NÁVRH USNESENÍopostupném obnovení služeb cestovního ruchu vEU
10.6.2020-()
vsouladu sčl.132 odst.2 jednacího řádu
Marian‑Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg‑Vrionidi
za skupinu PPE
Viz také společný návrh usneseníRC-B9-0166/2020
9‑0166/2020
Usnesení Evropského parlamentu opostupném obnovení služeb cestovního ruchu vEU
()
Evropský parlament,
–sohledem na čl.6 písm.d) ahlavu XXII článek 195 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU),
–s ohledem na pokyny Komise ohledně toho, jak bezpečně obnovit cestování aznovu oživit evropský cestovní ruch vroce 2020 avdalších letech,
–sohledem na své legislativní usnesení ze dne 27.října 2015 kpostoji Rady vprvním čtení kpřijetí směrnice Evropského parlamentu aRady osouborných cestovních službách aspojených cestovních službách, ozměně nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.2006/2004 asměrnice Evropského parlamentu aRady 2011/83/EU aozrušení směrnice Rady 90/314/EHS (09173/3/2015 – C8-0281/2015 – )[1],
–sohledem na své usnesení ze dne 29.října 2015 onových výzvách astrategiích na podporu cestovního ruchu vEvropě[2],
–sohledem na čl.132 odst.2 jednacího řádu,
A.vzhledem ktomu, že odvětví cestovního ruchu EU je tvořeno 2,3miliony podniků, zejména malých astředních podniků, které podle odhadů zaměstnávají 12,3milionu lidí;
B.vzhledem ktomu, že odvětví cestování acestovního ruchu představuje 3,9% HDP EU a5,1% celkové pracovní síly (což odpovídá zhruba 11,9 milionu pracovních míst) apři zohlednění jeho úzkých vazeb na jiná hospodářská odvětví se údaje tohoto odvětví výrazně zvyšují, ato na 10,3% HDP a11,7% celkové zaměstnanosti (což odpovídá 27,3 milionu pracovníků);
C.vzhledem ktomu, že omezení související spandemií koronaviru zdecimovala odvětví cestovního ruchu, které je významným hráčem vrámci hospodářství EU; vzhledem ktomu, že příjmy se podle očekávání sníží o50% vpřípadě hotelů arestaurací, o70% vpřípadě poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu acestovních kanceláří ao90% vpřípadě lodních aleteckých společností; vzhledem ktomu, že Evropa představuje polovinu celosvětového počtu zahraničních turistů aže situace je obzvláště obtížná pro evropské země, které jsou závislé na cestovním ruchu; vzhledem ktomu, že vEU je ohroženo nejméně 6,4 milionu pracovních míst;
D.vzhledem ktomu, že přísná omezení pohybu acestování vdůsledku pandemie koronaviru vedla ke snížení počtu zahraničních turistů o60 až 80%, což vedlo ke ztrátě příjmů zvývozu ve výši 840 miliard až 1,1 bilionu EUR; vzhledem ktomu, že léto je klíčovým obdobím cestovního ruchu vEvropě;
1.vítá sdělení Komise ze dne 13.května 2020 nazvané „Pokyny EU kpostupnému obnovování služeb cestovního ruchu ake zdravotním protokolům vubytovacích astravovacích zařízeních – COVID-19“ ();
2.naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila hygienické označení EU, které zaručí nejvyšší hygienické abezpečnostní standardy vzařízeních cestovního ruchu vEU scílem posílit důvěru turistů aoživení tohoto odvětví;
3.zdůrazňuje, že je třeba vypracovat konkrétnější apodrobnější akční plán pro monitorování ahodnocení navrhované strategie postupného vymanění se zkrize spojené sonemocněním COVID-19;
4.naléhavě žádá, aby veškerá opatření byla založena na spolehlivých ajednotných údajích ajejich výměně ana závazku členských států; zdůrazňuje, že každé opatření musí zohledňovat dohodnuté, objektivní anediskriminační zásady akritéria, jejichž cílem je neomezená svoboda pohybu ařádné fungování jednotného trhu;
5.žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus pro stanovení prahové hodnoty voblasti bezpečnosti aochrany, pokud jde ozrušení nebo zavedení cestovních omezení, aaby byla vypracována odpovídající úroveň monitorování aakční plán pro jakýkoli negativní vývoj voblasti epidemiologické situace;
6.žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus, který by definoval míru dostatečně nízké úrovně rizika přenosu nákazy, aaby bylo zajištěno jednotné uplatňování této míry vcelé EU;
7.zdůrazňuje, že cestovní omezení ahraniční kontroly by měly být zrušeny pro regiony, oblasti ačlenské státy, jejichž epidemiologická situace se zlepšuje akteré jsou si vtomto ohledu dostatečně podobné, jakmile budou stanovena společná kritéria pro jejich posouzení; zdůrazňuje, že zlepšení epidemiologické situace je klíčem kobnovení bezpečného cestování adopravy akopětovnému zprovoznění služeb cestovního ruchu;
8.domnívá se, že ačkoli jsou obecné zásady obnovy konektivity aochrany cestujících apracovníků vdopravě vítány, je naléhavě třeba, aby byly stanoveny apřijímány normy apodrobné protokoly týkající se společných hygienických opatření ve všech druzích dopravy; domnívá se, že každý podnikatel vdopravě by měl uplatňovat jednotná opatření harmonizovaným způsobem, aby byla zajištěna předvídatelnost asrozumitelnost; domnívá se, že technické operační protokoly by se měly stát předpokladem bezpečného cestování;
9.vítá společný dokument Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) aEvropského střediska pro prevenci akontrolu nemocí (ECDC) snázvem „Protokol bezpečnosti letectví vsouvislosti sonemocněním COVID-19: Provozní pokyny pro řízení cestujících vletecké dopravě apracovníků voblasti letectví vsouvislosti spandemií onemocnění COVID-19“ analéhavě vyzývá kjeho rychlému provedení;
10.podporuje, aby byla prosazována azachována nejvyšší úroveň bezpečnosti aochrany svyužitím interoperabilních digitálních technologií (např.prostřednictvím aplikací na podporu mobilního sledování, specializovaných informačních internetových stránek Komise nebo využívání center pro digitální inovace) scílem pomoci odvětví cestování acestovního ruchu aturistům; zdůrazňuje, že by měl být vytvořen systém včasného varování, který turisty účinně varuje před veškerými potenciálními zdravotními hrozbami vjejich destinaci, ato scílem zajistit, aby byly protokoly karantény aevakuace okamžité aúčinné;
11.trvá na tom, že opětovné oživení odvětví cestovního ruchu musí být provedeno na základě opatření, která posílí konkurenceschopnost tohoto odvětví akterá se zaměří na zajištění likvidity apodmínek preferenčního financování pro podniky aosoby samostatně výdělečně činné, ato bez ohledu na jejich obrat; trvá na tom, aby byla poskytnuta podpora zaměstnancům vodvětví cestovního ruchu, kteří ztratili zaměstnání; požaduje proto, aby Komise navrhla plán pro dosažení významného snížení administrativní zátěže postihující malé astřední podniky vodvětví cestovního ruchu adopravy, aopakuje svou výzvu Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro odvětví cestovního ruchu, včetně odvětví kultury, která by byla vpříštím víceletém finančním rámci (VFR) podpořena zvláštní rozpočtovou položkou;
12.zdůrazňuje skutečnost, že malé arodinné podniky, zejména podniky zaměřené na agroturistiku amalí poskytovatelé pohostinství, budou čelit větším obtížím při dodržování nových bezpečnostních norem ve srovnání svelkými podniky ainfrastrukturami voblasti cestovního ruchu; zdůrazňuje proto, že těmto podnikům musí být věnována zvláštní pozornost apodpora; zdůrazňuje, že podniky tohoto druhu jsou obzvláště rozšířeny na ostrovech, které jsou závislé na cestovním ruchu ačelí dvojí izolovanosti, aže musí rovněž získat individuálně uzpůsobenou podporu, která jim pomůže sobnovou;
13.vítá doporučení Komise (EU) 2020/648 ze dne 13.května 2020 opoukazech nabízených cestujícím jako alternativa kvrácení peněz za zrušené souborné cestovní apřepravní služby avsouvislosti spandemií COVID-19[3], které poskytuje flexibilitu apodporu pro provozovatele (a to ive formě státní podpory asystémů záruk) avhodnou ochranu spotřebitelů; zdůrazňuje, že je klíčové zajistit důvěru spotřebitelů, aže bez důvěry si potenciální turisté předem nezakoupí žádné služby voblasti cestování acestovního ruchu; zdůrazňuje, že turisté musí mít záruku, že budou v případě zrušení svých cest vdůsledku pandemie odškodněni; zdůrazňuje, že turisté by měli být vybízeni ktomu, aby uzavřeli cestovní pojištění;
14.navrhuje, aby se přitažlivost poukazů zvýšila tím, že se znich vytvoří vlastní směnky, což by vybízelo kjejich používání vlétě 2020; navrhuje, aby poukazy, které již byly vydány, mohly turistům poskytnout další prvky, jako jsou slevy, možnost jejich úhrady formou souborných cestovních služeb nebo možnost přenesení poukazu na další osobu;
15.znovu žádá Komisi, aby navrhla silnější, právně podložené řešení pro vydávání poukazů;
16.vyzývá Komisi, aby zahájila komunikační kampaň, mimo jiné prostřednictvím celounijní informační aplikace, která bude poskytovat informace ovšech opatřeních přijatých kzajištění bezpečnosti cestujících, aby lidé měli větší povědomí ocestování vEU acítili se vtomto ohledu sebevědoměji;
17.domnívá se, že plán obnovy EU musí zahrnovat možnost poskytnout další finanční podporu odvětví cestovního ruchu na základě podílu, kterým odvětví cestování acestovního ruchu přispívá kHDP členského státu, aže flexibilita členských států ohledně podpory odvětví cestovního ruchu podle pravidel státní podpory musí být zachována do konce roku 2021; zdůrazňuje, že vrámci koordinované reakce by zemím, které jsou obzvláště závislé na odvětví cestovního ruchu, mělo být poskytnuto zvláštní zacházení, aže by měla být zvážena zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony aostrovní regiony; domnívá se, že vplánu obnovy EU by měly být rovněž náležitě řešeny extrémně odlehlé regiony, vnichž má cestovní ruch velký význam;
18.vítá návrh Komise na plán obnovy EU arevidovaný VFR na období 2021–2027; který uznává cestovní ruch jako důležitou astrategickou hospodářskou činnost ajako odvětví, které bylo obzvláště vážně postiženo krizí spojenou sonemocněním COVID-19; zdůrazňuje skutečnost, že nový nástroj pro obnovu snázvem „EU nové generace“ poukazuje na to, že cestovní ruch by mohl ve druhém čtvrtletí roku 2020 zažít pokles obratu ovíce než 70%, zatímco základní investiční potřeby voblasti cestovního ruchu, které představují 161 miliard EUR, se mezi různými ekosystémy řadí na první místo;
19.vyjadřuje politování nad tím, že vpříštím VFR chybí odpovídající rozpočtová položka pro cestovní ruch aže neexistuje krátkodobý, přímý acílený nástroj finanční pomoci, který by řešil problémy slikviditou, snimiž se potýkají mikropodniky amalé astřední podniky; zdůrazňuje, že vsoučasné době neexistuje žádné vyhrazené krytí pro cestovní ruch aže pro podniky bude těžké pochopit, jaké možnosti financování mají kdispozici ajak knim získat přístup;
20.zdůrazňuje, že konektivita je pro nejvzdálenější regiony klíčovou potřebou vzhledem kjejich strukturální, sociální ahospodářské situaci; zdůrazňuje, že článek 349 SFEU uznává, že existuje zvláštní potřeba chránit tyto regiony vzhledem kjejich odlehlosti, ostrovní povaze, malé velikosti, obtížné topografii, klimatu ahospodářské závislosti na několika produktech; zdůrazňuje, že článek 355 SFEU uznává potřebu chránit ostrovní regiony, které kvůli své zeměpisné situaci vyžadují zvláštní pozornost, zejména ty ostrovy, které se potýkají sdvojí izolovaností; zdůrazňuje, že již existuje požadavek na návštěvu těchto míst, avyzývá EU, aby zajistila, že pro turisty bude logisticky možné se do těchto míst dostat;
21.trvá na tom, že vrámci strategie obnovy musí Komise věnovat zvláštní pozornost významu kultury pro evropský cestovní ruch, neboť 68% Evropanů uvádí, že přítomnost kulturního dědictví má vliv na výběr jejich prázdninové destinace[4]; zdůrazňuje skutečnost, že EU je klíčovou destinací kulturního cestovního ruchu, ato především kvůli jejímu neporovnatelnému kulturnímu dědictví, včetně muzeí, divadel, historických památek, festivalů akulturních tras;
22.vyzývá vtéto souvislosti knavýšení podpory pro kulturní odvětví, aby všichni Evropané, zejména mladí lidé, měli možnost zažít seznámit se s jinými evropskými kulturami aevropskými dějinami; vyzývá knavýšení rozpočtu na program Discover EU, což je program, který by mohl výrazně podpořit cestovní ruch mladých lidí;
23.zdůrazňuje specifické potřeby kulturních institucí, které jsou příjemci veřejné podpory během tohoto období oživení, neboť musí zajistit bezpečnost návštěvníků azachovat svůj hospodářský model;
24.zdůrazňuje, že vcestovním ruchu hraje významnou úlohu sport, přičemž připomíná důležité místo sportovních akcí aaktivit, které mají za cíl zatraktivnit evropské regiony pro turisty; zdůrazňuje příležitosti vyplývající zcestování sportovců adiváků na sportovní akce, které mohou přilákat turisty ido nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje význam evropské gastronomie, gastronomických tras aodvětví hotelnictví arůzných gastronomických provozů pro odvětví cestovního ruchu apro hospodářství jako celek; zdůrazňuje, že výše uvedené je proto třeba začlenit do celkové strategie voblasti cestovního ruchu;
25.žádá Komisi, aby navrhla dlouhodobou strategii, která by přesahovala rámec opatření reagujících na pandemii COVID-19 ajejímž cílem bude vybudovat základ odolného odvětví cestovního ruchu vEU; zdůrazňuje, že tato strategie se musí přizpůsobit nové realitě, až bude pandemie překonána, amusí se vypořádat sdlouhodobými ničivými účinky; zdůrazňuje, že tato strategie musí zahrnovat plán digitalizace odvětví arežimy obnovy turistických oblastí; zdůrazňuje, že strategie musí podporovat ekologickou transformaci odvětví přizpůsobením postupů aobnovením infrastruktury azařízení;
26.trvá na tom, aby byla vkoordinaci sParlamentem ačlenskými státy přijata náležitá strategie pro udržitelný cestovní ruch, která bude zahrnovat opatření, jež mají být uplatňována adodržována všemi členskými státy, odvětvími aturisty;
27.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi ačlenským státům.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0366.
- [2] Úř.věst.C355, 20.10.2017, s.71.
- [3] Úř.věst.L151, 14.5.2020, s.10.
- [4] Zvláštní průzkum Eurobarometr 466 – Zpráva okulturním dědictví, 12/2017