Ochrana vody vodní hospodářství
Vodu ke svému životu nezbytně potřebují lidé, zvířata irostliny je důležitá ipro hospodářství. Ochrana vodních zdrojů vodní hospodářství jsou otázky, které překračují národní hranice. Vodohospodářská politika EU hraje klíčovou úlohu při ochraně životního prostředí. Máme právní předpisy, jejichž cílem je chránit vodní zdroje sladkovodní imořské ekosystémy zaručit čistotu pitné vody vody ke koupání. Rámcová směrnice EU ovodě vytvořila právní rámec proochranu obnovu čisté vody prozajištění jejího dlouhodobého udržitelného využívání.
Právní základ
Články 191 až 193 Smlouvy ofungování Evropské unie (SFEU).
Obecné souvislosti
Voda není pouhý obchodní produkt, nýbrž také veřejný statek omezený zdroj, který je třeba chránit nakládat sním udržitelným způsobem, to jak zhlediska kvality, tak zhlediska množství. Čelí však tlaku různých odvětví, jako je zemědělství, průmysl, cestovní ruch, doprava energetika.
V roce 1980 byla zavedena první směrnice opitné vodě (), jejímž cílem bylo zefektivnit vnitrostátní požadavky jednotlivých členských států týkající se vody bojovat proti nerovným podmínkám hospodářské soutěže.
V roce 1992 byla vHelsinkách přijata , jíž je EU smluvní stranou. Tato úmluva posiluje vnitrostátní opatření mezinárodní spolupráci voblasti ekologického řízení ochrany přeshraničních povrchových podzemních vod.
V roce 1997 byly v stanoveny základní normy pravidla pro spolupráci mezi státy, jimiž prochází vodní toky, při využívání, řízení ochraně mezinárodních vodních toků.
Vroce 2012 Komise zahájila , dlouhodobou strategii, jejímž cílem je zajistit, aby bylo pro veškeré oprávněné použití kdispozici dostatečné množství kvalitní vody. Toho podle této strategie lze dosáhnout tak, že bude lépe prováděna stávající vodní politika EU, cíle vodní politiky se zařadí do jiných politických oblastí odstraní se nedostatky současného rámce.
Cíle výsledky
Celkovým cílem vodní politiky EU je zaručit všem evropským občanům, hospodářským odvětvím životnímu prostředí přístup kdostatečnému množství kvalitní vody zajistit dobrý stav všech vodních útvarů vcelé Evropě. Vdůsledku změny klimatu však bude EU stále častěji vystavena extrémním výkyvům počasí souvisejícím svodou, např.záplavám suchu, proto je nanejvýš důležité přijmout politiku, která pomůže tyto problémy zmírnit přizpůsobit se jim.
Politika EU proto stanovila dva hlavní právní rámce pro ochranu řízení sladkovodních mořských zdrojů, sice rámcovou směrnicí ovodě rámcovou směrnici ostrategii pro mořské prostředí.
A. Rámcová směrnice ovodě související zvláštní směrnice ovodě
(2000/60/ES) vytváří rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, přechodných vod, pobřežních vod podzemních vod. í této směrnice je předcházet snižovat jejich znečištění, podporovat udržitelné využívání vody, chránit vodní prostředí, zlepšovat stav vodního prostředí zmírňovat důsledky záplav sucha. Jejím hlavním cílem je dosáhnout dobrého stavu prostředí všech vod. Členské státy jsou tudíž povinny vypracovat plány povodí založené na přírodních zeměpisných povodích řek, jakož ispecifické programy kdosažení těchto cílů.
rámcové směrnice ovodě zroku2019 dospělo kzávěru, že směrnice zcelkového pohledu plní svůj účel, ale její provádění je třeba urychlit. Vdůsledku toho Komise včervnu 2020 oznámila, že rámcovou směrnici ovodě nebude měnit, ale že se zaměří na provádění prosazování stávající směrnice.
Rámcová směrnice ovodě je podpořena těmito cílenějšími směrnicemi:
- (2006/118/ES) chrání před znečištěním zhoršováním stavu podzemních vod. Stanoví specifická kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu vod, kritéria pro zjišťování nárůstu výskytu sledovaných látek pro určení toho, kdy se začal stav vody měnit. Všechny prahové hodnoty pro znečišťující látky stanoví členské státy. Výjimkami jsou dusičnany (hnojiva) pesticidy, pro něž limity stanoví zvláštní právní předpisy EU. Vroce2022 předložila Komise pro monitorování vody vcelé Unii. Vzáří2023 přijal Parlament ktomuto návrhu svůj postoj, který bude základem pro budoucí jednání sRadou.
- Základní normy jakosti vody určené klidské spotřebě definuje revidovaná ((EU)2020/2184). Tato směrnice členským státům ukládá, aby pravidelně sledovaly kvalitu vody. Členský stát může zavést další požadavky platné pro jeho území, ale pouze pokud tím stanoví přísnější normy. Směrnice rovněž vyžaduje, aby byly pravidelně poskytovány informace spotřebitelům. Kromě toho musí Komise dostávat každé tři roky zprávu okvalitě pitné vody. Revidovaná směrnice aktualizovala stávající bezpečnostní normy zlepšila přístup knezávadné pitné vodě vsouladu snejnovějšími doporučeními Světové zdravotnické organizace. Vroce2022 byl přijat pro monitorování vody.
- (2006/7/ES) se snaží zlepšit ochranu veřejného zdraví životního prostředí tím, že stanoví pravidla pro monitorování klasifikaci vody ke koupání zavádí povinnost informovat okvalitě vody veřejnost. Během koupací sezony musí členské státy jednou měsíčně odebírat vzorky vody zkaždé vodní plochy určené ke koupání posuzovat koncentraci nejméně dvou konkrétních bakterií. Ovýsledcích tohoto posouzení musí informovat veřejnost prostřednictvím „profilů vod ke koupání“, které například obsahují informace otypu znečištění zdrojích, které kvalitu vody ke koupání ovlivňují. Komise Evropská agentura pro životní prostředí okvalitě vod ke koupání každoročně zveřejňují .
- (2008/105/ES) stanoví mezní hodnoty koncentrací pro 33prioritních látek, které představují značné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na úrovni EU, pro osm dalších znečišťujících látek přítomných vpovrchových vodách. Vrámci bylo na stávající seznam doplněno 12nových látek. Vroce2023 bylo na seznam prioritních látek pro povrchové vody doplněno dalších 23kritických látek. Jedná se mimo jiné opesticidy (např. glyfosát), některé léčivé přípravky (analgetika, protizánětlivé léky antibiotika), bisfenol Askupinu 24per- polyfluorovaných alkylových sloučenin.
- (91/271/EHS) si klade za cíl chránit životní prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských průmyslových odpadních vod. Tato směrnice stanoví minimální normy harmonogramy pro odvádění, čištění vypouštění městských odpadních vod, zavádí kontroly likvidace kalů zčistíren odpadních vod obsahuje požadavek, aby byla postupně ukončena praxe vypouštění těchto kalů do moře. Vlednu2024 dosáhly Rada Parlament ozměnách směrnice, které rozšiřují její oblast působnosti tak, aby zahrnovala imenší sídla, uplatňují zásadu „znečišťovatel platí“ na výrobce léčivých přípravků kosmetických přípravků. Revize nyní čeká na hlasování vplénu.
- í (91/676/EHS) je chránit vody před dusičnany ze zemědělských zdrojů, neboť mohou znečišťovat zdroje pitné vody, včetně podzemních vod, vést keutrofizaci povrchových vod. Doplňující nařízení () vyžaduje vymezení oblastí ohrožených dusičnany, monitorování vody shrnutí akčních programů. Vroce2023 zahájila Komise hodnocení směrnice vyzvala zúčastněné strany občany, aby se podělili osvé názory.
- (2007/60/ES) si klade za cíl snížit řídit rizika, která povodně představují pro lidské zdraví, životní prostředí, infrastrukturu majetek. Požaduje po členských státech, aby každých šest let předběžně posoudily, kterým povodím řek souvisejícím pobřežním oblastem hrozí záplavy, aby poté vypracovaly mapy povodňových rizik plány pro jejich zvládání zaměřené na prevenci, ochranu připravenost. odruhém cyklu (2015–2021) byla zveřejněna vprosinci2021.
B. Pobřežní námořní politika EU
(2008/56/ES) je pilířem integrované námořní politiky EU zhlediska životního prostředí. Jejím cílem je posílit udržitelný rozvoj námořního hospodářství současně lépe chránit mořské prostředí. Mimoto si tato směrnice klade za cíl dosáhnout dobrého stavu prostředí mořských vod EU do roku2020, chránit zachovávat toto prostředí předcházet zhoršování jeho stavu. Směrnice stanoví evropské mořské oblasti (Baltské moře, severovýchodní Atlantský oceán, Středozemní moře Černé moře) podoblasti vrámci zeměpisných hranic stanovených stávajícími regionálními úmluvami pro mořské prostředí. Vzájmu dosažení dobrého stavu prostředí do roku2020 měly členské státy povinnost vytvořit pro své mořské vody ekosystémové strategie, které bude třeba každých šest let přezkoumat. Nařízení o kromě toho definuje zásady řádného pobřežního plánování správy, na které by měly členské státy dbát.
Komise přijala včervnu2020 rámcové směrnice ostrategii pro mořské prostředí.Nová strategie EU voblasti biologické rozmanitosti do roku2030 (přijatá vkvětnu2020) je zaměřená na další posílení ochrany mořských ekosystémů, to včetně rozšíření chráněných oblastí zřízení přísně chráněných oblastí pro přírodní stanoviště oblastí určených na obnovu rybích populací.
Pokud jde oznečištění zlodí sankce za porušení předpisů, se snaží zajistit, aby se na subjekty odpovědné za vypouštění znečišťujících látek do moří vztahovaly účinné odrazující sankce.
Ropná skvrna zhavárie tankeru Erika vroce1999 přiměla EU, aby vroce2002 zřídila , posílila tak svou úlohu voblasti námořní bezpečnosti znečišťování moří. Agentura odpovídá mimo jiné za předcházení znečištění zlodí za reakci na ně jejím úkolem je také reagovat na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy plynu.
C. Mezinárodní dohody oregionálních vodách
Ochrana mořských vod vEvropě je řízena čtyřmi mezinárodními strukturami spolupráce, tzv. , ke kterým se zavázaly členské státy sousední země sdílející společné vody. Jde oúmluvu OSPAR (Oslo Paříž) zroku1992 pro severovýchodní Atlantik, Helsinskou úmluvu (HELCOM) zroku1992 ooblasti Baltského moře, Barcelonskou úmluvu zroku1995 pro Středozemní moře Bukurešťskou úmluvu zroku1992 pro Černé moře.
EU je kromě toho smluvní stranou idalších úmluv, jako je ǰ1992, ǰ1994, zroku1999 ǰ1996.
Meziregionální spolupráce voblasti životního prostředí zaměřená na povodí řek nebo mořské vody vedla kvytvoření několika makroregionálních strategií vEU, tj.strategií pro řešení společných problémů, jimž čelí vymezené zeměpisné oblasti, jako je , .
Úloha Evropského parlamentu
Vůbec první evropská občanská iniciativa „Right2Water“(2013) naléhavě vyzývá orgány instituce EU členské státy, aby všem občanům zajistily právo na vodu odpovídající hygienické podmínky, aby zásobování vodou správa vodních zdrojů nespadaly do pravidel vnitřního trhu aby bylo vodohospodářství osvobozeno od liberalizace. Vroce2015 Parlament vnávaznosti na tuto evropskou občanskou iniciativu ve svém usnesení velkou většinou svých hlasů vyzval Komisi, aby předložila právní předpisy týkající se uplatňování lidského práva na vodu odpovídající hygienické podmínky, jak je uznáno Organizací spojených národů. Vyzval ji také ktomu, aby vpřípadě potřeby přezkoumala rámcovou směrnici ovodě, tak aby uznala všeobecný přístup kvodě právo na vodu jako lidské právo.
Parlament zdůraznil, že je nezbytné přejít noběhové hospodářství, podpořil plány na podporu opětovného využívání vody pro zavlažování vzemědělství. Jako první krok vtomto ohledu přijal Parlament spolu sRadou , které vstoupilo vplatnost včervnu2023. Vpodobném duchu také podpořil plány na zlepšení kvality kohoutkové vody, aby se omezilo používání plastových lahví.
Ve svém usnesení omezinárodní správě oceánů zroku2018 Parlament zdůraznil, že vytvoření udržitelného námořního hospodářství snížení tlaků na mořské prostředí vyžaduje opatření voblasti změny klimatu, znečištění moří oceánů uvolněného zpevniny, znečištění moře eutrofizace voblasti zachování, ochrany obnovy mořských ekosystémů biologické rozmanitosti, jakož iudržitelného využívání mořských zdrojů. Vtéto souvislosti naléhavě vyzval Komisi, aby podporovala mezinárodní úsilí oochranu biologické rozmanitosti mořského prostředí, zejména vrámci probíhajících jednání onovém právně závazném nástroji pro zachování udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří voblastech mimo jurisdikci jednotlivých států, dále Komisi vyzval, aby navrhla přísnější právní předpisy, jež zajistí zachování udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří voblastech nacházejících se mimo jurisdikci členských států.
Ve svém usnesení zbřezn2021 oodpadu vmořích upozornil Parlament na dopad odpadu na mořské ekosystémy, odvětví rybolovu spotřebitele vyzval květšímu omezení plastů na jedno použití kpoužívání speciálně konstruovaných udržitelných materiálů pro lovná zařízení.
V říjnu 2022 přijal Parlament usnesení o vnějším rozměru lidského práva na přístup kvodě, vněmž znovu potvrdil „právo na nezávadnou pitnou vodu odpovídající hygienické podmínky jako lidské právo“ vyzval kochraně obnově přírodních ekosystémů kzachování vody pro energetické využití.
Další informace ktomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví bezpečnost potravin(ENVI).
Christian Kurrer / Alyssia Petit