Ϸվ

Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem je ipředseda Komise, avšak bez hlasovacího práva. Vúvodu zasedání Evropské rady vystupuje sprojevem také předseda Evropského parlamentu. Lisabonská smlouva učinila Evropskou radu jedním zorgánů Unie zřídila funkci stálého předsedy.

Právní základ

Články 13, 15, 26, 27 čl.42 odst. 2 Smlouvy oEU.

Historické souvislosti

Evropská rada má nyní podobu vrcholných schůzek, na nichž se setkávají hlavy států či předsedové vlád členských států EU. První takový „evropský summit“ se konal vPaříži vroce1961. Od roku1969 se tyto summity konají častěji.

Na summitu, který se konal vúnoru1974 vPaříži, bylo přijato rozhodnutí, že se tyto schůzky budou napříště konat pravidelně pod označením „Evropská rada“. Ta bude moci zaujímat obecný přístup kproblémům evropské integrace zajišťovat řádnou koordinaci činností Unie.

Jednotný evropský akt (1986) poprvé začlenil Evropskou radu do Smluv Společenství, určil její složení stanovil, že se její zasedání budou konat dvakrát ročně.

Její úlohu vrámci institucionálního uspořádání Evropské unie formálně stvrdila Maastrichtská smlouva(1992).

Lisabonská smlouva (oficiálně Smlouva oEvropské unii) učinila vroce2009 Evropskou radu plnohodnotným orgánem Evropské unie (článek13 Smlouvy oEU) stanovila, že Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj vymezuje její obecné politické směry priority“ (článek 15 Smlouvy oEU). Evropská rada Rada Evropské unie (označovaná jen jako „Rada“) se dohodly, že budou společně využívat oddílII rozpočtu EU (čl.43 písm.b) finančního nařízení). Souhrnný rozpočet má proto pouze deset, nikoli jedenáct oddílů, ačkoli Evropská rada Rada jsou samostatnými orgány.

Organizace

Evropská rada sdružuje hlavy států či předsedy vlád 27členských států předsedu Komise (čl.15 odst.2 Smlouvy oEU). Svolává ji její předseda. Jednání se účastní také vysoký představitel pro zahraniční věci bezpečnostní politiku. Obecně platí, že na úvod jednání obvykle dostane slovo předseda Evropského parlamentu (čl.235 odst.2 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU)).

Předsedu si volí Evropská rada sama, to na dva půl roku, přičemž jeho funkční období lze jednou prodloužit. Předseda Evropské rady zastupuje EU navenek. Údz předsedy je stanovena včlánku15 SEU. Současný předseda Charles Michel zahájil své první funkční období 1.prosince2019 byl znovu zvolen vbřeznu2022 na druhé funkční období od 1.červn2022 do 30.listopadu2024.

Evropská rada obvykle rozhoduje na základě konsensu, ale uřady důležitých jmenování rozhoduje kvalifikovanou většinou (především ojmenování svého předsedy, výběru kandidáta na předsedu Evropské komise jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku prezidenta Evropské centrální banky).

Evropská rada vnormálním případě zasedá čtyřikrát ročně. Od roku2008 se schází častěji – bylo tomu tak zejména během finanční krize následné dluhové krize eurozóny. Vnedávné době pak Evropskou radu zaměstnávaly migrační toky otázky vnitřní bezpečnosti.

Od roku2016 se hlavy států předsedové vlád scházejíve složení „EU-27“, tj. bez Spojeného království. Nejprve šlo oneformální setkání před oficiálním oznámením Spojeného království ovystoupení zEU podle článku50 Smlouvy oEU vbřeznu2017. Po tomto oznámení se vedle obvyklých zasedání uskutečnilo několik oficiálních zasedání „Evropské rady (článek50)“ ve složení EU-27.

Setkání členů Evropské rady mohou mít také podobu „mezivládních konferencí“. Jedná se okonference zástupců vlád členských států, které jsou svolávány, je-li třeba projednat schválit změny Smluv EU. Než vroce2009 vstoupila vplatnost Lisabonská smlouva, jednalo se ojediný možný postup pro provedení změny Smluv. Nyní se tento postup nazývá „řádný postup pro přijímání změn“. Mezivládní konference, svolaná předsedou Evropské rady, rozhoduje ozměnách Smluv jednomyslně.

Údz

A. Místo vinstitucionálním systému EU

Článek 13 Smlouvy oEU stanoví, že Evropská rada je součástí „jednotného institucionálního rámce“ Unie. Evropská rada však není rozhodovacím orgánem vprávním smyslu, spíše je zdrojem obecných politických podnětů. Rozhodnutí správními důsledky pro Unii přijímá jen ve výjimečných případech (viz bodC.2 níže), ale má řadu institucionálních rozhodovacích pravomocí. Evropská rada je vsoučasnosti oprávněna přijímat právně závazné akty, které lze napadnout uSoudního dvora, žalovat ji lze ipro nečinnost (článek265SFEU).

Čl.7 odst. 2 Smlouvy oEU dává Evropské radě pravomoc zahájit se souhlasem Parlamentu řízení opozastavení práv členského státu zdůvodu závažného porušení zásad EU.

B. Vztahy sostatními orgány

Evropská rada přijímá rozhodnutí zcela nezávisle ve většině případů kjejímu rozhodnutí není nutná iniciativa Komise ani spolupráce sParlamentem.

Lisabonská smlouva však zachovává organizační propojení sKomisí, neboť její předseda je členem Evropské rady bez hlasovacího práva diskuzí se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku. Evropská rada navíc často žádá Komisi opředložení zpráv pro účely přípravy jejích zasedání. Čl.15 odst.6 písm.d) Smlouvy oEU stanoví povinnost předsedy Evropské rady předkládat Parlamentu po každém zasedání zprávu. Předseda Evropské rady se každý měsíc rovněž setkává spředsedou Parlamentu a svedoucími představiteli politických skupin. Vúnoru2011 tehdejší předseda odsouhlasil, že bude odpovídat na písemné otázky poslanců EP týkající se jeho politické činnosti. Parlament může nicméně rovněž uplatňovat neformální vliv, ať už prostřednictvím svého předsedy, který je přítomen na zasedáních Evropské rady či na schůzích předsedů stran příslušných evropských politických rodin, jež se konají před zasedáním Evropské rady, nebo prostřednictvím ܲԱí, jimiž reaguje na body programu zasedání Evropské rady, na výsledky těchto zasedání na formální zprávy předkládané Evropskou radou.

Podle Lisabonské smlouvy se další součástí Evropské rady stal úřad vysokého představitele Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku, který navrhuje vykonává zahraniční politiku jménem Evropské rady. Předseda Evropské rady také zastupuje Unii navenek vzáležitostech týkajících se společné zahraniční bezpečnostní politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku.

C. Pravomoci

1. ԲپٳܳDzáí

Evropská rada poskytuje Unii „nezbytné podněty pro její rozvoj“ vymezuje její „obecné politické směry“ (čl.15 odst.1 Smlouvy oEU). Kvalifikovanou většinou rovněž rozhoduje osložení Rady očasovém plánu rotujícího předsednictví.

2. Zahraniční bezpečnostní politika (5.1.1 5.1.2)

Evropská rada vymezuje zásady obecné směry společné zahraniční bezpečnostní politiky (SZBP) rozhoduje ospolečných strategiích pro její provádění (článek26 Smlouvy oEU). Jednomyslně rozhoduje otom, zda členským státům doporučí, aby postupně směřovaly kvymezení společné obranné politiky EU vsouladu sčl.42 odst.2Smlouvy oEU.

Pokud má některý členský stát zdůležitých vnitropolitických důvodů vúmyslu postavit se proti přijetí rozhodnutí, může Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou rozhodnout opostoupení záležitosti Evropské radě kjednomyslnému rozhodnutí (čl.31 odst.2 SEU). Týž postup lze použít vpřípadě, že se členský stát rozhodne využít vtéto oblasti posílené spolupráce (článek20SEU).

Konference obudoucnosti Evropy přijala doporučení občanů č.21, aby EU zlepšila svou schopnost přijímat rychlá účinná rozhodnutí, zejména přechodem od jednomyslného hlasování khlasování kvalifikovanou většinou voblasti SZBP posílením úlohy vysokého představitele Unie pro zahraniční věci bezpečnostní politiku. Parlament ve svém předložil Radě návrhy na změny Smluv řádným postupem pro přijímání změn stanoveným včlánku 48 SEU. Jedním zklíčových návrhů bylo umožnit rozhodování vRadě kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného hlasování vpříslušných oblastech, jako je přijetí sankcí, vpřípadě mimořádné situace. Výbor EP pro ústavní záležitosti rovněž připravuje zprávu oprovádění překlenovacích ustanovení ve Smlouvách EU (tj.ustanovení, která umožňují změnu legislativního postupu bez formální změny Smluv). Navrhuje, aby byla překlenovací ustanovení aktivována vněkterýchprioritních oblastech, mezi jinými ve společné zahraniční bezpečnostní politice.

3. Správa ekonomických záležitostí víceletý finanční rámec (VFR) (1.4.3)

Když vroku2009 vypukla krize státního dluhu, stala se zasedání Evropské rady summity eurozóny nejdůležitějšími instancemi, které se snažily řešit důsledky celosvětové bankovní krize. Některé členské státy obdržely balíčky finanční pomoci na základě dohod ad hoc nebo dočasných ujednání, onichž nejprve rozhodli představitelé států vlád poté je ratifikovaly členské státy. Od roku2012 je finanční pomoc poskytována prostřednictvím stálého Evropského mechanismu stability (EMS). Za aktivní účasti Komise, Parlamentu Evropské centrální banky vypracovaly vlády členských států mezinárodní Smlouvu ostabilitě, koordinaci správě, která vešla ve známost také jako „rozpočtový pakt“. Tato smlouva umožňuje přísnější kontrolu rozpočtových socioekonomických politik členských států. To vyvolává další otázky ohledně úlohy Komise Parlamentu vrámci hospodářské správy eurozóny.

Evropská rada rovněž hraje důležitou úlohu vevropském semestru. Na jarních zasedáních vydává politické pokyny pro směřování makroekonomických, fiskálních strukturálních reforem politik podporujících růst. Na červnových zasedáních schvaluje doporučení vyplývající zhodnocení národních programů reforem, která provádí Komise projednává Rada.

Dále je zapojena do jednání oVFR, kde zásadním způsobem přispívá kdosažení politické dohody ohledně klíčových politických otázek obsažených vnařízení ovíceletém finančním rámci, knimž patří omezení výdajů, výdajové programy financování (zdroje).

4. Policejní soudní spolupráce vtrestních věcech (4.2.6 4.2.7)

Evropská rada na žádost člena Rady rozhodne, zda bude vtéto oblasti navázána posílená spolupráce (článek20SEU). Lisabonská smlouva zavedla několik dalších překlenovacích ustanovení, která Evropské radě umožňují změnit postup rozhodování vRadě zjednomyslného hlasování na většinové (1.2.4).

Dosažené výsledky

Evropská rada stanovila pětiletou strategickou agendu (2019–2024), vníž určila prioritní oblasti pro dlouhodobější činnost zaměření EU. Kromě strategické agendy přijímá také krátkodobé pracovní programy, tzv.agendy lídrů, od nichž se odvíjejí témata pro nadcházející zasedání Evropské rady pro mezinárodní summity. například stanoví orientační priority na období od ledna do července2023, mezi něž patří zejména další podpora EU Ukrajině vreakci na ruskou útočnou válku, hospodářské záležitosti, zvyšování dlouhodobé konkurenceschopnosti vEU strategická autonomie EU, mimo jiné voblasti bezpečnosti energetiky.

Přijetí strategické agendy na období 2024–2029 je plánováno na červen2024. Scílem zahájit diskuzi již před červnovým zasedáním Evropské rady vroce2023 navrhl předseda Evropské rady Charles Michel v čtyři hlavní oblasti jednání: upevnění hospodářské sociální struktury EU (ekologizace digitalizace, konkurenceschopnost, inovace zdraví), řešení problémů venergetice, posílení bezpečnostních obranných schopností EU prohloubení vztahů sostatními částmi světa. Kromě toho navrhl posílit celkový přístup EU kmigraci.

A. Víceletý finanční rámec

Na dospěli evropští lídři kdohodě okomplexním podpůrném balíčku vhodnotě 1824,3 miliardy EUR. Balíček, který kombinuje víceletý finanční rámec (VFR) smimořádným úsilím ooživení vrámci nástroje Next Generation EU, má Unii pomoci zotavit se znásledků pandemie současně podpořit investice do ekologické digitální transformace.

Evropská rada na zasedání konaném dne dosáhla dohody orevizi VFR na období 2021–2027. Rada EU následně schválila tři legislativní akty, které mají posílit dlouhodobý rozpočet řešit nové výzvy: akt súpravami finančního rámce, akt ozřízení Nástroje pro Ukrajinu akt ovytvoření Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

B. Zahraniční bezpečnostní politika

Od počátku devadesátých let 20.století je na summitech Evropské rady důležitým tématem zahraniční bezpečnostní politika. Rozhodnutí, která jsou vtéto oblasti přijímána, se týkají zejména:

  • mezinárodní bezpečnosti boje proti terorismu,
  • evropské politiky sousedství vztahů sRuskem,
  • vztahů se zeměmi Středomoří Blízkého východu.

Na zasedání v přijala Evropská rada rozhodnutí oposílení SZBP rozvojem vojenských civilních kapacit krizového řízení.

Na se Evropská rada shodla na zahájení stálé strukturované spolupráce (PESCO), jejímž cílem je posílit evropskou bezpečnost obranu. Stálou strukturovanou spolupráci pak zavedlo rozhodnutí Rady ze dne 11.prosince2017. Stálé strukturované spolupráce se účastní všechny členské státy EU svýjimkou Dánska Malty. Vjejím rámci existuje vsoučasné době celkem 46 projektů.

Na již zmíněném mimořádném zasedání ve dnech 17. až 21.července2020 Evropská rada rozhodla, že bude zřízen nový mimorozpočtový nástroj kfinancování opatření voblasti bezpečnosti obrany, tzv. Evropský mírový nástroj. Finanční strop nástroje na období 2021–2027 činí 5miliardEUR. Bude financován mimo VFR zpříspěvků členských států stanovených na základě hrubého národního důchodu (HND).

Na mimořádném zasedání ve dnech 30. 31.květn2022 Evropská rada odsoudila ruskou válečnou agresi proti Ukrajině schválila šestý balíček sankcí, který se vztahuje na surovou ropu ropné produkty dodávané zRuska do členských států. Byla ovšem zavedena dočasná výjimka pro surovou ropu přepravovanou ropovody. Evropští lídři vyzvali Radu EU, aby nové sankce vymezila přijala co nejdříve.

V závěrech ze se uvádí, že „Evropská unie stojí neochvějně vplné míře po boku Ukrajiny“ bude „Ukrajině jejímu lidu inadále poskytovat významnou politickou, hospodářskou, vojenskou, finanční humanitární podporu, to tak dlouho, jak bude třeba“.

C. Rozšíření (5.5.1)

Evropská rada stanovovala podmínky pro každé kolo rozšíření Evropské unie. VKodani položila vroce1993 základy pro další vlnu přistoupení (tzv. kodaňská kritéria). Na zasedáních, jež se konala vnásledujících letech, vymezila kritéria pro přijímání nových členů určila institucionální reformy, které je před přistoupením kEU třeba uskutečnit.

Na bylo rozhodnuto opřistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska Slovinska ke dni 1.květn2004. Rumunsko Bulharsko vstoupily do Evropské unie 1.ledn2007.

Na zasedání vLucemburku dne 3.říjn2005 schválila Rada rámec pro jednání sChorvatskem Tureckem opřistoupení kEU. Smlouva opřistoupení sChorvatskem byla podepsána dne 9.prosince2011 kpřistoupení došlo dne 1.července2013.

Dne 14. prosince2021 přijala Rada pro obecné záležitosti Černé Hory, Srbska, Turecka, Republiky Severní Makedonie, Albánie, Bosny Hercegoviny Kosova, vnichž zhodnotila pokrok dosažený vkaždé ztěchto kandidátských potenciálních kandidátských zemí.

Dne 28. únor2022 podala žádost očlenství vEU Ukrajina Evropská rada jí status kandidátské země udělila . Současně vyzvala Komisi, aby informovala Radu oplnění podmínek uvedených ve stanovisku Komise kžádosti. Jakmile budou všechny podmínky zcela splněny, rozhodne Rada odalších krocích.

V Evropská rada ocenila „značné úsilí, které Ukrajina vposledních měsících vynakládá vzájmu splnění cílů, na nichž je založen její status kandidátské země pro členství vEU. Dále uvítala „reformní úsilí Ukrajiny vtak obtížné době“ vybídla ji, aby „pokračovala vnastoupené cestě splnila podmínky uvedené ve stanovisku Komise kjejí žádosti očlenství mohla se přiblížit kbudoucímu členství vEU“.

rozhodla zahájit přístupová jednání sUkrajinou Moldavskou republikou udělit Gruzii status kandidátské země za předpokladu, že budou učiněny příslušné kroky stanovené vdoporučení Komise ze dne 8.listopadu2023.

D. Vystoupení Spojeného království zEvropské unie

Dne 23.březn2018 přijala Evropská rada (podle článku50 Smlouvy oEU) ve složení EU-27 pokyny pro rámec budoucích vztahů se Spojeným královstvím po brexitu. Podle těchto pokynů si EU přála, aby partnerství se Spojeným královstvím bylo co nejtěsnější zahrnovalo mj. obchodní ekonomickou spolupráci, bezpečnost obranu.

Dne 17. říjn2019 schválila Evropská rada ve složení EU-27 revidovanou dohodu ovystoupení Spojeného království revidované politické prohlášení, na němž se téhož dne shodli vyjednavači EU Spojeného království. Tato dohoda měla umožnit spořádaný odchod Spojeného království zEvropské unie.

Dne 29. říjn2019 přijala Evropská rada na základě žádosti Spojeného království rozhodnutí oprodloužení období uvedeného včl.50 odst.3Smlouvy oEU do 31.ledn2020 scílem poskytnout více času na ratifikaci dohody ovystoupení. Dohoda ovystoupení vstoupila vplatnost dne 31.ledn2020. Znamenala konec období podle článku50Smlouvy EU začátek přechodného období, které trvalo do 31.prosince2020. Spojené království již není členským státem EU, nýbrž třetí zemí.

E. ԲپٳܳDzáí reformy

Na zasedání vTampere (15.16.říjn1999) rozhodla Evropská rada ovypracování Listiny základních práv Evropské unie (4.1.2). Na zasedání vHelsinkách (vprosinci1999) pak svolala mezivládní konferenci pro přípravu Niceské smlouvy.

Na zasedání vLaekenu (14.15.prosince2001) rozhodla Evropská rada osvolání Konventu obudoucnosti Evropy, který vypracoval Smlouvu oÚstavě pro Evropu, jež nakonec nevstoupila vplatnost (1.1.4). Po dvou půl letech institucionální stagnace přijala Evropská rada ve dnech21. 22.červn2007 podrobný mandát pro mezivládní konferenci, která vedla kpodpisu Lisabonské smlouvy dne 13.prosince2007. Tato smlouva vstoupila vplatnost dne 1.prosince2009 (1.1.5). Dne 25.březn2011 přijala Evropská rada rozhodnutí, kterým se mění článek 136 které umožnilo vytvořit vroce2012 ESM.

Dne 28. červn2018 přijala Evropská rada , které členským státům umožnilo přijmout nezbytná opatření pro uspořádání voleb pro volební období 2019–2024[1].

Nedávné krize, zejména pandemie COVID-19 válka na Ukrajině, poukázaly na potřebu institucionálních reforem, které posílí schopnost EU včas účinně reagovat na naléhavé situace.

Evropský parlament v ze dne 4.květn2022 uvítal závěry doporučení Konference, uznal, že změny Smluv jsou nezbytné, požádal svůj Výbor pro ústavní záležitosti, aby připravil návrhy na reformu Smluv EU prostřednictvím konventu vsouladu s. Dne 9. červn2022 přijal Evropský parlament . Jedním zklíčových návrhů je reforma hlasovacích postupů umožnění rozhodování vRadě kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného hlasování vněkterých oblastech, jako je přijímání sankcí, využití překlenovacích ustanovení vpřípadě mimořádné situace. Dne 11.července2023 Parlament přijal ܲԱí ouplatňování překlenovacích ustanovení obsažených ve Smlouvách EU dne 22.listopadu2023 ܲԱí onávrzích Evropského parlamentu na změnu Smluv, vněmž Evropskou radu důrazně vyzval ke svolání konventu krevizi Smluv, která by modernizovala legislativní postupy.

[1]

Eeva Pavy / Pablo Abril Marti