合法博彩网站

Evropsk媒 parlament,

鈥撎�听s ohledem na sd臎len铆 Komise ze dne 28. listopadu 2018 鈥災宨st谩 planeta pro v拧echny 鈥� evropsk谩 dlouhodob谩 strategick谩 vize prosperuj铆c铆, modern铆, konkurenceschopn茅 a klimaticky neutr谩ln铆 ekonomiky鈥� (,

鈥撎�听s ohledem na R谩mcovou 煤mluvu Organizace spojen媒ch n谩rod暖 o听zm臎n臎 klimatu (UNFCCC) a听na Kj贸tsk媒 protokol k听t茅to 煤mluv臎,

鈥撎�听s ohledem na Pa艡铆啪skou dohodu, rozhodnut铆 1/CP.21, 21.听konferenci smluvn铆ch stran (COP21) 煤mluvy UNFCCC a听na 11.听konferenci smluvn铆ch stran, kter谩 byla z谩rove艌 setk谩n铆m smluvn铆ch stran Kj贸tsk茅ho protokolu (CMP11) a听konala se ve dnech 30.听listopadu a啪 11. prosince 2015 v听Pa艡铆啪i ve Francii,

鈥撎�听s ohledem na 24. zased谩n铆 konference smluvn铆ch stran (COP24) UNFCCC, na 14. zased谩n铆 smluvn铆ch stran Kj贸tsk茅ho protokolu (CMP14) a na t艡et铆 膷谩st prvn铆ho zased谩n铆 konference smluvn铆ch stran, kter谩 byla rovn臎啪 zased谩n铆m smluvn铆ch stran Pa艡铆啪sk茅 dohody (CMA1.3) a konala se v polsk媒ch Katovic铆ch ve dnech 2. a啪 14. prosince 2018,

鈥撎�听s ohledem na Agendu OSN pro udr啪iteln媒 rozvoj 2030 a na c铆le OSN v听oblasti udr啪iteln茅ho rozvoje,

鈥撎�听s ohledem na usnesen铆 ze dne 25. 艡铆jna 2018 o konferenci OSN o听zm臎n臎 klimatu konan茅 v听roce 2018 v听polsk媒ch Katovic铆ch (COP24)[1],

鈥撎�听s ohledem na z谩v臎ry Evropsk茅 rady ze dne 22. b艡ezna 2018,

鈥撎�听s ohledem na zvl谩拧tn铆 zpr谩vu Mezivl谩dn铆ho panelu pro zm臎nu klimatu (IPCC) s n谩zvem 鈥濭lob谩ln铆 oteplov谩n铆 o 1,5掳C鈥�, jeho p谩tou hodnot铆c铆 zpr谩vu a jeho souhrnnou zpr谩vu,

鈥撎�听s ohledem na dev谩t茅 vyd谩n铆 zpr谩vy OSN o nedostate膷n茅m 煤sil铆 p艡i sni啪ov谩n铆 emis铆 nazvan茅 鈥濫nvironment Emissions Gap Report鈥�, kter谩 byla p艡ijata dne 27. listopadu 2018,

鈥撎�听s听ohledem na n谩vrh usnesen铆 V媒boru pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆, ve艡ejn茅 zdrav铆 a听bezpe膷nost potravin a听V媒boru pro pr暖mysl, v媒zkum a听energetiku,

鈥撎�听s ohledem na 膷l. 123 odst. 2 jednac铆ho 艡谩du,

A.听听vzhledem k tomu, 啪e konference COP24 v Katovic铆ch vy煤stila v p艡ijet铆 souboru pravidel z Katovic, jen啪 zaji拧钮uje pr谩vn铆 srozumitelnost v prov谩d臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody;

1.听听v铆t谩 zve艡ejn臎n铆 sd臎len铆 Komise s n谩zvem 鈥災宨st谩 planeta pro v拧echny 鈥� Evropsk谩 dlouhodob谩 strategick谩 vize prosperuj铆c铆, modern铆, konkurenceschopn茅 a klimaticky neutr谩ln铆 ekonomiky鈥�, kter谩 zd暖raz艌uje p艡铆le啪itosti a v媒zvy, je啪 transformace k ekonomice s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 p艡in谩拧铆 evropsk媒m ob膷an暖m a evropsk茅 ekonomice, a stanov铆 z谩klad pro 拧irokou diskusi za 煤膷asti org谩n暖 EU, vnitrost谩tn铆ch parlament暖, podnikov茅ho sektoru, nevl谩dn铆ch organizac铆, akademick茅 obce a dal拧铆ch v媒zkumn媒ch organizac铆, odbor暖, region暖, m臎st a komunit, ale i ob膷an暖; schvaluje c铆l nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2050 a 啪谩d谩 膷lensk茅 st谩ty, aby ud臎laly tot茅啪 na听zvl谩拧tn铆m summitu EU v听Sibiu v听kv臎tnu 2019 v r谩mci diskus铆 o budoucnosti Evropy; 啪谩d谩 膷lensk茅 st谩ty, aby se v z谩jmu spln臎n铆 tohoto c铆le zav谩zaly k napln臎n铆 po啪adovan茅 ambice;

2.听听zd暖raz艌uje, 啪e听evrop拧t铆 ob膷an茅 ji啪 膷el铆 p艡铆m媒m dopad暖m zm臎ny klimatu; zd暖raz艌uje, 啪e podle Evropsk茅 agentury pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆 膷inily pr暖m臎rn茅 ro膷n铆 ztr谩ty zp暖soben茅 extr茅mn铆mi pov臎trnostn铆mi jevy a extr茅mn铆mi doprovodn媒mi jevy zm臎ny klimatu v Unii v letech 2010 a啪 2016 p艡ibli啪n臎 12,8 miliardy EUR a 啪e nedojde-li k p艡ijet铆 dal拧铆ch opat艡en铆, mohly by 拧kody zp暖soben茅 zm臎nou klimatu vystoupat do roku 2080 v EU p艡inejmen拧铆m na 190 miliard EUR, co啪 p艡edstavuje 膷istou ztr谩tu prosperity rovnaj铆c铆 se 1,8听% jej铆ho st谩vaj铆c铆ho HDP; zd暖raz艌uje, 啪e podle sc茅n谩艡e s vysok媒mi emisemi by ro膷n铆 n谩klady zp暖soben茅 z谩plavami mohly v EU do roku 2100 dos谩hnout a啪 1 bilionu EUR a 啪e katastrofy souvisej铆c铆 s pov臎trnostn铆mi jevy by do roku 2100 mohly m铆t dopad na asi dv臎 t艡etiny evropsk媒ch ob膷an暖 v porovn谩n铆 s 5听% obyvatel v sou膷asnosti; d谩le zd暖raz艌uje, 啪e podle Evropsk茅 agentury pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆 bude 50听% obydlen媒ch oblast铆 v EU do roku 2030 膷elit v谩啪n茅mu nedostatku vody;

3.听听zd暖raz艌uje, 啪e z t茅to zvl谩拧tn铆 zpr谩vy IPCC vypl媒v谩, 啪e omezit glob谩ln铆 oteplov谩n铆 na 1,5掳C, a to bez jak茅hokoli nebo jen s omezen媒m p艡ekro膷en铆m, by znamenalo dos谩hnout celosv臎tov臎 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2060 a sni啪ovat ro膷n铆 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2030 na maxim谩ln臎 27,4 Gt CO2eq za rok; s ohledem na tato zji拧t臎n铆 zd暖raz艌uje, 啪e aby Unie coby glob谩ln铆 v暖dce m臎la skute膷nou 拧anci udr啪et glob谩ln铆 n谩r暖st teploty pod 1,5听掳C do roku 2100, mus铆 usilovat o to, aby bylo nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 dosa啪eno co nejd艡铆ve, nejpozd臎ji do roku 2050;

4.听听vyjad艡uje znepokojen铆 nad zpr谩vou OSN o nedostate膷n茅m 煤sil铆 p艡i sni啪ov谩n铆 emis铆 nazvanou 鈥濫nvironment Emissions Gap Report鈥�, v n铆啪 se uv谩d铆, 啪e st谩vaj铆c铆 bezpodm铆ne膷n茅 vnitrost谩tn臎 stanoven茅 p艡铆sp臎vky zna膷n臎 p艡ekra膷uj铆 limit oteplov谩n铆 v媒razn臎 pod 煤rovn铆 2掳C ur膷en媒 v Pa艡铆啪sk茅 dohod臎 a povedou naopak k oteplov谩n铆 o p艡edpokl谩dan媒ch 3,2掳C[2] do roku 2100; zd暖raz艌uje, 啪e je bezpodm铆ne膷n臎 nutn茅, aby v拧echny smluvn铆 strany UNFCCC sv茅 ambice v oblasti klimatu do roku 2020 zv媒拧ily;

Cesty ke zm臎n臎 v evropsk茅 strategii nulov媒ch emis铆 do poloviny stolet铆

5.听听vyjad艡uje p艡esv臎d膷en铆, 啪e Evropa mus铆 b媒t vedouc铆 silou klimatick茅 neutrality investicemi do udr啪iteln媒ch a inovativn铆ch technologick媒ch 艡e拧en铆, zvy拧ov谩n铆m kompetenc铆 ob膷an暖 a slad臎n铆m krok暖 v kl铆膷ov媒ch oblastech, jako je energetika, pr暖myslov谩 politika a v媒zkum, za sou膷asn茅ho p艡edch谩zen铆 energetick茅 chudob臎 a zaji拧t臎n铆 soci谩ln铆 spravedlnosti pro spravedliv媒 p艡echod v膷etn臎 rekvalifika膷n铆ch program暖 a program暖 zvy拧ov谩n铆 kvalifikace, co啪 je podm铆nkou pro to, aby se nejpozd臎ji do roku 2050 p艡e拧lo na hospod谩艡stv铆 s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖;

6.听听konstatuje, 啪e strategie nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 EU p艡edstavuje osm cest k tomu, jak dos谩hnout ekonomick茅, technologick茅 a soci谩ln铆 transformace, kterou Unie pot艡ebuje, aby splnila dlouhodob媒 teplotn铆 c铆l vyty膷en媒 Pa艡铆啪skou dohodou; lituje, 啪e strategie nezva啪uje 啪谩dn茅 cesty k zaji拧t臎n铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 p艡ed rokem 2050; konstatuje, 啪e pouze dv臎 z t臎chto cest umo啪n铆 Unie dos谩hnout nejpozd臎ji do roku 2050 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆; zd暖raz艌uje, 啪e to vy啪aduje rychlou a koordinovanou akci a zna膷n茅 煤sil铆 na m铆stn铆, region谩ln铆, celost谩tn铆 a unijn铆 煤rovni a rovn臎啪 zapojen铆 akt茅r暖 mimo st谩tn铆 sektor; uzn谩v谩, 啪e听region谩ln臎 a听m铆stn臎 stanoven茅 p艡铆sp臎vky by mohly b媒t d暖le啪it媒m n谩strojem pro p艡ekon谩n铆 nedostatk暖 p艡i sni啪ov谩n铆 emis铆; p艡ipom铆n谩, 啪e 膷lensk茅 st谩ty maj铆 povinnost p艡ij铆mat dlouhodob茅 n谩rodn铆 strategie, jak je stanoveno v na艡铆zen铆 o spr谩v臎[3]; vyz媒v谩 proto 膷lensk茅 st谩ty, aby stanovily jednozna膷n茅 kr谩tkodob茅 a dlouhodob茅 c铆le a programy, kter茅 budou v souladu s c铆li Pa艡铆啪sk茅 dohody, a aby poskytovaly investi膷n铆 podporu cest谩m k dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆;

7.听听poukazuje na to, 啪e podle odhad暖 Komise m谩 b媒t r暖st HDP Unie ve sc茅n谩艡铆ch s nulov媒mi emisemi vy拧拧铆 ne啪 ve sc茅n谩艡铆ch s m铆rn臎j拧铆m sni啪ov谩n铆m emis铆, p艡i膷em啪 煤膷inky by m臎ly b媒t v obou p艡铆padech rozlo啪eny na 煤zem铆 Unie nerovnom臎rn臎, co啪 je zp暖sobeno rozd铆ly mezi jednotliv媒mi 膷lensk媒mi st谩ty, mimo jin茅 pokud jde o HDP na obyvatele a uhl铆kovou n谩ro膷nost skladby zdroj暖 energie; domn铆v谩 se, 啪e zcela nejn谩kladn臎j拧铆 by bylo, pokud by se nep艡ij铆mala 啪谩dn谩 opat艡en铆, co啪 by vedlo nejen k mimo艡谩dn臎 velk茅mu poklesu HDP v听Evrop臎, ale i k dal拧铆mu n谩r暖stu ekonomick媒ch rozd铆l暖 mezi 膷lensk媒mi st谩ty i v r谩mci nich, nebo钮 se o膷ek谩v谩, 啪e ne膷innost by m臎la na n臎kter茅 膷lensk茅 st谩ty tvrd拧铆 dopad ne啪 na jin茅;

8.听听se znepokojen铆m konstatuje, 啪e z谩vislost EU na dovozu energi铆 膷in铆 v sou膷asnosti 55听%; zd暖raz艌uje, 啪e v situaci dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 by tento pod铆l klesl na 20听% do roku 2050, co啪 by pozitivn臎 ovlivnilo obchodn铆 bilanci a geopolitick茅 postaven铆 EU; konstatuje, 啪e kumulativn铆 煤spory n谩klad暖 na dovoz fosiln铆ch paliv v obdob铆 2031 a啪 2050 by dos谩hly p艡ibli啪n臎 2鈥�3 bilion暖 EUR a tyto prost艡edky by mohly b媒t vyd谩v谩ny na udr啪iteln茅 a spravedliv茅 investice;

9.听听zd暖raz艌uje, 啪e by sn铆啪en茅 zne膷i拧钮ov谩n铆 ovzdu拧铆 v situaci dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sn铆啪ilo po膷et p艡ed膷asn媒ch 煤mrt铆 zp暖soben媒ch jemn媒mi 膷谩sticemi o v铆ce ne啪 40听%; konstatuje, 啪e v takov茅 situaci by se po拧kozen铆 zdrav铆 sn铆啪ilo o hodnotu p艡ibli啪n臎 200 miliard EUR ro膷n臎;

10.听听konstatuje, 啪e cesty navrhovan茅 ve strategii po膷铆taj铆 s vyu啪铆v谩n铆m 艡ady technologi铆 pro odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku, jako je zachycov谩n铆 uhl铆ku a jeho ukl谩d谩n铆 nebo vyu啪铆v谩n铆 a p艡铆m茅 zachycov谩n铆 CO2 ze vzduchu, co啪 jsou technologie, kter茅 dosud nebyly uplatn臎ny ve velk茅m rozsahu; nicm茅n臎 se domn铆v谩, 啪e strategie EU pro dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 by m臎la prioritn臎 usilovat o p艡铆m茅 sni啪ov谩n铆 emis铆 a up艡ednost艌ovat opat艡en铆 sm臎艡uj铆c铆 k zachov谩n铆 a roz拧i艡ov谩n铆 p艡irozen媒ch propad暖 a rezervo谩r暖 uhl铆ku v EU a 啪e by m臎la m铆t za c铆l pou啪铆vat technologie pro odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku pouze tam, kde nejsou k dispozici 啪谩dn茅 p艡铆m茅 mo啪nosti sn铆啪en铆 emis铆; domn铆v谩 se, 啪e do听roku 2030 je t艡eba dal拧铆ch opat艡en铆, pokud se m谩 Unie vyhnout tomu, 啪e by se op铆rala o听technologie pro odstra艌ov谩n铆 uhl铆ku, kter茅 by byly spojeny se zna膷n媒mi riziky pro ekosyst茅my, biologickou rozmanitost a听zaji拧钮ov谩n铆 potravin, jak rovn臎啪 potvrzuje zpr谩va IPCC o omezen铆 oteplov谩n铆 na 1,5掳C;

Soci谩ln铆 aspekty zm臎ny klimatu a spravedliv媒 p艡echod

11.听听v铆t谩 prohl谩拧en铆 Komise, 啪e nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 je mo啪n茅 dos谩hnout bez 膷ist茅ho 煤bytku pracovn铆ch m铆st, a pozitivn臎 hodnot铆 podrobn茅 posouzen铆 transformace v听energeticky n谩ro膷n媒ch odv臎tv铆ch; poukazuje na to, 啪e pokud bude spravedliv媒 p艡echod na ekonomiku s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 proveden dob艡e a bude spojen s vhodnou podporu nejzraniteln臎j拧铆ch region暖, odv臎tv铆 a ob膷an暖, bude m铆t potenci谩l vytvo艡it 膷ist茅 zisky v oblasti zam臎stnanosti v Unii 鈥� ve sc茅n谩艡i nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 se zam臎stnanost v cel茅 ekonomice zv媒拧铆 o 2,1 milionu m铆st do roku 2050, ve srovn谩n铆 se zv媒拧en铆m zam臎stnanosti o 1,3 milionu pracovn铆ch m铆st ve sc茅n谩艡i, podle kter茅ho se emise sn铆啪铆 o 80听%; domn铆v谩 se proto, 啪e Komise by m臎la vyvinout nov媒 audit dovednost铆 v r谩mci P艡ehledu dovednost铆 EU s region谩ln铆mi 煤daji o dovednostech, kter茅 jsou zapot艡eb铆 k tomu, aby klimaticky neutr谩ln铆 Evropa dok谩zala podporovat tyto nejzraniteln臎j拧铆 regiony, odv臎tv铆 a ob膷any p艡i rekvalifikaci a nab媒v谩n铆 nov媒ch dovednost铆 pro kvalitn铆 pracovn铆 m铆sta v t媒ch啪 regionech, kter谩 obstoj铆 i v budoucnosti;

12.听听zd暖raz艌uje, 啪e je zapot艡eb铆 anticipa膷n铆 p艡铆stup k zaji拧t臎n铆 spravedliv茅ho p艡echodu pro ob膷any EU a na podporu region暖, jejich啪 ekonomiky z谩visej铆 na 膷innostech spojen媒ch s odv臎tv铆mi a technologiemi, u nich啪 se p艡edpokl谩d谩 煤tlum nebo je啪 by se m臎ly v budoucnosti transformovat;

13.听听domn铆v谩 se, 啪e transformace Evropy spjat谩 s klimatem mus铆 b媒t ekologicky, ekonomicky a听soci谩ln臎 udr啪iteln谩; zd暖raz艌uje, 啪e v z谩jmu zaji拧t臎n铆 politick茅ho p艡ijet铆 v拧emi ob膷any je t艡eba vz铆t tak茅 v potaz distribu膷n铆 煤膷inky politik v oblasti klimatu a dekarbonizace, zejm茅na pokud jde o n铆zkop艡铆jmov茅 skupiny; domn铆v谩 se proto, 啪e soci谩ln铆 dopady by m臎ly b媒t v pln茅 m铆艡e zohledn臎ny ve v拧ech unijn铆ch a vnitrost谩tn铆ch politik谩ch v oblasti klimatu s c铆lem zajistit soci谩ln铆 a ekologickou transformaci v Evrop臎; v tomto ohledu zd暖raz艌uje, 啪e na z谩klad臎 inkluzivn铆ho procesu a听v听煤zk茅 spolupr谩ci s听m铆stn铆mi a听region谩ln铆mi org谩ny ve艡ejn茅 spr谩vy, odbory, vzd臎l谩vac铆mi institucemi, organizacemi ob膷ansk茅 spole膷nosti a听soukrom媒m sektorem bude t艡eba vypracovat na v拧ech 煤rovn铆ch individu谩ln臎 p艡izp暖soben茅 a听dostate膷n臎 financovan茅 strategie s c铆lem zajistit soci谩ln铆 spravedlnost a zaru膷it v拧em evropsk媒m ob膷an暖m v r谩mci tohoto p艡echodu rovn茅 p艡铆le啪itosti a sou膷asn臎 zamezit nep艡im臎艡en媒m dopad暖m na n铆zkop艡铆jmov茅 skupiny;

14.听听p艡ipom铆n谩, 啪e p艡ibli啪n臎 50 a啪 125 milion暖 evropsk媒ch ob膷an暖 je v sou膷asnosti ohro啪eno energetickou chudobou[4]; zd暖raz艌uje, 啪e transformace energetiky m暖啪e m铆t nep艡im臎艡en茅 dopady na osoby s n铆zk媒mi p艡铆jmy a d谩le prohloubit energetickou chudobu; uzn谩v谩, 啪e energetick谩 politika mus铆 m铆t soci谩ln铆 rozm臎r a zajistit, aby nikdo nebyl opom铆jen; vyz媒v谩 膷lensk茅 st谩ty, aby p艡ij铆maly progresivn铆 opat艡en铆 s c铆lem zajistit, 啪e transformace energetiky prob臎hne soci谩ln臎 spravedliv媒m zp暖sobem a p艡铆stup k energii budou m铆t v拧ichni ob膷an茅 EU;

15.听听domn铆v谩 se, 啪e mlad铆 lid茅 maj铆 膷铆m d谩l v臎t拧铆 pov臎dom铆 o soci谩ln铆 odpov臎dnosti a odpov臎dnosti za ochranu 啪ivotn铆ho prost艡ed铆, kter茅 m谩 s铆lu zm臎nit na拧i spole膷nost tak, aby byla v budoucnu odoln谩 v暖膷i zm臎n臎 klimatu, a 啪e vzd臎l谩v谩n铆 mlad媒ch lid铆 p艡edstavuje jeden z nej煤膷inn臎j拧铆ch n谩stroj暖 boje proti zm臎n臎 klimatu; zd暖raz艌uje, 啪e je nutn茅 aktivn臎 zapojovat mlad拧铆 generace do budov谩n铆 mezin谩rodn铆ch, mezikulturn铆ch a mezigenera膷n铆ch vztah暖, z nich啪 vych谩z铆 kulturn铆 prom臎na, je啪 podpo艡铆 celosv臎tov茅 煤sil铆 o udr啪iteln臎j拧铆 budoucnost;

16.听听v铆t谩 skute膷nost, 啪e lid茅 v cel茅 Evrop臎 膷铆m d谩l aktivn臎ji demonstruj铆 za klimatickou spravedlnost, zejm茅na v r谩mci 拧koln铆ch st谩vek; v铆t谩 po啪adavky t臎chto aktivist暖 na v臎t拧铆 ambice a domn铆v谩 se, 啪e celost谩tn铆, region谩ln铆 a m铆stn铆 org谩ny a EU by m臎ly t臎mto po啪adavk暖m v臎novat pozornost;

17.听听zd暖raz艌uje, 啪e aby Evropa dos谩hla nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2050, je nezbytn茅 zapojit evropsk茅 ob膷any a zajistit jejich 煤膷ast; vyb铆z铆 celost谩tn铆, region谩ln铆 a m铆stn铆 vl谩dn铆 instituce na v拧ech 煤rovn铆ch, aby zavedly konkr茅tn铆 opat艡en铆, kter谩 podpo艡铆 a usnadn铆 zapojen铆 ob膷an暖 do p艡echodu na dekarbonizovanou spole膷nost;

Bezprost艡edn铆 c铆le

18.听听uzn谩v谩, 啪e desetilet铆 2020鈥�2030 bude m铆t rozhoduj铆c铆 v媒znam pro to, zda EU dos谩hne do roku 2050 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆; vyz媒v谩 Komisi a 膷lensk茅 st谩ty, aby podpo艡ily ambici贸zn铆 st艡edn臎dob媒 c铆l pro obdob铆 do roku 2030, co啪 je d暖le啪it茅 pro zaji拧t臎n铆 dostate膷n臎 stabiln铆ch investic na trhu, pln茅ho vyu啪it铆 potenci谩lu technologick媒ch inovac铆 a pos铆len铆 p艡铆le啪itost铆 evropsk媒ch podnik暖 st谩t se na sv臎tov茅m trhu l铆dry ve v媒rob臎 s n铆zk媒mi emisemi;

19.听听zd暖raz艌uje, 啪e m谩-li b媒t v roce 2050 co nej煤sporn臎ji dosa啪eno nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, je nutn茅 nav媒拧it c铆le stanoven茅 na obdob铆 do roku 2030 a sladit je se sc茅n谩艡i, u nich啪 se usiluje o nulov茅 膷ist茅 emise do roku 2050; je p艡esv臎d膷en, 啪e听je nanejv媒拧 d暖le啪it茅, aby Unie vyslala nejpozd臎ji na summitu OSN o听zm臎n臎 klimatu, kter媒 se bude konat v听z谩艡铆 2019 v听New Yorku, jasn媒 sign谩l, 啪e je p艡ipravena p艡ehodnotit sv暖j p艡铆nos k pln臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody;

20.听听podporuje aktualizaci vnitrost谩tn臎 stanoven媒ch p艡铆sp臎vk暖 Unie s c铆lem platn媒m pro cel茅 hospod谩艡stv铆 sn铆啪it dom谩c铆 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku 2030 v porovn谩n铆 s 煤rovn臎mi z roku 1990 o 55听%; vyz媒v谩 proto vedouc铆 p艡edstavitele EU, aby na听zvl谩拧tn铆m summitu EU v听Sibiu v听kv臎tnu 2019 s听ohledem na听summit OSN o听klimatu pl谩novan媒 na z谩艡铆 2019 podpo艡ili pos铆len铆 c铆l暖 vnitrost谩tn臎 stanoven茅ho p艡铆sp臎vku Unie;

21.听听domn铆v谩 se proto, 啪e听Komise by m臎la nejpozd臎ji p艡i sv媒ch p艡ezkumech klimatick茅ho bal铆膷ku pro rok 2030 a dal拧铆ch p艡铆slu拧n媒ch pr谩vn铆ch p艡edpis暖 v letech 2022鈥�2024 p艡edlo啪it legislativn铆 n谩vrhy, jimi啪 zv媒拧铆 c铆le v souladu s upraven媒mi vnitrost谩tn臎 stanoven媒mi p艡铆sp臎vky a c铆lem dos谩hnout nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆; domn铆v谩 se, 啪e nedostate膷n茅 ambice na obdob铆 do roku 2030 by omezily budouc铆 mo啪nosti a mo啪n谩 i dostupnost n臎kter媒ch metod n谩kladov臎 efektivn铆 dekarbonizace; domn铆v谩 se, 啪e tyto p艡ezkumy jsou d暖le啪it媒m miln铆kem na cest臎 k pln臎n铆 z谩vazk暖 EU spojen媒ch s klimatem;

22.听听je toho n谩zoru, 啪e za 煤膷elem dal拧铆ho zaji拧t臎n铆 v臎t拧铆 stability trh暖 bude rovn臎啪 p艡铆nosn茅, aby EU vyty膷ila tak茅 st艡edn臎dob媒 c铆l pro sn铆啪en铆 emis铆 na obdob铆 do roku 2040, kter媒 by mohl d谩le pos铆lit stabilitu a zajistit spln臎n铆 dlouhodob茅ho c铆le stanoven茅ho na obdob铆 do roku 2050;

23.听听domn铆v谩 se, 啪e je nezbytn茅 prov谩d臎t pravideln媒 p艡ezkum unijn铆 strategie nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆; domn铆v谩 se, 啪e tento p艡ezkum by se m臎l op铆rat o p臎tilet茅 glob谩ln铆 hodnocen铆 zakotven茅 v Pa艡铆啪sk茅 dohod臎 a p艡ihl铆啪et k technologick茅mu a spole膷ensk茅mu v媒voji a p艡铆sp臎vk暖m nest谩tn铆ch akt茅r暖 a Evropsk茅ho parlamentu;

P艡铆sp臎vky jednotliv媒ch odv臎tv铆

24.听听podtrhuje, 啪e 膷ist茅 emise budou muset b媒t sn铆啪eny t茅m臎艡 na nulu ve v拧ech odv臎tv铆ch hospod谩艡stv铆, nebo钮 v拧echna odv臎tv铆 by m臎la spole膷n臎 p艡isp臎t ke sni啪ov谩n铆 emis铆; vyz媒v谩 proto Komisi, aby na拧la cesty k zaji拧t臎n铆 neutrality v拧ech odv臎tv铆 z hlediska klimatu; v t茅to souvislosti zd暖raz艌uje v媒znam z谩sady 鈥瀦ne膷i拧钮ovatel plat铆鈥�;

25.听听zd暖raz艌uje d暖le啪itost r暖zn媒ch opat艡en铆 a pr谩vn铆ch p艡edpis暖 v oblasti klimatu p艡ijat媒ch v r暖zn媒ch politick媒ch oblastech, av拧ak varuje, 啪e rozt艡铆拧t臎n媒 p艡铆stup m暖啪e v茅st k nekonzistentnostem a nepovede k dosa啪en铆 ekonomiky s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 v EU do roku 2050; domn铆v谩 se, 啪e bude nezbytn媒 komplexn铆 p艡铆stup v podob臎 pr谩vn铆 煤pravy EU o ochran臎 klimatu, a 啪谩d谩 Komisi, aby tuto mo啪nost neprodlen臎 prozkoumala;

26.听听poukazuje na dopad reformy syst茅mu obchodov谩n铆 s emisemi na ceny emisn铆ch povolenek EU a v铆t谩 skute膷nost, 啪e doch谩z铆 k obnov臎 d暖v臎ry v tento syst茅m;

27.听听uzn谩v谩 煤lohu, kterou zvl谩拧tn铆 zpr谩va IPCC o glob谩ln铆m oteplen铆 o 1,5听掳C p艡isuzuje ve v臎t拧in臎 sc茅n谩艡暖 technologii zachycov谩n铆 a skladov谩n铆 uhl铆ku; pova啪uje na nezbytn茅, aby se zv媒拧ila m铆ra vyu啪铆v谩n铆 ekologicky bezpe膷n媒ch technologi铆 pro zachycov谩n铆, skladov谩n铆 a vyu啪铆v谩n铆 uhl铆ku v pr暖myslov媒ch procesech (CCU a CCS), kter茅 by umo啪nily dos谩hnout 膷ist茅ho sn铆啪en铆 emis铆 t铆m, 啪e by k nim v暖bec nedoch谩zelo nebo 啪e by byl CO₂ trvale ukl谩d谩n;se znepokojen铆m konstatuje, 啪e mnoh茅 technologie pro zachycov谩n铆 a vyu啪铆v谩n铆 uhl铆ku nevedou v sou膷asnosti k trval茅mu sni啪ov谩n铆 emis铆; 啪谩d谩 proto Komisi, aby stanovila technick谩 krit茅ria, kter谩 zajist铆, 啪e budou podporov谩ny byly pouze ty technologie, kter茅 p艡in谩拧铆 ov臎艡iteln茅 v媒sledky;

Energetick谩 politika

28.听听p艡ipom铆n谩, 啪e Unii se poda艡ilo v uplynul媒ch desetilet铆ch dostate膷n臎 odd臎lit emise sklen铆kov媒ch plyn暖 a hospod谩艡sk媒 r暖st a 啪e sn铆啪ila emise, zejm茅na zvy拧ov谩n铆m energetick茅 煤膷innosti a prosazov谩n铆m obnoviteln媒ch zdroj暖;

29.听听domn铆v谩 se, 啪e vedouc铆 煤loha EU v obnoviteln媒ch energi铆ch a energetick茅 煤膷innosti ukazuje dal拧铆m 膷谩stem sv臎ta, 啪e p艡echod k 膷ist茅 energii je mo啪n媒 a p艡铆nosn媒 i nad r谩mec boje proti zm臎n臎 klimatu;

30.听听poukazuje na to, 啪e dosa啪en铆 ekonomiky s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 si vy啪谩d谩 zna膷n茅 dal拧铆 investice do energetick茅ho syst茅mu EU a s n铆m spojen茅 infrastruktury ve srovn谩n铆 se sou膷asnou 膷谩stkou, a to ve v媒拧i p艡ibli啪n臎 175 a啪 290 miliard EUR ro膷n臎;

31.听听zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba zaujmout integrovan媒 a meziodv臎tvov媒 p艡铆stup s c铆lem usnadnit 煤sil铆 o dekarbonizaci v r谩mci energetick茅ho syst茅mu a dal拧铆ch souvisej铆c铆ch odv臎tv铆 a vyu啪铆t v臎t拧铆 efektivity; uzn谩v谩, 啪e integrace energetick媒ch syst茅m暖 m暖啪e zajistit v臎t拧铆 flexibilitu, vy拧拧铆 煤膷innost syst茅mu, v臎t拧铆 vyu啪铆v谩n铆 energie z obnoviteln媒ch zdroj暖 u v拧ech nosi膷暖 energie a v kone膷n茅m d暖sledku n谩kladov臎 efektivn铆 transformaci energetiky;

32.听听vyzdvihuje 煤st艡edn铆 v媒znam obnoviteln媒ch zdroj暖 energie v p艡echodu na hospod谩艡stv铆 s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖, nebo钮 energetika je v sou膷asnosti odpov臎dn谩 za 75听% evropsk媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖;

33.听听vyz媒v谩 k vytvo艡en铆 energeticky vysoce 煤膷inn茅ho energetick茅ho syst茅mu zalo啪en茅ho na obnoviteln媒ch zdroj铆ch energie; 啪谩d谩 Komisi a听膷lensk茅 st谩ty, aby v听tomto ohledu p艡ijaly ve拧ker谩 nezbytn谩 opat艡en铆, nebo钮 to bude m铆t vedlej拧铆 dopady na v拧echna ekonomick谩 odv臎tv铆; zd暖raz艌uje, 啪e v拧echny cesty ke sn铆啪en铆 emis铆 po膷铆taj铆 s 煤plnou dekarbonizac铆 energetiky nejpozd臎ji do roku 2050, se z谩sadn铆m sn铆啪en铆m fosiln铆ch paliv a v媒razn媒m n谩r暖stem vyu啪it铆 obnoviteln媒ch zdroj暖 energie;

34.听听vyzdvihuje p艡铆sp臎vek energetick茅 煤膷innosti k zabezpe膷en铆 dod谩vek, hospod谩艡sk茅 konkurenceschopnosti, ochran臎 啪ivotn铆ho prost艡ed铆, sni啪ov谩n铆 n谩klad暖 na energie a zvy拧ov谩n铆 kvality bydlen铆; potvrzuje v媒znamnou 煤lohu energetick茅 煤膷innosti p艡i vytv谩艡en铆 obchodn铆ch a pracovn铆ch p艡铆le啪itost铆 a jej铆 glob谩ln铆 a region谩ln铆 p艡铆nos; v t茅to souvislosti p艡ipom铆n谩 zaveden铆 z谩sady 鈥瀍nergetick谩 煤膷innost na prvn铆m m铆st臎鈥� v r谩mci na艡铆zen铆 o spr谩v臎 a to, 啪e tato z谩sada by m臎la b媒t pln臎 uplat艌ov谩na v cel茅m energetick茅m 艡et臎zci a pova啪ov谩na za z谩klad pro jakoukoli cestu k dosa啪en铆 c铆le nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 do roku 2050;

35.听听zd暖raz艌uje, 啪e听je t艡eba zajistit dal拧铆 integraci evropsk茅ho trhu s听energi铆 s听c铆lem co nej煤膷inn臎ji dekarbonizovat odv臎tv铆 energetiky, usnadnit investice tam, kde lze dos谩hnout co nejv臎t拧铆ho pod铆lu v媒roby energie z听obnoviteln媒ch zdroj暖, podpo艡it aktivn铆 煤膷ast ob膷an暖 s听c铆lem urychlit energetick媒 p艡echod na听uhl铆kov臎 neutr谩ln铆 a听udr啪itelnou ekonomiku a z谩rove艌 sni啪ovat energetickou chudobu; pova啪uje za velmi d暖le啪it茅 zv媒拧it m铆ru propojenosti mezi 膷lensk媒mi st谩ty, a to i pob铆dkami k tomu, aby vznikalo v铆ce re啪im暖 p艡eshrani膷n铆ch podpor;

36.听听konstatuje, 啪e odv臎tv铆 stavebnictv铆 je v EU v sou膷asnosti odpov臎dn茅 za 40听% kone膷n茅 spot艡eby energie v Evrop臎 a 36听% emis铆 CO₂[5]; 啪谩d谩, aby byl uvoln臎n potenci谩l tohoto odv臎tv铆 pro energetick茅 煤spory a sn铆啪en铆 uhl铆kov茅 stopy, v souladu s c铆lem stanoven媒m ve sm臎rnici o energetick茅 n谩ro膷nosti budov[6], kter媒m je vytvo艡en铆 do roku 2050 energeticky vysoce 煤膷inn茅ho fondu budov bez emis铆 uhl铆ku; zd暖raz艌uje, 啪e dosa啪en铆 煤膷inn臎j拧铆 spot艡eby energie v budov谩ch m谩 zna膷n媒 potenci谩l pro dal拧铆 sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v Evrop臎; domn铆v谩 se tak茅, 啪e zaji拧t臎n铆 n铆zkoenergetick媒ch budov z谩sobovan媒ch v媒hradn臎 energi铆 z obnoviteln媒ch zdroj暖 je nutnou podm铆nkou napln臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody a programu EU pro r暖st, m铆stn铆 pracovn铆 m铆sta a lep拧铆 啪ivotn铆 podm铆nky ob膷an暖 v cel茅 Evrop臎;

37.听听vyz媒v谩 v拧echny org谩ny st谩tn铆 spr谩vy na n谩rodn铆, region谩ln铆 i m铆stn铆 煤rovni, aby zavedly opat艡en铆 na podporu 煤膷asti ob膷an暖 na energetick茅m p艡echodu a na podporu v媒m臎ny osv臎d膷en媒ch postup暖;

Pr暖myslov谩 politika

38.听听domn铆v谩 se, 啪e se hospod谩艡sk谩 prosperita, glob谩ln铆 pr暖myslov谩 konkurenceschopnost a ambici贸zn铆 opat艡en铆 v oblasti klimatu navz谩jem posiluj铆;

39.听听znovu opakuje, 啪e p艡echod k ekonomice s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖 p艡edstavuje pro EU v媒zvy a p艡铆le啪itosti a 啪e je zapot艡eb铆 investic do pr暖myslov媒ch inovac铆 v膷etn臎 digit谩ln铆ch a 膷ist媒ch technologi铆, aby se podpo艡il udr啪iteln媒 r暖st a pos铆lila konkurenceschopnost na glob谩ln铆 煤rovni, zv媒拧ily budouc铆 dovednosti a vytvo艡ily miliony vysoce kvalitn铆ch pracovn铆ch m铆st, nap艡铆klad v rostouc铆m ob臎hov茅m hospod谩艡stv铆 a biohospod谩艡stv铆 a v doprav臎 s nulov媒mi emisemi;

40.听听zd暖raz艌uje 煤lohu energeticky n谩ro膷n媒ch odv臎tv铆 pro dosa啪en铆 dlouhodob茅ho sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v EU; domn铆v谩 se, 啪e pokud Unie chce z暖stat l铆drem v pr暖myslu s n铆zk媒mi emisemi a zachovat pr暖myslovou v媒robu, udr啪et konkurenceschopnost evropsk媒ch odv臎tv铆 a p艡edej铆t riziku 煤niku uhl铆ku, jsou nezbytn茅 inteligentn铆 a c铆len茅 politick茅 r谩mce; vyz媒v谩 Komisi, aby p艡edstavila novou a integrovanou pr暖myslovou strategii EU v oblasti klimatu pro energeticky n谩ro膷n谩 odv臎tv铆 na podporu p艡echodu ke konkurenceschopn茅mu t臎啪k茅mu pr暖myslu s nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi;

41.听听vyz媒v谩 Komisi, aby vypracovala pr暖myslovou strategi铆 obsahuj铆c铆 opat艡en铆, kter谩 zajist铆 konkurenceschopnost evropsk茅ho pr暖myslu na celosv臎tov茅 煤rovni za rovn媒ch podm铆nek; domn铆v谩 se, 啪e v r谩mci t茅to politiky by Komise m臎la posuzovat, zda dal拧铆 opat艡en铆 na ochranu pr暖myslov媒ch odv臎tv铆 ohro啪en媒ch rizikem 煤niku uhl铆ku s ohledem na dovoz produkt暖, kter谩 nahrad铆, pozm臎n铆 nebo dopln铆 st谩vaj铆c铆 opat艡en铆 v t茅to oblasti, jsou 煤膷inn谩 a slu膷iteln谩 s pravidly WTO;

42.听听zd暖raz艌uje, 啪e emise z pr暖myslov媒ch proces暖 je nutn茅 艡e拧it v mnohem v臎t拧铆m rozsahu; upozor艌uje na to, 啪e podle zvl谩拧tn铆 zpr谩vy IPCC o omezen铆 oteplov谩n铆 na 1,5听掳C mus铆 b媒t emise CO2 z pr暖myslu v roce 2050 o 65 a啪 90听% ni啪拧铆 ne啪 v roce 2010, p艡i膷em啪 takov茅ho sn铆啪en铆 lze dos谩hnout pouze kombinac铆 nov媒ch a st谩vaj铆c铆ch technologi铆, v膷etn臎 zachycov谩n铆, vyu啪铆v谩n铆 a ukl谩d谩n铆 uhl铆ku;

43.听听p艡ipom铆n谩, 啪e vzhledem k tomu, 啪e jsou sou膷谩st铆 prvn铆 v媒znamn茅 ekonomiky usiluj铆c铆 o neutralitu z hlediska klimatu, budou m铆t evropsk茅 podniky mo啪nost z铆skat na mezin谩rodn铆ch trz铆ch v媒hodu pr暖kopn铆ka a vydob媒t si tak v glob谩ln铆m m臎艡铆tku vedouc铆 postaven铆 v oblasti udr啪iteln茅 v媒roby 煤膷inn臎 vyu啪铆vaj铆c铆 zdroje; zd暖raz艌uje, 啪e opo啪d臎n谩 nebo nedostate膷n谩 opat艡en铆 k dosa啪en铆 膷ist媒ch nulov媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 nejpozd臎ji do roku 2050 zp暖sob铆 ekologicky, ekonomicky a soci谩ln臎 neopodstatn臎n茅 n谩klady a bude efektivn臎 br谩nit budouc铆 konkurenceschopnosti evropsk茅ho pr暖myslov茅ho odv臎tv铆;

44.听听d谩le se domn铆v谩, 啪e听EU mus铆 vytvo艡it siln茅 hodnotov茅 艡et臎zce pro inovativn铆 n铆zkouhl铆kov茅 produkty a听technologie;

P艡铆sp臎vky dal拧铆ch odv臎tv铆

45.听听poukazuje na to, 啪e tato strategie potvrzuje, 啪e听emise sklen铆kov媒ch plyn暖 z dopravy st谩le rostou a听啪e st谩vaj铆c铆 politiky nebudou sta膷it k tomu, aby byla do roku 2050 provedena dekarbonizace dopravn铆ho odv臎tv铆; zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 zajistit p艡echod z leteck茅 dopravy na 啪elezni膷n铆, jako啪 i na ve艡ejnou dopravu a sd铆lenou mobilitu; konstatuje, 啪e silni膷n铆 doprava se na celkov媒ch emis铆 oxidu uhli膷it茅ho v EU pod铆l铆 z jedn茅 p臎tiny; vyz媒v谩 proto 膷lensk茅 st谩ty a Komisi, aby p艡ijaly rozhodn茅 kroky, kter茅 umo啪n铆 p艡铆stup spot艡ebitel暖 ve v拧ech 膷lensk媒ch st谩tech k vozidl暖m s nulov媒mi a n铆zk媒mi emisemi a sou膷asn臎 zabr谩n铆 zv媒拧en茅mu pou啪铆v谩n铆 star媒ch, ovzdu拧铆 vysoce zne膷i拧钮uj铆c铆ch vozidel v 膷lensk媒ch st谩tech s ni啪拧铆mi p艡铆jmy; d谩le zd暖raz艌uje v媒znam inteligentn铆ch technologi铆, nap艡. inteligentn铆 dob铆jec铆 infrastruktury, pro vytvo艡en铆 sou膷innosti mezi elektrifikac铆 dopravy a vyu啪铆v谩n铆m obnoviteln媒ch zdroj暖 energie;

46.听听zd暖raz艌uje, 啪e k zaji拧t臎n铆 neutrality hospod谩艡stv铆 EU jako celku z hlediska klimatu mus铆 p艡isp铆vat v拧echna odv臎tv铆, v膷etn臎 odv臎tv铆 mezin谩rodn铆 leteck茅 a lodn铆 dopravy; konstatuje, 啪e z anal媒zy Komise vypl媒v谩, 啪e sou膷asn茅 glob谩ln铆 c铆le a pl谩novan谩 opat艡en铆 Mezin谩rodn铆 n谩mo艡n铆 organizace a Mezin谩rodn铆 organizace pro civiln铆 letectv铆, i kdyby byla pln臎 realizov谩na, nesta膷铆 k dosa啪en铆 nezbytn茅ho sn铆啪en铆 emis铆 a 啪e je vy啪adov谩na dal拧铆 rozs谩hl谩 akce v souladu s c铆lem dos谩hnout nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 v cel茅 ekonomice; zd暖raz艌uje pot艡ebu investic do bezuhl铆kov媒ch a n铆zkouhl铆kov媒ch technologi铆 a paliv v t臎chto odv臎tv铆ch; vyz媒v谩 Komisi, aby v t臎chto odv臎tv铆ch zavedla z谩sadu 鈥瀦ne膷i拧钮ovatel plat铆鈥�, zejm茅na pokud jde o zdan臎n铆 petroleje a ceny letenek; p艡ipom铆n谩, 啪e podle odhad暖 se emise sklen铆kov媒ch plyn暖 z mezin谩rodn铆 lodn铆 dopravy zv媒拧铆 do roku 2050 a啪 o 250听%; v铆t谩 skute膷nost, 啪e odv臎tv铆 mezin谩rodn铆 lodn铆 dopravy si samo stanovilo absolutn铆 c铆l sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖; se znepokojen铆m konstatuje, 啪e nedoch谩z铆 k 啪谩dn茅mu pokroku, pokud jde o p艡eveden铆 tohoto c铆le do kr谩tkodob媒ch a st艡edn臎dob媒ch opat艡en铆 a dal拧铆ch konkr茅tn铆ch krok暖;

47.听听konstatuje, 啪e p艡ibli啪n臎 60听% sv臎tov茅ho objemu methanu poch谩z铆 z takov媒ch zdroj暖, jako je zem臎d臎lstv铆, skl谩dky a odpadn铆 vody, produkce fosiln铆ch paliv a jejich potrubn铆 p艡eprava; p艡ipom铆n谩, 啪e methan je siln媒 sklen铆kov媒 plyn, jeho啪 stolet媒 potenci谩l oteplov谩n铆 je 28kr谩t vy拧拧铆 ne啪 potenci谩l CO2[7], a 啪e sn铆啪en铆 emis铆 methanu m暖啪e m铆t zna膷n媒 v媒znam p艡i sni啪ov谩n铆 koncentrac铆 p艡铆zemn铆ho ozonu a jejich negativn铆ch dopad暖 na kvalitu ovzdu拧铆 a lidsk茅 zdrav铆; v铆t谩 z谩m臎r Komise sn铆啪it emise methanu v dot膷en媒ch oblastech, co啪 by mohlo v茅st k dal拧铆mu sn铆啪en铆 koncentrac铆 ozonu v EU, jako啪 i jej铆 z谩m臎r podporovat sn铆啪en铆 emis铆 methanu na mezin谩rodn铆 煤rovni;

48.听听op臎t vyz媒v谩 Komisi, aby v听r谩mci strategick茅ho pl谩nu Unie pro metan co nejd艡铆ve prozkoumala politiky, je啪 by bylo mo啪n茅 p艡ijmout, a rychle tak reagovat na probl茅m emis铆 metanu, a aby za t铆mto 煤膷elem p艡edlo啪ila Parlamentu a听Rad臎 legislativn铆 n谩vrhy; zd暖raz艌uje, 啪e听v听roce 2050 bude jedn铆m z听hlavn铆ch zb媒vaj铆c铆ch zdroj暖 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v听EU zem臎d臎lstv铆, a to zejm茅na v d暖sledku emis铆 metanu a听oxidu dusn茅ho;zd暖raz艌uje potenci谩l odv臎tv铆 zem臎d臎lstv铆 pro 艡e拧en铆 probl茅m暖 spojen媒ch se zm臎nou klimatu, nap艡. pomoc铆 ekologick媒ch a technologick媒ch inovac铆, jako啪 i zachycov谩n铆 uhl铆ku v p暖d臎;

49.听听po啪aduje takovou spole膷nou zem臎d臎lskou politiku, kter谩 p艡isp铆v谩 ke sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 v souladu s p艡echodem na hospod谩艡stv铆 neutr谩ln铆 z hlediska klimatu; vyz媒v谩 Komisi, aby zajistila, aby zem臎d臎lsk茅 politiky, p艡edev拧铆m unijn铆 a vnitrost谩tn铆 fondy, byly v souladu se z谩m臎ry a c铆li Pa艡铆啪sk茅 dohody;

50.听听domn铆v谩 se, 啪e dlouhodob谩 strategie nev臎nuje p艡im臎艡enou pozornost hospod谩艡sk媒m odv臎tv铆m prvov媒roby a 啪e lesnictv铆 a zem臎d臎lstv铆 a p艡铆slu拧n茅 komunity 膷el铆 nepom臎rn臎 vy拧拧铆mu riziku nep艡铆zniv媒ch d暖sledk暖 zm臎ny klimatu; doporu膷uje, aby strategie jasn臎 nazna膷ila cestu, kterou se tato odv臎tv铆 mus铆 vydat, aby pos铆lila svou odolnost, zlep拧ila prevenci rizik a zachovala ekosyst茅my a jejich slu啪by, na nich啪 hospod谩艡stv铆 z谩vis铆;

51.听听zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 optimalizovat zem臎d臎lsk茅 modely podporuj铆c铆 zem臎d臎lsk茅 syst茅my odoln茅 v暖膷i extr茅mn铆m pov臎trnostn铆m jev暖m a napaden铆 拧k暖dci, zaji拧钮uj铆c铆 lep拧铆 pohlcov谩n铆 uhl铆ku v p暖d臎, zachycov谩n铆 vody a zem臎d臎lskou biologickou rozmanitost;

52.听听zd暖raz艌uje, 啪e v p暖d臎 je ulo啪eno v铆ce uhl铆ku ne啪 v biosf茅艡e a atmosf茅艡e dohromady; zd暖raz艌uje proto, 啪e je d暖le啪it茅 zastavit degradaci p暖dy v EU a zajistit spole膷n谩 opat艡en铆 EU pro zachov谩n铆 a zkvalitn臎n铆 kvality p暖d a jejich schopnosti ukl谩dat uhl铆k;

53.听听vyjad艡uje politov谩n铆 nad t铆m, 啪e Komise ve sv茅 strategii nezohlednila mo啪nost pos铆lit opat艡en铆 EU v oblasti fluorovan媒ch sklen铆kov媒ch plyn暖; zd暖raz艌uje, 啪e jasnou p艡铆le啪itost铆, jak pomoci EU splnit c铆le Pa艡铆啪sk茅 dohody, je zamezit neleg谩ln铆mu obchodu s hydrofluoruhlovod铆ky (HFC) p艡ijet铆m syst茅mu poskytov谩n铆 licenc铆 na HFC, zak谩zat jejich pou啪铆v谩n铆 v odv臎tv铆ch, kter谩 je ji啪 nepot艡ebuj铆, p艡id臎lovat kv贸ty na HFC prost艡ednictv铆m syst茅mu dra啪ebn铆ho prodeje a v pln茅m rozsahu prov茅st na艡铆zen铆 o fluorovan媒ch sklen铆kov媒ch plynech[8] z谩kazem jak茅hokoli zbyte膷n茅ho pou啪it铆 SF6;

54.听听zd暖raz艌uje, 啪e je nutn茅 zohled艌ovat c铆le v oblasti klimatu ve v拧ech politik谩ch EU, v膷etn臎 politiky obchodn铆; nal茅hav臎 vyz媒v谩 Komisi, aby zajistila, 啪e v拧echny obchodn铆 dohody uzav艡en茅 Evropskou uni铆 jsou pln臎 slu膷iteln茅 s Pa艡铆啪skou dohodou, nebo钮 by to nejen pos铆lilo celosv臎tov茅 煤sil铆 v oblasti zm臎ny klimatu, ale tak茅 zaru膷ilo rovn茅 podm铆nky pro dot膷en谩 odv臎tv铆;

Maxim谩ln铆 vyu啪it铆 potenci谩lu les暖 v souvislosti s klimatem v r谩mci udr啪iteln茅ho biohospod谩艡stv铆

55.听听podporuje aktivn铆 a udr啪iteln茅 obhospoda艡ov谩n铆 les暖 na vnitrost谩tn铆 煤rovni spole膷n臎 s听konkr茅tn铆mi prost艡edky ke stimulaci efektivn铆ho a udr啪iteln茅ho biohospod谩艡stv铆 v EU vzhledem k velk茅mu potenci谩lu les暖 p艡isp臎t k pos铆len铆 klimatick茅ho 煤sil铆 Evropy (pohlcov谩n铆 a ukl谩d谩n铆 uhl铆ku a substitu膷n铆 煤膷inky) a k dosa啪en铆 c铆le nulov媒ch emis铆 nejpozd臎ji do roku 2050; poukazuje na nutnost p艡izp暖sobit se zm臎n臎 klimatu a听zastavit 煤bytek biologick茅 rozmanitosti a听zhor拧ov谩n铆 ekosyst茅mov媒ch slu啪eb v EU a nutnost vyv铆jet politiky na z谩klad臎 fakt s c铆lem p艡isp铆vat k prov谩d臎n铆 a financov谩n铆 opat艡en铆 na prov谩d臎n铆 a financov谩n铆 opat艡en铆 EU v oblasti zachov谩n铆 biologick茅 rozmanitosti;

56.听听zd暖raz艌uje, 啪e je nezbytn茅 zajistit v臎t拧铆 komer膷n铆 konkurenceschopnost udr啪iteln茅ho obhospoda艡ov谩n铆 les暖 a podporovat praktick谩 opat艡en铆 s v媒razn媒m pohlcov谩n铆m a ukl谩d谩n铆m uhl铆ku, nap艡. pou啪铆vat d艡evo jako stavebn铆 materi谩l ve m臎stech i venkovsk媒ch oblastech, jako n谩hradu fosiln铆ch paliv a jako n谩stroj pro lep拧铆 zadr啪ov谩n铆 vody;

57.听听uzn谩v谩 v媒znamn媒, ale v听kone膷n茅m d暖sledku omezen媒 potenci谩l pro zales艌ov谩n铆 v听Evrop臎; je proto p艡esv臎d膷en, 啪e zales艌ovac铆 iniciativy mus铆 b媒t dopln臎ny konkr茅tn铆mi iniciativami a听pob铆dkami zam臎艡en媒mi na听pos铆len铆 potenci谩lu k pohlcov谩n铆, p艡i膷em啪 je t艡eba zajistit a听pos铆lit zdrav铆 st谩vaj铆c铆ch lesn铆ch pozemk暖, aby tak bylo mo啪n茅 vyu啪铆t v媒hod, kter茅 z toho plynou pro klima, udr啪iteln茅 biohospod谩艡stv铆 a听biologickou rozmanitost; podporuje proto zales艌ov谩n铆 opu拧t臎n茅 zem臎d臎lsk茅 p暖dy a zem臎d臎lsk茅 p暖dy s minim谩ln铆 produktivitou, agrolesnictv铆 a co nejmen拧铆 m铆ru p艡em臎ny lesn铆ch ploch na jin茅 vyu啪it铆 p暖dy;

58.听听upozor艌uje, 啪e opat艡en铆 a politiky EU maj铆 dopad i na p艡irozen茅 propady, p暖du a lesy mimo Evropu a 啪e strategie EU pro dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 by m臎la zajistit, 啪e opat艡en铆 EU nebudou m铆t 拧kodliv茅 煤膷inky na klima ve t艡et铆ch zem铆ch; vyz媒v谩 Komisi a 膷lensk茅 st谩ty, aby v t茅to souvislosti prosazovaly p艡铆sn谩 mezin谩rodn铆 pravidla v r谩mci pa艡铆啪sk茅ho souboru pravidel, zejm茅na pokud jde o 膷l谩nek 6 Pa艡铆啪sk茅 dohody, s c铆lem zabr谩nit mezer谩m ve vykazov谩n铆 a dvoj铆mu zapo膷铆t谩v谩n铆 opat艡en铆 pro zales艌ov谩n铆, kter茅 by mohly rozm臎lnit celosv臎tov茅 煤sil铆 v oblasti klimatu;

59.听听zd暖raz艌uje, 啪e je pot艡eba maximalizovat ochranu a obnovu mok艡ad暖, kter茅 p艡irozen臎 odstra艌uj铆 uhl铆k;

60.听听zd暖raz艌uje v媒znam v媒robk暖 z vyt臎啪en茅ho d艡eva s dlouhou 啪ivotnost铆 v oblasti vyu啪铆v谩n铆 p暖dy, zm臎n ve vyu啪铆v谩n铆 p暖dy a lesnictv铆 (LULUCF) do roku 2030; zd暖raz艌uje, 啪e budouc铆 r谩mec by m臎l zv谩啪it p艡铆nos t臎chto v媒robk暖, v膷etn臎 v媒robk暖 z kategori铆 zem臎d臎lsk茅 p暖dy, a nikoli pouze obhospoda艡ovan媒ch les暖 a zalesn臎n媒ch ploch;

V媒zkum a inovace

61.听听zd暖raz艌uje, 啪e听je t艡eba vypracovat soudr啪n媒 a听strategick媒 evropsk媒 program pro v媒zkum a听inovace, kter媒 se zam臎艡铆 na听to, jak dos谩hnout hospod谩艡stv铆 s听nulov媒mi 膷ist媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖, a听啪e听programy na听podporu v媒zkumu a听inovac铆 na听煤rovni Unie i听na听vnitrost谩tn铆 煤rovni maj铆 z谩sadn铆 v媒znam pro podporu Evropsk茅 unie v听jej铆 vedouc铆 煤loze v听boji proti zm臎n臎 klimatu;

62.听听domn铆v谩 se, 啪e ot谩zka klimatu by m臎la b媒t vhodn臎 za膷le艌ov谩na do p艡铆pravy a prov谩d臎n铆 program暖 v媒zkumu a inovac铆;

63.听听domn铆v谩 se, 啪e v p艡铆拧t铆ch dvou desetilet铆ch bude nutn茅 vyvinout zna膷n茅 煤sil铆 v oblasti v媒zkumu a inovac铆, aby se n铆zkouhl铆kov谩 a bezuhl铆kov谩 艡e拧en铆 stala pro v拧echny dostupn媒mi a byla soci谩ln臎 a ekonomicky provediteln谩 a aby byla nalezena nov谩 艡e拧en铆 pro dosa啪en铆 ekonomiky s nulov媒mi emisemi sklen铆kov媒ch plyn暖;

64.听听zd暖raz艌uje sv暖j postoj k programu Horizont Evropa p艡isp铆vat alespo艌 35听% jeho v媒daj暖 vhodn媒m zp暖sobem na podporu c铆l暖 v oblasti klimatu i jako sou膷谩st obecn茅ho c铆le Unie o za膷le艌ov谩n铆 klimatick茅ho hlediska do v拧ech oblast铆 膷innosti;

贵颈苍补苍肠辞惫谩苍铆

65.听听po啪aduje, aby byl rychle z艡铆zen 鈥濱nova膷n铆 fond EU pro ETS鈥�, pro n臎j啪 by prvn铆 v媒zvy k听p艡edkl谩d谩n铆 n谩vrh暖 m臎ly b媒t zve艡ejn臎ny v roce 2019, s c铆lem podpo艡it investice do demonstrac铆 p艡elomov媒m n铆zkouhl铆kov媒ch technologi铆 v 拧irok茅m spektru odv臎tv铆, nejen v odv臎tv铆 v媒roby elektrick茅 energie, n媒br啪 tak茅 v d谩lkov茅m vyt谩p臎n铆 a听pr暖myslov媒ch procesech; 啪谩d谩, aby byl v铆celet媒 finan膷n铆 r谩mec 2021鈥�2027 a jeho programy pln臎 v souladu s Pa艡铆啪skou dohodou;

66.听听domn铆v谩 se, 啪e m谩-li Unie dos谩hnout nejpozd臎ji do听roku 2050 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆, je t艡eba mobilizovat soukrom茅 investice zna膷n茅 v媒拧e; domn铆v谩 se, 啪e to bude vy啪adovat dlouhodob茅 pl谩nov谩n铆,听regula膷n铆 stabilitu a听p艡edv铆datelnost pro investory a odpov铆daj铆c铆 a 艡谩dn茅 zohledn臎n铆 v budouc铆ch p艡edpisech EU; zd暖raz艌uje proto, 啪e prov谩d臎n铆 ak膷n铆ho pl谩nu udr啪iteln媒ch financ铆, kter媒 byl p艡ijat v b艡eznu 2018, by m臎lo b媒t na seznamu priorit, v膷etn臎 kalibrace kapit谩lov媒ch po啪adavk暖 bank a obez艡etn茅ho nakl谩d谩n铆 s aktivy s vysok媒m pod铆lem uhl铆ku, obez艡etnostn铆ch pravidel pro poji拧钮ovny a modernizace povinnost铆 institucion谩ln铆ch investor暖 a spr谩vc暖 aktiv;

67.听听domn铆v谩 se, 啪e VFR na听obdob铆 2021鈥�2027 by m臎l b媒t p艡ed sv媒m p艡ijet铆m zhodnocen s ohledem na c铆l zajistit do roku 2050 hospod谩艡stv铆 neutr谩ln铆 z hlediska klimatu a 啪e mus铆 b媒t zavedena standardn铆 zkou拧ka odolnosti v媒daj暖 z rozpo膷tu EU v暖膷i zm臎n臎 klimatu;

68.听听vyjad艡uje politov谩n铆 nad t铆m, 啪e dotace na fosiln铆 paliva st谩le nar暖staj铆 a dosahuj铆 p艡ibli啪n茅 ro膷n铆 v媒拧e 55 miliard EUR; vyz媒v谩 EU a 膷lensk茅 st谩ty[9], aby okam啪it臎 ukon膷ily v拧echny evropsk茅 a听vnitrost谩tn铆 dotace na听fosiln铆 paliva;

69.听听zd暖raz艌uje, 啪e je d暖le啪it茅 vytvo艡it 鈥瀎ond pro spravedliv媒 p艡echod鈥�, zejm茅na pro oblasti nejv铆ce posti啪en茅 dekarbonizac铆, jako jsou uheln茅 regiony, a to v kombinaci s celkov媒m posouzen铆m soci谩ln铆ch dopad暖 st谩vaj铆c铆ch syst茅m暖 financov谩n铆 klimatick媒ch opat艡en铆; v t茅to souvislosti zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba, aby byla dlouhodob谩 strategie p艡ijata 拧irokou ve艡ejnost铆, proto啪e v n臎kter媒ch odv臎tv铆ch bude muset prob臎hnout rozs谩hl谩 transformace;

脷loha spot艡ebitel暖 a ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆

70.听听zd暖raz艌uje, 啪e na dosa啪en铆 sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 maj铆 v媒znamn媒 vliv zm臎ny v听chov谩n铆 spot艡ebitel暖, a to mimo jin茅 v cel茅m potravinov茅m syst茅mu, v odv臎tv铆 dopravy a zejm茅na v letectv铆; vyz媒v谩 Komisi, aby se co nejd艡铆ve zab媒vala mo啪n媒mi politikami, kter茅 by vyb铆zely ke zm臎n谩m chov谩n铆, v膷etn臎 ekologick媒ch dan铆; p艡i podpo艡e zm臎ny chov谩n铆 zd暖raz艌uje v媒znam iniciativ vych谩zej铆c铆ch zdola, jako je Pakt starost暖 a听prim谩tor暖;

71.听听konstatuje, 啪e听ze statistick媒ch 煤daj暖 Organizace OSN pro v媒啪ivu a听zem臎d臎lstv铆 vypl媒v谩, 啪e听celkov谩 spot艡eba masa a听啪ivo膷i拧n媒ch produkt暖 na听obyvatele v听EU-28 se od听90. let minul茅ho stolet铆 sn铆啪ila a听啪e听podpora tohoto pokra膷uj铆c铆ho trendu v听kombinaci s听technick媒mi opat艡en铆mi ke听zm铆rn臎n铆 na听stran臎 nab铆dky by mohla v媒razn臎 sn铆啪it emise ze zem臎d臎lsk茅 v媒roby;

72.听听zd暖raz艌uje, 啪e听je d暖le啪it茅, aby v EU do拧lo nejen k nahrazen铆 v oblasti energie, ale tak茅 k nahrazen铆 z hlediska v媒robk暖/materi谩l暖, tj.听k nahrazov谩n铆 v媒robk暖 a听materi谩l暖, kter茅 jsou z听fosiln铆ch zdroj暖 nebo p艡i jejich啪 v媒rob臎 vznik谩 velk茅 mno啪stv铆 emis铆, v媒robky zalo啪en媒mi na听obnoviteln媒ch zdroj铆ch;

73.听听zd暖raz艌uje, 啪e听velk谩 膷谩st spot艡eby energie, a听tedy i听emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, je v谩z谩na p艡铆mo na听z铆sk谩n铆 zdroj暖, jejich zpracov谩n铆, p艡epravu, p艡em臎nu, pou啪it铆 a听likvidaci; zd暖raz艌uje, 啪e听v听ka啪d茅 z f谩z铆 艡et臎zce 艡铆zen铆 zdroj暖 by bylo mo啪n茅 dos谩hnout velmi rozs谩hl媒ch 煤spor; zd暖raz艌uje proto, 啪e听zvy拧ov谩n铆 produktivity zdroj暖 prost艡ednictv铆m lep拧铆 煤膷innosti a听omezov谩n铆 pl媒tv谩n铆 zdroji prost艡ednictv铆m opat艡en铆, jako je op臎tovn茅 vyu啪it铆, recyklace a听repasov谩n铆, m暖啪e v媒razn臎 sn铆啪it jak spot艡ebu zdroj暖, tak i听emise sklen铆kov媒ch plyn暖 a sou膷asn臎 zv媒拧it konkurenceschopnost a vytvo艡it obchodn铆 a pracovn铆 p艡铆le啪itosti; vyzdvihuje n谩kladovou efektivitu opat艡en铆 p艡ij铆man媒ch na podporu ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆; zd暖raz艌uje, 啪e vy拧拧铆 煤膷innost zdroj暖 a p艡铆stup ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆 a designu v媒robk暖 ob臎hov茅ho hospod谩艡stv铆 p艡isp臎j铆 ke听zm臎n臎 ve vzorc铆ch v媒roby a听spot艡eby a听sn铆啪铆 mno啪stv铆 odpadu;

74.听听zd暖raz艌uje v媒znam politiky v oblasti v媒robk暖, jako jsou ekologick茅 ve艡ejn茅 zak谩zky a ekodesign; zd暖raz艌uje, 啪e sm臎rnice o ekodesignu[10] v媒znamn臎 p艡isp臎la k napl艌ov谩n铆 c铆l暖 EU v oblasti klimatu, nebo钮 ka啪doro膷n臎 sn铆啪ila emise sklen铆kov媒ch plyn暖 o 320 milion暖 tun ekvivalentu CO₂, a 啪e d铆ky t茅to sm臎rnici spot艡ebitel茅 v EU uspo艡铆 podle odhad暖 do roku 2020 a啪 112 miliard EUR neboli 490 EUR na dom谩cnost ro膷n臎; zd暖raz艌uje, 啪e jako sou膷谩st norem EU v听oblasti ekodesignu je t艡eba zav茅st po啪adavky na ob臎hov茅 hospod谩艡stv铆 a听roz拧铆艡it st谩vaj铆c铆 metodiku ekodesignu na听dal拧铆 kategorie v媒robk暖 vedle v媒robk暖 spojen媒ch se spot艡ebou energie;

EU a glob谩ln铆 opat艡en铆 v oblasti klimatu

75.听听zd暖raz艌uje v媒znam rostouc铆ho po膷tu iniciativ a soustavn茅ho dialogu na pat艡i膷n媒ch mezin谩rodn铆ch f贸rech a 煤膷inn茅 diplomacie v oblasti klimatu, jej铆m啪 煤膷elem je podn铆tit obdobn谩 politick谩 rozhodnut铆 k ambici贸zn铆m c铆l暖m v oblasti klimatu i v dal拧铆ch regionech a t艡et铆ch zem铆ch; vyz媒v谩 EU, aby nav媒拧ila finan膷n铆 prost艡edky, kter茅 sama p艡id臎luje na problematiku klimatu, a aby se aktivn臎 zasazovala o to, aby 膷lensk茅 st谩ty pos铆lily svou finan膷n铆 pomoc t艡et铆m zem铆m v souvislosti s klimatem (rozvojovou pomoc sp铆拧e ne啪 p暖j膷ky), co啪 by m臎lo dopl艌ovat听zahrani膷n铆 rozvojovou pomoc a听nem臎lo by se zapo膷铆t谩vat dvakr谩t jako rozvojov谩 pomoc a听finan膷n铆 podpora v听oblasti klimatu;

76.听听vyjad艡uje politov谩n铆 nad t铆m, 啪e mnoho ostatn铆ch v媒znamn媒ch ekonomik je拧t臎 st谩le nepracuje na strategi铆ch do roku 2050; 啪谩d谩 proto Radu a听Komisi, aby zintenz铆vnily diplomacii v听oblasti klimatu a听p艡ijaly dal拧铆 vhodn谩 opat艡en铆 na podporu ostatn铆ch v媒znamn媒ch ekonomik, aby bylo mo啪n茅 dos谩hnout dlouhodob媒ch c铆l暖 Pa艡铆啪sk茅 dohody.

77.听听zd暖raz艌uje v媒znam siln茅 diplomacie a听vedouc铆ho postaven铆 EU v听oblasti klimatu a听energetiky s听c铆lem pos铆lit glob谩ln铆, mnohostrannou spolupr谩ci a听ambice v听boji proti zm臎n臎 klimatu a听v z谩jmu udr啪iteln茅ho rozvoje; vyz媒v谩 Komisi a听膷lensk茅 st谩ty, aby se zasazovaly o听spole膷n茅 r谩mce a听opat艡en铆 v听r谩mci r暖zn媒ch platforem OSN;

78.听听zd暖raz艌uje, 啪e听summit OSN o听zm臎n臎 klimatu, kter媒 se bude konat v听z谩艡铆 2019, by byl ide谩ln铆 p艡铆le啪itost铆 k听tomu, aby vedouc铆 p艡edstavitel茅 ozn谩mili ambici贸zn臎j拧铆 c铆le, pokud jde o听vnitrost谩tn臎 stanoven茅 p艡铆sp臎vky; domn铆v谩 se, 啪e EU by m臎la p艡ijmout postoj k听aktualizaci sv媒ch vnitrost谩tn臎 stanoven媒ch p艡铆sp臎vk暖 v dostate膷n茅m 膷asov茅m p艡edstihu, aby byla na summit dob艡e p艡ipravena a p艡edem nav谩zala 煤zkou spolupr谩ci s mezin谩rodn铆 koalic铆 stran na podporu vy拧拧铆ch ambic铆 v oblasti klimatu;

79.听听zd暖raz艌uje, 啪e d暖le啪it茅 je pos铆lit interoperabilitu mezi politick媒mi n谩stroji EU a jejich ekvivalenty ve t艡et铆ch zem铆ch, zejm茅na mechanism暖 stanovov谩n铆 cen uhl铆ku; vyz媒v谩 Komisi, aby nad谩le rozv铆jela a听posilovala spolupr谩ci a听podporu p艡i rozvoji mechanism暖 stanovov谩n铆 cen uhl铆ku mimo Evropu s听c铆lem usilovat o听v臎t拧铆 sn铆啪en铆 emis铆 a听celosv臎tov臎 lep拧铆 rovn茅 podm铆nky; zd暖raz艌uje, 啪e听je d暖le啪it茅 stanovit environment谩ln铆 z谩ruky, aby se zajistilo dal拧铆 a skute膷n茅 sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖; vyz媒v谩 proto Komisi, aby se zasazovala o听solidn铆 mezin谩rodn铆 pravidla vztahuj铆c铆 se ke 膷l谩nku 6 Pa艡铆啪sk茅 dohody, aby znemo啪nila mezery, pokud jde o vykazov谩n铆 膷i dvoj铆 zapo膷铆t谩v谩n铆 sni啪ov谩n铆 emis铆;

掳

掳听听掳

80.听听pov臎艡uje sv茅ho p艡edsedu, aby p艡edal toto usnesen铆 Rad臎, Komisi a vl谩d谩m a parlament暖m 膷lensk媒ch st谩t暖.

听

听

听

听