Ϸվ

Nadnárodní rozhodovací postupy

Členské státy Evropské unie vyjádřily svým členstvím souhlas spřenesením některých svých pravomocí vurčených oblastech politik na orgány EU. Tyto orgány tedy vrámci svých legislativních, výkonných rozpočtových postupů, postupů jmenování kvazi-ústavních postupů přijímají závazná nadnárodní rozhodnutí.

Historický vývoj (1.1.1, 1.1.2, 1.1.3, 1.1.4 1.1.5)

Římská smlouva svěřila Komisi pravomoc kpředkládání návrhů vyjednávání, zejména vrámci legislativní činnosti vnějších hospodářských vztahů. Rozhodovací pravomoci přiznala Radě vpřípadě jmenování zástupcům vlád členských států. Parlamentu byly uděleny poradní pravomoci. Úloha Parlamentu postupně rostla vrozpočtové oblasti – díky reformám vletech 1970 1975 – ivoblasti zákonodárné – na základě Jednotného evropského aktu všech následujících smluv, počínaje Maastrichtskou smlouvou, která zavedla postup spolurozhodování sRadou rovněž posílila úlohu Parlamentu při jmenováních. Jednotný evropský akt kromě toho přiznal Parlamentu také pravomoc schvalovat ratifikaci smluv opřistoupení opřidružení. Maastrichtská smlouva pak tuto pravomoc rozšířila na určité druhy mezinárodních smluv. Zásadní pokrok na cestě kdemokratizaci Společenství přinesla Amsterodamská smlouva, která zjednodušila postup spolurozhodování, rozšířila jej na další oblasti posílila úlohu Parlamentu při jmenování Komise. Stejným směrem se ubírala iNiceská smlouva, která rovněž výrazně rozšířila pravomoci Parlamentu. Postup spolurozhodování (v němž má Parlament stejné pravomoci jako Rada) se začal vztahovat na téměř všechny nové oblasti, onichž Rada měla právo rozhodovat kvalifikovanou většinou. Parlament získal stejné pravomoci jako členské státy taktéž při předávání sporů Soudnímu dvoru. Dalším kvalitativním krokem na cestě knaprosté rovnoprávnosti Parlamentu sRadou voblasti legislativní činnosti financování EU je Lisabonská smlouva.

Legislativní postupy[1]

A. Řádný legislativní postup (články289 294 SFEU)

1. Oblast působnosti

Lisabonská smlouva doplnila dalších 40právních základů, zejména pokud jde oprostor svobody, bezpečnosti práva ozemědělství, díky nimž má nyní Parlament při rozhodování olegislativních aktech stejnou váhu jako Rada. Řádný legislativní postup, jenž byl dříve nazýván „postupem spolurozhodování“, se tak uplatňuje u85právních základů. Řádný legislativní postup zahrnuje hlasování kvalifikovanou většinou vRadě (článek294 SFEU). Nevztahuje se však na několik důležitých oblastí, vnichž musí Rada rozhodovat jednomyslně, například na fiskální politiku týkající se přímého zdanění či na nadnárodní aspekty rodinného práva.

2. Postup

Řádný legislativní postup sestává ze stejných fází jako bývalý postup spolurozhodování. Znění SFEU se však podstatně změnilo, zejména aby se vrámci tohoto postupu zdůraznila rovnocenná úloha Rady Parlament.

a. Návrh Komise

b. První čtení vParlamentu

Parlament přijímá stanovisko prostou většinou.

c. První čtení vRadě

Rada přijímá postoj kvalifikovanou většinou.

Voblasti sociálního zabezpečení policejní soudní spolupráce vtrestních věcech může být návrh na žádost jednoho zčlenských států předložen Evropské radě (články48 82 SFEU), čímž se řádný legislativní postup pozastaví do doby, než Evropská rada vrátí návrh zpět Radě (nejpozději do čtyř měsíců). Vpřípadě článku82 může nejméně devět členských států rozhodnout opokračování jednání vrámci posílené spolupráce (článek20 SEU články 326–334 SFEU).

Pokud Rada schválí postoj Parlamentu, je akt přijat ve znění, které odpovídá postoji Parlamentu.

d. Druhé čtení vParlamentu

Po obdržení postoje Rady má Parlament tři měsíce na to, aby přijal rozhodnutí. Parlament může:

  • schválit návrh pozměněný Radou nebo nepřijmout žádné rozhodnutí; vobou případech je akt přijat ve znění přijatém Radou,
  • zamítnout postoj Rady nadpoloviční většinou svých poslanců; akt není přijat postup je ukončen,
  • přijmout nadpoloviční většinou svých členů pozměňovací návrhy kpostoji Rady, které jsou nato předloženy Komisi Radě, aby vyjádřily svá stanoviska.

e. Druhé čtení vRadě

  • Pokud Rada přijme kvalifikovanou většinou vpřípadě, že Komise vydala negativní stanovisko, jednomyslně všechny pozměňovací návrhy Parlamentu do tří měsíců od jejich obdržení, je akt přijat.
  • Vopačném případě je ve lhůtě šesti týdnů svolán dohodovací výbor.

f. Dohodovací řízení

  • Dohodovací výbor je složen ze stejného počtu zástupců Rady Parlamentu podporu mu poskytuje Komise. Jeho úkolem je projednat postoj Parlamentu Rady do šesti týdnů se shodnout na společném znění, které podpoří kvalifikovaná většina zástupců Rady většina zástupců Parlamentu.
  • Pokud dohodovací výbor nedosáhne dohody ospolečném znění vdané lhůtě, postup se ukončí akt není přijat.
  • Pokud je společný návrh přijat, je zaslán Radě Parlamentu ke schválení.

g. Závěr postupu (třetí čtení)

  • Rada Parlament mají na schválení společného návrhu šest týdnů. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, Parlament většinou odevzdaných hlasů.
  • Pokud Rada iParlament společný návrh schválí, je akt přijat.
  • Pokud jeden zorgánů společný návrh vtéto lhůtě neschválí, postup je ukončen akt není přijat.

Vposledních letech výrazně vzrostl počet dohod vprvním čtení, kterému předcházela neformální jednání mezi Radou Parlamentem.

Evropská rada má možnost uplatnit prostřednictvím překlenovacích ustanovení řádný legislativní postup ivoblastech, jež jsou ztohoto postupu vyňaty (například sociální politika – čl.153 odst.2 SFEU).

B. Postup konzultace

Než Rada přijme rozhodnutí, musí vzít na vědomí stanovisko Parlamentu případně také stanoviska Evropského hospodářského sociálního výboru Evropského výboru regionů. Konzultace je její povinností, pokud tak neučiní, je akt nezákonný může být Soudním dvorem zrušen (viz rozsudek ve věcech 138 139/79). Pokud má Rada vúmyslu návrh podstatným způsobem změnit, musí znovu konzultovat sParlamentem (rozsudek ve věci65/90).

C. Postup souhlasu

1. Oblast působnosti

Od vstupu Lisabonské smlouvy vplatnost se postup souhlasu uplatňuje zejména na horizontální doložku rozpočtové flexibility, jak je uvedeno včlánku352 (bývalý článek308 Smlouvy oES). Dalšími příklady jsou boj proti diskriminaci (čl.19 odst.1 SFEU) členství vUnii (článek49 50 SEU). Parlament musí také vyjádřit souhlas sdohodami opřidružení (článek217 SFEU), sdohodou opřistoupení Unie kEvropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod (čl.6 odst.2 SEU) a sdohodami vytvářejícími zvláštní institucionální rámec, které mají významný dopad na rozpočet nebo se týkají oblastí, na něž se vztahuje řádný legislativní postup (čl.218 odst.6 SFEU).

2. Postup

Parlament projedná návrh aktu, který mu zaslala Rada, rozhodne ojeho schválení (nemůže jej pozměnit) nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů. Podle Smlouvy nemá Parlament žádnou formální pravomoc zabývat se návrhem Komise vpředchozích fázích postupu, avšak na základě interinstitucionálních dohod se Parlament projednávání běžně účastní neformálně (viz jednací řád Parlamentu).

Postupy jmenování

  1. Parlament volí předsedu Komise (čl.14 odst.1 Smlouvy oEU) (viz také 1.3.8).
  2. Evropská rada jmenuje kvalifikovanou většinou vysokého představitele pro zahraniční věci bezpečnostní politiku (čl.18 odst.1 Smlouvy oEU).
  3. Rada schvaluje kvalifikovanou většinou seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise, to pospolečné dohodě se zvoleným předsedou Komise (čl.17 odst.7 SEU).
  4. Rada schvaluje seznam:
  5. Parlament jmenuje evropského veřejného ochránce práv (článek228 SFEU).

Uzavírání mezinárodních dohod

Evropská unie získala právní subjektivitu, proto může uzavírat mezinárodní dohody (článek218 SFEU). Podle Lisabonské smlouvy musí sjakoukoli dohodou uzavřenou voblasti společné obchodní politiky rovněž ve všech oblastech, na jejichž politiky se vEU vztahuje řádný legislativní postup, vyjádřit souhlas Evropský parlament. Svýjimkou dohod opřidružení přistoupení rozhoduje odohodách, jež ohrožují kulturní jazykovou rozmanitost Unie, odohodách voblastech, kde je pro přijetí vnitřních aktů Unie vyžadována jednomyslnost, kvalifikovanou většinou Rada.

  • Postup: Komise nebo vysoký představitel Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku vydá doporučení Radě Rada vymezí mandát pro jednání jmenuje vyjednavače Unie (Komisi či vysokého představitele), aby vedl jednání; Evropský parlament je ve všech etapách tohoto postupu okamžitě plně informován (čl.218 odst.10SFEU).
  • Rozhodnutí: Rada, kvalifikovanou většinou, svýjimkou výše uvedených oblastí.
  • Úloha Parlamentu: Uvětšiny dohod se vyžaduje postup souhlasu (viz výše), vpřípadě dohod týkajících se výlučně společné zahraniční bezpečnostní politiky postup konzultace.

Kvazi-ústavní postupy

A. Systém vlastních zdrojů (článek311 SFEU)

  • Návrh: Komise,
  • Úloha Parlamentu: konzultace,
  • Rozhodnutí: Rada, jednomyslně, pokud byl návrh schválen členskými státy vsouladu sjejich ústavními předpisy.

B. Ustanovení ovolbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných přímých volbách (článek 223 SFEU)

  • Návrh: Parlament,
  • Rozhodnutí: Rada, jednomyslně, po obdržení souhlasu Parlamentu po doporučení návrhu ke schválení členskými státy vsouladu sjejich ústavními předpisy.

C. Přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (čl.223 odst.2 SFEU) statutu evropského veřejného ochránce práv (čl.228 odst.4 SFEU)

  • Návrh: Parlament,
  • Úloha Komise: stanovisko,
  • Úloha Rady: souhlas (kvalifikovanou většinou svýjimkou pravidel nebo podmínek týkajících se zdanění současných nebo bývalých poslanců, kde se vyžaduje jednomyslnost),
  • Rozhodnutí: Parlament.

D. Změna Protokolu ostatutu Soudního dvora (článek281 SFEU)

  • Návrh: Soudní dvůr (po konzultaci sKomisí) nebo Komise (po konzultaci se Soudním dvorem),
  • Rozhodnutí: Rada Parlament (řádným legislativním postupem).

Úloha Evropského parlamentu

Na mezivládní konferenci vroce2000 předložil Parlament několik návrhů na zvýšení počtu oblastí, na něž by se měl vztahovat řádný legislativní postup (dříve „postup spolurozhodování“). Parlament rovněž opakovaně vyjádřil stanovisko, že pokud se jednomyslné schvalování změní na schvalování kvalifikovanou většinou, měl by se postup spolurozhodování použít automaticky. Niceská smlouva tento postoj sice podpořila, ale hlasování kvalifikovanou většinou ještě do plného souladu spostupem spolurozhodování neuvedla. Zjednodušení postupů tak bylo jednou zhlavních záležitostí, onichž jednal Konvent obudoucnosti Evropy. Bylo navrženo zrušit postupy spolupráce konzultace, zjednodušit postup spolurozhodování rozšířit ho na veškeré legislativní oblasti omezit postup souhlasu na ratifikaci mezinárodních dohod. Mnohá tato zlepšení byla provedena Lisabonskou smlouvou (1.1.5).

Pokud jde opostupy jmenování, Lisabonská smlouva velký počet různých postupů neomezila, ačkoli bylo dosaženo určitého zefektivnění. Vněkterých případech se stále uplatňuje jednomyslnost, která snadno vyvolává politické spory omezuje vliv Parlamentu. Kurčitému pokroku došlo zvláště po vstupu Niceské smlouvy vplatnost, když se jednomyslné rozhodnutí ojmenování předsedy Komise nahradilo jmenováním kvalifikovanou většinou. Lisabonská smlouva navíc stanoví, že předsedu Komise volí Evropský parlament. Při jmenování nově zvoleného předsedy po řádné konzultaci sParlamentem musí být náležitě zohledněny výsledky voleb do Evropského parlamentu. To je základem politické legitimity odpovědnosti Evropské komise. Tato ustanovení byla poprvé provedena po volbách do Evropského parlamentu vroce2014. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) byla po volbách největší skupinou vEvropském parlamentu, proto se Evropská rada dohodla na navržení Jeana-Clauda Junckera na funkci předsedy Evropské komise.

[1]Lisabonskou smlouvou byl zrušen postup spolupráce zavedený Jednotným evropským aktem roku1986.

Martina Schonard