí do vybraných oblastí politiky s omezenými právy a povinnostmi není v žádném případě náhradou plnohodnotného členství či alternativou k němu;

22.uznává význam iniciativ jako Evropské politické společenství, které umožňují politickou spolupráci a přispívají k regionálním dialogům a jež by mohly usnadnit postupné začleňování kandidátských zemí do Unie a jejích politik, avšak nejsou alternativou k členství v EU;

23.zdůrazňuje, že by mohlo být užitečné mít samostatnou pozici komisaře pro rozšíření;

24.navrhuje zvážit udělení statusu pozorovatele kandidátským zemím v příslušných orgánech a institucích, včetně Parlamentu, nejdříve na základě dočasných ujednání, pokud dostatečně pokročila vyjednávání, zejména ohledně okruhů o základech a vnějších vztazích, a byly splněny a dohodnuty všechny podmínky, a to do doby, než budou podepsány přístupové smlouvy; v této souvislosti vítá rozhodnutí Evropského hospodářského a sociálního výboru zahrnout od roku 2024 pozorovatele z kandidátských zemí;

25.domnívá se, že je třeba posílit rozhodování Evropského parlamentu a jeho dohled nad politikou rozšíření EU a jejím financováním, zvýšit jejich efektivnost a dát jim smysl, aby se zvýšila demokratická legitimita a odpovědnost; trvá na tom, aby byla úloha Parlamentu posílena v celém procesu přistoupení, včetně průběžných kroků, aby byla pokryta úplná kontrola pokroku dosaženého kandidátskými zeměmi ve všech oblastech politiky; zavazuje se k posílení pravidelného a transparentního dialogu a spolupráce s vnitrostátními parlamenty kandidátských zemí coby modelu parlamentní kontroly integrace EU;

26.zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu demokracie prostřednictvím stávajících kanálů a nástrojů, jako je dialog Jeana Monneta, mezistranický dialog a postup parlamentního dialogu;

27.vyzývá orgány EU a členské státy, aby se plně zapojily do dalšího posilování reformních procesů v kandidátských zemích, zejména jejich správní kapacity;

28.zdůrazňuje, že je třeba posílit transparentnost, účast občanů a úzké zapojení občanské společnosti do procesu rozšíření a jeho kontroly a zajistit jeho udržitelné financování;

29.zdůrazňuje, že proces rozšíření nesmí neúmyslně udržovat nebo prohlubovat nerovnosti na základě sexuální orientace a genderové identity; naléhavě vyzývá Komisi a kandidátské země, aby do procesu rozšíření začlenily opatření, která aktivně podporují a zajišťují práva LGBTIQ osob, jako je rozvoj politik, které odstraňují diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, posilují účast LGBTIQ osob na rozhodovacích procesech a podporují inkluzivitu v politické, hospodářské a sociální oblasti prostřednictvím vzdělávání a osvětových činností; vyzývá Komisi a kandidátské země, aby řádně monitorovaly a vyhodnocovaly stav práv LGBTIQ osob v kandidátských zemích;

30.domnívá se, že přístupový proces musí zajistit, aby kandidátské země zvýšily své úsilí v oblasti rovných práv osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit tlak na kandidátské země, aby prováděly reformy s cílem zlepšit situaci osob se zdravotním postižením a aby zvýšily své úsilí v oblasti deinstitucionalizace, včetně přechodu z ústavní péče na péči rodinnou a komunitní;

K evropským institucionálním a finančním reformám

31.domnívá se, že proces přípravy na rozšíření by měl probíhat souběžně v EU a přistupujících zemích; zdůrazňuje, že jsou nezbytné evropské institucionální a finanční reformy, aby bylo možné čelit současným problémům a zajistit schopnost EU přijímat nové členy a prosazovat jejich úspěšnou integraci; vyzývá orgány EU a členské státy, aby provedly nezbytné reformy s cílem zajistit, aby jejich absence nevedla ke zdržení přistoupení nových členských států; konstatuje, že tyto reformy jsou nezbytné k posílení EU a jejích orgánů proto, aby mohly prosazovat demokratickou legitimitu, řádnou správu, funkčnost, odpovědnost, transparentnost a udržitelnost; zdůrazňuje zejména, že je důležité posílit demokratickou legitimitu politik EU posílením rozhodovacích a kontrolních práv Parlamentu; opakuje proto své výzvy, aby bylo Parlamentu přiznáno obecné a přímé právo legislativního podnětu;

32.je pevně přesvědčen, že evropské institucionální reformy by měly zvýšit akceschopnost EU a měly by zahrnovat zjednodušené a účinnější rozhodovací postupy, které se odkloní od jednomyslnosti; opakuje, že by mělo být zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech, jako jsou ochrana demokracie, lidských práv a právního státu, VFR, sankce a další příslušná rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, jako je zahájení jednání o přistoupení k EU, otevření a uzavření jednotlivých vyjednávacích skupin a sankce za ústup, avšak s výjimkou rozhodnutí o povolení vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem;

33.vyzývá k tomu, aby byl před dalším kolem rozšíření posílen mechanismus ochrany právního státu a základních zásad a hodnot EU a monitorovací kapacita, která má zajišťovat soulad s kodaňskými kritérii; navrhuje reformovat postup podle článku 7 SEU tím, že se přestane používat jednomyslnost v rozhodnutích Rady, zavedou se jasné lhůty aSoudní dvůr se stane rozhodcem pro případy porušení; poukazuje na to, že zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v tomto ohledu by usnadnilo proces rozšíření; zdůrazňuje potřebu další reformy mechanismu podmíněnosti právního státu, který by zahrnoval a zaručoval všechny základní hodnoty Unie definované v článku 2 Smlouvy o EU;

34.domnívá se, že v souvislosti s plným členstvím je součástí řešení pro účinnou a prohloubenou rozšířenou EU diferencovaná integrace; zdůrazňuje však, že o respektování hodnot Unie, jak jsou stanoveny včlánku2 SEU, nelze vyjednávat, nemělo by být předmětem žádných odchylek ani ustanovení o výjimkách a že členství v EU musí vyžadovat silný závazek respektovat veškeré právní předpisy EU; má také za to, že v EU musí být vždy zajištěna široká shoda na tématech, která zahrnují oblasti, jako je celní unie, jednotný trh a jeho čtyři svobody, základní sociální acquis azemědělská politika, politika hospodářské soutěže a obchodní politika; poznamenává, že nad rámec této shody by mělo být členským státům, které chtějí posunout evropskou integraci v širším souboru politických oblastí kupředu, umožněno, aby tak učinily; zdůrazňuje, že vrámci takového systému diferencované integrace by se všechny členské státy podílely na rozhodování o otázkách v oblasti, na níž se shodnou, ovšem na rozhodování o oblastech prohloubené integrace by se podílely pouze členské státy, které jsou ochotny se na nich podílet; konstatuje, že diferencovaná integrace znamená také diferencovaná finanční opatření;

35.vyzývá, aby byla před důkladnější reformou v souvislosti s případnou revizí Smluv plně využita flexibilita umožněná Lisabonskou smlouvou; připomíná, že mnoho nástrojů týkajících se flexibility, např. překlenovací ustanovení, posílená spolupráce, konstruktivní zdržení se hlasování, stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a mechanismy neúčasti, je použitelných již vsoučasném právním rámci EU, jak jasně ukazují zkušenosti ze schengenského prostoru, jednoho z největších dosažených úspěchů Unie, a eurozóny; upozorňuje, že v rámci postupů přistoupení lze vyjednat řešení postupného zapojování, dočasné výjimky a přechodná období; zdůrazňuje, že využití těchto mechanismů flexibility by nemělo bránit konstruktivním diskusím o revizi Smluv, jak schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 22. listopadu 2023;

36.poznamenává, že institucionální reformy realizované před rozšířením se musí zabývat také důsledky rozšíření na složení Parlamentu; připomíná, že Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí zastupující občany EU; zdůrazňuje, že i když musí Parlament zajistit odpovídající demokratickou reprezentativnost, měl by si současně zachovat velikost, která mu umožní fungovat; upozorňuje však, že nelze vyloučit přiměřené zvýšení počtu členů Parlamentu, aby byla zajištěna dostatečná demokratická reprezentativnost v rozšířené EU; trvá na novém systému přidělování mandátů založeném na pevně daném matematickém vzorci, který bude objektivní, spravedlivý, transparentní a udržitelný; připomíná svůj postoj, že rozdělení mandátů v Evropském parlamentu by mělo být zvažováno společně s hlasovacím systémem v Radě;

37.zdůrazňuje potřebu urychlené revize fungování a rozhodovacího procesu Rady s ohledem na rozšíření; navrhuje přezkoumat systém rotujících předsednictví Rady; podotýká, že by měl být rovněž přehodnocen výpočet prahových hodnot pro hlasování kvalifikovanou většinou, aby se zlepšila rovnováha mezi většími a menšími státy a byly stanoveny vyšší prahové hodnoty pro nejdůležitější rozhodnutí; požaduje co nejvyšší transparentnost a integritu rozhodovacího procesu Rady v kontextu rozšíření;

38.konstatuje, že složení Komise musí zohlednit rozšíření, a v tomto ohledu připomíná flexibilitu stanovenou v Lisabonské smlouvě; zdůrazňuje, že jakékoli přehodnocení praxe jmenování jednoho komisaře na členský stát musí zajistit zeměpisně vyvážené složení Komise;

39.opakuje svou výzvu k posílení nástrojů pro účast občanů na rozhodovacím procesu EU;

40.zdůrazňuje, že rozšíření představuje pro EU jak zásadní finanční výzvu, zejména pokud jde o politiku soudržnosti a zemědělství, tak příležitost reformovat EU; podotýká, že tato výzva vyžaduje řádně navržený a financovaný víceletý finanční rámec s náležitě stanovenými prioritami a účinnější rozpočet EU, který umožní Unii převzít nové závazky a zároveň pokračovat v plnění stávajících programů a politických priorit; dále zdůrazňuje, že pro splnění výzvy rozšíření je zapotřebí také dostatek dodatečných a skutečných vlastních zdrojů; poznamenává, že rozšířením se ještě umocňují další rostoucí nároky na financování EU v oblastech finanční stability, strategické autonomie, zdraví, energetiky, dekarbonizace, přechodu na čistou energii, ochrany životního prostředí, digitalizace, výzkumu a obrany a bezpečnosti; podtrhuje, že takové finanční reformy musí být zváženy souběžně s probíhajícími přístupovými jednáními a přijaty před rozšířením; prosazuje svůj postoj, že struktura současného i budoucího víceletého finančního rámce by měla být upravena a významně posílena, aby se zvýšila odolnost; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přistoupení nových členů při přípravě víceletého finančního rámce na období 2028–2034;

41.vyzývá Komisi a kandidátské země, aby zaručily zvláštní úlohu malých a středních podniků jako hlavního pilíře pro posílení průmyslových politik a zvýšení schopnosti zemí uskutečnit spravedlivý přechod a přizpůsobit se technologickým výzvám na cestě k digitální transformaci podporující začlenění;

42.připomíná svou výzvu Radě, Komisi a ESVČ, aby zlepšily strategickou komunikaci a viditelnost týkající se vzájemných socioekonomických přínosů i výzev rozšíření jak v přistupujících zemích, tak v členských státech, prostřednictvím strategie účinné informační kampaně během celého procesu rozšíření, která ukáže hmatatelné výsledky probíhajícího procesu přistoupení a každého kola jednání;

43.připomíná svou výzvu k provádění doporučení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, zejména pomocí zesílení úsilí bojovat proti dezinformacím a zabraňovat zahraničnímu zlovolnému vměšování a pokusům podkopat demokracii a zmařit proces integrace do EU záměrným narušováním politické, hospodářské a sociální stability v kandidátských zemích;

44.podotýká, že rekonstrukce a poválečná obnova Ukrajiny je vícerozměrnou výzvou, již je třeba řešit v širším kontextu mezinárodního úsilí; zdůrazňuje, že financování pro Ukrajinu musí pocházet z četných mezinárodních zdrojů, včetně zmrazených ruských aktiv; zdůrazňuje, že tyto investice jsou spojeny s finančním rizikem, a trvá na tom, že tento proces musí být úzce monitorován a začleněn do dobře navrženého, na míru vytvořeného legislativního rámce, který je odolný vůči korupci a podvodům; v této souvislosti rovněž vyzývá k urychlenému přijetí nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu;

45.vítá práci Komise zaměřenou na politiku před rozšířením a na přezkum financování avyzývá, aby byly důkladně posouzeny dopady rozšíření; podporuje vytvoření účinného mechanismu pro řešení konfliktů a zprostředkování podporovaného EU mimo rámec rozšíření, který by se věnoval podpoře usmíření a řešení dvoustranných otázek v přistupujících zemích a který by pomáhal nalézt a realizovat konečná závazná řešení regionálních a dvoustranných sporů a dědictví minulosti;

46.požaduje, aby byly volby do Evropského parlamentu v roce 2024 pojaty jako příležitost k debatě o procesu prohlubování a rozšiřování Evropské unie a o nezbytných evropských politických, institucionálních a finančních reformách a k představení jejich nutnosti a přínosů ;

o
oo

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku, vládám aparlamentům členských států avládám aparlamentům přistupujících zemí.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2023)0471.
(2) Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s.105.
(3) Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 86.
(4) Úř. věst. C, C/2023/1066, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1066/oj.
(5) Úř. věst. C, C/2023/1065, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1065/oj.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2023)0285.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2023)0284.
(8) Úř. věst. C 479, 16.12.2022, s. 33.
(9) Úř. věst. C 32, 27.1.2023, s. 63.
(10) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s.129.
(11) Úř. věst. L 107, 28.4.2009, s. 166.
(12) Úř. věst. L 164, 30.6.2015, s. 2.
(13) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.
(14) Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.
(15) Úř. věst. L 84, 20.3.2004, s. 13.
(16) Úř. věst. L 361, 31.12.1977, s.29.
(17) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.
(18) Přijaté texty, P9_TA(2023)0357.
(19) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.
(20) REX/401-EESC-2014-1609.
(21) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s.215.
(22) Přijaté texty, P9_TA(2023)0269.
(23) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 109.
(24) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s.130.
(25) Přijaté texty, P9_TA(2023)0427.

Poslední aktualizace: 20. června 2024Právní upozornění-Ochrana soukromí