NÁVRH USNESENÍo bílé knize obudoucnosti evropské obrany
5.3.2025-()
v souladu sčl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Marc Botenga
za skupinu The Left
10‑0144/2025
Usnesení Evropského parlamentu obílé knize obudoucnosti evropské obrany
()
Evropský parlament,
–s ohledem na společnou bezpečnostní aobrannou politiku (SBOP) aspolečnou zahraniční abezpečnostní politiku (SZBP) EU,
–s ohledem naSmlouvu oEvropské unii, azejména načlánek 42 této smlouvy,
–s ohledem na hlavu III, článek 3 protokolu oobavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy,
–s ohledem na ohlášené zveřejnění bílé knihy obudoucnosti evropské obrany dne 19. března 2025,
–s ohledem na Helsinské dohody,
–s ohledem na různé evropské projekty voblasti obrany posledních let,
–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A.vzhledem ktomu, že vsouladu se Smlouvami je SBOP součástí SZBP aje považována za politický rámec, jehož prostřednictvím mohou členské státy rozvíjet evropskou strategickou kulturu bezpečnosti aobrany, společně řešit konflikty akrize, chránit Unii ajejí občany aposilovat mezinárodní mír abezpečnost;
B.vzhledem ktomu, že čl. 42 odst. 2 SEU stanoví, že SBOP Unie musí být slučitelná se společnou bezpečnostní aobrannou politikou vytvořenou vrámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) podle Severoatlantické smlouvy;
C.vzhledem ktomu, že NATO je zvelké části ovládáno Spojenými státy aže členství vNATO znamená povinnou komplementaritu akompatibilitu evropských zbraňových systémů se systémy USA, což brání strategické aoperační autonomii členských států adalších evropských zemí;
D.vzhledem ktomu, že na summitu NATO vBukurešti vroce 2008 vláda USA prosazovala navzdory názoru několika členských států členství Ukrajiny vNATO; vzhledem ktomu, že po ruské invazi Spojené státy tlačily na členské státy EU, aby systematicky zvyšovaly množství akvalitu dodávek zbraní na Ukrajinu;
E.vzhledem ktomu, že jednotlivé členské státy mají různé vojenské abezpečnostní politiky, včetně politiky vojenské neutrality;
F.vzhledem ktomu, že Spojené státy získaly zválky na Ukrajině neočekávaný prospěch díky zvýšení vývozu břidlicového plynu zUSA do Evropské unie; vzhledem ktomu, že vláda USA si nyní neoprávněně přeje kontrolovat ukrajinské nerostné zdroje avyjednávat sPutinem oukončení války na Ukrajině, aniž by do toho zapojila Ukrajinu aEvropskou unii;
G.vzhledem ktomu, že na rozdíl od jaderných států, jako je Indie aČínská lidová republika, se NATO aRusko odmítají zavázat kpolitice „nepoužít jaderné zbraně jako první“, vjejímž rámci by se formálně zdržely použití jaderných zbraní svýjimkou odvety na útok nepřátelské mocnosti pomocí zbraní hromadného ničení;
H.vzhledem ktomu, že vláda USA zahájila velké množství válek avojenských operací, které porušovaly mezinárodní právo azásady Charty OSN; vzhledem ktomu, že sohledem na poradní stanoviska Mezinárodního soudního dvora zroku 2024 by se Spojené státy mohly díky pokračující vojenské podpoře Izraele podílet na genocidě anezákonné okupaci; vzhledem ktomu, že účast členských států EU na porušování mezinárodního práva, včetně útočných válek avojenských invazí vrozporu smezinárodním právem proti zemím, jako je bývalá Jugoslávie, Afghánistán, Irák aLibye, podkopala celosvětové dodržování zásad mezinárodního práva;
I.vzhledem ktomu, že Spojené státy na území členských států EU rozmístily nové gravitační bomby B61–12, čímž zvýšily riziko, že se tyto členské státy stanou obětí preventivních nebo odvetných úderů souvisejících se zahraniční politikou USA;
J.vzhledem ktomu, že opakované válečné aagresivní činy Ruska, počínaje válkou proti Gruzii vroce 2008, anexí Krymu vroce 2014 aprobíhající nezákonnou útočnou válkou proti Ukrajině, jakož irostoucí počet sabotáží kritické infrastruktury, jsou faktory, které vytvářejí aprohlubují napětí;
K.připomíná, žečl. 41 odst. 2 SEU zakazuje hradit výdaje vyplývající zoperací souvisejících svojenstvím nebo obranou zrozpočtu Unie;
L.vzhledem ktomu, že Komise nicméně vposledních letech zahájila několik evropských obranných projektů, včetně Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (PADR), Evropského obranného fondu (EDF), aktu oposílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), aktu na podporu výroby munice (ASAP) anejnověji Strategie pro evropský obranný průmysl (EDIS) aProgramu pro evropský obranný průmysl (EDIP);
M.vzhledem ktomu, že podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru zroku 2023 již členské státy EU spolu se Spojeným královstvím vynakládají na obranu nominálně více než všechny ostatní země světa dohromady, svýjimkou Spojených států;
N.vzhledem ktomu, že Komise vdubnu 2021 odhadla, že větší spolupráce mezi členskými státy voblasti bezpečnosti aobrany by mohla ušetřit 25 až 100 miliard EUR ročně;
O.vzhledem ktomu, že Generální ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) plánuje zrušit více než čtyři zpěti svých středisek po celém světě asnížit počet svých diplomatických zastoupení zpřibližně 100 na 18;
P.vzhledem ktomu, že vroce 2024 se vedoucí představitelé EU dohodli, že ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 sníží rozpočet EU na vnější činnost o2 miliardy EUR; vzhledem ktomu, že některé členské státy, jako například Francie aBelgie, rovněž provedly škrty areformy ve svých diplomatických službách;
Q.vzhledem ktomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová navrhla nový společný nástroj na zvýšení vojenských výdajů vcelé EU scílem uvolnit vnadcházejících letech až 800 miliard EUR dodatečných výdajů na obranu;
R.vzhledem ktomu, že ani vojenské výdaje Spojených států, které udržují více než 700 vojenských zařízení ve více než 70 zemích, nepřesahují 3,46 % jejich HDP;
S.vzhledem ktomu, že vláda USA, některé členské státy apředstavitelé NATO aKomise přesto prosazují další masivní zvýšení výdajů na obranu zprůměrných 1,9 % HDP na 5 %;
T.vzhledem ktomu, že ivojensky zaměřená Niinistova zpráva nazvaná „Společně bezpečněji: Posílení civilní avojenské připravenosti apohotovosti Evropy“ zdůrazňuje, že hrozby pro bezpečnost evropských občanů, včetně stále častějších aintenzivnějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou „megasucha“, povodně avlny veder, ariziko nových pandemií, by měly vyžadovat masivní investice do veřejných služeb;
U.vzhledem ktomu, že Draghiho zpráva obudoucnosti evropské konkurenceschopnosti zdůrazňuje potřebu masivních investic do různých odvětví, včetně energetiky, farmaceutického průmyslu adopravy, Komise zahájila proti sedmi členským státům postup při nadměrném schodku aprosazuje tvrdá úsporná opatření astrukturální reformy voblasti sociálních aveřejných výdajů;
V.vzhledem ktomu, že další masivní zvyšování vojenských výdajů povede místo toho ke škrtům ve veřejných službách ave výdajích na sociální oblast, oblast klimatu aživotního prostředí vcelé Evropě, což ohrozí sociální alidskou bezpečnost evropských občanů;
W.vzhledem ktomu, že Komise přesto zvažuje pozastavení pravidel správy ekonomických záležitostí pro vojenské výdaje;
X.vzhledem ktomu, že Komise nepředložila zcela autonomní posouzení evropských obranných potřeb apriorit amísto toho se spoléhá na hodnocení kritických nedostatků vobranných schopnostech ze strany NATO;
Y.vzhledem ktomu, že Turecko, člen NATO, nezákonně okupuje 37 % Kypru, členského státu EU;
Z.vzhledem ktomu, že vteorii mezinárodních vztahů se „bezpečnostním dilematem“ rozumí jev, kdy opatření, jako je například nákup zbraní, přijatá státním subjektem za účelem zvýšení vlastní bezpečnosti, vyvolávají reakce jiných států, jako je zvýšený nákup zbraní nebo preventivní útoky, které vkonečném důsledku vedou spíše ke snížení než ke zvýšení bezpečnosti původního státu;
AA.vzhledem ktomu, že Závěrečný akt Konference obezpečnosti aspolupráci vEvropě zroku 1975, uzavřený vHelsinkách mezi Spojenými státy, Kanadou, Sovětským svazem avšemi evropskými zeměmi svýjimkou Albánie, sehrál důležitou roli při zmírňování napětí mezi Východem aZápadem během studené války;
AB.vzhledem ktomu, že acquis kolektivní bezpečnosti zdob studené války bylo systematicky narušeno odstoupením Spojených států od Smlouvy oomezení systémů protiraketové obrany (ABM), Smlouvy olikvidaci raket středního akrátkého doletu (INF) aSmlouvy ootevřeném nebi, na které systematicky navazovalo odstoupení Ruska, aodstoupením Ruska od Smlouvy okonvenčních ozbrojených silách vEvropě aod Smlouvy ovšeobecném zákazu jaderných zkoušek;
AC.vzhledem ktomu, že nová evropská bezpečnostní architektura bude muset uplatňovat zásady mírového soužití mezi zeměmi sodlišnými politickými systémy anabízet bezpečnostní záruky všem stranám, aby se zabránilo opětovnému rozdělení Evropy na dva diametrálně odlišné bloky;
Směrem kevropské architektuře kolektivní bezpečnosti
1.připomíná, že Smlouvy považují SBOP za součást SZBP; žádá proto, aby jakákoli obranná iniciativa na úrovni EU byla podřízena jasné zahraniční abezpečnostní politice astrategii pro mír na evropském kontinentu;
2.odmítá militarizaci EU ajakékoli válečné cíle SBOP;
3.s velkým znepokojením konstatuje, že mezinárodní ahumanitární právo se na celém světě stále méně dodržuje, přičemž Izrael, Rusko aSpojené státy jsou toho jasným příkladem; připomíná potřebu nezávislosti Evropy při utváření zahraniční aobranné politiky;
4.domnívá se, že vzhledem kdřívějším istávajícím případům porušování mezinárodního práva ze strany Spojených států anegativnímu dopadu vojenských intervencí USA na sousední regiony nelze zahraniční, bezpečnostní aobrannou politiku Unie ačlenských států nadále sladit srámcem Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO); vyzývá proto Evropskou radu, aby zahájila proces revize smluv EU aodstranila tento požadavek ze Smlouvy oEU;
5.připomíná, že NATO aEU jsou odlišné organizace, které slouží zcela jiným účelům ajejichž členství není ani totožné; lituje, že je NATO, vojenská aliance, spojována sEU;
6.je nesmírně znepokojen skutečností, že ve světě je stále rozmístěno více než 13 000 jaderných zbraní, znichž mnohé mohou být nasazeny během několika minut amohly by způsobit konec lidstva; se znepokojením konstatuje, že navzdory deklarovanému závazku dodržovat Smlouvu onešíření jaderných zbraní investovaly členské státy NATO vletech 2019–2023 do modernizace aúdržby jaderných zbraní 271 miliard USD, zatímco vroce 2023 byly Čína aRusko druhým atřetím největším plátcem srozpočty ve výši 11,9 miliardy USD, resp. 8,3 miliardy USD;
7.domnívá se, že odmítnutí NATO zavázat se kpolitice „nepoužít jaderné zbraně jako první“ apředsunuté rozmístění amerických jaderných zbraní vEvropě zvyšuje riziko, že se Evropa stane cílem jaderného úderu; požaduje proto stažení amerických jaderných zbraní zúzemí členských států; je hluboce znepokojen jadernými hrozbami pro evropskou bezpečnost, včetně zastřeného varování před použitím taktických jaderných zbraní asnížením prahové hodnoty pro použití jaderných zbraní ze strany Ruska;
8.naléhavě vyzývá členské státy, aby pracovaly na nové dlouhodobé architektuře kolektivní bezpečnosti pro Evropu inspirované zásadami helsinského procesu azahrnující koncept vzájemných bezpečnostních záruk; konstatuje, že základním aspektem takového přístupu je respektování svrchovanosti aúzemní celistvosti všech národů azávazek dodržovat mezinárodní právo;
9.trvá na tom, aby nová evropská bezpečnostní architektura uplatňovala zásady mírového soužití mezi zeměmi sodlišnými politickými systémy aposkytovala bezpečnostní záruky všem stranám;
10.vyzývá Komisi, aby sohledem na četné hrozby, od katastrof souvisejících sklimatem až po pandemie, upustila od úzkého zaměření na vojenskou bezpečnost avypracovala politiku zaměřenou na lidskou bezpečnost, jak je definována vrezoluci Valného shromáždění OSN 66/290, vníž se uvádí, že „lidská bezpečnost je přístup, který pomáhá členským státům při identifikaci ařešení rozsáhlých aprůřezových výzev voblasti přežití, živobytí adůstojnosti jejich obyvatel“, avyzývá k„reakcím zaměřeným na lidi, které budou specifické pro daný kontext abudou orientované na prevenci aposílí ochranu azlepší postavení všech lidí“;
11.vyzývá Komisi ačlenské státy, aby se inspirovaly Rakouskem, které ve své ústavě zakotvilo neutralitu azavázalo se, že se nepřipojí kvojenským aliancím anedovolí zřízení cizích vojenských základen na svém území;
12.vyzývá Komisi ačlenské státy, aby si rovněž vzaly příklad zIrska, které má tradici vojenské neutrality; připomíná, že tato tradice zahrnuje aktivní přístup koperacím na podporu míru ařešení krizí, přispívání křešení konfliktů abudování míru, práci pro lidská práva arozvoj aúsilí opodporu odzbrojení aodstranění zbraní hromadného ničení;
13.vyslovuje politování nad útoky na irskou neutralitu apřipomíná, že před ratifikací Lisabonské smlouvy byla irskému lidu zaručena trvalá vojenská neutralita, která byla podpořena závazkem provádět operace pouze smandátem OSN;
14.znovu vyzývá Turecko, člena NATO, aby stáhlo své vojáky zKypru, členského státu EU, akonstruktivně usilovalo onalezení životaschopného amírového řešení na základě příslušných rezolucí OSN;
15.vyzývá kzachování jednomyslného hlasování ozáležitostech obrany vRadě, aby se podpořila řešení založená na konsensu, která posilují tolik potřebnou jednotu;
Diplomacie jako základ evropské bezpečnosti
16.domnívá se, že základním pilířem zahraniční politiky EU by měla zůstat diplomacie;
17.připomíná, že předcházení konfliktům má prvořadý význam pro každou bezpečnostní aobrannou strategii; zdůrazňuje, že diplomacie předchází válkám aukončuje je aže každé euro investované do předcházení konfliktům ušetří později přibližně 16 eur;
18.domnívá se, že vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci na několika frontách arostoucímu geopolitickému napětí vyžaduje preventivní diplomacie trvalou azvýšenou pozornost; vyzývá proto Komisi ačlenské státy, aby neprodleně zvrátily škrty vpočtu diplomatických zastoupení;
19.domnívá se, že systematické slaďování se zahraniční politikou USA, vposlední době zejména vsouvislosti sizraelskými válečnými zločiny, etnickými čistkami agenocidními praktikami vůči Palestincům, dramaticky snížilo globální diplomatickou důvěryhodnost EU, atím zhoršilo její bezpečnostní situaci;
20.připomíná, že účast členských států EU na nezákonných vojenských operacích apodpora porušování mezinárodního práva vzahraničí vážně ohrožuje bezpečnost občanů EU; naléhavě vyzývá Komisi ačlenské státy, aby posoudily neutrální zahraničněpolitický abezpečnostní postoj založený na zásadách Charty OSN, včetně mírového řešení konfliktů, diplomacie amultilateralismu;
21.domnívá se, že Evropa může získat prospěch zdiverzifikace svých vztahů audržování diplomatických styků sco největším počtem zemí světa;
Kontrola zbrojení, odzbrojení anešíření zbraní
22.je hluboce znepokojen tím, že světové vojenské výdaje stále rostou na novou rekordní úroveň; zdůrazňuje skutečnost, že závody ve zbrojení nezajistí bezpečnost evropských občanů, ale naopak vsouladu sbezpečnostním dilematem zvýší riziko násilného konfliktu; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala nové smlouvy okontrole zbrojení;
23.připomíná, že strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení učinila znešíření hlavní cíl SZBP EU auvádí, že „naším cílem je předcházení programům šíření zbraní hromadného ničení, které jsou zdrojem celosvětového znepokojení, odrazování od nich, jejich zastavení apokud možno odstranění“; vyzývá proto členské státy, aby podepsaly aratifikovaly Úmluvu OSN ozákazu jaderných zbraní;
24.konstatuje, že vývoz zbraní, ato iručních palných alehkých zbraní, může podněcovat konflikty aglobální terorismus adestabilizovat celé regiony, státy aspolečnosti, atím mařit úsilí oudržitelný rozvoj ařešení krizí; vyzývá Komisi ačlenské státy, aby důsledně uplatňovaly společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií avojenského materiálu, aby se zabránilo zhoršení bezpečnostní situace vbezprostředním sousedství EU;
25.vyzývá kvytvoření generálního ředitelství pro odzbrojení akontrolu zbraní vrámci Komise;
26.požaduje okamžité uvalení zbrojního embarga na Izrael avšechny ostatní země přímo či nepřímo zapojené do ozbrojených konfliktů, svýjimkou těch, které se staly obětí invaze ze strany jiných zemí, aby se zastavila spoluúčast EU na válečných zločinech, etnických čistkách agenocidních praktikách, ať už je páchá Izrael nebo jiná země; vyzývá Komisi ačlenské státy, aby svou zahraniční abezpečnostní politiku založily na zásadách Charty OSN amezinárodního práva;
Výdaje na obranu
27.naléhavě žádá Komisi ačlenské státy, aby poskytly plnou transparentnost akritický audit současných výdajů na obranu vrámci Unie apodrobně vysvětlila, proč odhaduje, že evropské země by nebyly schopny se bránit srozpočty, které již nyní výrazně převyšují rozpočty většiny zemí světa;
28.se znepokojením konstatuje, že Komise představila nový společný obranný fond ve výši 150 miliard EUR; je přesvědčen, že zvýšení výdajů na obranu není řešením pro nalezení trvalého míru aže by ktomuto účelu neměly být provedeny škrty ve strukturálních fondech EU, vzhledem ktomu, jak zásadní jsou tyto fondy pro rozvoj místních komunit vcelé EU;
29.konstatuje, že podíl HDP není adekvátním měřítkem účinnosti adopadu výdajů na obranu; vyzývá Komisi ačlenské státy, aby nevstupovaly do závodů ve zbrojení prostřednictvím masivního zvyšování obranných rozpočtů na úkor lidské asociální bezpečnosti;
30.považuje požadavek NATO na komplementaritu akompatibilitu evropských zbraňových systémů se systémy USA za neslučitelný sevropskou strategickou autonomií; lituje, že Komise aRada nepředložily podrobné posouzení zásadních nedostatků vevropských obranných kapacitách; vyzývá oba orgány, aby předtím, než začnou uvažovat ozvýšení výdajů na obranu, předložily takové posouzení, včetně konkrétních priorit; připomíná, že by se měly zaměřit na obranné úkoly, nikoli na budování kapacit pro vojenské intervence po celém světě;
31.připomíná, že podle odhadů Komise by zvýšená spolupráce mezi členskými státy voblasti bezpečnosti aobrany mohla ušetřit až 100 miliard EUR ročně; vtéto souvislosti vyzývá ktomu, aby inspirací byly stávající struktury spolupráce vrámci Evropy, jako je BACA, spolupráce mezi nizozemskými abelgickými námořními silami BeNeSam aSeverská obranná spolupráce zahrnující Dánsko, Finsko, Island, Norsko aŠvédsko, které zvýšily účinnost národní obrany zúčastněných zemí, aaby se prozkoumaly společné synergie ausnadnila účinná společná řešení;
32.domnívá se, že závazky vojenské spolupráce, které mohou být přijaty vrámci organizací kolektivní bezpečnosti, by měly být posuzovány sohledem na přísné dodržování Charty OSN;
33.odmítá přidělování prostředků zrozpočtu EU na militarizaci EU; vyzývá kpřerozdělení rozpočtových prostředků EU určených na probíhající militarizaci EU ajejí programy tak, aby reagovaly na sociální ahospodářské potřeby občanů apodporovaly soudržnost mezi členskými státy;
34.zdůrazňuje skutečnost, že bez digitální suverenity nelze dosáhnout ani autonomie, ani bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby upřednostnila rozvoj demokratického, veřejně řízeného digitálního balíčku, který by zahrnoval digitální infrastrukturu jako službu auniverzální platformy, jako jsou vyhledávače apředtrénované modely umělé inteligence, řízené novými veřejnými institucemi se zastoupením veřejnosti aobčanské společnosti;
35.vyzývá kposílení spolupráce mezi členskými státy vodvětvových otázkách ochrany kritické infrastruktury, jako jsou podmořské kabely;
Obranný průmysl
36.připomíná, že EU vuplynulých třech letech přijala řadu nových iniciativ voblasti obrany aže nový komisař pro obranu avesmír se domnívá, že vnadcházejícím desetiletí budou zapotřebí dodatečné investice ve výši 500 miliard EUR, ačkoli jiné zdroje hovoří o700 miliardách EUR;
37.připomíná, že předchozí programy EU byly prováděny netransparentně, pokud jde ouplatňování etických zásad EU, aže rozhodování je velmi neprůhledné asilně ovlivňované zástupci zájmových skupin ze zbrojního průmyslu;
38.uvádí, že bez etických zásad při rozhodování oinvesticích bude EU přispívat kvytváření nebezpečnějšího světového řádu nedbajícího zákony, vněmž imperialistické mocnosti mohou bez následků ignorovat mezinárodní právo, zatímco země globálního Jihu jsou vykořisťovány kvůli svým zdrojům;
39.dále vyzývá, aby EU přijala politiku transparentních vojenských výdajů zaměřených na konkrétní úkoly se zodpovědnějšími výdaji ve jménu definované zahraniční politiky, aby byla zajištěna větší účinnost;
40.připomíná, že vsouladu sčl. 41 odst. 2 SEU nelze žádné výdaje vyplývající zoperací souvisejících svojenstvím nebo obranou hradit zrozpočtu Unie; vyžaduje přísné uplatňování tohoto článku; požaduje zpětné přezkoumání příslušných fondů arozpočtových položek voblasti obrany ajejich případné zrušení;
41.vyjadřuje hluboké znepokojení nad nárůstem dotací aveřejné podpory vojensko-průmyslového komplexu vsouvislosti srekordními celkovými globálními vojenskými výdaji ve výši 2 443 miliard USD vroce 2023, což znamená, že rok 2023 bude devátým rokem vřadě, vněmž vojenské výdaje vzrostly;
42.požaduje, aby evropské veřejné prostředky směřovaly do evropských podniků, azdůrazňuje, že evropské veřejné společnosti by měly zdefinice zůstat vEvropě, zatímco soukromé společnosti mohou své aktivity přesunout, pokud si to přejí;
43.konstatuje, že přední zbrojní společnosti bezostyšně profitují zválky na Ukrajině; uvádí, že jen společnost Lockheed Martin rozdělila vroce 2024 akcionářům 6,8 miliardy USD vhotovosti ve formě dividend azpětného odkupu akcií; požaduje, aby byly neočekávané zisky zdaněny za účelem financování přizpůsobování se změně klimatu, veřejného zdraví abydlení, které jsou rovněž součástí širšího chápání bezpečnosti;
44.domnívá se, že využití veřejných prostředků by mělo soustavně odpovídat poměrné návratnosti veřejných investic, ane financovat zisk podniků;
45.zdůrazňuje, že zaměření našich zdrojů, zejména výdajů na výzkum avývoj, na vojenský sektor zpomalí irozvoj jiných strategických odvětví scivilními účely, jako je obnovitelná energie nebo farmaceutický průmysl;
46.dodává, že vojenské výdaje neřeší žádnou zhlavních sociálních nebo environmentálních výzev, aco je ještě horší, posilují průmyslové modely, které znečišťují životní prostředí aspotřebovávají energii, čímž zvyšují tlak na zdroje aklima, zejména na kritické materiály;
47.domnívá se, že masivní nárůst nákupů zboží vyrobeného vUSA by nejen poškodil evropskou ekonomiku, ale také by prodloužil vojenskou závislost Evropy na Spojených státech azároveň vytvářel nová průmyslová atechnologická omezení;
48.požaduje, aby byl obranný průmysl inadále vyloučen zkvalifikace pro kritéria udržitelnosti, pokud jde oinvestice;
49.požaduje, aby se financování EIB přísně omezilo na civilní projekty svyloučením zboží dvojího užití;
Vytyčení nových priorit veřejných služeb asociálních výdajů
50.je hluboce znepokojen tím, že militarizace, konkrétně plán ReArm Europe, je využívána kdalšímu útoku na veřejné služby vcelé EU, které již nyní čelí dusivým účinkům úsporných opatření zavedených Komisí;
51.je zděšen skutečností, že Komise je ochotna ohýbat fiskální pravidla, jako je Pakt stability arůstu, aby mohla financovat vojenské výdaje, ale považuje za nemožné zvýšit výdaje na financování upadajících veřejných služeb ana podporu vzestupné sociální ahospodářské konvergence včlenských státech;
52.důrazně trvá na tom, že zdraví, vzdělávání, ekologická mobilita, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování klimatických změn, biologická rozmanitost, potravinová bezpečnost apřechod kdigitalizaci jsou součástí lidské bezpečnosti aměly by být považovány za priority, které vyžadují investice, nikoli rozpočtové škrty;
53.v souladu skoncepcí lidské bezpečnosti požaduje změnu priorit veřejných služeb avýdajů na sociální péči, jakož iinvestice do boje proti změně klimatu, které jsou nezbytným předpokladem pro zajištění toho, aby lidé žili vbezpečném achráněném prostředí;
°
°°
54.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku aEvropské službě pro vnější činnost.