Bezpečnost letectví
Společná pravidla, která byla postupně rozšířena na celé odvětví letecké dopravy, zaručují jednotnou vysokou úroveň bezpečnosti[1] vrámci vnitřního trhu voblasti letecké dopravy.
Právní základ
Čl.100 odst.2 .
í
Dobudování vnitřního trhu voblasti letecké dopravy kolem poloviny 90.let 20.století[2] vyžadovalo přijetí společných pravidel kzajištění vysoké jednotné úrovně bezpečnosti vtomto odvětví.
ý
Na celosvětové úrovni stanoví minimální normy bezpečnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO[3]) – tato pravidla však nejsou závazná jejich dodržování proto zvelké části závisí na dobré vůli členských států.
Vytvoření evropského vnitřního trhu voblasti letecké dopravy znamená, že by všem cestujícím na všech leteckých spojích vEU měla být zaručena jednotná vysoká úroveň bezpečnosti. Vnitrostátní pravidla tedy ustoupila společné závazné regulaci na úrovni EU. Stejně tak byly vnitrostátní regulační orgány iorgány pro dobrovolnou spolupráci (zejména bývalé Sdružené letecké úřady – Joint Aviation Authorities)[4] nahrazeny mechanismem na úrovni EU, který propojuje vnitrostátní orgány pro civilní letectví, Evropskou komisi Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA)[5]. Od roku2003 je agentura EASA odpovědná zejména za přípravu regulačních předpisů vtéto oblasti (ty pak tvoří základ pro návrhy legislativních aktů předkládané Komisí). Komise, agentura EASA příslušné vnitrostátní orgány sledují uplatňování těchto předpisů vrámci jejich příslušné oblasti působnosti, avšak ve vzájemné součinnosti.
Společná pravidla voblasti bezpečnosti civilního letectví vycházejí znorem doporučení ICAO, ale jsou často přísnější. Postupně byla rozšířena na celé odvětví letecké dopravy.
Od roku 1994 jsou zásady ICAO, které se týkají vyšetřování leteckých nehod vcivilním letectví, součástí právních předpisů EU (směrnice č.94/56/ES, která byla později nahrazena nařízením (EU) č.996/2010). Vyšetřování musí být zcela nezávislé zaměřovat se pouze na určení příčin nehod na prevenci budoucích nehod, nikoli hledat viníka nebo vyvozovat odpovědnost. Stejná logika prevence „netrestání“ je základem pro právní předpisy týkající se hlášení událostí vcivilním letectví ( – všechny byly následně nahrazeny ). Od roku2005 musí být jakékoli problémy zjištěné vsystému letecké dopravy hlášeny příslušným vnitrostátním orgánům jejich prostřednictvím agentuře EASA, poté musí být archivovány šířeny pro účely analýzy.
Od roku2003[6] se společnými pravidly řídí také letová způsobilost letounů, tedy způsob, jakým mají být letouny projektovány, stavěny udržovány. Vroce2008 se předmětem regulace staly také letový provoz odborná příprava palubního personálu, tedy způsob, jakým mají být letouny provozovány. Vroce2009 pak také bezpečnost letištního provozu, řízení letového provozu poskytování letových navigačních služeb. Všechna tato pravidla se rovnocenně vztahují jak na letouny jejich součásti, tak na organizace pracovníky, kteří je projektují, staví, udržují používají – to včetně letounů dopravců ze zemí mimo EU, kteří působí vEU. Vroce2015 tak, aby zohledňovala například vývoj bezpilotních letadel (dronů) vzájemnou souvislost mezi bezpečností letecké dopravy ostatními oblastmi, jako je ochrana letectví nebo ochrana životního prostředí. Tento návrh rozšířil pravomoci agentury EASA voblastech, jako je ochrana letectví (včetně kybernetické bezpečnosti) životní prostředí. Navrhl také určité změny ve struktuře agentury EASA (např. vytvoření výkonné rady, která by pomáhala správní radě výkonnému řediteli). Důležité je, že pro agenturu EASA byly navrženy také dva nové zdroje příjmů (granty poplatky za úkoly vsouvislosti suspořádáním letového provozu letovými navigačními službami). Po rozsáhlých diskusích otomto návrhu mezi Parlamentem Radou bylo včervenci2018 přijato , kterým se zrušuje předchozí základní nařízení oagentuře EASA ().
Základy harmonizace inspekcí zahraničních letounů (ať už zevropských či mimoevropských zemí) na letištích členských států ICAO položil program posuzování bezpečnosti zahraničních letadel (SAFA), který vroce1996 zahájila Evropská konference pro civilní letectví (ECAC[7]), aby bylo možno ověřovat soulad sminimálními bezpečnostními požadavky stanovenými organizací ICAO[8]. (Բá ) zavedla od roku2006 program SAFA jako povinný pro členské státy. Od roku2014 jsou inspekce letadel států EASA prováděny na základě norem této agentury, které jsou někdy přísnější, inspekcí SACA (Safety Assessment of Community Aircraft), na něž se vztahuje . ý těchto inspekcí shromažďuje agentura EASA. Jakékoli zjištěné nedostatky mohou vést komezením provozu vpřípadě potřeby kzapsání dotčených společností na „černou listinu“ leteckých dopravců, kterým je zbezpečnostních důvodů zakázáno provozovat činnost vEU. Tato „černá listina“ byla zavedena vroce2005 (). Je pravidelně aktualizována (prostřednictvím postupných úprav ) zveřejňována, aby oní byli cestující, prodejci letenek příslušné orgány neustále informováni.
Dále musí všichni provozovatelé ze zemí mimo EU od listopadu2016 prokazovat dodržování bezpečnostních norem ICAO, aby mohli létat do Unie, to prostřednictvím povolení vydaného agenturou EASA ().
Obsah této „černé listiny“ ukazuje, že vurčitých regionech světa je třeba bezpečnost civilního letectví zlepšit. Za tímto účelem zahájila EU odpovídající spolupráci sICAO pomáhá státům, které mají největší potíže při zavádění účinných systémů voblasti bezpečnosti letecké dopravy. To vedlo vroce2006 kvytvoření dohody o (ECAA) scílem začlenit země sousedící sEU vjihovýchodní Evropě (Albánie, Bosna Hercegovina, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko Kosovo) společně sNorskem Islandem do vnitřního trhu letecké dopravy EU. ECAA již umožnila vyšší úroveň propojení. Švýcarsko není součástí dohody ECAA, ale má vlastní dohodu oletecké dopravě sEU, konkrétně , která začleňuje Švýcarsko do vnitřního trhu EU voblasti letecké dopravy. EU má rovněž evropsko-středomořské letecké dohody s, , které poskytují regulační rámec pro různé oblasti, včetně přísných bezpečnostních norem, zabezpečení práv cestujících hospodářské soutěže.
Dalším cílem mezinárodní spolupráce voblasti bezpečnosti letectví je usnadnit obchod sprodukty službami, který může být ztěžován rozdíly ve vnitrostátních technických normách. EU proto se svými hlavními partnery voblasti letecké dopravy (Spojenými státy americkými, Kanadou Brazílií) uzavřela dohody ovzájemném uznávání úrovní bezpečnosti. Agentura EASA pak podepisuje „pracovní ujednání“ pro konkrétní projekty, to sprůmyslovými partnery ze zemí, snimiž nejsou takové dohody ovzájemném uznávání uzavřeny. Dotčené státy pak mohou volně obchodovat svýrobky službami zahrnutými do těchto dohod ujednání.
Pokud je cílem spolupráce mezi EU (jejími členskými státy) třetí zemí vzájemné uznávání osvědčení, je podepsána dvoustranná dohoda obezpečnosti letectví (BASA). EU dosud uzavřela dohodu sUSA, Kanadou, Brazílií, Čínou Japonskem. Vříjnu2021 podepsala EU scílem prosazovat přísné normy voblastech, jako je bezpečnost letectví, ochrana uspořádání letového provozu.
Dne 22. září2020 navrhla Komise modernizaci iniciativy jednotné evropské nebe (viz 3.4.8).
Dne 29. listopadu2022 , která stanovuje vizi plán budoucího růstu evropského trhu sdrony. Strategie stanovuje technické požadavky na bezpilotní letadla nebo drony vychází zbezpečnostního rámce EU. Vnovém plánu je nastíněno, jak může Evropa realizovat rozsáhlý komerční provoz dronů zároveň nabízet nové příležitosti pro odvětví dronů.
Úloha Evropského parlamentu
Při své proaktivní podpořezavádění účinného evropského systému bezpečnosti civilního letectví kladl Parlament vždy důraz zejména na efektivitu EASA právo cestujících na informace.
Parlament proto vždy zastával názor, že jednou zfunkcí směrnice „SAFA“ je veřejně zostudit letecké společnosti, které nedodržují mezinárodní bezpečnostní normy. Parlament rovněž žádal, aby Komise měla pravomoc rozšířit opatření, která přijal jeden členský stát na základě inspekce SAFA, na celou EU. Poslanci Evropského parlamentu tak položili základy pro vytvoření „černé listiny“. Parlament rovněž stanovil povinnost zveřejňovat černou listinu rozhodl, že cestující mají nárok na náhradu nebo přesměrování vpřípadě zrušení letu po zařazení letecké společnosti na tuto listinu. Parlament navíc od začátku požadoval, aby byla EASA při plnění svých technických úkolů nezávislá aby jí byly svěřeny širší pravomoci. Toto rozšíření bylo nakonec vroce2008 schváleno. Parlament udělil agentuře účinné donucovací pravomoci se skutečně odrazujícím účinkem, protože ji umožnil ukládat finanční pokuty úměrné porušení předpisů. Výbor pro dopravu cestovní ruch pravidelně zve zástupce EASA kvýměně názorů na otázky bezpečnosti letectví, jako je vzájemná závislost mezi bezpečností civilního letectví různými socioekonomickými faktory, vzájemné uznávání osvědčení spolupráce sFederálním leteckým úřadem, integrace bezpilotních vzdušných prostředků do vzdušného prostoru EU dopady globálních pandemií vojenských konfliktů na leteckou bezpečnost vEvropě.
Parlament vroce2016 rovněž uvítal návrh Komise na přezkum základního nařízení EASA (), jehož cílem je dosáhnout co nejvyšší úrovně bezpečnosti voblasti letectví. Zejména zdůraznil, že je třeba přijmout nezbytná ustanovení kpřizpůsobení agentury EASA novému vývoji voblasti letectví, jako je nárůst letecké dopravy, stále častější používání dronů, oblasti zasažené konfliktem vbezprostřední blízkosti Evropy narůstající technologická složitost letecké dopravy. Vroce2017 vyzval Komisi Radu, aby agentuře EASA poskytly dostatečné finanční ilidské zdroje, zajistily tak vysoké bezpečnostní standardy posílily její úlohu na mezinárodní scéně.
Mezi klíčové nedávné dokumenty Evropského parlamentu vtéto oblasti patří:
Ariane Debyser / Olena Kuzhym