合法博彩网站

Evropsk媒 parlament,

鈥撎�听s ohledem na sd臎len铆 Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvan茅 鈥災宨st谩 planeta pro v拧echny 鈥� evropsk谩 dlouhodob谩 strategick谩 vize prosperuj铆c铆, modern铆, konkurenceschopn茅 a klimaticky neutr谩ln铆 ekonomiky鈥� (),

鈥撎�听s ohledem na R谩mcovou 煤mluvu Organizace spojen媒ch n谩rod暖 o听zm臎n臎 klimatu (UNFCCC) a听na Kj贸tsk媒 protokol k听t茅to 煤mluv臎,

鈥撎�听s ohledem na Pa艡铆啪skou dohodu, rozhodnut铆 1/CP.21, 21.听konferenci smluvn铆ch stran (COP21) 煤mluvy UNFCCC a听na 11.听konferenci smluvn铆ch stran, kter谩 byla z谩rove艌 setk谩n铆m smluvn铆ch stran Kj贸tsk茅ho protokolu (CMP11) a听konala se ve dnech 30.听listopadu a啪 11. prosince 2015 v听Pa艡铆啪i ve Francii,

鈥撎�听s ohledem na 24. zased谩n铆 konference smluvn铆ch stran (COP24) UNFCCC, na 14. zased谩n铆 smluvn铆ch stran Kj贸tsk茅ho protokolu (CMP14) a na t艡et铆 膷谩st prvn铆ho zased谩n铆 konference smluvn铆ch stran, kter谩 byla rovn臎啪 zased谩n铆m smluvn铆ch stran Pa艡铆啪sk茅 dohody (CMA1.3) a konala se v polsk媒ch Katovic铆ch ve dnech 2. a啪 14. prosince 2018,

鈥撎�听s ohledem na Agendu OSN pro udr啪iteln媒 rozvoj 2030 a na c铆le OSN v听oblasti udr啪iteln茅ho rozvoje,

鈥撎�听s ohledem na usnesen铆 ze dne 25. 艡铆jna 2018 o konferenci OSN o听zm臎n臎 klimatu konan茅 v听roce 2018 v听polsk媒ch Katovic铆ch (COP24)[1],

鈥撎�听s ohledem na z谩v臎ry Evropsk茅 rady ze dne 22. b艡ezna 2018,

鈥撎�听s ohledem na zvl谩拧tn铆 zpr谩vu Mezivl谩dn铆ho panelu pro zm臎nu klimatu (IPCC) s n谩zvem 鈥濭lob谩ln铆 oteplov谩n铆 o 1,5掳C鈥�, jeho 5. hodnot铆c铆 zpr谩vu a jeho souhrnnou zpr谩vu,

鈥撎�听s ohledem na 9. vyd谩n铆 zpr谩vy OSN o nedostate膷n茅m 煤sil铆 p艡i sni啪ov谩n铆 emis铆 nazvan茅 鈥濫nvironment Emissions Gap Report鈥�, kter谩 byla p艡ijata dne 27. listopadu 2018,

鈥撎�听s听ohledem na ot谩zky k 煤stn铆mu zodpov臎zen铆 polo啪en茅 Rad臎 a听Komisi ohledn臎 strategie pro dlouhodob茅 sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v EU v souladu s Pa艡铆啪skou dohodou (O-000000/2019 鈥� B8鈥�0000/2019 a O-000000/2019 鈥� B8鈥�0000/2019),

鈥撎�听s ohledem na n谩vrh usnesen铆 V媒boru pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆, ve艡ejn茅 zdrav铆 a听bezpe膷nost potravin,

鈥撎�听s ohledem na 膷l. 123 odst. 2 jednac铆ho 艡谩du,

A.听听vzhledem k tomu, 啪e konference COP24 v Katovic铆ch vy煤stila v p艡ijet铆 souboru pravidel z Katovic, jen啪 zaji拧钮uje pr谩vn铆 srozumitelnost v prov谩d臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody,

1.听听zd暖raz艌uje, 啪e听evrop拧t铆 ob膷an茅 ji啪 膷el铆 p艡铆m媒m dopad暖m zm臎ny klimatu; zd暖raz艌uje, 啪e podle Evropsk茅 agentury pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆 膷inily pr暖m臎rn茅 ro膷n铆 ztr谩ty zp暖soben茅 extr茅mn铆mi pov臎trnostn铆mi jevy a extr茅mn铆mi doprovodn媒mi jevy zm臎ny klimatu v Unii v letech 2010 a啪 2016 p艡ibli啪n臎 12,8 miliardy EUR a 啪e nedojde-li k p艡ijet铆 dal拧铆ch opat艡en铆, mohly by 拧kody zp暖soben茅 zm臎nou klimatu vystoupat do roku 2080 v EU p艡inejmen拧铆m na 190 miliard EUR, co啪 p艡edstavuje 膷istou ztr谩tu prosperity rovnaj铆c铆 se 1,8听% jej铆ho st谩vaj铆c铆ho HDP; zd暖raz艌uje, 啪e podle sc茅n谩艡e s vysok媒mi emisemi by ro膷n铆 n谩klady zp暖soben茅 z谩plavami mohly v EU do roku 2100 nar暖st a啪 do v媒拧e 1听bilionu EUR a 啪e katastrofy souvisej铆c铆 s pov臎trnostn铆mi jevy by do roku 2100 mohly m铆t dopad na asi dv臎 t艡etiny evropsk媒ch ob膷an暖 v porovn谩n铆 s 5听% obyvatel v sou膷asnosti; zd暖raz艌uje rovn臎啪, 啪e podle Evropsk茅 agentury pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆 bude 50听% obydlen媒ch oblast铆 v EU do roku 2030 trp臎t v谩啪n媒m nedostatkem vody;

2.听听p艡ipom铆n谩 zji拧t臎n铆 Eurobarometru z listopadu 2018 uv谩d臎j铆c铆, 啪e 93听% Evropan暖 se domn铆v谩, 啪e zm臎na klimatu je zp暖sobena lidskou 膷innost铆, a 85听% jich souhlas铆 s t铆m, 啪e boj proti zm臎n臎 klimatu a 煤膷inn臎j拧铆 vyu啪铆v谩n铆 energie m暖啪e zajistit hospod谩艡sk媒 r暖st a pracovn铆 m铆sta v Evrop臎; konstatuje, 啪e evrop拧t铆 obyvatel茅 p艡ikl谩daj铆 zm臎n臎 klimatu velk媒 v媒znam;

3.听听zd暖raz艌uje, 啪e zvl谩拧tn铆 zpr谩va IPCC o glob谩ln铆m oteplov谩n铆 o 1,5掳C p艡edstavuje nejucelen臎j拧铆 a nejaktu谩ln臎j拧铆 v臎deck茅 posouzen铆 zp暖sob暖 zm铆r艌ov谩n铆 zm臎ny klimatu v听souladu s听Pa艡铆啪skou dohodou;

4.听听zd暖raz艌uje, 啪e z t茅to zvl谩拧tn铆 zpr谩vy IPCC vypl媒v谩, 啪e omezit glob谩ln铆 oteplov谩n铆 na 1,5掳C, a to bez jak茅hokoli nebo jen s omezen媒m p艡ekro膷en铆m, by znamenalo dos谩hnout celosv臎tov臎 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2067 a ka啪doro膷n臎 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2030 sni啪ovat na maxim谩ln铆 objem 27,4 Gt CO鈥�₂eq; s ohledem na tato zji拧t臎n铆 zd暖raz艌uje, 啪e m谩-li m铆t Unie jako p艡edn铆 glob谩ln铆 akt茅r skute膷nou 拧anci udr啪et do roku 2100 glob谩ln铆 n谩r暖st teploty pod 1,5听掳C , mus铆 usilovat o to, aby bylo nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 dosa啪eno co nejd艡铆ve, nejpozd臎ji do roku 2050;

5.听听vyjad艡uje znepokojen铆 nad zpr谩vou o nedostate膷n茅m 煤sil铆 p艡i sni啪ov谩n铆 emis铆 (鈥濫missions Gap Report鈥�) z roku 2018, ve kter茅 se uv谩d铆, 啪e nyn臎j拧铆 bezpodm铆ne膷n茅 vnitrost谩tn臎 stanoven茅 p艡铆sp臎vky (NDC) daleko p艡ekra膷uj铆 hranici uvedenou v Pa艡铆啪sk茅 dohod臎, podle n铆啪 se r暖st oteplov谩n铆 m谩 dr啪et v媒razn臎 pod 煤rovn铆 2掳C, a 啪e povedou k odhadovan茅mu zv媒拧en铆 teploty o 3,2掳C do roku 2100[2]; zd暖raz艌uje, 啪e je nal茅hav臎 nezbytn茅, aby v拧echny smluvn铆 strany UNFCCC sv茅 ambice v oblasti klimatu do roku 2020 zv媒拧ily;

6.听听v铆t谩 zve艡ejn臎n铆 sd臎len铆 Komise 鈥災宨st谩 planeta pro v拧echny 鈥� evropsk谩 dlouhodob谩 strategick谩 vize prosperuj铆c铆, modern铆, konkurenceschopn茅 a klimaticky neutr谩ln铆 ekonomiky鈥�, kter谩 zd暖raz艌uje p艡铆le啪itosti a v媒zvy, je啪 p艡echod k ekonomice s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 pro EU p艡edstavuje, a kter谩 vytv谩艡铆 z谩klad pro 拧irokou diskusi, do n铆啪 jsou zapojeny instituce EU, vnitrost谩tn铆 parlamenty, podnikov媒 sektor, nevl谩dn铆 organizace, m臎sta a obce i ob膷an茅;

7.听听podporuje rozhodnut铆, 啪e c铆lem je dos谩hnout do roku 2050 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, a vyz媒v谩 膷lensk茅 st谩ty, aby se v r谩mci jedn谩n铆 o budoucnosti Evropy na zvl谩拧tn铆m summitu EU v Sibiu v kv臎tnu 2019 dohodly na strategii, kter谩 dosa啪en铆 tohoto c铆le umo啪n铆;
vyz媒v谩 膷lensk茅 st谩ty, aby se zav谩zaly k p艡ijet铆 ambici贸zn铆ho postupu, kter媒 je pro dosa啪en铆 tohoto c铆le nezbytn媒;

8.听听je p艡esv臎d膷en, 啪e Evropa je schopna b媒t pr暖kopnickou silou na cest臎 ke klimatick茅 neutralit臎 a investovat za t铆mto 煤膷elem do inovativn铆ch technologick媒ch 艡e拧en铆, posilovat postaven铆 ob膷an暖 a zajistit vz谩jemn媒 soulad opat艡en铆 v kl铆膷ov媒ch oblastech, jako je energetika, pr暖myslov谩 politika a v媒zkum, a z谩rove艌 s t铆m zajistit i soci谩ln铆 spravedlnosti pro spravedliv媒 p艡echod;

9.听听souhlas铆 s t铆m, jak Komise ur膷ila strategick茅 oblasti, kde je t艡eba prov谩d臎t spole膷n谩 opat艡en铆, a podporuje 煤膷inn茅 vyu啪铆v谩n铆 energie, zav谩d臎n铆 obnoviteln媒ch zdroj暖 a glob谩ln铆 konkurenceschopnost pr暖myslu EU;

10.听听zd暖raz艌uje d暖le啪itost r暖zn媒ch opat艡en铆 a pr谩vn铆ch p艡edpis暖 v oblasti klimatu zaveden媒ch v r暖zn媒ch politick媒ch oblastech, av拧ak varuje, 啪e rozt艡铆拧t臎n媒 p艡铆stup m暖啪e v茅st k nesrovnalostem a m暖啪e st谩t v cest臎 tomu, aby hospod谩艡stv铆 EU dos谩hlo do roku 2050 nulov媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖; domn铆v谩 se, 啪e je t艡eba p艡ijmout zast艡e拧uj铆c铆 p艡铆stup;

Cesty ke zm臎n臎 v evropsk茅 strategii nulov媒ch emis铆 do poloviny stolet铆

11.听听konstatuje, 啪e strategie EU pro nulov茅 膷ist茅 emise p艡edstavuje osm cest k tomu, jak dos谩hnout ekonomick茅, technologick茅 a soci谩ln铆 transformace, kterou Unie pot艡ebuje, aby splnila dlouhodob媒 teplotn铆 c铆l vyty膷en媒 Pa艡铆啪skou dohodou; zd暖raz艌uje, 啪e pouze dv臎 z t臎chto cest umo啪n铆 Unii dos谩hnout nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2050; zd暖raz艌uje, 啪e to vy啪aduje rychl茅 kroky a zna膷n茅 煤sil铆 na v拧ech 煤rovn铆ch, od m铆stn铆ch a region谩ln铆ch a啪 po 煤rove艌 celost谩tn铆 a evropskou, a zapojen铆 v拧ech akt茅r暖 z neve艡ejn茅ho sektoru; uzn谩v谩, 啪e region谩ln臎 a m铆stn臎 stanoven茅 p艡铆sp臎vky by se mohly st谩t d暖le啪it媒m n谩strojem pro p艡ekon谩n铆 nedostatk暖 ve sni啪ov谩n铆 emis铆; p艡ipom铆n谩 膷lensk媒m st谩t暖m, 啪e se zav谩zaly p艡ijmout dlouhodob茅 celost谩tn铆 strategie podle na艡铆zen铆 o spr谩v臎 energetick茅 unie[3]; vyz媒v谩 proto 膷lensk茅 st谩ty, aby stanovily jasn茅 kr谩tkodob茅 a dlouhodob茅 c铆le a politiky, kter茅 budou v souladu s c铆li Pa艡铆啪sk茅 dohody, a aby poskytly investi膷n铆 podporu jednotliv媒m cest谩m vedouc铆m 膷ist媒m nulov媒m emis铆m;

12.听听zd暖raz艌uje, 啪e c铆lem prvn铆 kategorie cest, kter茅 strategie uv谩d铆, je sn铆啪it emise sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2050 pouze o 80听% ve srovn谩n铆 s rokem 1990; se znepokojen铆m konstatuje, 啪e tato ambice odpov铆d谩 spodn铆 hranici m铆ry sni啪ov谩n铆 glob谩ln铆ho oteplov谩n铆 pod 2掳C, a nen铆 tud铆啪 v souladu s c铆lem Pa艡铆啪sk茅 dohody udr啪et oteplov谩n铆 v媒razn臎 pod 煤rovn铆 2掳C, ani s vy拧拧铆m c铆lem udr啪et je pod 煤rovn铆 1,5掳C;

13.听听zd暖raz艌uje, 啪e p艡echod k 膷ist茅 energii by m臎l i nad谩le stimulovat modernizaci evropsk茅 ekonomiky, vytv谩艡et udr啪iteln媒 hospod谩艡sk媒 r暖st a b媒t zdrojem soci谩ln铆ch a environment谩ln铆ch p艡铆nos暖 pro evropsk茅 ob膷any; poukazuje na to, 啪e podle odhad暖 Komise by sc茅n谩艡e s nulov媒mi emisemi m臎ly umo啪nit v臎t拧铆 r暖st HDP EU ne啪 sc茅n谩艡e s ni啪拧铆m sn铆啪en铆m emis铆 a 啪e v d暖sledku rozd铆l暖 mezi 膷lensk媒mi st谩ty, jako jsou mimo jin茅 rozd铆ly v HDP na obyvatele a rozd铆ly v uhl铆kov茅 n谩ro膷nosti ve skladb臎 energetick媒ch zdroj暖, budou dopady v obou p艡铆padech rozlo啪eny v r谩mci EU nerovnom臎rn臎; domn铆v谩 se, 啪e zcela nejn谩kladn臎j拧铆 by bylo nep艡ij铆mat 啪谩dn谩 opat艡en铆, co啪 by v听Evrop臎 vedlo nejen k velk媒m ztr谩t谩m HDP, ale i k dal拧铆mu n谩r暖stu hospod谩艡sk媒ch nerovnost铆 mezi 膷lensk媒mi st谩ty i v nich sam媒ch a v jejich regionech, nebo钮 uveden谩 ne膷innost by m臎la podle o膷ek谩v谩n铆 na n臎kter茅 z nich hor拧铆 dopady ne啪 na jin茅;

14.听听se znepokojen铆m konstatuje, 啪e z谩vislost EU na dovozu energie 膷in铆 v sou膷asnosti 55听%; zd暖raz艌uje, 啪e v situaci dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 by tento pod铆l klesl do roku 2050 na 20听%, co啪 by m臎lo pozitivn铆 vliv na obchodn铆 bilanci EU a na jej铆 geopolitick茅 postaven铆; konstatuje, 啪e souhrnn茅 煤spory n谩klad暖 na dovoz fosiln铆ch paliv v听obdob铆 2031 a 2050 by dos谩hly 2鈥�3 bilion暖 EUR, kter茅 by bylo mo啪n茅 vynalo啪it na jin茅 priority evropsk媒ch ob膷an暖;

15.听听zd暖raz艌uje, 啪e v r谩mci sc茅n谩艡e dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 by se sn铆啪ilo zne膷i拧t臎n铆 ovzdu拧铆 a spolu s t铆m i po膷et p艡ed膷asn媒ch 煤mrt铆 zp暖soben媒ch jemn媒mi 膷谩sticemi, a to o v铆ce ne啪 40听%; konstatuje, 啪e po拧kozen铆 zdrav铆 by se v r谩mci takov茅ho sc茅n谩艡e sn铆啪ilo o hodnotu p艡ibli啪n臎 200 miliard EUR ro膷n臎;

16.听听oce艌uje, 啪e sou膷谩st铆 strategie se staly dv臎 cesty, kter茅 maj铆 v茅st k dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 do roku 2050, v铆t谩 podporu, kterou jim poskytla Komise, a domn铆v谩 se, 啪e tento c铆l, stanoven媒 do poloviny stolet铆, je jako jedin媒 slu膷iteln媒 se z谩vazky Unie vypl媒vaj铆c铆 z Pa艡铆啪sk茅 dohody; lituje, 啪e v r谩mci t茅to strategie nebyly vzaty v 煤vahu cesty, kter茅 by umo啪nily dos谩hnout nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 je拧t臎 p艡ed rokem 2050;

17.听听konstatuje, 啪e tyto dv臎 cesty vyu啪铆vaj铆 technologie odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku, v膷etn臎 technologi铆 zalo啪en媒ch na zachycov谩n铆 uhl铆ku a jeho ukl谩d谩n铆 膷i na vyu啪铆v谩n铆 a p艡铆m茅m zachycov谩n铆 vzduchu, k jejich啪 zaveden铆 ve velk茅m m臎艡铆tku m谩 teprve doj铆t; domn铆v谩 se v拧ak, 啪e prioritou strategie EU pro 膷ist茅 nulov茅 emise by m臎lo b媒t p艡铆m茅 sni啪ov谩n铆 emis铆 a opat艡en铆 pro zachov谩n铆 a pos铆len铆 p艡铆rodn铆ch j铆mek a rezervo谩r暖, kter茅 v EU existuj铆, a 啪e s vyu啪铆v谩n铆m technologi铆 odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku by se v r谩mci t茅to strategie m臎lo po膷铆tat pouze tam, kde neexistuj铆 mo啪nosti p艡铆m茅ho sni啪ov谩n铆 emis铆;
domn铆v谩 se, 啪e do听roku 2030 je t艡eba p艡ijmou dal拧铆 opat艡en铆, nem谩-li b媒t Unie odk谩z谩na na听technologie odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku, kter茅 s sebou nesou zna膷n谩 rizika pro ekosyst茅my, biologickou rozmanitost a bezpe膷nost potravin, co啪 potvrzuje zpr谩va IPCC o glob谩ln铆m oteplov谩n铆 o 1,5掳C;

18.听听se znepokojen铆m konstatuje, 啪e fosiln铆 paliva nejsou ze skladby energetick媒ch zdroj暖 vylou膷ena v 啪谩dn茅m z uveden媒ch sc茅n谩艡暖;

Soci谩ln铆 aspekty zm臎ny klimatu a spravedliv媒 p艡echod

19.听听v铆t谩 tvrzen铆 Komise, 啪e 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 je mo啪n茅 dos谩hnout bez 膷ist茅ho 煤bytku pracovn铆ch m铆st, a s uspokojen铆m bere na v臎dom铆 podrobn茅 hodnocen铆 transformace v听energeticky n谩ro膷n媒ch odv臎tv铆ch; upozor艌uje na to, 啪e poda艡铆-li se spravedliv媒 p艡echod k nulov媒m 膷ist媒m emis铆m sklen铆kov媒ch plyn暖 dob艡e zvl谩dnout a bude-li nejzraniteln臎j拧铆m region暖m, odv臎tv铆m a ob膷an暖m zaji拧t臎na odpov铆daj铆c铆 podpora, m暖啪e v茅st k 膷ist茅mu p艡铆r暖stku pracovn铆ch m铆st v Unii, jejich啪 po膷et by se v r谩mci sc茅n谩艡e 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 zv媒拧il do roku 2050 v cel茅m hospod谩艡stv铆 Unie o 2,1 milionu ve srovn谩n铆 se zv媒拧en铆m o 1,3 milionu pracovn铆ch m铆st v r谩mci sc茅n谩艡e sn铆啪en铆 emis铆 o 80听%; domn铆v谩 se proto, 啪e Komise by v r谩mci P艡ehledu dovednost铆 EU m臎la vypracovat novou koncepci auditu dovednost铆, kter媒 by m臎l vych谩zet z region谩ln铆ch 煤daj暖 o tom, jak茅 dovednosti pro klimaticky neutr谩ln铆 Evropu pot艡ebn茅, s c铆lem zajistit ob膷an暖m EU spravedliv媒 p艡echod a podpo艡it nejzraniteln臎j拧铆 regiony, jejich啪 hospod谩艡stv铆 z谩vis铆 na 膷innostech souvisej铆c铆ch s odv臎tv铆mi nebo technologiemi, u nich啪 se o膷ek谩v谩, 啪e v媒hledov臎 budou ustupovat nebo se budou muset transformovat, a podpo艡it i rekvalifikace, kter茅 by obyvatel暖m t臎chto region暖 z铆skat v dan茅m m铆st臎 kvalitn铆 pracovn铆 m铆sta, kter谩 nebudou ohro啪ena budouc铆mi zm臎nami;

20.听听zd暖raz艌uje, 啪e p艡echod mus铆 b媒t spravedliv媒 pro v拧echny segmenty spole膷nosti; konstatuje, 啪e spravedliv媒 p艡echod je t艡eba ch谩pat jako proces, kter媒 m谩 sv茅 negativn铆 i pozitivn铆 dopady, spojen茅 s urychlen媒m prov谩d臎n铆m opat艡en铆 v oblasti klimatu, jako je 煤bytek pracovn铆ch m铆st a vznik nov媒ch pracovn铆ch p艡铆le啪itost铆, stejn臎 jako dopady spojen茅 s opo啪d臎n媒m prov谩d臎n铆m opat艡en铆 v oblasti klimatu;

21.听听zd暖raz艌uje 膷etn茅 vedlej拧铆 p艡铆nosy, je啪 spole膷nost neutr谩ln铆 z hlediska klimatu bude m铆t pro ve艡ejn茅 zdrav铆 jak v podob臎 煤spor n谩klad暖 na zdravotn铆 p茅膷i, tak v podob臎 ni啪拧铆ho zat铆啪en铆 syst茅m暖 zdravotn铆ho poji拧t臎n铆 a ve艡ejn茅ho zdravotnictv铆, ale i v podob臎 celkov臎 dobr媒ch 啪ivotn铆ch podm铆nek evropsk媒ch ob膷an暖 d铆ky zv媒拧en铆 biologick茅 rozmanitosti, sn铆啪en铆 zne膷i拧t臎n铆 ovzdu拧铆 a zm铆rn臎n铆 vystaven铆 zne膷i拧钮uj铆c铆m l谩tk谩m;

22.听听domn铆v谩 se, 啪e transformace Evropy spjat谩 s klimatem mus铆 b媒t ekologicky, ekonomicky a听soci谩ln臎 udr啪iteln谩; zd暖raz艌uje, 啪e v z谩jmu zaji拧t臎n铆 jej铆ho politick茅ho p艡ijet铆 mezi v拧emi ob膷any je d暖le啪it茅 zohlednit distribu膷n铆 煤膷inky politick媒ch opat艡en铆 v oblasti klimatu a dekarbonizace, zvl谩拧t臎 pak na osoby s n铆zk媒mi p艡铆jmy; domn铆v谩 se proto, 啪e v拧echny politiky EU i 膷lensk媒ch st谩t暖 v oblasti klimatu by v z谩jmu zaji拧t臎n铆 soci谩ln铆 a ekologick茅 transformace v Evrop臎 m臎ly pln臎 zohled艌ovat soci谩ln铆 dopady; v t茅to souvislosti zd暖raz艌uje, 啪e听na z谩klad臎 inkluzivn铆ho procesu a v听煤zk茅 spolupr谩ci s听m铆stn铆mi a听region谩ln铆mi org谩ny ve艡ejn茅 spr谩vy, odbory, vzd臎l谩vac铆mi institucemi, organizacemi ob膷ansk茅 spole膷nosti a听soukrom媒m sektorem bude t艡eba vypracovat individu谩ln臎 p艡izp暖soben茅 a听dostate膷n臎 financovan茅 strategie na v拧ech 煤rovn铆ch s c铆lem zajistit v拧em evropsk媒m ob膷an暖m v r谩mci tohoto p艡echodu spravedliv茅 a rovn茅 p艡铆le啪itosti;

23.听听p艡ipom铆n谩, 啪e p艡ibli啪n臎 50 a啪 125 milion暖 evropsk媒ch ob膷an暖 je v sou膷asnosti ohro啪eno energetickou chudobou[4]; zd暖raz艌uje, 啪e energetick谩 transformace m暖啪e m铆t nep艡im臎艡en媒 dopad na osoby s n铆zk媒mi p艡铆jmy a m暖啪e energetickou chudobu d谩le prohlubovat; uzn谩v谩, 啪e energetick谩 politika mus铆 zahrnovat soci谩ln铆 rozm臎r a zajistit, aby nikdo nebyl opom铆jen; vyz媒v谩 膷lensk茅 st谩ty, aby p艡ijaly do budoucna orientovan谩 opat艡en铆, kter谩 v拧em ob膷an暖m EU zajist铆 spravedlivou energetickou transformaci a p艡铆stup k energii;

24.听听domn铆v谩 se, 啪e mlad铆 lid茅 si st谩le jasn臎ji uv臎domuj铆 svou soci谩ln铆 odpov臎dnost a odpov臎dnost za ochranu 啪ivotn铆ho prost艡ed铆 a 啪e toto v臎dom铆 m谩 s铆lu zm臎nit na拧i spole膷nost tak, aby byla v budoucnu odoln谩 v暖膷i zm臎n臎 klimatu, a 啪e vzd臎l谩v谩n铆 mlad媒ch lid铆 p艡edstavuje jeden z nej煤膷inn臎j拧铆ch n谩stroj暖 boje proti zm臎n臎 klimatu; zd暖raz艌uje, 啪e je nutn茅 aktivn臎 zapojovat mlad拧铆 generace do budov谩n铆 mezin谩rodn铆ch, mezikulturn铆ch a mezigenera膷n铆ch vztah暖, z nich啪 vych谩z铆 kulturn铆 prom臎na, je啪 podpo艡铆 celosv臎tov茅 煤sil铆 o udr啪iteln臎j拧铆 budoucnost;

25.听听v铆t谩, 啪e lid茅 v cel茅 Evrop臎 膷铆m d谩l aktivn臎ji demonstruj铆 za klimatickou spravedlnost, zejm茅na formou 拧koln铆ch st谩vek; v铆t谩 po啪adavky t臎chto aktivist暖 volaj铆c铆ch po ambici贸zn臎j拧铆m p艡铆stupu a domn铆v谩 se, 啪e vnitrost谩tn铆, region谩ln铆 a m铆stn铆 vl谩dn铆 instituce i EU by m臎ly t臎mto po啪adavk暖m v臎novat pozornost;

26.听听zd暖raz艌uje, 啪e dos谩hnout nejpozd臎ji do roku 2050 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 m暖啪e Evropa jen za p艡edpokladu zapojen铆 a 煤膷asti evropsk媒ch ob膷an暖; 啪谩d谩 v拧echny org谩ny celost谩tn铆, region谩ln铆 a m铆stn铆 spr谩vy, aby zavedly konkr茅tn铆 opat艡en铆 na podporu a usnadn臎n铆 煤膷asti ob膷an暖 a na v媒m臎nu osv臎d膷en媒ch postup暖 v r谩mci transformace energetiky spojen茅 s p艡echodem k hospod谩艡stv铆, kter茅 z hlediska klimatu neutr谩ln铆;

Prozat铆mn铆 c铆le

27.听听uv臎domuje si, 啪e pro to, jestli EU dos谩hne 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 do roku 2050, bude nejd暖le啪it臎j拧铆 desetilet铆 od roku 2020 do roku 2030; vyz媒v谩 Komisi a 膷lensk茅 st谩ty, aby podpo艡ily siln媒 st艡edn臎dob媒 c铆l do roku 2030, nebo钮 je to nezbytn茅 k zaji拧t臎n铆 dostate膷n茅 investi膷n铆 stability trhu, k pln茅mu vyu啪it铆 potenci谩lu technologick媒ch inovac铆 a k tomu, aby evropsk茅 podniky m臎ly v臎t拧铆 p艡铆le啪itosti, kter茅 jim umo啪n铆 z铆skat vedouc铆 postaven铆 na sv臎tov媒ch trz铆ch v oblasti n铆zkoemisn铆 v媒roby;

28.听听zd暖raz艌uje, 啪e m谩-li b媒t v roce 2050 co nej煤sporn臎ji dosa啪eno nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, je nutn茅 stanovit vy拧拧铆 c铆le na obdob铆 do roku 2030 a sladit je se sc茅n谩艡i po膷铆taj铆c铆 s dosa啪en铆m nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 do roku 2050; je p艡esv臎d膷en, 啪e听je nanejv媒拧 d暖le啪it茅, aby Unie vyslala nejpozd臎ji na summitu OSN o听zm臎n臎 klimatu, kter媒 se bude konat v听z谩艡铆 2019 v听New Yorku, jasn媒 sign谩l, 啪e je p艡ipravena p艡ehodnotit sv暖j p艡铆nos k pln臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody;

29.听听podporuje aktualizaci vnitrost谩tn臎 stanoven媒ch p艡铆sp臎vk暖 Unie s t铆m, 啪e pro cel茅 hospod谩艡stv铆 by byl stanoven c铆l sn铆啪it dom谩c铆 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2030 v porovn谩n铆 s 煤rovn臎mi z roku 1990 o 55听%; vyz媒v谩 proto vedouc铆 p艡edstavitele EU, aby na听zvl谩拧tn铆m summitu EU v听Sibiu v听kv臎tnu 2019 s听ohledem na听summit OSN o听klimatu pl谩novan媒 na z谩艡铆 2019 stanovily pro vnitrost谩tn臎 stanoven媒 p艡铆sp臎vek Unie vy拧拧铆 c铆le;

30.听听domn铆v谩 se proto, 啪e Komise by nejpozd臎ji v r谩mci p艡ezkum暖 souboru klimatick媒ch opat艡en铆 do roku 2030 a dal拧铆ch p艡铆slu拧n媒ch pr谩vn铆ch p艡edpis暖, kter茅 budou prob铆hat v letech 2022鈥�2024, m臎la p艡edlo啪it legislativn铆 n谩vrhy, kter茅 stanov铆 vy拧拧铆 c铆le v souladu s aktualizovan媒m celost谩tn臎 stanoven媒m p艡铆sp臎vkem (NDC) a v souladu s c铆lem, kter媒m je dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆; domn铆v谩 se, 啪e nedostate膷n茅 ambice na obdob铆 do roku 2030 by omezily budouc铆 mo啪nosti, mezi n臎啪 by mohly pat艡it i n臎kter茅 mo啪nosti n谩kladov臎 efektivn铆 dekarbonizace; domn铆v谩 se, 啪e tyto p艡ezkumu jsou d暖le啪it媒m miln铆kem na cest臎 k zaji拧t臎n铆 pln臎n铆 z谩vazk暖 EU v oblasti klimatu;

31.听听je toho n谩zoru, 啪e za 煤膷elem dal拧铆ho zaji拧t臎n铆 v臎t拧铆 stability trh暖 bude p艡铆nosn茅 i to, aby EU vyty膷ila st艡edn臎dob媒 c铆l pro sn铆啪en铆 emis铆 na obdob铆 do roku 2040, kter媒 by mohl d谩le pos铆lit stabilitu a zajistit spln臎n铆 dlouhodob茅ho c铆le stanoven茅ho na obdob铆 do roku 2050;

32.听听za nezbytn茅 pova啪uje pravideln媒 p艡ezkum strategie EU pro 膷ist茅 nulov茅 emise; domn铆v谩 se, 啪e takov媒 p艡ezkum by m臎l vych谩zet z glob谩ln铆ho hodnocen铆 p臎tilet茅ho obdob铆 v souladu s ustanoven铆m Pa艡铆啪sk茅 dohody a zohlednit technologick媒 a spole膷ensk媒 v媒voj, jako啪 i z informac铆 od nest谩tn铆ch subjekt暖 a Evropsk茅ho parlamentu;

P艡isp臎n铆 jednotliv媒ch odv臎tv铆

33.听听podtrhuje, 啪e 膷ist茅 emise budou muset b媒t sn铆啪eny t茅m臎艡 na nulu ve v拧ech odv臎tv铆ch hospod谩艡stv铆, nebo钮 ke sni啪ov谩n铆 emis铆 by m臎la v拧echna odv臎tv铆 p艡isp铆vat spole膷n臎; vyz媒v谩 proto Komisi, aby na拧la cesty k zaji拧t臎n铆 neutrality v拧ech odv臎tv铆 z hlediska klimatu; v t茅to souvislosti zd暖raz艌uje v媒znam z谩sady 鈥瀦ne膷i拧钮ovatel plat铆鈥�;

34.听听zd暖raz艌uje 煤st艡edn铆 煤lohu energetiky p艡i p艡echodu k hospod谩艡stv铆 s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖;

35.听听zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba p艡ijmout integrovan媒 meziodv臎tvov媒 p艡铆stup, kter媒 usnadn铆 dekarbonizaci energetick茅ho syst茅mu a dal拧铆ch souvisej铆c铆ch odv臎tv铆ch a p艡inese u啪itek d铆ky vy拧拧铆 煤膷innosti; uzn谩v谩, 啪e integrace energetick茅ho syst茅mu m暖啪e p艡in茅st vy拧拧铆 flexibilitu, zlep拧it 煤膷innost syst茅mu, roz拧铆艡it vyu啪铆v谩n铆 obnoviteln媒ch zdroj暖 energie ve v拧ech nosi膷铆ch energie a v kone膷n茅m d暖sledku m暖啪e umo啪nit n谩kladov臎 efektivn铆 energetick媒 p艡echod;

36.听听vyzdvihuje v媒znam energeticky n谩ro膷n媒ch odv臎tv铆 pro dlouhodob茅 sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v EU; domn铆v谩 se, 啪e nezbytn媒m p艡edpokladem zachov谩n铆 vedouc铆ho postaven铆 EU v oblasti n铆zkouhl铆kov茅ho pr暖myslu a pr暖myslov茅 v媒roby v EU, zachov谩n铆 konkurenceschopnosti evropsk媒ch pr暖myslov媒ch odv臎tv铆 a p艡edch谩zen铆 riziku 煤niku uhl铆ku jsou inteligentn铆 a c铆len茅 politick茅 r谩mce; vyz媒v谩 Komisi, aby p艡edlo啪ila novou a integrovanou strategii EU v oblasti pr暖myslov茅ho klimatu pro energeticky n谩ro膷n谩 pr暖myslov谩 odv臎tv铆 na podporu konkurenceschopn茅ho p艡echodu t臎啪k茅ho pr暖myslu s nulov媒mi emisemi;

37.听听znovu opakuje, 啪e p艡echod k ekonomice s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 p艡edstavuje pro EU v媒zvy a p艡铆le啪itosti a 啪e je zapot艡eb铆 investic do pr暖myslov媒ch inovac铆 v膷etn臎 digit谩ln铆ch a 膷ist媒ch technologi铆, aby se podpo艡ila prosperita a pos铆lila konkurenceschopnost, zv媒拧ily budouc铆 dovednosti a vytvo艡ily miliony pracovn铆ch m铆st, nap艡铆klad v rostouc铆m ob臎hov茅m hospod谩艡stv铆 a biohospod谩艡stv铆;

38.听听vyz媒v谩 Komisi, aby vypracovala pr暖myslovou strategii, jej铆啪 sou膷谩st铆 budou opat艡en铆, kter谩 evropsk茅mu pr暖myslu umo啪n铆 rovn茅 podm铆nky v celosv臎tov茅 hospod谩艡sk茅 sout臎啪i; domn铆v谩 se, 啪e v r谩mci t茅to politiky by Komise m臎la p艡ezkoum谩vat dodate膷n谩 opat艡en铆 na ochranu pr暖myslov媒ch odv臎tv铆, kde v souvislosti s dovozem v媒robk暖 hroz铆 riziko 煤niku uhl铆ku, kter谩 maj铆 nahrazovat, upravovat nebo dopl艌ovat st谩vaj铆c铆 p艡edpisy t媒kaj铆c铆 se 煤niku uhl铆ku, a to z hlediska 煤膷innosti t臎chto opat艡en铆 a jejich slu膷itelnosti s pravidly Sv臎tov茅 obchodn铆 organizace;

39.听听domn铆v谩 se, 啪e se hospod谩艡sk谩 prosperita, glob谩ln铆 pr暖myslov谩 konkurenceschopnost a klimatick谩 politika navz谩jem posiluj铆; p艡ipom铆n谩, 啪e vzhledem k tomu, 啪e evropsk谩 ekonomika je prvn铆 v媒znamnou ekonomikou usiluj铆c铆 o neutralitu z hlediska klimatu, budou m铆t evropsk茅 podniky mo啪nost z铆skat na mezin谩rodn铆ch trz铆ch v媒hodu pr暖kopn铆ka a vydob媒t si tak vedouc铆 postaven铆 v glob谩ln铆m m臎艡铆tku v oblasti udr啪iteln茅 v媒roby 煤膷inn臎 vyu啪铆vaj铆c铆 zdroje; zd暖raz艌uje, 啪e opo啪d臎n谩 nebo nedostate膷n谩 opat艡en铆 k dosa啪en铆 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2050 zp暖sob铆 ekologicky, ekonomicky a soci谩ln臎 neopodstatn臎n茅 n谩klady a bude efektivn臎 br谩nit budouc铆 konkurenceschopnosti evropsk茅ho pr暖myslov茅ho odv臎tv铆;

40.听听konstatuje, 啪e 艡ada rozv铆jej铆c铆ch se trh暖 se sama stav铆 do situace, v n铆啪 hraj铆 v媒znamnou 煤lohu v pokryt铆 pot艡eb sv臎tov茅ho trhu b臎hem p艡echodu na hospod谩艡stv铆 s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi, nap艡铆klad pokud jde o dopravu s nulov媒mi emisemi a obnovitelnou energii; zd暖raz艌uje, 啪e EU mus铆 z暖stat vedouc铆 ekonomikou v oblasti ekologick媒ch inovac铆 a investic do ekologick媒ch technologi铆; domn铆v谩 se, 啪e vedouc铆 煤loha EU v obnoviteln媒ch energi铆ch a energetick茅 煤膷innosti ukazuje dal拧铆m 膷谩stem sv臎ta, 啪e p艡echod k 膷ist茅 energii je mo啪n媒 a p艡铆nosn媒 i nad r谩mec boje proti zm臎n臎 klimatu;

41.听听konstatuje, 啪e Komise ve sv茅 zpr谩v臎 z roku 2018 鈥濩eny energi铆 a energetick茅 n谩klady v Evrop臎鈥� zd暖raz艌uje, 啪e EU je st谩le velmi vystavena nestabiln铆m a rostouc铆m cen谩m fosiln铆ch paliv a 啪e budouc铆 n谩klady na v媒robu elekt艡iny maj铆 podle o膷ek谩v谩n铆 v p艡铆pad臎 produkce elekt艡iny z fosiln铆ch paliv r暖st a v p艡铆pad臎 obnoviteln媒ch zdroj暖 klesat; zd暖raz艌uje, 啪e n谩klady EU na dovoz energi铆 vzrostly v roce 2017 o 26 % na 266 miliard EUR, zejm茅na z d暖vodu rostouc铆ch cen ropy; ve zpr谩v臎 se odhaduje, 啪e n谩r暖st cen ropy m谩 negativn铆 dopad na r暖st EU (-0,4听% HDP v roce 2017) a inflaci (+0,6);

42.听听p艡ipom铆n谩, 啪e 71听% ve拧ker茅 energie je vyu啪铆v谩no pouze pro vyt谩p臎n铆 prostor; souhlas铆 s Komis铆 v tom, 啪e energeticky 煤膷inn茅 domy se v Evrop臎 neutr谩ln铆 z hlediska klimatu stanou normou, zajist铆 lep拧铆 zdrav铆 a pohodl铆 pro v拧echny Evropany;

43.听听vyz媒v谩 k vytvo艡en铆 syst茅mu nebo mechanismu EU, kter媒 umo啪n铆 jasn茅 ozna膷ov谩n铆 a propagaci produkt暖 neutr谩ln铆ch z hlediska emis铆 uhl铆ku a kter媒 bude integrovat sou膷asn茅 pil铆艡e r谩mce EU pro oblast klimatu a energetiky;

44.听听domn铆v谩 se, 啪e kl铆膷ov媒 v媒znam pro sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 bude m铆t pr谩v臎 tak technologick媒 v媒voj a technick谩 艡e拧en铆, energetick谩 煤膷innost na stran臎 nab铆dky i popt谩vky a udr啪iteln谩 energie z obnoviteln媒ch zdroj暖 v odv臎tv铆ch dopravy, budov, vyt谩p臎n铆 a chlazen铆 a energetiky jako z谩sady ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆; v tomto ohledu podtrhuje d暖le啪itost technologicky specifick媒ch strategi铆;

45.听听zd暖raz艌uje, 啪e emise z pr暖myslov媒ch proces暖 je nutn茅 艡e拧it v mnohem v臎t拧铆m rozsahu; poukazuje na to, 啪e podle zvl谩拧tn铆 zpr谩vy IPCC 鈥濭lob谩ln铆 oteplov谩n铆 o 1,5掳C鈥� je nutn茅, aby pr暖mysl sn铆啪il sv茅 emise uhl铆ku do roku 2050 ve srovn谩n铆 s rokem 2010 o 65鈥�90听%;

46.听听vyz媒v谩 k vytvo艡en铆 energeticky vysoce 煤膷inn茅ho energetick茅ho syst茅mu zalo啪en茅ho na obnoviteln媒ch zdroj铆ch energie a听啪谩d谩 Komisi a听膷lensk茅 st谩ty, aby v听tomto ohledu p艡ijaly ve拧ker谩 nezbytn谩 opat艡en铆, nebo钮 to bude m铆t vedlej拧铆 dopady na v拧echna ekonomick谩 odv臎tv铆; zd暖raz艌uje, 啪e v拧echny cesty ke sn铆啪en铆 emis铆 po膷铆taj铆 s 煤plnou dekarbonizac铆 energetiky, k n铆啪 by m臎lo doj铆t nejpozd臎ji do roku 2050, se z谩sadn铆m omezen铆m fosiln铆ch paliv a s v媒razn媒m n谩r暖stem vyu啪铆v谩n铆 obnoviteln媒ch zdroj暖 energie;

47.听听zd暖raz艌uje p艡铆nos energetick茅 煤膷innosti pro zabezpe膷en铆 dod谩vek, hospod谩艡skou konkurenceschopnost, ochranu 啪ivotn铆ho prost艡ed铆, sn铆啪en铆 煤膷t暖 za energie a zlep拧en铆 kvality bydlen铆; potvrzuje v媒znamnou 煤lohu energetick茅 煤膷innosti z hlediska vytv谩艡en铆 obchodn铆ch p艡铆le啪itost铆 a zvy拧ov谩n铆 zam臎stnanosti, jako啪 i jej铆 celosv臎tov茅 a region谩ln铆 p艡铆nosy; v t茅to souvislosti p艡ipom铆n谩 z谩sadu 鈥瀍nergetick谩 煤膷innost na prvn铆m m铆st臎鈥�, kterou zavedlo na艡铆zen铆 o spr谩v臎 energetick茅 unie, a poznamen谩v谩 k tomu, 啪e tato z谩sada by m臎la b媒t v pln茅m m铆艡e uplat艌ov谩na v r谩mci cel茅ho energetick茅ho 艡et臎zce a m臎la by b媒t pova啪ov谩na za z谩klad pro jakoukoli cestu, kter谩 m谩 v茅st k dosa啪en铆 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 do roku 2050;

48.听听uzn谩v谩 v媒znam zachycov谩n铆 a ukl谩d谩n铆 uhl铆ku (CCS) pro sni啪ov谩n铆 膷ist媒ch emis铆, s n铆m啪 se v r谩mci zvl谩拧tn铆 zpr谩vy IPCC 鈥濭lob谩ln铆 oteplov谩n铆 o 1,5掳C鈥� po膷铆t谩 ve v臎t拧in臎 sc茅n谩艡暖, kter茅 cht臎j铆 udr啪et oteplov谩n铆 na 煤rovni 1,5掳C, a uzn谩v谩 rovn臎啪 nezbytnost dal拧铆ho zkoum谩n铆 mo啪nost铆 zav谩d臎n铆 environment谩ln臎 bezpe膷n茅ho zachycov谩n铆 a vyu啪铆v谩n铆 uhl铆ku (CCU) a technologi铆 CCS s c铆lem dos谩hnout 膷ist茅ho sn铆啪en铆 emis铆 a zamezit emis铆m CO₂ v听pr暖myslov媒ch procesech nebo zajistit trval茅 ulo啪en铆 t臎chto emis铆; se znepokojen铆m konstatuje, 啪e mnoho technologi铆 CCU v sou膷asn茅 dob臎 啪谩dn茅 trval茅 sn铆啪en铆 emis铆 nep艡in谩拧铆; vyz媒v谩 proto Komisi, aby vypracovala technick谩 krit茅ria, kter谩 zajist铆, aby podporov谩ny byly pouze technologie, kter茅 p艡in谩拧ej铆 ov臎艡iteln茅 v媒sledky;

49.听听zd暖raz艌uje, 啪e sm臎rnice o ekodesignu[5] v媒znamn臎 p艡isp臎la k napl艌ov谩n铆 c铆l暖 EU v oblasti klimatu, nebo钮 ka啪doro膷n臎 sn铆啪ila emise sklen铆kov媒ch plyn暖 o 320 milion暖 tun ekvivalentu CO₂, a 啪e d铆ky t茅to sm臎rnici spot艡ebitel茅 v EU uspo艡铆 podle odhad暖 do roku 2020 a啪 112 miliard EUR neboli 490 EUR ro膷n臎 na dom谩cnost; po啪aduje, aby byly podle sm臎rnice o ekodesignu regulov谩ny i dal拧铆 produkty, mimo jin茅 tablety a chytr茅 telefony, a aby byly st谩vaj铆c铆 normy aktualizov谩ny a zohled艌ovaly tak technologick媒 v媒voj;

50.听听poukazuje na to, 啪e elektrifikace odv臎tv铆 budov, pr暖myslu a dopravy m暖啪e 煤膷inn臎 sn铆啪it jejich emise a dopad na 啪ivotn铆 prost艡ed铆 pouze tehdy, bude-li n谩sledn媒 n谩r暖st popt谩vky po elekt艡in臎 uspokojen odpov铆daj铆c铆m zv媒拧en铆m kapacity obnoviteln媒ch zdroj暖 energie;

51.听听zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba bezodkladn臎 za膷铆t prov谩d臎t bal铆膷ek pr谩vn铆ch p艡edpis暖 t媒kaj铆c铆ch se energetick茅 unie a 膷ist茅 energie a zajistit dal拧铆 integraci evropsk茅ho trhu s energi铆 s c铆lem dos谩hnout co nejefektivn臎j拧铆 dekarbonizace elektroenergetick茅ho odv臎tv铆, usnadnit investice v oblastech, kde lze v nejv臎t拧铆 m铆艡e dos谩hnout v媒roby energie z obnoviteln媒ch zdroj暖, a podporovat aktivn铆 煤膷ast ob膷an暖, aby se urychlil p艡echod energetiky k udr啪iteln茅mu hospod谩艡stv铆, kter茅 bude z hlediska emis铆 uhl铆ku neutr谩ln铆, a aby se z谩rove艌 s t铆m sn铆啪ila energetick谩 chudoba;

52.听听zd暖raz艌uje, 啪e pro p艡echod k 膷ist媒m nulov媒m emis铆m sklen铆kov媒ch plyn暖 bude kl铆膷ov茅 zapojen铆 ob膷an暖 do energetick茅ho syst茅mu prost艡ednictv铆m decentralizovan茅 vlastn铆 v媒roby energie z obnoviteln媒ch zdroj暖, skladov谩n铆 elekt艡iny a 煤膷asti v re啪imech odezvy na stran臎 popt谩vky a re啪imech zvy拧ov谩n铆 energetick茅 煤膷innosti; vyz媒v谩 proto k tomu, aby aktivn铆 zapojov谩n铆 ob膷an暖 stalo ned铆lnou sou膷谩st铆 r暖zn媒ch cest sni啪ov谩n铆 emis铆, a to p艡edev拧铆m na stran臎 popt谩vky;

53.听听poukazuje na to, 啪e 听tato strategie potvrzuje, 啪e听emise sklen铆kov媒ch plyn暖 z dopravy st谩le rostou a听啪e sou膷asn茅 politiky nebudou sta膷it k tomu, aby byla do roku 2050 provedena dekarbonizace dopravn铆ho odv臎tv铆; zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 zajistit p艡echod z leteck茅 dopravy na 啪elezni膷n铆, jako啪 i na ve艡ejnou dopravu a sd铆lenou mobilitu; konstatuje, 啪e silni膷n铆 doprava se na celkov媒ch emis铆 oxidu uhli膷it茅ho v EU pod铆l铆 zhruba z jedn茅 p臎tiny; vyz媒v谩 proto 膷lensk茅 st谩ty a Komisi, aby podnikly rozhodn茅 kroky, kter茅 spot艡ebitel暖m ve v拧ech 膷lensk媒ch st谩tech umo啪n铆 p艡铆stup k vozidl暖m s nulov媒mi a n铆zk媒mi emisemi a kter茅 z谩rove艌 nepovedou k tomu, 啪e v 膷lensk媒ch st谩tech s n铆zk媒mi p艡铆jmy se zv媒拧铆 vyu啪铆v谩n铆 star拧铆ch, vysoce zne膷i拧钮uj铆c铆ch vozidel; d谩le zd暖raz艌uje v媒znam inteligentn铆ch technologi铆, nap艡. inteligentn铆 dob铆jec铆 infrastruktury, pro vytvo艡en铆 sou膷innosti mezi elektrifikac铆 dopravy a vyu啪铆v谩n铆m obnoviteln媒ch zdroj暖 energie;

54.听听zd暖raz艌uje, 啪e k zaji拧t臎n铆 neutrality hospod谩艡stv铆 EU jako celku z hlediska klimatu mus铆 p艡isp铆vat v拧echna odv臎tv铆, v膷etn臎 odv臎tv铆 mezin谩rodn铆 leteck茅 a lodn铆 dopravy; konstatuje, 啪e podle anal媒zy Komise sou膷asn茅 glob谩ln铆 c铆le a opat艡en铆, s jejich啪 uskute膷n臎n铆m v媒hledov臎 po膷铆t谩 Mezin谩rodn铆 n谩mo艡n铆 organizace a Mezin谩rodn铆 organizace pro civiln铆 letectv铆, nepovedou ani v p艡铆pad臎, 啪e budou uskute膷n臎ny v cel茅m sv茅m rozsahu, k nezbytn茅mu sn铆啪en铆 emis铆 a 啪e v souladu s celohospod谩艡sk媒m c铆lem, j铆m啪 je dosa啪en铆 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆, mus铆 b媒t p艡ijata dal拧铆 v媒znamn谩 opat艡en铆; zd暖raz艌uje pot艡ebu investic do bezuhl铆kov媒ch a n铆zkouhl铆kov媒ch technologi铆 a paliv v t臎chto odv臎tv铆ch; vyz媒v谩 Komisi, aby v t臎chto odv臎tv铆ch zavedla z谩sadu 鈥瀦ne膷i拧钮ovatel plat铆鈥�, zejm茅na pokud jde o zdan臎n铆 petroleje a ceny letenek; p艡ipom铆n谩, 啪e podle odhad暖 se emise sklen铆kov媒ch plyn暖 z mezin谩rodn铆 lodn铆 dopravy zv媒拧铆 do roku 2050 o t茅m臎艡 250听%; v铆t谩 skute膷nost, 啪e odv臎tv铆 mezin谩rodn铆 lodn铆 dopravy si samo stanovilo absolutn铆 c铆l sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖; se znepokojen铆m konstatuje, 啪e nedoch谩z铆 k 啪谩dn茅mu pokroku, pokud jde o p艡eveden铆 tohoto c铆le do kr谩tkodob媒ch a st艡edn臎dob媒ch opat艡en铆 a dal拧铆ch konkr茅tn铆ch krok暖;

55.听听konstatuje, 啪e p艡ibli啪n臎 60听% celosv臎tov茅ho objemu methanu poch谩z铆 z takov媒ch zdroj暖, jako je zem臎d臎lstv铆, skl谩dky a odpadn铆 vody, produkce fosiln铆ch paliv a jejich potrubn铆 p艡eprava; p艡ipom铆n谩, 啪e methan je siln媒 sklen铆kov媒 plyn, jeho啪 stolet媒 potenci谩l oteplov谩n铆 je 28kr谩t vy拧拧铆 ne啪 potenci谩l CO₂[6], a 啪e sn铆啪en铆 emis铆 methanu m暖啪e m铆t zna膷n媒 v媒znam p艡i sni啪ov谩n铆 koncentrac铆 p艡铆zemn铆ho ozonu a jejich negativn铆ch dopad暖 na kvalitu ovzdu拧铆 a lidsk茅 zdrav铆; v铆t谩 z谩m臎r Komise sn铆啪it emise methanu v dot膷en媒ch oblastech, co啪 by mohlo v茅st k dal拧铆mu sn铆啪en铆 koncentrac铆 ozonu v EU, jako啪 i jej铆 z谩m臎r podporovat sn铆啪en铆 emis铆 methanu na mezin谩rodn铆 煤rovni;

56.听听konstatuje, 啪e na odv臎tv铆 budov p艡ipad谩 v sou膷asn茅 Evrop臎 p艡ibli啪n臎 40听% kone膷n茅 spot艡eby energie a 36听% emis铆 CO₂[7]; vyz媒v谩 k uvoln臎n铆 potenci谩lu odv臎tv铆 v oblasti 煤spor energie a omezov谩n铆 uhl铆kov茅 stopy v souladu s c铆lem stanoven媒m ve sm臎rnici o energetick茅 n谩ro膷nosti budov,[8] j铆m啪 je vysoce energeticky 煤膷inn媒 a dekarbonizovan媒 fond budov do roku 2050; zd暖raz艌uje, 啪e zvy拧ov谩n铆 煤膷innosti spot艡eby energie v budov谩ch m谩 zna膷n媒 potenci谩l pro dal拧铆 sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v Evrop臎; domn铆v谩 se nav铆c, 啪e zaji拧t臎n铆 n铆zk茅 energetick茅 n谩ro膷nosti budov, do nich啪 bude dod谩v谩na v媒hradn臎 energie z obnoviteln媒ch zdroj暖, je nutnou podm铆nkou napln臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody a programu EU pro r暖st, m铆stn铆 pracovn铆 m铆sta a lep拧铆 啪ivotn铆 podm铆nky ob膷an暖 v cel茅 Evrop臎;

57.听听op臎t vyz媒v谩 Komisi, aby v听r谩mci strategick茅ho pl谩nu Unie pro metan co nejd艡铆ve prozkoumala politiky, je啪 by bylo mo啪n茅 p艡ijmout, a rychle tak reagovat na probl茅m emis铆 metanu, a aby za t铆mto 煤膷elem p艡edlo啪ila Parlamentu a听Rad臎 legislativn铆 n谩vrhy; zd暖raz艌uje, 啪e zem臎d臎lstv铆 je a bude st谩le v铆ce jedn铆m z hlavn铆ch zb媒vaj铆c铆ch zdroj暖 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v Unii v roce 2050, a to zejm茅na kv暖li emis铆m metanu a oxidu dusn茅ho, ale i emis铆m souvisej铆c铆m se zm臎nami v nep艡铆m茅m vyu啪铆v谩n铆 p暖dy; zd暖raz艌uje potenci谩l odv臎tv铆 zem臎d臎lstv铆 pro 艡e拧en铆 probl茅m暖 spojen媒ch se zm臎nou klimatu, nap艡. cestou ekologick媒ch a technologick媒ch inovac铆, jako啪 i prost艡ednictv铆m zachycov谩n铆 uhl铆ku v p暖d臎; 听

58.听听po啪aduje takovou spole膷nou zem臎d臎lskou politiku, kter谩 bude p艡isp铆vat ke sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v souladu s p艡echodem na hospod谩艡stv铆 neutr谩ln铆 z hlediska klimatu; vyz媒v谩 Komisi, aby zajistila, 啪e zem臎d臎lsk茅 politiky, p艡edev拧铆m unijn铆 a vnitrost谩tn铆 fondy, budou v souladu s c铆li a z谩m臎ry Pa艡铆啪sk茅 dohody;

59.听听zd暖raz艌uje, 啪e je nutn茅 zohled艌ovat c铆le v oblasti klimatu ve v拧ech politik谩ch EU, v膷etn臎 politiky obchodn铆; nal茅hav臎 vyz媒v谩 Komisi, aby zajistila, 啪e v拧echny obchodn铆 dohody uzav艡en茅 Evropskou uni铆 budou pln臎 slu膷iteln茅 s Pa艡铆啪skou dohodou, co啪 by to nejen pos铆lilo celosv臎tov茅 煤sil铆 v oblasti zm臎ny klimatu, ale tak茅 zaru膷ilo rovn茅 podm铆nky pro dot膷en谩 odv臎tv铆;

60.听听zd暖raz艌uje, 啪e EU by m臎la podporovat 煤lohu a 煤sil铆 region暖, m臎st a obc铆; vyz媒v谩 Komisi, aby nav谩zala na 膷innost Paktu starost暖 a prim谩tor暖, kte艡铆 zastupuj铆 200 milion暖 evropsk媒ch ob膷an暖, a umo啪nila jim podporovat dal拧铆 transformaci;

61.听听lituje, 啪e Komise ve sv茅 strategii nezohlednila mo啪nost pos铆lit opat艡en铆 EU v oblasti fluorovan媒ch sklen铆kov媒ch plyn暖; zd暖raz艌uje, 啪e jasnou p艡铆le啪itost铆, jak pomoci EU splnit c铆le Pa艡铆啪sk茅 dohody, je zamezit neleg谩ln铆mu obchodu s hydrofluoruhlovod铆ky (HFC) p艡ijet铆m syst茅mu poskytov谩n铆 licenc铆 na HFC, zak谩zat jejich pou啪铆v谩n铆 v odv臎tv铆ch, kter谩 je ji啪 nepot艡ebuj铆, p艡id臎lovat kv贸ty na HFC prost艡ednictv铆m syst茅mu dra啪ebn铆ho prodeje a v pln茅m rozsahu prov茅st na艡铆zen铆 o fluorovan媒ch sklen铆kov媒ch plynech[9] z谩kazem jak茅hokoli zbyte膷n茅ho pou啪it铆 SF₆;

Maxim谩ln铆 vyu啪it铆 potenci谩lu les暖 v souvislosti s klimatem v r谩mci udr啪iteln茅ho biohospod谩艡stv铆

62.听听podporuje udr啪iteln茅 obhospoda艡ov谩n铆 les暖 na vnitrost谩tn铆 煤rovni spole膷n臎 s听konkr茅tn铆mi prost艡edky ke stimulaci efektivn铆ho a udr啪iteln茅ho biohospod谩艡stv铆 v EU vzhledem ke zna膷n茅mu potenci谩lu les暖 p艡isp铆vat k 煤sil铆 Evropy v oblasti klimatu, (prost艡ednictv铆m pohlcov谩n铆, ukl谩d谩n铆 a nahrazov谩n铆 uhl铆ku) a s ohledem na z谩m臎r dos谩hnout do roku 2050 nulov媒ch emis铆; uzn谩v谩, 啪e je nutn茅 p艡izp暖sobovat se zm臎n臎 klimatu a zastavit do roku 2020 煤bytek biologick茅 rozmanitosti a degradaci ekosyst茅mov媒ch slu啪eb v EU; zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba vypracovat koncepci politik zalo啪en媒ch na d暖kazech, kter茅 pomohou prov谩d臎t a financovat opat艡en铆 EU pro zachov谩n铆 biologick茅 rozmanitosti;

63.听听doporu膷uje, aby se v媒znamn谩 膷谩st 煤sil铆 zam臎艡ila na agrolesnictv铆, p艡i膷em啪 skute膷n茅 p艡铆nosy z hlediska ekologie a biologick茅 rozmanitosti je t艡eba zajistit t铆m, 啪e budou stromy a dal拧铆 vegetace integrov谩ny do obhospoda艡ovan茅 zem臎d臎lsk茅 p暖dy;

64.听听uzn谩v谩 pozitivn铆, ale v听kone膷n茅m d暖sledku omezen媒 potenci谩l pro zales艌ov谩n铆 v听Evrop臎; je proto p艡esv臎d膷en, 啪e zales艌ovac铆 iniciativy mus铆 b媒t dopln臎ny konkr茅tn铆mi iniciativami a听pob铆dkami zam臎艡en媒mi na听pos铆len铆 potenci谩lu k pohlcov谩n铆, p艡i膷em啪 je t艡eba zajistit a听pos铆lit zdrav铆 st谩vaj铆c铆ch lesn铆ch pozemk暖, aby tak bylo mo啪n茅 vyu啪铆t p艡铆nos暖, kter茅 z toho plynou pro klima, udr啪iteln茅 biohospod谩艡stv铆 a听biologickou rozmanitost; podporuje proto zalesn臎n铆 opu拧t臎n茅 a okrajov臎 produktivn铆 zem臎d臎lsk茅 p暖dy, agrolesnictv铆 a minimalizaci p艡em臎ny lesn铆ch ploch na jin茅 vyu啪it铆 p暖dy;

65.听听upozor艌uje, 啪e opat艡en铆 a politiky EU maj铆 dopad i na p艡irozen茅 propady, p暖du a lesy mimo Evropu a 啪e strategie EU pro dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 by m臎la zajistit, aby opat艡en铆 EU nem臎la 拧kodliv茅 煤膷inky na klima ve t艡et铆ch zem铆ch; vyz媒v谩 Komisi a 膷lensk茅 st谩ty, aby v t茅to souvislosti prosazovaly p艡铆sn谩 mezin谩rodn铆 pravidla v r谩mci pa艡铆啪sk茅ho souboru pravidel, zejm茅na pokud jde o 膷l谩nek 6 Pa艡铆啪sk茅 dohody, s c铆lem zabr谩nit mezer谩m ve vykazov谩n铆 a dvoj铆mu zapo膷铆t谩v谩n铆 opat艡en铆 pro zales艌ov谩n铆, je啪 by mohlo rozm臎lnit celosv臎tov茅 煤sil铆 v oblasti klimatu;

66.听听domn铆v谩 se, 啪e dlouhodob谩 strategie nev臎nuje p艡im臎艡enou pozornost hospod谩艡sk媒m odv臎tv铆m prvov媒roby a 啪e lesnictv铆 a zem臎d臎lstv铆 a p艡铆slu拧n茅 komunity 膷el铆 nepom臎rn臎 vy拧拧铆mu riziku nep艡铆zniv媒ch d暖sledk暖 zm臎ny klimatu; doporu膷uje, aby strategie jasn臎 nazna膷ila cestu, kterou se tato odv臎tv铆 mus铆 vydat, aby pos铆lila svou odolnost, zlep拧ila prevenci rizik a zachovala ekosyst茅my a ekosyst茅mov茅 slu啪by, na nich啪 hospod谩艡stv铆 z谩vis铆;

67.听听zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba maximalizovat ochranu a obnovu zalesn臎n媒ch ploch a mok艡ad暖, kter茅 p艡irozen臎 odstra艌uj铆 uhl铆k;

68.听听zd暖raz艌uje, 啪e v p暖d臎 se nach谩z铆 v铆ce uhl铆ku ne啪 v biosf茅艡e a atmosf茅艡e dohromady; zd暖raz艌uje proto, 啪e je d暖le啪it茅 zastavit degradaci p暖dy v EU a zajistit spole膷n谩 opat艡en铆 EU pro zachov谩n铆 a zkvalitn臎n铆 kvality p暖d a jejich schopnosti ukl谩dat uhl铆k;

69.听听zd暖raz艌uje, 啪e z celkov茅ho technick茅ho potenci谩lu postup暖 pro lep拧铆 pohlcov谩n铆 uhl铆ku v zem臎d臎lstv铆 v EU m谩 nejv臎t拧铆 potenci谩l agrolesnictv铆[10];

70.听听poukazuje na 煤lohu produkt暖 z vyt臎啪en茅ho d艡eva s dlouhou 啪ivotnost铆 a jejich funkci v oblasti vyu啪铆v谩n铆 p暖dy, zm臎ny vyu啪铆v谩n铆 p暖dy a lesnictv铆 (LULUCF) do roku 2030; zd暖raz艌uje, 啪e budouc铆 r谩mec by m臎l p艡铆nos t臎chto produkt暖 zohlednit, a to i p艡铆nos produkt暖, kter茅 poch谩zej铆 z r暖zn媒ch kategori铆 zem臎d臎lsk茅 p暖dy, a nikoli pouze z les暖 a zalesn臎n茅 p暖dy;

71.听听zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 optimalizovat zem臎d臎lsk茅 modely, kter茅 podporuj铆 zem臎d臎lsk茅 syst茅my odoln茅 v暖膷i extr茅mn铆m pov臎trnostn铆m jev暖m a napaden铆 拧k暖dci a kter茅 umo啪艌uj铆 lep拧铆 pohlcov谩n铆 uhl铆ku v p暖d臎 a zachycov谩n铆 vody a vy拧拧铆 zem臎d臎lskou biologickou rozmanitost;

Financov谩n铆 a v媒zkum

72.听听vyz媒v谩 k rychl茅mu zaveden铆 Fondu inovac铆 syst茅mu EU pro obchodov谩n铆 s emisemi a k vyd谩n铆 prvn铆 v媒zvy k p艡edkl谩d谩n铆 n谩vrh暖 v roce 2019 s c铆lem podpo艡it investice do p艡edv谩d臎n铆 pr暖lomov媒ch pr暖myslov媒ch technologi铆 s n铆zk媒mi emisemi uhl铆ku v 拧irok茅m spektru odv臎tv铆, nejen v odv臎tv铆 v媒roby elekt艡iny, ale i v odv臎tv铆 d谩lkov茅ho vyt谩p臎n铆 a pr暖myslov媒ch proces暖; vyz媒v谩 k tomu, aby v铆celet媒 finan膷n铆 r谩mec pro obdob铆 2021鈥�2027 a jeho programy byly pln臎 v souladu s Pa艡铆啪skou dohodou;

73.听听poukazuje na to, 啪e dosa啪en铆 ekonomiky s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 si vy啪谩d谩 zna膷n茅 dal拧铆 investice do energetick茅ho syst茅mu EU a s n铆m spojen茅 infrastruktury ve srovn谩n铆 se sou膷asnou 膷谩stkou, a to ve v媒拧i p艡ibli啪n臎 175 a啪 290 miliard EUR ro膷n臎; zd暖raz艌uje, 啪e stabiln铆 a p艡edv铆dateln媒 r谩mec politiky v oblasti energetiky a klimatu je kl铆膷ov媒 pro zaji拧t臎n铆 velmi pot艡ebn茅 d暖v臎ry investor暖 a pro to, aby evropsk谩 pr暖myslov谩 odv臎tv铆 mohla v Evrop臎 p艡ij铆mat dlouhodob谩 investi膷n铆 rozhodnut铆; zd暖raz艌uje proto, 啪e prioritou by m臎lo b媒t prov谩d臎n铆 ak膷n铆ho pl谩nu pro udr啪iteln茅 financov谩n铆, kter媒 byl p艡ijat v b艡eznu 2018, v膷etn臎 kalibrace kapit谩lov媒ch po啪adavk暖 bank a obez艡etn茅ho zach谩zen铆 s aktivy s vysok媒mi emisemi uhl铆ku, pravidel obez艡etn茅ho podnik谩n铆 pro poji拧钮ovny a nov茅 煤pravy povinnost铆 institucion谩ln铆ch investor暖 a spr谩vc暖 aktiv;

74.听听domn铆v谩 se, 啪e VFR na听obdob铆 2021鈥�2027 by m臎l b媒t p艡ed sv媒m p艡ijet铆m zhodnocen s ohledem na c铆l zajistit do roku 2050 hospod谩艡stv铆 neutr谩ln铆 z hlediska klimatu a 啪e mus铆 b媒t zavedena standardn铆 zkou拧ka, kter谩 zajist铆 odolnost v媒daj暖 z rozpo膷tu EU v暖膷i zm臎n臎 klimatu;

75.听听konstatuje, 啪e strategie EU v oblasti lesnictv铆 vn铆m谩 politiku v oblasti rozvoje venkova v r谩mci spole膷n茅 zem臎d臎lsk茅 politiky (SZP) jako hlavn铆 zdroj podpory ochrany a udr啪iteln茅ho obhospoda艡ov谩n铆 les暖 v EU a 啪e strategie biohospod谩艡stv铆 klade d暖raz na SZP p艡i podpo艡e biohospod谩艡stv铆 jak finan膷n臎, tak zaji拧t臎n铆m vstupn铆ch materi谩l暖;

76.听听lituje, 啪e dotace na fosiln铆 paliva st谩le nar暖staj铆 a dosahuj铆 p艡ibli啪n茅 ro膷n铆 v媒拧e 55 miliard EUR; vyz媒v谩 EU a 膷lensk茅 st谩ty[11], aby okam啪it臎 ukon膷ily v拧echny evropsk茅 a听vnitrost谩tn铆 dotace na听fosiln铆 paliva;

77.听听zd暖raz艌uje, 啪e zejm茅na pro nejv铆ce posti啪en茅 regiony, jako jsou oblasti t臎啪by uhl铆, je d暖le啪it茅 zalo啪it fond pro spravedliv媒 p艡echod a 啪e spolu s t铆m je obecn臎 zapot艡eb铆 zohled艌ovat soci谩ln铆 dopady st谩vaj铆c铆ho financov谩n铆 opat艡en铆 v oblasti klimatu vzhledem k pot艡ebn媒m zm臎n谩m v n臎kter媒ch odv臎tv铆ch proto zd暖raz艌uje pot艡ebu kladn茅ho p艡ijet铆 dlouhodob茅 strategie ze strany 拧irok茅 ve艡ejnosti;

78.听听zd暖raz艌uje, 啪e pro podporu vedouc铆 煤lohy Unie v boji proti zm臎n臎 klimatu jsou kl铆膷ov茅 v媒zkumn茅 a inova膷n铆 programy EU i 膷lensk媒ch st谩t暖;

79.听听zd暖raz艌uje, 啪e听klimatick茅 hledisko mus铆 b媒t v pln茅 m铆艡e uplat艌ov谩no v programech v媒zkumu a听inovac铆 a听ve听v拧ech f谩z铆ch v媒zkumn茅ho cyklu jako jedna ze z谩sad financov谩n铆 ze strany EU;

80.听听upozor艌uje na zpr谩vu Panelu na vysok茅 煤rovni pro mo啪nosti dekarbonizace[12] o 煤loze v媒zkumu a inovac铆 v 煤sil铆 o dosa啪en铆 c铆l暖 Pa艡铆啪sk茅 dohody, ale i o jejich v媒znamu pro z铆sk谩v谩n铆 konkuren膷n铆 v媒hody EU v sout臎啪i v oblasti dekarbonizace; bere na v臎dom铆 soubor tematick媒ch a pr暖艡ezov媒ch doporu膷en铆 tohoto panelu, zejm茅na s ohledem na orientaci nov茅ho r谩mcov茅ho programu EU pro v媒zkum a inovace na obdob铆 2021鈥�2027 Horizont Evropa;

81.听听domn铆v谩 se, 啪e v p艡铆拧t铆ch dvou desetilet铆ch je nutno vyvinout zna膷n茅 煤sil铆 v oblasti v媒zkumu a inovac铆, aby se n铆zkouhl铆kov谩 a bezuhl铆kov谩 艡e拧en铆 stala v拧eobecn臎 dostupn谩 a soci谩ln臎 a ekonomicky udr啪iteln谩 a aby byla nalezena nov谩 艡e拧en铆, kter谩 umo啪n铆 vybudovat hospod谩艡stv铆 s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖;

82.听听zd暖raz艌uje, 啪e podle jeho n谩zoru mus铆 program Horizont Evropa p艡isp铆vat alespo艌 na 35听% jeho p艡铆padn媒ch v媒daj暖 na podporu c铆l暖 v oblasti klimatu v r谩mci pln臎n铆 obecn茅ho z谩m臎ru Unie uplat艌ovat klimatick茅 hledisko ve v拧ech oblastech 膷innosti;

脷loha spot艡ebitel暖 a ob臎hov茅 hospod谩艡stv铆

83.听听zd暖raz艌uje, 啪e na sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 maj铆 v媒znamn媒 vliv zm臎ny v听chov谩n铆 spot艡ebitel暖, a to mimo jin茅 v cel茅m potravinov茅m 艡et臎zci a v oblasti dopravy, p艡edev拧铆m dopravy leteck茅; vyz媒v谩 Komisi, aby co nejd艡铆ve zv谩啪ila r暖zn茅 mo啪nosti politiky, v膷etn臎 environment谩ln铆ho zdan臎n铆, kter谩 by chov谩n铆 spot艡ebitel暖 zm臎nila; p艡i podpo艡e zm臎ny chov谩n铆 zd暖raz艌uje v媒znam iniciativ vych谩zej铆c铆ch zdola, jako je Pakt starost暖 a听prim谩tor暖;

84.听听konstatuje, 啪e a膷koli spot艡eba nasycen媒ch tuk暖 a tmav茅ho masa v Unii z暖st谩v谩 v媒razn臎 nad doporu膷ovan媒mi v媒啪ivov媒mi hodnotami, statistiky Organizace OSN pro v媒啪ivu a zem臎d臎lstv铆 (FAO) ukazuj铆, 啪e celkov谩 spot艡eba masa a 啪ivo膷i拧n媒ch produkt暖 na obyvatele zem铆 EU-28 se od 90. let 20. stolet铆 sn铆啪ila; p艡ipom铆n谩, 啪e urychlen铆 tohoto pokra膷uj铆c铆ho trendu je nezbytn媒m p艡edpokladem v媒razn臎j拧铆ho sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 a dus铆ku z potravin谩艡sk茅ho pr暖myslu a zem臎d臎lstv铆;

85.听听zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅, aby EU dos谩hla nejen nahrazen铆 zdroj暖 energie, ale pr谩v臎 tak i nahrazen铆 v媒robk暖 / materi谩l暖, a to zejm茅na nahrazen铆 v媒robk暖 a materi谩l暖, kter茅 jsou zalo啪eny na fosiln铆ch palivech nebo jejich啪 v媒roba je zdrojem vysok媒ch emis铆, v媒robky zalo啪en媒mi na obnoviteln媒ch zdroj铆ch;

86.听听zd暖raz艌uje, 啪e听velk谩 膷谩st spot艡eby energie, a听tedy i听emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, je v谩z谩na p艡铆mo na听z铆sk谩n铆 zdroj暖, jejich zpracov谩n铆, p艡epravu, p艡em臎nu, pou啪it铆 a听likvidaci; zd暖raz艌uje, 啪e v媒znamn媒ch 煤spor lze dos谩hnout v ka啪d茅m 膷l谩nku 艡et臎zce 艡铆zen铆 zdroj暖; zd暖raz艌uje proto, 啪e zvy拧ov谩n铆 produktivity zdroj暖 prost艡ednictv铆m vy拧拧铆 efektivity a sni啪ov谩n铆 objemu odpad暖 prost艡ednictv铆m opat艡en铆, jako je op臎tovn茅 pou啪it铆, recyklace a repasov谩n铆, m暖啪e v媒znamn臎 sn铆啪it jak spot艡ebu surovin, tak emise sklen铆kov媒ch plyn暖 a z谩rove艌 s t铆m i zv媒拧it konkurenceschopnost a vytv谩艡et obchodn铆 p艡铆le啪itosti a pracovn铆 m铆sta; vyzdvihuje n谩kladovou efektivitu opat艡en铆 p艡ij铆man媒ch na podporu ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆; zd暖raz艌uje, 啪e lep拧铆 vyu啪铆v谩n铆 surovin a metody ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆 a jim odpov铆daj铆c铆 technick媒 n谩vrh v媒robk暖 p艡isp臎j铆 ke zm臎n臎 v媒robn铆ch a spot艡ebn铆ch vzorc暖 a ke sn铆啪en铆 mno啪stv铆 odpadu;

87.听听zd暖raz艌uje v媒znam produktov茅 politiky, jako jsou ekologick茅 ve艡ejn茅 zak谩zky a ekodesign, kter谩 m暖啪e v媒znamn臎 p艡isp臎t k听煤spor谩m energie a听k omezen铆 uhl铆kov茅 stopy v媒robk暖 a听z谩rove艌 s t铆m zlep拧it i jejich materi谩lovou stopu a听celkov媒 dopad na听啪ivotn铆 prost艡ed铆; zd暖raz艌uje, 啪e jako sou膷谩st norem EU v听oblasti ekodesignu je t艡eba zav茅st po啪adavky na ob臎hov茅 hospod谩艡stv铆 a听roz拧铆艡it st谩vaj铆c铆 metodiku ekodesignu na听dal拧铆 kategorie v媒robk暖 vedle v媒robk暖 spojen媒ch se spot艡ebou energie;

88.听听je toho n谩zoru, 啪e by e m臎lo pokra膷ovat v pr谩ci na spolehliv茅m m臎艡en铆 vlivu klimatu na z谩klad臎 spot艡eby; bere na听v臎dom铆 skute膷nost, 啪e听na听z谩klad臎 st谩vaj铆c铆ch model暖 dosp臎la hloubkov谩 anal媒za k听z谩v臎ru, 啪e听煤sil铆 EU o听sn铆啪en铆 emis铆 z听jeho v媒roby je n臎jak媒m zp暖sobem stabilizov谩no dovozem zbo啪铆 s听vy拧拧铆 uhl铆kovou stopou; zd暖raz艌uje z谩v臎r, 啪e听do听roku 2016 EU ji啪 v媒znamn臎 p艡isp臎la ke听sn铆啪en铆 emis铆 v听jin媒ch zem铆ch v听d暖sledku zv媒拧en茅ho toku obchodu a听zv媒拧en茅 uhl铆kov茅 煤膷innosti jej铆ho v媒vozu;

EU a glob谩ln铆 opat艡en铆 v oblasti klimatu

89.听听zd暖raz艌uje v媒znam rostouc铆ho po膷tu iniciativ a soustavn茅ho dialogu na pat艡i膷n媒ch mezin谩rodn铆ch f贸rech a 煤膷inn茅 klimatick茅 diplomacie jako stimulace podobn媒ch politick媒ch rozhodnut铆, kter谩 posiluj铆 ambice v oblasti klimatu i v dal拧铆ch regionech a ve t艡et铆ch zem铆ch; vyz媒v谩 EU, aby zv媒拧ila finan膷n铆 prost艡edky, kter茅 sama p艡id臎luje na opat艡en铆 v oblasti klimatu, a aby 膷lensk茅 st谩ty aktivn臎 podn臎covala k posilov谩n铆 jejich pomoci t艡et铆m zem铆m v souvislosti s klimatem (v podob臎 rozvojov茅 pomoci sp铆拧e ne啪 p暖j膷ek), kter谩 by m臎la dopl艌ovat听zahrani膷n铆 rozvojovou pomoc a听nem臎la by se zapo膷铆t谩vat dvakr谩t jako rozvojov谩 pomoc a听finan膷n铆 podpora v听oblasti klimatu;

90.听听zd暖raz艌uje v媒znam siln茅 diplomacie a听vedouc铆ho postaven铆 EU v听oblasti klimatu a听energetiky pro pos铆len铆 glob谩ln铆 a mnohostrann茅 spolupr谩ce a听ambic铆 v听boji proti zm臎n臎 klimatu a听v z谩jmu udr啪iteln茅ho rozvoje; vyz媒v谩 Komisi a听膷lensk茅 st谩ty, aby se zasazovaly o听spole膷n茅 r谩mce a听opat艡en铆 v听r谩mci f贸r OSN;

91.听听zd暖raz艌uje, 啪e summit OSN o zm臎n臎 klimatu, kter媒 se bude konat v z谩艡铆 2019, by byl ide谩ln铆m okam啪ikem pro to, aby vedouc铆 p艡edstavitel茅 ozn谩mili vy拧拧铆 c铆le v oblasti vnitrost谩tn臎 stanoven媒ch p艡铆sp臎vk暖 (NDC); domn铆v谩 se, 啪e EU by postoj k aktualizaci sv茅ho vnitrost谩tn臎 stanoven茅ho p艡铆sp臎vku (NDC) m臎la zaujmout s dostate膷n媒m p艡edstihem, aby na summit p艡ijela dob艡e p艡ipravena a aby jednala v 煤zk茅 spolupr谩ci s mezin谩rodn铆 koalic铆 stran na podporu vy拧拧铆ch c铆l暖 v oblasti klimatu;

92.听听zd暖raz艌uje, 啪e d暖le啪it茅 je pos铆lit interoperabilitu mezi politick媒mi n谩stroji EU a jejich ekvivalenty ve t艡et铆ch zem铆ch, zejm茅na mechanism暖 stanovov谩n铆 cen uhl铆ku; vyz媒v谩 Komisi, aby i nad谩le rozv铆jela a posilovala spolupr谩ci a podporu v oblasti rozvoje mechanism暖 stanovov谩n铆 cen uhl铆ku mimo Evropu s c铆lem dos谩hnout v celosv臎tov茅m m臎艡铆tku v臎t拧铆ho sn铆啪en铆 emis铆 a rovn臎j拧铆ch podm铆nek; zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 zav茅st opat艡en铆 na ochranu 啪ivotn铆ho prost艡ed铆, kter谩 zajist铆 dal拧铆 re谩ln茅 sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖; vyz媒v谩 proto Komisi, aby prosazovala p艡铆sn谩 a pevn臎 stanoven谩 mezin谩rodn铆 pravidla t媒kaj铆c铆 se 膷l谩nku 6 Pa艡铆啪sk茅 dohody, s c铆lem zabr谩nit mezer谩m ve vykazov谩n铆 a dvoj铆mu zapo膷铆t谩v谩n铆 sni啪ov谩n铆 emis铆;

掳

掳听听掳

93.听听pov臎艡uje sv茅ho p艡edsedu, aby p艡edal toto usnesen铆 Rad臎, Komisi a听vl谩d谩m a听parlament暖m 膷lensk媒ch st谩t暖.

听