Ϸվ

ím azylové politiky EU je poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který žádá omezinárodní ochranu vněkterém členském státě, přiměřený status azajistit dodržování zásady nenavracení[1]. Za tímto účelem EU usiluje ovytvoření společného evropského azylového systému.

Právní základ

  • Ustanovení čl.67 odst.2 ačlánku78 a80 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU).
  • Ustanovení článku 18 Listiny základních práv Evropské unie.

í

ím EU je rozvíjet společnou politiku týkající se azylu adoplňkové adočasné ochrany scílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status azajistit dodržování zásady jejich nenavracení. Tato politika musí být vsouladu se Ženevskou úmluvou oprávním postavení uprchlíků ze dne 28.července1951 aprotokolem ktéto úmluvě ze dne 31.ledna1967. SFEU ani Listina základních práv EU neobsahují definici pojmu „azyl“ či „uprchlík“, avšak oba dokumenty se odvolávají přímo na Ženevskou úmluvu ana protokol ktéto úmluvě.

ý

A. Pokrok dosažený vrámci Amsterodamské aNiceské smlouvy.

Dřívější mezivládní spolupráce voblasti azylu byla doinstitucionálního rámce EU začleněna Maastrichtskou smlouvou zroku1993. Rada jakožto hlavní subjekt měla Komisi zapojit dosvé činnosti ainformovat Parlament osvých podnětech voblasti azylu. Soudní dvůr Evropské unie neměl votázkách azylu žádnou pravomoc.

Amsterodamská smlouva, která vstoupila vplatnost vroce1999, svěřila orgánům EU nové pravomoci kvytváření právních předpisů voblasti azylu na základě zvláštního institucionálního mechanismu – pětiletého přechodného období, během něhož by Komise ačlenské státy sdílely právo podnětu aRada by pokonzultaci sParlamentem přijímala rozhodnutí jednomyslně, přičemž ve zvláštních případech získal pravomoc také Soudní dvůr Evropské unie. VAmsterodamské smlouvě je rovněž stanoveno, že podokončení této první pětileté fáze by Rada mohla rozhodnout ouplatnění běžného postupu spolurozhodování, stím, že by měla svá rozhodnutí napříště přijímat kvalifikovanou většinou. Rada otom rozhodla koncem roku2004 apostup spolurozhodování (nyní označovaný jako řádný legislativní postup) se uplatňuje od roku2005.

V říjnu roku 1999 byl přijat program zTampere, vjehož rámci Evropská rada rozhodla, že by zavedení společného evropského azylového systému mělo probíhat ve dvou fázích: přijetí společných minimálních norem vkrátkodobém horizontu by mělo vést kvytvoření společného postupu ajednotného postavení osob, jimž byl udělen azyl, který by platil vdlouhodobém horizontu vceléEU.

To vyústilo vletech 1999–2004 vprvní fázi“ společného evropského azylového systému (SEAS), během níž byla stanovena kritéria apostupy pro stanovení, který členský stát je příslušný kposuzování žádosti oazyl (ajež nahradila mezinárodní/mezivládní Dublinskou úmluvu zroku1990), včetně databáze evropského systému pro porovnávání otisků prstů žadatelů oazyl (Eurodac) pro uchovávání aporovnávání údajů ootiscích prstů. Rovněž definoval společné minimální normy, jimiž se členské státy musejí řídit vsouvislosti spřijímáním žadatelů oazyl, stanovil kvalifikační kritéria promezinárodní ochranu apovahu poskytované ochrany azavedl postupy pro přiznávání aodnímání postavení uprchlíka. Další právní předpisy se vztahovaly nadočasnou ochranu vpřípadě hromadného přílivu uprchlíků.

Haagský program vlistopadu2004 vyzval ktomu, aby byly nástroje aopatření pro druhou fázi přijaty do konce roku2010, azdůraznil, že EU má překročit rámec minimálních norem avytvořit jednotné azylové řízení poskytující společné záruky azajišťující jednotné postavení osob, jimž byl udělen azyl. VEvropském paktu opřistěhovalectví aazylu přijatém vroce2008 byla tato lhůta prodloužena doroku2012.

B. Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva, jež vstoupila vplatnost vprosinci2009, změnila situaci tím, že transformovala minimální normy voblasti azylu do společného systému zajišťujícího jednotné postavení osob, jimž byl udělen azyl, astanovila jednotné postupy.

Tento společný systém musí zahrnovat následující prvky:

  • jednotný azylový status,
  • jednotný status doplňkové ochrany,
  • společný režim dočasné ochrany,
  • společný postup pro udělování aodnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany,
  • kritéria amechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti,
  • normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů,
  • partnerství aspolupráce se třetími zeměmi.

Od přijetí Lisabonské smlouvy je zásada solidarity aspravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, včetně finančních dopadů, výslovně stanovena také včlánku80 SFEU. Postup EU voblasti azylu by vpřípadě nutnosti měl zahrnovat ivhodná opatření určená ktomu, aby bylo zajištěno naplňování této zásady vpraxi. Smlouva rovněž výrazně změnila postup rozhodování votázkách týkajících se azylu ajako běžný postup zavedla spolurozhodování. Výrazně se navíc zlepšila soudní kontrola ze strany Soudního dvora Evropské unie. Orozhodnutí opředběžné otázce může nyní požádat kterýkoli soud včlenském státě, tedy nikoli už jen vnitrostátní soud nejvyššího stupně, jak tomu bylo dříve. Soudnímu dvoru EU to umožnilo ve větší míře rozvíjet judikaturu voblasti azylu.

Dne 10.prosince2009 přijala Evropská rada Stockholmský program na období 2010–2014, který potvrdil „cíl vytvoření společného prostoru ochrany asolidarity na základě společného azylového postupu ajednotného statusu osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana“. Poukázal především nanezbytnost skutečné solidarity sčlenskými státy, které jsou vystaveny obzvláště silným tlakům, anaústřední úlohu nového Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, vsoučasnosti Agentura Evropské unie pro otázky azylu ()).

Ačkoli Komise předložila své návrhy pro druhou fázi společného evropského azylového systému již vletech 2008–2009, jednání postupovala pomalu. „Druhá fáze“ společného evropského azylového systému tak byla přijata po vstupu Lisabonské smlouvy vplatnost, přičemž důraz se odminimálních norem posunul ke společnému azylovému řízení na základě jednotného statusu ochrany.

C. Stávající právní nástroje asoučasné reformní úsilí

Směrnice Rady 2001/55/EC ze dne 20.července2001 ominimálních normách pro poskytování dočasné ochrany vpřípadě hromadného přílivu vysídlených osob aoopatřeních kzajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí vsouvislosti spřijetím těchto osob asnásledky ztoho plynoucími byla vypracována jako rámec pro zvládání nečekaného hromadného přílivu vysídlených osob aposkytování jim okamžité ochrany. ím této směrnice je zmenšit rozdíly vpolitice členských států vpřijímání vysídlených osob ase zacházením snimi vpřípadě jejich hromadného přílivu aprosazování solidarity mezi členskými státy. Poprvé ji uplatnila Rada vreakci na bezprecedentní ruskou invazi na Ukrajinu dne 24.února2022 scílem nabídnout rychlou aúčinnou pomoc lidem prchajícím před válkou.

S výjimkou přepracované , která vstoupila vplatnost vlednu2012, vstoupily ostatní přepracované legislativní akty vplatnost až včervenci2013 (; , , a), což znamenalo, že kjejich opožděnému provedení vprávu členských států vpolovině července2015 došlo vdobě, kdy vyvrcholila migrační krize. Evropská rada včervnu roku2014 vymezila vrámci prostoru svobody, bezpečnosti apráva (viz článek68 SFEU) na další roky vycházející ze zbřezna2014 azpokroku, jehož bylo dosaženo vrámci Stockholmského programu. Zdůrazňuje se vnich, že plné provedení společného evropského azylového systému ve vnitrostátním právu ajeho účinné uplatňování jsou absolutní prioritou.

Vzhledem kmigračnímu tlaku od roku2014 zveřejnila Komise vkvětnu2015 (4.2.3.), vněmž navrhla několik opatření křešení tohoto tlaku, včetně přístupu založeného na registračních střediscích (tzv.hotspotech) sdíleného mezi úřadem EASO (vsoučasnosti EUAA), agenturou Frontex (vsoučasnosti Evropská agentura pro pohraniční apobřežní stráž) aAgenturou Evropské unie pro spolupráci voblasti prosazování práva (Europol), jenž se uplatňuje na místě vespolupráci sčlenskými státy vpřední linii ajehož cílem je rychle zjistit totožnost příchozích migrantů, zaregistrovat je asejmout jim otisky prstů. Přístup založený na registračních střediscích má také přispívat kuplatňování nouzových relokačních mechanismů celkem u160000osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Tyto mechanismy byly navrženy Komisí scílem pomoci Itálii aŘecku apo konzultaci sParlamentem byly přijaty Radou dne . Rozhodnutí Rady později potvrdil .

VEvropském programu pro migraci jsou stanoveny rovněž další kroky kreformě společného evropského azylového systému, jež byly předloženy vkvětnu ačervenci2016 ve dvou balíčcích legislativních návrhů abyly vevolebním období, jež skončilo vkvětnu2019, projednány vParlamentu avRadě. Během volebního období 2014–2019 však žádné legislativní akty nebyly přijaty, jelikož vRadě byly některé dokumenty blokovány, ev. bylo pozastaveno zpracování konkrétních dokumentů zdůvodu zablokování souvisejících dokumentů.

Ve snaze, aby se pozastavená reforma společného evropského azylového systému pohnula kupředu, vydala Komise dne 23.září2020 .

První znávrhů reforem, který byl schválen, bylo zřízení Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA), která nahradila úřad EASO. Agentura EUAA byla zřízena , které vstoupilo vplatnost dne 19.ledna2022.

V září2022 podepsaly Parlament apět rotujících předsednictví Rady společný á organizace, koordinace aprovádění harmonogramu jednání mezi spolunormotvůrci ospolečném evropském azylovém systému anovém evropském paktu omigraci aazylu. Zavázali se, že budou spolupracovat na přijetí reformy pravidel EU voblasti migrace aazylu před volbami do Evropského parlamentu vroce2024.

Dne 14. května2024 bylo přijato následujících deset právních nástrojů, kterými se reformuje evropský rámec pro řízení azylu amigrace.

Stručný název Odkaz Stručný popis
Směrnice opodmínkách přijímání ěԾ Stanoví normy pro přijímání žadatelů omezinárodní ochranu včlenských státech.
Kvalifikační nařízení říí Stanoví normy:
– které musejí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany,
– pro jednotný status pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu,
– pro obsah udělené mezinárodní ochrany.
Nařízení oazylovém řízení říí Zavádí společné řízení oudělování aodnímání mezinárodní ochrany podle nařízení ()2024/1347.
Řízení onávratu nahranicích říí Zavádí řízení onávratu nahranicích. Vztahuje se na státní příslušníky třetích zemí aosoby bez státní příslušnosti, jejichž žádost byla zamítnuta vrámci azylového řízení na hranicích.
Nařízení orámci Unie pro přesídlování říí Zřizuje společná pravidla propřesídlování ahumanitární přijímání.
Řízení azylu amigrace říí Stanoví společný rámec pro řízení azylu amigrace vEU apro fungování společného evropského azylového systému.
Zavádí nový stálý mechanismus solidarity mezi členskými státy. Stanoví jasná pravidla pro odpovědnost za posuzování žádostí omezinárodní ochranu.
Pozměňující nařízení kusnadnění prověřování
říí Mění nařízení (EU)2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace oodsouzeních státních příslušníků třetích zemí aosob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), anařízení (EU)2019/818, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU voblasti policejní ajustiční spolupráce, azylu amigrace.
Nařízení oprověřování nahranicích říí ܲáí:
– prověřování na vnějších hranicích členských států ustátních příslušníků třetích zemí, kteří překročili vnější hranice nedovoleným způsobem, požádali omezinárodní ochranu během hraničních kontrol nebo byli vyloděni po pátrací azáchranné operaci před tím, než jsou nasměrováni kpříslušnému postupu;
– prověřování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících naúzemí členských států, pokud nic nenasvědčuje tomu, že byli podrobeni kontrolám navnějších hranicích, než jsou nasměrováni kpříslušnému řízení.
Systém Eurodac říí Zřizuje interoperabilní databázi na podporu azylového systému, pomoc při řízení nelegální migrace apodporu provádění nařízení orámci pro znovuusídlování asměrnice odočasné ochraně.
Nařízení ořešení krizových situací asituací zásahu vyšší moci říí Řeší výjimečné krizové situace, včetně účelového využívání migrantů, asituace zásahu vyšší moci voblasti migrace aazylu vUnii prostřednictvím dočasných opatření.
Stanoví posílená solidární apodpůrná opatření, jež vycházející znařízení (EU)2024/1351, azároveň zajišťuje spravedlivé rozdělení odpovědnosti adočasná zvláštní pravidla odchylující se odpravidel stanovených vnařízeních (EU)2024/1351 a(EU)2024/1348.

D. Vnější rozměr

Zastřešujícím rámcem provnější migrační aazylovou politiku EU je , který Komise přijala vroce2011. Vrámci tohoto přístupu, který vychází zjasně stanovených priorit, je určeno, jakým způsobem EU vede politický dialog se zeměmi mimo EU ajak snimi spolupracuje. Tento přístup je součástí celkové vnější činnosti EU atýká se také rozvojové spolupráce. Mezi jeho hlavní cíle patří lepší organizace legální migrace, předcházení nelegální migraci aboj proti ní, maximalizace dopadu migrace amobility na rozvoj apodpora mezinárodní ochrany.

Evropská rada aTurecko uzavřely vbřeznu2016 dohodu, jejímž cílem je omezit tok nelegálních migrantů do Evropy přes Turecko. Podle by všichni noví nelegální migranti ažadatelé oazyl, kteří přicházejí zTurecka na řecké ostrovy ajejichž žádost oazyl byla prohlášena za nepřípustnou, měli být navráceni zpět do Turecka. Navíc by za každého Syřana navráceného do Turecka měl být jiný Syřan přesídlen do EU výměnou za další uvolnění vízového režimu pro turecké občany ačástku 6miliardEUR pro nástroj pro uprchlíky vTurecku, jež mají být poskytnuty do konce roku2018. Podle poslední zprávy Komise o ze dne 16.října2019 sehrává uvedené prohlášení inadále klíčovou úlohu při zajišťování řešení problému migrace ve východním Středomoří. Vříjnu2021 , aby zajistilo plné anediskriminační provádění prohlášení EU aTurecka zroku2016, ive vztahu ke Kyperské republice. Dialog na vysoké úrovni mezi EU aTureckem omigraci se uskutečnil dne 23.listopadu2023.

Jednou zklíčových iniciativ předložených vnovém paktu omigraci aazylu byla podpora individuálně uzpůsobených avzájemně prospěšných partnerství se třetími zeměmi voblasti migrace. Včervenci2023 podepsala Komise memorandum oporozumění sTuniskem. Na jaře2024 podepsala Komise další dohody sEgyptem, Libanonem aMauritánií.

Na celosvětové úrovni přijalo vzáří2016 Valné shromáždění OSN jednomyslně , přelomovou politickou deklaraci zaměřenou na zlepšení reakce mezinárodního společenství na rozsáhlý pohyb uprchlíků amigrantů ana vleklou situaci týkající se uprchlíků. Vroce2018 tak byly přijaty dva globální pakty, asice pakt ouprchlících apakt ojiných migrantech. VNewyorské deklaraci je stanoven rámec prokomplexní reakci na situaci uprchlíků vymezujícíkonkrétní opatření ke zmírnění tlaku nahostitelské země, zvýšení soběstačnosti uprchlíků, rozšíření přístupu křešením ve třetích zemích azlepšení podmínek vzemích původu, které by umožnily uprchlíkům bezpečný adůstojný návrat. Valné shromáždění OSN na základě těchto čtyř kritérií dne 17.prosince2018 potvrdilo .

E. Finanční prostředky dostupné pro azylovou politiku

Hlavním nástrojem financování oblasti azylu je vrozpočtu EU Prostředky přidělené fondu AMIF během předchozího dlouhodobého rozpočtu EU (2014–2020), který se časově shodoval smigrační krizí, byly navýšeny z3,31miliardyEUR na 6,6miliardEUR. Ve stávajícím dlouhodobém rozpočtu EU naobdobí 2021–2027 byly finanční prostředky vrámci AMIF znovu navýšeny, ato na9,9miliardEUR, mimo jiné scílem dosáhnout účinného ahumánního řízení migrace, azylu aintegrace, azahrnují finanční podporu poskytovanou členských státům zaprojevení solidarity tím, že zajistí přesídlení apřemístění migrantů. Finanční prostředky jsou přidělovány izdalších finančních nástrojů EU, jako je Evropský sociální fond plus (2.3.2) aEvropský fond pro regionální rozvoj (3.1.2), ato především na podporu integrace uprchlíků amigrantů, ačkoli výše jim přidělených finančních prostředků senevyúčtovává samostatně podle jednotlivých rozpočtových položek, aproto není jasná.

Podobně došlo knavýšení původního rozpočtu úřadu EASO (v současnosti EUAA) na období 2014–2020 ze109milionůEUR na 456milionůEUR. Aby Komise byla vbudoucnu připravena poskytnout plnou operační podporu naazylové řízení, navrhuje se vnovém víceletém finančním rámci naobdobí 2021–2027 rozpočet vevýši 1,22miliardyEUR.

Nástroj pro sousedství arozvojovou amezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) byl zřízen . Slučuje většinu nástrojů vnějšího financování EU, které vpředchozím rozpočtovém období (2014–2020) existovaly samostatně. Činí celkem 79,5miliardyEUR azahrnuje orientační cíl 10% výdajů vsouvislosti smigrací (flexibilní stimulační přístup kmigraci).

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament vždy vsouladu správními závazky EU důrazně prosazoval společný evropský azylový systém. Rovněž vyzval komezení nelegální migrace akochraně zranitelných skupin obyvatel.

Po provedení Lisabonské smlouvy se Parlament jako plnohodnotný spolutvůrce právních předpisů aktivně podílel na přijímání nových právních předpisů týkajících se přistěhovalectví aazylu.

Parlament může podávat žalobu na neplatnost právních předpisů uSoudního dvora Evropské unie. Tento nástroj byl úspěšně použit (viz ) ke zrušení ustanovení týkajících se podmínek schvalování společného seznamu třetích zemí považovaných vEvropě za bezpečné země původu abezpečné třetí země podle směrnice Rady 2005/85/ES.

Navštivte stránku Parlamentu oreakci EU na migraci aazyl.

[1]Základní zásada mezinárodních právních předpisů týkajících se uprchlíků alidských práv, která státům zakazuje vracet jednotlivce do země, kde jim hrozí reálné riziko pronásledování, mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo jiného porušování lidských práv.

Georgiana Sandu