NÁVRH USNESENÍo bílé knize obudoucnosti evropské obrany
5.3.2025-()
v souladu sčl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Nathalie Loiseau, Petras Auštrevičius, Dan Barna, Helmut Brandstätter, Engin Eroglu, Bernard Guetta, Urmas Paet, Marie‑Agnes Strack‑Zimmermann, Hilde Vautmans, Dainius Žalimas, Michał Kobosko
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usneseníRC-B10-0146/2025
10‑0148/2025
Usnesení Evropského parlamentu obílé knize obudoucnosti evropské obrany
()
Evropský parlament,
–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A.vzhledem ktomu, že vposledním desetiletí ohrožují bezpečnost EU, jejích členských států aobčanů velké geopolitické změny, které jsou umocněny návratem válek velkých rozměrů vsousedství EU;
B.vzhledem ktomu, že světový řád se rozpadá astále více se vyznačuje složitou azakořeněnou nestabilitou;
C.vzhledem ktomu, že EU nemůže být bezpečná bez bezpečnosti ve svém bezprostředním sousedství; vzhledem ktomu, že schopnost Ukrajiny bránit se ܲé agresivní válce má zásadní význam pro bezpečnost EU;
D.vzhledem ktomu, že nedávná prohlášení členů americké administrativy, doprovázená chováním vedení USA vůči prezidentu Zelenskému, odrážejí posun vzahraniční politice USA; vzhledem ktomu, že je stále jasnější, že Evropa musí posílit svou vlastní bezpečnost aobranu amusí být schopna pomoci Ukrajině vyhrát válku;
E.vzhledem ktomu, že knejvětšímu anejrychlejšímu růstu vojenských kapacit Ruska dochází vblízkosti ruských hranic se Západem, zatímco EU si dává načas sposilováním svých obranných kapacit;
F.vzhledem ktomu, že je naléhavě nutné dále reformovat aposílit obrannou politiku EU sohledem na nedávné áčé zkušenosti Ukrajiny apoužívání nových válečných technologií;
G.vzhledem ktomu, že je vzájmu EU, aby Ukrajina byla nedílnou součástí skutečného evropského bezpečnostního systému;
H.vzhledem ktomu, že komisař pro obranu avesmír avysoká představitelka Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku byli ve svých pověřovacích dopisech předsedkyně Evropské komise pověřeni, aby během prvních 100 dnů svého mandátu předložili bílou knihu obudoucnosti evropské obrany;
1.domnívá se, že EU musí přijmout naléhavá opatření kzajištění vlastní autonomní bezpečnosti, posílit užitečná partnerství spodobně smýšlejícími partnery avýrazně snížit svou závislost na jiných zemích; zdůrazňuje proto, že EU nyní stojí před zlomovým okamžikem ve své historii abudování; trvá na tom, že další pokračování beze změn („business as usual“) již nepřipadá vúvahu, neboť by to znamenalo konec bezpečné Evropy; domnívá se, že EU ajejí členské státy si musí vybrat, zda budou synchronizovaně držet spolu aspojí své síly, aby překonaly hrozby aútoky proti bezpečnosti EU, nebo zůstanou osamoceny avydány na pospas agresivním protivníkům anespolehlivým partnerům; připomíná, že Rusko je největší přímou hrozbou pro bezpečnost Evropy; zdůrazňuje však, že je třeba plně zohlednit inestabilitu vjižním sousedství EU;
2.zdůrazňuje, že EU musí nyní přijmout komplexní aprůřezový přístup azačlenit obranný abezpečnostní rozměr do většiny evropských politik, včetně vhodných regulačních afinančních nástrojů křešení zjištěných potřeb anedostatků voblasti kapacit;
3.domnívá se proto, že nastal čas pro obnovení politických ambicí jednat aučinit zEU skutečného poskytovatele bezpečnosti, zvýšit obrannou připravenost EU avybudovat skutečnou evropskou obrannou unii; připomíná, že přijetí Strategického kompasu bylo dobrým výchozím bodem, ale že je třeba ještě zajistit jeho včasné provedení; vítá nedávné nástroje EU voblasti obrany; trvá na tom, že je naléhavě nutné změnit měřítko, neboť obranné úsilí EU nemůže zůstat omezené co do velikosti, roztříštěné co do rozsahu azdlouhavé co do realizace; vyzývá kzásadnímu posunu anovému přístupu kobraně, který by byl doprovázen důraznými volbami arozhodnutími, akčním plánem akrátkodobým až dlouhodobým plánem investic do obrany scílem zlepšit bezpečnostní infrastrukturu bloku, posílit odrazující účinek, reagovat na hybridní hrozby aútoky, zaručit mobilizaci vlastního asoukromého kapitálu avyvinout strategické podpůrné schopnosti astrategické zbraňové systémy scílem posílit kolektivní vojenskou sílu Evropy asnížit tak její závislost na ostatních;
4.naléhavě vyzývá EU, aby přijala soudržný, pevný akomplexní rámec pro posílení své bezpečnosti abezpečnosti svých partnerů, aby lépe identifikovala potenciální budoucí kritické body apředcházela dalším krizím aaby společně sčlenskými státy připravila reakce podobné těm, které jsou nutné vdobě války;
5.očekává, že bílá kniha oevropské obraně definuje tento nový rámec arozsah, vjakém může EU pomoci Evropě předvídat apřipravit se na nejkrajnější vojenské situace, odrazovat potenciální agresory abránit se vkrátkodobém idlouhodobém horizontu scílem stát se důvěryhodnou mocností aevropským pilířem vrámci NATO;
6.domnívá se, že mise aoperace společné bezpečnostní aobranné politiky (SBOP) musí být opětovně posouzeny apřezkoumány sohledem na tuto perspektivu; trvá na tom, že aby SBOP mohla plnit svou roli pojistky pro bezpečnost Evropy, musí být silnější apružnější, mimo jiné tím, že se stane nástrojem EU vboji proti hybridní válce;
7.zdůrazňuje, že je třeba zvýšit kapacity azdroje apřekonat roztříštěnost obranného trhu; plně souhlasí asdílí názor Draghiho zprávy[1] , že EU ajejí členské státy musí urychleně rozhodnout opobídkách zaměřených na obranný průmysl EU anajít kreativní řešení pro rozsáhlé veřejné asoukromé investice do bezpečnosti aobrany;
8.naléhavě vyzývá EU ajejí členské státy, aby výrazně zvýšily své úsilí orozhodnou změnu trajektorie ܲé války proti Ukrajině; zdůrazňuje, že taková změna nyní závisí téměř výhradně na Evropanech; vyzývá proto členské státy, aby Ukrajině poskytly více zbraní amunice; ještě před případnými jednáními varuje, že pokud by EU selhala ve své podpoře aUkrajina by byla nucena kapitulovat, Rusko by se obrátilo proti dalším zemím, včetně případných členských států EU; vyzývá Radu, aby spolupracovala sUkrajinou na nalezení mírového řešení války aaby se aktivně zapojila do provádění ukrajinského mírového programu; naléhavě vyzývá EU ajejí členské státy, aby se především zapojily do budování pevných budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu;
9.domnívá se, že EU může sehrát klíčovou roli při určování rozdílů mezi vojenskými kapacitami Ukrajiny ajejími potřebami po třech letech války, jakož ipři zjišťování dostupných obranných schopností členských států scílem koordinovat zvýšení výroby obranného průmyslu azajistit stálou výrobu určitého vybavení, aby bylo možné reagovat na zahraniční agresi nebo specifické potřeby strategických partnerů;
10.vyzývá kvýraznému zvýšení financování vojenské podpory Ukrajiny; odsuzuje veto jednoho členského státu vůči fungování Evropského mírového nástroje; vyzývá členské státy, aby spolu se svými partnery zG7 přijaly rozhodnutí využít zmrazená aktiva jako základ pro významnou grantovou aúvěrovou pomoc Ukrajině, což je právně pevný afinančně významný způsob, jak zachovat aposílit evropskou reakci na vojenské potřeby Ukrajiny;
11.vyzývá Radu ačlenské státy, aby přezkoumaly aposílily prosazování stávajících sankcí aaby přijaly adůsledně uplatňovaly omezující opatření vůči všem subjektům, které usnadňují obcházení sankcí aposkytují ܲému vojenskému komplexu vojenské technologie avybavení atechnologie avybavení dvojího užití;
12.zdůrazňuje zásadní význam spolupráce sukrajinským obranným průmyslem azdůrazňuje, že vdlouhodobém výhledu je nutné ho začlenit do technologické aprůmyslové základny obrany EU; připomíná, že je naléhavě nutné řádně financovat Nástroj na podporu Ukrajiny vrámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), který vsoučasné době není zahrnut do rozpočtu;
13.je pevně přesvědčen, že EU musí dále rozšiřovat azdokonalovat své výcvikové operace šité na míru potřebám ukrajinských ozbrojených sil ana oplátku vytvářet podmínky pro to, aby si evropské ozbrojené síly mohly osvojit zkušenosti astrategické postupy od ukrajinských ozbrojených sil;
14.vyzývá EU ajejí členské státy, aby usnadnily využívání nástrojů SBOP kdoplnění nástrojů národní bezpečnosti vbezprostřední blízkosti území ateritoriálních vod EU aaby posílily spolupráci voblasti dvojího užití acivilně-vojenskou spolupráci na úrovni EU na základě mezirezortního přístupu; opakuje svou výzvu kochraně kritické podmořské infrastruktury a kvývoji ochranných protiopatření;
15.vyzývá EU, aby vypracovala komplexní hodnocení rizik EU, které by pomohlo určit hlavní meziodvětvové hrozby anebezpečí akonkrétní rizika, jimž čelí EU jako celek, ato na základě stávajících postupů hodnocení rizik vjednotlivých odvětvích;
16.trvá na tom, že je důležité využít připravovanou Strategii unie připravenosti ktomu, aby se EU vydala cestou komplexní připravenosti;
17.vyzývá kdůslednému aprůřezovému zakotvení zásady „připravenosti již od návrhu“ ve všech institucích, orgánech aagenturách EU; trvá na potřebě vypracovat povinnou kontrolu bezpečnosti apřipravenosti pro budoucí posouzení dopadů azátěžové testy stávajících právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba omezit překážky ve stávajících právních předpisech EU, které oslabují účinnost evropské obrany abezpečnosti;
18.vyzývá Komisi ačlenské státy, aby prozkoumaly proveditelnost aktu EU opřipravenosti, který by stanovil společné normy adlouhodobé pokyny, scílem sladit úsilí EU ačlenských států ve všech možných případech;
19.vyzývá EU ajejí členské státy, aby vytvořily apravidelně prováděly cvičení komplexní připravenosti EU, které by prověřilo rozhodování na vysoké úrovni ioperativní koordinaci, apodpořilo tak budování silných horizontálních vazeb mezi aktéry anapříč odvětvími;
20.vyzývá EU, aby urychleně přizpůsobila své nástroje novým skutečnostem avytvořila správní kapacitu pro urychlené postupy během válek nebo jiných rozsáhlých krizí apřijala vhodné nástroje;
21.považuje pravidelné analýzy hrozeb, jako byla ta, která byla poprvé provedena vrámci Strategického kompasu, za naprostou nezbytnost; domnívá se, že Strategický kompas, SBOP, bílá kniha aStrategie pro evropský obranný průmysl by měly tvořit základ komplexní vize pro evropskou obranu;
22.připomíná, že Strategický kompas poskytuje EU nezbytné návrhy; vyzývá členské státy, aby přijaly naléhavá rozhodnutí kzajištění jejího plného provádění; opakuje svou výzvu, aby útvar schopnosti vojenského plánování avedení konečně získal odpovídající prostory apersonál, posílené velení ařízení aúčinné komunikační ainformační systémy pro všechny mise aoperace SBOP; trvá na tom, že kapacita pro rychlé nasazení musí dosáhnout plné operační schopnosti vroce 2025; je pevně přesvědčen, že je třeba výrazněji pokročit vprovádění čl. 42 odst. 7 Smlouvy oEvropské unii (SEU);
23.opakuje svou výzvu kposílení spolupráce mezi EU aNATO nejen slovy, ale ičiny, včetně oblasti výměny informací, koordinace plánování, zlepšení spolupráce při vojenských operacích aspolečného úsilí ovýrazné zlepšení iniciativ voblasti vojenské mobility na základě zkušeností získaných zvojenské pomoci Ukrajině;
24.vyzývá členské státy, aby se aktivně podílely na mechanismu prioritního zadávání zakázek na výrobu produktů pro obranné účely, který by pomohl upřednostňovat zakázky, smlouvy anábor zaměstnanců vnouzových situacích; zdůrazňuje, že takový mechanismus by se měl vztahovat nejen na současné obranné účely, ale ina další základní infrastrukturu pro budování odolnosti, jako je energetika, doprava atelekomunikace;
25.vyzývá EU, aby ve spolupráci sNATO a spodporou Evropské obranné agentury (EDA) identifikovala ařešila kritické mezery anedostatky vobranných schopnostech EU azaměřila své úsilí na evropské strategické podpůrné schopnosti, které vytvoří skutečnou přidanou hodnotu EU; konstatuje, že pro řešení nejkrajnějších vojenských situací musí EU využívat stejné požadavky na síly, jaké stanovilo NATO, pokud jde oklíčové vojenské schopnosti, zejména voblasti protivzdušné obrany, munice, palebných zbraní sdlouhým dosahem, logistiky apodpory;
26.naléhavě vyzývá EU ajejí členské státy, aby přešly od přístupu ke svým vojenským kapacitám zaměřeného na „tok“, který převládal vdobě míru, kpřístupu zaměřenému na zásoby, kdy budou mít kdispozici sklady obranného vybavení pro případ trvalého zvýšení poptávky; domnívá se, že Komise by měla podniknout veškeré možné kroky kposílení důvěry mezi členskými státy apodpořit větší výměnu informací atransparentnost voblasti dlouhodobého plánování, přijímání aktivnějších opatření zaměřených na zajištění surovin apolitik kodstranění nedostatků ve výrobních procesech ana trhu práce;
27.vyzývá EU, aby přijala globální asoudržný přístup kvnější pomoci ve všech jejích aspektech aaby mnohem více propojila společnou zahraniční abezpečnostní politiku scíli anástroji SBOP;
28.domnívá se, že SBOP se musí stát ozbrojenou složkou EU vboji proti hybridní válce, která je vedena proti ní, jejím členským státům apartnerům, zejména kandidátským zemím; je hluboce znepokojen prudkým nárůstem hybridních útoků, včetně sabotáží, kybernetických útoků, manipulace sinformacemi azasahování do voleb, jejichž cílem je oslabit EU akandidátské země; vyzývá členské státy, aby zvážily vhodné formy odstrašování aprotiopatření, včetně využití čl. 42 odst. 7 Smlouvy oEU; trvá na tom, že je třeba zlepšit schopnost SBOP identifikovat, předcházet ačelit manipulaci sinformacemi, která má za cíl ztížit vnější činnost EU; opakuje svou výzvu kvytvoření účinné horizontální strategické komunikační strategie přizpůsobené všem komunikačním kanálům EU;
29.požaduje, aby byla vrámci SBOP vytvořena vzdušná flotila EU pro reakci na krize, která by zahrnovala vojenská dopravní letadla držená na úrovni EU aposkytovaná členským státům pro nasazení vEU, přepravu vybavení nebo vojáků (vojenská mobilita) nebo nouzovou evakuaci – jejíž potřeba se projevila vnedostatku kapacit během stahování jednotek zAfghánistánu – ataké pro mise voblasti civilní bezpečnosti, ato podle vzoru Evropského velitelství letecké dopravy;
30.očekává, že Evropská služba pro vnější činnost provede komplexní anekompromisní přezkum misí aoperací SBOP, přičemž zohlední zejména reálnost jejich příslušných mandátů ve vztahu kpřiděleným zdrojům, způsob náboru personálu misí aoperací, zejména sohledem na vazbu mezi požadovanými dovednostmi ajednotlivými profily, racionalizaci zdrojů ařízení misí aoperací, transparentnost výběrových řízení, činnosti adosažené výsledky, osvědčené postupy azískané zkušenosti aobtíže, snimiž se setkala; vyzývá Radu, aby na základě těchto přezkumů přijala rozhodnutí potřebná kúpravě nebo ukončení neefektivních misí a kposílení těch nejpřínosnějších; domnívá se, že je třeba zlepšit hodnocení akontrolu misí aoperací SBOP;
31.domnívá se, že EU by měla vypracovat pohotovostní plány hospodářské spolupráce vdobě války sblízkými partnery, aby se připravila na vzájemnou podporu vpřípadě rozsáhlých bezpečnostních krizí, které se jich přímo týkají, aměla by prohloubit hospodářský dialog sevropskými aglobálními partnery pro období války scílem poskytnout včasné varování před závažnými, hybridními akybernetickými hrozbami, podpořit plánování vzájemné podpory, ochranu kritické infrastruktury anámořní bezpečnosti;
32.vyzývá EU ajejí členské státy, aby ve spolupráci sNATO odstranily všechny zbytečné překážky vprávních předpisech, které zpomalují rychlost, sjakou je Evropa schopna rozvíjet svou vojenskou mobilitu; domnívá se, že EU musí přejít od logiky „mobility“ klogice „vojenské logistiky“; domnívá se, že definice vojenské mobility by se měla vztahovat na infrastrukturu, která zahrnuje všechny logistické aspekty mobility, mimo jiné logistická centra, palivo, náhradní díly, opravárenské kapacity amunici; zdůrazňuje potřebu významných investic do infrastruktury vojenské mobility, aby se zvýšila schopnost letecké přepravy nákladu azlepšil se rozvoj logistické infrastruktury, jako jsou tábory, sklady, přístavy, letecké, námořní aželezniční platformy, železnice, vodní cesty, silnice amosty; trvá na tom, že je třeba přizpůsobit předpisy rychlému provádění technických opatření přijatých pod záštitou povolení kpřeshraničnímu přesunu EDA, harmonizaci celních formalit apřípravě centralizovaného aodůvodněného zrušení norem pro silniční aželezniční dopravu vpřípadě krizové situace;
33.domnívá se, že kvybudování příznivého prostředí pro evropský obranný průmysl musí EU poskytnout jednotnou ajasnou dlouhodobou vizi, která mu zajistí viditelnost azajistí, že budou řešeny prioritní potřeby;
34.naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila soudržnost mezi stávajícími abudoucími nástroji EU, zejména mezi stálou strukturovanou spoluprací voblasti konsolidace poptávky aEvropským obranným fondem (EDF) voblasti programových plánů, mezi nástrojem na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) aaktem na podporu výroby munice (ASAP) votázce nárůstu výroby, mezi Programem pro evropský obranný průmysl (EDIP) voblasti identifikace závislostí aEDF voblasti řešení zjištěných závislostí; a vrámci samotného EDIP votázce soudržnosti opatření souvisejících skonsolidací poptávky anabídky;
35.trvá na významu stěžejních projektů EU vpodobě evropských obranných projektů společného zájmu (EDPCI), které mají zásadní význam pro evropský obranný průmysl; je přesvědčen, že nástroje EDPCI by měly být využity kpodpoře průmyslových atechnologických kapacit, které jsou základem hlavních priorit sdílených několika členskými státy, ato voblastech, jako jsou strategické podpůrné schopnosti – zejména voblasti vesmíru aevropské protivzdušné obrany –, aby bylo možné působit na celé spektrum hrozeb, rozvíjet vojenskou mobilitu, zejména strategickou ataktickou leteckou dopravu, schopnosti úderu hluboko do území, technologie pro bezpilotní letouny atechnologie proti bezpilotním letounům, střely amunici aumělou inteligenci, jakož irozvíjet svrchovanou infrastrukturu akritické nástroje; zdůrazňuje, že vzhledem kvelkému počtu priorit apotřebě mobilizovat nové zdroje musí převládnout realismus; vtéto souvislosti se domnívá, že by se EU měla zaměřit na rychle dostupné aosvědčené evropské technologie, které sníží její závislost azvýší její bezpečnost; vyzývá kvytvoření „šampionů“ evropské obrany jako cíle pro konsolidaci technologické aprůmyslové základny obrany EU (EDTIB) azvýšení její globální konkurenceschopnosti; dále se domnívá, že obranná politika EU by měla podporovat růst evropských center excelence, ane se zaměřovat na přiměřenou návratnost;
36.vyzývá kdalšímu rozvoji obranné průmyslové politiky EU scílem zlepšit stávající nástroje určené pro obranu a vpřípadě potřeby vyvinout nové nástroje aoptimalizovat využití nástrojů neurčených přímo pro obranu pro účely EDTIB;
37.připomíná, že je třeba zajistit soudržnost veřejných politik EU, které nesmí vytvářet závazky vrozporu scelkovými cíli voblasti obrany, zejména vobdobí bezpečnostní krize, kdy by měl být zaveden pojem „strategická výjimka“; vyzývá kvytvoření skutečného obranného prostředí, které by podporovalo snahy onavýšení výroby, ato lepším využitím stávajících víceodvětvových nástrojů Komise, jejich prověřením, přezkoumáním a vpřípadě potřeby revizí, aby se zajistilo, že nebudou ohrožovat cíle obranné politiky EU;
38.navrhuje, aby příslušné subjekty/činnosti voblasti obrany měly přístup kProgramu InvestEU, adalším fondům EU, přičemž obranný průmysl EU bude využíván jako tvůrce pracovních míst; trvá na tom, aby byly upřednostňovány subjekty/činnosti související sobranou podle potřeby spodporou aktu očipech aaktu okritických surovinách; je přesvědčen, že snahy ozjednodušení, které Komise oznámila, musí zahrnovat celé odvětví obrany;
39.trvá na tom, že je třeba zajistit územní soudržnost tím, že se zohlední vůle EU aSpojeného království spolupracovat, především scílem vytvořit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu astát se užšími bezpečnostními partnery, ale také podepsat společné prohlášení skonkrétními závazky astrukturovaným dialogem scílem posílit spolupráci mezi EU aSpojeným královstvím vcelé škále zahraničních abezpečnostních výzev, kterým kontinent čelí ajejichž rozpočtové aregulační podmínky je třeba ještě vyjednat, a sohledem na význam rozhodovací samostatnosti EU;
40.žádá, aby se zlepšila soudržnost podpory poskytované podnikům, ato snížením zbytečné administrativní zátěže aomezením byrokracie azajištěním mnohem snazšího přístupu kpodpoře pro malé astřední podniky;
41.vyzývá květší soudržnosti ve správě, neboť SBOP se musí stát nástrojem silné Evropy; domnívá se, že to vyžaduje skutečnou propojenost vřízení mezi členskými státy, místopředsedkyní Komise / vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku aostatními evropskými komisaři; vyzývá členské státy, aby překonaly složitost rozhodování oevropské obraně; vyzývá kvytvoření Rady ministrů obrany a kpřechodu od jednomyslnosti kjednomyslnosti khlasování kvalifikovanou většinou při rozhodování vEvropské radě, Radě ministrů aagenturách EU, jako je EDA, svýjimkou rozhodnutí ovojenských operacích svýkonným mandátem; do té doby vyzývá kvyužití článku 44 Smlouvy oEU a kvytvoření meziodvětvové pracovní skupiny pro obranu vKomisi; vyzývá ke zvýšení demokratické odpovědnosti prostřednictvím posílené kontroly ze strany Parlamentu;
42.zdůrazňuje, že vytvoření jednotného evropského obranného trhu je prioritou, neboť roztříštěnost anedostatečná konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu dosud bránily tomu, aby EU převzala větší odpovědnost jako poskytovatel bezpečnosti; připomíná, že pojem „obranný trh“ předpokládá plné uznání jeho specifičnosti avhodné adůsledné uplatňování veřejných politik EU; připomíná, že tento jednotný trh by měl usilovat oevropskou preferenci tím, že ji bude striktně vázat na teritorialitu apřidanou hodnotu vytvářenou vEU;
43.je pevně přesvědčen, že evropská preference by mělo být základem politik EU týkajících se evropského obranného trhu, jako strategický imperativ zaměřený na ochranu evropského know-how adlouhodobé posilování evropských obranných kapacit ana zajištění toho, aby peníze daňových poplatníků EU byly využívány kvytváření přidané hodnoty na území EU;
44.požaduje, aby byl pojem vnitřního trhu spojen spojmem teritoriality, neboť obrana je řízena spíše politikou členských států než trhem aobranný průmysl vyžaduje povolení kvýrobě avýjimku kprodeji;
45.trvá na tom, že je třeba odstranit překážky vstupu obranných produktů na trh vcelé EU, ato revizí směrnic otransferu produktů pro obranné účely a ozadávání zakázek voblasti obrany;
46.zdůrazňuje, že zásada evropské preference musí být vpředpisech EU voblasti obrany zohledněna jasnými ajednoznačnými kritérii způsobilosti jak pro subjekty, tak pro výrobky;
47.vyzývá Komisi, aby navrhla strategičtější aúčinnější fond nahrazující ERF, který bude lépe zabezpečen zdroji abude podporovat společný výzkum ainovace voblasti obrany vcelém dodavatelském řetězci astanoví podmínky pro řešení technologických výzev, jako jsou pokročilé atrvalé hrozby, umělá inteligence astrojové učení, kvantová výpočetní technika, vojenský internet věcí, bezpečnost, útoky prostřednictvím dodavatelského řetězce, zneužití nultého dne azabezpečení cloudových služeb; vyzývá ke zřízení agentury EU inspirované americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA), která by byla přizpůsobena specifikům EU afinancovala by strategické aprůkopnické projekty zaměřené na podporu evropské technologické ahospodářské špičkové kvality;
48.obává se, že EU bez podstatného zvýšení investic do obrany nedosáhne svých cílů voblasti bezpečnosti aobrany, ať už jde ovojenskou podporu Ukrajiny, nebo oposílení společné bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že náklady na nepřipravenost na nejkrajnější vojenské situace by pak byly mnohem vyšší než náklady na odhodlanou připravenost EU; připomíná, že celkové výdaje EU na obranu jsou nedostatečné anejsou dostatečně zaměřeny na inovace; vyzývá EU ačlenské státy, aby spolupracovaly adohodly se na konkrétních způsobech aprostředcích pro krátkodobé idlouhodobé masivní veřejné asoukromé investice do obrany abezpečnosti; připomíná, že Komise odhadla potřebné finanční prostředky na 500 miliard EUR na příštích 10 let (2025–2034), ztoho 400 miliard EUR na posílení obranných schopností členských států a100 miliard EUR na podporu Ukrajiny;
49.domnívá se, že vpříštím víceletém finančním rámci EU budou muset položky výdajů na obranu odrážet novou prioritu „připravenosti na nejkrajnější vojenské situace“ azahrnovat ambiciózní financování vojenské mobility, protiopatření voblasti mobility abudování obranných průmyslových kapacit;
50.důrazně podporuje pětibodový plán ReArm Europe, který předložila předsedkyně Komise 4. února 2025 akterý zahrnuje možnost spuštění únikové doložky Paktu ostabilitě arůstu pro investice do obrany, aby členské státy mohly zvýšit své výdaje na obranu, nový nástroj pro poskytování půjček ve výši 150 miliard EUR členským státům na investice do obrany, možnosti apobídky pro členské státy, které se rozhodnou využít programy politiky soudržnosti ke zvýšení výdajů na obranu, jakož imobilizaci soukromého kapitálu prostřednictvím dokončení unie kapitálových trhů arozšíření působnosti Evropské investiční banky (EIB); naléhavě vyzývá členské státy, aby tento plán podpořily;
51.důrazně podporuje myšlenku, že členské státy musí zvýšit financování své obrany abezpečnosti na novou úroveň; konstatuje, že některé členské státy již zvyšují své výdaje na obranu na 5 % HDP, atrvá na tom, že současné bezpečnostní prostředí ačetné, složité aměnící se bezpečnostní hrozby vyžadují, aby členské státy vydávaly na obranu alespoň 3 % HDP;
52.trvá na tom, že naléhavé potřeby nemohou čekat na příští víceletý finanční rámec; trvá na tom, že je třeba neprodleně zvážit inovativní řešení pro nalezení dalších finančních prostředků, včetně:
a)přehodnocení priorit stávajících fondů EU,
b)investování do odvětví obrany, které bude nadále výslovně způsobilé vrámci Evropského fondu pro regionální rozvoj aFondu soudržnosti, přičemž regionům ačlenským státům bude ponechána volnost vrozhodování otom, zda se sohledem na místní potřeby stane prioritou;
c)usnadnění aurychlení přesunu prostředků zjednoho projektu na jiný,
d)prozkoumání možnosti upravit kritéria financování EU tak, aby se při přidělování výdajů nově zohledňovala bezpečnostní kritéria;
53.zdůrazňuje, že „lidová půjčka“ by nejen mobilizovala úspory evropských rodin, ale také sjednotila 450 milionů evropských občanů vpotřebě zlepšit naši kolektivní bezpečnost; zdůrazňuje, že tato lidová půjčka by měla být organizována se stejnými pravidly avýhodami ve všech 27 členských státech amohla by dát národům EU společný pocit sounáležitosti;
54.je toho názoru, že by měly být změněny národní plány pro oživení aodolnost aby umožňovaly nové financování obrany;
55.doporučuje určit nové zdroje, které by mohly vyžadovat příspěvky členských států vrámci nového dluhového programu EU podle vzoru plánu NextGenerationEU, vycházející zmyšlenky „obranných dluhopisů“, které by vpřípadě potřeby doplnily plán Komise Re-Arm Europe;
56.v souladu splánem Komise Re-Arm Europe opakuje svou výzvu, aby EIB, další mezinárodní finanční instituce asoukromé banky vEvropě aktivněji investovaly do evropského obranného průmyslu, neboť urychlení investic do bezpečnosti aobrany vEU by podnítilo soukromé financování avyslalo by silný signál ostatním investorům aúčastníkům trhu;
57.vyzývá EIB, aby zejména přehodnotila svůj seznam vyloučených činností, upravila svou úvěrovou politiku tak, aby zvýšila objem dostupných finančních prostředků voblasti bezpečnosti aobrany, aprozkoumala možnost vydávání dluhopisů účelově vázaných na financování projektů voblasti bezpečnosti aobrany;
58.vyzývá kvypracování nouzových postupů pro projekty vytvořené vreakci na velké krize nebo války, kterými by EU společně sEIB, Evropskou bankou pro obnovu arozvoj aRozvojovou bankou Rady Evropy umožnila bankám využívat rychlejší postupy pro podporu projektů nezbytných vkrizových nebo válečných situacích; vyzývá EU, aby zvážila změnu smluv, která by umožnila využití kapitálu zEvropského mechanismu stability pro evropské áčéDzǻářٱí;
59.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci abezpečnostní politiku, předsedkyni Komise apříslušným komisařům, generálnímu tajemníkovi OSN, agenturám EU působícím voblasti bezpečnosti aobrany avládám aparlamentům členských států.
- [1] Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ze dne 9. září 2024.