Ϸվ

Humanitární pomoc je oblastí vnější činnosti EU, která reaguje na potřeby vpřípadě katastrof způsobených člověkem-nebo přírodních pohrom. Prostředky na záchranné operace poskytuje , které koordinuje politiku ačinnost členských států. Parlament aRada se jako spolutvůrci právních předpisů podílejí na tvorbě politiky EU voblasti humanitární pomoci aúčastní se celosvětové diskuse na téma účinnější humanitární činnosti.

Právní základ

čá԰21 (SEU) jsou stanoveny zásady pro veškerou vnější činnost EU (humanitární činnost je upravena včl.21 odst.2 písm.g)).

Právní základ pro humanitární pomoc poskytuje článek214 (SFEU).

Právním základem pro zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci je čl.214 odst.5 SFEU.

Regulační apolitický rámec

Pravidla pro poskytování humanitární pomoci, včetně příslušných finančních nástrojů, jsou stanovena v ze dne 20.června1996 (nařízení ohumanitární pomoci). Při revizi ostatních nástrojů vrámci přípravy víceletého finančního rámce na období 2007-2013 nebylo toto nařízení změněno.

Celkový rámec politiky humanitární pomoci je popsán vdokumentu zroku2007, který podepsaly tři hlavní orgány EU (Komise, Rada aParlament). Konsensus stanovuje společnou vizi EU, politické cíle azásady pro celou řadu témat, knimž patří: mezinárodní humanitární spolupráce, řádné dárcovství, snižování rizika apřipravenost na ně, civilní ochrana avztahy mezi civilními avojenskými stranami. Konsensus rovněž opětovně potvrzuje čtyři zásady humanitární pomoci: lidskost, neutralitu, nestrannost anezávislost. Text zajišťuje koordinovanější asoudržnější přístup kposkytování pomoci apropojení humanitární arozvojové pomoci tak, aby mohla EU účinněji reagovat na narůstající potřeby.

Činnost EU vtéto oblasti upravuje zroku2019. Mění se jím rozhodnutí zroku2013, které se zabývalo prevencí, připraveností, reakcí na krizové situace afinančními ustanoveními. oposkytování mimořádné podpory vrámci Unie ze dne 15.března2016 stanoví okolnosti, za nichž mohou členské státy požádat opodporu ze strany EU. Určuje způsobilá opatření atypy finančních intervencí.

Sdělení Komise zroku2021 nazvané „“ (COM(2021)0110) má za cíl posílit globální humanitární dopad EU, aby byla uspokojena rostoucí poptávka po humanitární pomoci, jež představuje problém, který se důsledku pandemie COVID-19 ještě zhoršil.

Generální ředitelství Evropské komise pro evropskou civilní ochranu aoperace humanitární pomoci (ECHO)

A. Přehled adopad

Na období 2021–2027 bylo na nástroj humanitární pomoci EU vyčleněno vrámci víceletého finančního rámce 11,6miliardyEUR. EU je tak jedním zpředních světových dárců humanitární pomoci. Zajišťuje významnou část celosvětových finančních prostředků poskytovaných vnouzových situacích obětem přírodních ičlověkem způsobených katastrof. Část těchto finančních prostředků pochází od členských států, avšak významný příspěvek je poskytován zrozpočtu EU.

V rámci Komise odpovídá za humanitární pomoc acivilní ochranu Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu aoperace humanitární pomoci (GŘECHO). Současným komisařem pro řešení krizí je Janez Lenarčič.Pod jeho vedením směřuje GŘ ECHO humanitární pomoc EU na zajištění potravin avýživy, přístřeší, zdravotní péče, vody ahygieny avzdělání vmimořádných situacích. GŘ ECHO, které se od svého vzniku výrazně rozrostlo, nyní plní svůj mandát se zaměstnanci ve 40místních kancelářích po celém světě.

Většina rozpočtu EU na humanitární pomoc je využívána nepřímo. ECHO neprovádí humanitární pomoc jako takovou, spíše financuje operace, jež provádějí jeho , ato nevládní organizace, agentury OSN amezinárodní organizace, jako je Mezinárodní červený kříž/Červený půlměsíc. Kjeho hlavním úkolům patří poskytovat finanční prostředky, ověřovat, zda jsou řádně spravovány, azajistit, aby se zboží aslužby jeho partnerů dostaly efektivně arychle kpostiženému obyvatelstvu aaby odpovídaly skutečným potřebám.

Po propuknutí přírodní katastrofy nebo jiné události vyžadující humanitární pomoc provedou odborníci ECHO počáteční posouzení situace na místě. Na základě tohoto posouzení jsou poté urychleně uvolněny finanční prostředky – jedná se o„přístup vycházející zpotřeb“, jenž charakterizuje činnost tohoto generálního ředitelství. Pomoc je poskytována prostřednictvím více než 200partnerů, snimiž GŘECHO podepsalo předběžné smluvní dohody. Struktura ECHO zajišťuje, že jsou finanční prostředky používány transparentním způsobem aže za ně 貹ٲԱř nesou odpovědnost. Zatímco obecně budou humanitární pomoc EU inadále poskytovat její humanitární 貹ٲԱř, mechanismus civilní ochrany akapacita pro evropskou humanitární reakci umožňují GŘ ECHO zajišťovat omezenou přímou pomoc pro země, které ji potřebují po zasažení katastrofou, kdy by tradiční mechanismy humanitární pomoci prostřednictvím partnerů EU nebo jejich kapacity byly nedostatečné nebo neúčinné.

Na rok2024 může GŘ ECHO vyčlenit na řešení mimořádně vysokých celosvětových potřeb. Vposledních letech byl původní humanitární rozpočet EU pravidelně navyšován dodatečnými převody, především zrezervy EU na solidaritu apomoc při mimořádných událostech (SEAR) aprostřednictvím přesunů prostředků zjiných rozpočtových položek.

Komise ve svém sdělení zroku2021 varovala před zvětšujícím se rozdílem mezi rostoucí výší humanitárních potřeb acelosvětově dostupnými finančními zdroji. Tento trend pokračuje inadále. Vroce2023 uvedla, že 363,3milionu osob potřebuje pomoc aže je kdispozici pouze 38,4% zodhadovaných 52,8miliardyEUR potřebných kfinancování její humanitární pomoci vdaném roce. Dalším problémem je velmi omezená celosvětová dárcovská základna humanitární pomoci. Vroce pocházelo 64% celosvětově dostupných finančních prostředků od tří největších dárců – USA, Německa aEU.

B. Politické priority areakce na pandemii COVID-19

GŘ ECHO pracuje na zlepšení reakce na mimořádné situace azemím mimo EU poskytuje pomoc při rozšiřování jejich vlastních kapacit, aby mohly samy reagovat na krize apřispívat kdlouhodobému rozvoji. Klíčovými cíli EU jsou koordinace humanitární arozvojové pomoci aprolomení bludného kruhu změny klimatu, hladu achudoby.

GŘECHO klade důraz na zvyšování odolnosti, vrámci něhož probíhají také činnosti v. EU se významně podílí na formování úsilí mezinárodního společenství voblasti řízení rizik souvisejících skatastrofami. EU podporuje sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, který byl podepsán vroce2015, avroce2016 zveřejnila svůj sendajský akční plán pro snižování rizika katastrof. Ten zefektivňuje přístup ktvorbě politik založený na znalosti rizik katastrof anavrhuje konkrétní činnosti týkající se znalostí rizik, investic souvisejících sriziky, připravenosti na katastrofy aodolnosti. Komise vydala vroce2012 sdělení oodolnosti, které bylo vroce2017 revidováno. Jeho cílem je vymezit strategický přístup kodolnosti, který může zvýšit dopad vnější činnostiEU.

Vzhledem kvysokému počtu uprchlíků avysídlených osob, již jsou často vtakové situaci dlouhou dobu, se EU vroce2016 dohodla na vytvoření razantnějšího přístupu knucenému vysídlování, který má být zaměřen na rozvoj. EU bude vrámci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky azapojení klást větší důraz napodporu socioekonomické integrace násilně vysídlených osob ařešení hlavních příčin dlouhodobého vysídlení.

EU ajejí členské státy hrály důležitou úlohu na, jenž se konal vkvětnu2016 vIstanbulu. Samotná EU přijala 100závazků scílem přispět k„Agendě prohumanitu“, již na summitu představil generální tajemník OSN, akprovádění tzv. „“, tj. inovativní dohody různých humanitárních subjektů ozvýšení finanční účinnosti aúčelnosti. Dohoda, která byla vroce2021 pozměněna na „velkou dohodu2.0“, zdůrazňuje význam spravedlivých azásadových partnerství smístními organizacemi aodpovědnost za pomoc postiženým lidem.

Prioritou GŘECHO je inadále integrace žen aboj proti násilí nazákladě pohlaví, aproto zavedlo pro činnost vrámci humanitární pomoci genderový ukazatel. Vsouladu spotřebou upřednostňovat nejohroženější skupiny je další klíčovou oblastí podpora vzdělávání dětí vnaléhavých situacích.

Od vypuknutí pandemie COVID-19 Evropská komise neustále zvyšovala humanitární reakci, která vříjnu2020 dosahovala 420milionůEUR. To zahrnovalo uvolnění finančních prostředků na podporu činnosti Světové zdravotnické organizace, přizpůsobení operací vzemích, jako je Kolumbie, Nigérie aUkrajina, aby zohledňovaly potřeby související spandemií, finanční prostředky na podporu potřeb, které byly určeny vrámci globálního plánu humanitární reakce OSN adalší finanční prostředky na posílení humanitární reakce EU vrůzných zemích.

Výbor pro rozvoj uspořádal několik setkání skomisařem Lenarčičem, aby prozkoumal humanitární činnost Komise vboji proti dopadům pandemie vrozvojových zemích. Vroce2023 se pozornost EU přesunula směrem kprogramům, které mají pomoci sglobálním oživením po hospodářských důsledcích pandemie, což bylo vtomto roce klíčové zaměření politického fóra na vysoké úrovni oudržitelném rozvoji.

C. Další nástroje areakce EU na povodně vPákistánu vroce2022

Pomoc EU zahrnuje další tři nástroje: , Evropský sbor solidarity anový právní rámec pro poskytování mimořádné podpory vrámci Unie.

  • Mechanismus civilní ochrany EU vznikl vroce2001 adnes zahrnuje členské státy EU adalších šest zúčastněných zemí: Severní Makedonii, Island, Černou Horu, Norsko, Srbsko aTurecko. Mechanismus Unie staví na několika nástrojích, jimiž jsou: 1), jenž poskytuje fond prostředků na reakce, které pro tento účel dobrovolně předem vyčlenily zúčastněné státy, astrukturovaný proces za účelem zjištění případných nedostatečných kapacit; 2)středisko pro , které funguje nepřetržitě jako operační ústředí usnadňující koordinaci ochranných intervencí; 3)společný komunikační ainformační systém pro mimořádné události (CECIS), jehož cílem je zlepšit komunikaci vnaléhavých situacích prostřednictvím internetové aplikace proúčely varování apodávání informací a4)síť školených odborníků, kteří jsou bezprostředně kdispozici. Mechanismus civilní ochrany byl vroce2019 posílen vytvořením , nové rezervy kapacit, která byla funkční již vobdobí lesních požárů vroce2019. Očekává se rozšíření její působnosti na další oblasti, jako jsou mimořádné zdravotní události nebo chemické, biologické, radiologické ajaderné nehody. Bude se využívat jako mechanismus poslední instance, který se použije vpřípadě, že členský stát vyčerpal své vlastní prostředky anemohou mu pomoci jiné členské státy, například protože čelí katastrofám téže povahy.
  • (EHRC) je nejnovějším nástrojem humanitární pomoci EU. EHRC vpodstatě posiluje kapacitu mechanismu civilní ochrany. Kapacita pro evropskou humanitární reakci byla poprvé navržena Komisí vroce2021 azřízena byla orok později atvoří ji soubor operačních nástrojů pro rychlou pomoc vkrizových situacích, kdy by tradiční mechanismy poskytování humanitární pomoci prostřednictvím partnerů EU nebo jejich kapacit byly neúčinné nebo nedostatečné. EHRC má tři nástroje: společné logistické služby, předběžně umístěné zásoby dodávek humanitární pomoci aodborníky na zdravotnictví alogistiku. Mobilizují se na základě koordinace ze strany střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, ato po předběžném hodnocení aposouzení krizí. Od svého vzniku EHRC reagovala na více než desítku krizí.
  • Evropský sbor solidarity (2021–2027) je nový program, který vytváří příležitosti kdobrovolnické činnosti voblasti humanitární pomoci. Tento program zahrnuje předchozí iniciativu , jež byla zahájena vbřeznu2014 (byla zřízena na základě čl.214 odst.5 SFEU, který vyzývá ke zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci). Komise poskytuje finanční prostředky ve formě grantů organizacím, které pak vybírají mladé lidi (ve věku 18–30 let) pro příležitosti kdobrovolnické činnosti prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity. Evropský sbor solidarity posiluje schopnost EU reagovat na humanitární krize aumožňuje mladým lidem iorganizacím, které získají granty, pomáhat při řešení společenských ahumanitárních problémů vEvropě imimo ni. Příslušný rozpočet naobdobí 2021–2027 činí 1miliarduEUR.
  • Dne 15.března2016 přijala Rada nařízení omimořádné podpoře vrámci Unie scílem reagovat na obtížnou humanitární situaci způsobenou uprchlickou krizí. Nové nařízení umožňuje EU pomoci Řecku adalším dotčeným členským státům řešit humanitární potřeby uprchlíků. Nařízení by mohlo být vbudoucnosti použito také vreakci na jiné výjimečné krize nebo katastrofy se závažnými humanitárními důsledky, například při jaderných haváriích nebo teroristických útocích. GŘECHO je odpovědné za jeho provádění.

Reakce EU na záplavy vPákistánu vroce2022 slouží jako dobrý příklad, který ilustruje, jak jsou některé ztěchto nástrojů využívány vpřípadech akutní krize. Od června do října2022 byl Pákistán sužován silnými bleskovými povodněmi. EU reagovala třemi způsoby:

  1. uvolnila prostředky na mimořádné události, které vříjnu 2022 dosáhly celkové výše 30milionůEUR. Tyto prostředky byly určeny na různé humanitární programy, které zajišťovaly nouzové přístřeší, potraviny ačistou vodu, nouzové převody hotovosti azákladní zdravotní služby vpostižených oblastech.
  2. koordinovala příchozí pomoc zčlenských států EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany scílem usnadnit účinnější poskytování pomoci Pákistánu.
  3. uvolnila 87milionůEUR jako příspěvek kmezinárodnímu úsilí odlouhodobou obnovu arekonstrukci Pákistánu. Tyto finanční prostředky jsou používány na zlepšení zemědělských řetězců, zajištění přístupu kčisté energii aposílení zeleného růstu podporujícího začlenění vPákistánu.

Dalším hlavním cílem humanitární pomoci EU bylo poskytnout pomoc Ukrajině při řešení některých problémů způsobených ruskou invazí vroce2022. Od února2022 vyčlenila EU na pomoc civilistům postiženým válkou více než 650milionůEUR. Tyto finanční prostředky byly vynaloženy na uspokojení potravinových azákladních potřeb lidí, zabezpečení přístřeší, poskytování zdravotnických služeb ana další účely. Mimořádná pomoc Ukrajině je dosud největší operací koordinovanou mechanismem civilní ochrany EU.

Úloha Evropského parlamentu

V oblasti politiky humanitární pomoci je Parlament spolutvůrce právních předpisů společně sRadou. Právní rámec politiky humanitární pomoci, který navrhuje Komise (veformě „nařízení“), projedná Rada iParlament anásledně jej oba orgány schválí, případně zamítnou „řádným legislativním postupem“ EU. Parlamentu, který má kontrolní pravomoc, jsou předkládána iprováděcí opatření Komise. Vrámci Parlamentu spadá humanitární pomoc do působnosti Výboru pro rozvoj (DEVE) acivilní ochrana do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví abezpečnost potravin (ENVI).

Parlament nadto poskytování humanitární pomoci sleduje asnaží se zajistit, aby rozpočtové prostředky lépe odpovídaly globálním humanitárním potřebám. Parlament pravidelně zdůrazňuje, že financování humanitární pomoci je třeba navýšit, atrvá na tom, že je nutné zmenšit rostoucí rozdíl mezi výší celosvětových humanitárních potřeb adostupnými finančními prostředky, přičemž naposledy se tak vyslovil vlistopadu2023 vusnesení ovytváření inovativní strategie humanitární pomoci: zaměření pozornosti na současné azapomenuté krize.

Výbor DEVE acelý Parlament se rovněž snaží - prostřednictvím stanovisek ausnesení, včetně zpráv zvlastního podnětu, - ovlivnit strategická rozhodnutí asměřování politiky Komise, např. pokud jde opříspěvek EU ke Světovému humanitárnímu summitu, vzdělávání vnaléhavých situacích areakci na epidemii viru Ebola. Parlament provádí přezkum ročního pracovního programu Komise aoperační strategie ECHO. Komisař odpovědný za řešení krizí je pravidelně zván kvýměnám názorů svýborem DEVE. Přijetí Evropského konsensu ohumanitární pomoci vroce2007 bylo do velké míry výsledkem pevného postoje Parlamentu. Parlament se rovněž aktivně zasazuje odalší politická témata, jako je zvyšování odolnosti, zabezpečení potravin apropojení humanitární arozvojové pomoci.

V zájmu posílení dohledu Parlamentu nad humanitární pomocí jmenuje od roku2006 výbor DEVE každého dva apůl roku stálého zpravodaje pro humanitární pomoc. Současným zpravodajem je Carlos Zorrinho (S&D, Portugalsko). Jeho mandát zahrnuje obhajobu rozpočtových zájmů humanitární pomoci, sledování programů humanitární pomoci audržování úzkých kontaktů skomunitou subjektů působících voblasti poskytování humanitární pomoci.

Malte Frederik Hergaden