Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2021 o přezkumu hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T) ()
Evropský parlament,
–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11.prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU(1) (nařízení TEN-T),
–s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy(2),
–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27.listopadu 2019 opožadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu (nařízení o obecné bezpečnosti)(3),
–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury(4),
–s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech(5),
–s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o zlepšování propojení a přístupnosti dopravní infrastruktury ve střední a východní Evropě(6),
–s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě(7),
–s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 oZelené dohodě pro Evropu(8),
–s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2020 ze dne 16. června 2020 s názvem „Dopravní infrastruktury EU: aby se účinky sítě projevily včas, je potřeba urychlit realizaci megaprojektů“(9),
–s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č.09/2018 ze dne 6. prosince 2018 nazvaný „Na cestě k úspěšnému odvětví dopravy v EU: výzvy k řešení“(10),
–s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č.13/2017 ze dne 3. října 2017 nazvanou „Jednotný evropský systém řízení železničního provozu: bude politické rozhodnutí někdy uskutečněno?“ (11),
–s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
–s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0251/2020),
A.vzhledem k tomu, že moderní, udržitelná a přístupná multimodální dopravní infrastruktura a logistika zaměřená na budoucnost mají zásadní význam pro dobré fungování vnitřního trhu a propojení a konkurenceschopnost EU a tím, že umožňuje udržitelnou, dostupnou, inteligentní, účinnou, interoperabilní a bezpečnou mobilitu;
B.vzhledem k tomu, že transevropská dopravní síť (TEN-T) by měla zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přístupnost v celé EU a jejích regionech, včetně venkovských, odlehlých, hornatých, řídce osídlených, okrajových, ostrovních anejvzdálenějších regionů, čímž by podpořila hospodářský růst a vytváření pracovních míst, stejně jako digitalizaci a inovace, boj proti změně klimatu a zvyšování odolnosti;
C.vzhledem k tomu, že síť TEN-T zásadním způsobem přispívá k dosažení politických cílů EU v rámci politiky přistoupení a politiky sousedství, zejména prostřednictvím přeshraničních projektů, a vzhledem k tomu, že zachování a posílení úzkých dopravních spojení se třetími zeměmi v rámci sítě TEN-T a další integrace zemí západního Balkánu a Východního partnerství mají proto pro EU značný význam;
D.vzhledem k tomu, že dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) má zásadní význam pro pokrok směrem k udržitelnějším druhům dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, zavádění alternativních paliv v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu asnižováním emisí skleníkových plynů;
E.vzhledem k tomu, že pro další posílení hospodářské, územní a sociální soudržnosti je nezbytný vyvážený rozvoj dopravních koridorů v celé Evropě zajišťující propojení mezi severem a jihem a východem a západem;
F.vzhledem k tomu, že při probíhajících jednáních o financování Nástroje pro propojení Evropy v příštích letech by měl být náležitě zohledněn závazek členských států dokončit hlavní síť TEN-T do roku 2030 a globální síť do roku 2050;
G.vzhledem k tomu, že včasné dokončení sítě TEN-T se zdá být ohroženo stávajícím tempem, zejména kvůli značnému zpoždění u přeshraničních projektů a chybějícím spojením a chybějícím spojením tzv. poslední míle (posledního úseku) v důsledku finančních, provozních a administrativních obtíží, s nimiž se předkladatelé projektů setkávají; vzhledem k tomu, že zpráva Evropského účetního dvora (EÚD) uvádí, že klíčovými faktory zpoždění jsou nedostatky v rámci dohledu Komise a v politických rozhodovacích procesech na vnitrostátní úrovni a nedostatečné zapojení a slabý zájem oTEN-T ze strany některých členských států;
H.vzhledem k tomu, že zdroje přidělené na dokončení sítě TEN-T v rámci Nástroje pro propojení Evropy byly výrazně sníženy, zejména poté, co byly v červenci 2020 roku přijaty závěry Evropské Rady, přičemž částka určená na prostředky pro dopravu je zjevně nedostatečná;
I.vzhledem k tomu, že zavedení sítě TEN-T by se mělo řídit zásadou rovného zacházení skoridory hlavní sítě, aniž by některé byly zvýhodňovány na úkor jiných;
J.vzhledem k tomu, že politika TEN-T by měla podporovat zavádění inovativních adostupných dopravních řešení v celé EU, přechod na jiný druh dopravy, nízkoemisní řešení a řešení s nulovými emisemi v oblasti mobility, inteligentní dopravní systémy (např. ITS, říční informační systém (RIS)), infrastrukturu pro dobíjení a tankování a alternativní paliva; vzhledem k tomu, že inovace a digitalizace sítě TEN-T vyžadují dodatečné investice;
K.vzhledem k tomu, že pokračující krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 ukázala zásadní význam odvětví dopravy a logistiky a jejich pracovníků pro hospodářství, které se spoléhá na plynule fungující a bezproblémové sítě jako na dopravní tepny pro přepravu cestujících a zboží a které má zásadní význam fungování dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že rozvoj účinné a odolné dopravní infrastruktury by měl být jádrem všech evropských a vnitrostátních plánů obnovy a úsilí se zvláštním zaměřením na multimodální dopravní spojení mezi přístavy, letišti, železnicí a silnicemi;
L.vzhledem k tomu, že Evropský rok železnice v roce 2021 je příležitostí k zahájení změny, díky níž se železnice stane páteří osobní a nákladní dopravy v celé Unii, a ke zdůraznění rozhodující úlohy sítí TEN-T při prosazování sociálně-ekonomické soudržnosti a rozvoje při současném posílení vnitřního trhu a podpoře konkurenceschopnějších a účinnějších udržitelných druhů dopravy s cílem zvýšit přechod na železniční dopravu a dokončit jednotný evropský železniční prostor do roku 2030;
Síť TEN-T vhodná pro budoucnost
1.zdůrazňuje přidanou hodnotu koridorů hlavní multimodální sítě, které zahrnují hlavní toky cestujících a nákladu v členských státech i mezi nimi; domnívá se, že evropská přidaná hodnota těchto projektů je klíčovým faktorem, který vytváří veřejnou podporu; domnívá se, že jejich včasné dokončení do roku 2030 je naprosto nezbytné, přičemž prioritou je odstranění kritických míst a chybějících spojení, jakož i dokončení přeshraničních úseků, spolu s modernizací a aktualizací stávajících úseků sítě v těchto koridorech;
2.připomíná, že politika sítě TEN-T by měla podporovat interoperabilní sítě; konstatuje, že vnitrostátní a příhraniční regiony v celé EU tvoří 40% území EU a jsou domovem třetině jejích obyvatel; opakuje, že při revizi nařízení o síti TEN-T při jeho provádění by měla být věnována zvláštní pozornost usnadnění přeshraničních propojení, zlepšování interoperability a přispívání k multimodální integraci dopravní infrastruktury v Unii;
3.vyzývá členské státy, které dosud dostatečně neuzpůsobily své vnitrostátní dopravní plány a programy s cíli sítí TEN-T, aby tento nedostatek bez zbytečného odkladu řešily scílem uplatňovat a dodržovat lhůty, cíle a časové rámce stanovené v příslušných právních předpisech EU; připomíná dále, že vzhledem k síťovému charakteru TEN-T, může nesoulad nebo nefunkčnost jednoho jejího malého segmentu narušit účinnost a konkurenceschopnost systému jako celku; vyzývá proto k naléhavé identifikaci těchto hotspotů a strategických úseků a k jejich urychlenému dokončení;
4.domnívá se, že revize nařízení o TEN-T je významnou příležitostí pro to, aby se síť stala nadčasovou, aby bylo zajištěno správné fungování vnitřního trhu EU a další provádění jednotného evropského dopravního prostoru, jakož i globální konkurenceschopnost EU vnadcházejících desetiletích a aby byl podpořen její přechod k inteligentní, udržitelné, účinné a bezpečné mobilitě; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité aktualizovat síť tak, aby zohledňovala novou situaci na trhu, změny klimatu, změny životního prostředí a společenské potřeby a digitální potřeby, zvýšit účinnost stávající sítě a urychlit zavádění alternativních paliv pro dopravu;
5.domnívá se, že je důležité dále rozvíjet síť TEN-T tak, aby se zaměřovala na propojení hlavních a globálních sítí, a to včetně sítí ve venkovských, okrajových, řídce osídlených, ostrovních a nejvzdálenějších regionech a úsecích, které mají největší potenciál pro vytváření společensko-ekonomických přínosů; zdůrazňuje, že v mapách by neměly být prováděny žádné zásadní změny, dokud nebude hotova hlavní část sítě; zdůrazňuje však potřebu omezených úprav sítě TEN-T s cílem zohlednit rozvoj dopravních sítí a zlepšit propojení mezi různými koridory a okrajovými regiony, včetně posílení přeshraničních železničních spojení mimo hlavní osy, zejména chybějících spojení menšího rozsahu svysokou evropskou přidanou hodnotou v přeshraničních regionech, a posílením doplňkovosti mezi TEN-T a regionálními politikami a uspokojit vyvíjející se environmentální, hospodářské a společenské potřeby; vyzývá Komisi, aby převzala veškeré úpravy uvedené v přezkumu Nástroje pro propojení Evropy(12), jakož i požadavky, které vyplývají z návrhu nařízení Komise o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě TEN-T ();
6.naléhavě vyzývá Komisi, aby při respektování zásady technologické neutrality a zajištění technologické rozmanitosti v rámci sítě TEN-T upřednostňovala plné zavedení alternativních paliv pro všechny druhy dopravy, zejména znovuobnovitelná paliva, za účelem dekarbonizace, a to včetně rozvoje příslušných technologií, infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva (např. (zařízení pro nabíjení vozidel na elektropohon azařízení pro tankování LNG a vodíku), norem v oblasti bezpečnosti, zabezpečení ainteroperability a regulačního rámce pro alternativní paliva, s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050; vyzývá k vypracování plánu EU pro silniční infrastrukturu, který by byl v souladu s plánem automobilového průmyslu, aby se zajistilo, že investice do infrastruktury budou v krátkodobém a střednědobém horizontu v souladu s výrobou vozidel;
7.zdůrazňuje potřebu dále podporovat dopravní spojení v městských uzlech a s nimi, se železničními stanicemi a uzly, vnitrozemskými a námořními přístavy, letišti, logistickými uzly a multimodálními platformami, mimo jiné dokončením a modernizací jejich spojení, a to jak v rámci hlavních, tak i komplexních sítí, s cílem zajistit plynulé, účinné, přístupné, integrované, inteligentní, bezpečné, propojené, dobře vybavené a udržitelné systémy mobility pro osobní dopravu a logistiku nákladní dopravy, jakož i prostřednictvím rozvoje prodeje multimodálních jízdenek, čímž se podpoří účinné a udržitelné systémy mobility v oblasti osobní dopravy a nákladní logistiky, čímž se podpoří účinné systémy městské dopravy a dopravy;
8.zdůrazňuje, že nadcházející přezkum hlavních směrů transevropské dopravní sítě jde ruku v ruce s ohlášenými revizemi směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva(13), nařízení o TEN-E(14) a nařízení evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu(15);
9.zdůrazňuje, že výzkum, inovace a digitalizace hrají klíčovou úlohu při další dekarbonizaci dopravy a současně se zabývají rostoucími objemy dopravy, pokud jde o osobní i nákladní dopravu, posilováním multimodální interoperability a zvyšováním bezpečnosti, účinnosti a odolnosti dopravy v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba, aby síť TEN-T podporovala inovativní digitální aplikace ve všech druzích dopravy, včetně inteligentních dopravních systémů, evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), kontrolních a informačních systémů pro provoz plavidel, říčních informačních služeb, systémů řízení letového provozu (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, SESAR) a systémů pro monitorování strukturálního zdraví infrastruktur; v této souvislosti rovněž připomíná význam dokončení projektu Galileo; vybízí Komisi, aby mezi členskými státy podporovala financování těchto systémů v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti;
10.poukazuje na to, že inteligentní a autonomní řešení v oblasti mobility se stávají komerčně životaschopnými a že je třeba urychlit modernizaci příslušné dopravní a digitální infrastruktury v rámci sítě TEN-T a současně zajistit přeshraniční interoperabilitu, ochranu údajů a kybernetickou bezpečnost, s cílem usnadnit bezpečný provoz automatizovaných a propojených vozidel v souladu s nově přijatým nařízením o obecné bezpečnosti;
11.zdůrazňuje, že je velmi potřebná evropská podpora výzkumu a vývoje inovativních způsobů dopravy, jako je například vývoj bezpilotních vzdušných prostředků a technologie magnetického nadnášení; zdůrazňuje, že evropská partnerství v různých druzích dopravy mohou mít velmi pozitivní dopad na bezpečné, udržitelné a inteligentní zavádění sítě TEN-T;
12.je přesvědčen, že normy pro harmonizovanou infrastrukturu pro celou síť umožňují skutečný evropský jednotný dopravní prostor; považuje za zásadní udržovat a modernizovat stávající infrastrukturu zejména na přeshraničních úsecích, s ohledem na technologický pokrok, měnící se normy v oblasti bezpečnosti, zvyšování účinnosti, vysoce kvalitní výkonnost, zvýšení kapacity, nové funkce, zlepšení přeshraniční spolehlivosti a kontinuity a potřebu přijmout přístup založený na životním cyklu a posílit odolnost infrastruktury vůči dopadům krizí, jako jsou pandemie a změna klimatu; konstatuje však, že financování Nástroje pro propojení Evropy nestačí ke splnění všech těchto cílů; poukazuje na to, že koordinace mezi členskými státy má zásadní význam pro řešení systémových krizí a zajištění nepřetržitého toku zboží a dodávek základního zboží obyvatelům Unie; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní rámec pro zlepšení řízení rizik, odolnosti a přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopravní infrastrukturu v hlavní síti, a to se zahrnutím všech druhů dopravy.
13.domnívá se, že nedostatečná údržba dopravní infrastruktury může mít dopad na kontinuitu, udržitelnost, výkonnost, bezpečnost sítě TEN-T, a tím i na její odolnost; poukazuje na význam pravidelné a standardizované údržby infrastruktury TEN-T, zejména mostů a tunelů, pro zajištění trvale kvalitní infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zavedla jasnou referenční hodnotu pro požadavky na kvalitu infrastruktury, zejména mostů a tunelů, a vypracovala společný evropský přístup k inspekcím a hodnocení kvality infrastruktury TEN-T; vyzývá Komisi, aby stanovila plán monitorování hlavní sítě zhlediska údržby na evropské úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s Evropskou investiční bankou a národními podpůrnými bankami a institucemi posoudily nové režimy financování, jež by mohly usnadnit investice do údržby sítě; dále vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní vnitrostátní plány pro financování běžné a mimořádné údržby;
Financování, správa adohled
14.zdůrazňuje, že k zajištění dostatečných investic do sítě TEN-T je nezbytné, aby všechny příslušné fondy EU (Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU, evropské strukturální a investiční fondy, nástroj na podporu oživení a odolnosti, Horizont Evropa atd.) a úvěry Evropské investiční banky byly přizpůsobeny specifickým potřebám odvětví dopravy a aby se samotné členské státy zavázaly k dostatečnému financování; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím Evropské rady navrhnout rozpočtové škrty pro programy orientované na budoucnost, jako je Nástroj pro propojení Evropy a InvestEU, zejména s ohledem na klíčovou úlohu, kterou program CEF hraje při dokončování sítě TEN-T; konstatuje, že má-li být velmi ambiciózní program EU na snižování emisí uhlíku úspěšný, musí se opírat o odpovídající financování a finanční nástroje, aby mohl uspět při současném zachování konkurenceschopnosti příslušných odvětví; vyzývá Komisi, aby posílila součinnost a soudržnost politik mezi příslušnými nástroji EU vedle Nástroje pro propojení Evropy (např.Evropského fondu pro regionální rozvoj) a aby dále optimalizovala využívání nástrojů kombinujících zdroje financování s cílem přilákat soukromé investory a poskytnout veřejnému financování pákový efekt; poukazuje na to, že příslušné finanční nástroje zaměřené na klima a životní prostředí v rámci Zelené dohody pro Evropu by měly být k dispozici pro investice do sítě TEN-T, které mohou účinně snížit emise z odvětví dopravy;
15.vyjadřuje politování nad tím, že v novém návrhu víceletého finančního rámce a plánu obnovy členské státy stále neposkytují silný signál o investicích do infrastruktury, ani neupřednostňují dokončení sítě TEN-T; zdůrazňuje, že finanční prostředky z nástroje Next Generation EU představují jedinečnou příležitost k zajištění rozšíření hlavních sítí TEN-T do roku 2030; vyzývá Komisi, aby každoročně informovala Parlament o postupu výstavby; vyzývá Komisi, aby v průběhu jednání s členskými státy vyhradila odpovídající částku pomoci na rozvoj dopravní politiky EU a předložila Parlamentu závěrečnou zprávu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní programy, kterými se provádí facilita na podporu oživení a odolnosti, připisují významnou úlohu investicím do moderní, digitální, udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury;
16.připomíná, že dokončení traťového a palubního systému ERTMS je základním předpokladem pro vytvoření evropského železničního prostoru a pro umožnění řádného fungování železničního trhu v koridorech TEN-T; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro dokončení systému ERTMS v hlavních sítích je zapotřebí nejméně 15 miliard EUR a že je nutná významná úloha Komise při koordinaci operací pro financování a zavádění;
17.zdůrazňuje, že při hodnocení projektů z hlediska kritérií vhodnosti vybíraných projektů, která jsou stanovena Nástrojem pro propojení Evropy, by mělo být zohledněno dodržování lhůty stanovené v navrhované směrnici o inteligentních sítích TEN-T(16); dále se domnívá, že případná zpoždění, k nimž dojde, by měla být důvodem k přezkoumání pokroku projektu a k revizi finanční pomoci poskytnuté ze strany Unie v rámci Nástroje pro propojení Evropy, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1316/2013(17), což může vést ke snížení nebo odnětí grantu;
18.zdůrazňuje, že ačkoli je realizace sítě TEN-T prováděna postupně a že dokončení hlavní sítě je krátkodobou prioritou, protože představuje základ rozvoje udržitelné multimodální dopravní sítě a stimuluje rozvoj celé globální sítě, je důležité zajistit dostatečné financování globální sítě, která není pokryta hlavní sítí, aby se předešlo rostoucím rozdílům; v tomto ohledu zdůrazňuje, že obě úrovně sítě TEN-T mají zásadní význam pro propojení a logistickou integraci EU;
19.domnívá se, že finanční prostředky EU, zejména prostředky přidělené v rámci Nástroje pro propojení Evropy, by měly pružně a účinně přispívat k dokončování přeshraničních projektů a chybějících spojení nápravou situací, kdy vnímaný nesoulad nebo nerovnováha mezi zátěží, kterou představují náklady financované na vnitrostátní úrovni, a sociálně ekonomickými přínosy očekávanými na obou stranách hranice a z širší evropské perspektivy ohrožují pokrok směrem k včasnému dokončení projektu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zaujala cílenější přístup a uplatňovala vyšší míry spolufinancování u projektů s nejvyšším evropským přínosem scílem uvolnit vnitrostátní investice;
20.je hluboce znepokojen zpožděným dokončováním projektů, zvláště přeshraničních, které brání včasnému vytvoření ucelených koridorů hlavní sítě TEN-T a zvyšuje náklady na projekty; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti ohledně svých částí sítě azajistily účinné a včasné správní a soudní postupy, které budou plně respektovat evropské a vnitrostátní právo, a naléhavě je vyzývá, aby správní a soudní postupy více digitalizovaly; připomíná členským státům, aby posílily spolupráci s orgány jiných členských států v přeshraničních projektech, např. zřízením společného orgánu na základě vzájemné dohody, zejména s cílem koordinovat harmonogramy a lhůty, a naléhavě vyzývá členské státy, aby bez dalšího prodlení provedly novou směrnici o zefektivnění TEN-T; vyzývá Komisi, aby pomáhala členským státům, které chtějí zavést hmotněprávní ustanovení o vyloučení – v souladu s právem Unie –, což by mohlo výrazně urychlit vnitrostátní soudní řízení;
21.zdůrazňuje, že provádění opatření EU ke zjednodušení postupů udělování povolení, přeshraničních zadávacích řízení a dalších administrativních postupů členskými státy má zásadní význam pro omezení technických překážek a administrativní zátěže, a tím imožných zpoždění a zvyšování nákladů na projekty dopravní infrastruktury TEN-T; konstatuje, že je to obzvláště důležité z hlediska větší jistoty předkladatelů projektů apotenciálních soukromých investorů(18); vyzývá Komisi, aby do zprávy o pokroku vrealizaci sítě TEN-T zařadila kapitolu o snižování neodůvodněné administrativní zátěže;
22.naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila dohled nad prováděním TEN-T tím, že využije pravomocí, které jí nařízení již svěřilo, posílí příslušné nástroje s cílem požadovat od členských států, aby plnily své povinnosti, a podpoří úlohu evropských koordinátorů při správě koridorů, zejména pokud jde o přeshraniční spojení, jakož i úlohu určeného orgánu jakožto „jednotného kontaktního místa“ v postupu udělování povolení; vyzývá Komisi, aby posílila a využila ustanovení článku 56 nařízení (EU) č.1315/2013 při revizi hlavních směrů TEN-T s cílem povzbudit členské státy, aby urychlily plánování adokončování projektů; vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak mají být vykládány pravidla apožadavky pro účely hodnocení, podávání zpráv a posuzování způsobilosti; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se zapojení občanské společnosti a zúčastněných stran a konzultace mezi členskými státy a prosazovala je na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;
23.vyzývá členské státy, aby posílily soudržnost mezi vnitrostátními dopravními plány asítěmi TEN-T s cílem zajistit řádné provádění nařízení oTEN-T;
24.je toho názoru, že Agentura Evropské unie pro železnice (ERA) by měla mít významnější úlohu při provádění TEN-T, zejména pokud jde o přeshraniční interoperabilitu, zvyšování bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zavádění ERTMS; vyzývá k navýšení rozpočtu agentury na rok 2021, aby měla k dispozici odpovídající finanční prostředky k plnění svých úkolů, zejména vzhledem k tomu, že rok 2021 byl vyhlášen Evropským rokem železnice;
Druhy dopravy
25.poukazuje na význam posílení kvality silniční infrastruktury v rámci TEN-T v celé Unii;
26.vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přijala další opatření s cílem posílit zavádění alternativních paliv, elektrických dobíjecích stanic a čerpacích stanic vodíku, a to spřihlédnutím k možným budoucím řešením v oblasti alternativních paliv a při plném dodržování zásady technologické neutrality;
27.vyzývá k přijetí opatření, která by umožnila dále zvýšit bezpečnost silničního provozu aprovozní bezpečnost po celou dobu životnosti kritické infrastruktury s přihlédnutím kpotřebám uživatelů nemotorizované dopravy a s cílem chránit zranitelné účastníky silničního provozu; připomíná, že je důležité podporovat inovativní a inteligentní řešení bezpečnosti silničního provozu s cílem splnit strategický cíl EU, kterým je „vize nula“ (nulový počet obětí na cestách); zdůrazňuje, že je třeba splnit nové bezpečnostní požadavky směrnice (EU) 2019/1936, a poukazuje na to, že za tímto účelem jsou další investice do přizpůsobení a údržby infrastruktury nezbytné a měly by být zajištěny; zdůrazňuje, že zjednodušení regulačních požadavků na projektové postupy vrámci revize hlavních směrů TEN-T by nemělo být prováděno na úkor nejpřísnějších bezpečnostních norem;
28.připomíná Komisi a členským státům, že je třeba zajistit dostatek bezpečných achráněných parkovacích ploch pro nákladní vozidla podél TEN-T s cílem jak zvýšit bezpečnost silničního provozu, tak zlepšit podmínky pro uživatele sítě, zejména pracovníky v dopravě;
29.zdůrazňuje, že by měly být zavedeny zvláštní certifikované úseky sítě TEN-T a dálniční sítě a že tyto úseky by měly být uzpůsobeny tak, aby splňovaly minimální výkonnostní normy pro automatizovaná a poloautomatizovaná vozidla a normy pro výkonnost infrastruktury, pokud jde oviditelnost, stav světelné signalizace a svislého i vodorovného dopravního značení;
30.poukazuje na potenciál nových a aktivních druhů propojené mobility v městské a místní dopravě osob a zboží; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s regiony a městy, zejména přeshraničně, za účelem posílení a doplnění relevantní chybějící infrastruktury tzv. poslední míle (posledního úseku) a intermodálních a přeshraničních spojení v celé síti TEN-T, což umožní hladší a účinnější využívání infrastruktury aslužeb, které bude dále bránit zácpám a snižovat emise;
31.znovu poukazuje na klíčovou úlohu železniční dopravy při dekarbonizaci dopravy apřipomíná, že je důležité v plném rozsahu provést čtvrtý železniční balíček, aby bylo možné využít veškerých možností železniční dopravy; žádá, aby rozvoj železniční infrastruktury doprovázela opatření ke snížení bezdůvodné administrativní zátěže; vyzývá Komisi, aby každoročně Parlament informovala o pokroku v této oblasti; je toho názoru, že podpora přechodu na jiný druh dopravy a účinné železniční a kombinované dopravy, zejména v přeshraničních situacích a tam, kde v intenzivně využívaných úsecích chybí spojení, musí být pro TEN-T prioritou a měla by se uskutečňovat prostřednictvím plného zavedení systému ERTMS, odstraněním regulačních, provozních a technických překážek v síti a zajištěním rovného přístupu pro železniční provozovatele, urychlením elektrifikace, zajištěním propojení ainteroperability, mimo jiné optimalizací kapacity infrastruktury a modernizací zařízení kolejových vozidel, podporou výzkumu a inovací, včetně společného podniku Shift2Rail, a optimalizací koridorů nákladní dopravy na základě poptávky, zejména v logistických centrech, jakými jsou přístavy a letiště; zdůrazňuje navíc, že je třeba v rámci sítě definovat tranzitní a terminálové uzly a v zájmu plynulých toků cestujících a zboží vybavit hlavní uzly platformami pro tranzit; poukazuje na význam projektů zvyšujících přístupnost, zejména pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;
32.vyzývá Komisi, aby pravidelně přijímala závazné periodické cíle pro zavádění systému ERTMS s cílem dokončit jeho zavedení v rámci hlavní sítě TEN-T do roku 2030; domnívá se, že agentura ERA by měla jednat jako efektivní a účinný systémový orgán aplnit svou posílenou úlohu a povinnosti v souvislosti s ERTMS v rámci čtvrtého železničního balíčku; vyzývá k tomu, aby byl plán zavádění systému ERTMS pro koridory železniční nákladní dopravy financován prostřednictvím projektu společného evropského zájmu v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti; poukazuje na význam regulační stability, pokud jde o technické specifikace pro interoperabilitu, jakožto prostředku k uvolnění investic do ERTMS, a žádá Komisi, aby při aktualizaci TSI pro rok 2030 pečlivě analyzovala další změny a zajistila kompatibilitu;
33.zdůrazňuje, že evropská železniční infrastruktura musí zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní i osobní vlaky, umožnit intenzivnější využití infrastruktury a vést k vyšší návratnosti investic; naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostňovala přeshraniční železniční spojení scílem posílit přechod k jiným druhům dopravy v mezinárodní osobní dopravě; zdůrazňuje v této souvislosti potenciál nočních vlaků pro konkurenceschopné cestování šetrné ke klimatu; domnívá se, že hladká přeshraniční železniční doprava v sít i TEN-T aevropských železničních koridorech pro nákladní dopravu vyžaduje povinnou přeshraniční spolupráci mezi provozovateli infrastruktury; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu TEN-T předložila závazná opatření pro provozovatele infrastruktury;
34.zdůrazňuje, že rozvoj vysokorychlostních a vysoce kvalitních služeb osobní železniční dopravy v rámci hlavních sítí TEN-T musí v příštích letech představovat hlavní prioritu s cílem vytvořit rozsáhlou síť vysokorychlostních železničních spojení mezi největšími evropskými městy, která v současné době nemají přístup k takovým službám, a podstatně zvýšit konkurenceschopnost udržitelných druhů pozemní dopravy;
35.zdůrazňuje význam vnitrozemské vodní dopravy jakožto udržitelného způsobu dopravy a potřebu zajistit vysokokapacitní infrastrukturu, která obstojí v budoucnu, a spolehlivost, kvalitu a dobrou splavnost vodních cest, zejména s ohledem na změnu klimatu; uznává významnou úlohu přístavu jako strategických uzlů, jak v hlavní, tak v globální síti; vyzývá Komisi, aby pro usnadnění multimodality zajistila hladké propojení hlavních aglobálních vnitrozemských a námořních přístavů a železničních a silničních sítí; vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila harmonizované přeshraniční zavádění RIS a usnadnila zavádění inovativních, účinných audržitelných řešení v tomto odvětví;
36.vyzývá k vypracování plánu rozvoje vnitrozemských vodních cest financovaného prostřednictvím projektu společného zájmu v rámci nástroje na podporu oživení aodolnosti;
37.zdůrazňuje úlohu, kterou nejen v rámci mezinárodního, ale také v rámci vnitřního obchodu EU hrají vysoce kvalitní námořní spojení; poukazuje v této souvislosti na významnou úlohu pilíře mořských dálnic TEN-T a pobřežní plavby jakožto udržitelných druhů dopravy; domnívá se, že účelem pilíře mořských dálnic je usnadnit pobřežní námořní spojení a služby odvíjející se od skutečných potřeb, plynule propojené spozemskou dopravou a doplňující tuto dopravu, usnadnit spolupráci námořních přístavů a zlepšit jejich propojení s vnitrozemím a podporovat vývoj a zavádění čistých aalternativních paliv (na základě posouzení dopadu), jakož i energeticky účinných řešení voblasti námořní dopravy; vyzývá proto Komisi, aby zhodnotila, které koncové body klíčových koridorů by měly být dostupné jako námořní připojení k jiným klíčovým koridorům a kde by měly být mapy TEN-T aktualizovány v souladu se zjištěními tohoto hodnocení;
38.zdůrazňuje zásadní úlohu námořních a vnitrozemských přístavů jakožto strategických uzlů dopravní sítě, které propojují pobřežní a námořní plavbu se železnicí, silnicemi, vnitrozemskými vodními cestami a produktovody a nacházejí se na křižovatkách logistických dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost přístavů TEN-T pro největší plavidla prostřednictvím opatření zaměřených na zaručení kapacity; vyzdvihuje přeshraniční rozměr námořních přístavů a zdůrazňuje, že přístavy jsou nejen součástí námořní dopravy, ale stále více i klastry všech druhů dopravy, arovněž součástí energetiky, průmyslu a modré ekonomiky; bere na vědomí význam arostoucí rozvoj spolupráce mezi přístavy a vytváření klastrů; domnívá se, že TEN-T by proto měly usnadňovat projekty zaměřené na zvýšení součinnosti v rámci přístavů mezi dopravní, energetickou a digitální infrastrukturou a v případě potřeby stanovovat opatření kmodernizaci železničního a silničního spojení s námořními a vnitrozemskými přístavy scílem podporovat přechod na jiný druh dopravy a posílit udržitelnou logistiku;
39.zdůrazňuje význam pobřežních spojení pro regionální konektivitu, zejména pro okrajové regiony a ostrovy; domnívá se, že požadavky na mořské dálnice vylučují vnitrostátní pobřežní spojení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tyto požadavky v nařízení o TEN-T zjednodušila s cílem zajistit rovné postavení námořních spojení s pozemními spojeními, zejména s přihlédnutím kpropojení s přístavy v globální síti;
40.zdůrazňuje potenciál, který existuje, pokud jde o výrazné snížení emisí z lodní dopravy prostřednictvím investic do přístavní infrastruktury podporujících používání alternativních paliv a přechod na dobíjení baterií a dodávky energie během kotvení plavidel; poukazuje na to, že tyto investice by měly mít zvláštní prioritu jako způsob podpory multimodální dopravy v přístavech; žádá Komisi, aby dále rozvíjela dostupné finanční nástroje na posílení investic za tímto účelem a aby dále podporovala probíhající rozvoj různých čistých technologií podněcováním výzkumu;
41.naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala širší úlohu přístavů nad rámec čistě dopravních funkcí, pokud jde o úsilí o dekarbonizaci, zejména jejich potenciál přispět k využívání možností větrné energie na pevnině a na moři;
42.zdůrazňuje, že letecká doprava a její související infrastruktura, jako jsou letiště, mají zásadní význam pro globální i vnitřní propojení EU, a to včetně jejích venkovských, řídce osídlených, okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a pro zajištění multimodality, například prostřednictvím interoperability, zejména se železniční dopravou, jakož i pro vytváření součinnosti mezi příslušnými agenturami EU; domnívá se, že síť TEN-T je důležitým nástrojem pro rychlejší zavádění alternativních paliv vtomto odvětví a infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva, a to poskytováním nezbytné kapacity na letištích v hlavní a globální síti; považuje další rozvoj iniciativy Jednotné evropské nebe II+ za naléhavý a zásadní pro dosažení účinnější a udržitelnější konektivity infrastruktury; připomíná, že krize COVID-19 ukázala hodnotu letecké dopravy pro hospodářství, stejně jako pro konektivitu cestujících a zboží, a proto je třeba zajistit její odolnost vůči novým rizikům a krizím;
43.domnívá se, že by měly být podporovány součinnost a doplňkovost sítí TEN-T a TEN-E, přičemž je třeba plně zajistit stávající a budoucí možnosti financování a úrovně financování pro rozvoj TEN-T; zdůrazňuje, že produktovody jsou považovány nejen za součást energetické infrastruktury, ale také za faktor umožňující přechod k udržitelnější dopravě; uznává úlohu produktovodů jako spojení mezi průmyslovými klastry adopravními centry a jako dopravního prostředku pro komodity a podtrhuje jejich význam pro zavádění určitých dekarbonizačních technologií;
44.zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy měly rozvinutou, inteligentní, bezpečnou a udržitelnou síť TEN-T, která usnadňuje mobilitu, konektivitu a územní přístupnost v celé EU, zejména v okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, scílem podpořit a posílit evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnou součinnost s cyklistickými sítěmi EuroVelo a jejich 16 koridory, zejména navýšením finanční podpory s cílem podpořit v Evropě místní cykloturistiku šetrnou k životnímu prostředí;
Strategická orientace
45.zdůrazňuje, že pro EU je strategicky důležité udržovat v rámci TEN-T úzké dopravní spojení se třetími zeměmi a dále integrovat partnerské země EU v rámci Evropské zóny volného obchodu (ESVO), západní Balkán a Dopravní společenství jihovýchodní Evropy a země Východního partnerství a podporovat lepší propojení s okrajovými regiony EU; domnívá se rovněž, že je vhodné s ohledem na strategické investice a narůstající vlivu třetích zemí v tomto regionu rozšířit dopravní spojení sítě TEN-T do kandidátských zemí, zemí jižního Středomoří a Východního partnerství a do Asie, a to na základě standardů EU a zajištění vzájemnosti; zdůrazňuje dále strategický význam Středozemního moře pro Unii a potřebu posílit infrastrukturu v zemích jižního Středomoří a ostrovních regionech EU;
46.poukazuje na význam zachování propojení TEN-T se Spojeným královstvím, počínaje jeho uznáním za „sousední zemí“, jak je definována v čl. 3 písm. b) nařízení o TEN-T, adále uskutečňováním a dokončením společně dohodnutých projektů infrastruktury TEN-T a zajištěním toho, aby se Spojené království podílelo na financování tohoto spojení; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost vnějším hranicím EU amonitorovala dopad vystoupení Spojeného království na příhraniční regiony; připomíná významnou úlohu Spojeného království a tzv. pozemního mostu jako součásti sítě TEN-T a uznává negativní dopad brexitu na konektivitu, přístupnost a hospodářskou soudržnost mezi Irskem akontinentální Evropou, jakož i na celém irském ostrově; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné spojení Irska s pevninskou Evropou se zvláštním ohledem na námořní trasy prostřednictvím hlavní a globální sítě, a to bez ohledu na formu budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím;
47.zdůrazňuje, že TEN-T a její hlavní centra mají pro Unii strategickou úlohu; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala plány na ochranu strategické infrastruktury a sítě TEN-T jako celku; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při zadávacích řízeních na projekty TEN-T se v plném rozsahu uplatňovaly strategický zájem EU, zákaz cenového dumpingu, plné dodržování vysokých evropských pracovních norem a zásada vzájemnosti, pokud jde opřístup k veřejným zakázkám;
48.zdůrazňuje význam zvyšování součinnosti mezi transevropskými sítěmi v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací a mezi jejich příslušnými koridory s cílem zajistit bezproblémový přístup na trh a distribuci alternativních paliv pro dopravu a zohlednit vyvíjející se digitální potřeby odvětví dopravy a jeho uživatelů;
49.zdůrazňuje, že politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvýšení součinnosti mezi potřebami v oblasti obrany a sítěmi TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti asohledem na možné přínosy pro civilní ochranu; trvá na tom, že úseky transevropské sítě, které byly označeny za vhodné pro dvojí využití, by měly být důsledně přizpůsobeny vsouladu se zásadou dvojího využití pro řešení civilních i obranných potřeb; vyzývá Komisi, aby zachovala svůj původní návrh na financování vojenské mobility v rámci VFR na období 2021–2027;
o oo
50.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Zejména úpravy uvedené v části III přílohy (legislativního usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy).
Směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/94/EU ze dne 22.října 2014 ozavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č.347/2013 ze dne 17.dubna2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě akterým se zrušuje rozhodnutí č.1364/2006/ES amění nařízení (ES) č.713/2009, (ES) č.714/2009 a(ES) č.715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č.913/2010 ze dne 22. září 2010 oevropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě () byl změněn na návrh směrnice uvedený v poznámce Rady 8726/20 ze dne 12. června 2020 ().
Nařízení Evropského parlamentu aRady(EU) č.1316/2013 ze dne 11.prosince2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení(EU) č.913/2010 azrušují nařízení(ES) č.680/2007 a(ES) č.67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
Jak je uvedeno v prozatímní dohodě ze dne 17. června 2020 vyplývající z interinstitucionálních jednání onařízení o zefektivnění opatření pro realizaci transevropské dopravní sítě.