Ϸվ

Nejvzdálenější regiony

Evropská unie podporuje rozvoj svých nejodlehlejších regionů, známých jako nejvzdálenější regiony: Guadeloupe, Francouzská Guyana, éܲԾDz, Martinik, Mayotte aSvatý Martin (Francie), Azory aMadeira (Portugalsko) aKanárské ostrovy (Š貹ě). Cílem této podpory je zmírnit obtíže vyplývající zodlehlé polohy těchto regionů.

Právní základ

Články 349 a355 Smlouvy ofungování Evropské unie (Smlouvy ofungováníEU).

Souvislosti

Část území některých členských států EU se nachází voblastech, které jsou od Evropy velmi vzdáleny. Tyto regiony, nazývané také nejvzdálenější regiony, musejí čelit celé řadě obtíží souvisejících sjejich zeměpisnými charakteristikami, zejména sodlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, členitým povrchem aklimatem. Zhospodářského hlediska jsou závislé na několika málo produktech (často na zemědělských výrobcích či přírodních zdrojích). Tyto charakteristiky omezují možnosti jejich budoucího rozvoje.

V současnosti má EU devět nejvzdálenějších regionů:

  • pět francouzských zámořských departementů: Martinik, Mayotte, Guadeloupe, Francouzská Guyana aéܲԾDz,
  • jedno francouzské zámořské společenství: Svatý Martin,
  • dva portugalské autonomní regiony: Madeira aAzory,
  • ajedno španělské autonomní společenství: Kanárské ostrovy.

Je třeba zdůraznit, že nejvzdálenější regiony nejsou totéž jako zámořské země aúzemí. Existuje 13zámořských zemí aúzemí ústavně svázaných sDánskem, Francií aNizozemskem. Zámořské země aúzemí nejsou součástí jednotného trhu, apokud jde oobchod, zejména pravidla původu, zdravotní arostlinolékařské normy aochranná opatření, musejí splňovat povinnosti platné pro země, které nejsou členy EU. Podle článku355 Smlouvy ofungování EU může Evropská rada na podnět dotyčného členského státu změnit status příslušné francouzské, dánské či nizozemské zámořské země aúzemí (tj. nejvzdálenějšího regionu izámořské země aúzemí), aniž by bylo nutné tuto smlouvu měnit. Do konce roku2011 byl např. Svatý Bartoloměj nejvzdálenějším regionem, ale vroce2012 byl jeho status změněn na zámořskou zemi aúzemí. Naopak Mayotte mělo původně status zámořské země aúzemí, avšak rozhodnutím Evropské rady se vroce2014 stalo nejvzdálenějším regionem.

V nejvzdálenějších regionech žije přibližně pět milionů lidí. Některé znich zaznamenaly vdůsledku přistěhovalectví značný nárůst počtu obyvatel. Míra přirozeného růstu počtu obyvatel je rovněž poměrně vysoká, neboť populace je ve většině těchto regionů mnohem mladší než na pevnině EU. Vroce2020 byla míra zaměstnanosti ve všech nejvzdálenějších regionech pod průměrem EU apohybovala se od 43% na Mayotte po 71% na Azorách. Pouze na Azorách byla míra nezaměstnanosti pod průměrem EU (6,1%), zatímco míra nezaměstnanosti na Kanárských ostrovech ana Mayotte byla více než třikrát vyšší než průměr EU. Navzdory vysoké míře nezaměstnanosti jsou Kanárské ostrovy jediným nejvzdálenějším regionem, kde je podíl osob ve věku 25–64 let sterciárním vzděláním nad průměrem EU (34,4% vroce2020).

Tabulka: Údaje onejvzdálenějších regionech

Vzdálenost od hlavního města domovské země (km) Rozloha (km2) Počet obyvatel (*) HDP na obyvatele vyjádřený vprocentech průměru EU (EU=100) (**)
EU-27 - 4225127 446828803 100
Francie - 638475 67842582 104
Portugalsko - 92227 10352042
76
Š貹ě - 505983
47432805
83
Azory 1548 2322 236488
67
Kanárské ostrovy 1850 (průměr pro celé souostroví) 7447 2252237
62
Guadeloupe 7578 1685
407810
69
Francouzská Guyana 7841 83751
296058
46
Madeira 1041 802
251182
69
Martinik 7641 1108
352205
76
éܲԾDz 9921 2504
869993
68
Svatý Martin(***) 6700 86 (francouzská část53)
32358

-
Mayotte 8444 367
299022
30
(*) Předběžná data za rok2022, zdroj: Eurostat.
(**) Zdroj: .
(***) Údaje za rok2020, zdroj: Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) (francouzský Národní institut pro statistiku aekonomické studie) aMinistère des Outre-Mer (francouzské Ministerstvo pro zámoří); nejnovější údaje oHDP nejsou dostupné.

Nejvzdálenější regiony jsou navzdory značné vzdálenosti, která je dělí od evropského kontinentu, nedílnou součástí Evropské unie, přičemž sena jejich území vplném rozsahu uplatňují právní předpisy adohody EU. Vzhledem kjejich zvláštní zeměpisné poloze asouvisejícím obtížím je však nezbytné přizpůsobovat politiku EU vnejrůznějších oblastech jejich konkrétní situaci.

Příslušná opatření se týkají zejména celní aobchodní politiky, daňové politiky, svobodných pásem, zemědělské politiky, politiky rybolovu apodmínek pro zásobování surovinami azákladním spotřebním zbožím. Potřebám těchto regionů lze přizpůsobit ipravidla pro poskytování státní podpory apodmínky přístupu ke strukturálním fondům ahorizontálním programům EU (např. zvláštní podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro nejvzdálenější regiony).

Vedle zvláštních příspěvků ztohoto fondu mohou nejvzdálenější regiony čerpat voblasti zemědělství prostředky také zprogramu speciálně zaměřeného na odlehlost aostrovní charakter, který je financován zEvropského zemědělského záručního fondu. Tento program se zaměřuje na dva hlavní druhy opatření:

  • zvláštní režim zásobování, jehož účelem je snížit dodatečné náklady na dodávky základních produktů určených klidské spotřebě, ke zpracování akpoužití jako zemědělské vstupy,a
  • opatření na podporu místní zemědělské produkce.

Evropská unie nadále podporuje nejvzdálenější regiony prostřednictvím . Na období 2021–2027 přidělila nejvzdálenějším regionům dodatečné finanční prostředky zEvropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 1928milionů EUR. Vrámci evropské územní spolupráce se bude sledovat také jeden nový cíl (složka) nazvaný „spolupráce nejvzdálenějších regionů“ (InterregD), který usnadní integraci nejvzdálenějších regionů aharmonický rozvoj jejich regionů. Rozpočet pro tuto složku činí 281milionůEUR. Azatímco obvyklá míra spolufinancování činí uprogramů Interreg 80%, byla vpřípadě nejvzdálenějších regionů stanovena maximálně na 85%.

Strategie EU pro nejvzdálenější regiony

Vříjnu2017 zveřejnila Evropská komise nazvané „Silnější aobnovené strategické partnerství snejvzdálenějšími regiony EU“. Vtéto strategii je navržen nový přístup, který by lépe řešil specifické potřeby každého zdevíti nejvzdálenějších regionů EU. Pomohl jim vytvořit pro své obyvatele nové příležitosti, posílit konkurenceschopnost ainovace vodvětvích, jako je zemědělství, rybolov či cestovní ruch, aprohloubit spolupráci se sousedními zeměmi.

Dne 3.května2022 přijala Komise pro nejvzdálenější regiony, jejímž cílem je uvolnit jejich potenciál prostřednictvím vhodných investic areforem. Tato strategie vychází zveřejných konzultací ataké zcílených konzultací advoustranných schůzek sčlenskými státy ačerpá rovněž zpříspěvků Parlamentu, Evropského hospodářského asociálního výboru isamotných nejvzdálenějších regionů. Je založená na pěti klíčových pilířích azahrnuje návrhy vřadě oblastí, včetně sociální politiky, zdraví, státní podpory, energetiky asprávní kapacity.

Úloha Evropského parlamentu

Přestože veškerá rozhodnutí opřidělení statusu nejvzdálenějšího regionu přijímá výhradně Evropská rada, hraje Evropský parlament při podpoře nejvzdálenějších regionů velmi aktivní úlohu.

Pokud jde oprávní předpisy týkající se nejdůležitějších oblastí politiky EU, např. regionální, zemědělské, rybářské avzdělávací politiky, má Evropský parlament stejné pravomoci jako Rada EU. Vrámci své činnosti přihlíží Evropský parlament ke zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů apodporuje iniciativy zaměřené na posílení jejich rozvoje.

Při jednáních oregulačním rámci podporoval zásadu, že by se na nejvzdálenější regiony měla vztahovat odlišné míra spolufinancování, zvláštní ustanovení Evropského fondu pro regionální rozvoj oproduktivních investicích vpodnicích azvláštní pravidla týkající se programů Interreg. Roku 2014 přijal Evropský parlament ooptimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy aostatními programy Evropské unie. Vtomto ܲԱí připomněl zvláštní povahu nejvzdálenějších regionů azdůraznil, že je zapotřebí zajistit součinnost mezi podporou nejvzdálenějších regionů ze strukturálních fondů ajejich podporou zcelounijních programů, jako jsou Horizont2020[1], LIFE+[2] aCOSME[3].

V roce 2017 přijal Evropský parlament opodpoře soudržnosti arozvoje vnejvzdálenějších regionech EU, které se zaměřuje na provádění článku349 Smlouvy ofungování EU azabývá se oblastmi, jako je unijní obchodní politika, námořní politika, rybolov amodrý růst, politika soudržnosti, životní prostředí aenergetika.

Dne 14.září2021 přijal Evropský parlament ke zprávě nazvané „Směrem kužšímu partnerství snejvzdálenějšími regiony EU“. Vtéto zprávě se poukazuje na značný pokrok, jehož bylo dosaženo vrámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Kromě toho se vní zdůrazňuje, že vpřípadě nejvzdálenějších regionů je důležité zachovat mechanismy založené na článku349 Smlouvy ofungování EU asladit dvojí potřebu – jednak chránit místní produkci, ajednak bojovat proti vysokým životním nákladům.

Dne 7.června2022 přijal Evropský parlament nazvané „Ostrovy apolitika soudržnosti EU: současná situace abudoucí výzvy“. VܲԱí vyjadřuje politování nad tím, že EU postrádá vizi pro evropské ostrovy, avyzývá kpřijetí řady opatření křešení rozdílů mezi nejvzdálenějšími anejrozvinutějšími regiony se zaměřením na zemědělství amodrou ekonomiku.

Dne 13.června2023 přijal Parlament ܲԱí oposouzení nového ěí Komise onejvzdálenějších regionech. Vtomto ܲԱí vyzývá klepšímu uplatňování článku 349 Smlouvy ofungování EU akpřijetí opatření, která by byla mj. ku prospěchu kapitálu, modré ekonomiky, klimatu, digitální transformace avesmíru.

[1]Finanční nástroj EU kzavedení Unie inovací, jedné ze stěžejních iniciativ programu Evropa2020, jež má zajistit konkurenceschopnost Evropy vcelosvětovém měřítku.
[2]Nástroj EU pro financování opatření voblasti životního prostředí aklimatu.
[3]Program pro konkurenceschopnost podniků amalé astřední podniky.

Frédéric Gouardères