Ϸվ

Komise je pověřena plněním rozpočtuve spolupráci sčlenskými státy. Politickou kontrolou nad plněním rozpočtu vykonává Evropský parlament.

Právní základ

  • Články 290, 291, 317, 318, 319,321, 322 a323 (SFEU) ačlánek179 Smlouvy oEuratomu.
  • Finanční nařízení, tj. ze dne 18.července2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie.
  • mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie aEvropskou komisí orozpočtové kázni, spolupráci vrozpočtových záležitostech ařádném finančním řízení, jakož ionových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

í

Komise je pověřena plněním rozpočtových příjmů avýdajů vsouladu se Smlouvami asustanoveními apokyny finančního nařízení, ato vrámci schválených prostředků. (1.4.3).

Členské státy spolupracují sKomisí, aby zajistily, že prostředky budou využívány vsouladu se zásadami řádného finančního řízení, tj. zásadami hospodárnosti, efektivnosti aúčelnosti.

Popis

A. Základní mechanismus

Plnění rozpočtu zahrnuje dvě základní operace: přijetí rozpočtového závazku aprovedení platby. Přijetí závazku znamená, že je učiněno rozhodnutí použít určitou částku zněkteré rozpočtové položky kfinancování konkrétní aktivity. Potéjsou uzavřeny odpovídající právní závazky, např. smlouvy. Jakmile jsou nasmlouvané služby nebo dodávky uskutečněny, jsou dané výdaje schváleny aproběhne platba.

B. Způsoby provádění

Komise může plnit rozpočet jedním ze tří způsobů:

  • přímo prostřednictvím svých útvarů nebo výkonných agentur („přímé řízení“),
  • společně sčlenskými státy („sdílené řízení“),
  • nepřímo, kdy úkoly spojené splněním rozpočtu svěří jiným subjektům, např. nečlenským zemím nebo mezinárodním organizacím („nepřímé řízení“).

V praxi je přibližně 70% rozpočtu čerpáno vrámci sdíleného řízení (členské státy rozdělují finanční prostředky aspravují výdaje), zhruba 20% plní Komise nebo její výkonné agentury vrámci přímého řízení azbylých 10% je plněno vrámci nepřímého řízení.[1]

poskytuje informace opříjemcích finančních prostředků přímo řízených Komisí. Každý členský stát je povinen zveřejňovat údaje opříjemcích finančních prostředků, které spravuje prostřednictvím nepřímého asdíleného řízení.

Podle článku 317 SFEU plní Komise rozpočet ve spolupráci sčlenskými státy. Pravidla přijatá na základě článku322 SFEU musí členským státům uložit povinnost provádět při plnění rozpočtu kontroly aaudity a stím spojenou odpovědnost.

V širším kontextu provádění právních předpisů EU jsou zde důležité také články290 a291 SFEU, jimiž se řídí přenášení prováděcích pravomocí na Komisi, zejména pak kontrola Komise, kterou vtomto kontextu vykonávají členské státy, Rada aEvropský parlament.

Článek 290 SFEU stanoví, že legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty, kterými se doplňují „některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“. Parlament aRada mají právo takovéto přenesení pravomoci na Komisi zrušit, případně proti němu vznést námitku, atím zabránit vstupu aktu vplatnost.

Článek 291 SFEU upravuje prováděcí pravomoci svěřené Komisi. Podle čl.291 odst.1 členské státy odpovídají za přijetí veškerých vnitrostátních opatření nezbytných kprovedení právně závazných aktů Unie. Čl.291 odst.2 pak stanoví, že „jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky“, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo vpřípadě článků24 a26 (SEU) Radě. Podle čl.291 odst.3 SFEU stanoví Parlament aRada formou nařízení pravidla pro kontrolu Komise při výkonu prováděcích pravomocí.

V roce 2020 orgány přijaly novou interinstitucionální dohodu orozpočtové kázni, spolupráci vrozpočtových záležitostech ařádném finančním řízení, jakož ionových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů. Dohoda byla přijata souběžně s na období 2021–2027 amá nejen zajistit nepřetržitou spolupráci mezi orgány vrozpočtových záležitostech, ale izlepšit roční rozpočtový proces Unie apomocí plánu uvedeného vpříloze usnadnit zavádění nových vlastních zdrojů EU vtomtoVFR.

Článek 291 SFEU je doplněn ze dne 16.února2011, kterým se stanoví pravidla aobecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Tuto kontrolu vykonávají výbory složené ze zástupců členských států, kterým předsedá zástupce Komise. Nařízení stanoví dva nové druhy postupu, jež lze uplatnit podle oblasti působnosti příslušného aktu: vrámci přezkumného postupu nemůže Komise přijmout opatření, pokud výbor vydá záporné stanovisko. Vrámci poradního postupu je Komise povinna „co nejvíce přihlédnout“ kzávěrům výboru, není však jeho stanoviskem vázána.

Pokud členské státy plní rozpočet nesprávně, hrozí jim sankce. Ktomu slouží postup schvalování účetní závěrky akontroly způsobilosti: Komise aÚčetní dvůr provedou audit, apokud je zjištěno, že prostředky byly přiděleny nesprávně, jsou tyto prostředky odečteny od příjmů, které má stát obdržet zrozpočtu EU. Rozhodnutí otěchto opravách přijímá Komise vsouladu svýše zmíněnými postupy pro výkon prováděcích pravomocí (1.4.5).

Plnění rozpočtu tedy pravidelně kontroluje Účetní dvůr (1.3.12) asvé závěry shrnuje ve zprávách, vnichž jsou některá odvětví terčem jeho kritiky opakovaně.

C. Pravidla plnění rozpočtu

Zásady apravidla plnění rozpočtu jsou stanovena tzv. finančním nařízením (nařízením ofinančních pravidlech), přijatým na základě článku322 SFEU. Jeho oblast působnosti je horizontální – to znamená, že se vztahuje na všechny příjmové avýdajové oblasti. Další pravidla použitelná pro plnění rozpočtu lze nalézt vodvětvových nařízeních týkajících se jednotlivých politik.

Současné znění finančního nařízení bylo přijato včervenci 2018 avplatnost vstoupilo 2.srpna téhož roku. Téměř všechna ustanovení týkající se čerpání správních prostředků orgánů ainstitucí Unie však nabyla účinnosti až 1.ledna2019[2].

Hlavním nástrojem Komise pro plnění rozpočtu asledování toho, jak jsou zněj čerpány finanční prostředky, je počítačový účetní systém ABAC (accruals-based accounting, účetnictví na akruálním principu). Komise přijala opatření ke splnění nejpřísnějších mezinárodních účetních standardů, zejména mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), které vypracovala Mezinárodní federace účetních (IFAC). Důležitým aspektem plnění rozpočtu je dodržováníprávních předpisů Unie pro veřejné zakázky (dodávky, práce aslužby, 2.1.10). Kochraně finančních zájmů Unie také přispívá systém včasného odhalování rizik avylučování hospodářských subjektů (Early Detection and Exclusion System, EDES). Tento systém umožňuje zavčas odhalit, vyloučit afinančně postihnout nespolehlivé osoby asubjekty, které žádají oprostředky EU nebo uzavřely právní závazky sKomisí nebo sjinými orgány či institucemi[3].

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament se na plnění rozpočtu podílí dvojím způsobem:

  • jako jedna ze dvou složek rozpočtového orgánu schvaluje rozpočtové prostředky na následující rok,
  • prostřednictvím každoročního postupu udělování absolutoria kontroluje plnění rozpočtu vpředchozím roce.

Parlament má vliv plnění rozpočtu „předem“, tj. prostřednictvím změn arozhodnutí opřidělení prostředků přijímaných vrámci rozpočtového procesu (1.2.5).

Má-li pochybnosti ohledně odůvodnění výdajů nebo schopnosti Komise výdaje řádně plnit, může použít tzv. mechanismus rozpočtové rezervy, kdy se dané prostředky „zapíší do rezervy“, zníž jsou uvolněny až poté, co Komise poskytne požadované doklady. Návrhy takových převodů musí schválit jak Parlament, tak Rada. Prostředky nelze čerpat, dokud nebyly zrezervy převedeny do příslušných rozpočtových položek.

Plnění aktuálního rozpočtu umožnuje Parlamentu kontrolovat ipostup udělování absolutoria (1.4.5). Ačkoli se zabývá hlavně obdobím, za něž je absolutorium udělováno (obvykle je to předchozí rok), vztahuje se řada otázek, které parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu pokládá Komisi, ina aktuální rozpočet. Usnesení oudělení absolutoria, které je nedílnou součástí rozhodnutí oudělení absolutoria, stanoví požadavky adoporučení určené Komisi adalším subjektům, které se podílejí na plnění rozpočtu.

Lisabonská smlouva ukládá Parlamentu aRadě přijmout „finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování aplnění rozpočtu apředkládání účetnictví ajeho auditu“ (čl.322 odst.1SFEU).

Téměř ve všech oblastech politiky ovlivňuje Parlament plnění rozpočtu svou legislativní anelegislativní činností, např. zprávami ausneseními nebo jednoduše tím, že pokládá Komisi otázky kústnímu nebo písemnému zodpovězení.

V posledních několika letech posílil Parlament svou politickou kontrolu nad Komisí, když zavedl nástroje pro výměnu informací očerpání finančních prostředků aovýši nevypořádaných závazků (tj. oprávních závazcích, vsouvislosti snimiž dosud nebyla provedena platba). Nevypořádané závazky se mohou stát problémem, pokud se nahromadí za delší časové období, aParlament proto vyvíjí tlak na Komisi, aby je měla neustále pod kontrolou.

Vyvíjejí se nové nástroje, které mají zlepšit dohled nad plněním rozpočtu adosáhnout vyšší efektivity prostředků poskytovaných vrámci programů EU. Za tímto účelem Parlament požaduje, aby Komise vypracovávala kvalitní výkazy očinnosti, které mají být součástí pracovních dokumentů kpředběžnému návrhu souhrnného rozpočtu, apravidelně předkládala analýzy efektivnosti nákladů uprogramůEU.

Další informace ktématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro rozpočet.

[1]Údaje na období 2021–2027 poskytlo generální ředitelství pro rozpočet Evropské komise.
[2]Čl.282 odst.3 písm.c) nového finančního nařízení.
[3]Je upraven finančním nařízením aje vsouladu snařízením Evropského parlamentu aRady (EU)2018/1725 ze dne 23.října2018 oochraně fyzických osob vsouvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi ajinými subjekty Unie aovolném pohybu těchto údajů.

Stefan Schulz