NÁVRH USNESENÍo posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska
25.11.2024-()
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou
Hans Neuhoff, Petr Bystron, Milan Uhrík, Tomasz Froelich, Alexander Sell
za skupinu ESN
10‑0195/2024
Usnesení Evropského parlamentu o posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou
()
Evropský parlament,
–s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení ze dne 29. února 2024[1], ze dne 19. září 2024[2] a ze dne 14. listopadu 2024[3],
–s ohledem na Chartu zvláštního partnerství mezi NATO a Ukrajinou z roku 1997, která vytvořila rámec pro užší bezpečnostní spolupráci,
–s ohledem na Akční plán NATO-Ukrajina přijatý na pražském summitu NATO v roce 2002, v němž se poprvé stanoví členství Ukrajiny v NATO jako dlouhodobý cíl,
–s ohledem na prohlášení ze summitu v Bukurešti v roce 2008, v němž NATO uvedlo, že Ukrajina a Gruzie se nakonec stanou členy aliance, což výrazně zvýšilo napětí ve vztazích s Ruskem,
–s ohledem na komplexní balíček pomoci NATO pro Ukrajinu z roku 2016, jehož cílem bylo reformovat ukrajinské ozbrojené síly podle standardů NATO a dosáhnout jejich interoperability se silami NATO do roku 2020,
–s ohledem na partnerství dodatečných příležitostí NATO (Enhanced Opportunities Partnership, EOP) s Ukrajinou, které bylo uděleno v roce 2020 a které dále prohloubilo vojenskou a bezpečnostní spolupráci mezi NATO a Ukrajinou,
–s ohledem na rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se stane členem NATO, které bylo potvrzeno na zasedání Severoatlantické rady v Bruselu v červnu 2021,
–s ohledem na americko-ukrajinský strategický obranný rámec (Strategic Defense Framework) ze srpna 2021, který stanoví posílení spolupráce mezi oběma státy v Černém moři,
–s ohledem na komuniké z vilniuského summitu z července 2023, ve kterém se potvrzuje závazek NATO k dlouhodobé integraci Ukrajiny,
–sohledem na nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2024/792 ze dne 29.února 2024 ozřízení Nástroje pro Ukrajinu[4], tj. finanční mechanismy pro obnovu Ukrajiny,
–s ohledem na zprávu Maria Draghiho nazvanou „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, která byla zveřejněna v září 2024 a v níž se upozorňuje na ekonomickou zranitelnost Evropy po zastavení dovozu ruských dodávek energie,
–s ohledem na výnos prezidenta Ruska č. 991 o jaderném odstrašování ze dne 19. listopadu 2024,
–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A.vzhledem k tomu, že konflikt na Ukrajině má hluboké geopolitické a socioekonomické kořeny, včetně dlouhodobého napětí a bezpečnostního soupeření mezi velmocemi;
B.vzhledem k tomu, že Rusko vnímá kroky NATO, včetně bukurešťského prohlášení z roku 2008 a následné vojenské spolupráce s Ukrajinou, jako přímé ohrožení svých bezpečnostních zájmů;
C.vzhledem k tomu, že eskalace nepřátelských akcí až na úroveň plnohodnotné války na Ukrajině od roku 2022 vyvolala závažné humanitární, hospodářské a bezpečnostní důsledky, včetně značného počtu civilních obětí a zničení infrastruktury;
D.vzhledem k tomu, že začlenění Ukrajiny do strategického rámce NATO, včetně jeho partnerství dodatečných příležitostí (EOP), si Rusko vyložilo jako překročení svých „červených linií“, což krizi ještě zhoršilo;
E.vzhledem k tomu, že v komuniké z vilniuského summitu z roku 2023 byla potvrzena podpora budoucího členství Ukrajiny v NATO, což je krok, který zvýšil míru pocitu ohrožení na straně Ruska;
F.vzhledem k tomu, že EU a její členské státy důsledně podporují Ukrajinu ve formě finanční, humanitární a vojenské pomoci a zároveň uvalily na Rusko významné sankce; vzhledem k tomu, že tyto sankce vedly k hospodářským potížím v samotné EU, ale nepřispěly k deeskalaci konfliktu;
G.vzhledem k tomu, že pokračování konfliktu prohloubilo globální nestabilitu, zvýšilo riziko jaderné eskalace a zatížilo mezinárodní bezpečnostní rámce;
H.vzhledem k tomu, že se v Draghiho zprávě poukazuje na ztrátu konkurenceschopnosti EU v důsledku zvýšených nákladů na energie a hospodářských komplikací způsobených konfliktem;
I.vzhledem k tomu, že sankce uvalené na ruskou ropu jsou obcházeny „stínovými flotilami“, což narušuje zamýšlený dopad těchto opatření a přispívá k environmentálním rizikům;
J.vzhledem k tomu, že kvůli navýšení vojenské pomoci hrozí prodlužování konfliktu a zvýšení civilních a hospodářských ztrát;
K.vzhledem k tomu, že ruské jednotky každý den výrazně postupují vpřed po celé kontaktní linii, zatímco ukrajinské síly utrpěly velké ztráty a jsou nuceny ustupovat a zaujímat obranné pozici kvůli nedostatku iniciativy;
L.vzhledem k tomu, že Rusko disponuje významnými vojenskými, lidskými a materiálními zdroji, které zdaleka převyšují možnosti Ukrajiny; vzhledem k tomu, že Rusko je schopno adekvátně reagovat v každé fázi eskalace konfliktu;
1.uznává složité geopolitické faktory, které vedly k současnému konfliktu, a zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu, který zohlední legitimní bezpečnostní zájmy všech zúčastněných stran;
2.odsuzuje útok Ruska na Ukrajinu a násilí a ničení způsobené všemi stranami zapojenými do probíhajícího konfliktu na Ukrajině; vyzývá k okamžitému ukončení nepřátelských akcí všemi stranami;
3.vyjadřuje znepokojení nad údajným nasazením severokorejských vojenských sil v zóně konfliktu, neboť by to mohlo představovat vážnou eskalaci; zdůrazňuje, že EU musí svá rozhodnutí a prohlášení zakládat výhradně na ověřených a nezpochybnitelných důkazech;
4.zdůrazňuje, že pokračující vojenská eskalace není schůdným řešením konfliktu, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby dosáhly příměří na celé kontaktní linii a zaměřily své úsilí na zahájení diplomatických jednání s cílem dosáhnout udržitelné mírové dohody;
5.znovu opakuje, že je třeba, aby EU vystupovala jako prostředník a zprostředkovávala dialog mezi Ukrajinou a Ruskem za účasti mezinárodních partnerů s cílem zajistit komplexní a trvalé řešení konfliktu; vítá mírové iniciativy, například iniciativu maďarského premiéra Viktora Orbána v červenci letošního roku;
6.vyjadřuje znepokojení nad hospodářskými důsledky konfliktu pro členské státy EU, včetně růstu cen energií, ztráty konkurenceschopnosti a zvýšení daňové zátěže;
7.zdůrazňuje, že povolení k použití zbraňových systémů dlouhého doletu dodaných USA, Spojeným královstvím a Francií na ruském území neznamená pouze poskytnutí nových schopností Ukrajině, ale de iure zapojení výše uvedených států do konfliktu jako aktivních účastníků; zdůrazňuje, že takové operace by nebyly možné bez přímé koordinace, logistické podpory a zapojení vojenských sil výše uvedených států, čímž došlo k eskalaci konfliktu a zvýšení rizika širší konfrontace; zdůrazňuje, že tento přístup znamená hrozbu další eskalací konfliktu, podkopává vyhlídky na mír a zvyšuje pravděpodobnost odvetných opatření, která se mohou vymknout kontrole, včetně jaderné eskalace;
8.zdůrazňuje, že hospodářské sankce uvalené na Rusko se ukázaly jako kontraproduktivní a nepřiměřeně škodlivé pro ekonomiky EU a zároveň nedokázaly účinně ovlivnit výsledek konfliktu;
9.zdůrazňuje, že míru lze dosáhnout pouze na základě vzájemného kompromisu a realistických očekávání, a naléhavě vyzývá EU, aby upřednostnila úsilí o deeskalaci konfliktu prostřednictvím pragmatického a inkluzivního dialogu;
10.vyzývá ke komplexnímu přehodnocení politik EU a NATO vůči Ukrajině s cílem snížit napětí a podpořit vyvážený bezpečnostní rámec respektující zájmy všech zúčastněných stran v regionu;
11.vyzývá ke komplexnímu přezkumu vojenské a finanční podpory EU vládě Volodymyra Zelenského s cílem zajistit, aby tato pomoc byla v souladu s širšími strategickými zájmy EU, podporovala mírové úsilí a byla i nadále transparentní a odpovědná;
12.uznává, že případná změna zahraniční politiky USA za budoucího Trumpova prezidentství by mohla znamenat strategický obrat směrem k soužití mocností v rámci multipolárního světového řádu; vítá Trumpovu iniciativu, aby se ukončení konfliktu na Ukrajině stalo jedním z jeho prvních kroků po nástupu do funkce; zdůrazňuje, že EU by měla konstruktivně spolupracovat na případných iniciativách vedených USA za účelem dosažení příměří na Ukrajině, a podporovat je, aby bylo zajištěno udržitelné řešení konfliktu;
13.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, ruské vládě a Státní dumě, všem dalším dotčeným vládám a Organizaci spojených národů.
- [1] Přijaté texty, P9_TA(2024)0119.
- [2] Přijaté texty, P10_TA(2024)0012.
- [3] Přijaté texty, P10_TA(2024)0036.
- [4] Úř. věst. L 2024/792, 29.2.2024, ELI: .