Rozpočtový proces
Od rozpočtových smluv zlet 1970 a1975 se úloha Parlamentu vrozpočtovém procesu postupně zvyšuje. Na základě zroku2009 rozhodují Parlament aRada ocelkovém rozpočtu EU stejnou měrou.
Právní základ
- ČáԱ314 (SFEU) ačlánek106a .
- Články 39 až 55 .
- .
í
Výkon rozpočtových pravomocí spočívá ve stanovení celkové výše výdajů arozdělování ročních výdajů EU, stanovení příjmů nezbytných kjejich krytí avkontrole plnění rozpočtu. Samotný rozpočtový proces zahrnuje přípravu aschvalování rozpočtu (pro podrobnosti opříjmech EU viz 1.4.1, ovýdajích EU 1.4.2, ovíceletém finančním rámci (VFR) 1.4.3, oplněnírozpočtu EU 1.4.4 aorozpočtové kontrole 1.4.5).
Popis
A. Souvislosti
Parlament aRada společně tvoří rozpočtový orgán. Před rokem1970 vykonávala rozpočtové pravomoci pouze sama Rada, Parlament plnil pouze poradní úlohu. Rozpočtové pravomoci Parlamentu se rozšířily smlouvami zedne 22.dubna1970 a22.července1975:
- sice ponechala Radě právo posledního slova voblasti tzv.„povinných výdajů“ souvisejících spovinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy či sakty přijatými podle Smlouvy, ale Parlamentu dala poslední slovo voblasti tzv. „nepovinných výdajů“, které původně dosahovaly 8% rozpočtu,
- dala Parlamentu právo zamítnout rozpočet jako celek.
Než vstoupila vplatnost Lisabonská smlouva, probíhala vrámci rozpočtového procesu vRadě ivParlamentu vždy dvě čtení; vzávěru procesu mohl Parlament rozpočet buď schválit, nebo jej jako celek zamítnout.
Následné Smlouvy nepřinesly žádné zásadní změny, ty přišly až sLisabonskou smlouvou, která zavedla jednodušší atransparentnější rozpočtový proces (spolurozhodování orozpočtu). Změny vyplývají hlavně ze skutečnosti, že se již nerozlišuje mezi povinnými anepovinnými výdaji. To umožňuje rozhodovat ovšech výdajích stejným postupem, který se dále zjednodušil, neboť vkaždém orgánu probíhá jen jedno čtení na základě návrhu rozpočtu, který předkládá Komise.
B. Jednotlivé fáze procesu
ČáԱ314 SFEU stanoví pořadí etap aplatné lhůty pro rozpočtový proces. Současná praxe je ovšem taková, že se orgány před zahájením rozpočtového procesu každoročně dohodnou na „pragmatickém harmonogramu“.
1. První fáze: předložení návrhu rozpočtu Komisí
Parlament aRada stanoví pokyny kprioritám rozpočtu. Komise vypracuje návrh rozpočtu apředá jej Radě aParlamentu (podle čl.314 odst.2 SFEU nejpozději do 1.září, ale podle pragmatického harmonogramu do konce dubna nebo do začátku května). Pokud je třeba zohlednit nové skutečnosti, může Komise návrh rozpočtu později upravit, ale jen do dne svolání dohodovacího výboru (viz níže).
2. Druhá fáze: přijetí postoje Rady knávrhu rozpočtu
Rada přijme svůj postoj knávrhu rozpočtu apředá jej Parlamentu (podle čl.314 odst.3 SFEU musí být předložen nejpozději do 1. října, ale podle pragmatického harmonogramu je odeslán do konce července). Rada musí plně informovat Parlament odůvodech, na jejichž základě postoj přijala.
3. Třetí fáze: čtení vParlamentu
Parlament musí zareagovat ve lhůtě 42dnů. Během této doby může buď přijmout postoj Rady, nebo neučinit žádné rozhodnutí, přičemž vtakovém případě je rozpočet považován za schválený skonečnou platností, nebo Parlament může předložit pozměňovací návrhy, pokud je přijme většina poslanců. Vtakovém případě je pozměněný návrh zaslán zpět jak Radě, takKomisi. Předseda Parlamentu pak musí po dohodě spředsedou Rady neprodleně svolat dohodovací výbor.
4. Čtvrtá fáze: svolání dohodovacího výboru aschválení rozpočtu
Dohodovací výbor (složený zestejného počtu zástupců Rady aParlamentu) má ode dne svolání 21dnů na to, aby se shodl na společném návrhu. Ktomu je třeba přijmout rozhodnutí kvalifikovanou většinou členů Rady či jejich zástupců avětšinou zástupců Parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru avyvíjí veškerou potřebnou činnost vúsilí osladění postojů Parlamentu aRady.
Nedosáhne-li dohodovací výbor do 21dnů dohody ospolečném návrhu, musí Komise předložit nový návrh rozpočtu. Jestliže se dohodovací výbor vtéto lhůtě na společném návrhu dohodne, mají Parlament aRada ode dne přijetí 14dnů na to, aby společný návrh schválily. Vnásledující tabulce je uveden přehled možných výsledků jednání na konci této 14denní lhůty.
Postup schvalování společného návrhu vdohodovacím výboru
Postoje ke společnému návrhu | Parlament | Rada | ý |
---|---|---|---|
+ = přijat – = zamítnut 0 = žádné rozhodnutí |
+ | + | Společný návrh přijat |
− | Parlament může potvrdit svůj postoj[1] | ||
0 | Společný návrh přijat | ||
0 | + | Společný návrh přijat | |
− | Komise předloží nový návrh rozpočtu | ||
0 | Společný návrh přijat | ||
− | + | Komise předloží nový návrh rozpočtu | |
− | Komise předloží nový návrh rozpočtu | ||
0 | Komise předloží nový návrh rozpočtu |
5. Dodatečné aopravné rozpočty
Vpřípadě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídatelných okolností (vsouladu sčlánkem44 finančních pravidel) může Komise předkládat návrhy opravných rozpočtů zaúčelem změny rozpočtu schváleného na běžný rok. Pro tyto opravné rozpočty platí stejná pravidla jako pro souhrnný rozpočet.
Úloha Evropského parlamentu
A. Pravomoci vyplývající zčlánku314 SFEU
Vroce1970 získal Parlament právo posledního slova votázkách nepovinných výdajů. Podíl nepovinných výdajů vzrostl z8% rozpočtu vroce1970 na více než 60% vroce2010, což byl poslední rozpočtový rok, vněmž se toto rozlišení používalo. Po zrušení rozlišení mezi povinnými anepovinnými výdaji nyní Parlament sdílí spolu sRadou pravomoci voblasti stanovování celkových rozpočtových výdajů. Pozici Parlamentu lze dokonce považovat za silnější než pozici Rady, protože Rada nikdy nemůže prosadit rozpočet proti vůli Parlamentu, zatímco Parlament může mít za určitých okolností poslední slovo aprosadit rozpočet proti vůli Rady (vizB.4výše). To je ovšem poměrně nepravděpodobné abylo by vhodnější říci, že nový rozpočtový proces je znejvětší části založen na skutečném (byť specifickém) postupu spolurozhodování, vjehož rámci Parlament aRada jednají na stejné úrovni akterý se vztahuje na všechny výdaje Unie. Od doby, kdy nabyl Parlament vroce1975 příslušné pravomoci, odmítl rozpočet jako celek dvakrát (vprosinci 1979 avprosinci1984). Podle nových pravidel přijatých vrámci Lisabonské smlouvy dohodovací výbor čtyřikrát nedospěl kdohodě (urozpočtů na roky2011, 2013, 2015 a2018). Vevšech čtyřech případech byl nakonec přijat nový návrh rozpočtu předložený Komisí. Ten odrážel výsledek dohodovacího řízení abyl vpodstatě kompromisem.
V případě rozpočtu na rok2024 dosáhly Parlament aRada předběžné dohody dne 11.listopadu 2023, tj. ve lhůtě pro dohodovací řízení. Rada přijala konečnou dohodu orozpočtu dne 20.listopadu 2023 aParlament ji přijal odva dny později na plenárním zasedání. Předsedkyně Parlamentu poté konečné znění podepsala. Parlament aRada se dohodly na tom, že vrozpočtu na rok2024 budou prostředky na závazky stanoveny vcelkové výši 189,4miliardyEUR aprostředky na platby vcelkové výši 142,6miliardyEUR.
Během jednání zajistil Parlament pro rozpočet EU na rok2024 oproti původnímu návrhu Komise dodatečné finanční prostředky ve výši téměř 670milionů EUR. Tyto prostředky budou směřovat na klíčové priority, jako je humanitární pomoc, globální výzvy (např.řešení důsledků války na Ukrajině), Erasmus+, dopravní infrastruktura apodpora mladých zemědělců.
V únoru 2024 se Parlament aRada dohodly na bezprecedentním navýšení víceletého finančního rámce EU scílem umožnit rozpočtu EU, aby lépe reagoval na přetrvávající výzvy. Rozpočet na rok2024 pak bylo třeba upravit tak, aby tyto změny odrážel; Komise za tímto účelem dne 29.února2024 předložila návrh opravného rozpočtu.
B. Interinstitucionální dohody orozpočtové kázni (IID) avíceleté finanční rámce(VFR) (viz1.4.3)
Po opakovaných sporech ohledně právního základu pro plnění rozpočtu přijaly orgány vroce1982 společné prohlášení, jímž byla rovněž stanovena opatření, která mají za cíl zajistit hladší dokončení rozpočtového procesu. Poté následovala řada interinstitucionálních dohod týkajících se těchto období: 1988–1992, 1993–1999, 2000–2006 a2007–2013. vstoupila vplatnost vprosinci2020. Tyto vzájemně na sebe navazující dohody poskytly interinstitucionální referenční rámec pro roční rozpočtové procesy, který významně zlepšil fungování rozpočtového procesu.
ím stávající interinstitucionální dohody je prosazovat rozpočtovou kázeň, zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu aspolupráci mezi orgány vrozpočtových záležitostech azajistit řádné finanční řízení. Jejím cílem je také navázat spolupráci avypracovat plán na zavedení nových vlastních zdrojů, které mají vprůběhu VFR na období 2021–2027 stačit ke splacení prostředků nástroje EU na podporu oživení, jenž byl zřízen podle .
Ačkoli víceleté finanční rámce nenahrazují roční rozpočtový proces, byla interinstitucionálními dohodami zavedena určitá forma spolurozhodování orozpočtu, díky níž se Parlament může prosadit jako plnoprávná složka rozpočtového orgánu, upevnit jako orgán svou věrohodnost aprosazovat vrozpočtu své politické priority. VLisabonské smlouvě ave finančním nařízení je rovněž stanoveno, že roční rozpočet musí dodržovat stropy stanovené vevíceletém finančním rámci, který musí sám dodržovat stropy stanovené vrozhodnutí ovlastních zdrojích.
C. Evropský semestr
Rada pro hospodářské afinanční věci dne 7.září2010 schválila zavedení tzv. evropského semestru, tj. cyklu koordinace hospodářských politik na úrovni EU za účelem dosažení cílů strategie Evropa2020. Jedná se ošestiměsíční období, během něhož jsou každý rok analyzovány rozpočtové astrukturální politiky členských států scílem odhalit veškeré nesrovnalosti avznikající nerovnováhy. Na základě analytického hospodářského posouzení udílí Komise členským státům politické pokyny nebo doporučení týkající se fiskálních, makroekonomických astrukturálních reforem. ím evropského semestru je posílit koordinaci vdobě, kdy jsou klíčová rozpočtová rozhodnutí na vnitrostátní úrovni ještě vpřípravné fázi. Kromě koordinace jednotlivých vnitrostátních rozpočtů vyvíjí Parlament rovněž úsilí směřující kvyužití synergií akposílení koordinace mezi jednotlivými vnitrostátními rozpočty arozpočtemEU.
Další informace naleznete na internetových stránkách Rozpočtového výboru.
Eleanor Remo James