NÁVRH USNESENÍ o genderové vyváženosti při jmenováních do orgánů EU v hospodářské a měnové oblasti
11.3.2019-()
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Pervenche Berès, Mercedes Bressoza skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0171/2019
B8-0172/2019
Usnesení Evropského parlamentu o genderové vyváženosti při jmenováních do orgánů EU v hospodářské a měnové oblasti
()
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020,
– s ohledem na dopis, který předseda Evropského parlamentu zaslal dne 5. března 2019 úřadujícímu předsedovi Rady Evropské unie (který v současnosti stojí v čele rotujícího předsednictví Rady),
– s ohledem na dopis, který dne 5. března 2019 zaslal předseda Evropského parlamentu předsedovi Evropské komise,
– s ohledem na dopis, který dne 23. března 2018 zaslal předseda Evropského parlamentu předsedovi Evropské rady,
– s ohledem na dopis, který dne 8. března 2018 zaslal předseda Hospodářského a měnového výboru předsedovi Euroskupiny,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v dubnu 2016 činil průměrný podíl žen v řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností registrovaných v členských státech EU-28 23,3 %, což představuje nárůst o 0,6 % od doby, kdy naposledy proběhl sběr údajů v říjnu 2015; vzhledem k tomu, že existuje pouze deset zemí – Francie, Švédsko, Itálie, Finsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Německo, Spojené království, Dánsko a Belgie –, v nichž ženy tvoří alespoň čtvrtinu členů řídících a dozorčích orgánů;
B. vzhledem k tomu, že návrh směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech z roku 2012 byl výsledkem dlouhodobého požadavku ze strany Parlamentu, aby Komise přijala opatření; vzhledem k tomu, že Parlament při přijímání svého postoje v prvním čtení v listopadu 2013 se širokou podporou všech stran učinil jen velmi málo změn s cílem upozornit Radu na to, že by bylo možné dosáhnout dohody s Parlamentem, a souhlasil se zajištěním toho, aby do roku 2020 nejméně 40 % nevýkonných členů dozorčích rad/správních rad kotovaných společností tvořily ženy; vzhledem k tomu, že směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech je velmi důležitým nástrojem k dosažení větší genderové vyváženosti v rámci ekonomického rozhodování na nejvyšší úrovni a, jak dokládá řada studií, ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků díky využití veškerého potenciálu ve společnosti;
C. vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi[1], čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí[2], a čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)[3] odkazují na genderovou vyváženost jako na důležitou zásadu, kterou je třeba brát v úvahu při výběrových řízeních;
D. vzhledem k tomu, že Parlament s politováním konstatuje, že i když Radu a členské státy opakovaně žádal, aby usilovaly o nápravu nedostatečně vyváženého zastoupení žen a mužů ve Výkonné radě ECB, Evropská rada tento požadavek nebrala vážně;
E. vzhledem k tomu, že Parlament s politováním konstatuje, že všichni kandidáti na předsedu Evropského orgánu bankovnictví byli muži navzdory četným žádostem o genderově vyvážené seznamy kandidátů, jež Evropský parlament vyslovil v souvislosti s předchozími nominacemi;
F. vzhledem k tomu, že zatímco výběrová řízení na předsedu, místopředsedu a členy Jednotného výboru pro řešení krizí dosud obecně zohledňovala zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů v souladu s čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014, v tomto případě byl užší seznam předložený Parlamentu složen pouze z mužů;
G. vzhledem k tomu, že ačkoli nelze vyloučit možnost, že v rámci jednoho výběrového řízení na základě individuálních žádostí nejsou kvalifikovaní kandidáti obou pohlaví, musí být za účelem složení správních rad ECB a dozorčích orgánů respektováno obecné kritérium genderové vyváženosti;
H. vzhledem k tomu, že výbor ECON Evropského parlamentu považuje všechny stávající kandidáty na pozice hlavního ekonoma ECB, předsedu orgánu EBA a člena Jednotného výboru pro řešení krizí za zkušené a kvalifikované a kandidáti byli potvrzeni významnou většinou v tajném hlasování;
I. vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v oblasti bankovních a finančních služeb; vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce EU i vnitrostátní orgány by měly zavést konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení mužů a žen;
1. požaduje, aby při nadcházejících nominacích ve všech orgánech a institucích EU a jednotlivých členských států bylo dodrženo vyvážené zastoupení žen a mužů; vyzývá členské státy, aby každý z nich předložil jednoho muže a jednu ženu v souvislosti s postupem jmenování budoucích členů Komise;
2. zavazuje se, že nebude brát v úvahu případný budoucí seznam kandidátů, pokud nebude dodržena zásada genderové vyváženosti;
3. znovu potvrzuje své pevné odhodlání dosáhnout rovného postavení žen a mužů jak v obsahu politik, iniciativ a programů EU, tak napříč politickými, rozpočtovými, správními a výkonnými úrovněmi Unie;
4. znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila skutečnou evropskou strategii pro rovné příležitosti v podobě sdělení, které bude obsahovat jasné a pokud možno vyčíslitelné cíle a bude přeloženo do všech úředních jazyků EU, aby se zajistilo lepší předávání informací a porozumění ze strany občanů a sociálních a hospodářských aktérů;
5. zdůrazňuje, že dosažení rovnosti žen a mužů není záležitostí žen, ale musí zahrnovat společnost jako celek;
6. připomíná, že začleňování problematiky rovnosti žen a mužů zahrnuje politická rozhodovací procesy, rozhodování, postupy a praktiky, jakož i provádění, monitorování a hodnocení; zdůrazňuje proto, že aby bylo možné komplexně posoudit stav začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu, je třeba brát v úvahu nejen obsah politik, ale i zastoupení žen a mužů ve správě a při rozhodování;
7. vyjadřuje znepokojení nad tím, že zastoupení žen v orgánech a institucích EU a v klíčových rozhodovacích pozicích na politické a správní úrovni je i nadále nízké, a potvrzuje, že Parlament musí přijmout účinná opatření, aby zajistil rovnoměrné rozložení rozhodovacích pozic mezi oběma pohlavími;
8. vyzývá k užší spolupráci mezi postupy a orgány a institucemi s cílem zajistit, aby tato opatření byla účinná, vzhledem k tomu, že se domnívá, že posílení interinstitucionálních vztahů v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů může přispět k rozvoji politik EU zohledňujících rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla vytvořena strukturovaná spolupráce s ostatními institucionálními partnery, jako např. s Komisí či s Radou, ani v hospodářských a finančních strukturách EU, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;