Ϸվ

Ústředním prvkem širší architektury vnitřní bezpečnosti EU je Agentura EU pro spolupráci voblasti prosazování práva (Europol). Spolupráce apolitika voblasti prosazování práva se stále vyvíjí azaměřuje se zejména na boj proti terorismu, kybernetickou kriminalitu ajiné závažné aorganizované formy trestné činnosti. Hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU bezpečnější Evropu vsouladu se základními právy apředpisy naochranu údajů, jak Parlament několikrát požadoval.

Právní základ

Článek 33 (celní spolupráce), 87, 88 a89 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU).

í

Účinná policejní spolupráce je klíčovým prvkem, který má zajistit, aby byla EU prostorem svobody, bezpečnosti apráva založeným na dodržování základních práv. Účelem přeshraniční spolupráce při prosazování práva – včetně spolupráce policejních acelních útvarů adalších útvarů orgánů státní moci – je předcházet trestným činům vEU, odhalovat je avyšetřovat. Vpraxi se tato spolupráce týká zejména závažných trestných činů (např. organizované trestné činnosti, obchodu sdrogami, praní peněz, padělání eura, obchodování slidmi akybernetické kriminality) aterorismu. Europol je agenturou EU pro prosazování práva.

Dosažené výsledky

A. ʴčáٰ

Policejní spolupráce mezi členskými státy byla zahájena vroce1976 tzv. „skupinou Trevi“, mezivládní sítí zástupců zministerstev spravedlnosti avnitra. Maastrichtská smlouva poté stanovila otázky společného zájmu, které poskytly legitimní základ pro policejní spolupráci (terorismus, drogy adalší formy mezinárodní trestné činnosti). Byla rovněž přijata zásada vytvoření Evropského policejního úřadu (Europolu), který měl původně podobu protidrogové jednotky Europolu. Úmluva oEuropolu byla podepsána dne 26.července1995, ačkoli úřad zahájil oficiálně činnost až 1.července1999 na základě posílených pravomocí, jež mu svěřila Amsterodamská smlouva (podepsaná dne 2.října1997). Policejní spolupráce však probíhala už před založením Europolu. Svytvořením schengenského prostoru vroce1985, který nejprve zahrnoval pouze několik málo členských států, se přeshraniční policejní spolupráce už stala skutečností (viz rovněž4.2.4). Vstupem Amsterodamské smlouvy vplatnost bylo schengenské acquis, včetně aspektů policejní spolupráce, začleněno do práva EU, avšak vrámci „třetího pilíře“, tedy mezivládní spolupráce. Stejný mezivládní přístup byl použit ipro opatření vrámci policejní spolupráce, jež byla přijata malou skupinou členských států na základě Prümské smlouvy azahrnovala ustanovení ovýměně DNA, otisků prstů aúdajů zregistru vozidel. Prümská smlouva byla na úrovni EU plně zavedena .

B. Stávající institucionální rámec

Institucionální rámec značně zjednodušila Lisabonská smlouva (SFEU). Na jejím základě je nyní většina opatření vrámci policejní spolupráce přijímána řádným legislativním postupem (spolurozhodování) apodléhá soudnímu přezkumu ze strany Soudního dvora EU. Nicméně, ikdyž ponecháme stranou specifické rysy prostoru svobody, bezpečnosti apráva (tj. možnost neúčasti Irska aDánska (protokoly č.21 a22 připojené kSFEU) aprivilegovanou úlohu vnitrostátních parlamentů (protokolyč.1 a2), policejní spolupráce, spolu sjustiční spoluprací vtrestních věcech, nebyla plně zasazena dorámce Společenství aponechává si některé své původní rysy:

  • pravomoc iniciativy má nejen Komise, ale ičlenské státy zapodmínky, že představují jednu čtvrtinu členů Rady (článek76 SFEU),
  • Parlament je pouze konzultován ohledně opatření operativní spolupráce, jež přijímá jednomyslně Rada. Není-li vRadě dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států spolupracovat na základě posílené spolupráce. Vtakovém případě pozastaví Evropská rada celý proces za účelem nalezení konsensu (mechanismus „záchranné brzdy“ podle čl.87 odst.3SFEU).

C. Hlavní legislativní akty týkající se policejní spolupráce přijaté řádným legislativním postupem

  • ze dne 12.srpna2013 oútocích na informační systémy anahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (známá jako směrnice okybernetické kriminalitě). Členské státy byly povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 4.září2015.
  • ze dne 25.listopadu2015 oAgentuře Evropské unie pro vzdělávání avýcvik voblasti prosazování práva (CEPOL) aonahrazení azrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV, platné od 1.července2016.
  • ze dne 27.dubna2016 opoužívání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování astíhání teroristických trestných činů azávažné trestné činnosti. Členské státy byly povinny provést tuto směrnici ve svém vnitrostátním právu do 25.května2018.
  • ze dne 6.července2016 oopatřeních kzajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí ainformačních systémů vUnii. Členské státy byly povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 9.května2018.
  • ze dne 15.března2017 oboji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV amění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV. Členské státy byly povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 8.září2018.
  • ze dne 24.března2021 okontrole nabývání adržení zbraní.
  • ze dne 14.listopadu2018 oAgentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů vprostoru svobody, bezpečnosti apráva (eu-LISA) aozměně Բříí (ES) č.1987/2006 arozhodnutí Rady 2007/533/SVV azrušení Բříí (EU)č.1077/2011, platné od 11.prosince2018.
  • ze dne 28.listopadu2018 ozřízení, provozu avyužívání Schengenského informačního systému (SIS) voblasti policejní spolupráce ajustiční spolupráce vtrestních věcech, ozměně aozrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV aozrušení Բříí Evropského parlamentu aRady (ES) č.1986/2006 arozhodnutí Komise 2010/261/EU, platné nejpozději od 28.prosince2021.
  • ze dne 20.května2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU voblasti policejní ajustiční spolupráce, azylu amigrace akterým se mění Բříí (EU)2018/1726, (EU)2018/1862 a(EU)2019/816.
  • ze dne 20.června2019 ostanovení pravidel usnadňujících používání finančních adalších informací kprevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů aozrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV. Členské státy byly povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 1.srpna2021.
  • ze dne 29.dubna2021 opotírání šíření teroristického obsahu online, platné od 7.června2022.
  • ze dne 8.června2022, kterým se mění Բříí (EU)2016/794, pokud jde ospolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování aúlohu Europolu voblasti výzkumu ainovací, platné od 28.června2022.
  • ze dne 14.prosince2022 oopatřeních kzajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti vUnii, ozměně Բříí (EU)č.910/2014 asměrnice (EU)2018/1972 aozrušení směrnice (EU)2016/1148 (směrnice obezpečnosti sítí ainformací2). Členské státy jsou povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 18.října2024.
  • ze dne 14.prosince2022 oodolnosti kritických subjektů aozrušení směrnice Rady 2008/114/ES (směrnice oodolnosti kritických subjektů). Členské státy jsou povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 18.října2024.
  • zedne 10.května2023 ovýměně informací mezi donucovacími orgány členských států aozrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV. Členské státy jsou povinny provést tuto směrnici vesvém vnitrostátním právu do 12.prosince2024.
  • zedne 4.října2023, kterým se mění Բříí Evropského parlamentu aRady (EU)2018/1727 arozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde oelektronickou výměnu informací vpřípadech terorismu, platné od31.října2023.
  • ze dne 13.března2024 oautomatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („PrümII“), platné od 25.dubna2024.

D. Agentury adalší orgány zapojené do policejní spolupráce

1. Agentura Evropské unie pro spolupráci voblasti prosazování práva (Europol)

je agentura, jejímž hlavním cílem je zajistit, aby byla Evropa bezpečnější. Podporuje členské státy vjejich boji proti terorismu, kybernetické kriminalitě ajiným závažným aorganizovaným podobám trestné činnosti. Spolupracuje také sřadou partnerských států mimo EU amezinárodních organizací. Europol slouží jako podpůrné centrum pro operace voblasti prosazování práva acentrála informací otrestné činnosti.

Rozsáhlé zločinecké ateroristické sítě představují vážnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU. Mezi největší bezpečnostní hrozby patří terorismus, mezinárodní obchod sdrogami,praní peněz, organizované podvody, padělání eur aobchodování slidmi.

Europol zřídil několik specializovaných jednotek, které se těmito hrozbami zabývají:

  • Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, které zajišťuje důraznější reakci donucovacích orgánů na kyberkriminalitu vEU, atím pomáhá chránit evropské obyvatele, podniky avlády před trestnou činností páchanou na internetu,
  • Evropské středisko pro boj proti převaděčství podporuje členské státy při odhalování arozbíjení složitých asofistikovaných zločineckých sítí zapojených dopřevaděčství,
  • Evropské centrum pro boj proti terorismu je operační středisko sodbornými zkušenostmi, které je odpovědí na rostoucí potřebu, aby EU posílila svou reakci vůči teroru,
  • Evropské centrum pro boj proti závažné aorganizované trestné činnosti, které poskytuje operativní podporu členským státům při vyšetřování vprioritních případech souvisejících se závažnou aorganizovanou trestnou činností,
  • Koordinovaná koalice pro trestnou činnost voblasti duševního vlastnictví zajišťuje provozní aodbornou podporu agenturám voblasti prosazování práva ajiným partnerům,
  • Evropské centrum pro finanční ahospodářskou trestnou činnost je operační středisko, které poskytuje členským státům pomoc přivyšetřování nevyřešených případů týkajících se finanční ahospodářské trestné činnosti,
  • FIU.net je decentralizovaná sofistikovaná počítačová síť, která podporuje finanční zpravodajské jednotky vEU vboji proti praní peněz afinancování terorismu,
  • jednotka EU pro oznamování internetového obsahu, která odhaluje avyšetřuje škodlivý obsah na internetu asociálních sítích.

Europol byl zřízen Բříím oEuropolu. Sídlí vnizozemském Haagu. Europol vypracovává několik zpráv, např. á ostavu avývoji terorismu vEU (), posouzení hrozeb závažné aorganizované trestné činnosti (), posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu () a. Europol zveřejnil své nejnovější vdubnu2021, svou nejnovější včervnu2023 asvé poslední včervenci2023. Dne 5.dubna2024 předložil Europol svou první snázvem „Dekódování nejhrozivějších zločineckých sítíEU“.

Podle Բříí oEuropolu byla vytvořena skupina pro společnou parlamentní kontrolu nad Europolem, aby byla zajištěna větší odpovědnost této agentury. Včlánku88 SFEU je stanoveno, že na činnost Europolu dohlíží Evropský parlament spolu svnitrostátními parlamenty. Podle článku51 Բříí oEuropolu „skupina politicky monitoruje činnosti Europolu při plnění jeho poslání, ato ipokud jde odopad těchto činností na základní práva asvobody fyzických osob“. proběhlo vednech 18.a19.února 2024 vGentu.

Vkvětnu2022 přijaly Parlament aRada nové , kterým se mění mandát Europolu akteré vstoupilo vplatnost dne 28.června2022. Nové Բříí oEuropolu se týká zlepšení voblasti výzkumu ainovací, zpracování rozsáhlých souborů údajů, spolupráce se soukromými subjekty azeměmi mimo EU, spolupráce sÚřadem evropského veřejného žalobce azpůsobu, jak lze vkládat nové záznamy do Schengenského informačního systému na základě informací ze zemí mimo EU, protože Europol nyní může navrhovat, aby tyto záznamy vkládaly členské státy. Výkonný ředitel Europolu může rovněž navrhnout zahájení vnitrostátního vyšetřování trestných činů ovlivňujících společný zájem, který je předmětem politiky EU, ikdyž tyto trestné činy nemají přeshraniční povahu.

2. Agentura Evropské unie pro vzdělávání avýcvik voblasti prosazování práva (CEPOL)

je agentura, jejímž úkolem je rozvíjet, poskytovat akoordinovat vzdělávání avýcvik pracovníků donucovacích orgánů. CEPOL přispívá ke zvýšení bezpečnosti vEvropě tím, že usnadňuje spolupráci asdílení znalostí mezi pracovníky donucovacích orgánů zčlenských států, ado určité míry izezemí mimo EU, vzáležitostech vyplývajících zpriorit EU voblasti bezpečnosti, zejména zpolitického cyklu EU pro boj proti organizované azávažné mezinárodní trestné činnosti. Podle Բříí oCEPOL byla vytvořena Agentura pro vzdělávání avýcvik voblasti prosazování práva, která sídlí vmaďarské Budapešti.

3. Stálý výbor pro operativní spolupráci voblasti vnitřní bezpečnosti (COSI)

Podle článku71 SFEU se „k zajištění podpory aposílení operativní spolupráce voblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie vRadě zřizuje stálý výbor. Aniž je dotčen článek240, usnadňuje tento výbor koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotčených institucí ajiných subjektů Unie. Ojednáních je informován Evropský parlament avnitrostátní parlamenty.“ Stálý výbor COSI byl zřízen , kterým se zřizuje Stálý výbor pro operativní spolupráci voblasti vnitřní bezpečnosti (2010/131/EU).

4. Zpravodajské ainformační centrum EU

Zpravodajské ainformační centrum EU (EU INTCEN) není orgánem policejní spolupráce vpravém slova smyslu, jelikož je součástí Evropské služby pro vnější činnost azabývá se pouze strategickou analýzou. Přispívá však kpolicejní spolupráci tím, že provádí posuzování hrozeb na základě informací poskytnutých zpravodajskými službami, vojenskými silami, diplomaty apolicejními orgány. INTCEN rovněž účinně přispívá koperativnosti tím, že například poskytuje pro celou EU informace ocílech, motivech apohybu teroristů.

Úloha Evropského parlamentu

Parlament, který si bezpečnost obyvatelstva EU stanovil jako politickou prioritu, sehrává při utváření právních předpisů EU voblasti policejní spolupráce klíčovou roli. Podle řádného legislativního postupu se mimoto podílí na zlepšování policejní spolupráce na rovnocenné úrovni sRadou.

Hlavním nástrojem policejní spolupráce je Europol, který je ústředním pilířem širší evropské infrastruktury vnitřní bezpečnosti. Jako součást reformy Europolu Parlament aktivně požadoval větší parlamentní kontrolu alepší pravidla pro ochranu údajů. (vrámci řádného legislativního postupu) do posilování mandátu Europolu vnávaznosti na přijatý dne 9.prosince2020. Nový mandát Europolu umožňuje zpracovávat objemné soubory dat arozvíjet nové technologie, které odpovídají potřebám voblasti prosazování práva. Posiluje rovněž rámec Europolu pro ochranu údajů aparlamentní dohled. Revidované Բříí oEuropolu vstoupilo vplatnost včervnu2022.

Během svých rozprav oboji proti terorismu aosvobodě projevu Parlament odsoudil teroristické útoky vEvropě anacelém světě avyzval kjednotnosti akdůrazné reakci natyto útoky. Vyzval rovněž květší snaze oprosazování základních svobod azmínil potřebu naléhavě řešit internetové aspekty radikalizace anenávistných projevů.

Dne 17.prosince2020 přijal Parlament ܲԱí ostrategii EU týkající se bezpečnostní unie na období 2020–2025, kterou navrhla dne 24.července2020. Vtéto strategii se navrhuje, aby byly vpříštích pěti letech vytvořeny nástroje aopatření kzajištění bezpečnosti vnašem fyzickém adigitálním prostředí, včetně boje proti terorismu aorganizované trestné činnosti, prevence aodhalování hybridních hrozeb, zvyšování odolnosti naší kritické infrastruktury apodpory kybernetické bezpečnosti, výzkumu ainovací.

Dne 6.října2021 přijal Parlament oumělé inteligenci vtrestním právu ajejím využívání policií asoudními orgány vtrestních věcech. Poslanci poukázali na riziko algoritmického zkreslení připoužívání umělé inteligence azdůraznili, že pro zabránění diskriminaci je nutný lidský dohled. Požadovali rovněž moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje pro účely prosazování práva. Dne 13.března2024 přijal Parlament legislativní ܲԱí knávrhu Բříí, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt oumělé inteligenci). Nařízení stanoví povinnosti pro systémy aposkytovatele UI na základě potenciálních rizik adopadů umělé inteligence azároveň zajišťuje bezpečnost adodržování základních práv. Používání systémů biometrické identifikace donucovacími orgány je vzásadě zakázáno, svýjimkou taxativně vyjmenovaných aúzce vymezených situací.

Parlament je zapojen do souvisejícího hodnocení akontroly apřezkoumává příslušné legislativní návrhy:

  • sdělení Komise nazvané „“, přijaté dne 9.prosince2020,
  • „“, kterou Komise zveřejnila dne 16.prosince2020 avníž navrhla nová pravidla pro zvýšení odolnosti fyzických adigitálních kritických subjektů,
  • „“, kterou předložila Komisí dne 14.dubna2021,
  • sdělení Komise přijaté dne 18.října2023,
  • sdělení Komise o, přijaté dne 18.října2023.

S cílem zajistit, aby donucovací orgány vcelé EU mohly lépe spolupracovat podle moderního souboru pravidel, Komise dne 8.prosince2021 , který zjednoduší současnou spleť různých nástrojů EU amnohostranných dohod ospolupráci. Navrhovaná opatření zahrnují doporučení ooperativní policejní spolupráci, nová pravidla pro výměnu informací mezi donucovacími orgány ve všech členských státech arevidovaná pravidla pro automatizovanou výměnu údajů vrámci policejní spolupráce podle prümského rámce. Parlament se podílí na schvalování navrhovaných opatření.

Parlament vnedávné době vypracoval zprávy aܲԱí týkající se těchto otázek: prevence obchodování slidmi, boje proti němu aochrany obětí tohoto obchodování; prevence násilí vůči ženám adomácího násilí aboje proti němu; kybernetického násilí; pohlavního zneužívání dětí na internetu; kyberkriminality akybernetické bezpečnosti; praní peněz afinancování terorismu; evropských předávacích auchovávacích příkazů proelektronické důkazy vtrestních věcech; reformy ochrany soukromí na internetu adůvěrnosti elektronické komunikace; revize Schengenského hraničního kodexu; digitalizace postupů přivydávání víz; spolupráce voblasti prosazování práva; shromažďování apředávání předběžných informací ocestujících; terorismu anásilné radikalizace; intruzivního špionážního softwaru; zahraničního vměšování adezinformací avýměny informací atoků dat se Spojenými státy.

Policejní spolupráce apolitika vnitřní bezpečnosti se stále rozvíjí, přičemžpozornost se soustřeďuje na efektivnější boj proti celounijním hrozbám atrestné činnosti, jenž má, zejména zhlediska Parlamentu, probíhat vsouladu sezákladními právy apravidly pro ochranu údajů. Pravidla pro agentury EU voblasti policejní spolupráce byla sice kompletně revidována, je však stále třeba vyvíjet soustředěné úsilí scílem dále zlepšit opatření týkající se policejní spolupráce, zejména voblasti výměny údajů adůkazů mezi donucovacími orgány včlenských státech amezi těmito orgány aagenturami EU. Parlament naléhavě vyzval členské státy, aby provedly nezbytné zdokonalení technické standardizace, pokud jde okvalitu údajů, aaby vytvořily právní rámec pro budoucí přístup založený na „standardním sdílení informací“. Vtéto souvislosti bude muset EU důsledně řešit výzvy spojené snovými technologiemi, umělou inteligencí, šifrováním ainteroperabilitou informačních systémů votázkách hranic, bezpečnosti amigrace.

Vzhledem krostoucímu počtu úkolů avyšším očekáváním je třeba zajistit odpovídající finanční alidské zdroje proagentury EU.

Parlament je nyní voblasti politiky vnitřní bezpečnosti plnohodnotným institucionálním aktérem aměl by při hodnocení astanovování politiky voblasti policejní spolupráce hrát větší roli.

Alessandro Davoli