Evropská unie alesy
Vzhledem ktomu, že Smlouvy se olesích výslovně nezmiňují, nemá Evropská unie pro oblast lesnictví žádnou společnou politiku. Ta tedy spadá především do pravomoci jednotlivých států. EU však vypracovala Lesní strategii EU apodporuje mnoho opatření, která mají na lesy vUnii ave třetích zemích značný dopad.
Co se skrývá pod pojmem les? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku není ve všech členských státech stejná. Pro účely sběru údajů pro mezinárodní lesnické statistiky nicméně Eurostat používá klasifikaci, kterou stanovila Organizace OSN pro výživu azemědělství (FAO), auplatňuje tuto definici: lesem se rozumí plocha skorunovým zápojem stromů (nebo sodpovídajícím stupněm zakmenění) vyšším než 10% aorozloze větší než 0,5hektaru. Stromy by měly být schopny dosáhnout vdospělosti na daném stanovišti minimální výšky 5metrů.
Evropská lesní krajina: mozaika, která je do značné míry utvářena člověkem
Takto definovány se lesy EU rozprostírají na ploše 160milionů hektaru (4% celkové rozlohy světových lesů). Celkem pokrývají 39% povrchu Unie, přičemž dvě třetiny celkové rozlohy lesů vEU se nacházejí na území šesti nejvíce zalesněných členských států (Šé, Finsko, Š貹ě, Francie, ě aPolsko) Rozsah lesních ploch se výrazně liší imezi jednotlivými státy: zatímco Finsko, Šé aSlovinsko pokrývá les z60%, vNizozemsku dosahuje podíl lesních ploch pouhých 9,9%. Navíc na rozdíl od mnoha oblastí světa, vnichž odlesňování představuje velmi vážný problém, vUnii lesů přibývá; vobdobí mezi lety 1990 a2010 se rozloha lesů zvětšila přibližně o11milionů hektarů, ato zejména díky přirozené expanzi isnahám ozalesňování.
Množství různých druhů lesů (boreální lesy, alpské jehličnaté lesy atd.) vEU odráží její geoklimatickou rozmanitost. Na rozmístění lesních ploch mají vliv především klimatické apůdní podmínky, nadmořská výška atopografie. Pouhá 4% lesů nebyla pozměněna člověkem. 8% lesů bylo uměle vysázeno azbytek patří do kategorie lesů „polopřírodních“, tedy lesů, do nichž zasahuje člověk. Většina evropských lesů je ostatně vlastněna soukromými majiteli (přibližně 60% plochy, zatímco 40% tvoří lesy ve vlastnictví státu).
Tabulka: Základní údaje olesích EU (EU-27, 2020)
Členský stát EU-27 | Rozloha lesů / zalesněné půdy (1000hektarů, 2020) | Podíl lesů na celkové rozloze (%) (2020) | Hrubá přidaná hodnota / lesní plocha (EUR/hektar) (2020) |
Osoby zaměstnané vlesnictví (1000ročních pracovních jednotek) (2020) |
---|---|---|---|---|
Rakousko | 3889,6 | 46,4 | 194 | 21,1 |
Belgie | 689,3 | 22,5 | 136 | 2,2 |
Bulharsko | 3896,00 | 35,1 | 51 | 21,9 |
Chorvatsko | 1940,00 | 34,3 | 116 | 14,4 |
Kypr | 172,64 | 18,6 | 13 | 0,5 |
Č | 2677,09 | 33,9 | 341 | 21,2 |
áԲ | 689,3 | 16,1 | 340 | 6,0 |
Estonsko | 2438,4 | 53,8 | 110 | 6,2 |
Finsko | 22409,0 | 66,2 | 181 | 21,2 |
Francie | 17421,9 | 31,7 | 166 | 29,0 |
ě | 11468,00 | 32,1 | 107 | 39,0 |
Ř | 3901,8 | 29,6 | 15 | 9,2 |
Ѳď | 2053,01 | 22,1 | 116 | 18,5 |
Irsko | 799,14 | 11,4 | 48 | 2,8 |
á | 9566,13 | 31,7 | 221 | 38,0 |
dzٲš | 3410,79 | 52,8 | 144 | 17,8 |
Litva | 2202,19 | 33,7 | 96 | 8,6 |
Lucembursko | 88,70 | 34,2 | 94 | 0,3 |
Malta | 0,46 | 1,5 | 0,0 | 0,0 |
Nizozemsko | 369,50 | 9,9 | 457 | 3,0 |
Polsko | 9464,20 | 30,3 | 181 | 71,8 |
Portugalsko | 3340,71 | 36,2 | 245 | 15,0 |
Rumunsko | 6981,62 | 29,3 | 223 | 52,4 |
Slovensko | 1951,49 | 39,8 | 256 | 24,6 |
Slovinsko | 1185,13 | 58,5 | 228 | 6,2 |
Š貹ě | 18572,17 | 36,7 | 54 | 11,0 |
Šé | 27980,0 | 62,5 | 110 | 41,0 |
EU-27 | 159558,29 | 38,6 | 146 | 502,6 |
Zdroj: Eurostat aGenerální ředitelství Komise pro zemědělství arozvoj venkova
Politiky ainiciativy Evropské unie voblasti lesnictví: problém soudržnosti
Vzhledem ktomu, že Smlouvy se olesích výslovně nezmiňují, nemá Evropská unie pro oblast lesnictví žádnou společnou politiku. Ta tedy spadá inadále především do pravomoci jednotlivých států. Mnohá zopatření EU však mají na lesy určitý dopad, ato vUnii ive třetích zemích.
A. Nová Lesní strategie EU do roku2030
Vroce2021 přijala Komise , která je jednou ze stěžejních iniciativ anavazuje na . Lesní strategie přispěje kdosažení cílů EU voblasti biologické rozmanitosti, ke snížení emisí skleníkových plynů do roku2030 alespoň o55% akdosažení klimatické neutrality do roku2050. Uznává ústřední amultifunkční úlohu lesů, stejně jako příspěvek všech subjektů vtomto odvětví acelého hodnotového řetězce voblasti lesnictví kdosažení udržitelného aklimaticky neutrálního hospodářství do roku2050 azachování živých aprosperujících venkovských komunit.
B. Činnosti Evropské unie voblasti lesů
1. Společná zemědělská politika (SZP): hlavní zdroj finančních prostředků EU voblasti lesnictví
Přibližně 90% finančních prostředků EU na podporu lesů pochází zEvropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Vprůběhu programového období 2007–2013 bylo zrozpočtu EZFRV na spolufinancování opatření voblasti lesnictví vyčleněno přibližně 5,4miliardyEUR. Vprogramovém období SZP 2014–2020 bylo naplánováno 8,2miliardyEUR veřejných výdajů (27% na opětovné zalesňování, 18% na zvýšení odolnosti lesů a18% na předcházení škodám). Jediné zvláštní opatření zahrnovalo všechny druhy podpory pro investice do lesů (investice do rozvoje lesních oblastí azlepšení životaschopnosti lesů). Dalším opatřením bylo odměnit lesnické, environmentální aklimatické služby aochranu lesů abyla naplánována další opatření, která se netýkala specificky lesů (např. platby vrámci sítě Natura2000 arámcové směrnice ovodě).
Pro současné programové období SZP (2023–2027) jsou intervencevoblasti lesnictví zahrnuty do strategických plánů předložených členskými státy vrámci nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/2115 ze dne 2.prosince2021.
2. Další činnosti Evropské unie pomáhající lesům
Směrnicí Rady 1999/105/ES je na evropské úrovni upraveno uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh. Dále je tu systém rostlinolékařské péče EU, jehož cílem je bojovat proti rozšiřování organismů, které jsou pro lesy škodlivé (směrnice Rady 2000/29/ES). EU kromě toho vynakládá finanční prostředky na výzkum voblasti lesnictví, zejména vrámci programu HorizontEvropa. Energetická politika si vytkla právně závazný cíl pokrýt do roku2030 celkovou spotřebu energie z32% energií zobnovitelných zdrojů, což zvýší potřebnost lesní biomasy ( 2018/2001/EU). Dne 30.března2023 bylo dosaženo mezi Parlamentem aRadou ozávazném cíli zvýšit tento podíl na 42,5% do roku2030, ovšem směřujícím kdosažení podílu 45%. Projekty voblasti lesnictví mohou být také spolufinancovány vrámci politiky soudržnosti EU, ato zEvropského fondu pro regionální rozvoj (zejména prevence požárů, výroba energie zobnovitelných zdrojů apříprava na změnu klimatu). Fond solidarity (nařízení (ES) Rady č.2012/2002) má zas pomáhat členským státům řešit následky závažných přírodních katastrof, jako jsou bouře alesní požáry. Pokud jde omechanismus civilní ochrany EU (rozhodnutí č.1313/2013/EU), je možné jej využít, dojde-li ke krizím, které přesahují možnosti členských států, zejména vpřípadě některých lesních požárů (Ř 2007 a2012) abouří.
Zalesněná plocha orozloze přibližně 37,5milionu hektarů (tj. 23% evropských lesů) navíc spadá do sítě pro ochranu přírody Natura2000, která je součástí environmentální politiky Unie (lesy představují 30% plochy, na něž se síť vztahuje). Racionální využívání lesů patří rovněž ktematickým prioritám programu EU pro životní prostředí aoblast klimatu (LIFE 2021–2027, nařízení (EU) 2021/783). Vnávaznosti na strategii EU voblasti biologické rozmanitosti (), podle níž měly být do roku2020 zavedeny plány udržitelného hospodaření slesy ve vlastnictví státu, vydala Komise vroce2020 sdělení oStrategii voblasti biologické rozmanitosti do roku2030 (COM(2020)0380)), jež má za cíl zejména rozšířit chráněné zóny (30% veškeré pevninské anámořní plochy EU; 10% vrežimu přísné ochrany). Smyslem strategie je však nejen posílit ochranu stávajících evropských lesů, nýbrž také podpořit výsadbu tří miliard nových stromů.
Kmonitorování lesních požárů je určen Evropský systém informací olesních požárech (EFFIS). Unie podporuje rovněž zadávání ekologických veřejných zakázek (), které může zvýšit poptávku po dřevu vyrobeném udržitelným způsobem. Dále je třeba zmínit ekoznačku EU, kterou jsou označovány podlahové krytiny, nábytek apapír. Akční plán FLEGT kromě toho počítá se zavedením „dobrovolných dohod opartnerství“ se zeměmi produkujícími dřevo anařízení (EU) č.995/2010, které nabylo platnosti vbřeznu2013, zakazuje uvádět na trh dřevo vytěžené nezákonným způsobem.
Unie se rovněž zapojuje do mnoha mezinárodních činností, které se týkají lesů (příkladem je zejména Rámcová úmluva Organizace spojených národů ozměně klimatu). Na celoevropské úrovni představuje hlavní politickou iniciativu voblasti lesnictví program Forest Europe. Vjeho rámci probíhají diskuse oprávně závazné dohodě, která by se týkala udržitelné správy atrvale udržitelného využití lesů. Vrámci své politiky voblasti klimatu učinila EU, kromě své účasti na celosvětových jednáních osnížení emisí skleníkových plynů, první kroky kzačlenění zemědělství alesnictví do této politiky (viz nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2018/841 ze dne 30.května2018 ozahrnutí emisí skleníkových plynů ajejich pohlcování vdůsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy alesnictví do rámce politiky voblasti klimatu aenergetiky do roku2030). Kromě toho má EU za cíl zastavit nejpozději do roku2030 celosvětový úbytek lesního porostu asnížit do roku2020 vporovnání se současným stavem úbytek tropických lesů nejméně o50% (). Dne 23.června2023 vstoupilo vplatnost nařízení oproduktech, které nezpůsobujíodlesňování (nařízení (EU) 2023/1115). Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby výrobky, které občané EU spotřebovávají, nepřispívaly kodlesňování nebo znehodnocování lesů na celém světě.
Úloha Evropského parlamentu
Evropský parlament se stejnou vahou jako Rada podílí na tvorbě právních předpisů vmnoha oblastech, které mají dopad na problematiku lesů (zejména voblasti zemědělství či životního prostředí), ato vrámci řádného legislativního postupu. Parlament navíc společně sRadou přijímá rozpočet EU.
Sám také výrazně ovlivnil podobu mnoha právních předpisů, které mají dopad na lesy. Vminulosti se Parlament vřadě svých ܲԱí zasazoval ovětší koordinaci asoudržnost politik, které mají dopad na evropské lesy. První strategie EU voblasti lesního hospodářství byla přijata 15.prosince1998 díky , kterým Parlament vyzval Komisi, aby předložila návrhy evropské strategie voblasti lesního hospodářství.
Ve svém ܲԱí ze dne 15.ledna2020 oZelené dohodě pro Evropu Parlament uvítal záměr Komise vypořádat se scelosvětovým odlesňováním avyzval ji, aby posílila svá opatření apředstavila novou ambiciózní strategii EU voblasti lesnictví scílem náležitě uznat důležitou, mnohostrannou aprůřezovou úlohu, kterou evropské lesy, celé odvětí audržitelné obhospodařování lesů hrají vboji proti změně klimatu aúbytku biologické rozmanitosti. Vtomto kontextu se také Parlament rozhodl vypracovat dvě nelegislativní zprávy zvlastního podnětu. První se týkala posílení opatření EU na ochranu aobnovu světových lesů ( Evropského parlamentu ze dne 16.září2020 oúloze EU při ochraně aobnově světových lesů[1], druhá pak nové evropské strategie pro lesy ( Evropského parlamentu ze dne 8.října2020 oEvropské strategii voblasti lesnictví: další postup) Vsouvislosti sprvně jmenovaným ܲԱím přijal Parlament také legislativní podnět oglobálním odlesňování ( Evropského parlamentu ze dne 22.října2020 kdoporučení Komise kprávnímu rámci EU pro zastavení aodvrácení globálního odlesňování na úrovni EU). Vneposlední řadě přijal Parlament dne 13.září2022 onové Lesní strategii EU do roku2030 – Udržitelné obhospodařování lesů vEvropě, které reaguje na novou Lesní strategii EU do roku2030, kterou Komise přijala vroce2021.
Vera Milicevic