Evropský veřejný ochránce práv
Evropský veřejný ochránce práv provádí šetření vsouvislosti spřípady nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí, subjektů, úřadů aagentur Evropské unie. Jedná přitom zvlastního podnětu nebo na základě stížností ze strany občanů EU nebo jakékoli fyzické nebo právnické osoby sbydlištěm nebo sídlem vněkterém zčlenských států. Do funkce jej volí Evropský parlament na dobu svého volebního období.
Právní základ
Články 20, 24 a228 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU) ačlánek 43 Listiny základních práv Evropské unie.
Pravidla činnosti veřejného ochránce práv ajeho povinnosti byly podrobně vymezeny rozhodnutím Parlamentu ze dne 9.března 1994, přijatém po konzultaci sEvropskou komisí ase souhlasem Rady Evropské unie[1]. Na základě tohoto rozhodnutí přijal evropský veřejný ochránce práv prováděcí ustanovení. Toto rozhodnutí bylo zrušeno anahrazeno nařízením Evropského parlamentu ze dne 24. června 2021, ato na základě stejného postupu[2]. Postupy zvolení aodvolání evropského veřejného ochránce práv zfunkce jsou stanoveny včláncích231 až 233 jednacího řádu Parlamentu.
í
ím instituce evropského veřejného ochránce práv, zřízené Maastrichtskou smlouvou (1992), je:
- zlepšit ochranu občanů nebo jakékoli fyzické nebo právnické osoby sbydlištěm nebo sídlem vněkterém zčlenských států vpřípadech nesprávného úředního postupu orgánů, institucí ajiných subjektů Evropské unie, a
- podpořit tak otevřenost ademokratickou kontrolu rozhodovacích postupů asprávy orgánů EU.
A. Právní postavení
1. ܱDZí
a. ʴǻ峾í
Evropský veřejný ochránce práv musí být vybrán zosob, které:
- jsou občany EU,
- mají plná občanská apolitická práva,
- poskytují veškeré záruky nezávislosti,
- splňují podmínky požadované pro výkon nejvyšších soudních funkcí ve své zemi nebo mají uznané schopnosti akvalifikaci pro výkon funkce evropského veřejného ochránce práv,
- nebyly členy vnitrostátních vlád nebo poslanci Evropského parlamentu, členy Evropské rady či Evropské komise během dvou let předcházejících datu zveřejnění výzvy kpředkládání nominací kandidátů.
b. Postup
Na počátku každého volebního období nebo vpřípadě úmrtí, odstoupení nebo odvolání evropského veřejného ochránce práv vyzve předseda Parlamentu kpředložení nominací na úřad veřejného ochránce práv astanoví lhůtu pro jejich předložení. Nominace musí podpořit nejméně 40poslanců Evropského parlamentu znejméně dvou různých členských států. Kandidatury jsou předkládány Petičnímu výboru Evropského parlamentu, který přezkoumá jejich přípustnost. Výbor může požádat ovyslechnutí kandidátů. Seznam nominací, které splňují stanovené podmínky, se poté předkládá plénu khlasování. Evropský veřejný ochránce práv se volí většinou odevzdaných hlasů.
2. Funkční období
a. é첹
Evropský veřejný ochránce práv je zvolen Evropským parlamentem po každých evropských volbách na dobu jeho funkčního období. Může být zvolen opakovaně.
b. Povinnosti
Evropský veřejný ochránce práv během svého funkčního období:
- musí vykonávat svou funkci zcela nezávisle anestranně,
- nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu nebo subjektu,
- musí se zdržovat veškeré činnosti neslučitelné spovahou své funkce,
- nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou politickou, správní ani profesní činnost.
3. Odvolání zfunkce
Evropský veřejný ochránce práv může být zfunkce odvolán Soudním dvorem Evropské unie na žádost Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné kvýkonu své funkce nebo dopustí-li se závažného pochybení.
B. Údz
1. Oblast působnosti
Evropský veřejný ochránce práv se zabývá případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí ajiných subjektů Evropské unie.
a. Evropský veřejný ochránce práv může konstatovat, že došlo knesprávnému úřednímu postupu, pokud instituce nedodrží:
- základní práva,
- právní předpisy nebo zásady,
- zásady řádné správy.
Šetření evropského veřejného ochránce práv se týkají zejména:
- transparentnosti při rozhodování alobbování/odpovědnosti,
- přístupu kdokumentům,
- kultury poskytování služeb,
- dodržování procesních práv,
- řádného uplatňování volného uvážení,
- dodržování základních práv,
- áǰ,
- řádného řízení personálních záležitostí unijních zaměstnanců ajmenování,
- zásady řádného finančního řízení,
- etiky,
- účasti veřejnosti na rozhodování naúrovni EU.
Přibližně jedna třetina šetření evropského veřejného ochránce práv se každoročně týká nedostatku informací nebo odmítnutí informace poskytnout.
b. ýᾱ
Šetření evropského veřejného ochránce práv se nemohou týkat:
- činností Soudního dvora EU, jedná-li vrámci své soudní pravomoci. Šetření evropského veřejného ochránce práv týkající se Soudního dvora EU se týká pouze jeho mimosoudních činností, jako jsou například veřejné zakázky, smlouvy, případy týkající se zaměstnanců,
- stížností na místní, regionální acelostátní orgány, ato ivpřípadě, že se tyto stížnosti týkají záležitostí souvisejících sEvropskou unií,
- aktivit vnitrostátních soudů či veřejných ochránců práv: evropský veřejný ochránce práv neslouží jako odvolací instance proti rozhodnutím těchto subjektů,
- případů, unichž před podáním stížnosti neproběhly příslušné správní postupy vrámci dotčených organizací,
- stížností na chování jednotlivých úředníkůEU.
2. ížԴDzپ
V souladu se svými povinnostmi provádí evropský veřejný ochránce práv šetření, jež považuje za opodstatněná, ato zvlastního podnětu nebo na základě stížností předložených občany Evropské unie nebo jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou sbydlištěm nebo sídlem vněkterém zčlenských států, přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu, pokud uvedené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení.
3. Vyšetřovací pravomoci
Evropský veřejný ochránce práv může požadovat informace od:
- orgánů ainstitucí, které jsou povinny mu umožnit přístup kdokumentaci, pokud tato dokumentace nepodléhá utajení, což však musí být náležitě odůvodněno,
- úředníků adalších zaměstnanců těchto orgánů ainstitucí, kteří jsou povinni na žádost evropského veřejného ochránce práv svědčit, ačkoli musí dále dodržovat předpisy, které se jich týkají,
- orgánů členských států, které žádosti musí vyhovět, ledaže by zveřejnění informací neumožňoval zákon nebo předpisy; ivtakových případech však může evropský veřejný ochránce práv získat informace za předpokladu, že nebudou předány dále.
Jestliže mu není poskytnuta spolupráce, oniž žádá, informuje otom Evropský parlament aten podnikne náležité kroky. Evropský veřejný ochránce práv může rovněž spolupracovat se svými protějšky včlenských státech, přičemž musí dodržovat vnitrostátní předpisy. Pokud se však jedná oskutečnosti, onichž se domnívá, že se na ně vztahuje trestní právo, evropský veřejný ochránce práv okamžitě uvědomí příslušné vnitrostátní orgány aEvropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve vhodných případech může evropský veřejný ochránce práv také informovat orgán EU, jemuž daný úředník či zaměstnanec podléhá.
4. Výsledek šetření
Kdykoli je to možné, usiluje evropský veřejný ochránce práv ve spolupráci sdotyčným orgánem či institucí onalezení řešení, které stěžovatele uspokojí. Jestliže evropský veřejný ochránce práv dospěje knázoru, že byl uplatněn nesprávný úřední postup, jeho doporučení se postoupí dotyčnému orgánu či instituci, která mu do tří měsíců sdělí své stanovisko. Pokud instituce navrhovaná doporučení nepřijme, může evropský veřejný ochránce práv vypracovat zvláštní zprávu apředložit je Evropskému parlamentu. Evropský parlament může následně vypracovat zprávu ozvláštní zprávě předložené evropským veřejným ochráncem práv. Nakonec evropský veřejný ochránce práv informuje stěžovatele ovýsledku tohoto šetření aostanovisku dotyčného orgánu či instituce asdělí mu svá doporučení.
C. á
Evropský veřejný ochránce práv má kdispozici sekretariát, na jehož zaměstnance se vztahují pravidla evropské veřejné služby. Evropský veřejný ochránce práv jmenuje vedoucího sekretariátu.
D. ČԲԴDzپ
První evropský veřejný ochránce práv, Jacob Söderman, zastával tuto funkci po dvě funkční období, ato od července 1995 do 31.března2003. Během jeho mandátu (vroce 2001) přijal Evropský parlament kodex řádné správní praxe. Tento kodex je procesní řád, který bere vúvahu zásady unijního správního práva obsažené vjudikatuře Soudního dvora EU ačerpá inspiraci rovněž zprávních předpisů členských států. Evropský veřejný ochránce práv jej využívá, když šetří, zda došlo knesprávnému úřednímu postupu, apři výkonu své kontrolní funkce se opírá ojeho ustanovení. Kodex zároveň slouží jako pomůcka ajako zdroj úředníkům EU, anapomáhá tak dosažení co nejvyšších standardů voblasti administrativy.
Od dubna 2003 do 14.března2013, kdy podal demisi súčinností ode dne 1.října2013, zastával funkci evropského veřejného ochránce práv Nikiforos Diamandouros. Dne 11.července2006 předložil veřejný ochránce práv návrh úprav statutu evropského veřejného ochránce práv, který podpořily Petiční výbor Evropského parlamentu, Evropský parlament aRada Evropské unie. Statut byl pozměněn tak, aby posiloval avyjasňoval úlohu evropského veřejného ochránce práv, např. pokud se jedná opřístup kdokumentům aoznamování informací, které by mohly spadat do jeho působnosti, úřadu OLAF.
Bývalá irská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová se po svém zvolení na dílčím zasedání Evropského parlamentu včervenci2013-ujala funkce evropského veřejného ochránce práv dne 1.října2013. Poté byla po volbách do Evropského parlamentu vletech 2014 a2019 ve své funkci dvakrát znovu potvrzena. Emily O’Reillyová zvyšuje viditelnost funkce evropského veřejného ochránce práv tím, že se zaměřuje na otázky, které jsou pro občany EU nejdůležitější, astará se, aby EU plnila nejvyšší standardy správy, transparentnosti aetiky. Prosazuje transparentnost rozhodovacího procesu EU, zejména vrámci trialogů avRadě Evropské unie, ale i ve vztahu klobbování, expertním skupinám, střetům zájmů, efektu otáčivých dveří, agenturám EU (jako je Evropská agentura pro pohraniční apobřežní stráž, Frontex) amezinárodním jednáním (např. otransatlantickém obchodním ainvestičním partnerství). Pracuje na zlepšení pravidel upravujících whistleblowing, evropskou občanskou iniciativu azdravotní postižení. Zabývala se také případy nesprávného úředního postupu vsouvislosti se jmenováním bývalého generálního tajemníka Evropské komise.
Evropská veřejná ochránkyně práv rovněž koordinuje Evropskou síť veřejných ochránců práv aod roku2017 uděluje každé dva roky „cenu za řádnou správu“.
Údz Evropského parlamentu
Ačkoli je evropský veřejný ochránce práv při výkonu své funkce zcela nezávislý, je vpodstatě parlamentním ombudsmanem. Evropský veřejný ochránce práv je úzce propojen sEvropským parlamentem, který má výhradní právo jej zvolit apožádat Soudní dvůr Evropské unie ojeho odvolání akterý stanoví pravidla pro výkon jeho funkcí, spolupracuje sním při vyšetřování apřijímá od něj zprávy. Na základě jednacího řádu (článku232) vypracovává Petiční výbor Evropského parlamentu každý rok zprávu ovýroční zprávě očinnosti evropského veřejného ochránce práv. Ve svých zprávách opakovaně vyjádřil práci evropského veřejného ochránce práv plnou podporu azdůraznil, že je třeba, aby orgány EU sveřejným ochráncem práv plně spolupracovaly scílem zvýšit transparentnost aodpovědnost Evropské unie, apředevším aby prováděly jeho doporučení. Dne 12.února2019 přijal Evropský parlament usnesení onávrhu nařízení, jehož cílem je aktualizovat statut evropského veřejného ochránce práv tak, aby byla posílena jeho nezávislost apravomoci. Dne 24.června2021 přijal Evropský parlament . Toto nařízení kodifikuje mnoho pracovních postupů úřadu, jako je pravomoc zahájit šetření zvlastního podnětu.
Pablo Abril Marti / Georgiana Sandu