Rozvoj venkova společná zemědělská politika
Politika EU voblasti rozvoje venkova, jakožto druhý pilíř společné zemědělské politiky (SZP), má za cíl podporovat venkovské oblasti řešit celou řadu ekonomických, environmentálních společenských problémů, snimiž se tyto oblasti potýkají. Větší flexibilita (vporovnání sprvním pilířem) umožňuje regionálním, vnitrostátním místním orgánům vytvářet vlastní programy na podporu rozvoje venkova na základě nabídky opatření pro celou EU. Na rozdíl od prvního pilíře, který je vplném rozsahu financován zrozpočtu EU, jsou programy druhého pilíře spolufinancovány zfinančních prostředků EU zprostředků regionálních nebo vnitrostátních.
Právní základ
Právní základ pro společnou zemědělskou politiku je stanovenv:
- (články38 až 44) (3.2.1).
- zedne 2.prosince2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy vrámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) financovány (3.2.4).
- ze dne 2.prosince2021 ofinancování, řízení monitorování SZP (3.2.5).
Během prvních dvou let víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 byly příděly na SZP prováděny na základě , které bylo přijato dne 23.prosince2020. To zajistilo hladký přechod ke strategickým plánům SZP, jejichž provádění bylo zahájeno dne 1.ledn2023.
Úǻ
SZP podporuje zemědělce různými opatřeními.
Přímé platby (3.2.7) financované zEZZF představují záchrannou síť pro zemědělce, jejichž průměrné příjmy jsou nízké vpoměru kekonomice jako celku, přitom se musí vyrovnávat snejistými trhy, extrémním počasím, škůdci chorobami nebo mají omezenou vyjednávací sílu vpotravinovém dodavatelském řetězci. Na přímé platby je vprogramovém období 2021–2027 (VFR, běžné ceny) určeno zhruba 270miliardEUR, což představuje 72% prostředků SZP (378,5miliardEUR) (3.2.2). Rozdělení prostředků mezi jednotlivé země EU je stanoveno právními předpisy EU.
K podpoře stabilizaci zemědělských trhů slouží tržní opatření, která jsou rovněž financována zEZZF. Některá znich podporují zemědělce přímo, například jim pomáhají zapojit se do seskupení producentů nebo režimů jakosti, aby se posílilo jejich postavení vdodavatelském řetězci. Tržní opatření se řídí těmito předpisy:
- na společnou organizaci trhů se vztahuje ze dne 2.prosince2021, kterým se mění nařízení (EU)1308/2013 ospolečné organizaci zemědělských trhů,
- orežimech jakosti zemědělských produktů, ozeměpisných označeních aromatizovaných vinných výrobků
- , kterým se stanoví zvláštní opatření voblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (3.2.6).
Jelikož tyto odvětvové intervence jsou nyní součástí strategických plánů členských států, byla příslušná ustanovení přesunuta znařízení ospolečné organizaci trhů do nařízení ostrategických plánech SZP.
í opatření pro rozvoj venkova spolufinancovaných zEZFRV a zvnitrostátních fondů je přispívat kekonomické, sociální environmentální výkonnosti venkovských oblastí.
ř
Rozvoj venkova je „druhým pilířem“ společné zemědělské politiky, který posiluje „první pilíř“ podpory příjmu tržních opatření tím, že posiluje sociální, environmentální ekonomickou udržitelnost venkovských oblastí. SZP přispívá kudržitelnému rozvoji venkovských oblastí prostřednictvím tří dlouhodobých cílů:
- podpora konkurenceschopnosti zemědělství lesnictví,
- zajištění udržitelného hospodaření spřírodními zdroji opatření voblasti klimatu,
- dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských ekonomik komunit, např. díky vytváření udržení pracovních míst.
Opatření pro rozvoj venkova se řídí články 69 až 78 nařízení ostrategických plánech SZP (nařízení (EU)2021/2115), které stanoví osm typů intervencí zaměřených na rozvoj venkova.
- Závazky hospodaření voblasti životního prostředí, klimatu další závazky hospodaření (článek70) mají za cíl zlepšovat environmentální udržitelnost zemědělského odvětví. Podpora se poskytuje na jakékoli dobrovolné závazky (po dobu nejméně pěti až sedmi let), které jdou nad rámec minimálních požadavků podmíněnosti, zohledňuje ušlý příjem zemědělského podniku. Zahrnuje nepovinnou finanční podporu na přechod na ekologické zemědělství jeho zachování, obvykle na základě plochy. Vomezených případech může být rovněž použita na podporu dobrých životních podmínek zvířat genetických zdrojů.
- Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti (článek71). í těchto plateb je plně nebo částečně kompenzovat příjemcům dodatečně vzniklé náklady ušlé příjmy vdůsledku znevýhodnění vprodukci kvůli přírodním omezením nebo jiným omezením specifickým pro určité oblasti.
- Podpora vpřípadě znevýhodnění specifických pro konkrétní oblasti vyplývajících zurčitých závazných požadavků (článek72). Tato intervence je tematicky podobná článku71 je zaměřena na vlastníky zemědělských podniků lesů, na které mají dopad směrnice oochraně životního prostředí (směrnice optácích, směrnice oochraně přírodních stanovišť, rámcová směrnice ovodě), pokud jde oušlé příjmy.
- Podpora investic (článek73) poskytuje členským státům značnou flexibilitu při definování typů investic, které lze podpořit, přičemž některé znich jsou zpodpory EU vyloučeny. Věnuje se pozornost vymezení způsobilých investic zjiných fondů. Investice do zavlažování, které jsou tematicky podobné článku73, jsou podporovány prostřednictvím článku74.
- Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců nových zemědělců začínajících podniků na venkově (článek75) poskytuje cílenou podporu mladým zemědělcům podporu rozvoje zemědělského podnikání rozvoje jiných než zemědělských podniků, například vsouvislosti spotřebami zjištěnými vplánech komunitně vedeného místního rozvoje.
- Nástroje řízení rizik podle článku76 (např.nástroje ke stabilizaci příjmu, včetně finančního pojistného na systémy pojištění nebo vzájemné fondy) pomáhají aktivním zemědělcům řídit rizika spojená sprodukcí příjmy, která ovlivňují jejich podnikání.
- DZܱá je podporována podle článku77 zahrnuje širokou škálu tematicky rozmanitých intervencí zaměřených na spolupráci. Členské státy mohou získat podporu na financování přípravy provádění programů iniciativ, jako je evropské inovační partnerství voblasti zemědělské produktivity udržitelnosti (EIP-AGRI), program LEADER (Liaison Entre Actions de Développement de l’Économie Rurale), strategie pro inteligentní vesnice, seskupení producentů, organizace producentů, mezioborové skupiny nebo účast vrežimech jakosti.
- Opatření voblasti výměny znalostí šíření informací (článek78) zahrnují poradenské služby, vzdělávání, jakož ipřípravu plánů studií.
Jak fungují intervence pro rozvoj venkova vpraxi?
Od roku2023 jsou opatření pro rozvoj venkova zahrnuta do rámce . To znamená, že každá země EU navrhne strategický plán SZP, který kombinuje financování podpory příjmů, rozvoje venkova tržních opatření. Při navrhování svých strategických plánů přispívají země EU ke konkrétním cílům SZP prostřednictvím souboru širokých politických opatření, který poskytne Komise který lze upravovat podle vnitrostátních potřeb schopností. Vtomto rámci Komise usiluje oto, aby opatření pro rozvoj venkova lépe reagovala na současné budoucí problémy, jako je změna klimatu či generační obměna, zároveň pokračovala vpodpoře evropských zemědělců vudržitelném konkurenceschopném zemědělství. Zejména se očekává, že podpora opatření pro rozvoj venkova vrámci SZP pomůže zemědělství zemědělsko-potravinářskému odvětví dosáhnout pokroku vplnění cílů splnit ambiciózní cíle vsouladu snovou . Může rovněž přispět knové tím, že pomůže venkovským nezemědělským malým středním podnikům zahájit nebo rozvinout činnost.
Financování zEZFRV je poskytováno příjemcům vzemědělství, lesnictví ve venkovských oblastech prostřednictvím grantů nebo finančních nástrojů (úvěry, mikroúvěry, záruky podíly na vlastním kapitálu). Závazky příjemců vrámci intervencí pro rozvoj venkova musí trvat pět až sedm let. Podpora rozvoje venkova podle článků70, 71 72 závisí na dodržování požadavků podmíněnosti, jak je stanoveno včlánku12 nařízení (EU)2021/2115.
Podrobnosti oprovádění opatření pro rozvoj venkova členskými státy jsou uvedeny ve ostrategických plánech SZP zveřejněné Komisí vlistopadu2023 v 28strategických plánů SZP zveřejněném Komisí včervnu2023 (tento přehled zahrnuje rozdělení celkových plánovaných veřejných výdajů pro EZFRV podle opatření rozdělení vnitrostátního spolufinancování členskými státy).
Hlavní finanční údaje
Příspěvek SZP kcílům EU voblasti rozvoje venkova je podporován zEZFRV vyžaduje spolufinancování ze strany členských států. Rozpočet EZFRV na období 2021–2027 činí celkem 95,5miliardyEUR (včetně 8,1miliardyEUR znástroje na podporu oživení NextGenerationEU, který má pomoci řešit problémy spojené spandemií COVID-19), neboli 23,2% celkových závazků SZP na období 2021–2027 (3.2.2). Roční rozdělení podle jednotlivých členských států (po odečtení 0,25% zdrojů určených na financování činností technické pomoci zpodnětu Komise) je stanoveno vpřílozeXI nařízení (EU)2021/2115.
Nařízení (EU)2021/2115 stanoví minimální nebo maximální finanční příděly na tyto intervence:
- alespoň 35% celkového příspěvku zEZFRV na strategický plán SZP má být vrámci každého strategického plánu SZP vyčleněno na klima, životní prostředí dobré životní podmínky zvířat (tj.intervence zaměřené na specifické cíle stanovené včl.6 odst.1 písm.d), e) f) a, pokud jde odobré životní podmínky zvířat, včl.6 odst.1 písm.i) nařízení (EU)2021/2115) do výpočtu tohoto účelově vázaného procentního podílu je zahrnuto 50% výdajů na platby pro znevýhodněné oblasti,
- alespoň 5% celkového příspěvku zEZFRV nstrategický plán SZP je vyhrazeno pro program LEADER,
- kfinancování opatření technické pomoci zpodnětu členských států podle článku125 lze použít nejvýše 4% celkového příspěvku zEZFRV nstrategický plán SZP.
Na regionální nebo vnitrostátní úrovni je ve strategických plánech SZP stanovena jednotná sazba příspěvku zEZFRV (článek91 nařízení (EU)2021/2115). Podle přehledu Komise ostrategických plánech SZP přispívají členské státy do EZFRV spolufinancováním vprůměrné výši 40%. Míra příspěvku zEZFRV se liší vzávislosti na územních charakteristikách regionu: 85% na podporu vméně rozvinutých regionech, 80% na podporu vnejvzdálenějších menších ostrovních regionech vEgejském moři, 60% na podporu vpřechodových regionech 43% ve všech ostatních regionech. Míra příspěvku se může ukonkrétních nástrojů pohybovat mezi 65% 80% může dosáhnout 100%, pokud byly výdaje převedeny zpřímých plateb. Podpora zEZFRV musí nicméně představovat alespoň 20% způsobilých veřejných výdajů.
Úloha Evropského parlamentu
Dne 1. červn2018 zveřejnila Komise své návrhy pravidel na podporu pro strategické plány vrámci společné zemědělské politiky (SZP). VParlamentu byl spis přidělen Výboru pro zemědělství rozvoj venkova (AGRI). Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví bezpečnost potravin (ENVI) byl udělen status přidruženého výboru. Po volbách do Evropského parlamentu vroce2019 byl zpravodajem výboru AGRI jmenován Peter Jahr (PPE, Německo) zpravodajem výboru ENVI se stal Christophe Hansen (PPE, Lucembursko). Klegislativnímu návrhu Komise týkajícímu se nové SZP přijal Parlament dne 23.říjn2020 svůj postoj vprvním čtení.
Přijaté znění představovalo základ pro následná jednání sRadou, která byla zahájena uvšech tří návrhů týkajících se SZP dne 10.listopadu2020 která pokračovala řadou třístranných jednání. Koncem červn2021 dosáhly jednající strany uvšech tří návrhů reformního balíčku SZP dohody. Tuto dohodu potvrdili dne 28.červn2021 ministři zemědělství zemí EU dne 9.září2021 také členové výboru AGRI. Členové výboru AGRI schválili dohodu týkající se nařízení ostrategických plánech SZP 38 hlasy pro 8hlasy proti, přičemž dva členové výboru se zdrželi hlasování. Parlament hlasoval otřech návrzích reformního balíčku SZP na svém druhém listopadovém plenárním zasedání nařízení ostrategických plánech SZP, tj. nařízení (EU)2021/2115 ze dne 2.prosince2021, bylo zveřejněno vÚředním věstníku dne 6.prosince2021.
Během jednání se Parlament snažil svou úlohu pojmout co nejšířeji, aby pokryl celé spektrum otázek projednávaných během procesu reformy SZP. Studie oprocesu reformy SZP po roce2020 zinterinstitucionálního hlediska, kterou nechal vypracovat Parlament, upozorňuje na to, že přijetím úlohy strážce zásad EU rozpočtu SZP Parlament usiloval ozachování společného unijního charakteru různých částí navrhovaných právních předpisů, aby se zabránilo opětovnému převedení SZP do působnosti členských států.
François Nègre