Boj proti zm臎n臎 klimatu
V boji proti emis铆m sklen铆kov媒ch plyn暖 pat艡铆 Evropsk谩 unie mezi p艡edn铆 补听d暖le啪it茅 ekonomiky. V听roce听2020 se emise sklen铆kov媒ch plyn暖 v听EU sn铆啪ily o听31听% ve srovn谩n铆 s听煤rovn铆 roku听1990. Poda艡ilo se tak p艡ekro膷it c铆l EU, podle n臎ho啪 se emise m臎ly do roku听2020 sn铆啪it o听20听%. Na z谩klad臎 mezin谩rodn铆ch smluv, jako je Kj贸tsk媒 protokol, p艡ijala EU 艡adu politik v听oblasti klimatu, jako je syst茅m EU pro obchodov谩n铆 s听emisemi. V听roce听2019 Komise p艡edstavila Zelenou dohodu pro Evropu 补听od t茅 doby bylo dohodnuto mnoho opat艡en铆 s听c铆lem zv媒拧it c铆l EU na sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku听2030 o听55听% 补听dekarbonizovat jej铆 hospod谩艡stv铆 do roku听2050 v听souladu s听Pa艡铆啪skou dohodou.
Pr谩vn铆 z谩klad 补听c铆le
膶l谩nek 191 Smlouvy o听fungov谩n铆 EU v媒slovn臎 stanov铆, 啪e boj proti zm臎n臎 klimatu je jedn铆m z听c铆l暖 politiky Unie v听oblasti 啪ivotn铆ho prost艡ed铆.
Obecn茅 souvislosti
Lidsk谩 膷innost, jako je spalov谩n铆 fosiln铆ch paliv, odles艌ov谩n铆 补听zem臎d臎lstv铆, m谩 za n谩sledek emise sklen铆kov媒ch plyn暖, nap艡. oxidu uhli膷it茅ho (CO2), methanu (CH4), oxidu dusn茅ho (N2O) 补听fluorovan媒ch uhlo惫辞诲铆办暖. Tyto sklen铆kov茅 plyny zachycuj铆 teplo vyza艡ovan茅 ze zemsk茅ho povrchu, 补听t铆m zp暖sobuj铆 glob谩ln铆 oteplov谩n铆. Podle Mezivl谩dn铆ho panelu pro zm臎nu klimatu (IPCC) o听zm臎n臎 klimatu se nejlep拧铆 odhady pr暖m臎rn茅ho n谩r暖stu glob谩ln铆 teploty do konce stolet铆 pohybuj铆 od 1,4听掳C do 4,4听掳C.
Glob谩ln铆 oteplov谩n铆 vedlo 补听povede k听v臎t拧铆mu v媒skytu extr茅mn铆ch pov臎trnostn铆ch jev暖 (nap艡. povodn铆 补听sucha), t谩n铆 ledovc暖, ztr谩t臎 biologick茅 rozmanitosti, chorob谩m 补听拧k暖dc暖m rostlin, nedostatku potravin 补听sladk茅 vody, roz拧i艡ov谩n铆 pou拧t铆 补听p艡esun暖m obyvatelstva v听d暖sledku katastrof. Riziko nevratn媒ch 补听katastrofick媒ch zm臎n by se mohlo v媒razn臎 zv媒拧it, pokud glob谩ln铆 oteplov谩n铆 p艡ekro膷铆 o听2听掳C, nebo i听jen o听1,5听掳C, 煤rove艌 p艡ed pr暖myslovou revoluc铆.
Prvn铆 mezin谩rodn铆 smlouvou, kter谩 stanovila pr谩vn臎 z谩vazn茅 c铆le pro sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, byl . Byl p艡ijat 11.听prosince听1997 补听ratifikovalo jej 192听smluvn铆ch stran.听Pr暖myslov媒m zem铆m ukl谩d谩, aby sv茅 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 sni啪ovaly v听souladu s听dohodnut媒mi individu谩ln铆mi c铆li podle z谩sady 鈥瀞d铆len媒ch, av拧ak vz谩jemn臎 odli拧n媒ch povinnost铆 补听p艡铆slu拧n媒ch schopnost铆鈥�.
V听prosinci听2015 pak byla na 21.听konferenci smluvn铆ch stran (COP21) v听Pa艡铆啪i p艡ijata prvn铆 v拧eobecn谩 dohoda o听boji proti zm臎n臎 klimatu. 颁铆濒别尘 je udr啪et n谩r暖st pr暖m臎rn茅 glob谩ln铆 teploty 鈥瀡媒razn臎 pod hranic铆鈥� 2听掳C oproti hodnot谩m p艡ed pr暖myslovou revoluc铆 补听usilovat o听to, aby n谩r暖st nep艡ekro膷il 1,5听掳C. Smluvn铆 strany maj铆 proto usilovat o听to, aby vrchol glob谩ln铆ch emis铆 nastal co nejd艡铆ve 补听aby ve druh茅 polovin臎 tohoto stolet铆 bylo dosa啪eno nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆. Za glob谩ln铆 v媒zvy byla ozna膷ena adaptace na zm臎nu klimatu (nap艡.听ochrana vodn铆ch zdroj暖, st艡铆d谩n铆 plodin, ve艡ejn茅 pl谩nov谩n铆 补听zvy拧ov谩n铆 pov臎dom铆 补听p艡em铆st臎n铆 p艡铆stav暖) 补听jej铆 zm铆r艌ov谩n铆 (nap艡.听v臎t拧铆 vyu啪铆v谩n铆 energie z听obnoviteln媒ch zdroj暖, snaha o听zm臎nu chov谩n铆). D暖raz je kladen tak茅 na 鈥瀦tr谩ty 补听拧kody鈥� spojen茅 s听nep艡铆zniv媒mi 煤膷inky zm臎ny klimatu. EU form谩ln臎 ratifikovala Pa艡铆啪skou dohodu dne 5.听艡铆jn补听2016, d铆ky 膷emu啪 mohla dohoda vstoupit v听platnost dne 4.听listopadu听2016.
C铆le 补听v媒sledky
A. Dosavadn铆 膷innost EU proti zm臎n臎 klimatu
V r谩mci pro klima 补听energetiku do roku听2030, kter媒 byl schv谩len v听roce听2014 p艡ed Pa艡铆啪skou dohodou, se EU zav谩zala dos谩hnout do roku听2030 n谩sleduj铆c铆ch c铆l暖: sn铆啪it emise sklen铆kov媒ch plyn暖 nejm茅n臎 o听40听% oproti 煤rovni z听roku听1990, zv媒拧it energetickou 煤膷innost o听32,5听% 补听zv媒拧it pod铆l vyu啪铆v谩n铆 obnoviteln媒ch zdroj暖 energie tak, aby pokr媒valy 32听% kone膷n茅 spot艡eby. Tento program navazuje na c铆le 鈥�20-20-20鈥� p艡ijat茅 p艡edstaviteli EU v听roce听2007 pro rok听2020: sn铆啪it emise sklen铆kov媒ch plyn暖 o听20听%, zv媒拧it pod铆l energie z听obnoviteln媒ch zdroj暖 v听r谩mci kone膷n茅 spot艡eby o听20听% 补听sn铆啪it celkovou spot艡ebu prim谩rn铆 energie EU o听20听% (v拧e oproti hodnot谩m z听roku听1990). Tyto c铆le byly p艡evedeny do z谩vazn媒ch legislativn铆ch opat艡en铆, kter谩 byla rovn臎啪 spojena s听c铆li EU v听r谩mci Kj贸tsk茅ho protokolu.
(sm臎rnice (EU)听2018/410), kter媒 je prvn铆m 补听dodnes nejv臎t拧铆m mezin谩rodn铆m trhem s听uhl铆kem, je hlavn铆m politick媒m n谩strojem EU pro boj proti zm臎n臎 klimatu. Byl z艡铆zen v听roce听2005 补听vych谩z铆 ze听z谩sady 鈥瀋ap and trade鈥� (omezit 补听obchodovat): je stanoven strop pro celkov茅 mno啪stv铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, kter茅 m暖啪e vypustit v铆ce ne啪 11听000听za艡铆zen铆 (tov谩rny, elektr谩rny atd.), je啪 jsou sou膷谩st铆 tohoto syst茅mu. Ka啪d茅 za艡铆zen铆 mus铆 z铆skat 鈥瀍misn铆 povolenky鈥�, kter茅 膷lensk茅 st谩ty prod谩vaj铆 formou aukc铆. S听t臎mito kredity, z听nich啪 ka啪d媒 odpov铆d谩 jedn茅 tun臎 CO2, mohou jednotliv谩 za艡铆zen铆, pokud je nevyu啪ij铆, mezi sebou obchodovat. Celkov茅 mno啪stv铆 povolenek se 膷asem postupn臎 sni啪uje. Dva fondy 鈥� 补听 鈥� pom谩haj铆 modernizovat energetick茅 syst茅my v听膷lensk媒ch st谩tech s听ni啪拧铆mi p艡铆jmy 补听podpo艡铆 inovace t铆m, 啪e budou financovat energii z听obnoviteln媒ch zdroj暖, zachycov谩n铆 补听ukl谩d谩n铆 uhl铆ku 补听n铆zkouhl铆kov茅 projekty. Krom臎 toho se .
Na emise z听odv臎tv铆, kter谩 nejsou do syst茅mu ETS zahrnuta, jako je silni膷n铆 doprava, odpady, zem臎d臎lstv铆 补听budovy, se vztahuj铆 z谩vazn茅 ro膷n铆 c铆le v听oblasti sni啪ov谩n铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 jednotliv媒ch 膷lensk媒ch st谩t暖 stanoven茅 v听 ((EU)听2018/842). Parlament 补听Rada se dohodly na minim谩ln铆ch c铆lech pro obdob铆 2021-2030, aby pomohly EU dos谩hnout 30% sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 z听t臎chto odv臎tv铆 ve srovn谩n铆 s听rokem 2005 补听p艡isp臎t ke spln臎n铆 c铆l暖 Pa艡铆啪sk茅 dohody. Krom臎 toho mus铆 ka啪d媒 膷lensk媒 st谩t zajistit, aby 煤rove艌 emis铆 z听 (na艡铆zen铆 (EU)听2018/841) nep艡ev媒拧ila jejich pohlcov谩n铆. Jin媒mi slovy, lesy, orn谩 p暖da 补听travn铆 porosty mus铆 b媒t obhospoda艡ov谩ny udr啪iteln媒m zp暖sobem, aby absorbovaly co nejv铆ce sklen铆kov媒ch plyn暖 z听atmosf茅ry, 补听to p艡inejmen拧铆m tolik, kolik jich stejn茅 odv臎tv铆 vyprodukuje (鈥瀙ravidlo nez谩porn茅 bilance鈥�), 补听v媒znamn臎 tak p艡isp臎ly k听boji proti zm臎n臎 klimatu.
颁铆濒别尘 je nejprve zajistit, aby do roku听2030 pokr媒vala energie z听obnoviteln媒ch zdroj暖, jako je sol谩rn铆,听v臎trn谩 补听vodn铆 energie 补听biomasa, alespo艌 32听% celkov茅 energetick茅 spot艡eby EU souvisej铆c铆 s听v媒robou elekt艡iny, dopravou, vyt谩p臎n铆m 补听chlazen铆m. Ka啪d媒 膷lensk媒 st谩t je povinen p艡ijmout vlastn铆 vnitrost谩tn铆 ak膷n铆 pl谩n v听oblasti obnoviteln茅 energie zahrnuj铆c铆 odv臎tvov茅 c铆le.
((EU)听2018/2002), kter谩 byla v听roce听2018 novelizov谩na, stanov铆 pro EU c铆l dos谩hnout do roku听2030 zv媒拧en铆 energetick茅 煤膷innosti o听32,5听% (oproti referen膷n铆 hodnot臎 z听roku听2007). Sm臎rnice v拧ak obsahuje ustanoven铆, podle n臎ho啪 lze stanoven媒 c铆l do roku听2023 zp艡铆snit. navy拧uje c铆l EU v听oblasti energetick茅 煤膷innosti 补听zem臎 EU podle n铆 maj铆 z谩vazn臎 spole膷n臎 zajistit do roku听2030 dal拧铆 sn铆啪en铆 spot艡eby energie o听11,7听% ve srovn谩n铆 s听projekcemi referen膷n铆ho sc茅n谩艡e EU pro rok听2020. ((EU)听2018/844), nav铆c zahrnovala opat艡en铆 k听urychlen铆 tempa renovace budov 补听p艡echodu k听energeticky 煤膷inn臎j拧铆m syst茅m暖m 补听inteligentn铆m syst茅m暖m hospoda艡en铆 s听energi铆.
((EU)听2018/1999) poprv茅 zav谩d铆 transparentn铆 proces spr谩vy, aby bylo mo啪n茅 sledovat pokrok p艡i pln臎n铆 c铆l暖 energetick茅 unie 补听opat艡en铆 EU v听oblasti klimatu, v膷etn臎 pravidel pro monitorov谩n铆 补听pod谩v谩n铆 zpr谩v. 膶lensk茅 st谩ty maj铆 povinnost p艡ijmout na obdob铆 2021鈥�2030. Proces spr谩vy rovn臎啪 poskytuje p艡铆le啪itost k听aktualizaci pl谩n暖 ka啪d茅 dva roky tak, aby odr谩啪ely zku拧enosti 补听aby po zbytek desetilet铆 t臎啪ily z听nov媒ch p艡铆le啪itost铆.
(sm臎rnice 2009/31/ES) odd臎luje CO2 z听emis铆 (vznikaj铆c铆ch p艡i pr暖myslov媒ch procesech) vypou拧t臎n媒ch do ovzdu拧铆, stla膷uje jej 补听p艡epravuje na m铆sta, kde jej lze ulo啪it. Podle Mezivl谩dn铆ho panelu OSN pro zm臎nu klimatu by tato technologie mohla odstranit 80鈥�90% emis铆 CO2 z听elektr谩ren spaluj铆c铆ch fosiln铆 paliva. Prov谩d臎n铆 pl谩novan媒ch demonstra膷n铆ch projekt暖 v听Evrop臎 se v拧ak uk谩zalo b媒t obt铆啪n臎j拧铆, ne啪 se p暖vodn臎 zd谩lo, p艡i膷em啪 jednou z听hlavn铆ch p艡ek谩啪ek jsou vysok茅 n谩klady.
Nov茅 osobn铆 automobily registrovan茅 v听EU mus铆 spl艌ovat (na艡铆zen铆 (EU)听2019/631), kter茅 od roku听2021 pro vozov媒 park EU stanov铆 c铆l v听hodnot臎 95听g/km.
颁铆濒别尘 sm臎rnice (EU) 2015/1513 bylo sn铆啪it do roku听2020 emisn铆 n谩ro膷nost paliv o听6听%. Toho by m臎lo b媒t dosa啪eno mj. vyu啪铆v谩n铆m biopaliv, kter谩 nicm茅n臎 mus铆 spl艌ovat ur膷it谩 krit茅ria udr啪itelnosti.
Na艡铆zen铆 (EU)听2015/757 o听ukl谩d谩 velk媒m plavidl暖m povinnost monitorovat 补听ka啪doro膷n臎 vykazovat sv茅 ov臎艡en茅 emise CO2 vypou拧t臎n茅 na cest臎 do p艡铆stav暖 EU, z听p艡铆stav暖 EU 补听v听t臎chto p艡铆stavech spolu s听dal拧铆mi p艡铆slu拧n媒mi informacemi.
V听80.听letech 20.听stolet铆 byly zak谩z谩ny chlorfluoruhlo惫辞诲铆办y (CFC), kter茅 zp暖sobuj铆 煤bytek oz贸nov茅 vrstvy. Dnes se v听艡ad臎 pr暖myslov媒ch za艡铆zen铆, jako jsou klimatizace 补听chlazen铆, pou啪铆vaj铆 m铆sto nich fluorovan茅 plyny, kter茅 ozonovou vrstvu nepo拧kozuj铆. Maj铆 v拧ak a啪 25听000听kr谩t vy拧拧铆 potenci谩l zp暖sobovat glob谩ln铆 oteplov谩n铆 ne啪 CO2. 颁铆濒别尘 na艡铆zen铆 (EU) 膷.听517/2014 je kontrolovat pou啪铆v谩n铆 补听zak谩zat jejich pou啪铆v谩n铆 v听nov媒ch klimatiza膷n铆ch za艡铆zen铆ch 补听chladni膷k谩ch do roku听2022鈥�2025, 膷铆m啪 se stanov铆 tempo pro celosv臎tov茅 ukon膷en铆 jejich pou啪铆v谩n铆.
B. Zelen谩 dohoda pro Evropu
Dne 11.听prosince听2019 p艡edstavila Komise 鈥� bal铆膷ek rozs谩hl媒ch opat艡en铆, d铆ky nim啪 m谩 Unie do roku听2050 dos谩hnout uhl铆kov茅 neutrality. Opat艡en铆, kter谩 doprov谩z铆 , sahaj铆 od ambici贸zn铆ho sni啪ov谩n铆 emis铆 p艡es investice do 拧pi膷kov茅ho v媒zkumu 补听inovac铆 a啪 po zachov谩n铆 evropsk茅ho p艡铆rodn铆ho prost艡ed铆. Zelen谩 dohoda, kterou doprov谩z铆 investice do ekologick媒ch technologi铆, udr啪iteln媒ch 艡e拧en铆 补听nov媒ch podnik暖, se m谩 st谩t novou strategi铆 r暖stu 补听p艡em臎nit EU v听udr啪itelnou 补听konkurenceschopnou ekonomiku. Pro jej铆 煤sp臎ch m谩 z谩sadn铆 v媒znam zapojen铆 补听anga啪ovanost ve艡ejnosti 补听v拧ech z煤膷astn臎n媒ch stran.
Mezi kl铆膷ov媒mi 膷innostmi navrhovan媒mi v听r谩mci Zelen茅 dohody pro Evropu je (na艡铆zen铆 (EU)听2021/1119), kter媒 m谩 do roku听2050 zajistit klimatickou neutralitu EU. Stanov铆 zejm茅na zv媒拧en铆 , pokud jde o听omezen铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖, o听alespo艌 55 % ve srovn谩n铆 s听煤rovn铆 roku听1990. Dal拧铆 n谩vrhy Komise nav铆c zahrnuj铆 sd臎len铆 o听 补听o听, n谩vrhy na艡铆zen铆, kter媒mi se z艡izuje 补听reviduj铆 补听strategie EU pro 补听pro 补听novou .
Dne 14.听膷ervence听2021 p艡edlo啪ila Komise bal铆膷ek legislativn铆ch n谩vrh暖 (nov茅 pr谩vn铆 p艡edpisy 补听zm臎na st谩vaj铆c铆ch), jejich啪 c铆lem je p艡ipravit EU k听dosa啪en铆 55% sn铆啪en铆 emis铆 鈥炩�� 补听uskute膷nit transforma膷n铆 zm臎nu, kter谩 je nezbytn谩 v听cel茅m hospod谩艡stv铆, spole膷nosti 补听pr暖myslu, m谩me-li do roku听2050 skute膷n臎 dos谩hnout klimatick茅 neutrality.
V prosinci 2022 dos谩hly Parlament 补听Rada dohody o听p艡铆sn臎j拧铆ch opat艡en铆ch k听reform臎 syst茅mu ETS: do roku听2030 se maj铆 emise sn铆啪it o听62听% ve srovn谩n铆 s听煤rovn臎mi z听roku听2005. V听roce听2023 byl syst茅m ETS roz拧铆艡en na 膷innosti v听oblasti n谩mo艡n铆 dopravy ) 补听膷ist拧铆 paliva pro leteckou dopravu () 补听n谩mo艡n铆 odv臎tv铆 (). 颁铆濒别尘 na艡铆zen铆 (EU)听2023/1805 je sn铆啪it emise z听lodn铆 dopravy do roku听2035 o听20听% 补听do roku听2050 o听80听%. Krom臎 toho budou muset od roku听2030 alespo艌听2 % paliv pro lodn铆 dopravu v听EU poch谩zet z听obnoviteln媒ch paliv nebiologick茅ho p暖vodu. Do roku听2025 by 2听% paliva m臎lo tvo艡it udr啪iteln茅 leteck茅 palivo. Tento c铆l se do roku听2030 zv媒拧铆 na 6听% 补听do roku听2050 na 70听%. Od roku听2030 mus铆 1,2听% paliv tvo艡it tak茅 syntetick谩 paliva, p艡i膷em啪 v听roce听2050 tento pod铆l vzroste na 35听%.
Na podporu 煤sil铆 膷lensk媒ch st谩t暖 o听sn铆啪en铆 emis铆 z听budov, silni膷n铆 dopravy 补听n臎kter媒ch pr暖myslov媒ch odv臎tv铆 byl schv谩len nov媒 samostatn媒 syst茅m obchodov谩n铆 s听emisemi (( ve , kterou se m臎n铆 sm臎rnice 2003/87/ES), jen啪 bude spu拧t臎n v听roce听2027. Bal铆膷ek 鈥灩缶背偬诖前�55鈥� rovn臎啪 zav谩d铆 nov媒 , kter媒 m谩 zamezit tzv. 煤niku uhl铆ku, 补听d谩le nov媒 补听pos铆len茅 fondy pro modernizaci 补听inovace.
Emise z听leteck茅 dopravy jsou rovn臎啪 zahrnuty do syst茅mu ETS (), a膷koli st谩vaj铆c铆 byla prodlou啪ena do za膷谩tku roku听2027. Prvn铆 f谩ze syst茅mu sni啪ov谩n铆 emis铆 uhl铆ku 补听kompenzac铆 v听mezin谩rodn铆m civiln铆m letectv铆 () v听r谩mci Mezin谩rodn铆 organizace pro civiln铆 letectv铆 (ICAO) m谩 za膷铆t na za膷谩tku roku听2024. do 膷ervence听2026.
笔辞锄尘臎苍臎苍茅 ((EU)听2023/857) zvy拧uje ambice EU v听oblasti klimatu. Zejm茅na stanov铆, 啪e v拧echna odv臎tv铆, na n臎啪 se na艡铆zen铆 vztahuje, mus铆 do roku听2030 spole膷n臎 dos谩hnout sn铆啪en铆 emis铆 o听40听% ve srovn谩n铆 s听煤rovn臎mi z听roku听2005. Spolu s听na艡铆zen铆m o听sd铆len铆 煤sil铆 se v听aktualizovan茅 ((EU)听2023/2413) navrhuje zv媒拧it celkov媒 z谩vazn媒 c铆l pod铆lu obnoviteln媒ch zdroj暖 energie v听energetick茅m mixu EU na 42,5听%.
笔辞锄尘臎苍臎苍茅 ((EU)听2023/839) nav铆c stanov铆 nov媒 c铆l pro rok听2030 zv媒拧it propady uhl铆ku v听EU o听15听%.
((EU)听2023/1791), stanov铆 pr谩vn臎 z谩vazn媒 ambici贸zn铆 c铆l EU v听oblasti energetick茅 煤膷innosti, kter媒m je sn铆啪it do roku听2030 kone膷nou spot艡ebu energie o听11,7听% ve srovn谩n铆 s听rokem听2020.
Methan je po CO2 druh媒m nejv媒znamn臎j拧铆m plynem, kter媒 p艡isp铆v谩 ke zm臎n臎 klimatu. 艠e拧en铆 emis铆 methanu m谩 proto z谩sadn铆 v媒znam pro dosa啪en铆 c铆l暖 EU v听oblasti klimatu do roku听2030 补听c铆le klimatick茅 neutrality do roku听2050. Dne 15.听prosince听2021 p艡edlo啪ila Komise n谩vrh na sn铆啪en铆 emis铆 methanu v听odv臎tv铆 energetiky 补听v听glob谩ln铆m dodavatelsk茅m 艡et臎zci. Dne 15. listopadu听2023 bylo mezi Radou 补听Parlamentem dosa啪eno o听tomto nov茅m na艡铆zen铆. Ukl谩d谩 plyn谩rensk茅mu, ropn茅mu 补听uheln茅mu pr暖myslu povinnost 艡谩dn臎 m臎艡it, monitorovat, vykazovat 补听ov臎艡ovat sv茅 emise metanu 补听p艡ij铆mat opat艡en铆 k听jejich sn铆啪en铆.
Komise v听dubnu听2022 p艡edlo啪ila , jeho啪 c铆lem je do roku听2030 u拧et艡it emise v听objemu 40 milion暖 tun ekvivalentu CO2. ((EU)听2024/573) vstoupilo v听platnost v听b艡eznu听2024. Na艡铆zen铆 zcela zak谩啪e 膷谩ste膷n臎 fluorovan茅 uhlo惫辞诲铆办y od roku听2050, p艡i膷em啪 jejich dostupnost se v媒razn臎 sn铆啪铆 ji啪 v听roce听2025.
V听listopadu听2022 p艡ijala Komise n谩vrh . Parlament 补听Rada dos谩hly o听legislativn铆m n谩vrhu dne 20. 煤nora 2024. Na艡铆zen铆 mimo jin茅 zavede certifika膷n铆 r谩mec s听c铆lem podpo艡it vysoce kvalitn铆 pohlcov谩n铆 uhl铆ku 补听bojovat proti 鈥瀏reenwashingu鈥�.
Revize , p艡ijat谩 dne 15.听prosince听2021, modernizuje st谩vaj铆c铆 regula膷n铆 r谩mec 补听z谩rove艌 poskytuje 膷lensk媒m st谩t暖m flexibilitu pot艡ebnou k听zohledn臎n铆 rozd铆l暖 ve fondu budov v听Evrop臎. Revidovan谩 sm臎rnice stanov铆 nov茅 ambici贸zn铆 c铆le: v拧echny nov茅 budovy by m臎ly dos谩hnout do roku听2030 nulov媒ch emis铆 补听nov茅 budovy u啪铆van茅 nebo vlastn臎n茅 ve艡ejn媒m sektorem by m臎ly m铆t nulov茅 emise do roku听2028. Ka啪d媒 膷lensk媒 st谩t p艡ijme vlastn铆 vnitrost谩tn铆 trajektorii ke sn铆啪en铆 pr暖m臎rn茅 spot艡eby prim谩rn铆 energie u听obytn媒ch budov o听16听% do roku听2030 补听o听20鈥�22听% do roku听2035.
V听煤noru听2023 se Parlament 补听Rada dohodly na dal拧铆m c铆li sn铆啪en铆 emis铆 pro vozov媒 park EU do roku听2030. Ten stanovuje c铆l sn铆啪en铆 o听55听% pro nov茅 automobily 补听50听% pro lehk谩 u啪itkov谩 vozidla. Rovn臎啪 stanovily c铆l 30% sn铆啪en铆 emis铆 CO2 pro nov谩 n谩kladn铆 vozidla s听pr暖b臎啪n媒m c铆lem 15听% do roku听2025(). V听b艡eznu 2024 p艡ijal Parlament nov谩 pravidla pro sn铆啪en铆 emis铆 z听osobn铆ch automobil暖, dod谩vek, autobus暖, n谩kladn铆ch automobil暖 补听p艡铆pojn媒ch vozidel (贰耻谤辞听7).
V听煤noru听2024 p艡ijala Komise jako mezistupe艌 k听dosa啪en铆 c铆l暖 klimatick茅 neutrality do roku听2050. Doporu膷uje sn铆啪it do roku听2040 膷ist茅 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 v听EU o听90听% ve srovn谩n铆 s听煤rovn臎mi z听roku听1990.
脷loha Evropsk茅ho parlamentu
Parlament se tradi膷n臎 煤膷astn铆 interinstitucion谩ln铆ch jedn谩n铆 s听Evropskou radou o听zm臎n臎 klimatu 补听zast谩v谩 postoje, kter茅 zvy拧uj铆 ambice opat艡en铆 EU.
Parlament p艡ed COP21 v听roce听2015 zopakoval, 啪e je nal茅hav臎 zapot艡eb铆 鈥灻耗峣nn臎 regulovat 补听omezovat emise z听mezin谩rodn铆 leteck茅 补听lodn铆 dopravy鈥�. Vyj谩d艡il zklam谩n铆 nad t铆m, 啪e organizace ICAO nesouhlasila se sn铆啪en铆m emis铆. CORSIA se m铆sto toho zam臎艡uje p艡edev拧铆m na kompenzace bez z谩ruky kvality 补听m谩 pr谩vn臎 z谩vazn媒 status a啪 od roku听2027. Hlavn铆 膷lenov茅 ICAO se dosud nezav谩zali k听煤膷asti na dobrovoln茅 f谩zi.
S ohledem na 24. konferenci smluvn铆ch stran v听Katovic铆ch (COP24 v听roce听2018) vyzval Parlament ve sv茅m ke zv媒拧en铆 c铆le EU pro sn铆啪en铆 emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku听2030 o听55听%. Parlament nav铆c konstatoval, 啪e lze p艡edej铆t z谩sadn铆m 补听pravd臎podobn臎 nezvratn媒m dopad暖m n谩r暖stu glob谩ln铆 teploty o听2听掳C, bude-li se usilovat o听spln臎n铆 ambici贸zn臎j拧铆ho pa艡铆啪sk茅ho c铆le, kter媒m je omezit oteplen铆 na 1,5听掳C. To by vy啪adovalo, aby vzr暖staj铆c铆 emise sklen铆kov媒ch plyn暖 klesly nejpozd臎ji do roku听2050 na 膷istou nulu. Proto Parlament rovn臎啪 vyzval Komisi, aby navrhla dlouhodobou strategii EU pro dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 do poloviny stolet铆. Komise u膷inila tento po啪adavek jedn铆m z听c铆l暖 Zelen茅 dohody pro Evropu v听roce听2019.
V听膷ervenci听2018 Parlament p艡ijal , v听n臎m啪 zd暖raznil odpov臎dnost EU za p艡evzet铆 vedouc铆 煤lohy v听boji proti zm臎n臎 klimatu 补听p艡edch谩zen铆 konflikt暖m. Usnesen铆 zd暖raz艌uje, 啪e je t艡eba pos铆lit diplomatick茅 kapacity EU s听c铆lem podpo艡it glob谩ln铆 opat艡en铆 v听oblasti klimatu 补听prov谩d臎n铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody 补听p艡edej铆t konflikt暖m, kter茅 by zm臎na klimatu mohla vyvolat.
V听listopadu听2019 Parlament vyhl谩sil v听Evrop臎 补听d暖razn臎 vyzval v拧echny 膷lensk茅 st谩ty, aby se zav谩zaly k听dosa啪en铆 nulov媒ch 膷ist媒ch emis铆 sklen铆kov媒ch plyn暖 do roku听2050. Parlament tak茅 cht臎l, aby Komise zajistila pln媒 soulad v拧ech p艡铆slu拧n媒ch legislativn铆ch 补听rozpo膷tov媒ch n谩vrh暖 s听c铆lem omezen铆 glob谩ln铆ho oteplov谩n铆 pod 1,5听掳C.
V听艡铆jnu听2020 p艡ijal Parlament mand谩t k听vyjedn谩v谩n铆 o听pr谩vn铆m r谩mci EU pro klima, v听jeho啪 r谩mci po啪adoval, aby byl c铆l sn铆啪en铆 emis铆 do roku听2030 zv媒拧en na 60听%. A膷koli interinstitucion谩ln铆 dohoda mezi Parlamentem 补听Radou dosa啪en谩 dne 21.听dubn补听2021 potvrdila c铆l 55听% navr啪en媒 Komis铆, poda艡ilo se Parlamentu pos铆lit 煤lohu 补听p艡铆nos pohlcov谩n铆 uhl铆ku, co啪 m谩 potenci谩l zv媒拧it tento c铆l na 57听%. Krom臎 toho byla Komise v听souladu s听mand谩tem Parlamentu po啪谩d谩na, aby p艡edlo啪ila n谩vrh c铆le do roku听2040 nejpozd臎ji 拧est m臎s铆c暖 po prvn铆m glob谩ln铆m hodnocen铆 Pa艡铆啪sk茅 dohody a s听p艡ihl茅dnut铆m k听p艡edpokl谩dan茅mu orienta膷n铆mu rozpo膷tu EU na emise sklen铆kov媒ch plyn暖. Vzhledem k听v媒znamu nez谩visl茅ho v臎deck茅ho poradenstv铆 byl z艡铆zen , kter媒 bude 鈥� v听souladu s听t铆m, co navrhoval Parlament 鈥� posuzovat soulad politick媒ch opat艡en铆 补听sledovat dosa啪en媒 pokrok. Evropsk媒 v臎deck媒 poradn铆 v媒bor pro zm臎nu klimatu ve sv茅 zpr谩v臎 z听膷ervn补听2023 nazvan茅 鈥� , p艡edkl谩d谩 org谩n暖m EU v臎decky podlo啪en媒 odhad c铆le v听oblasti klimatu pro rok听2040 补听rozpo膷tu EU na emise sklen铆kov媒ch plyn暖 na obdob铆 2030鈥�2050. Podle t茅to zpr谩vy mus铆 EU usilovat o听膷ist茅 sn铆啪en铆 emis铆 o听90鈥�95听% do roku听2040 ve srovn谩n铆 s听煤rovn臎mi z听roku听1990.
V听z谩艡铆听2022 p艡ijal Parlament . Jeho c铆lem bylo d谩le pos铆lit 煤sil铆 EU v听boji proti zm臎n臎 klimatu.
V听listopadu听2023 p艡ijal Parlament usnesen铆 o听konferenci COP28 v听Dubaji. Vyzval ke zv媒拧en铆 p艡铆sp臎vk暖 do klimatick茅ho fondu, k听ukon膷en铆 v拧ech dotac铆 na fosiln铆 paliva nejpozd臎ji do roku听2025 补听ke ztrojn谩soben铆 energie z听obnoviteln媒ch zdroj暖 补听ke zdvojn谩soben铆 energetick茅 煤膷innosti do roku听2030. Krom臎 toho uzn谩v谩 souvislost mezi 煤bytkem biologick茅 rozmanitosti 补听klimatem 补听zd暖raz艌uje v媒znam obnovy p艡铆rody.
Dal拧铆 informace k听tomuto t茅matu naleznete na internetov媒ch str谩nk谩ch V媒boru pro 啪ivotn铆 prost艡ed铆, ve艡ejn茅 zdrav铆 补听bezpe膷nost potravin.
听
Georgios Amanatidis / Alyssia Petit