Ϸվ

Evropský parlament: organizace afungování

Organizaci afungování Evropského parlamentu upravuje jeho jednací řád. Činnosti Parlamentu řídí jeho politické orgány, výbory, delegace apolitické skupiny.

Právní základ

Zastoupení asložení

Obecná pravidla složení Evropského parlamentu jsou předmětem čl.14 odst.2SEU, který stanoví, že Evropská rada přijme zpodnětu Evropského parlamentu apo obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu. Uvádí také, že se Parlament skládá ze zástupců občanů EU, jejichž počet nesmí překročit751 (750poslanců apředseda). Zastoupení občanů je dále zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti poslanců na členský stát. Žádný členský stát nesmí mít více než 96míst.

Koncept sestupné poměrnosti znamená, že celkový počet míst je rozdělen sohledem na počet obyvatel členského státu, avšak členské státy spočetnějším obyvatelstvem souhlasí snižší mírou zastoupení ve prospěch členských států sméně početným obyvatelstvem, které jsou tak zastoupeny více: čím větší země, tím méně míst vpoměru kjejímu počtu obyvatel. Tento koncept byl od vstupu Lisabonské smlouvy vplatnost ještě dále upřesněn vnásledných rozhodnutích Evropské rady na základě čl.14 odst.2SEU.

Příští volby do Evropského parlamentu se budou konat ve dnech 6.až 9.června2024. Dne 22.září2023 řᲹa Evropská rada vnávaznosti na legislativní ܲԱí Parlamentu ze dne 15.června2023 osložení Evropského parlamentu rozhodnutí, kterým se stanoví složení Parlamentu azvyšuje celkový počet křesel vParlamentu ze 705 na 720. Počty poslanců EP, kteří mají být zvoleni vjednotlivých členských státech, jsou následující:

Belgie 22
Bulharsko 17
Česká republika 21
áԲ 15
ě𳦰 96
Estonsko 7
Irsko 14
Ř𳦰 21
Š貹ě 61
Francie 81
Chorvatsko 12
á 76
Kypr 6
dzٲš 9
Litva 11
Lucembursko 6
Ѳď 21
Malta 6
Nizozemsko 31
Rakousko 20
Polsko 53
Portugalsko 21
Rumunsko 33
Slovinsko 9
Slovensko 15
Finsko 15
Šé 21

Organizace

A. ř岹

Podle jednacího řádu je předseda Parlamentu volen zřad poslanců na dva apůl roku ajeho funkční období může být prodlouženo (článek19 jednacího řádu). ř岹 zastupuje Parlament navenek ave vztazích sostatními orgány ainstitucemi EU. Dohlíží na rozpravy na plenárním zasedání azajišťuje dodržování jednacího řádu. Na začátku každého zasedání Evropské rady předkládá předseda Evropského parlamentu stanovisko Parlamentu ajeho připomínky ke konkrétním bodům na pořadu jednání akdalším tématům. Uvádí svým podpisem vplatnost rozpočet EU poté, co jej řᲹ Parlament. Podepisuje také společně spředsedou Rady Evropské unie veškeré legislativní akty přijímané řádným legislativním postupem. Může být nahrazen jedním ze 14místopředsedů (článek23 jednacího řádu).

B. ʱéԳܳ

ʱéԳܳ představuje Evropský parlament vužším smyslu slova. Plenární zasedání řídí předseda. Dílčí zasedání se konají každý měsíc (kromě srpna) ve Štrasburku atrvají čtyři dny od pondělí do čtvrtka. Dodatečná dílčí zasedání se konají vBruselu. Dílčí zasedání je rozděleno do denních zasedání (článek153 jednacího řádu). Vjednacím sále jsou poslancům přidělena místa podle jejich politické příslušnosti, zleva doprava, po dohodě předsedů skupin. Denní zasedání zahajuje předseda. Příležitostně tak činí uctěním památky či přednesením projevu na aktuální téma. Vtéto úloze je předsedovi nápomocno 14místopředsedů, kteří mohou řízení zasedání převzít. Komise aRada Evropské unie se zasedání účastní scílem usnadnit spolupráci mezi orgány vrámci procesu rozhodování. Zástupci těchto dvou orgánů mohou být Parlamentem vyzváni, aby přednesli prohlášení či podali vysvětlení ohledně své činnosti.

C. Politické orgány

K politickým orgánům Parlamentu patří předsednictvo (předseda a14místopředsedů – článek24 jednacího řádu), Konference předsedů (předseda apředsedové politických skupin – článek26 jednacího řádu), pět kvestorů (odpovědných za administrativní afinanční záležitosti poslanců – článek28 jednacího řádu), Konference předsedů výborů (článek29 jednacího řádu) aKonference předsedů delegací (článek30 jednacího řádu). Funkční období předsedy, místopředsedů, kvestorů, předsedů výborů apředsedů delegací je dva apůl roku (článek19 jednacího řádu).

D. ýǰ adelegace

Poslanci jsou rozděleni do 20výborů, 4podvýborů a44delegací (meziparlamentní delegace adelegace ve smíšených parlamentních výborech, výborech pro parlamentní spolupráci avmnohostranných parlamentních shromážděních)[1]. Parlament rovněž vysílá delegaci do smíšeného shromáždění zřízeného na základě dohody mezi skupinou států Afriky, Karibiku aTichomoří (AKT) aEU[2]. Parlament může také zřizovat zvláštní výbory (článek207 jednacího řádu) nebo vyšetřovací výbory (článek226 SFEU ačlánek208 jednacího řádu). Dne 10.dubna2024 řᲹ Parlament nový článek207a odočasných legislativních výborech scílem zajistit lepší rozdělení úkolů. Nový článek stanoví, že pokud „určitá věc spadá do působnosti více než tří výborů, přičemž nepřevažuje oblast působnosti žádného znich, může Konference předsedů vkrajním případě na základě doporučení Konference předsedů výborů navrhnout Parlamentu zřízení dočasného legislativního výboru, který by se zabýval konkrétním návrhem právně závazného aktu nebo strategického dokumentu před legislativním procesem“.

Na základě článku213 jednacího řádu si každý výbor nebo delegace volí své vlastní předsednictvo, které sestává zpředsedy aaž čtyř místopředsedů.

E. Politické skupiny

Poslanci se nesdružují vnárodních delegacích, nýbrž podle své politické příslušnosti vnadnárodních skupinách. Podle jednacího řádu tvoří politickou skupinu alespoň 25poslanců zvolených nejméně vjedné čtvrtině členských států (článek33 jednacího řádu). Politické skupiny zasedají pravidelně během týdne před dílčím zasedáním aběhem týdne, kdy se dílčí zasedání koná, apořádají semináře zaměřené na stanovení hlavních zásad své činnosti. Některé politické skupiny odpovídají nadnárodním politickým stranám působícím na úrovniEU.

F. Evropské politické strany anadace

Parlament doporučuje, aby bylo vytvořeno prostředí příznivé pro nepřetržitý rozvoj skutečně evropských politických stran anadací, ato ipomocí rámcových právních předpisů. Právní základ pro přijetí statutu politických stran na evropské úrovni astanovení pravidel pro jejich financování, ato řádným legislativním postupem, poskytuje článek224 SFEU. Vroce2003 byl vytvořen systém financování evropských politických stran, který umožnil zřizovat na úrovni EU politické nadace[3]. Vreakci na některé praktiky zneužívání těchto možností byla tato pravidla pozměněna ze dne 3.května2018 ve snaze posílit uevropských politických stran evropskou dimenzi, zajistit spravedlivější rozdělování finančních prostředků azlepšit prosazování příslušných předpisů

V současné době existují na evropské úrovni tyto politické strany: Evropská lidová strana, Strana evropských socialistů, Aliance liberálů ademokratů pro Evropu, Evropská strana zelených, Strana evropských konzervativců areformistů, Strana evropské levice, Strana identity ademokracie, Evropská demokratická strana, Evropská svobodná aliance aEvropské křesťanské politické hnutí. Tyto nadnárodní strany spříslušnými politickými skupinami vEvropském parlamentu úzce spolupracují.

Knejvýznamnějším evropským politickým nadacím patří: Centrum Wilfrieda Martense pro evropská studia, Evropská nadace pokrokových studií, Evropské liberální fórum, Zelená evropská nadace, Institut evropských demokratů, nadace Transform Europe aNový směr – Nadace pro evropskou reformu.

Dne 22.listopadu2012 řᲹ Parlament , vněmž naléhavě vyzval evropské politické strany, aby nominovaly kandidáty na předsedu Komise, aposílily tak politickou legitimitu jak Parlamentu, tak Komise. Takový postup byl uplatněn již před volbami vroce2014, kdy úplně poprvé kandidovaly hlavní osobnosti evropských politických stran jako tzv. vedoucí kandidáti. Po tehdejších volbách byl dne 22.října2014 zvolen předsedou Komise právě jeden ztěchto vedoucích kandidátů, Jean-Claude Juncker. Ve svém orevizi rámcové dohody ovztazích mezi Parlamentem aKomisí Parlament uvedl, že je připraven odmítnout jakéhokoli kandidáta na funkci předsedy Komise, který nebude před volbami do Evropského parlamentu vroce2019 nominován jako vedoucí kandidát (Spitzenkandidat) některé evropské politické strany. Ikdyž při volbě vroce2019 nebyl nakonec postup vedoucího kandidáta uplatněn, má se za to, že představuje způsob, jak vytvořit širší platformu pro debaty kandidátů, jak zvýšit transparentnost ipolitickou legitimitu předsedy Komise ajak posílit zapojení občanů EU do celého procesu ajejich povědomí oněm. Dne 3.května2022 řᲹ Parlament postoj vprvním čtení kreformě volebního práva, vněmž uvedl, že proces vedoucího kandidáta by mohl být formalizován politickou dohodou mezi evropskými politickými subjekty ainterinstitucionální dohodou mezi Parlamentem aEvropskou radou. Vyzval rovněž evropské politické strany, evropská sdružení voličů aevropské volební subjekty, aby své kandidáty na funkci předsedy Komise nominovaly nejméně 12týdnů před dnem voleb, auvedl, že očekává, že kandidáti budou zařazeni na první místo vpříslušném seznamu celounijního volebního obvodu.

Vroce2018 Komise ve svém sdělení o, předložila jako krok ke zlepšení legitimity orgánů EU vočích občanů myšlenku nadnárodních seznamů: vytvoření celoevropského volebního obvodu by posílilo evropský rozměr voleb do Evropského parlamentu, protože by kandidátům umožnilo oslovit občany vcelé Evropě. Parlament se však domníval, že vhodný čas kvytvoření nadnárodního volebního obvodu pro volby do Evropského parlamentu vroce2019 ještě nenadešel, nicméně ponechal otevřené dveře pro budoucí diskusi. Ve výše uvedeném kreformě volebního práva Parlament navrhl, „aby pro kandidátní listiny celounijního volebního obvodu bylo stanoveno závazné geografické zastoupení“, avybídl „evropské politické strany, evropská sdružení voličů ajiné evropské volební subjekty, aby na celoevropské listiny nominovaly kandidáty ze všech členských států“. Tato volební reforma by měla vést kvytvoření 28nadnárodních křesel pro celoevropský volební obvod nad rámec současných 705křesel, přičemž by mělo být plně respektováno zeměpisné zastoupení avyvážené zastoupení žen amužů.

G. Sekretariát Parlamentu

V čele sekretariátu Evropského parlamentu stojí , kterého jmenuje předsednictvo (článek234 jednacího řádu). Složení aorganizaci sekretariátu rovněž určuje předsednictvo: vsoučasné době sestává z13generálních ředitelství aprávní služby. Jeho úkolem je koordinovat legislativní činnost aorganizovat plenární zasedání aschůze. Poskytuje rovněž technickou, právní aodbornou pomoc parlamentním orgánům aposlancům, čímž je podporuje při výkonu jejich mandátů. Sekretariát zajišťuje tlumočení pro všechny schůze apřeklady pro všechnyoficiální dokumenty.

ܲԲDZáí

Podle Smluv organizuje Parlament svou práci zcela samostatně. Svůj jednací řád přijímá většinou hlasů všech poslanců (článek232 SFEU). Pokud Smlouvy nestanoví jinak, usnáší se Parlament většinou odevzdaných hlasů (článek231 SFEU). Rozhoduje opořadu jednání pro svá dílčí zasedání, kam vprvní řadě patří přijímání zpráv předložených výbory, otázky Komisi aRadě Evropské unie, aktuální analéhavé rozpravy aprohlášení předsednictva. ů výborů aplenární zasedání jsou veřejné ajsou živě přenášeny na internetu.

Sídlo apracovní místa

Od 7.července1981 řᲹ Parlament několik ܲԱí osvém sídle, vnichž vyzval vlády členských států, aby vsouladu se závazkem, který pro ně vyplývá ze Smluv, zřídily jednotné sídlo orgánů. Vlády na tyto výzvy dlouho nereagovaly, aproto Parlament řᲹ řadu rozhodnutí týkajících se jeho organizace apracovních míst (Lucemburk, Štrasburk aBrusel). Na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 11.a12.prosince1992 vEdinburghu, se vlády členských států dohodly na sídlech orgánů následujícím způsobem:

  • Parlament má sídlo ve Štrasburku, kde se koná 12dílčích zasedání ročně, včetně zasedání, na němž je přijímáno rozhodnutí oročním rozpočtu EU,
  • dodatečná dílčí zasedání se konají vBruselu,
  • parlamentní výbory se scházejí vBruselu,
  • sekretariát apodpůrná oddělení Parlamentu zůstanou vLucemburku.

Parlament toto rozhodnutí kritizoval. Soudní dvůr (rozsudek ze dne 1.října1997 – C-345/95) však potvrdil, že sídlo Parlamentu bylo určeno vsouladu se současným článkem341 SFEU. Podstata tohoto rozhodnutí byla zařazena do Amsterodamské smlouvy vprotokolu připojeném ke Smlouvám.

Přestože Parlament tato rozhodnutí kritizoval, byl nucen vsouladu snimi vypracovat na návrh Konference předsedů svůj roční harmonogram činností. Obecně se vprůběhu roku koná 12čtyřdenních dílčích zasedání Parlamentu ve Štrasburku ašest dvoudenních dílčích zasedání vBruselu. Poslanci Evropského parlamentu předložili několik iniciativ, které měly zabránit konání zasedání ve Štrasburku. Vroce2012 byl například přijat harmonogram, který obsahoval dvě dvoudenní dílčí zasedání ve stejném kalendářním týdnu vříjnu ve Štrasburku, což snižovalo celkovou dobu zasedání ve Štrasburku očtyři dny. Avšak na základě žaloby, kterou podala Francie, rozhodl Soudní dvůr, že se vměsíci říjnu musí vsouladu spřijatými rozhodnutími konat dvě úplná dílčí zasedání (věcC-237/11).

Podle článku 229 SFEU se Evropský parlament může na žádost většiny svých poslanců nebo na žádost Rady Evropské unie či Komise sejít kmimořádným dílčím zasedáním. Dne 18. prosince 2006 se poprvé konalo dodatečné plenární zasedání vBruselu bezprostředně po zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 14.a15.prosince2006. Tato praxe bezprostřední návaznosti na zasedání Evropské rady se od té doby ustálila.

Od pandemie COVID-19 Parlament poslancům rovněž umožňuje účastnit se plenárních zasedání distančně apoužívat postupy distančního hlasování.

Zastoupení vParlamentu podle skupin ačlenských států

Tabulka spřehledem asložením politických skupin je kdispozici na příslušných internetových stránkách Evropského parlamentu.

[1]Počty členů výborů jsou stanoveny vodstavci1 (Úř.věst.C270, 7.7.2021, s.117).
[2]Viz , článek90.
[3] (Úř.věst.L317, 4.11. 2014, s.1).

Eeva Pavy