Ϸվ

Hauwa Ibrahimová – 2005, Nigérie

Právnička zabývající se lidskými právy zastupuje jako advokátka ženy a děti, které byly odsouzeny islámskými soudy v Nigérii. Zasazuje se o vzdělání dívek, které považuje za základ mírové společnosti.

Hauwa Ibrahimová pochází z muslimské rodiny z vesnice Hinnah v severní Nigérii. Odtud také pramení hodnoty, které ovlivnily její další životní pouť: její matka byla vždy přesvědčena, že cestou z chudoby je jedině vzdělání. Když bylo Hauwě deset let, bylo rozhodnuto, že bude provdána; ona však raději utekla z domova, aby mohla pokračovat ve vzdělání v dívčí internátní škole. Její intelektuální zájmy spolu s vyhraněným smyslem pro spravedlnost ji přivedly ke studiu práv. Stala se první ženou vykonávající povolání advokáta v oblasti Yamaltu/Deba v nigerijském státě Gombe. S prosbou o právní pomoc za ní přicházeli lidé z širokého okolí.

V roce 1999 bylo ve dvanácti státech v severní Nigérii zavedeno islámské právo šaría, které zpochybnilo základní lidská práva, zejména práva žen. Hauwa Ibrahimová tehdy zahájila opravdu průkopnickou činnost: jako advokátka začala zastupovat ženy a děti, které byly islámskými soudy odsouzeny k trestu smrti ukamenováním za cizoložství a k amputaci končetin za krádež. Bez nároku na odměnu obhajovala více než 150 obžalovaných a podařilo se jí zachránit životy Aminy Lawalové, Safii Hussajníové, Hafsatu Abubakarové a mnoha dalších.

V letech 2010 až 2013 působila jako výzkumná pracovnice a hostující profesorka na Teologické fakultě Harvardovy univerzity a přednášela i na několika univerzitách ve Spojených státech a v Evropě. V květnu 2014 ji nigerijský prezident jmenoval členkou prezidentského výboru pověřeného vyšetřováním případu 200 studentek unesených teroristickou skupinou Boko Haram v severní Nigérii. Hauwa Ibrahimová, která je všeobecně považována za osobu s vysokým morálním kreditem a obrovským zápalem pro lidská práva, vyzvala Evropský parlament a americký Kongres, aby poskytly mezinárodní podporu nutnou pro ukončení dodnes nevyřešené tragédie zajatých dívek. Připomíná, že chceme-li zastavit růst náboženského extremismu, musíme zvýšit své úsilí v boji proti násilí na ženách, extrémní chudobě a nedostatku příležitostí.

Na základě vlastní zkušenosti je Hauwa Ibrahimová pevně přesvědčena, že klíčem k budoucnosti je vzdělání. Vzdělané dívky navíc přinášejí vzdělání do rodiny, a tím i do místních komunit a nakonec i do celé společnosti.

Z odměny spojené se Sacharovovou cenou vytvořila Hauwa Ibrahimová nadaci, která dětem v severní Nigérii umožňuje chodit do školy. Na pozvání jordánského prince Hasana bin Talála působila v roce 2015 v Institutu pro Západní Asii a Severní Afriku, kde se zabývala otázkami emancipace žen a sociální spravedlnosti v Jordánském hašemitském království. Spolupracuje rovněž s Královským institutem pro mezináboženský dialog v jordánském Ammánu. Od roku 2016 vystupuje před příjemci Sacharovova stipendia a studenty ze všech koutů světa s výroční přednáškou na Benátské škole lidských práv a dělí se s nimi o svůj životní příběh.

Kromě toho založila několik rozvojových iniciativ, například Mírový institut a Matky bez hranic. Obě organizace usilují o podporu vzdělávání a usmíření coby základních stavebních kamenů budoucího skutečně mírového soužití v Nigérii i jinde ve světě. V říjnu 2017 zahájila projekt „Matky bez hranic: odvést mládež od násilného extremismu".