Ϸվ

Guillermo Fariñas – 2010, Kuba

Guillermo Fariñas, doktor psychologie, novinář a politický disident, držel v průběhu let řadu protestních hladovek za dosažení politických změn mírovou cestou a za svobodu projevu na Kubě.

Svou sedmiměsíční hladovkou v roce 2006 dokázal obrátit pozornost celého světa k problematice cenzury internetu na Kubě.

Navzdory vážným zdravotním problémům, které mu tato hladovka způsobila, zahájil svou další akci v únoru 2010 po smrti politického vězně Orlanda Zapaty. Protestní hladovkou, při níž po 134 dní odmítal potravu i vodu, vyzýval k propuštění politických vězňů, jejichž zdraví podlomily roky strávené za mřížemi. Svou hladovku ukončil až poté, co kubánská vláda oznámila, že se chystá propustit 52 politických vězňů. Když měl Guillermo Fariñas v Evropském parlamentu slavnostně převzít Sacharovovu cenu za rok 2010, nebylo mu povoleno vycestovat ze země. V Evropském parlamentu vystoupil až při předávání ceny v roce 2013, kdy kubánská vláda zmírnila cestovní omezení pro Kubánce a kdy se členky hnutí Dámy v bílém po návštěvě Parlamentu vrátily na Kubu.

Ve svém děkovném proslovu uvedl: „Dnes tu před vámi nestojím proto, že by se situace zásadně změnila, ale proto, že realita moderního světa, a především pak stále silnější občanský odpor Kubánců, režim přinutila, aby - slovy knížete Fabrizia z filmu Gepard - něco změnil, aby se nezměnilo vůbec nic."

V roce 2015 se stal koordinátorem Jednotného fóra proti totalitě (Foro Antitotalitario Unido); toto hnutí se poté na krátkou dobu spojilo s Kubánskou vlasteneckou unií (Unión Patriótica de Cuba), zastřešující organizací opozičních skupin, jejímž mluvčím se stal právě Fariñas. Tuto organizaci však záhy opustil kvůli rozdílným názorům na obnovení diplomatických vztahů mezi Kubou a USA, které bylo oznámeno v prosinci 2014. Fariñas vnímal tento krok jako zradu na kubánských demokratech a jako porušení slibu, který jemu a Bertě Solerové z hnutí Dámy v bílém dal v roce 2013 prezident Obama, že totiž bude veškerá opatření vůči Kubě konzultovat s občanskou společností a nenásilnou opozicí.

V roce 2015 také začal Fariñas sbírat 10 000 podpisů pod návrh, aby volební zákon oznámený vládou Raúla Castra obsahoval ustanovení o uznání a legalizaci politických hnutí, přiznal všem kubánským občanům žijícím doma i v zahraničí právo volit a být volen a umožnil působení volebních pozorovatelských misí. Tato iniciativa se opírá o kubánskou ústavu, takže bude-li shromážděn dostatek podpisů, musí být vzata v potaz.

Kvůli jeho politické činnosti bylo Guillermu Fariñasovi v posledních letech často vyhrožováno smrtí a umístěním do psychiatrické léčebny. Byl několikrát zbit, takže musel být hospitalizován, a opakovaně zatčen, k čemuž došlo dokonce i během pohřbu jiného nositele Sacharovovy ceny, kubánského disidenta Oswalda Payá. Otevřeným a aktivním kritikem režimu, na Kubě i v zahraničí, zůstává Guillermo Fariñas i poté, co se v roce 2018 ujal vedení země nový prezident.

V únoru 2020 byl Fariñas na základě vágních administrativních důvodů zatčen, takže se v Bruselu nemohl zúčastnit schůze parlamentního podvýboru pro lidská práva (DROI). I nadále zůstává pod přísným státním dohledem.

Na protest proti útlaku ze strany kubánského režimu držel Fariñas několikrát hladovku. Během poslední z nich, kterou započal v roce 2023, přijal Evropský parlament usnesení, v němž naléhavě vyzval EU, aby s ohledem na zesílení represí a rostoucí počet politických vězňů spustila mechanismus přezkumu dohody o vzájemné spolupráci.