Ϸվ

Prostor svobody, bezpečnosti práva: obecné aspekty

Smlouvy přiznávají snaze ovytvoření prostoru svobody, bezpečnosti práva velký význam. Vroce2009 byly přidány některé důležité prvky: vreakci na zrušení původní struktury tří pilířů byl zaveden účinnější demokratičtější postup rozhodování, byly rozšířeny pravomoci Soudního dvora EU novou úlohu dostaly vnitrostátní parlamenty. Díky přijetí právně závazné Listiny základní práv Evropské unie také získala na významu základní práva.

Právní základ

Hlavní cíle EU vprostoru svobody, bezpečnosti práva (PSBP) stanoví čl.3 odst. 2 Smlouvy oEvropské unii (SEU).

Prostoru svobody, bezpečnosti práva jsou věnovány články67 až 89 hlavy VSmlouvy ofungování Evropské unie (SFEU). Kromě obecných ustanovení tato hlava obsahuje zvláštní kapitoly, které se zabývají:

  • politikami týkajícími se kontrol na hranicích, azylu přistěhovalectví,
  • justiční spoluprací vobčanských věcech,
  • justiční spoluprací vtrestních věcech,
  • policejní spoluprací[1].

Přijímání opatření podle hlavy VSFEU se neúčastní Dánsko ( zavádí „opt-out“ vyjímá Dánsko zúčasti na této politice), které však od roku 2001 přesto uplatňuje schengenské acquis na mezivládním základě. Pokud jde osoudní spolupráci vobčanských věcech pravidla upravující příslušnost soudů vsoudních sporech občanskoprávní nebo obchodní povahy mezi jednotlivci sbydlištěm vrůzných členských státech (), uzavřely dne 19.říjn2005 Dánské království EU . Podle čl.3 odst.2 této dohody platí, že kdykoli dojde ke změně nařízení BruselI, musí Dánsko oznámit Komisi, zda obsah změn provede, nebo nikoli. Irsko se účastní přijímání uplatňování specifických opatření pouze tehdy, využije-li možnosti „opt-in“ ().

Spolu stěmito ustanoveními by měly být zmíněny další články, které jsou svytvořením PSBP neoddělitelně spojeny. Mezi ně patří článek 6 SEU oListině základních práv Evropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod[2], článek 8 SFEU oodstranění nerovnosti, čl.15 odst.3 SFEU opřístupu kdokumentům orgánů, článek 16 SFEU oochraně osobních údajů[3] články18až25 SFEU ozákazu diskriminace občanství Unie[4]. SFEU však také obsahuje několik „brzd“, které lze použít vpřípadě, kdy se některý zčlenských států domnívá, že se návrh právního předpisu dotýká základních aspektů jeho systému trestního soudnictví (čl.82 odst.3 SFEU). Rovněž zavádí minimální pravidla pro vymezení trestných činů sankcí vpřípadě mimořádně závažné trestné činnosti spřeshraničním rozměrem (čl.83 odst.3 SFEU). Vpraxi to funguje takto: návrh směrnice je předložen Evropské radě řádný legislativní postup je pozastaven. Pokud je dosaženo konsenzu, Evropská rada do čtyř měsíců vrátí návrh Radě, která pozastavení legislativního postupu ukončí.

í

í prostoru svobody, bezpečnosti práva jsou stanoveny článkem67 SFEU:

  • „Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti práva při respektování základních práv různých právních systémů tradic členských států.
  • Zajišťuje, že na vnitřních hranicích nebude probíhat kontrola osob, že se bude rozvíjet společná politika voblasti azylu přistěhovalectví že kontrola na vnějších hranicích bude založena na solidaritě mezi členskými státy bude nestranná vůči státním příslušníkům třetích zemí. Pro účely této hlavy se sosobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí.
  • Unie usiluje ozajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu xenofobii boj proti nim, prostřednictvím opatření pro koordinaci spolupráci mezi policejními justičními orgány jinými příslušnými orgány, jakož iprostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí vtrestních věcech, je-li to nezbytné, prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva.
  • Unie usnadňuje přístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních mimosoudních rozhodnutí vobčanských věcech.“

ý

A. Hlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva

1. Účinnější demokratičtější postup rozhodování

Lisabonská smlouva zrušila třetí pilíř, který byl založen na mezivládní spolupráci, tedy ivoblasti PSBP zobecnila uplatňování metody Společenství. Přijímání právních předpisů tudíž zpravidla probíhá řádným legislativním postupem popsaným včlánku294 SFEU. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou Evropský parlament se jako spolutvůrce právních předpisů vyslovuje vrámci postupu spolurozhodování.

2. Nová úloha vnitrostátních parlamentů

Úlohu vnitrostátních parlamentů vEvropské unii upřesňují článek12 SEU protokoly č.12. Vnitrostátní parlamenty mají nyní nejprve lhůtu osmi týdnů na přezkum každého návrhu legislativního aktu zhlediska souladu se zásadou subsidiarity, teprve poté lze na úrovni EU onávrhu legislativního aktu rozhodovat. Vrámci PSBP musí být návrh přezkoumán, požádá-li oto jedna čtvrtina vnitrostátních parlamentů (čl.7 odst.2 protokolu č.2).

Lze podat žalobu na neplatnost zdůvodu rozporu legislativního aktu se zásadou subsidiarity uSoudního dvora Evropské unie.

Vnitrostátní parlamenty se podílejí na hodnocení Eurojustu Europolu (články8588 SFEU).

3. Rozšíření pravomocí Soudního dvora Evropské unie[5]

Soudní dvůr nyní může bez omezení rozhodovat ovšech předběžných otázkách týkajících se PSBP. Po uplynutí pětiletého přechodného období od vstupu Lisabonské smlouvy vplatnost dne 1.prosince2014 se mohou předmětem tohoto řízení rovněž stát právní akty, které byly přijaty voblasti policejní justiční spolupráce vtrestních věcech podle předchozí Smlouvy. Stejný systém platí pro řízení onesplnění povinnosti před Soudním dvorem (protokol č.36).

4. Posílení úlohy Komise

Komise nyní může zahájit řízení pro nesplnění povinnosti sčlenskými státy zdůvodu nedodržení ustanovení vrámci PSBP. Jedná se onový významný nástroj, jímž Komise získává novou pravomoc týkající se dohledunad řádným uplatňováním právních předpisů.

5. Možnost členských států zapojit se do hodnocení provádění politik voblasti PSBP

Článek 70 SFEU stanoví, že Rada může na návrh Komise přijmout opatření, která stanoví způsob, jímž členské státy ve spolupráci sKomisí postupují při objektivním nestranném hodnocení toho, jak orgány členských států provádějí politiky voblasti PSBP.

B. Programová úloha Evropské rady

Spolu svývojem spojeným spostupným přijímáním Smluv je třeba rovněž zdůraznit, jakou úlohu hraje při vývoji pokroku vrůzných oblastech PSBP Evropská rada.

V říjnu 1999 se na zasedání Evropské rady vTampere konalo zvláštní setkání věnované vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti práva, na němž byly vplném rozsahu prozkoumány možnosti nabízené Amsterodamskou smlouvou.

V listopadu 2004 přijala Evropská rada nový pětiletý akční program, který byl označen jako Haagský program.

Ve dnech 10.11.prosince 2009 přijala Evropská rada Stockholmský program. Tento víceletý program na období 2010–2014 se zaměřil především na zájmy potřeby občanů dalších osob, za něž EU nese odpovědnost.

Lisabonská smlouva uznává potvrzuje určující úlohu Evropské rady, neboť Rada „vymezuje vrámci prostoru svobody, bezpečnosti práva strategické směry pro legislativní operativní plánování“ (článek68 SFEU).

C. Vznik specifických subjektů pro řízení PSBP: agentury

Byly vytvořeny různé agentury, které mají přispívat křízení politik vřadě důležitých oblastí PSBP: pro účely policejní spolupráce, (CEPOL), pro justiční spolupráci vtrestních věcech, , která se zabývá základními právy diskriminací, (EMCDDA), (Frontex), která odpovídá za koordinaci kontroly vnějších hranic, (EUAA), (EPPO)[6] (eu-LISA).

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament má kdispozici celou škálu nástrojů pravomocí, díky nimž může plně vykonávat svou úlohu:

  • pravomoci vlegislativní oblasti. Již před vstupem Lisabonské smlouvy vplatnost byl Evropský parlament spolunormotvůrcem vrámci postupu spolurozhodování, od roku2009 se však spolurozhodování stalo obecným pravidlem, byť sněkolika výjimkami. Ty platí vpřípadě přijímání „opatření kzajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států“ (článek74 SFEU), kdy se použije „zvláštní legislativní postup“, vněmž Rada přijímá rozhodnutí na základě návrhu Komise nebo čtvrtiny členských států po konzultaci sParlamentem. Důležitější však je, že zvláštní legislativní postup (Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci sParlamentem) se uplatňuje pouze na opatření, kterými se stanovují podmínky meze policejní spolupráce (článek89 SFEU), nebo ustanovení týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti povolení kpobytu (čl.77 odst.2 SFEU),
  • rozpočtová pravomoc. Evropský parlament je společně sRadou odpovědný za stanovení rozpočtu EU pro programy voblasti PSBP za provozní správní rozpočty výše uvedených agentur,
  • dohled nad činností agentur EU působících vtéto oblasti politik, např. vysíláním delegací do členských států nebo na vnější hranice EU scílem zjistit problémy ověřit, jak jsou prováděny právní předpisy přijaté na úrovniEU,
  • pravomoc předložit Soudnímu dvoru žalobu na neplatnost, kterou Evropský parlament již využil např. při žádosti ozrušení některých článků určitých legislativních aktů,
  • pravomoc politické iniciativy, kdy Parlament přijímá takzvané zprávy usnesení zvlastního podnětu otématech, která si sám zvolí.

Hlavní priority, na které Evropský parlament kladl vposledních letech soustavně důraz, lze shrnout následovně:

  • uznání zohlednění rostoucího významu PSBP prorozvoj EU,
  • zrušení třetího pilíře začlenění oblasti policejní spolupráce spolupráce vtrestních věcech do postupů do obecného práva EU, aby mohl Evropský parlament vykonávat vplné míře svou demokratickou úlohu vlegislativním procesu,
  • zrušení pravidla jednomyslnosti vRadě scílem usnadnit postup rozhodování,
  • zachování rovnováhy mezi ochranou základních práv občanů rezidentů mezi požadavky bezpečnosti boje proti terorismu, přičemž tato rovnováha by se měla promítat ido legislativy způsobu jejího provádění,
  • zvýšení ochrany podpory základních práv, zejména přijetím právně závazné Listiny základních práv Evropské unie zřízením Agentury pro základní práva dále zřízením vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus ekvivalentního špionážního softwaru, jenž zhodnotil, jak používání špionážního softwaru proti občanům EU ovlivnilo demokratické procesy individuální práva občanů vEU.

[1]Viz listy 4.2.2, 4.2.3, 4.2.5, 4.2.6, 4.2.7.
[2]Viz list 4.1.2.
[3]Viz list 4.2.8.
[4]Viz list 4.1.1.
[5]Viz list 1.3.10.
[6]Viz list 4.2.6.

Udo Bux / Pablo Abril Marti / Mariusz Maciejewski