Evropská územní spolupráce
Evropská územní spolupráce (EÚS) je cílem politiky soudržnosti, který má řešit přeshraniční problémy aspolečně rozvíjet potenciál různých území. Činnosti voblasti spolupráce jsou podporovány Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), ato prostřednictvím tří klíčových prvků: přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce ameziregionální spolupráce.
Právní základ
Článek 178 Smlouvy ofungování Evropské unie anařízení(EU) č.1299/2013 ze dne17.prosince2013.
Obecná ustanovení
EÚS je součástí politiky soudržnosti od roku1990. Vprogramovém období 2014–2020 bylo poprvé vdějinách evropské politiky soudržnosti přijato zvláštní nařízení, které pokrývá činnosti voblasti EÚS za podpory EFRR. Tato praxe pokračuje ivobdobí 2021–2027.
EÚS je cílem politiky soudržnosti vytvořeným tak, aby řešil problémy, které přesahují státní hranice avyžadují společné řešení, aaby společně rozvíjel potenciál různých území.
Období 2021–2027 znamená další vývoj meziregionální spolupráce (Interreg) sposílenou spoluprací spartnerskými zeměmi prostřednictvím nástroje Interreg pro předvstupní pomoc (NPP) a aintegraci specializované složky pro spolupráci mezi ajejich sousedními zeměmi.
Evropská územní spolupráce vobdobí 2021-2027
V roce 2021 zahájila EU nové víceleté programové období. Pravidla pro EÚS na období 2021–2027 byla stanovena v. Hlavními cíli podpory územní spolupráce vtomto období je posílení správy založené na spolupráci azajištění bezpečnosti aochrany Evropy. Vobdobí 2021–2027 má EÚS čtyři složky:
- Přeshraniční spolupráce (složkaA Interreg) podporuje spolupráci mezi regiony NUTS (klasifikace územních statistických jednotek) 3 alespoň ze dvou různých členských států, které leží přímo na hranicích nebo vjejich blízkosti. Jejím cílem je řešit společné výzvy, které byly jako takové společně identifikovány vpříhraničních regionech, avyužít nevyužitého růstového potenciálu vpříhraničních oblastech azároveň posílit proces spolupráce za účelem celkového harmonického rozvoje Unie.
- Nadnárodní spolupráce (složkaB Interreg) umožňuje spolupráci na větších nadnárodních územích nebo vpřímořských oblastech azahrnuje vnitrostátní, regionální amístní programové partnery včlenských státech avněkterých programech také vzemích mimo EU (např.na Islandu avLichtenštejnsku), vpartnerských zemích procesu rozšíření asousedství avzámořských zemích aúzemích (ZZÚ) scílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace. Nadnárodní spolupráce prováděná nejvzdálenějšími regiony spadá do samostatné složky. Složka B Interreg podporuje širokou škálu projektových investic souvisejících sinovacemi aekologickou adigitální transformací.
- Meziregionální spolupráce (složkaC Interreg) funguje na celoevropské úrovni azahrnuje všechny členské státy EU apartnerské státy. Vytváří sítě pro rozvoj osvědčených postupů ausnadňuje výměnu apředávání zkušeností úspěšných regionů. Jedná se onástroj kposílení soudržnosti apřekonání současných ibudoucích výzev.
- Cílem spolupráce vnejvzdálenějších regionech (složkaD Interreg) je umožnit nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější anejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi aúzemími. Za tímto účelem umožňuje nařízení Interreg spravovat vnější fondy iEFRR podle stejného souboru pravidel. Vrámci složkyD se proto mohou vyhlašovat výzvy ke kombinovanému financování prostřednictvím EFRR aNástroje pro sousedství arozvojovou amezinárodní spolupráci, který je hlavním nástrojem EU pro mezinárodní partnerství voblasti udržitelného rozvoje, změny klimatu, demokracie, veřejné správy, lidských práv, míru abezpečnosti vzemích sousedících sEU.
Nařízení rovněž zavádí spolupráci mimo EU, která podporuje udržitelný rozvoj adobré sousedské vztahy mezi členskými státy EU azeměmi procesu rozšíření azeměmi sousedství amezi nejvzdálenějšími regiony EU ajejich sousedy. Programy vnější spolupráce EU se vztahují na EU ajejí sousední země apřispívají kcílům tří politik EU: politiky soudržnosti, politiky rozšíření apolitiky sousedství. Nařízení rovněž zahrnuje spolupráci se západním Balkánem aTureckem prostřednictvím NPP, stanoví přípravná opatření pro budoucí členství vUnii apodporuje proces přistoupení. Po ruské invazi na Ukrajinu avsouladu somezujícími opatřeními EU pozastavila Komise spolupráci sRuskem aBěloruskem vprogramech přeshraniční spolupráce vrámci evropského nástroje sousedství ajejich účast vprogramech Interreg NEXT na období 2021–2027.
V období 2021–2027 je na EÚS přiděleno přibližně 8miliardEUR (vcenách roku2018, tj. zhlediska hodnoty měny vroce2018). Tyto prostředky jsou rozděleny následujícím způsobem:
- 72,2% (tj. celkem 5812790000EUR) na pozemní anámořní přeshraniční spolupráci;
- 18,2% (tj. celkem 1466000000EUR) na nadnárodní spolupráci,
- 6,1% (tj. celkem 490000000EUR) na meziregionální spolupráci;
- 3,5% (tj. celkem 281210000EUR) naspolupráci nejvzdálenějších regionů.
Úloha Evropského parlamentu
U nařízení Interreg se postupovalo řádným legislativním postupem, aEvropský parlament tudíž ojeho obsahu mohl rozhodovat na stejné úrovni sRadou. Při jednáních opolitice soudržnosti na období 2021–2027 prosazoval Evropský parlament větší rozpočet pro programy EÚS ajednodušší pravidla apostupy. Evropský parlament aktivně prosazoval větší podporu malých aobčanských projektů (people-to-people) avětší zaměření na otázky klimatu asociální otázky. Evropský parlament rovněž věnoval zvláštní pozornost specifickým problémům nejvzdálenějších regionů.
V roce 2018 navrhla Komise nařízení oevropském přeshraničním mechanismu řešení právních asprávních překážek vpřeshraničním kontextu. Předložila dobrovolný mechanismus pro sousedící regiony podél pozemních hranic EU scílem usnadnit společné projekty tím, že vpřípadě potřeby se umožní uplatňování právních předpisů sousedních členských států. Parlament návrh Komise přijal, Rada tak však neučinila. Vzhledem kobavám členských států ohledně jeho dobrovolné povahy, administrativní zátěže, uznání stávajících mechanismů adůsledků pro ústavní právo se Rada nakonec rozhodla práci na návrhu přerušit.
V následujících dvou letech se Výbor pro regionální rozvoj soustředil na to, aby buď Rada přistoupila kjednání, nebo aby motivoval Komisi ke změně návrhu. Konečně vzáří2023 Parlament přijal usnesení, vněmž vyzval Komisi, aby předložila pozměněný návrh scílem dosáhnout rovnováhy mezi oběma spolunormotvůrci. Vzhledem knejnovějším trendům voblasti mobility pracovních sil uvnitř EU apotřebě řešit demografické, sociální, hospodářské aenvironmentální výzvy se Parlament domnívá, že by Unie měla zintenzivnit úsilí oodstranění přeshraničních překážek. Usnesení vyzývá ke zjednodušení koordinačního rámce scílem účinně řešit právní asprávní překážky, zdvojování činnosti azbytečnou administrativní zátěž.
V návaznosti na usnesení Parlamentu zveřejnila Komise vprosinci2023 . Tento návrh zohledňuje obavy adoporučení obou spolunormotvůrců azároveň zachovává své původní zaměření na řešení překážek, které mají dopad na přeshraniční komunity. Návrh předkládá nový – zdokonalený azjednodušený – postup azajišťuje plynulejší pracovní postup – vsouladu snávrhy, které Parlament uvedl ve svém usnesení. Podle návrhu mohou členské státy vpřípadech, kdy se objeví překážky aneexistuje dvoustranná nebo mezinárodní dohoda ospolupráci, využít nástroj pro přeshraniční usnadnění řešení administrativních aprávních otázek vpřeshraničních regionech. Za řešení překážek by však nadále odpovídaly vnitrostátní orgány.Navrhuje se rovněž vytvoření sítě přeshraničních koordinačních míst pro výměnu osvědčených postupů asdílení znalostí.Návrh Komise bude nyní projednáván Parlamentem aRadou.
Další informace ktomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro regionální rozvoj.
Kelly Schwarz