Víceletý rozpočet EU: otázky a odpovědi

Kam se investují peníze z rozpočtu EU a odkud se přesně berou? Jak se rozhoduje o víceletém rozpočtu a další otázky odpovídáme v tomto článku.

rozpočet EU
Jaký bude rozpočtový rámec 2021 - 2027?

Peníze, které investuje Evropská unie, pomáhají milionům studentů, tisícům výzkumných pracovníků, městům, podnikům, regionům i nevládním organizacím. Evropský rozpočet přispívá k tomu, že máme čistší životní prostředí, zdravější a bezpečnější potraviny, nové železniční spoje, silnice nebo letiště a lepší bezpečnost na vnějších hranicích Unie. Základem dlouhodobého rozpočtu je to, že když dají evropské země dohromady své zdroje, činí Evropu silnější a posilují prosperitu. Z unijních peněz se financují projekty, které mají konkrétní přínos pro Evropany. Rozpočet je klíčový i pro obnovu stability v Evropě po pandemii koronaviru.

Co je víceletý rozpočet EU?


Víceletý rozpočet EU neboli víceletý finanční rámec (VFR, anglicky MFF) stanoví limity, kolik peněz může EU v různých oblastech politik investovat. Je koncipován na období nejméně pěti let. Poslední víceleté rozpočty byly stanoveny na sedm let.


ř屹í岹ٱԴDz


Jedním z důvodů, proč Unie sestavuje víceletý rozpočet a zároveň roční rozpočty, je zajistit předvídatelnost, a tím i efektivitu programů, které chce Evropa financovat. Tato předvídatelnost je nutná například pro výzkumné pracovníky angažované ve vědeckých projektech, které často trvají několik let.


ʰžԴDz


V dlouhodobém rozpočtu musí být zároveň prostor pružně reagovat na nepředvídané a mimořádné situace - jako byla například pandemie koronaviru. Zahrnuje proto nástroje, aby finanční prostředky mohly být v případě krizí použity tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Fond solidarity má například poskytovat finanční pomoc v případě závažné katastrofy v některém z členských států. Podobně fond pro přizpůsobení se globalizaci, který má zaměstnancům pomoci najít nové zaměstnání, pokud byli propuštěni v důsledku strukturálních změn světového obchodu nebo v důsledku hospodářské krize. Při šíření nemoci covid-19 šly peníze z rozpočtu na řešení bezprostředních následků. Ze všeho nejdřív na pomoc zdravotnictví, později na restart ekonomiky nebo výzkum.


Investice


Na rozdíl od státních rozpočtů je rozpočet EU více investiční. Nefinancuje například základní vzdělávání nebo národní obranu. Místo toho se zaměřuje především na klíčové oblasti, které zajišťují evropskou přidanou hodnotu tím, že posilují na jedné straně růst a konkurenceschopnost a na straně druhé solidaritu - jako během koronavirové krize.

Infografika: co je dlouhodobý rozpočet EU a proč je potřeba
Dlouhodobý rozpočet dává základní rámec budoucích politik EU - stanoví limity dostupných prostředků.

Kam EU dává peníze?

Rozpočet podporuje výzkum a inovace, investice do transevropských sítí a rozvoj malých a středních podniků s cílem podpořit růst a tvorbu pracovních míst v EU.

Největší položkou stávajícího víceletého rozpočtu EU je společná zemědělská politika, společná rybářská politika a ochrana životního prostředí. Další velká část jsou takzvané programy soudržnosti, které snižují rozdíly v úrovni rozvoje mezi regiony EU. Z víceletého rozpočtu jsou rovněž financovány mezinárodní humanitární a rozvojové projekty.

Přečtěte si více o a o .

Jak se rozhoduje o dlouhodobém rozpočtu EU?


Když se blíží ke konci daný víceletý rámec rozpočtu, předkládá Evropská komise á, jak by měl vypadat ten příští. To je základem pro jednání mezi Evropským parlamentem a Radou, která sdružuje ministry zemí EU.

Komise zveřejnila svůj první na příští víceletý rozpočet na období 2021–2027 v květnu 2018. Parlament následně přijal svůj postoj v listopadu 2018 a v novém složení po eurovolbách ho v říjnu 2019 potvrdil.

Rada se na svém postoji dlouho nebyla schopná shodnout a ještě na jaře 2020, když vypuknul koronavirus, jej stále neměla.

K přijetí masivního finančního balíčku určeného k restartu po pandemii koronaviru vyzval Parlament hned dvakrát, 17. dubna a následně 15. května. Evropská komise na základě toho představila plán ve výši 750 miliard eur, napojený právě na nový dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027 ve výši 1,1 bilionu eur.


Víc k plánu na rekonstrukce evropské ekonomiky zde.

Šéfové zemí a vlád EU dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu a o fondu na podporu oživení v červenci 2020. V návaznosti na tuto dohodu Parlament vyjádřil politování nad navrhovanými škrty v klíčových programech a vyzval, aby byl zajištěn demokratický dohled nad plánem obnovy a jasná vazba mezi dodržováním zásad právního státu ze strany zemí EU a přístupem k finančním prostředkům.

Co bude následovat?



Po 10 týdnech intenzivních jednání dosáhl Parlament s členskými státy 10. listopadu 2020 politické dohody. Detaily o jejím obsahu čtěte níže v tomto článku. ↓

Aby byl rozpočet EU na období 2021-2027 opavdu přijat, je nutný souhlas Parlamentu a jednomyslná podpora v Radě. Očekává se, že poslanci budou o dohodě hlasovat na plénu na konci listopadu.

Dlouhodobý rozpočet: Parlament brání vlajkové programy EU

Jak je financován víceletý rozpočet EU?

Víceletý rozpočet má několik zdrojů příjmů a je poměrně složitý. Zahrnují:

  • příspěvky zemí EU
  • dovozní cla na produkty ze zemí mimo EU
  • pokuty uložené společnostem, které porušují pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže.

Aby země EU svoje peníze šetřily - hlavně ve světle aktuální situace poznamenané pandemií koronaviru - chce Parlament systém financování víceletého rozpočtu změnit. Požaduje nové zdroje příjmů.

Parlament zdůrazňuje, že rozpočet EU potřebuje nové zdroje příjmů hlavně z toho důvodu, že po pandemii se očekává pokles HDP v jednotlivých zemích a je nutné získat prostředky k financování obnovy.

Proč má mít podle poslanců Unie víc zdrojů rozpočtu?

Co je víceletý finanční rámec neboli VFR?

Jak bude rozpočet pro období 2021-2027 vypadat?



Po 10 týdnech intenzivních jednání dosáhl Parlament s členskými státy 10. listopadu 2020 dohody o investičním a finančním plánu EU na příštích sedm let. "Pro Evropany je to dobrá zpráva. Tento balíček pomůže evropským zemím zotavit se z bezprostřední krize a zároveň investovat do budoucna," uvítal zásadní průlom v jednání předseda Parlamentu David Sassoli.

Poslanci se mimo jiné zasadili o Բýší částky, která zamíří do klíčových unijních programů, jakou jsou EU4Health (EU pro zdraví), Horizon Europe (výzkum a inovace) či Erasmus+ (vzdělávání, mládež a odborná příprava), o . Další miliarda, která je ponechána jako rezerva, má za úkol zvýšit flexibilitu při řešení případných budoucích nepředvídatelných krizí.

Parlament rovněž prosazoval zajištění závazné dohody, která do unijního rozpočtu zavede nové zdroje příjmů. Cílem je zajistit, aby náklady na splácení půjčky na obnovu nezatěžovaly evropské daňové poplatníky a nešly na úkor stávajících programů EU. Mezi tyto nové zdroje financování budou patřit daně z nerecyklovaných plastů, daně od digitálních gigantů a daně z finančních transakcí.

Na ochranu klimatu a dosažení klimatických cílů půjde nejméně 30 % prostředků jak z rozpočtu EU, tak z fondu obnovy, jehož celková výše činí 750 miliard eur. Poslanci se zasadili o jeho lepší finanční kontrolu. Rozpočet na období 2021–2027 vyžaduje ještě konečný souhlas Parlamentu a jednomyslnou podporu v Radě. Parlament schválil sedmiletý rozpočet hlasováním dne 16. prosince, zatímco Rada jej přijala následující den. Díky rozpočtu a balíčku obnovy po pandemii covid-19 bude moci EU poskytnout investice ve výši 1,8 bilionu eur.

Poslanci se zástupci Rady (členských států) se rovněž dohodli na zavedení mechanismu, který přístup k unijnímu rozpočtu ze strany zemí sedmadvacítky podmiňuje dodržováním zásad právního státu. Mechanismus bude spuštěn jak v případě, kdy jejich porušení bude mít přímý dopad na fondy EU, tak v případě, kdy se vyskytne vážné riziko, že by k takovému porušení vůbec mohlo dojít. Koneční příjemci prostředků z rozpočtu ale ohroženi nebudou. Nové nařízení, které Parlament schválil 16. prosince 2020, vstupuje v platnost od 1. ledna 2021. Nedávný průzkum zadaný Parlamentem každopádně ukazuje, že osm z deseti Evropanů si přeje, aby unijní prostředky a jejich využívání skutečně byly svázané s podmínkou dodržování zásad právního státu.

Související články