Správa vnějších hranic
Politiku EU voblasti správy hranic bylo nutno přizpůsobit významným změnám, jakou byl příchod nebývalého počtu uprchlíků nelegálních migrantů. Od poloviny roku2015 se projevila řada nedostatků politiky EU voblasti správy vnějších hranic migrace. Tyto výzvy spojené stoky smíšené migrace do EU, pandemie COVID-19 zvýšené obavy voblasti bezpečnosti vyvolaly novou vlnu opatření voblasti ochrany vnějších hranic EU, což mělo dopad také na její vnitřní hranice.
Právní základ
Čl.3 odst. 2 Smlouvy oEvropské unii (SEU).
Články67 77 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU).
í
Schengenský prostor, jednotný prostor bez vnitřních hranic, vyžaduje rovněž společnou politiku voblasti správy vnějších hranic. Čl.3 odst. 2 SEU požaduje „vhodná opatření týkající se ochrany vnějších hranic“. EU si proto klade za cíl stanovit společné normy pro provádění kontrol na svých vnějších hranicích postupně zavést integrovaný systém jejich správy.
ý
První krok na cestě ke společné správě vnějších hranic Unie byl učiněn dne 14.červn1985, kdy pět ztehdejších deseti členských států Evropského hospodářského společenství podepsalo vlucemburském pohraničním městě Schengen, tzv. Schengenskou dohodu, která byla opět let později doplněna Úmluvou kprovedení Schengenské dohody[1]. Schengenský prostor, bezhraniční zónu vymezenou schengenským acquis (jak jsou tyto dohody pravidla souhrnně nazývány), vsoučasné době tvoří 27evropských zemí[2].
A. Schengenské acquis voblasti vnějších hranic
Současné schengenské acquis upravujícívnější hranice vychází způvodního acquis začleněného do právního řádu EU Amsterodamskou smlouvou (1.1.3). Jeho pravidla jsou obsažena vcelé řadě opatření, která lze zhruba rozdělit do pěti oblastí:
1. Schengenský hraniční kodex
Hlavním pilířem správy vnějších hranic je Schengenský hraniční kodex[3]. Stanovuje pravidla pro překračování vnějších hranic podmínky upravující přechodné zavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích. Ukládá členským státům povinnost provádět za použití příslušných databází systematické kontroly všech osob, které překračují vnější hranice, včetně osob požívajících práva na volný pohyb podle právních předpisů EU (tedy občanů EU jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU). Tyto databáze zahrnují Schengenský informační systém databázi odcizených ztracených cestovních dokladů vedenou Interpolem. Tyto povinnosti se vztahují na veškeré vnější hranice (vzdušné, námořní pozemní) jak při vstupu, tak výstupu. Schengenský hodnotící mechanismus, nařízení Rady (EU) č.1053/2013[4], vstoupil vplatnost vlistopadu2014 zavedl pětiletý program hodnocení na období do 31. prosince2019. ím tohoto mechanismu bylo posoudit všechny složky schengenského acquis, včetně přezkumu posouzení toho, jak členské státy provádějí kontroly na vnějších hranicích, jakož ivšech příslušných právních předpisů operací. Mechanismus věnuje zvláštní pozornost dodržování základních práv. Hodnocení mohou rovněž zahrnovat související opatření týkající se vnějších hranic, vízové politiky, policejní justiční spolupráce (v trestních věcech), SIS ochrany údajů.
2. Schengenský informační systém (SIS)
SIS je systém databáze pro sdílení informací, které mají podporovat zajišťování mezinárodní bezpečnosti vschengenském prostoru, vněmž neexistují kontroly na vnitřních hranicích. Je nejpoužívanějším nejúčinnějším IT systémem, který EU voblasti svobody, bezpečnosti práva používá (4.2.1). Úřady vcelé EU využívají SIS pro vkládání či ověřování záznamů ohledaných nebo pohřešovaných osobách předmětech. Obsahuje více než 80milionů záznamů, přičemž vroce2017 bylo zaznamenáno více než 5miliardjednotlivých přístupů do systému ze strany orgánů, což vedlo kvíce než 240000pozitivním nálezům ucizích záznamů (záznamy vydané jinou zemí). SIS byl nedávno posílen prostřednictvím aktualizovaných pravidel, která odstraní potenciální mezery vsystému zavedou několik zásadních změn, pokud jde otypy vloženého záznamu.
Po poslední reformě vroce2018 je působnost systému SIS nyní definována ve třech samostatných právních nástrojích ve formě tří nařízení (nahrazujících SISII):
- policejní justiční spolupráce vtrestních věcech[5],
- hraniční kontroly[6],
- navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí[7].
Tato tři nařízení tvoří kategorie záznamů vsystému, jako jsou záznamy oneznámých podezřelých nebo hledaných osobách, preventivní záznamy odětech, kterým hrozí únos ze strany jejich rodičů, záznamy za účelem navracení, záznamy týkající se rozhodnutí onavrácení, která byla vydána neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí.
3. Fond pro vnitřní bezpečnost: Hranice víza
Některé členské státy EU nemají vnější hranice, které by bylo nutno kontrolovat, proto nejsou stejnou měrou postiženy přeshraničními toky. EU proto přiděluje ve snaze kompenzovat vzniklé náklady své prostředky těm členským státům, jejichž hranice tvoří vnější hranice EU. Tento mechanismus pro sdílení finanční zátěže byl zřízen sfinanční podporou ve výši 3,8miliardEUR na sedmileté období 2014–2020. Hlavním cílem fondu je přispívat kvysoké míře bezpečnosti vUnii zároveň usnadňovat legální cestování. Příjemci prostředků ztěchto programů prováděných vrámci fondu mohou být státní federální úřady, veřejné orgány na místní úrovni, nevládní organizace, humanitární organizace, subjekty veřejného nebo soukromého práva vzdělávací výzkumné organizace.
4. Systém vstupu/výstupu (EES)
Systém vstupu/výstupu (EES)[8] je informační systém, který zrychluje posiluje hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí cestujících do EU. Tento systém nahrazuje manuální razítkování pasů na hranicích elektronickým záznamem vdatabázi.
Hlavními cíli EES je:
- omezení prodlev při hraničních kontrolách zlepšení kvality hraničních kontrol tím, žebude automaticky vypočítávána délka povoleného pobytu každého cestujícího,
- zajištění systematické spolehlivé identifikace osob překračujících povolenou délku pobytu,
- posílení vnitřní bezpečnosti boje proti terorismu tím, žebude donucovacím orgánům umožněn přístup kzáznamům opředešlých cestách.
Přístup do systému EES mají vnitrostátní donucovací orgány Europol, nikoliv však azylové orgány. Přenos údajů pro účely vymáhání práva nebo navracení do třetích zemí členských států EU, které nejsou zapojeny do systému EES, je zajištěn, ale pouze za určitých podmínek. Systém EES bude shromažďovat údaje ocestujících (jméno, typ cestovního dokladu, otisky prstů, zobrazení obličeje datum místo vstupu výstupu) při překročení vnějších hranic schengenského prostoru. Tento systém se bude týkat všech státních příslušníků třetích zemí, to jak osob podléhajících vízové povinnosti, tak iosob, které jsou od vízové povinnosti osvobozeny. Budou jej také využívat konzulární pohraniční orgány.
5. Evropská agentura pro pohraniční pobřežní stráž (Frontex)
Evropskou pohraniční pobřežní stráž tvoří Evropská agentura pro pohraniční pobřežní stráž (Frontex) spolu snárodními orgány[9].
EBCG zahájila svou činnost vříjnu2016. Tato důkladně monitoruje vnější hranice EU spolupracuje sčlenskými státy scílem rychle identifikovat řešit jakékoli potenciální bezpečnostní hrozby na vnějších hranicích EU. Již několik let před rokem2015 Parlament požadoval posílení úlohy agentury Frontex scílem zvýšit její kapacitu, aby mohla co nejúčinněji reagovat na měnící se migrační toky. Tak např.ve svém [10], Parlament vyzval evropskou pohraniční stráž ke střežení hranic schengenského prostoru. Ve svých závěrech zříjn2015 Rada rovněž vyjádřila svou podporu „postupnému zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic“. Parlament trval na tom, aby nová pravomoc agentury zasáhnout byla uvedena včinnost na základě rozhodnutí členských států vRadě, nikoli na základě rozhodnutí Komise, jak bylo původně navrženo. Toto nařízení rozšiřuje rozsah činností Evropské agentury pro pohraniční pobřežní stráž / Frontex scílem zahrnout posílenou podporu členských států voblasti řízení migrace, boje proti přeshraničnímu zločinu pátracích záchranných operací. Stanoví větší úlohu při navracení migrantů do země jejich původu, to na základě rozhodnutí vnitrostátních orgánů. Rada může na základě návrhu Komise požádat agenturu, aby za výjimečných okolností zasáhla poskytla členským státům pomoc. Tato situace nastane, pokud:
- členský stát nesplní (v daném časovém limitu) závazné rozhodnutí správní rady agentury týkající se řešení nedostatků ve své správě hranic, dále
- je vyvíjen zvláštní nepřiměřený tlak na vnější hranici, který ohrožuje fungování schengenského prostoru. Pokud členský stát srozhodnutím Rady oposkytnutí pomoci nesouhlasí, mohou ostatní státy EU dočasně zavést kontroly na vnitřních hranicích.
V listopadu2019 získala agentura nový, silnější mandát vlastní prostředky pravomoci kochraně vnějších hranic, účinnějšímu provádění navracení spolupráci se zeměmi mimo EU. Ústřední složkou této posílené agentury bude stálý sbor 10000příslušníků pohraniční stráže svýkonnými pravomocemi, který bude kdykoli podporovat členské státy. Agentura bude mít také silnější mandát týkající se navracení migrantů bude blíže spolupracovat střetími zeměmi, včetně zemí, které nejsou bezprostředními sousedy EU. Stálý sbor Evropské pohraniční pobřežní stráže se stal akceschopný od roku2021, své plné kapacity 10000příslušníků pohraniční stráže má dosáhnout do roku2024.
B. Vývoj voblasti správy EU zaměřené na její vnější hranice
Tempo změn se zrychlilo vdůsledku velkých ztrát na životech ve Středomoří vposledních letech obrovského přílivu uprchlíků migrantů od září roku2015.
Před vypuknutím uprchlické krize se pouze tři země rozhodly na svých vnějších hranicích vybudovat ploty, které mají bránit vstupu migrantů uprchlíků na jejich území: Španělsko (stavební práce byly dokončeny vroce2005 vroce2009 byly rozšířeny), Řecko (výstavba byla dokončena vroce2012) Bulharsko (vreakci na Řecko, výstavba byla dokončena vroce2014). Vrozporu sčl.14 odst.2 Schengenského hraničního kodexu, který stanovuje, že „vstup lze odepřít pouze na základě zdůvodněného rozhodnutí, které uvádí přesné důvody odepření“, začal postupně narůstat počet členských států, které zahájily výstavbu zdí nebo plotů na svých hranicích ve snaze cílem plošně bránit vstupu migrantů žadatelů oazyl na své území. Pro stavbu zdí či plotů na vnějších hranicích schengenského prostoru nemá Unie žádná explicitní pravidla. Členské státy tak vytvářejí bariéry nejen na hranicích střetími zeměmi (zejména sBěloruskem, Marokem Ruskem), ale iskandidátskými zeměmi (Severní Makedonií, Srbskem Tureckem), to přesto, že svým chováním porušují pravidla oazylu. Ploty vznikly také vrámci schengenského prostoru, např. mezi Rakouskem Slovinskem, přičemž postupem Španělska vMellile se zabývá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Organizace na ochranu lidských práv zvěrstva páchaná voblastech, kde se tyto ploty nacházejí[11].
Podle pro pohřešované migranty, který provádí Mezinárodní organizace pro migraci, od roku2014 během cest do Evropy zemřelo nebo zmizelo více než 29tisíclidí.
1. Evropský systém pro cestovní informace povolení (ETIAS)
Vzáří2018 byl zřízen Evropský systém pro cestovní informace povolení (ETIAS).
ím tohoto nového centralizovaného informačního systému je sběr údajů ostátních příslušnících třetích zemí, kteří nemají při vstupu do schengenského prostoru vízovou povinnost, odhalování jakýchkoli případných rizik voblasti bezpečnosti nebo nelegální migrace. Tato databáze bude provádět předběžné kontroly týkající se cestujících bez vízové povinnosti nepovolí jim cestu vpřípadě, že budou považováni za rizikové osoby. Databáze se bude podobat již existujícím systémům, které byly zavedeny mimo jiné například vUSA (ESTA), Kanadě Austrálii.
Výhodami ETIAS jsou omezení prodlev při hraničních kontrolách, zlepšení vnitřní bezpečnosti, lepší prevence ilegální imigrace omezení hrozeb pro veřejné zdraví. Přestože bude systém provádět předběžné kontroly, konečné rozhodnutí otom, zda povolit nebo zamítnout vstup, to dokonce ivpřípadech, kdy má osoba platné cestovní povolení, přijme pohraniční stráž daného státu provádějící hraniční kontrolu, to vsouladu spravidly Schengenského hraničního kodexu. ETIAS má tři hlavní funkce:
- ověřování informací, které předloží online státní příslušníci třetích zemí bez vízové povinnosti před svou cestou do EU,
- zpracování žádostí jejich porovnáním sostatními informačními systémy (jako je SIS, VIS, databáze Europolu, databáze Interpolu, EES Eurodac, databáze evropského systému pro porovnávání otisků prstů žadatelů oazyl, která umožňuje porovnávání daktyloskopických údajů),
- vydávání cestovních povolení vpřípadech, kdy nedošlo kpozitivnímu nálezu, nebo nebyly zjištěny prvky vyžadující další analýzu.
Získat cestovní povolení by mělo zabrat čas vřádu několika minut. Včervnu2017 Rada rozhodla, že návrh rozdělí do dvou samostatných právních aktů[12], protože (schengenský) právní základ návrhu nemůže zahrnovat změny nařízení oEuropolu. Systém ETIAS je vyvíjen agenturou eu-LISA bude plně funkční od roku2025.
2. eu-LISA
Agentura , která byla vytvořena vroce2011, odpovídá za provozní řízení tří centralizovaných informačních systémů EU: SIS, VIS Eurodac[13]. Slouží kzavedení nové architektury informačních technologií voblasti spravedlnosti vnitřních věcí. Vlistopadu2019 byl mandát agentury eu-LISA revidován její schopnost přispívat ke správě hranic, spolupráci voblasti prosazování práva řízení migrace vEU byla dále rozšířena.
3. Interoperabilita mezi informačními systémy EU voblasti hranic
EU vyvíjí rozsáhlé centralizované IT systémy (SIS, VIS, Eurodac, EES ETIAS) za účelem shromažďování, zpracování sdílení informací, které mají zásadní význam pro spolupráci voblasti bezpečnosti správy vnějších hranic migrace. Počínaje rokem2019 je na úrovni EU zajištěna interoperabilita těchto informačních systémů. To znamená, že jsou schopny provádět výměnu údajů jejich sdílení, což umožňuje, aby byly příslušným orgánům dostupné veškeré informace, které potřebují, to kdykoli kdekoli. Interoperabilita znamená schopnost IT systémů sdílet informace znalosti scílem zabránit informačním mezerám způsobeným složitostí roztříštěností těchto systémů[14].
Obě platná nařízení umožňují, aby se systémy lépe doplňovaly, usnadňovaly správné zjišťování totožnosti osob přispívaly kpotírání podvodného zneužívání totožnosti. Tato nařízení nemění přístupová práva uvedená vprávním základu pro jednotlivé evropské informační systémy, ale zavádějí:
- evropský vyhledávací portál umožňující příslušným orgánům prohledávat několik informačních systémů zároveň svyužitím biografických ibiometrických údajů,
- sdílenou službu pro porovnávání biometrických údajů umožňující vyhledávání srovnávání biometrických údajů (otisků prstů zobrazení obličeje) zněkolika systémů,
- společné úložiště údajů ototožnosti obsahující biografické biometrické údaje státních příslušníků třetích zemí, jež jsou vsoučasné době uloženy vněkolika různých informačních systémech EU,
- detektor vícenásobné totožnosti, který kontroluje, zda se vyhledávané biografické údaje ototožnosti nevyskytují ivjiných systémech, aby se podařilo odhalit vícenásobné totožnosti týkající se jednoho souboru biometrických údajů.
4. Pandemie COVID-19 vroce2020
Omezení pohybu osob na mezinárodní úrovni vrámci EU se od začátku březn2020 stala jednou znejviditelnějších politických reakcí na koronavirovou pandemii. Několik členských států EU uzavřelo mezinárodní osobní dopravu poté následovala další mezinárodní cestovní omezení EU, včetně částečného uzavření jejích vnějších hranic omezení vstupu do EU ze třetích zemí[15] omezení pohybu osob vrámci EU[16]. Vmnoha případech byla tato rozhodnutí nahodilá, neúčinná, diskriminační často byla vrozporu správními předpisy osoukromí azylu, jak dokládají studie zadané Evropským parlamentem[17].
5. Krize na Ukrajině
V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu vúnoru2022 bylo již více než 6milionulidí nuceno hledat útočiště, zejména vsousedních zemích[18]. Evropská unie se rozhodla poskytnout osobám přijíždějícím zUkrajiny dočasnou ochranu vcelé EU[19]. [20] umožňuje členským státům EU rychle jednat nabídnout ochranu práva osobám, které potřebují okamžitou ochranu.
Úloha Evropského parlamentu
V minulosti reagoval Evropský parlament na rozvoj politiky správy vnějších hranic smíšeně. Jednoznačně podporuje zlepšení organizační úlohy Evropské agentury pro pohraniční pobřežní stráž / Frontex idalších příslušných agentur Unie, přičemž často vyzývá kdalšímu posílení jejich úlohy sohledem na situaci, kdy EU čelí migrační krizi ve Středomoří. Ačkoli Parlament považuje rozvoj Evropské agentury pro pohraniční pobřežní stráž za velmi pozitivní, jeho postoj kinteligentním hranicím je opatrnější. Jeho reakce na návrh Komise zroku2013 vyjadřovala znepokojení nad rozsáhlým budováním technologií masovým zpracováním osobních údajů navrhovanými voblasti vnějších hranic. Kromě toho Parlament znepokojily předpokládané náklady na technologie inteligentních hranic také pochybnosti ojejich výhodách. Parlament ve svém uvedl, že „by měl být pečlivě analyzován možný vývoj nových systémů informačních technologií voblasti migrace správy hranic, jako jsou iniciativy „Smart Borders“, zejména sohledem na zásady nezbytnosti proporcionality“. Na tyto myšlenky navázal opět vzáří2015, když položil otázku kústnímu zodpovězení Komisi Radě, požádal, aby vyjádřily svůj postoj kpřístupu do tohoto systému pro účely vymáhání práva názor na to, jaké dopady může mít rozsudek Evropského soudního dvora zdubn2014 týkající se směrnice ouchovávání údajů (viz4.2.8). Ve svém usnesení ovýroční zprávě ofungování schengenského prostoru[21] vyzval Parlament členské státy, včetně těch, které nemají vnější pozemní hranice, aby zajistily vysokou úroveň ochrany svých vnějších hranic tím, že pro účely bezpečného, řádného plynulého překračování hranic přidělí dostatečné zdroje prostřednictvím personálního zajištění, vybavení odborných znalostí zavedením nezbytného velení kontroly.
Parlament rovněž trval na tom, že je třeba přijmout opatření patřičně zohledňující acquis EU voblasti hranic azylu Listinu základních práv EU. Právě proto již po nějakou dobu požaduje, aby na úrovni EU fungovaly spolehlivé spravedlivé postupy byl uplatňován ucelený přístup kmigraci[22] Hraje aktivní úlohu při sledování toho, jak se uplatňuje dodržuje schengenské acquis. Pracovní skupina Výboru pro občanské svobody, spravedlnost vnitřní věci Evropského parlamentu pro kontrolu Schengenu spolupracuje sEvropskou komisí Radou vpříslušných fázích procesu hodnocení monitorování, jako je závěrečná hodnotící zpráva, přijatá doporučení akční plán.
Pokud jde opandemii COVID-19, Parlament ve svém osituaci vschengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 vyjádřil politování nad tím, že nebyl náležitě informován. Připomněl, že jakákoli dočasná cestovní omezení vztahující se na všechny cesty ze třetích zemí do schengenského prostoru, které nejsou nezbytně nutné, nebo rozhodnutí oodepření vstupu na vnějších hranicích musí být vsouladu sustanoveními Schengenského hraničního kodexu[23]. Studie, kterou Parlament zadal, zdůraznila, že omezení zavedená vreakci na pandemii jsou předmětem velmi proměnlivých rychlých změn, což vede khluboké právní nejistotě jednotlivců negativním dopadům na práva svobody EU[24]. Další nedávná studie poukazuje na rozsáhlé využívání biometrických technologií umělé inteligence členskými státy pro účely rozsáhlého sledování migrantů[25].
V Parlament přivítal aktivaci směrnice odočasné ochraně poprvé od jejího vstupu vplatnost vroce2001[26]. Dne 9.březn2022 vyzvali poslanci EP Evropskou unii, aby zavedla vhodný migrační systém, který umožní sdílet odpovědnost za uprchlíky. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost vnitřní věci (LIBE) řᲹ 4.dubn2023 á onávrhu nařízení Evropského parlamentu Rady ořešení krizových situací voblasti migrace azylu; dne 14.dubn2023 pak řᲹ á onávrhu nařízení Evropského parlamentu Rady, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích, á onávrhu nařízení Evropského parlamentu Rady ořízení azylu migrace.
Dne 10. dubn2024 Parlament projednal á deset legislativních návrhů, jimiž se reformuje evropská migrační azylová politika. Dne 24.dubn2024 řᲹ Parlament postoj ke změně Schengenského hraničního kodexu scílem posílit odolnost schengenského prostoru vůči vážným hrozbám přizpůsobit schengenská pravidla vyvíjejícím se výzvám.
šپٱ ٰá Evropského parlamentu oSchengenu.
Pablo Abril Marti / Mariusz Maciejewski