Ochrana hodnot podle článku2 Smlouvy oEU
Evropská unie je založena na hodnotách úcty klidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je stanoveno včlánku2 Smlouvy oEvropské unii (SEU). Aby bylo zajištěno, žetyto hodnoty budou dodržovány, stanoví článek7 SEU mechanismus EU, který umožňuje rozhodnout otom, zda existujezávažné trvající porušení hodnot EU ze strany členského státu, omožných sankcích. Dosud byla aktivována pouze ve vztahu kPolsku Ѳď. EU je rovněž vázaná svou Listinou základních práv je odhodlána přistoupit kEvropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod. Poté, co byly vněkterých členských státech ohroženy hodnoty EU, začaly orgány instituce EU posilovat své nástroje, kterými mohou bojovat proti zhoršování stavu demokracie chránit demokracii, právní stát, základní práva, rovnost menšiny vcelé Unii.
Od soudní ochrany základních práv kekodifikaci veSmlouvách
Evropská společenství (dnes Evropská unie) původně vznikla jako mezinárodní organizace, jejíž působnost byla vzásadě ekonomická. Proto se nezdálo, že by bylo zapotřebí přijmout ohledně dodržování základních práv výslovná pravidla. Ta nebyla po dlouhou dobu veSmlouvách uvedena, ale byla považována za zaručená (EÚLP) zroku1950, kníž přistoupily všechny členské státy.
Jakmile však Soudní dvůr Evropské unie potvrdil zásady přímého účinku přednosti evropského práva, odmítl však přezkoumat slučitelnost rozhodnutí svnitrostátním ústavním právem členských států (; , některé vnitrostátní soudy začaly vyjadřovat obavy ohledně účinků, které by taková judikatura mohla mít na ochranu ústavních hodnot, jako jsou základní práva. Jestliže by evropské právo mělo převážit inad ústavním právem členských států, bylo by možné základní práva porušovat. Aby se tomuto teoretickému riziku předešlo, přijaly vroce1974 německý italský ústavní soud rozhodnutí, vnichž trvaly na své pravomoci přezkoumávat evropské právní předpisy, aby zajistily, že jsou vsouladu sústavou danými právy (SolangeI; Frontini). To vedlo Soudní dvůr EU ktomu, že prostřednictvím své judikatury potvrdil zásadudodržování základních práv tím, žeuvedl, žezákladní práva jsou zakotvena ve všeobecných zásadách práva Společenství chráněných Soudním dvorem (). Ty vycházejí zústavních tradic společných členským státům () mezinárodních smluv nochranu lidských práv, jejichž smluvními stranami jsou členské státy (), meziněž patří iEÚLP ().
Spostupným rozšiřováním pravomocí EU npolitiky, které mají přímý dopad nzákladní práva-, jako je spravedlnost vnitřní věci, jež se pozdějivyvinuly vplnohodnotnou oblast svobody, bezpečnosti práva-, byly Smlouvy změněny tak, aby EU ochranu základních práv pevně ukotvila. Maastrichtská smlouva obsahovala odkazy nEÚLP společné ústavní tradice členských států jako na obecné zásady práva EU Amsterodamská smlouva potvrdila evropské „zásady“, nnichž je EU založena (vLisabonské smlouvě, „hodnoty“ uvedené včlánku2 Smlouvy oEU), zavedla postup pro pozastavení práv stanovených veSmlouvách vpřípadech vážného trvalého porušování základních práv členským státem. Vypracování Listiny základních práv její vstup vplatnost spolu sLisabonskou smlouvou jsou nejnovějším vývojem vprocesu kodifikace, jehož cílem je zajistit ochranu základních práv vEU.
Přistoupení EU kEvropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod
Jelikož je EÚLP hlavním nástrojem ochrany základních práv vEvropě, kněmuž přistoupily všechny členské státy, přistoupení ES kÚmluvě oochraně lidských práv základních svobod je logickým řešením potřeby propojit ES se závazky voblasti základních práv. Komise opakovaně navrhla (vletech 1979, 1990 1993), aby ES přistoupilo kEvropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod. Nžádost ostanovisko ktéto věci dospěl Soudní dvůr vroce1996 vesvém kzávěru, žeSmlouva nestanoví ES žádnou pravomoc přijímat pravidla týkající se lidských práv nebo uzavření mezinárodních úmluv vtéto oblasti, čímž se přistoupení stalo právně nemožným. Lisabonská smlouva tuto situaci napravila tím, žezavedla čl.6 odst.2, vněmž se stanoví povinnostEU přistoupit kEvropské úmluvě oochraně lidských práv základních svobod. To znamená, že EU, jako je tomu již vpřípadě členských států, se ohledně dodržování základních práv stane předmětem přezkumu ze strany právního subjektu, který stojí mimo právní systém EU, sice Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Po přistoupení kúmluvě budou mít občané EU, ale istátní příslušníci třetích zemí pobývající na území EU možnost soudně napadnout právní akty přijaté EU přímo před Evropským soudem pro lidská práva na základě ustanovení EÚLP, stejně jako se mohou odvolat proti právním aktům přijatým členskými státyEU.
Vroce 2010 zahájila EU ihned po vstupu Lisabonské smlouvy vplatnost jednání sRadou Evropy onávrhu dohody opřistoupení, která byla dokončena vdubnu2013. Včervenci2013 se Komise obrátila na Soudní dvůr se žádostí orozhodnutí, zda je návrh dohody opřistoupení vsouladu se Smlouvami. Dne 18.prosince2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie záporné stanovisko, vněmž uvedl, ženávrh dohody může nepříznivě ovlivnit specifické vlastnosti práva EU jeho nezávislost (). Po období reflexe diskusích otom, jak vyřešit otázky vznesené SDEU, začaly EU Rada Evropy vroce2019 znovu vyjednávat tato jednání stále probíhají.
Listina základních právEU
Souběžně s„vnějším“ kontrolním mechanismem, který předpokládá přistoupení ES kÚmluvě oochraně lidských práv základních svobod scílem zajistit soulad právních předpisů politik se základními právy, bylo nezbytné přijmout na úrovni ES „interní“ mechanismus kontroly, který by umožnil předběžnou nezávislou soudní kontrolu ze strany Soudního dvora Evropské unie. Ztímto účelem byl zapotřebí zákon oprávech specifických pro EU bylo přijato rozhodnutí, že nzasedání Evropské rady vKolíně nad Rýnem vroce1999 bude svolán Konvent knávrhu listiny základních práv.
Listina základních práv Evropské unie byla slavnostně vyhlášena Evropským parlamentem, Radou Komisí vNice vroce2000. Vroce2007 pak byla vyhlášena znovu, vpozměněném znění. však nabyla účinku až přijetím Lisabonské smlouvy dne 1.prosince2009, jak stanoví čl.6 odst.1 SEU, stala se tak závazným zdrojem primárního práva.
Ačkoli je Listina založena nEÚLP jiných evropských mezinárodních nástrojích, byla různými způsoby inovativní, zejména proto, žemimo jiné zahrnuje otázky zdravotního postižení, věku sexuální orientace jako zakázané důvody diskriminace zakotvuje rovněžpřístup kdokumentům, ochraně údajů řádné správě vrámci základních práv, která potvrzuje.
Ačkoli je oblast působnosti Listiny njedné straně potenciálně velmi široká, jelikož většina práv, která uznává, je přiznána „každému“, to bez ohledu nstátní příslušnost či status, ndruhé straně omezuje článek51 její uplatňování norgány instituce EU dále na členské státy, pokud uplatňují právo EU.
Článek 7 SEU, postup Komise pro právní stát mechanismus týkající se právního státu
Amsterodamskou smlouvou byl vytvořen nový mechanismus sankcí, který má zajistit, aby členské státy dodržovaly základní práva idalší evropské zásady hodnoty, jako je demokracie právní stát, rovnost ochrana menšin, to nad rámec právních limitů, které představují pravomoci EU. To znamená, žeEU má pravomoc zasahovat do oblastí, které jsou jinak ponechány členským státům, vsituacích, kdy dochází k„závažnému trvajícímu porušování“ těchto hodnot. Podobný mechanismus navrhl Parlament poprvé vesvém . Niceská smlouva přinesla tzv. preventivní fázi pro případy „zřejmého nebezpečí závažného porušení“ hodnot EU včlenském státě. Cílem tohoto postupu bylo zajistit, aby ochrana základních práv, demokracie, právního státu práv menšin, jak jsou obsažena vkodaňských kritériích pro přistoupení nových členských států, zůstala vplatnosti ipo přistoupení, stejnou měrou pro všechny členské státy.
Čl.7 odst. 1 SEU stanoví „preventivní fázi“, která zmocňuje jednu třetinu členských států, Parlament Komisi kzahájení postupu, vjehož rámci může Rada rozhodnout čtyřpětinovou většinou hlasů oexistenci „zřejmého nebezpečí závažného porušení“ včlenském státě, pokud jde ohodnoty EU vyhlášené včlánku2 SEU, mezi něž patří dodržování lidských práv, lidská důstojnost, svoboda rovnost práva příslušníků menšin. Před tím, než Rada takové rozhodnutí přijme, uskuteční se slyšení dotčeného členského státu následně se mu předají náležitá doporučení, přičemž Parlament musí dát svůj souhlas dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů absolutní většinou hlasů všech svých členů (čl.354 odst.4 SFEU). Tento preventivní postup byl poprvé aktivován Komisí dne 20.prosince2017 ohledně Polska Parlamentem dne 12.září2018 ohledně Maďarska, ale zůstává zablokován vRadě, kde proběhlo několik slyšení, ale nebylo přijato žádné doporučení-, natož rozhodnutí-. Kromě toho bylo Parlamentu odepřeno právo předložit svůj postoj na slyšeních Rady, včetně slyšení týkajících se Maďarska, to bez ohledu na jeho úlohu iniciátora tohoto postupu. Dne 6.květn2024 navrhla Komise ukončit řízení proti Polsku podle čl.7 odst.1.
Čl.7 odst.2 3 Smlouvy oEU stanoví pro případ „existence závažného trvajícího porušení“ hodnot EU „mechanismus sankcí“, který může být aktivován Komisí nebo jednou třetinou členských států (nikoli Parlamentem) poté, co byl dotčený členský stát vyzván, aby předložil své připomínky. Evropská rada rozhoduje otom, žedošlo kporušení, jednomyslně, to poté, co získá souhlas Parlamentu stejnou většinou hlasů jako vpřípadě mechanismu prevence. Rada může vpřípadě dotčeného členského státu rozhodnout opozastavení určitých členských práv, včetně hlasovacích práv vRadě, sice kvalifikovanou většinou. Rada může rozhodnout ozměně nebo zrušení sankcí, to opět kvalifikovanou většinou. Dotčený členský stát se neúčastní hlasování vRadě nebo vEvropské radě. Stanovení přijetí sankcí je inadále obtížné vzhledem kpožadavku jednomyslnosti, očemž svědčí skutečnost, že vlády Maďarska Polska oznámily, že budou vetovat jakákoli taková rozhodnutí týkající se jiného členského státu.
Za účelem zaplnění mezery mezi politicky obtížnou aktivací postupů podle článku7 Smlouvy oEU (používaným při řešení situací mimo oblast působnosti práva EU) řízením pro nesplnění povinnosti somezeným účinkem (používaným ve zvláštních situacích spadajících do oblasti působnosti práva EU) zahájila Komise vroce2014 . Cílem tohoto postupu je pokusit se zajistit účinnou soudržnou ochranu právního státu, která je nezbytným předpokladem pro zajištění dodržování základních práv demokracie vsituacích systémového ohrožení těchto práv. Tento postup má být nadřazen článku7 SEU doplňovat ho, přičemž má tři fáze: hodnocení Komise, tj.strukturovaný dialog mezi Komisí členským státem, po němž bude vpřípadě potřeby následovat stanovisko týkající se právního státu; doporučení Komise týkající se právního státu; následná opatření členského státu na základě doporučení. Postup EU pro posílení právního státu byl vroce2016 uplatněn vpřípadě Polska zdůvodu neúspěšnosti se Komise dne 20.prosince2017 zahájit postup podle článku7.
Komise učinila další krok ve svém sdělení zčervence2019 snázvem „“ spustila mechanismus přezkumu voblasti právního státu, který zahrnuje každoroční cyklus přezkumu založený na zprávě oprávním státu monitorující situaci včlenských státech, což je základem interinstitucionálního dialogu. První taková byla zveřejněna vzáří2020 spolu sdvaceti sedmi kapitolami věnovanými soudnictví (a zejména jeho nezávislosti, kvalitě účinnosti), protikorupčnímu rámci (právní institucionální uspořádání, prevence, represivní opatření), pluralitě sdělovacích prostředků (regulační orgány, transparentnost vlastnictví vládní zásahy, ochrana novinářů) dalším institucionálním otázkám souvisejícím se systémem brzd protivah (legislativní proces, nezávislé orgány, přístupnost, soudní přezkum, organizace občanské společnosti). Zpráva výrazně posiluje monitorování ze strany EU tím, že ve srovnání se srovnávacím přehledem EU osoudnictví dalšími nástroji pro monitorování podávání zpráv zahrnuje nejen občanské, ale itrestní správní soudnictví, zabývá se nezávislostí soudnictví, korupcí, pluralitou sdělovacích prostředků, dělbou moci prostorem pro občanskou společnost. Byla vytvořena síť vnitrostátních kontaktních míst pro shromažďování informací zajištění dialogu sčlenskými státy podporován dialog se zúčastněnými stranami, včetně orgánů Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost spolupráci vEvropě, Organizace pro hospodářskou spolupráci rozvoj, soudních sítí nevládních organizací. zveřejněná včervenci2022 rovněž obsahovala řadu doporučení určených každému členskému státu jejich následná opatření mají být posouzena vnásledných výročních zprávách oprávním státu. zveřejněná včervenci2023 hodnotila provádění doporučení zpředchozího rokuuváděla další doporučení.
Další nástroje nochranu hodnotEU
EU má kdispozici idalší nástroje nochranu hodnotEU.
Komise při navrhování nové legislativní iniciativy řeší její slučitelnost se základními právy prostřednictvím posouzení dopadů, což je hledisko, které následně přezkoumá také Rada Parlament.
Komise dále zveřejňuje , kterou posuzuje projednává Rada,která kní přijímá závěry, Parlament vrámci své výroční zprávy ostavu dodržování základních práv vEU. Vprosinci2020 zahájila Komise novou , to ive vztahu kfondům EU, to prostřednictvím „základní podmínky“ zavedené prostřednictvím . Na tomto základě bylo původně pozastaveno vyplácení prostředků zfondů soudržnosti pro Polsko Maďarsko. Dne 13.prosince2023 dospěla Komise kzávěru, že Maďarsko splnilo horizontální základní podmínku, která mu umožňuje požadovat až 10,2miliardyEUR zdříve zablokovaných finančních prostředků. Vúnoru2024 se Komise rovněž uvedla, že Polsko splnilo své povinnosti, což mu umožňuje požádat ouvolnění až 76,5miliardyEUR zfondů soudržnosti na období 2021–2027.
Odroku2014 vede Rada každoroční dialog mezi všemi členskými státy vrámci Rady scílem prosazovat chránit právní stát, přičemž se každý rok soustředí njiné téma. Od druhého pololetí roku2020 se Rada rozhodla, že se každé pololetí zaměří na posouzení situace voblasti právního státu vpěti členských státech, to na základě zprávy Komise oprávním státu.
Dále jsou otázky spojené shodnotami EU monitorovány vkontextu evropského semestru mohou být předmětem doporučení pro jednotlivé země. Dotčené oblasti zahrnují systémy soudnictví (nzákladě srovnávacího přehledu osoudnictví), jakož izdravotní postižení, sociální práva práva občanů (vsouvislosti sochranou před organizovanou trestnou činností korupcí).
Na Bulharsko Rumunsko se rovněž vztahoval mechanismus pro spolupráci ověřování, který byl zrušen dne 15.září2023 byl nahrazen evropským mechanismem právního státu.
Řízení onesplnění povinnosti jsou důležitým nástrojem pro trest vpřípadě porušení hodnot EU vUnii Soudní dvůr EU rozvíjí svou judikaturu vtéto věci. Tato řízení mohou být zahájena vpřípadech nesouladu vnitrostátního práva správem EU hodnotami EU vindividuálních konkrétních případech (zatímco článek7 se rovněž vztahuje nsituace, které nespadají dooblasti působnosti práva EU vnichž jsou případy porušování základních práv systematické trvalé). Za nesplnění soudního příkazu či rozsudku může Soudní dvůr EU uložit finanční sankce.
Významnou úlohu při monitorování situace voblasti základních práv vEU plní , která byla zřízena vroce2007 veVídni. Agentura je pověřena shromažďováním, analýzou, šířením vyhodnocováním informací údajů týkajících se základních práv. Provádí rovněž výzkumná vědecká šetření zveřejňuje výroční tematické zprávy ozákladních právech.
Komise také posiluje rovnost ochranu menšin – dva zpilířů článku2 SEU – prostřednictvím konkrétních strategií, návrhů opatření na podporu rovnosti mužů žen boje proti násilí páchaném na ženách domácímu násilí, proti rasismu, nenávistným verbálním projevům, trestným činům znenávisti antisemitismu na ochranu práv osob LGBTIQ, Romů, osob se zdravotním postižením dětí, to vrámci zastřešujícího pojmu „Unie rovnosti“. Komise – za podpory Parlamentu 15členských států – nedávno postoupila Maďarsko Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli jeho mimo jiné zdůvodu porušení článku2 SEU. Rovněž navrhla směrnice na posílení prostřednictvím společných norem. Tyto směrnice byly nedávno přijaty.
Po zablokování způsobeném vetem maďarské polské vlády bylo na zasedání Evropské rady ve dnech 10.11.prosince 2020 konečně dosaženo dohody o. Nařízení umožňuje chránit rozpočet EU, pokud se zjistí, že porušování zásad právního státu vněkterém členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU. Žalobu proti tomuto nařízení podanou maďarskou polskou vládou následně , který umožnil Komisi Radě aktivovat mechanismus proti , což vedlo kpozastavení vyplácení prostředků zprogramů politiky soudržnosti vobjemu 6,3miliardyEUR.
Komise vsoučasné době projednává provádění národních plánů pro oživení odolnost smnoha vládami řady členských států sleduje, zda dosahují dohodnutých milníků cílů, které jsou předpokladem pro vyplácení finančních prostředků. Jejich cílem je řešit výzvy uvedené v přijatých Radou vrámci ve zprávách oprávním státu souvisejících doporučeních vydaných Komisí, jakož ivpostupech podle článku7 vedených proti Polsku Ѳď. Dne 13.prosince2023 dospěla Komise kzávěru, že Maďarsko nevyřešilo problém porušování zásad právního státu, jehož se dopustilo, neboť . Dne 6.květn2024 rovněž navrhla .
Úloha Evropského parlamentu
Parlament vždy podporoval posílení dodržování základních práv vEU jejich ochranu. Parlament, Rada Komise přijaly již vroce1977 , vněmž se zavázaly zajistit dodržování základních práv při výkonu svých pravomocí. Vroce1979 pak přijal Parlament usnesení otom, že Evropské společenství by mělo přistoupit kEÚLP.
, který předložil Parlament, blíže určil, že Unie musí chránit důstojnost jednotlivce přiznávat každému člověku vjejí jurisdikci základní práva svobody odvozené ze společných zásad vnitrostátních ústav EÚLP. Předpokládal také přistoupení Unie kEÚLP. Vusnesení ze dne 12.dubn1989 Parlament vyhlásil, že přijímá Deklaraci základních práv svobod.
Parlament otéto problematice jednal od roku1993 každý rok přijal rovněž usnesení osituaci základních práv vEU na základě zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost vnitřní věci. Mimoto přijímá rostoucí počet usnesení ke specifickým otázkám týkajícím se ochrany hodnot uvedených včlánku2 SEU včlenských státech.
Parlament vždy podporoval EU, pokud jde ovlastní návrh zákona oprávech, vyzval ktomu, aby byla Listina základních práv závazná. Tohoto cíle bylo nakonec dosaženo vroce2009 prostřednictvím Lisabonské smlouvy.
V nedávné době Parlament opakovaně vyjádřil vážné obavy ohledně soustavného oslabování norem uvedených včlánku 2 SEU vněkterých členských státech. Parlament za účelem řešení tohoto problému předložil řadu návrhů na posílení ochrany nejen základních práv, ale idemokracie právního státu vEU obecněji všech hodnot EU, na něž se vztahuje článek2 SEU, to navržením nových mechanismů postupů kodstranění stávajících nedostatků. Parlament vrůzných usneseních odroku2012 vyzval kvytvoření Kodaňské komise, jakož ikvytvoření evropského politického cyklu pro základní práva, mechanismu včasného varování, postupu zmrazení posílení Agentury Evropské unie pro základní práva.
V klíčovém usnesení na toto téma zroku2016 Parlament zkonsolidoval své dřívější návrhy vyzval Komisi, aby předložila interinstitucionální dohodu kvytvoření , který by byl založen npaktu Unie sKomisí Radou. Tento mechanismus by zahrnoval roční politický cyklus založený nzprávě vypracované Komisí skupinou odborníků, která bude monitorovat dodržování hodnot EU vUnii, po níž by následovala parlamentní rozprava, kníž by bylo připojeno ujednání ořešení rizik nebo porušení hodnot. Komise ve svém sdělení zroku2019 převzala mnoho návrhů Parlamentu (vytvoření interinstitucionálního cyklu svýroční zprávou, sledování členských států ve věci právního státu souvisejících otázek) vydala konkrétní doporučení pro členské státy, nepřevzala však návrhy týkající se celého článku2 SEU (nejen právního státu, ale také demokracie, základních práv, rovnosti menšin), zřízení výboru nezávislých odborníků, zavedení interinstitucionální dohody ouvedeném cyklu opětovné zahájení zveřejňování zpráv oboji proti korupci. Parlament rovněž vyzval kpřijetí nového návrhu dohody opřistoupení EU kEÚLP kezměnám Smluv, jako je například zrušení článku51 Listiny základních práv, jeho přeměna nlistinu práv Unie zrušení požadavku njednomyslnost voblasti rovnosti nediskriminace. Vusnesení zroku2020 navrhl Parlament znění interinstitucionální dohody oposilování hodnot Unie, která by rozvíjela předchozí návrhy doplnila možnost podávání naléhavých zpráv zřízení interinstitucionální pracovní skupiny. Vusnesení zroku2021 Parlament rovněž vyzval Komisi, aby svou výroční zprávu ostavu právního státu rozšířila tak, aby zahrnovala všechny hodnoty uvedené včlánku2 SEU zahrnovala doporučení pro jednotlivé země.
Vroce2018 přijal Parlament usnesení, vněmž uvítal rozhodnutí Komise aktivovat čl.7 odst.1 SEU vsouvislosti s, jakož iusnesení, kterým se zahajuje postup podle čl.7 odst.1 Smlouvy oEU vevztahu k, to předložením odůvodněného návrhu Radě, vněmž ji vyzývá, aby určila, zda existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených včlánku2 SEU, aby vtomto ohledu předložila Ѳď vhodná doporučení[1]. Vletech2020 2022 Parlament rovněž přijal usnesení oPolsku Ѳď, vnichž rozšiřuje rozsah problematických otázek, které mají být posouzeny vrámci postupu podle čl.7 odst. 1 SEU. Vyzval rovněž Komisi, aby využila všechny dostupné nástroje, včetně nařízení opodmíněnosti dodržováním zásad právního státu, kvyřešení porušování hodnot podle článku 2 SEU ze strany Maďarska Polska. Dne 29.únor2024 umožnila Komise přístup kfinančním prostředkům EU ve výši až 137miliardEUR vnávaznosti na zahájení akčního plánu na obnovení právního státu sreformami na posílení nezávislosti soudnictví. Dne 14.březn2024 se Parlament rozhodl podat proti Komisi žalobu vsouvislosti sjejím rozhodnutím uvolnit Ѳď zmrazené finanční prostředky ve výši 10,2miliardyEUR, které byly poskytnuty výměnou za stažení jeho veta vůči Ukrajině. Přijal také usnesení oprobíhajících slyšeních podle čl.7 odst.1 SEU týkajících se Maďarska scílem posílit právní stát ojejich rozpočtových dopadech.
V reakci na vraždy novinářů Daphne Caruanové Galiziové na Maltě Jána Kuciaka jeho snoubenky na Slovensku ve snaze posílit monitorování ze strany Parlamentu jeho činnost, pokud jde ohodnoty uvedené včlánku2 SEU, zřídil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost vnitřní věcimonitorovací skupinu pro demokracii, právní stát základní práva. Tato skupina se zabývá hrozbami pro hodnoty EU, jež se objevují vcelé Unii, předkládá Výboru pro občanské svobody, spravedlnost vnitřní věci návrhy dalších kroků.
Ottavio Marzocchi