Ukrajina: Poslanci žádají tvrdší opatření a další solidární kroky
Europoslanci se během středeční plenární rozpravy připojili k estonské premiérce Kaje Kallasové a vyzvali k větším investicím do obrany či ke snížení energetické závislosti.
Předsedkyně EP Roberta Metsolová zahájila diskusi slovy: „Musíme přehodnotit roli Evropy v tomto novém světě. Musíme navýšit investice do obrany a inovativních technologií. Nastal čas, abychom podnikli rozhodné kroky k zajištění bezpečnosti všech Evropanů. Je čas vybudovat skutečnou bezpečnostní a obrannou unii a snížit naši závislost na Kremlu. To, čeho jsme byli dosud svědky, pokud jde o evropskou koordinaci, solidaritu a jednotu, nemá obdoby – a musí to být pro nás vzorem do budoucna.“
Po invazi na Ukrajinu a jakožto premiérka země sdílející s Ruskem hranici dlouhou téměř 300 km vyzvala Kaja Kallasová k posílení obrany EU, snížení energetické závislosti a zdůraznila význam aliance NATO. Hovořila také o tom, jak zásadní je otázka budoucnosti Ukrajiny: „Je v našem zájmu, aby se Ukrajina stala stabilnější, prosperující zemí a byla pevně založena na hodnotávh právního státu. [...] Poskytnout Ukrajině perspektivu členství je ale nejen v našem zájmu, je to také naše morální povinnost. Ukrajina nebojuje za Ukrajinu, bojuje také za Evropu.“
Oslovila přímo také ruské občany a ujistila je, že EU nečiní kroky zaměřené proti nim. Všechna opatření mají izolovat prezidenta Putina a jeho vládu. „Nadále doufáme ve stabilní a demokratické Rusko, které bude respektovat své sousední země a bude se řídit zásadami právního státu.“
Josep Borell, vysoký představitel Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise, uvedl, že jsme vstoupili do nové éry a že důsledky této války budou utvářet evropskou politiku po nadcházející roky a desetiletí. „Ochrana našich liberálních hodnot nebude možná, pokud nebude existovat politický závazek a občané ochotní zaplatit určitou cenu. Byla by to prázdná slova, pokud bychom nebyli ochotni jednat, být jednotnější, koordinovanější a zaplatit nevyhnutelnou cenu, kterou přinese jakákoliv strukturální změna.“
Arnaud Danjean (EPP, Francie) vyzval země EU, aby činily jednomyslné kroky: „Ruská invaze na Ukrajinu je začátkem nové éry a Evropa musí vyvodit potřebné závěry. Co to znamená v praxi? [...] Máme k dispozici nástroje, které je třeba použít. To, co nám chybělo, ale nejsou tyto nástroje. Ne, to, co nám chybělo, je jednomyslná politická vůle našich členských států.“
Nathalie Loiseauová (Renew Europe, Francie) uvedla, že dosavadní opatření jsou nedostatečná. „Vidíme, že to nestačí. Musíme udělat více pro obranu ukrajinského lidu a sebeobranu. Musíme spotřebovávat méně ruské ropy a plynu. Musíme Ukrajině poskytnout více zbraní. [...] Musíme se chránit tím, že vynaložíme dostatečné úsilí na zlepšení našich výdajů na obranu.“
Iratxe García Pérezová (S&D, Španělsko) řekla, že „už bychom nikdy neměli obětovat lidská práva kvůli plynu“ a zdůraznila potřebu lepší energetické infrastruktury. Co se uprchlíků týče, uvedla, že EU by měla mít cestovní mapu k nápravě chyb, kterých se dopustila během uprchlické krize v roce 2015: „Nyní se musíme dohodnout na spravedlivém rozdělení uprchlíků a vytvořit řádný mechanismus pro přijímání. Je to příležitost navrhnout novou migrační politiku, která bude tentokrát založena na odpovědnosti a solidaritě.“
Ska Kellerová (Zelení/EFA, Německo) podotkla, že Putin vede válku proti Evropě jako celku; proti demokracii, právnímu státu a svobodám, které jsou univerzálními hodnotami. „Jako Evropská unie, jako Unie budovaná pro mír, musíme jednat pro evropskou bezpečnost.“
Anna Fotygová (ECR, Polsko) souhlasila a poznamenala, že Ukrajinci vedou spravedlivou válku, když brání své území, své rodiny a nevinné civilisty před válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti. „Budoucí bezpečnost našeho kontinentu a pravděpodobně i globální bezpečnost závisí do velké míry na výsledku této války. Musíme udělat maximum pro to, abychom ji zastavili.“
Jaak Madison (ID, Estonsko) vyzval k další vojenské pomoci pro Ukrajinu a řekl, že „čím dříve ukončíme válku na Ukrajině, tím dříve bude Rusko zpět na svém území, a tím dříve budou moci uprchlíci [...] odejít zpátky do svých domovů.“
Martin Schirdewan (Levice, Německo) nicméně míní, že použití vojenské síly není řešením konfliktu: „Pokud chceme našim dětem nabídnout mírovou budoucnost, musíme podniknout konkrétní kroky k odzbrojení a posílení mezinárodních organizací; skoncovat se zbraněmi hromadného ničení. A budeme muset pracovat na bezpečnostní architektuře, která bude založena na mezinárodním právu a umožní konflikty řešit mírovou cestou prostřednictvím diplomacie.“