ZPRÁVAo návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19
2.10.2020-( – C9-0151/2020 – )-***
Výbor pro zaměstnanost a dzáí věci
Zpravodajka: Lucia Ďuriš Nicholsonová
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č.223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19
( – C9-0151/2020 – )
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
–s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (),
–s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0151/2020),
–s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
–s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a dzáího výboru ze dne 10.června 2020[1],
–po konzultaci sVýborem regionů,
–s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
–s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a dzáí věci (A9-0174/2020),
1.přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2.vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3.pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2)Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada aKomise v reakci nadzáí výzvy vrámci Evropy společně vyhlásily evropský pilíř dzáích práv. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti apřístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; dzáí ochrana a začlenění. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře dzáích práv by se ě řídit činnosti v reakci na pandemii COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé ží. |
(2)Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada aKomise v reakci nadzáí výzvy vrámci Evropy společně vyhlásily evropský pilíř dzáích práv. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti apřístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; dzáí ochrana a začlenění. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře dzáích práv by se ě řídit činnosti v reakci na pandemii COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé a odolné ží. |
Pozměňovací návrh2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3)Členské státy byly ů šíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize má závažné hospodářské a dzáí ů. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s evropským pilířem dzáích práv. |
(3)Členské státy byly ů šíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize vedla k závažným hospodářským a dzáím důsledkům a zhoršila situaci í než 109 milionů osob, které žijí v chudobě nebo již jsou chudobou ohroženy, prohloubila dzáí rozdíly a vedla k větším ztrátám pracovních míst, vyšší nezaměstnanosti a větším nerovnostem, zejména ve znevýhodněných skupinách. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba ǻě řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s evropským pilířem dzáích práv, Listinou základních práv Evropské unie a dalšími opatřeními zaměřenými na boj proti chudobě. |
Pozměňovací návrh3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4)Tím je především dotčen FEAD. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet lidí, kteří z důvodu pandemie COVID-19 trpí potravinovou a materiální deprivací, a že nejchudší osoby jsou během této krize vystaveny zvláštním rizikům a dalším potížím, potřebují členské státy dodatečné finanční prostředky na poskytování podpory z tohoto fondu. |
(4)Tím je především dotčen FEAD. Vzhledem k tomu, že napříč Unií již dříve značný počet lidí trpěl potravinovou a materiální deprivací (k příjemcům podpory z FEAD patřilo již před krizí COVID-19 13 milionů osob ročně, včetně přibližně 4 milionů dětí) a že tato čísla nyní kvůli pandemii COVID-19 dále rostou, přičemž nejchudší osoby jsou během této krize í vystaveny zvláštním rizikům a dalším potížím, potřebují členské státy dodatečné finanční prostředky na poskytování podpory z FEAD. |
Pozměňovací návrh4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(5)V zájmu nápravy obrovských otřesů v hospodářství a vážných dopadů na fungování jednotného trhu kvůli výjimečným omezením, která zavedly členské státy v zájmu omezení šíření COVID-19, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala k vytvoření [evropského nástroje na podporu oživení] a pověřila Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejí postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na íletý finanční rámec. |
(5)V zájmu nápravy obrovských otřesů v hospodářství a ve společnosti a vážných dopadů na fungování evropského dzáího modelu a jednotného trhu kvůli výjimečným omezením, která zavedly členské státy v zájmu omezení šíření COVID-19, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala k vytvoření [evropského nástroje na podporu oživení] a pověřila Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejí postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na íletý finanční rámec. |
Pozměňovací návrh5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6)Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení11 který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/201312, a uvolnila dodatečné zdroje na podporu čԲý áů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Komise by měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity čԲý áů a rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných ke dni 19. října 2021. Aby byla reakce na dzáí dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, bylo by ǻé, aby členské státy mohly přidělovat dodatečné zdroje pro FEAD v souladu se svými potřebami. Přitom by členské státy ě věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování zvýšených zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji ě být při uzavření programů také zrušeny. Pro dodatečné zdroje jsou DZěž zavedeny možnosti finančních převodů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a FEAD. |
(6)Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení11, který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/201312, a uvolnila dodatečné zdroje na podporu čԲý áů při jejich opatřeních na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě dzáího, odolného a udržitelného oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Komise by měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích, včetně údajů o rovnosti týkajících se relativní prosperity, chudoby a míry dzáího vyloučení v čԲý státech a charakteru a rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky a společnosti, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována nejchudším osobám s konkrétním zaměřením na skupiny, jako jsou lidé bez domova a osoby žijící v segregovaných zařízeních, k nimž statistické úřady čԲý áů tradičně nemají přístup. Za tímto účelem by ě být shromažďovány relevantní a srovnatelné údaje za účasti nevládních organizací a místních orgánů, jež pracují v oblasti chudoby a dzáího vyloučení a zabývají se poskytováním služeb nejchudším osobám. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize COVID-19, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů a údajů o rovnosti dostupných ke dni 19. října 2021. Aby byla reakce na dzáí dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, ě by členské státy, odchylně od čl. 92 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/201312a, DZěž část dodatečných zdrojů přidělovat FEAD. Přitom by členské státy ě věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování zvýšených zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji ě být při uzavření programů také zrušeny. Pro dodatečné zdroje by DZěž ě být zavedeny možnosti finančních převodů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a FEAD. S ohledem na zásadní úlohu ESF při odstraňování chudoby a v boji proti dzáímu vyloučení by podíl ESF neměl být snížen pod stávající zákonnou povinnost ve výši 23,1 % na úrovni Unie. |
__________________ |
__________________ |
11 . |
11 . |
12 Nařízení Rady (EU, Euratom) č.1311/2013, kterým se stanoví íletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s.884). |
12 Nařízení Rady (EU, Euratom) č.1311/2013, kterým se stanoví íletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s.884). |
|
12a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském dzáím fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském dzáím fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320). |
Pozměňovací návrh6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6a)Vzhledem k feminizaci chudoby, která vede k většímu výskytu chudoby u žen, jež má současně závažnější charakter1a, je nutné, aby byly po celou dobu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení FEAD zohledňovány genderové aspekty. Jelikož je navíc chudoba neoddělitelně propojena s diskriminací, zakazuje se v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo dzáím původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. |
|
__________________ |
|
1a |
Pozměňovací návrh7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8)Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomiky, je nezbytné poskytnout vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy ě prostředky k tomu, aby příjemcům zajistily v případě potřeby zálohové platby a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny. |
(8)Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 (s ohledem na její dopad na chudobu a dzáí vyloučení) a při přípravě dzáího, odolného a udržitelného oživení ekonomiky a společnosti, je nezbytné poskytnout co nejdříve vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy ě prostředky k tomu, aby příjemcům zajistily v případě potřeby zálohové platby a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny. V zájmu zajištění okamžité pomoci příjemcům by se členské státy ě zavázat, že přijmou veškerá nezbytná opatření k co nejrychlejšímu zahájení zálohových plateb. |
Pozměňovací návrh8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8a)Realizační model FEAD by se v důsledku tohoto nařízení neměl měnit a FEAD by měl i nadále podléhat sdílenému řízení. |
Pozměňovací návrh9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(9)Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, a připravilo oživení ekonomiky, je ǻé, aby se na dodatečné zdroje nevztahovalo spolufinancování. |
(9)Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, a připravilo dzáí, odolné a udržitelné oživení ekonomiky a společnosti, je ǻé, aby se na dodatečné zdroje nevztahovalo spolufinancování. |
Pozměňovací návrh10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reagovat na dopad krize v oblasti veřejného zdraví na nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni čԲý áů, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vsouladu se zásadou proporcionality stanovenou vuvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(11)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reagovat na dopad krize v oblasti veřejného zdraví a v socioekonomické oblasti na nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni čԲý áů, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vsouladu se zásadou proporcionality stanovenou vuvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
Pozměňovací návrh11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14)Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou včlánku4 Protokolu č.1 oúloze vnitrostátních parlamentů vEvropské unii, připojeného ke Smlouvě oEvropské unii, Smlouvě ofungování Evropské unie aSmlouvě ozaložení Evropského společenství pro atomovou energii. |
(14)Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví a v socioekonomické oblasti se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou včlánku4 Protokolu č.1 oúloze vnitrostátních parlamentů vEvropské unii, připojeného ke Smlouvě oEvropské unii, Smlouvě ofungování Evropské unie aSmlouvě ozaložení Evropského společenství pro atomovou energii. |
Pozměňovací návrh12
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 223/2014
Čl. 6 a – nadpis
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
ٴDzDZDZé zvýšení zdrojů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 |
Zvýšení zdrojů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 |
Pozměňovací návrh13
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 223/2014
Čl. 6 a – odst. 1
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1.Členské státy mohou zdroje uvedené v článku 6 v reakci na pandemii COVID-19 dobrovolně zvýšit, a to v souladu s čl. 92b bodem 5 sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1303/2013. Zvýšení může ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022. |
1.Členské státy ýší zdroje uvedené v článku 6 v reakci na pandemii COVID-19 o minimální podíl ve výši nejméně 3 % dodatečných zdrojů, a to v souladu s čl. 92b bodem 5 sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1303/2013. Zvýšení může ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) je nástroj pomáhající lidem žijícím vchodbě, aby učinili první kroky, které jim pomohou chudobě i dzáímu vyloučení uniknout. Podporu z FEAD obdrží každoročně zhruba 13 milionů osob, včetně přibližně 4milionů dětí mladších 15 let.
Všechny členské státy čelí ve stále větší míře přímým a nepřímým důsledkům pandemie COVID-19. Současná situace je bezprecedentní a vyžaduje přijetí výjimečných opatření přizpůsobených těmto okolnostem, mimo jiné pokud jde o podporu nejchudším lidem poskytovanou z FEAD.
První „investiční iniciativa pro reakci na koronavirus“ (CRII)[2], balíček opatření, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2020, zavedla řadu důležitých změn legislativního rámce platného pro evropské strukturální a investiční fondy, jež v současné situaci umožňují účinnější reakci. V rámci „Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus Plus“ (CRII+)[3] pak byla přijata doplňková opatření. Tento balíček zahrnoval DZěž změny nařízení (EU) č.223/2014[4] (nařízení o FEAD), a to prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 ze dne 23. dubna 2020[5], které vstoupilo v platnost dne 25. dubna 2020. Cílem těchto změn bylo upravit FEAD tak, aby byl schopen čelit výzvě představované pandemií COVID-19, a zejména rychle reagovat na vznikající nové potřeby cílových skupin, které jsou v důsledku této krize vystaveny dalším útrapám. Nařízení proto zavedlo zvláštní opatření kzajištění dodatečné likvidity a flexibility pro členské státy, aby mohly řešit pandemii COVID-19 v rámci FEAD, včetně možnosti poskytování potravinové pomoci a základní materiální pomoci prostřednictvím poukázek.
I když se situace stále vyvíjí a členské státy zmírňují omezení uvalená na společnost apodniky a opět uvádí do chodu své ekonomiky, přímé a nepřímé dopady krize si již v mnoha odvětvích vybraly svou daň. Proces oživení potrvá určitou dobu a nelze vyloučit, že bude nutné přijmout další omezující opatření, neboť v mnoha čԲý státech EU jsme již svědky nové vlny případů tohoto onemocnění. V této souvislosti existuje vážné riziko, že se ýší počet lidí, kteří trpí potravinovou a materiální deprivací, a je proto třeba přijmout další opatření, aby bylo možné reagovat na dzáí dopady pandemie COVID-19 a zajistit sociálně spravedlivé oživení v souladu s evropským pilířem dzáích práv.
Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení[6], který mění nařízení Rady (EU,Euratom) č. 1311/2013[7], a uvolnila dodatečné zdroje na podporu čԲý áů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě dzáího a odolného oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020.
Zpravodajka je toho názoru, že by Komise měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity čԲý áů a na statistických údajích, včetně údajů o rovnosti, o rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky a společnost, přičemž by se zvláštní pozornost měla věnovat nejchudším osobám, jako jsou lidé bez domova a osoby žijící v segregovaných zařízeních, k nimž statistické úřady čԲý áů tradičně nemají přístup; za tímto účelem by ě být shromažďovány relevantní a srovnatelné údaje za účasti nevládních organizací zabývajících se oblastí chudoby a dzáího vyloučení. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů a údajů o rovnosti dostupných ke dni 19. října 2021.
Zpravodajka upozorňuje na skutečnost, že v zájmu účinné reakce na dzáí dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby bylo zapotřebí, aby členské státy v nutných případech odchylně od čl. 92 odst. 7 nařízení č. 1311/2013 přidělily FEAD část dodatečných zdrojů (předtím nebo ve stejnou dobu, jako probíhalo přidělování zdrojů pro EFRR a ESF). Konečně by také při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení fondu mělo být v souladu sčlánkem21 Listiny základních práv Evropské unie přihlíženo k genderovým otázkám.
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
á |
Změna nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření pro řešení krize COVID-19 |
|||
Referenční údaje |
– C9-0151/2020 – |
|||
Datum předložení Parlamentu |
28.5.2020 |
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
EMPL 17.6.2020 |
|
|
|
ܱǻ岹DZé Datum jmenování |
Lucia Ďuriš Nicholsonová 25.6.2020 |
|
|
|
Projednání ve výboru |
31.8.2020 |
21.9.2020 |
|
|
Datum přijetí |
1.10.2020 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
52 2 1 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Marc Angel, Dominique Bilde, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Andrea Bocskor, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Helmut Geuking, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Radka Maxová, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Marie-Pierre Vedrenne, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Konstantinos Arvanitis, Brando Benifei, Marc Botenga, Samira Rafaela, Eugenia Rodríguez Palop |
|||
Datum předložení |
2.10.2020 |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
52 |
+ |
ECR |
Lucia Ďuriš Nicholsonová, Helmut Geuking, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło, Margarita dela Pisa Carrión |
GUE/NGL |
Konstantinos Arvanitis, Marc Botenga, Leila Chaibi, Eugenia Rodríguez Palop |
ID |
Dominique Bilde, France Jamet, Elena Lizzi, Stefania Zambelli |
NI |
Daniela Rondinelli |
PPE |
Andrea Bocskor, David Casa, Jarosław Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský |
Renew |
Atidzhe Alieva-Veli, Sylvie Brunet, Radka Maxová, Dragoș Pîslaru, Samira Rafaela, Monica Semedo, Marie-Pierre Vedrenne |
S&D |
Marc Angel, Brando Benifei, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Klára Dobrev, Estrella Durá Ferrandis, Heléne Fritzon, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Manuel Pizarro, Marianne Vind |
Verts/ALE |
Katrin Langensiepen, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri, Tatjana Ždanoka |
2 |
- |
ID |
Nicolaus Fest, Guido Reil |
1 |
0 |
Renew |
Abir Al-Sahlani |
Význam zkratek:
+:pro
-:proti
0:zdrželi se
- [1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
- [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče čԲý áů a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L99, 31.3.2020, s. 5).
- [3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).
- [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1–41).
- [5] Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 7.
- [6] .
- [7] Nařízení Rady (EU, Euratom) č.1311/2013, kterým se stanoví íletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s.884).