Ϸվ

Všeobecný přehled rozvojové politiky

Rozvojová politika je ústředním prvkem vnější politiky Evropské unie. Jejím cílem je snížit anakonec vymýtit chudobu aje ústředním bodem odpovědi EU na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (Agenda2030). Mezi její cíle patří podpora udržitelného růstu, ochrana lidských práv ademokracie, dosažení rovnosti žen amužů, podpora míru ainkluzivních společností ařešení výzev voblasti životního prostředí aklimatu. EU působí nacelosvětové úrovni aje největším dárcem rozvojové pomoci nasvětě. Účinné poskytování pomoci usnadňuje spolupráce sčlenskými státy EU asladění sAgendou2030.

Právní základ

  • Čl.21 odst.1 (SEU): všeobecný mandát aobecné zásady voblasti rozvojové spolupráceEU.
  • Čl.4 odst.4 ačlánky 208až211 (SFEU).
  • Články 12až316 SFEU: Rozpočtové záležitosti.
  • (pro skupinu afrických, karibských atichomořských států (AKT)[1]), která od ledna2024. Vplatnost plně vstoupí po souhlasu Evropského parlamentu apo ratifikaci smluvními stranami, tj.všemi členskými státy EU anejméně dvěma třetinami členů Organizace afrických, karibských atichomořských států. Nahradí tak .

Politický rámec

Evropská unie podporuje rozvojové země prosazováním udržitelného rozvoje astability. Dlouhodobým cílem je vymýtit chudobu, což je cíl, který je ústředním prvkem vnější politiky EU od zřízení Evropského rozvojového fondu (ERF) vroce1957 Římskou smlouvou. Evropská rozvojový fond byl zřízen na podporu zvláštních vztahů sbývalými koloniemi voblasti Afriky, Karibiku aTichomoří. Od 1.ledna2021 je rozvojová pomoc EU poskytována prostřednictvím širokého Nástroje pro sousedství arozvojovou amezinárodní spolupráci, (bližší informace viz níže). Tento nástroj sloučil několik bývalých nástrojů EU pro financování vnější činnosti, včetněERF.

EU ajejí členské státy jsou společně , přičemž vroce2021 dosáhla celková výše jejich oficiální rozvojové pomoci 70,2mld.EUR. Rozvojová spolupráce je sdílenou pravomocí EU: Unie může provádět společnou rozvojovou politiku zapředpokladu, ženebrání členským státům vevýkonu jejich pravomocí vtéto oblasti. Spolupráce mezi nimi probíhá tak, žerozvojové agentury členských států často provádějí programy financovanéEU.

EU se vroce 2005 zavázala ksoudržnosti politik ve prospěch rozvoje, což znamená, že musí začlenit rozvojové cíle do všech oblastí své politiky, které se týkají rozvojových zemí. Vroce2009 byl tento závazek rozdělen dopěti oblastí: 1)obchod afinance; 2)řešení změny klimatu; 3)globální zajišťování potravin; 4)přínosnost migrace pro rozvoj; a5)posílení spojitostí asynergií mezi bezpečností arozvojem vkontextu programu budování světového míru. Předchozí dvouletá Komise, která je nyní vydávána méně často, sleduje pokrok EU voblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Poslední taková á byla vydána vlednu2019. Výbor Evropského parlamentu pro rozvoj má od roku2010 stálého zpravodaje pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje. Tuto úlohu vsoučasnosti zastává Janina Ochojska (Evropská lidová strana, Polsko). Vbřeznu2023 přijal Parlament osoudržnosti politik ve prospěch rozvoje, vněmž vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost ačlenské státy, aby zvýšily své úsilí voblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Parlament zdůraznil, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje musí zůstat klíčovou součástí vnějších vztahů EU, apožádal Komisi, aby vyjasnila uplatňování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vsouvislosti scíli udržitelného rozvoje.

Rozvojová pomoc má omezené zdroje. Ztohoto důvodu je EU odhodlána zajistit účinnost své pomoci avrámci plánování aprovádění rozvojové činnosti podporuje úzké vztahy spartnerskými zeměmi. Sohledem na to byl vroce2007 přijat „Kodex chování EU pro dělbu práce vrámci rozvojové politiky“ avroce2011 „Operační rámec pro účinnost pomoci“. Toto úsilí je vsouladu smezinárodními opatřeními reagujícími na Pařížskou deklaraci OECD zroku2005, která prosazuje pět klíčových konceptů pro rozvojovou pomoc: odpovědnost rozvojových zemí za rozvojové strategie, sladění dárcovských zemí smístně definovanými strategiemi, harmonizace mezinárodní rozvojové pomoci, monitorování výsledků avzájemná odpovědnost dárců apartnerů za výsledky rozvoje. Mezinárodní rámec pro účinnost pomoci byl revidován vrámci akčního programu zAkkry (2008) avrámci Pusanského partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (2011). Po přijetí cílů udržitelného rozvoje OSN byly vNairobském závěrečném dokumentu (2016) přijaty další závazky.

A. Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030

EU se aktivně podílela na přípravě 2030, která zavádí nové globální paradigma, jež má pomoci vymýtit chudobu adosáhnout udržitelného rozvoje, azahrnuje zásady „nikoho neopomenout“ a„řešit nejprve potřeby těch, kteří jsou nejvíce pozadu“. Schválena byla vNew Yorku vzáří2015 anavazuje na rozvojové cíle tisíciletí stanovením nového souboru 17cílů udržitelného rozvoje (SDG), které jsou zaměřeny na ekonomické, sociální, environmentální asprávní cíle, jichž má být dosaženo do roku2030. EU ajejí členské státy poprvé předložily na politickém fóru OSN na vysoké úrovni vzáří2019. Dokument se zaměřuje naopatření EU kdosažení cílů Agendy2030 abude vydáván každé čtyři roky. Včervenci 2023 předložila EU na letošním politickém fóru OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj svůj první provádění Agendy2030.

B. Nový Evropský konsenzus orozvoji aAgenda EU pro změnu

Po schválení Agendy2030 se EU dohodla narevidovaném znění zroku2005. Nový konsenzus stanoví hlavní zásady cílů udržitelného rozvoje apřístup, kterým se bude EU ajejí členské státy řídit při plnění těchto cílů ve vztahu krozvojovým zemím. Ačkoli se konsenzus zaměřuje především na rozvojovou politiku, dotýká se také opatření vrámci jiných politik při uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Hlavním cílem rozvojové politiky EU zůstává vymýcení chudoby. Konsenzus byl podepsán dne 7.června2017 předsedou Evropského parlamentu, ministerským předsedou Malty jménem Rady EU ačlenských států, předsedou Evropské komise amístopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou Unie prozahraniční věci abezpečnostní politiku. Parlament kritizoval úsilí EU odosažení cílů udržitelného rozvoje do roku2030, zejména vzhledem ktomu, že pandemie COVID-19, ruská invaze na Ukrajinu adalší krize zmařily určitý pokrok, jehož bylo od roku2015 dosaženo. Parlament opakovaně vyzval Komisi, aby zvýšila své úsilí odosažení cílů udržitelného rozvoje, naposledy vܲԱí ǰ2023.

Komise zroku2016 snázvem „Další kroky kudržitelné evropské budoucnosti: Evropské úsilí voblasti udržitelnosti“ zahrnuje cíle udržitelného rozvoje do politického rámce EU amezi její stávající priority. Vperspektivě přesahující její hranice se EU znovu zavázala kcíli vynakládat na rozvojovou pomoc 0,7% svého hrubého národního důchodu (HND), nyní do roku2030, ato spodílem pro nejméně rozvinuté země ve výši 0,15–0,20% HND. To odráží závazky přijaté vakčním programu zAddis Abeby ofinancování rozvoje (který byl schválen na konferenci OSN vroce2015 aje nedílnou součástí Agendy2030). Vroce2021 činila kolektivní oficiální rozvojová pomoc EU (zEU azjejích členských států) 0,49% HNDEU.

C. Legislativní afinanční rámec

V důsledku vytvoření nástroje NDICI-Globální Evropa se změnil přístup EU kfinancování vnější činnosti (viz tabulka níže). Vnávaznosti na návrh Բříí, kterým se tento nástroj zřizuje, předložený Komisí dne 14.června2018, anásledná tříletá jednání sRadou aParlamentem vstoupilo vplatnost dne 14.června2021. Uplatňuje se se zpětnou účinností od 1.ledna2021.

NDICI-Globální Evropa je vsoučasnosti hlavním finančním nástrojem pro vnější činnost EU, přičemž celkem přiděluje 79,5miliardyEUR na období 2021–2027. Tento nástroj zjednodušuje strukturu vnějšího financování EU (sloučením předchozích programů, včetně nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, nástroje partnerství, evropského nástroje pro demokracii alidská práva, Evropského fondu pro udržitelný rozvoj anástroje přispívajícího ke stabilitě amíru). Zahrnuje spolupráci se všemi zeměmi mimo EU, svýjimkou zemí spojených spředvstupními zeměmi EU, zámořskými územími aúzemími spadajícími do zeměpisných programů.

Nástroj NDICI – Globální Evropa je tvořen třemi základními pilíři:

  1. zeměpisným, který se skládá zprogramů pro země (východního ajižního) sousedství Evropy, subsaharské Afriky, Asie aTichomoří, Ameriky aKaribiku. Tyto programy se zaměřují na oblasti spolupráce, jako je řádná správa věcí veřejných, vymýcení chudoby, migrace, životní prostředí azměna klimatu, růst azaměstnanost nebo bezpečnost amír adalší průřezová témata. Do tohoto pilíře směřuje většina prostředků NDICI-Globální Evropa;
  2. tematickým, skládajícím se zcelosvětových programů voblasti lidských práv ademokracie, organizací občanské společnosti, stability amíru aglobálních výzev;
  3. pilíře rychlé reakce umožňujícím financování rychlé kapacity pro krizové řízení, předcházení konfliktům abudování míru. Cílem těchto akcí je například propojit humanitární arozvojové úsilí, zvýšit odolnost zemí postižených krizí nebo řešit priority zahraniční politiky.

NDICI-Globální Evropa je rovněž koncipován jako flexibilní nástroj aobsahuje dodatečný „polštář“ pro financování nových výzev apriorit (například reakce na nepředvídané okolnosti, migrační tlaky, krizové apostkrizové situace nebo nové iniciativy EU/mezinárodní iniciativy).

D. Rozdělení výdajů NDICI-Globální Evropa

NDICI-Globální Evropa poskytuje největší podíl prostředků na vnější činnost vrámci celkového rozpočtu ve výši 79,5miliardyEUR (na období let 2021–2027). Zeměpisné programy dostávají zhruba 75% prostředků atematické programy 8%. Kromě toho je 12% vyhrazeno na rezervu pro nové výzvy apriority a4% na „akce rychlé odezvy“. Zbytek ve výši přibližně 2% je určen na podpůrné výdaje.

Další podrobnosti lze nalézt v na rok2024.

Finanční příděly pro třípilířovou strukturu nástroje NDICI-Globální Evropa jsou následující. (vmilionech EUR)

Zeměpisné programy 8432,2
Tematické programy 990,8
Akce rychlé odezvy 437,8
Rezerva pro nově se objevující výzvy apriority 1323,6

Nástroj NDICI – Globální Evropa je rovněž ústředním prvkem nové strategie EU , klíčového projektu, jehož cílem je mobilizovat až 300miliardEUR na investice do udržitelné digitální, energetické adopravní infrastruktury po celém světě. Strategie Global Gateway je zamýšlena jako příspěvek EU ke zmenšení celosvětového nedostatku investic ijako odpověď EU na geopolitickou výzvu, kterou představuje čínská globální investiční strategie. Investice realizované prostřednictvím strategie Global Gateway se využívají kfinancování udržitelné infrastruktury pro boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí apodporu udržitelného rozvoje po celém světě. Klíčovým příkladem je , který je příslibem toho, že do roku2030 budou vAfrice uvolněny investice ve výši 150miliardEUR. Cílem těchto investic je urychlit ekologickou adigitální transformaci, umožnit udržitelný růst, posílit vnitrostátní systémy zdravotní péče azkvalitnit vzdělávání aodbornou přípravu vafrických zemích. Nástroj NDICI – Globální Evropa přispěje ke strategii prostřednictvím svých fondů azáručních kapacit.

Úloha Evropského parlamentu

  • Právní rámec: Včlánku209 SFEU se uvádí, že „Evropský parlament aRada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná proprovádění politiky rozvojové spolupráce“.
  • Dohled Parlamentu nad prováděním dané politiky: Parlament má právo klást Komisi otázky avznášet námitky proti prováděcím rozhodnutím, kdykoli zjistí, že Komise překračuje své pravomoci. Parlament rovněž vykonává svůj vliv prostřednictvím pravidelných formálních ineformálních diskuzí sKomisí ojednotlivých oblastech politiky. Vrámci NDICI-Globální Evropa se Parlament dvakrát ročně účastní geopolitického dialogu sKomisí.
  • Rozpočtový orgán: Parlament aRada jsou společným rozpočtovým orgánem EU. Vpřípadě sedmiletého víceletého finančního rámce EU si Rada ponechává primární rozhodovací pravomoc, ale kjeho přijetí je nutný souhlas Parlamentu (článek312 SFEU). Vpřípadě ročního rozpočtu stanoví článek314 SFEU postup, který zahrnuje jedno čtení ze strany Parlamentu ajedno čtení ze strany Rady. Po jejich skončení může Parlament rozpočet přijmout nebo zamítnout. Voblasti mezinárodní spolupráce sleduje Výbor Evropského parlamentu prorozvoj projednávání rozpočtu apředkládá konkrétní návrhy ohledně rozpočtových položek, které spadají do jeho oblasti působnosti.

[1]Skupina změnila vdubnu2020 svůj název na Organizace afrických, karibských atichomořských států.

Malte Frederik Hergaden

Politika rozvoje venkova